PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELSTVA V JIHOVÝCHODNÍM REGIONU ČESKÉ REPUBLIKY PODLE KRAJŮ #

Transkript

1 PŘIROZENÝ POHYB OBYVATELTVA V JIHOVÝCHODNÍM REGIONU ČEKÉ REPUBLIKY PODLE KRAJŮ # THE NATURAL CHANGE OF POPULATION IN THE OUTH-EAT REGION OF THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO UB-REGION DUFEK, Jaroslav, MINAŘÍK, Bohumil Absrac The paper deals wih he developmen of seleced demographic parameers in he ouh- Eas region of he Czech Republic according o is wo sub-regions beween 1993 and The developmen of indicaors in he CR as well as in boh sub-regions, i.e. Jihomoravský kraj and Vysočina, follows approximaely he same course: boh in respec o he direcion and o he changes; however, hey vary in respec o he level aained. In all regions, marriage rae changed from rapid change o sligh decrease: i is lower in he region han in he CR varying only minimally amongs he sub-regions. However, here is a significan difference in he divorce rae, which while slighly growing is lower in he region han in he CR: he divorce rae is lower in Vysočina han in Jihomoravský kraj. Birh rae, afer rapid decrease, has reached a sable level and sared growing slighly; is level has been pracically balanced in recen years. Deah rae is decreasing, being lower in he region; i is minimal in he Vysočina sub-region. Key words: ouh-eas region of he CR, marriage rae, divorce rae, birh rae, deah rae. Absrak Příspěvek se zabývá vývojem vybraných základních charakerisik demografické dynamiky v Jihovýchodním regionu ČR podle jeho dvou krajů v období le Vývoj ukazaelů v ČR, regionu i obou jeho krajů, j. Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, má zhruba sejný průběh co do směru a změn, odlišnosi se však vyskyují z hlediska dosahované úrovně. ňaečnos přešla u všech územních celků z prudkého poklesu jen na mírný pokles, v regionu je nižší než v ČR, avšak rozdíl mezi kraji je minimální. Výrazný rozdíl je však při mírném růsu u rozvodovosi, kdy v regionu je rozvodovos nižší než v ČR, přičemž nižší úroveň je v kraji Vysočina oproi Jihomoravskému kraji. Porodnos se po prudkém poklesu sabilizovala, poé přešla do mírného růsu a v posledních leech se v úrovni prakicky vyrovnala. Úmrnos má sesupnou endenci, v regionu je nižší, minimální je v kraji Vysočina. # Práce je dílčím výsupem výzkumného záměru č. MM Česká ekonomika v procesech inegrace a globalizace a vývoj agrárního sekoru a sekoru služeb v nových podmínkách evropského inegrovaného rhu řešeného na PEF MZLU v Brně, emaického směru 5 ociálně ekonomické souvislosi rvale udržielného mulifunkčního zemědělsví a opaření agrární a regionální poliiky a jeho dílčího úkolu Analýza demografického vývoje ČR, projevy ve venkovském prosředí u základních demografických charakerisik obecně a podle konkréních specifických podmínek regionů ČR. 151

2 Klíčová slova: Jihovýchodní region ČR, sňaečnos, rozvodovos, porodnos, úmrnos. Úvod Demografický vývoj obecně a zvlášě problemaika sárnuí populace se v České republice a rovněž i na úrovni regionů sávají v současné době akuálním problémem. Věšina publikovaných a využívaných demografických analýz má celorepublikovou působnos. Významná je však i regionální analýza minulého a příomného vývoje demografických ukazaelů, kerá umožňuje formulova předpokládaný budoucí populační vývoj v zájmu plánování dalšího společenského a ekonomického vývoje regionu. Je zřejmé, že populační vývoj v rámci regionů je řeba zkouma nejen z hlediska demografické saiky (poče a srukura obyvaelsva), ale i z hlediska demografické dynamiky charakerizující pohyb obyvaelsva (sňaečnos, rozvodovos, porodnos a plodnos, úmrnos, migrace). Podle DVOŘÁKOVÉ (2006) je známos endencí demografických změn regionu využielná při vyváření dosaečného poču nových pracovních mís a odpovídajícího poču a srukury učebních a sudijních oborů, plánování byové výsavby, vyváření vhodných sociálních podmínek apod. Znalos očekávaných změn ve vývoji poču a srukury obyvaelsva má značný význam i pro podnikovou sféru (FRÝBORT, 2006), neboť může slouži jako výchozí podklad pro plánování zaměření a objemu výroby. Maeriál a meodika Jihovýchodní region České republiky je podle klasifikace Evropské unie zařazen jako NUT 2 a sesává ze dvou krajů na úrovni NUT 3 (Jihomoravský kraj a Vysočina), keré vykazují geografické, ekonomické, demografické a další odlišnosi. Vysočina má vzhledem k Jihomoravskému kraji zhruba poloviční poče obyvael, odlišná je i jejich srukura a řada odlišnosí se projevuje i v pohybu obyvaelsva. Zdroje údajů pro analýzu jsou převzay ze saisické evidence ČÚ. Jde o údaje popisující vývoj sředního savu obyvael, poču sňaků, rozvodů, živě narozených a zemřelých, a o v období od osamosanění České republiky v roce 1993 do roku Pro hodnocení změn přirozeného pohybu obyvaelsva byly použiy v jednolivých leech sledovaného období obecné míry pohybující se na úrovni jednoek promile. Pro prakické účely jsou chápány v přepoču na 1000 obyvael sředního savu. ň Ro Obecná míra sňaečnosi: sň = Obecná míra rozvodovosi: ro = Obecná míra porodnosi: živě N n = Obecná míra úmrnosi: M m = Výsledky a diskuse řední sav obyvaelsva Jihovýchodního regionu v roce 1993 byl is. obyvael, do roku 2005 se snížil na 1640 is., j. o 23 is. obyvael. Pokles poču obyvael a změna jejich srukury se zcela logicky projevovaly i v obou jeho krajích. řední sav obyvael Jihomoravského kraje v roce 2005 činil is. s husoou obyvael 160 na 1 km 2 (vliv Brna 152

3 jako druhého nejvěšího měsa ČR), v kraji Vysočina o bylo 510 is. obyvael s husoou 73,65 obyvael na 1 km 2. Vývoj sňaečnosi V 90. leech minulého soleí, kdy probíhala ekonomická a sociální ransformace, docházelo podle RŮŽKOVÉ, ALEŠE (1994) ke změně rendů populačního vývoje, kerý se projevoval především pronikavým snížením sňaečnosi se současným snižováním porodnosi. Od roku 1990 lze v důsledku změny živoního sylu pozorova u sňaečnosi prudký pokles až do roku 1996 a od é doby pokles jen mírný s menšími výkyvy. Manželsví a založení rodiny se dosaly do konkurence s možnosmi získáva vyšší vzdělání, podnika, cesova a sara se o kariérní růs. Mnozí mladí lidé volí jinou než manželskou formu soužií, případně odkládají sňaek na pozdější dobu a posouvají jej ak do vyššího věku. Klesající rend sňaečnosi se posupně sabilizoval a v posledních leech vykazuje z důvodu silnějších populačních ročníků žen v reprodukčním věku narozených ve druhé polovině 70. le dokonce mírný nárůs. 6,5 Obrázek 1 ňaečnos v krajích Jihovýchodního regionu a v České republice sňaečnos 6 5,5 5 4,5 Všeobecně lze konsaova, že vývoj sňaečnosi v regionu Jihovýchod je obdobný jako v České republice, má však nižší úroveň obecné míry. Nejvěší rozdíly se projevily v leech 1996 až 1998, kdy v roce 1997 byla v Jihovýchodním regionu obecná míra sňaečnosi v přepoču na 1000 obyvael o 0,30. menší. Zajímavý byl průběh sňaečnosi v krajích regionu. Zaímco do roku 1999 byla v Jihomoravském kraji oproi kraji Vysočina převážně menší, v druhé polovině hodnoceného období je omu naopak. Nejvěší rozdíl připadá na rok 2005, kdy sňaečnos v JM kraji vykazovala hodnou 5,04, v kraji Vysočina jen 4,76. Vývoj rozvodovosi K negaivním jevům demografického vývoje v České republice paří rvale vysoká úroveň rozvodovosi, což se projevuje i v regionálních podmínkách. K omuo savu přispívá liberální rozvodová legislaiva, upřednosnění kariéry před rodinným živoem, vysoká zaměsnanos žen, nepřipravenos mladých lidí pro manželsví, vysoký podíl sňaků z důvodu ěhoensví parnerky, zížené podmínky získání byu mladými manželi, snížení vlivu nábožensví apod. Vývoj rozvodovosi v Jihovýchodním regionu má až na léa obdobný průběh jako v České republice, včeně prudkého poklesu v roce 1999 v důsledku bezprosřední reakce na změnu legislaivy. Výrazný rozdíl je však v úrovni, kerá je v Jihovýchodním regionu nižší. Uplaňuje se zde věší důraz na rodinné vzahy a věší vliv křesťanských hodno. Značný rozdíl je rovněž mezi oběma kraji regionu, právě Vysočina má rozvodovos výrazně nižší než Jihomoravský kraj, což velkou měrou ovlivňuje rozvodovos v měsě Brně, kde v průběhu hodnoceného období dosahuje více než

4 3,5 Obrázek 2 Rozvodovos v krajích Jihovýchodního regionu a v České republice rozvodovos 3 2,5 2 1,5 Vývoj porodnosi Jak již bylo uvedeno v předchozím exu, přechod na nový syl živoa se spolu s někerými dalšími fakory projevil negaivně i u porodnosi. V roce 1994 byl poprvé v hisorii České republiky zaznamenán úbyek obyvaelsva přirozenou měrou (RYCHTAŘÍKOVÁ, 1996). Je poěšielné, že v současnosi dochází k mírnému růsu porodnosi. I když nejvěší podíl rodiček zaujímají vdané ženy, narůsá podíl děí narozených mimo manželsví. Lze však očekáva, že v následujících leech dojde znovu ke snižování porodnosi, neboť do plodného období se budou posupně dosáva slabší populační ročníky žen. porodnos 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 Obrázek 3 Porodnos v krajích Jihovýchodního regionu a v České republice Pokud jde o vývoj porodnosi v krajích regionu, lze konsaova poněkud věší odlišnosi zhruba do roku 2001 při vyšší úrovni v kraji Vysočina. Od ohoo roku dochází ke sbližování hodno porodnosi nejen mezi oběma kraji, ale i Jihovýchodního regionu jako celku a České republiky, přičemž společná úroveň je necelých 10. Porodnos v Jihovýchodním regionu měla zhruba sejný průběh i úroveň jako v rámci celé ČR. Klesla z 12,20 v roce 1993 na 9,89 v roce 2005, přičemž v leech 1996 až 2001 nedosahovala ani hodnoy 9. Ke konci hodnoceného období došlo prakicky k vyrovnání. Vývoj úmrnosi Od počáku 90. le se úmrnosní poměry v České republice začaly zlepšova a obecná míra úmrnosi vykazuje mírně klesající rend. Podle FRÝBORTA (2006) příčiny snižování úmrnosi nelze hleda jen ve změnách věkové srukury, ale především ve zlepšujících se zdravoních podmínkách projevujících se v lepším zdravoním savu populace, což povrzuje i zvyšující se sřední délka živoa. Od roku 1993 do roku 2005 se sřední délka živoa prodloužila u mužů o 3,6 le (z 69,3 le na 72,9 le) a u žen o 2,8 le (z 76,3 le na 79,1 le). 154

5 Obrázek 4 Úmrnos v krajích Jihovýchodního regionu a v České republice 12,00 11,50 úmrnos 11,00 10,50 10,00 9,50 V průběhu hodnoceného období vykazoval Jihovýchodní region spolu s oběma jeho kraji podobný sesupný rend jako Česká republika, ale poněkud nižší úmrnos. Nejnižší obecná míra byla přiom vykazována v kraji Vysočina, kde je u věkové srukury obyvael oproi Jihomoravskému kraji relaivně nižší podíl obyvael v kaegoriích le a kde je rovněž nižší průměrný věk v úrovni 39,5 le oproi 40,3 rokům v Jihomoravském kraji v roce V posledním roce 2005 došlo prakicky k vyrovnání úrovně. Závěr Všeobecně lze konsaova, že populační vývoj v České republice je nepříznivý. Změny, ke kerým ve vývoji pohybu obyvaelsva dochází, vedou k nízké úrovni reprodukce a ke sárnuí obyvaelsva. Projevují se nejen celosáně, ale zcela logicky s určiými odlišnosmi i v regionech. V regionu Jihovýchod má porodnos ve srovnání s Českou republikou zhruba sejný vývoj i úroveň, sňaečnos, rozvodovos a úmrnos mají vývoj sejný, ale úroveň nižší. Lieraura [1] DUFEK, J., MINAŘÍK, B. Analýza demografického vývoje České republiky a krajů regionu Jihovýchod. Brno: MZLU, 2007, 166 s. IBN [2] DVOŘÁKOVÁ, J. Analýza populačního vývoje v regionu Vysočina. Brno: MZLU, 2007, 81 s. [3] FRÝBORT, T. Demografický vývoj regionu ve srovnání s Českou republikou. Brno: MZLU, 2006, 76 s. [4] RŮŽKOVÁ, J., ALEŠ, M.. Populační vývoj v České republice v roce Demografie, 1994, roč. 36, č. 4, s [5] RYCHTAŘÍKOVÁ, J. oučasné změny charakeru reprodukce v České republice a mezinárodní siuace. Demografie, 1996, roč. 38, č. 2, s Adresa auorů: Prof. Ing. Jaroslav Dufek, Drc. MZLU PEF / úsav saisiky a operačního výzkumu Zemědělská Brno Česká republika 155

6 el Prof. Ing. Bohumil Minařík, Cc. MZLU PEF / úsav saisiky a operačního výzkumu Zemědělská Brno Česká republika el minarik@mendelu.cz 156