INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

Podobné dokumenty
+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

VI. Nevlastní integrály

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

26. listopadu a 10.prosince 2016

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Nevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci

II. 5. Aplikace integrálního počtu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

ROVNICE, NEROVNICE A PRŮBĚH FUNKCÍ

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Motivácia. Väčšina úloh vo fyzike je založená na hľadaní závislosti nejakých veličín od iných veľmi často od času: x(t) U(t) I(t)

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Integrální počet - II. část (další integrační postupy pro některé typy funkcí)

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Vzorce na integrování. 1. x s dx = xs+1. dx = ln x +C 3. e x dx = e x +C. 4. a x dx = ax. 14. sinhxdx = coshx+c. 15. coshxdx = sinhx+c.

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Určitý integrál

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Kolmost rovin a přímek

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

Obsah na dnes Derivácia funkcie

12. MOCNINY A ODMOCNINY

1 Analytická geometrie

Obsah rovinného obrazce

Matematika II: Testy

Digitální učební materiál

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Kapitola 7: Integrál.

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.

x (D(f) D(g)) : (f + g)(x) = f(x) + g(x), (2) rozdíl funkcí f g znamená: x (D(f) D(g)) : (f g)(x) = f(x) g(x), (3) součin funkcí f.

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

II. 3. Speciální integrační metody

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Přednáška 1: Reálná funkce jedné reálné proměnné

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]

14. přednáška. Přímka

Matematika II: Řešené příklady

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Předmět studia klasické fyziky

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

13 Analytická geometrie v prostoru

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Ortogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

Integrální počet funkcí jedné proměnné

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

x + F F x F (x, f(x)).

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Řešení soustav lineárních rovnic

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

1 Neurčitý integrál 1.1 NEURČITÝ INTEGRÁL

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

6. URČITÝ INTEGRÁL Výpočet určitého integrálu Úlohy k samostatnému řešení... 68

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

Těleso racionálních funkcí

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

29. PL Čtyřúhelníky, mnohoúhelníky Čtyřúhelník = rovinný útvar, je tvořen čtyřmi úsečkami, které se protínají ve čtyřech bodech (vrcholech).

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

17 Křivky v rovině a prostoru

Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Lineární algebra : Změna báze

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY - CVIČENÍ

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných SLOŽENÉ FUNKCE. PŘÍKLAD 1 t, kde = =

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Funkce jedné proměnné

MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Diferenciální rovnice 1. řádu

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Transkript:

INTEGRÁLNÍ POČET Primiivní unkce. Neurčiý inegrál Deinice. Jesliže pro unkce F einovné n oevřeném inervlu J plí F pro kžé J, říkáme, že F je primiivní unkcí k unkci n J. Vě. Je-li spojiá n J, pk k ní eisuje n J unkce primiivní. Je-li F primiivní k unkci n J liovolné číslo, pk [ F ] F, ey i kžá unkce F je n J k unkci primiivní. Deinice. Množinu všech primiivních unkcí k unkci n J nzýváme F neurčiým inegrálem unkce. Píšeme Poznámk: inegrční znk,. inegrn,.. inegrční konsn. Nlezení primiivní unkce nzýváme inegrování. Je o opk erivování. Neznáme le oecně plné vzorce pro inegrci součinu poílu pro inegrci složené unkce. Pro výpoče používáme přeevším vlsnosi neurčiého inegrálu prvil. Prvil vzorce pro inegrování P [ g ] ± P k ± g k, ke k 0 je konsn ------------------------------------------------------------ V n V n, n n V ln V sin cos

V 5 cos sin V 6 e e V 7 ln V 8 ln V 9 F, kyž F ----------------------------------------------------------------------------------------------------- V0 cog sin V rcg A A A V rcsin A A V g cos A V ln A A A V5 ln ± B ± B Meoy výpoču neurčiého inegrálu e V někerých přípech sin npř.,,... je nlezení primiivní unkce nám osupnými meomi nemožné. Ukážeme jen záklní inegrční meoy způsoy inegrce.. Přímá inegrce pomocí vzorců úprv inegrnu. Jenoušší unkce inegrujeme přímo pomocí vzorců. Někeré unkce je ře nejříve vhoně uprvi.. pole P pole P. V,V,V pole P P pole V po úprvě

6 5 5 5. pole P P 5 pole V V 5 ln 5 ln Užií vzorce V8:. 6 ln 5 5 5 5. ln sin sin 6. g ln cos cos cos Užií vzorce V9: 8 7. 5 pole V9 V 8. e pole V9 V6 e 5 5 9 9 5 5 9 7 9. 7 7 7 7 Užií vzorců V, V: 0. ln ln. oplnění kvrického rojčlenu n čverec pole V rcg Anlogicky posupujeme, je-li ve jmenoveli omocnin z kvrického rojčlenu. Užií vzorců V, V5:. pole V5 ln

. Meo per pres To meo inegrce po čásech umožňuje inegrov někeré součiny unkcí pomocí vzorce u v uv uv ke unkce u u v v mjí spojié erivce u v n inervlu J. Používá se k řešení neurčiých inegrálů zejmén ěcho ypů P je polynom:. P logrimická unkce P cyklomerická unkce. P goniomerická unkce Příkl. P eponenciální unkce ln ln ln u u v v ln ln Meou můžeme použí opkovně. Příkl. cos K sin cos sin volíme u P, kže u P, volíme v P, kže v P. V někerých přípech může ý polynom P supně 0, j. P. Příkl. rcg K rcg ln ln. Meo susiuční Umožňuje inegrov někeré složené unkce. Uveeme v záklní ypy.. Susiuce ypu ϕ proíhá pole schému: ϕ ϕ ϕ ierencujeme F F ϕ ϕ z přepoklu, že je spojiá že ϕ má nenulovou erivci. Z novou proměnnou čso volíme vniřní složku složené unkce.,

Příkl. e e e e. Susiuce ypu g proíhá pole schému: g ierencujeme g g F F ψ, ke ψ g z přepoklu, že je spojiá že g má nenulovou erivci. Příkl. rcg rcg Inegrce rcionálních lomených unkcí Nemůžeme-li inegrov přímo, je ře unkci rozloži eprve poom inegrov. Neryze lomenou RLF ělením rozložíme n souče polynomu unkce ryze lomené. Ryze lomené unkce se něky ál rozklájí n zv. prciální zlomky. Příkl. V V rcg ělení Poznámk: Ryze lomené rcionální unkce ueme inegrov pomocí někerého ze vzorců V,8,,, přípně V9 neo susiucí. Inegrce goniomerických unkcí Rcos sin zváíme susiuci cos Rsin cos zváíme susiuci sin Věšinou je ře inegrn n eno yp převés užiím goniomerických vzhů, vzorců npř. sin cos neo rozšířením zlomku sin neo cos. Běžně se používá úprv, ky lichou mocninu v čieli rozělíme n součin první mocniny mocniny sué. Příkl. sin sin sin cos cos sin cos cos cos sin

cos cos Poznámk: Univerzální meo k výpoču R,cos sin susiuce g. Poku R,cos sin oshuje jen sué mocniny unkcí sinus kosinus g, ké u R g. Inegrce ircionálních unkcí někeré ypy už yly zmíněny v přechozím: úprvou inegrnu, npř. 5, užiím vzorce, npř. 9, jenouchou susiucí, npř., R n ;, ke neo c zveeme n Příkl. ělení ln ln c R p n ;... ; ;, ke neo c zveeme s, ke s je společný omocniel Příkl. ělení ln ln

Určiý inegrál Z geomerického hleisk přesvuje osh plochy, kerá je ohrničená grem nezáporné unkce y, osou přímkmi,. y y 0 Deinice. Nechť unkce je spojiá n uzvřeném inervlu,. Newonův určiý inegrál o o z unkce je číslo F F, ke F je unkce primiivní k unkci n inervlu,. Píšeme [ F ] F F Číslo nzýváme olní inegrční mez, číslo horní inegrční mez. Leinizův. ývá v lieruře oznčován jko Newon Poznámk. Vzorec [ F ] F F Vlsnosi určiého inegrálu: [ ± g ] ± g k k 0 y c y 0 c c L c,.. viz or. c

.Výpoče přímou inegrcí Příkl. [ ] 9 9 6.8. Meo per pres pro určiý inegrál [ ] uv uv v u Příkl. ln ln ln v v u u ln ln ln ln ln. Meo susiuční pro určiý inegrál Použijeme-li susiuční meou k výpoču určiého inegrálu musíme sejnou susiucí rnsormov meze: Poom, ϕ β ϕ α ϕ ϕ β α L respekive g g g g β α β α, L Příkl. sin 0 sin0 0 cos sin cos sin 0 0 0 π π π Můžeme ké posupov k, že nejříve njeme primiivní unkci F k unkci, poom použijeme Newon-Leinizův vzorec.

Geomerické plikce určiého inegrálu. OBSAH ROVINNÉ PLOHY Osh plochy ohrničené křivkou y osou je pole einice určiého inegrálu S. y y y y y y 0 0 0 Osh plochy ohrničené věm křivkmi y y g je S [ g ] y y y y y g y y y g yg 0 0 0 y g Ze nezáleží n om, z čás plochy leží neo neleží po osou. Inegrční meze, poku nejsou ány jsou rovny -ovým souřnicím průsečíků ných křivek.

. OBJEM ROTAČNÍHO TĚLESA Ojem ročního ěles, keré vznikne rocí rovinné plochy ohrničené křivkou y osou kolem osy je V π [ ] Ojem ročního ěles, keré vznikne rocí rovinné plochy ohrničené věm křivkmi y y g kolem osy je V π [ ] [ g ] y y y g