EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST

Transkript

1 CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST Anonín Slaný a kol. 2009

2

3

4

5 EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST Anonín Slaný a kol. BRNO 2009 CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO -SPRÁVNÍ FAKULTA

6

7 CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY EKONOMICKO -SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST Anonín Slaný a kol I. ČÁST BRNO 2009

8 Odborní garani/edioři prof. Ing. Anonín Slaný, CSc. doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. Ing. Zdeněk Tomeš, Ph.D. doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. doc. RNDr. Milan Viurka, CSc. Kolekiv auorů: prof. Ing. Anonín Slaný, CSc. (vedoucí auorského kolekivu, edior) Ing. Jan Čapek, doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. (2.3.) Ing. Per Černíková (1.6.) Ing. Jika Doležalová (1.9.) Ing. Aleš Franc, Ph.D. (1.4.) Ing. Veronika Hedija, Ph.D. (1.10.) Ing. Miroslav Hloušek, Ph.D. (2.4.) Ing. Jana Chmelová (1.5.) Ing. Monika Jamborová (1.8.) Ing. Monika Jandová (1.12.) Ing. Veronika Karusová, Ing. Per Musil, Ph.D. (1.2.) Ing. Vikorie Klímová, Ph.D. (3.4., 3.5., 3.6.) Ing. Zdeňka Musilová (1.3.) Ing. Daniel Němec, Ing. Pavel Herber (2.1.) Ing. Tomáš Palea (1.11.) Ing. Marin Slanicay, doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. (2.2.) Ing. Rosislav Saněk (1.7.) Ing. Zdeněk Tomeš, Ph.D. (1. úvod) Mgr. Per Tonev (3.7.) doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. (2.5.) doc. RNDr. Milan Viurka, CSc. (3.1, 3.2, 3.3., 3.8.) doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. (1. úvod; 1.1.) Ing. Vladimír Žíek, Ph.D. (3.4., 3.6., 3.7.) Technická pomoc: Lydie Pravdová Redakce exu: Mgr. Ondřej Doseděl Recenzeni: 1. kapiola: prof. Ing. Vojěch Krebs, CSc. Mgr. Pavel Nese 2. kapiola: Ing. Per Harasimovič, M.A. Mgr. Jan Vlček, Ph.D. 3. kapiola: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Publikace vznikla s podporou projeku MŠMT výzkumná cenra 1M0524. Anonín Slaný a kolekiv, 2009 Masarykova univerzia, 2009 ISBN

9 OBSAH 7 Obsah Úvod Fakory konkurenceschopnosi Srovnání základních makro -ekonomických ukazaelů České republiky v leech Hrubý domácí produk Inflace Nezaměsnanos Charakerisiky vnější rovnováhy Závěr Blok A: Pracovní síla Demografický vývoj a rh práce Teoreická východiska Základní demografické údaje Trh práce Závěr Sociální poliika Teoreická vazba Vývoj a hlavní změny v sociálním sysému ČR v leech Vliv konkréních opaření sociální poliiky na fakory růsu Zhodnocení vlivu opaření sociální poliiky na konkurenceschopnos české ekonomiky Pracovní migrace Teorie Migrace cizích pracovníků do ČR Pracovní migrace českých občanů do zahraničí Remiance Závěr Blok B: Zásoba kapiálu Kapiálový rh Finanční zprosředkování a vazba na růs Charakerisika bankovního sekoru Závěr Moneární poliika Moneární poliika a ekonomický růs Insiucionální rámec provádění moneární poliiky v ČR

10 8 OBSAH Vývoj moneární poliiky Hodnocení moneární poliiky Závěr Fiskální poliika Vliv fiskální poliiky na ekonomický růs Veřejné příjmy Veřejné výdaje Rovnováha veřejných rozpočů Závěr Mezinárodní pohyb kapiálu Zahraniční kapiál a konkurenceschopnos eoreické vazby Zahraniční kapiál v konkurenceschopnos ČR Závěr Blok C: Produkivia Poliika Hisorie výzkumu poliicko -rozpočového cyklu Modelový rámec poliicko -rozpočového cyklu v České republice Parlamenní volby v České republice v leech Empirické ověření výskyu poliicko -rozpočového cyklu v České republice Insiucionální fakory ovlivňující výsky poliicko -rozpočového cyklu v České republice Závěr Regulace a deregulace Regulace a konkurenční schopnos Analýza kvaliy regulace v období Závěr Srukurální poliika Teorie Srukurální poliika a konkurenceschopnos České republiky Hodnocení dopadů sání pomoci na konkurenceschopnos české ekonomiky Závěr Vývoj zahraničního obchodu Teorie Globální ukazaele zahraničního obchodu Deailní ukazaele zahraničního obchodu Exporní profil ČR Imporní srana zahraničního obchodu ČR Závěr Použiá lieraura k 1. kapiole

11 OBSAH 9 2. Růsová výkonnos a sabilia Odhad mezery výsupu v ČR: DSGE přísup Model Výsledky odhadu modelu Odhady mezery výsupu v ČR Shrnuí Porovnání různých specifikací novokeynesiánského DSGE modelu malé oevřené ekonomiky pro ČR Model Esimace Porovnání modelů Shrnuí Analýza adapabiliy malého DSGE modelu na důsledky hospodářské krize Model Daa a sofware Modelové variany Odhady paramerů Modelová predikce pozorovaných proměnných Exogenní šoky a inovace Rozpory při vyrovnání jednolivých časových řad Shrnuí výsledků Nové saky v mezinárodním obchodě Daa Měříko exenzivního ypu růsu Výsledky Analýza cilivosi Závěr Další výsledky činnosi komponeny Sabilia a růsová výkonnos Simulánní odhady nepozorovaných poenciálních savů Modelové exrapolace budoucích endencí vývoje ekonomiky Použiá lieraura ke 2. kapiole Ekonomické prosředí a konkurenceschopnos regionů České yrepubliky Globálně orienované hodnocení konkurenční pozice krajů České republiky Dosupnos Ekonomická cilivos Poenciál ovlivnění Ekonomická úroveň Kvalia podnikaelského prosředí (invesiční arakivia)

12 10 OBSAH Poenciál reakce Inegrační poenciál regionů Dispariy v regionálním rozvoji Modely endogenního růsu Kvalia podnikaelského prosředí Výsledky analýz KPP a jejich přínos pro zvyšování účinnosi regionální poliiky Inovační poenciál regionů Charakerisika inovačního poenciálu krajů ČR Inovační cenra Prioriy regionálních inovačních sraegií v České republice Východiska regionálních inovačních sraegií Regionální inovační sraegie v krajích ČR Synéza regionálních inovačních sraegií Programová podpora inovací v regionech ČR Program Prosperia Program Inovace Podpora inovací v programovacím období Inovační infrasrukura v regionech ČR Hodnocení konkurenční pozice českých regionů NUTS2 v rámci zemí V Socioekonomická analýza regionů úrovně NUTS Regionální synéza rozvojového poenciálu Doporučení pro perspekivní orienaci regionální poliiky České republiky Použiá lieraura ke 3. kapiole Seznam abulek a grafů Seznam abulek Seznam obrázků Seznam grafů

13 ÚVOD 11 ÚVOD Publikace vznikla s podporou projeku MŠMT výzkumná cenra 1M0524 a odpovídá plánovaným výsupům pro rok Publikace se zabývá analýzou vzahu ekonomického prosředí a konkurenceschopnosi české ekonomiky. Práce je rozdělena do ří kapiol, kdy v první je provedena analýza fakorů konkurenceschopnosi české ekonomiky, v druhé odhady DSGE modelů pro českou ekonomiku a ve řeí je pak analyzován konkurenční poenciál regionů ČR. Práce ak svým obsahem navazuje na předcházející monografie z roku 2006 (Konkurenceschopnos české ekonomiky vývojové rendy), z roku 2007 (Fakory konkurenceschopnosi komparace zemí V-4) a z roku 2008 (Konkurenceschopnos ekonomiky komparace zemí CE10). V první kapiole je konkurenceschopnos pojaa jako schopnos české ekonomiky dosahova dlouhodobého hospodářského růsu. Celý koncep je rozdělen do ří oblasí první dvě voří exenzivní fakory růsu a jednoliví auoři se zabývají deerminany na rhu práce a na rhu kapiálu; a ve řeí je poom věnován prosor vybraným fakorům inenzivního ekonomického růsu. V konkréní rovině se jednoliví auoři v případě první podkapioly zaměřili na fungování rhu práce, sociální poliiku a její vliv na rh práce, demografické fakory a migraci. Ve druhé podkapiole je analyzováno fungování bank a kapiálových rhů, dopady fiskální a moneární poliiky na objem kapiálu a aké dopady kapiálových přesunů. Třeí závěrečná podkapiola je zaměřena na fakory ovlivňující národohospodářskou produkiviu j. poliickou siuaci, regulaci, srukurální poliiku a zahraniční obchod. Z časového hlediska je předměem analýzy období Druhá kapiola je věnována problémům růsové výkonnosi a sabiliy ekonomiky České republiky. Kapiola je rozdělena do následujících čásí. V čási 2.1 jsou prezenovány odhady poenciálního produku v plně specifikovaném novokeynesiánském sochasickém dynamickém modelu všeobecné rovnováhy. Jedná se o mimořádně zajímavý přísup, jehož výsledky jsou užiečným indikáorem pro sabilizační roli moneární poliiky. Výsledky odhadu srukurálních paramerů modelu poukazují na nižší flexibiliu rhu práce a cenové rigidiy, keré odpovídají průměrné době rvání cenových konraků v rozsahu pěi čvrleí. Výsledné rajekorie odhadu mezery výsupu naznačují i soulad vývoje hospodářských cyklů (v konexu vývoje námi pojaé mezery výsupu) s cykly poliickými, a o ve smyslu sřídání vlád. Čás 2.2 se zabývá hledáním nejvhodnějšího modelu charakerizujícího ekonomiku České republiky. Analýza je prováděna na základě alernaivních specifikací modelů a jejich porovnáním s pomocí poseriorního podílu šancí. Čás 2.3 se věnuje analýze probíhající hospodářské krize. K omuo účelu je použi malý srukurální DSGE model malé oevřené české ekonomiky, kerý je odhadnu na reálných ekonomických daech pro dvě variany výběru hisorických inervalů. Jedna variana obsahuje daa z období před začákem hospodářské krize a druhá zahrnuje i dosupná akuální daa z počínající hospodářské krize. Čás 2.4 se zabývá empirickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15

14 12 ÚVOD v posledních dvou dekádách. Cílem je idenifikova, zda je růs exporu inenzivního nebo exenzivního ypu. Z analýzy jsme zjisili, že saky, keré se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, voří po liberalizaci a snížení bariér více než proporcionální čás exporu. Čás 2.5 je synézou dosavadní práce za celou dobu působení projeku. Třeí kapiola se zabývá hodnocením ekonomického a inovačního poenciálu regionů. V souladu s ím předsavuje ao kapiola provázaný soubor případových sudií zabývajících se vybranými komponenami regionálního rozvoje. Jeho základní věcnou srukuru voří podkapioly orienované na globální vyhodnocení konkurenční pozice krajů, problemaiku dispari v regionálním rozvoji a hodnocení inovačního poenciálu regionů. Následují sudie zaměřené na analýzu sraegických dokumenů a realizované programy, jejichž cílem je podpora vorby inovací na regionální úrovni s logickou návaznosí na vyváření infrasrukury pro rozvoj inovačního podnikání, zahrnující především vědecko-echnické parky a podnikaelské inkubáory. V omo konexu poskyuje významné věcně a územně srukurované informace o podnikaelském prosředí, konkurenceschopnosi regionů a poenciálních možnosech jejího zvyšování ve vazbě na rozvoj inovací. Kapiolu uzavírá hodnocení konkurenční pozice českých regionů NUTS2 v rámci zemí V-4, kde jsou regiony analyzovány pomocí vybraných ukazaelů sdružených do ekonomické, sekorové, inovační, sociální a demografické komponeny, na jejichž základě je zpracována synéza rozvojového poenciálu. Prezenované výsledky lze využí zejména pro účely posupného vypracování efekivní sraegie perspekivního přechodu České republiky ke znalosně založené ekonomice. Anonín Slaný vedoucí auorského kolekivu

15 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI

16 14 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI V rámci ekonomické lieraury můžeme naléz velké množsví přísupů k problemaice konkurenceschopnosi. Tao publikace vychází z premisy, že výrazem konkurenceschopnosi je schopnos ekonomiky dosahova dlouhodobého ekonomického růsu. Fakory, keré deerminují dlouhodobý ekonomický růs jsou proo i fakory konkurenceschopnosi ekonomiky. I přísupů k analýze fakorů dlouhodobého ekonomickému růsu je celá řada. V souladu s ekonomickou eorií můžeme fakory působící na ekonomický růs rozděli do ří skupin, podle oho, zda ovlivňují akumulaci lidského kapiálu, akumulaci fyzického kapiálu nebo celkovou produkiviu výrobních fakorů. Schémaicky můžeme náš přísup znázorni následujícím způsobem. KONKURENCESCHOPNOST = SCHOPNOST DLOUHODOBÉHO RŮSTU Pracovní síla Zásoba kapiálu Produkivia Demografický vývoj a rh práce Sociální poliika Migrace Burza a bankovní sekor Moneární poliika Fiskální poliika Mez. pohyby kapiálu Poliika Regulace Srukurální poliika Mezinárodní obchod Dílčím vazbám se věnují jednoliví auoři v rámci následujících podkapiol. Na omo mísě proo pouze shrnujeme základní vazby dílčích fakorů na ekonomický růs. Práce Na objem a efekiviu užií výrobního fakoru práce působí řada dílčích vlivů. My se v rámci kapioly budeme věnova ěm, keré považujeme za sěžejní. Zaměříme se na demografický vývoj, efekiviu rhů práce, uplaňovanou sociální poliiku a na spojení rhů práce se zahraničím čili migraci. Demografický vývoj Deerminujícím fakorem vlivu demografického vývoje na růs je věková skladba populace. V řadě soudobých sudií byl zkoumán vliv vývoje věkové skladby na hospodářský růs v dlouhém období. Výsledkem ěcho snah byla idenifikace souvislosi mezi věkovou skladbou populace a hospodářským růsem v podobě koncepu zv. demografické dividendy. Teno koncep se opírá o skuečnos, že země procházejí v procesu svého vývoje zv. demografickou ransformací, což je přechod z vysokých hodno úmrnosi a porodnosi na nízké hodnoy ěcho ukazaelů. Jedním z důsledků éo ransformace je vznik velké ransformační generace, kerá po dosažení práceschopného věku snižuje míry závislosi a vyváří ak demografickou dividendu. Rozšířením ohoo vzahu lze pak hleda obecné souvislosi mezi výkyvy porodnosi a ekonomickým růsem. Efekivia rhů práce Významným fakorem hospodářského růsu je efekivnos fungování rhu práce. Efekivně fungující rhy práce zajišťují pružně přizpůsobení šokům, keré vznikají v reálné ekonomice. Pokud rhy práce nejsou dosaečně pružně schopny absorbova demografické, srukurální či cyklické výkyvy, poom dochází k subopimálnímu využívání výrobního fakoru práce a dochází buď ke vzniku

17 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI 15 nezaměsnanosi nebo k poklesu míry pracovní paricipace. Významná je především mobilia na rhu práce, keré může vyrovnáva regionální dispariy v popávce a nabídce práce a zvyšova ak efekiviu alokace na rhu práce. Významným paramerem pružnosi na rhu práce je legislaiva upravující ochranu pracovních mís. V řadě zemí, je přílišná legislaivní ochrana zdrojem nízké flexibiliy na rhu práce, kdy zaměsnavaele z obavy před dodaečnými náklady v případě rušení pracovního mísa snižují dynamiku vorby nových pracovních mís. Přemršěná ochrana pracovních mís pak vede k siuaci, kdy firmy nejsou ochony na sebe brá dosaečně velká rizika spojená s novými a neznámými projeky, proože v případě neúspěchu jsou zaíženy příliš velkými výsupními náklady. Sociální poliika Dalším fakorem, kerý ovlivňuje objem i kvaliu pracovní síly je sociální poliika. Při vhodném nasavení by sociální poliika měla přispíva k efekivnímu využií dosupné pracovní síly. V rámci poziivních dopadů můžeme jmenova především opaření akivní poliiky zaměsnanosi zaměřené na podporu invesic k vyvoření nových pracovních mís, j. zvěšování objemu pracovní síly. Sociální poliika ovšem může přináše i negaiva spojená s efekivnosí vynakládaných prosředků na sociální výdaje a s moivací pracovní síly. Migrace Podobně jako u osaních rhů výrobních fakorů hraje i u fakoru práce významnou úlohu napojení na osaní země. Migrace by měla umožňova efekivnější nakládání s výrobním fakorem, proože migrující pracovní síla může na jedné sraně doplni nedosaečnou nabídku na domácím rhu. A na sraně druhé ulumi případný přelak pracovní síly na domácím rhu například v případě dlouhodobě horších hospodářských výsledků spojených s nezaměsnanosí. Migrace se sebou ovšem přináší i další aspeky jedním z nich je nebezpečí emigrace kvalifikované pracovní síly, což může podvazova ekonomický růs. A dalším jsou remiance čili plaby pracovní síly do zahraničí, keré mohou bý zdrojem pro ekonomický růs v přijímající zemi. Kapiál Deerminujícím fakorem hospodářského růsu je míra invesic v ekonomice. Její vliv na výkonnos hospodářsví byl prokázán řadou ekonomerických sudií. Vyšší míra invesic vede k vyššímu ekonomickému růsu a invesice ak posouvají ekonomiku na vyšší křivku produkčních možnosí. Významná je však nikoliv pouze kvania, ale i kvalia invesic. Typicky cenrálně plánované ekonomiky, dosahovaly nízkých emp ekonomického růsu při vysokém empu růsu invesic. Možnos invesování v domácí ekonomice je deerminována mírou domácích úspor. Chybějící domácí úspory mohou bý nahrazeny přílivem zahraničních invesic, kerý byl výrazně příomen v hospodářsví ranziivních ekonomik. Deerminany ohoo přílivu byly především sabilní makroekonomické prosředí, vyšší zhodnocení invesic a levná pracovní síla. Zvýši národní míru úspor mohou i cílené vládní programy zaměřené na podporu spoření, změnu penzijního sysému či úpravy nasavení daňového sysému. Dále se budeme věnova řem aspekům deerminujícím efekiviu kapiálových rhů. První z nich je fungování burzy a bankovního sekoru, druhým jsou dopady fiskální poliiky a řeím mezinárodní pohyby kapiálu. Burza a bankovní sekor Funkčnos burzy a bankovního sekoru jsou z pohledu nakládání s výrobním fakorem kapiálu zcela zásadní. Hladká přeměna úspor na invesice, kerou yo rhy zprosředkovávají se příznivě

18 16 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI odráží na růsovém poenciálu hospodářsví. Pokud burza a banky fungují efekivně, ak jsou náklady na získání invesic nízké, což přispívá k ekonomické dynamice. Moneární poliika Jedním z nejdůležiějších aspeků pro úspěšné provádění moneární poliiky a dosažení jejich cílů je podle obecného konsenzu nezávislos a kredibilia cenrální banky. Průhledná a předvídaelná poliika cenrální banky vyváří vhodné prosředí pro ekonomický růs a usnadňuje rozhodování ekonomických subjeků o alokaci zdrojů. Navíc i samoná moneární poliika se při její špané predikovaelnosi může sá zdrojem poruch a šoků v hospodářsví. Fiskální poliika Zásobu kapiálu v ekonomice ovlivňuje i vláda. Někerá její opaření působí nepřímo a budeme se jim věnova v rámci dalších podkapiol. Přímější cesou působí fiskální poliika. Zásobu kapiálu v ekonomice ovlivňuje zejména příjmová sránka veřejných rozpočů j. především daně. Vliv na zásobu kapiálu můžeme sledova zejména přes míru zdanění, kerá ovlivňuje moivaci k úsporám i k invesicím. Jisý vliv na zásobu kapiálu v ekonomice mají i veřejné výdaje a o zejména ve vzahu s veřejnými příjmy, edy ve spojiosi se savem veřejných rozpočů. Mezinárodní pohyb kapiálu Efekiviu nakládání s kapiálem ovlivňují i mezinárodní kapiálové ransakce (zachycené v rámci finančního úču plaební bilance). Pohyby kapiálu zajišťují lepší alokaci úspor do produkivnějších výrob a zároveň zajišťují kapiál v siuaci, kdy je ho v ekonomice nedosaek. Pohyby kapiálu by ak měly přispíva k ekonomickému růsu. Za nejužší je mezi ekonomy považována vazba od přímých zahraničních invesic, nicméně podobnou roli mohou hrá i osaní položky finančního úču. Produkivia Třeím námi sledovaným fakorem růsu je souhrnná produkivia využií výrobních fakorů čili fakory s dopadem na inenzivní ekonomický růs. V ekonomické eorii můžeme opě naléz širokou škálu různých aspeků o nichž se auoři domnívají, že efekiviu nakládání s výrobními fakory ovlivňují. My se na následujících sranách budeme věnova někerým z nich poliické sabiliě, kvaliě regulace, srukurální poliice a zahraničnímu obchodu. Poliika Schopnos hospodářsví dosahova ekonomického růsu je závislá aké na kvaliě vlády. Pro fungování ekonomiky a pro dosažení hospodářského růsu je vyznaná míra poliických, občanských a ekonomických svobod. Vyšší míra demokracie poziivně ovlivňuje schopnos ekonomiky dosáhnou hospodářského růsu. Sudie zaměřené na eno yp zkoumání prokázaly eno yp korelace. Regulace Prosor pro regulaci ekonomiky vzniká am, kde rh selhává a není schopen zajisi opimální alokaci zdrojů. Sá v současnosi zasahuje do fungování ekonomiky v řadě oblasí obecné úloze sáu v hospodářsví, regulaci cen, regulaci hospodářské souěže, podmínkám pro podnikání a aké obecné kvaliě uplaňované regulace. Tyo zásahy by měly vés v obecné rovině ke zlepšení efekiviy sysému.

19 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI 17 Srukurální poliika Vláda však neovlivňuje ekonomické prosředí jen přes regulaci. V někerých případech se snaží do sysému akivně zasáhnou pomocí srukurální poliiky. Názory na srukurální poliiku se různí, proože zásah do ekonomického sysému se sebou přináší vedle poziiv (například udržení zaměsnanosi) i negaiva v podobě pokřivení alokace a ím i omezení efekiviy celého sysému. Mezinárodní obchod Oevřenos vůči mezinárodnímu obchodu umožňuje snadné a rychlé šíření informací, inovací a znalosí, což ekonomice umožňuje rychle přebíra a adapova se na novinky v oblasi echnického pokroku. Vedle oho přispívá zahraniční obchod ke specializaci a dělbě práce, což jsou obecně cesy vedoucí k vyšší efekiviě ekonomického sysému. Řada sudií se snažila idenifikova vzah mezi svobodou obchodu a mírou ekonomického růsu. Rozklad růsu HDP Logika celkového zpracování kapioly vychází ze základní produkční funkce, kerou můžeme znázorni následujícím způsobem: Q = f(l, K, E ) = L β1 K 1 β1 E Funkce zachycuje skuečnos, že rozsah produkce Q závisí na objemu práce L, objemu kapiálu K a reziduální složce E. Pro naše pořeby ovšem budeme uvažova přírůskový var produkční funkce, kerý ve své podsaě zachycuje jednolivé fakory ekonomického růsu. g = β 1 l + (1 β 1 )k + e Dle ohoo náhledu je ekonomický růs (g) v čase závislý na dvou exenzivních fakorech práci l a kapiálu k. Tyo dva výrobní fakory jsou uvažovány skrz váhy, keré mají v ekonomice j. β 1 vyjadřuje podíl práce v dané ekonomice a proože uvažujeme jen dva výrobní fakory, ak podíl kapiálu je vyjádřen ve varu (1 β 1 ). Reziduální složka e zachycuje aspeky ekonomického růsu, keré nemají spojios s růsem objemu výrobních fakorů v ekonomice jde edy o podíl inenzivní složky ekonomického růsu, kerou můžeme zoožni s růsem celkové produkiviy. Výsledky analýzy produkční funkce pro českou ekonomiku máme zachyceny v následující abulce.

20 18 FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI Tabulka č. 1: Rozklad českého HDP v leech HDP (g ) Kapiálu (k ) Práce (l ) TFP (e ) ,89 2,17 0,18 3, ,45 2,00 0,46 1, ,85 1,76 0,56 0, ,60 2,14 1,35 3, ,35 1,48 0,34 3, ,37 2,31 1,04 4, ,96 1,88 1,94 5, ,14 2,60 2,66 3,50 Průměry ,45 2,04 0,68 3,22 Vážené průměry 4,45 0,82 0,41 3,22 Podíly jednolivých složek 100,00 18,35 9,22 72,43 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy V abulce je vidě empo růsu HDP, kapiálu a práce v jednolivých leech a průměr za období Na základě ěcho údajů byl dopočíán vzesup celkové produkiviy užií výrobních fakorů (TFP). Z abulky je možno vyčís vážený průměr práce a kapiálu j. reálný vliv ěcho výrobních fakorů dle jejich významu v ekonomice. Pro pořeby našeho exu jsme uvažovali sandardní podíl fakoru práce na výkonu ekonomiky ve výši 60 % (například Hloušek, 2007). Z abulky je zřejmé, že na ekonomickém vzesupu české ekonomiky se dominanním vlivem podíly inenzivní fakory ekonomického růsu, keré se odrazily na vzesupu celkové produkiviy užií výrobních fakorů. Nejmenší vliv měl naopak vzesup objemu pracovní síly, kerý byl dokonce v někerých leech záporný.

21 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Srovnání základních makro -ekonomických ukazaelů České republiky v leech Kapiola si klade za cíl analyzova vývoj základních makroekonomických ukazaelů v ČR ve sledovaném období le Pro zvýšení vypovídací hodnoy srovnáme vývoj s Polskem, Maďarskem a Slovenskem, ale důraz je kladen na vývoj české ekonomiky. Kapiola vyváří prosor pro následující kapioly, jejichž auoři analyzují jednolivé příčiny hospodářského růsu. V exu se budeme věnova čyřem základním makroekonomickým ukazaelům hrubému domácímu produku, inflaci, nezaměsnanosi a vybraným indikáorům vnější (ne)rovnováhy Hrubý domácí produk V rámci první podkapioly se zaměříme na vývoj hrubého domácího produku z různých úhlů pohledu. Nejdříve se budeme věnova empu růsu, následně se pozasavíme u kumulovaného vývoje produku v průběhu období, absoluní velikosi HDP a HDP na osobu Růs HDP Základním makroekonomickým ukazaelem je vývoj hrubého domácího produku. Na grafu vidíme, že empo růsu českého HDP prošlo cyklickým vývojem. V prvních leech deseileí se empo snižovalo a v roce 2002 byl meziroční růs nižší než 2 procena. Pak ovšem následovalo období silného hospodářského růsu, keré kulminovalo v roce 2006, kdy růs HDP dosáhl 6,8 % (EBRD, ). Následně se empo růsu začalo snižova, aké v souvislosi s přicházející ekonomickou krizí.

22 20 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Graf č. 1: Meziroční změny HDP v leech (v %) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ) Po vsupu do EU dochází ve věšině zemí (mimo Maďarsko) ke zvýšení empa růsu HDP, což zachycuje následující abulka. Průměrné empo růsu HDP za celé období dosáhlo v ČR 4,4 %, což byl ze zemí sřední Evropy druhý lepší výsledek za Slovenskem, keré roslo v průměru o éměř 6 procen. Tabulka č. 2: Průměrné empo růsu HDP (v %) průměr průměr průměr Česká republika 3,1 5,6 4,4 Maďarsko 4,3 2,8 3,7 Polsko 3,0 5,2 4,2 Slovensko 4,5 7,7 5,8 Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ) Kumulované výsledky HDP Následující graf zachycuje kumulovaný růs HDP ve sledovaném období. Vidíme, že český HDP se zvýšil o více jak 40 %. Nejlepších výsledků dosáhlo Slovensko, jehož HDP se zvýšil o více jak 60 %. Nejmenšího kumulovaného nárůsu oproi omu dosáhlo Maďarsko, kde se projevuje zejména slabší hospodářský růs po roce 2004.

23 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Graf č. 2: Kumulované výsledky HDP ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ), vlasní výpočy Ekonomická síla Česká ekonomika byla v celém sledovaném období mezi sledovanými zeměmi druhou nejsilnější. Ovšem polská ekonomika je éměř dvaapůlkrá věší než česká. Nejmenší ekonomiku má naproi omu Slovensko. Síla všech ekonomik se pochopielně zvýšila. Graf č. 3: Absoluní velikos HDP dle směnného kurzu (miliardy dolarů) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( ) HDP na osobu K ukazaeli ekonomické úrovně můžeme přisoupi několika způsoby. My se nejdříve zaměříme na HDP na osobu dle směnného kurzu, následně budeme uvažova HDP na osobu dle pariy kupní síly a v závěru podkapioly srovnáme ekonomickou úroveň analyzovaných zemí s průměrem eurozóny. Vývoj HDP na osobu dle směnného kurzu máme zachycen v následujícím grafu. Vidíme, že poziivní vývoj ekonomiky se podepsal i na zlepšování živoní úrovně obyvael ve všech námi sledovaných zemích a ekonomická úroveň rvale rosla.

24 22 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Graf č. 4: Vývoj HDP na osobu dle směnného kurz ( ) v amerických dolarech ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( ) Nejvyšší živoní úroveň ze sředoevropských zemí měli rvale obyvaelé České republiky. Ovšem HDP na osobu roslo ve všech zemích po celé sledované období. Nejslabších výsledků dosáhlo opě Maďarsko v období le 2004 a Nejnižší ekonomická úroveň dle směnného kurzu je od roku 2003 v Polsku, kdy bylo předsiženo Slovenskem. Slovenské HDP na osobu v posledním období dokonce překonalo maďarské. Druhý způsob měření HDP na osobu je dle pariy kupní síly. Vývoj dle ohoo ukazaele zachycuje následující graf. Výsledky dle pariy kupní síly jsou obecně vyšší než dle směnného kurzu, proože zachycují rozdíly v cenách neobchodovaelného zboží. Česká republika ak měla v roce 2007 HDP na osobu dle směnného kurzu přibližně 17 isíc dolarů, ale dle pariy kupní síly více jak 24 isíc dolarů. Graf č. 5: Vývoj HDP na osobu dle pariy kupní síly ( ) v amerických dolarech ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( ) Z grafu je parný obdobný rend, jako byl u HDP na osobu dle směnného kurzu. Ekonomická úroveň ve sřední Evropě se rvale a výrazně zvyšovala. V českém případě v rozmezí le 2000 a 2008 o 10 isíc amerických dolarů. Česká republika má dle ohoo ukazaele nejvyšší živoní úroveň ze

25 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH sledovaných zemí. Změnila se jen pozice Slovenska, keré se díky dynamickému růsu v novém isícileí dosalo na druhé míso. I dle ohoo ukazaele je nejchudší zemí Polsko. Na ekonomickou úroveň se můžeme podíva i opikou, kerá bude zahrnova průměr zemí EU. Následující abulka zachycuje HDP na osobu dle pariy kupní síly jako proceno průměru zemí eurozóny. Tabulka č. 3: Vývoj HDP na osobu dle pariy kupní síly ( ); eurozóna = Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Eurozóna Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( ), vlasní výpoče Z abulky je parno, že všechny země ve sledovaném období výrazně doháněly průměr zemí eurozóny a docházelo k ekonomické konvergenci. Česká pozice se zlepšila z 59 procen eurozóny v roce 2000 až na 74 % v roce Nejvěší pokrok zaznamenalo ve sledovaném období (dle očekávání) Slovensko, ale i osaní země dosáhly výrazného zlepšení Inflace Druhým ze základních makro -ukazaelů, keré sledujeme, je míra inflace měřená indexem spořebielských cen. Základní vývoj máme zachycený v následujícím grafu. Graf č. 6: Meziroční změny indexu spořebielských cen ( ); v % ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ) Česká republika měla v celém sledovaném období relaivně nízkou míru inflace, kerá se pohybovala přibližně mezi 0 4 % a průměru dosáhla 3 %. Osaní země prošly dezinflačním obdobím, proože na počáku dekády se jejich inflace ješě pohybovala kolem 10 %. Relaivně vyšší

26 24 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH problémy s cenovou sabiliou měly Maďarsko a Slovensko. Tao skuečnos ješě více vynikne, pokud se podíváme na kumulované výsledky za celé sledované období, keré máme zachyceny v následující abulce. Tabulka č. 4: Kumulovaný růs indexu spořebielských cen v období Česká republika 100,0 104,7 106,7 106,8 109,8 111,9 114,7 117,9 125,3 Maďarsko 100,0 109,2 115,0 120,4 128,6 133,2 138,4 149,5 158,9 Polsko 100,0 105,5 107,5 108,4 112,2 114,7 116,0 118,9 124,0 Slovensko 100,0 107,3 110,8 120,2 129,3 132,5 138,5 142,3 148,8 Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ), vlasní výpočy V České republice se v daném období zvýšila cenová hladina o něco více jak 25 procen, což je srovnaelný výsledek s Polskem. Na Slovensku se ovšem ceny zvýšily éměř o 50 % a v Maďarsku éměř o 60 % Nezaměsnanos Dalším z ukazaelů, keré budeme sledova, je nezaměsnanos. V České republice se nezaměsnanos po celé období pohybovala pod hranicí 9 %. V posledním období srmého hospodářského růsu dále poklesla až na přibližně 5 %. Graf č. 7: Míra nezaměsnanosi v leech , v % ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EUROSTAT: Employmen indicaors, URL: hp://epp.eurosa.ec.europa.eu/poral/page/poral/srucural_indicaors/indicaors/ employmen ( ) Nejnižší nezaměsnanos mělo po éměř celé období Maďarsko. Naproi omu na Slovensku a v Polsku byla nezaměsnanos po věšinu období vyšší než 15 % a k jejímu přiblížení se k hranici 10 % došlo až v posledním období.

27 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Tabulka č. 5: Průměrná míra nezaměsnanosi (v %) Česká republika 7,2 Maďarsko 6,6 Polsko 15,7 Slovensko 15,9 Zdroj: EUROSTAT: Employmen indicaors, URL: hp://epp.eurosa.ec.europa.eu/poral/page/poral/srucural_indicaors/indicaors/ employmen ( ) Charakerisiky vnější rovnováhy Poslední uvažovanou charakerisikou je vnější rovnováha. Plaební bilance je z definice vyrovnaná a proo se zaměříme jen na někeré dílčí ukazaele, keré demonsrují vnější rovnováhu sledovaných ekonomik. Konkréně budeme sledova běžný úče plaební bilance a pohyby přímých zahraničních invesic Běžný úče plaební bilance Základní složkou plaební bilance je běžný úče. Následující grafy zachycují rovnováhu běžného úču ve vzahu k HDP jednolivých zemí. Graf č. 8: Rovnováha běžného úču plaební bilance jako proceno HDP ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( ) Z grafu je parno, že všechny země sřední Evropy měly ve sledovaném období deficiy běžného úču plaební bilance. V případě české ekonomiky dosáhl schodek vrcholu (více jak šesi procen HDP) v roce Následně došlo k jeho poklesu na éměř jedno proceno HDP. V posledním období se schodek opě zvýšil na přibližně 3 % HDP. Nejmenší schodky po celé období mělo Polsko, ale polský schodek se prudce zvýšil po roce Proi omu schodku v Maďarsku a na Slovensku byly v celém období signifikanně vyšší a běžně dosahovaly 7 či 8 % HDP.

28 26 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Pohyby přímých zahraničních invesic Druhou charakerisikou, kerou budeme (v rámci podkapioly zabývající se vnější rovnováhou) sledova, jsou pohyby přímých zahraničních invesic (PZI). V konkréní podobě použijeme základní ukazael přílivu PZI v milionech dolarů, kerý máme zachycen v následujícím grafu. Graf č. 9: Meziroční čisý příliv přímých zahraničních invesic (v milionech dolarů) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa, URL: hp:// ( ) Z grafu je parno, že příliv PZI do české ekonomiky výrazně kolísal. Ve srovnání s osaními zeměmi regionu byl příliv obvykle druhý nejvyšší za Polskem, keré je ovšem výrazně nejvěší ekonomikou. U menších zemí byl objem PZI pochopielně menší. Samoný objem PZI v dolarech je jen čásečně vypovídající význam PZI pro jednolivé ekonomiky můžeme zachyi i jinými způsoby. Jedním z nich je zásoba zahraničních PZI jako procena HDP. Vývoj ohoo ukazaele máme zachycen v následujícím grafu. Graf č. 10: Zásoba zahraničních PZI v ekonomikách (jako % HDP) ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: UNCTAD: World Invesmen Repor 2007, 2007 Vidíme, že zásoba zahraničních PZI v české ekonomice se mezi ley 2000 a 2007 významně zvýšila. Trvale nejvyšší zásoba je však v Maďarsku. Nejvěší pokrok dosáhlo v omo směru Slovensko, kde se objem zahraničních PZI ku HDP více než zdvojnásobil.

29 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH MAKRO -EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Dalším ze způsobů vyjádření významu PZI je podíl čisého přílivu přímých zahraničních invesic na vorbě fixního kapiálu daných ekonomik. Teno ukazael je zachycen v následující abulce. Tabulka č. 6: Průměrný podíl čisého pohybu přímých zahraničních invesic na hrubé vorbě fixního kapiálu (v %) průměr Česká republika 24,2 Maďarsko 15,5 Polsko 16,1 Slovensko 29,0 Zdroj: UNCTAD: World Invesmen Repor 2007, 2007 PZI vořily v daném období významnou složku vorby hrubého fixního kapiálu v ČR éměř 25 %. Teno výsledek řadil českou ekonomiku na druhé míso za Slovensko. Oproi omu PZI vořily relaivně menší podíl na vorbě hrubého fixního kapiálu v Polsku a Maďarsku Závěr Na předchozích sránkách jsme se seznámili se základními makroekonomickými charakerisikami české ekonomiky v období le Obecně jde o ekonomicky úspěšné období, kdy roslo HDP a omu odpovídal i růs ekonomické síly, ekonomické úrovně a pokles nezaměsnanosi. I osaní makroekonomické ukazaele se vyvíjely (relaivně) příznivě míra meziroční inflace měřená indexem spořebielských cen dosahovala v průměru 3 %. Schodek běžného úču plaební bilance byl malý a příliv přímých zahraničních invesic naopak relaivně významný. Celkově můžeme konsaova, že z pohledu základních makroekonomických ukazaelů byla česká ekonomika zdravá a ve sledovaném období konvergovala k více vyspělým zemím. Na předchozích sránkách jsme se seznámili s vývojem základních makroekonomických agregáů pro českou ekonomiku. Nyní budeme analyzova jednolivé příčiny hospodářského vývoje na základě našeho rozboru z první kapioly.

30 28

31 A 29 Blok A: Pracovní síla

32 30

33 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Demografický vývoj a rh práce Cílem éo kapioly je analyzova vývoj základních procesů, keré ovlivňovaly populaci České republiky, a o jednak v souvislosi s demografickými fakory a dále aké s fakory pracovního rhu. Sředem zájmu bude jak vývoj demografický, ak vývoj na rhu práce, a o v souvislosi s vlivem na konkurenceschopnos české ekonomiky. Analyzovaným obdobím budou léa Poče obyvael i věková srukura obyvaelsva podle pohlaví jsou dány ím, jak se lidé rodí, umírají a sěhují (ať už v rámci ČR nebo do zahraničí). Demografický vývoj obyvaelsva a vývoj porodnosi, úmrnosi a migrace ovlivňují věkovou srukuru obyvaelsva a odvozeně i poenciální pracovní sílu. Do značné míry edy deerminují i podobu rhu práce na desíky le dopředu. Mimořádné událosi, keré ovlivní počy narozených, zemřelých a sěhujících se, způsobí nepravidelnosi ve věkové srukuře, keré jsou parné i po mnoho le po akové událosi. Z oho vyplývá, že věková srukura obyvaelsva ČR obsahuje velké nepravidelnosi, keré se časo projevují i na rhu práce. Pro podchycení vlivu demografického vývoje na rh práce je edy dobré nejdříve zhodnoi vývoj porodnosi, úmrnosi a migrace a až posléze přejí k samonému rhu práce. Poče živě narozených děí je nejvýraznějším fakorem ovlivňujícím věkovou srukuru obyvaelsva i velikos a dynamiku poenciální pracovní síly. Teno fakor aké ze všech demografických fakorů působí nejdéle. Trh práce je ovlivňován mnoha různými fakory. Vedle geografických a hospodářských fakorů silně působí fakory demografické. Vzhledem k demografickému vývoji je uvářena poenciální pracovní síla a její skladba. Celkově obyvaelsvo dělíme podle ekonomického posavení do dvou základních skupin ekonomicky akivní a ekonomicky neakivní obyvaelsvo. Ekonomicky akivní obyvaelsvo vyjadřuje celkovou pracovní sílu a můžeme je dále rozděli na obyvaelsvo zaměsnané a nezaměsnané. Vedle ukazaelů, keré posuzují míru ekonomické akiviy populace, edy jakýchsi ukazaelů kvaniaivních ve smyslu objemu pracovní síly, kerá se účasní procesu vorby HDP, jsou neméně důležié aké ukazaele kvaliaivního charakeru. Mezi akové můžeme zařadi například produkiviu práce, kerá ukazuje na efekiviu využií výrobního fakoru práce. V neposlední řadě se aké jako vhodné jeví posoudi, zda je hospodářský růs ovlivňován spíše změnou v objemu nasazené pracovní síly, či změnou efekiviy jejího využií. Teno příspěvek je rozdělen do ří čásí. První čás je věnována eoreickému vymezení vzahu populačního vývoje v souvislosi s vývojem na rhu práce k hospodářskému růsu. Ve druhé bude objasněn vývoj základních demografických údajů, mezi něž je zařazena věková srukura obyvaelsva podle pohlaví, porodnos a plodnos, úmrnos a pohyb obyvaelsva. Třeí čás se zabývá samoným rhem práce a jeho vlivem na hospodářský růs. Je zde vysvělen a popsán vývoj ekonomické akiviy a neakiviy, míry zaměsnanosi a nezaměsnanosi. Součásí éo kapioly je analýza rhu práce a demografického vývoje jako fakorů hospodářského růsu.

34 32 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Teoreická východiska Hospodářský růs a jeho fakory se nacházejí ve sředu zájmu ekonomického zkoumání prakicky od chvíle, kdy se různí auoři začali zabýva oázkou, co je zdrojem bohasví země či národa. Moderní růsové eorie sojí víceméně na základech Solowova modelu ekonomického růsu. Skrze Solowův model se edy můžeme díva na demografické fakory zároveň jako na fakory hospodářského růsu. Sejným způsobem můžeme vníma makroekonomické souvislosi vývoje na pracovním rhu, respekive vývoj ekonomické akiviy obyvaelsva či vývoj produkiviy práce. Solowův model pracuje s jisým zjednodušením, a o v podobě zoožnění veškeré populace s pracovní silou, kerá je zapojena do výrobního procesu a ovlivňuje edy produkční funkci ekonomiky. Podle jednoho ze závěrů Solowova modelu je empo růsu produku shodné s empem růsu populace (Dornbusch, Fischer, 1994). To se ýká siuace, kdy se ekonomika dosane do svého sabilního sálého savu (seady -sae) na agregání produkční funkci. Z ohoo pohledu můžeme příznivý demografický vývoj (j. zvěšování populace) chápa jako jeden z fakorů hospodářského růsu. Realiě daleko bližší je však skuečnos, že ekonomicky akivní (voří pracovní sílu) je pouze určiá čás populace a pouze čás z éo ekonomicky akivní populace je reálně zapojena do výrobního procesu (je zaměsnána), a ak ovlivňuje produkční funkci ekonomiky. Z hlediska pracovního rhu edy můžeme říci, že objem zaměsnané pracovní síly je jedním z fakorů růsu agregáního produku. Demografický vývoj už v éo souvislosi hraje roli spíše jako fakor, kerý vyváří pouze poenciální možnosi pro růs agregáního produku. Na druhé sraně je ovšem nuné zmíni fak, že vývoj v objemu zaměsnanosi může bý jak příčinou, ak důsledkem růsu produku. V praxi je však poměrně obížné zjisi, kerá kauzální vazba mezi zaměsnanosí a růsem funguje nebo převažuje. Solowův model vedle agregání produkční funkce, a edy fakorů růsu agregáního produku, analyzuje aké zdroje růsu produku na jednoku (zpravidla na hlavu), a o prosřednicvím inenzivní formy produkční funkce. Zde je jediným fakorem dlouhodobého růsu echnologický pokrok (Burda, Wyplosz, 2005). Demografický vývoj v éo souvislosi může hrá poziivní roli spíše jako vývoj určiého poenciálu populace dané ekonomiky v oblasi výzkumu a vývoje. Zvěšuje -li se populace, zvěšuje se i poenciál k věšímu echnologickému pokroku. Tao eze však bude planá pouze v určiých podmínkách, edy v prosředí, kde se invesice do lidského kapiálu, výzkumu a vývoje vyplaí. Tedy v podmínkách příznivého insiucionálního prosředí, v podmínkách, kde je vzdělanos obecně podporována a chápána jako něco přínosného, edy v podmínkách, keré obecně nasávají v demokraických režimech s ržní ekonomikou. Naproi omu vzah inenzivní produkční funkce a pracovního rhu exisuje v rovině echnologický pokrok růs produkiviy práce růs produkce na hlavu. Technologický pokrok však může dopada na různé výrobní fakory různě. Může se edy sá, že růs produkiviy práce může bý důsledkem kapiálově náročného echnologického pokroku, edy akového, kerý dopadá pouze na výrobní fakor kapiál. Růs produkiviy práce může bý aké zapříčiněn ím, že je do výroby zapojen věší objem kapiálu, a vybavenos práce kapiálem rose. Budeme -li edy chí posuzova charaker hospodářského růsu v České republice, zřejmě se budeme muse omezi pouze na vzah empa růsu HDP a meziročních změn zaměsnanosi, nebo na vzah empa růsu HDP a vývoje produkiviy práce. Vzhledem k nedosupnosi da o kapiálové zásobě v ČR nebudeme moci provés podrobnější analýzu, jakého charakeru hospodářský růs u nás vlasně je. S vývojem HDP aké souvisí vývoj nezaměsnanosi. Zde můžeme zmíni poměrně známý Okunův zákon, kerý hovoří o vlivu změny HDP na nezaměsnanos. Obecně je Okunův zákon formulován ak, že na každý jednoprocenní pokles HDP pod svůj poenciál vzrose nezaměsnanos o půl procenního bodu a naopak (Dornbusch, Fischer, 1994). Tako srikně však

35 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 33 Okunův zákon nemusí plai všude. V různých ekonomikách mohou bý poměry změn HDP a nezaměsnanosi mírně odlišné. Na souvislos nezaměsnanosi a HDP se však můžeme díva aké skrze rovnováhu pracovního rhu. Je-li pracovní rh v rovnováze, pak plaí, že ekonomika operuje na úrovni svého poenciálního produku a nezaměsnanos je na své přirozené míře. Při jaké přirozené míře nezaměsnanosi se rh práce vyčisí, pak přímo ovlivňuje velikos, respekive velikos změny, poenciálního produku. Mělo by edy plai, že v ekonomikách, kde dlouhodobě přervává relaivně vysoká míra nezaměsnanosi, by měl růs produku dosahova nižších hodno, a naopak, v ekonomikách s dlouhodobě nízkou nezaměsnanosí za jinak sejných okolnosí by produk měl růs rychleji Základní demografické údaje Určujícím fakorem demografického vývoje je věková srukura obyvaelsva, kerá je pro zkoumání ekonomických důsledků demografického vývoje nejdůležiější. Uváří se na základě vývoje porodnosi, úmrnosi a migrace. Udává spořebielskou popávku a na druhé sraně voří nabídku pracovních sil v ekonomice. Do určié míry edy ovlivňuje i podobu rhu práce na dlouhou dobu dopředu. Pro podchycení vlivu demografického vývoje na rh práce si nejdříve zhodnoíme vývoj porodnosi, úmrnosi a migrace. V éo kapiole edy bude popsán a vysvělen demografický vývoj v leech (v někerých případech pouze do roku 2007, neboť údaje za rok 2008 zaím nejsou k dispozici). Vedle samoné věkové srukury obyvaelsva budou zkoumány i samoné fakory ovlivňující vývoj věkové srukury, mezi keré paří již zmíněné míry porodnosi, úmrnosi a migrace Věková srukura obyvaelsva podle pohlaví V éo čási bude zkoumána věková srukura obyvaelsva. V úvodu budou nasíněny nejvěší výkyvy ve vývoji porodnosi, jež nasaly během minulého soleí a keré způsobily nejmarkannější nerovnoměrnosi ve věkové srukuře, dále bude popsán samoný vývoj věkové srukury ve sledovaném období a na závěr bude ukázán rozdílný poměr mezi muži a ženami sarších 65 le. Věková srukura obyvaelsva je výsledkem demografického vývoje za posledních so le, zn. výsledkem rození, úmrí a migrace. Nepravidelnosi ve věkové srukuře jsou výsledkem vlivu vnějších podmínek na populační klima v různých obdobích a podle oho, jak posupoval řád vymírání jednolivých generací (ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2007). Nejvidielnější nerovnoměrnosi věkové srukury byly způsobeny zejména výkyvy ve vývoji porodnosi. Mezi nejvýraznější paří: pokles porodnosi za první svěové války ( ); kompenzační vzesup porodnosi po skončení první svěové války ( ); pokles porodnosi v důsledku hospodářské krize ( ); nárůs porodnosi v leech druhé svěové války a po jejím konci; snížení porodnosi v souvislosi s přijeím poraového zákona ( ); říleý vzesup poču narozených děí v leech vyvolaný zpřísněním poraového zákona (udávaný důvod pro pora více děí byl zpřesněn, že za více děí se považovaly nejméně ři žijící děi) a prodloužením maeřské dovolené z 18 na 22 ýdnů od ; vzesup porodnosi v 70. leech ( ) jako důsledek přijeí pronaaliních opaření v souběhu s působením vlivu vyšších počů mladých žen; hluboké snížení poču narozených v devadesáých leech;

36 34 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE počáky mírného vzesupu porodnosi od minima z roku 1999, resp. výrazněji až od roku 2004, jako projev rození děí, keré ženy posouvaly/posouvají do vyššího věku. 1 Věková srukura je při zkoumání ekonomických důsledků demografického vývoje určujícím fakorem. Věková srukura předsavuje rozdělení obyvaelsva dle pohlaví na muže a ženy a dle jednolivých věkových skupin. V omo případě je populace rozdělena do kaegorie od narození do 14 le, druhou skupinu voří osoby mezi 15 až 64 ley a poslední skupinou jsou osoby sarší 65 le. Tabulka č. 7: Vývoj věkové srukury obyvaelsva dle pohlaví v leech absoluně (v is.) celkem muži ženy relaivně (v %) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100, ,4 16,1 15,7 15,4 15,1 14,8 14,5 14,3 14, ,8 70,1 70,4 70,7 71,0 71,1 71,2 71,2 71, ,8 13,8 13,9 13,9 14,0 14,1 14,3 14,5 14, muži 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100, ,3 16,9 16,6 16,3 15,9 15,6 15,3 15,0 14, ,8 72,1 72,4 72,7 73,0 73,1 73,2 73,3 73, ,9 10,9 11,0 11,1 11,1 11,3 11,5 11,7 11, ženy 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100, ,6 15,2 14,9 14,6 14,3 14,0 13,8 13,6 13, ,9 68,2 68,5 68,7 69,0 69,1 69,2 69,2 69, ,6 16,6 16,6 16,6 16,7 16,8 17,0 17,2 17,4 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy 1 ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2005, 2006.

37 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 35 Nízká úroveň porodnosi v 90. leech minulého soleí a následná sagnace nejvíce ovlivnily děskou složku obyvaelsva v našem sledovaném období. Tím se posupně snižovalo zasoupení děí v populaci až do roku Poče děí v roce 2007 byl oproi roku 2000 nižší o 211 isíc děí. Poče osob mladších 15 le se snižoval i v období, kdy se počy narozených děí lehce zvýšily (od roku 2002). V roce 2008 došlo k mírnému nárůsu děí, kdy se začala projevova zvyšující se porodnos v posledních leech. Po celé sledované období dochází následkem vsupu slabších ročníků z 80. a počáku 90. le do věku nad 15 le k pomalému zvyšování poču obyvael v produkivním věku, což je kaegorie osob mezi 15 až 64 ley. Tao skuečnos spolu se snižujícím se počem děí je velmi příznivá z ekonomického hlediska, neboť vede ke snižování zaíženosi ekonomicky akivního obyvaelsva, ale již v blízké budoucnosi se ao siuace bude měni. Počy osob sarších 65 le se do roku 2004 zvyšovaly pouze neparně, proože přes uo věkovou hranici zaím přecházely počeně slabé ročníky z období hospodářské krize ve 30. leech. Do é doby oiž ješě nedosáhly věku 65 le osoby narozené v leech druhé svěové války a ěsně po jejím skončení. Tao siuace se začíná měni od roku 2005, neboť věkovou hranici 65 le začaly překračova osoby ze silných válečných ročníků ( ). V posledních čyřech leech můžeme pozorova vzesup zasoupení éo složky obyvaelsva v populaci. Z předcházející abulky vidíme, že poče mužů a žen ve věkové skupině od narození do 65 le je éměř sejný. Velký rozdíl spařujeme u skupiny nad 65 le, kde je silná převaha žen. Tao převaha je způsobena výrazně vyšší úmrnosí mužů v omo věku. Jako důkaz je uvedena následující abulka, kerá nám ukazuje, jak velké proceno na celkové populaci sarší 65 le voří muži a ženy sarší 65 le. Tabulka č. 8: Poměr mužů a žen sarších 65 le k celkové populaci sarší 65 le (v %) celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 muži 38,5 38,5 38,6 38,8 38,8 39,0 39,2 39,5 39,7 ženy 61,5 61,5 61,4 61,2 61,2 61,0 60,8 60,5 60,3 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Porodnos a plodnos Nyní bude srovnán vývoj porodnosi a plodnosi ke konci minulého soleí se sledovaným obdobím, edy léy , a objasněny základní příčiny nasalých změn, bude popsán vývoj jednolivých ukazaelů plodnosi a poče živě narozených děí dle pořadí. Poče živě narozených děí je nejvýraznějším fakorem ovlivňujícím věkovou srukuru obyvaelsva i velikos a dynamiku poenciální pracovní síly. Teno fakor aké ze všech demografických fakorů působí nejdéle. Jednou z nejvýraznějších změn reprodukčního chování obyvaelsva po roce 1989 byl hluboký pokles poču narozených a úrovně plodnosi. Ješě v 80. leech pařila ČR mezi země s vysokou hladinou plodnosi (úhrnná plodnos 1,9 2,0 díěe). Ve vazbě na časný věk při vsupu do manželsví byl pro naši populaci charakerisický rovněž nízký průměrný věk maky při narození prvního díěe (necelých 22,5 roku) (ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2005). Obrovský růs zájmu o sřední a vysokoškolské vzdělání může bý zařazen mezi nejsilnější vlivy na sociální změny po roce Vzdělání se salo základním prvkem pro zvýšení budoucích šancí získa sabilní a dobře placené míso. Saus sudena je v dnešní době éměř neslučielný

38 36 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE s rodinným živoem, neboť sudeni mají nedosaek času a především zdrojů k uživení rodiny. Důsledkem zvyšujícího se věku sudujících žen je posunuí věku při narození prvního díěe. Rozhodující se éž sává úroveň vzdělání, neboť ženy s vysokoškolským vzděláním kladou více důrazu na budování kariéry a mají věšinou děi až v pozdějším věku a mají méně děí než ženy, keré jsou méně vzdělané. Ačkoli někeré ženy preferují zůsa doma než pracova, exisuje velké množsví žen, keré upřednosňují bý součásí pracovního rhu a získáva zkušenosi, využíva dosaženého vzdělání a zajisi se samy po finanční sránce. 2 V následující abulce je uveden vývoj základních ukazaelů plodnosi, mezi keré jsem zařadila poče živě narozených děí, úhrnnou plodnos (předsavující poče živě narozených děí na jednu maku), průměrný věk maky při narození díěe a při narození prvního díěe, kerý je v abulce uveden v leech, a čisou míru reprodukce (vyjadřující poče živě narozených dívek na jednu ženu, keré se dožijí věku své maky v době porodu). Tabulka č. 9: Vývoj ukazaelů plodnosi v leech živě narození úhrnná plodnos průměrný věk maek prům. věk maek při narození 1. díěe čisá míra reprodukce ,14 27,2 24,9 0, ,15 27,5 25,3 0, ,17 27,8 25,6 0, ,18 28,1 25,9 0, ,23 28,3 26,3 0, ,28 28,6 26,6 0, ,33 28,9 26,9 0, ,44 29,1 27,1 0, ,50 29,3 27,3 Zdroj: ČSÚ V leech 2000 a 2001 pokračovala sagnace v poču narozených děí z konce 90. le minulého soleí. Od roku 2002 (výrazněji až od roku 2004) dochází k pozvolnému zvyšování poču živě narozených děí a úhrnné plodnosi. Věku nejvyšší plodnosi oiž dosahují ženy nejsilnějších ročníků ze 70. le. Úroveň úhrnné plodnosi v roce 2006 překonala hranici 1,3 živě narozených děí na jednu ženu, a a je všeobecně považována za velmi nízkou. Z předcházející abulky vidíme, že průměrný věk maky při narození díěe se po celé období zvyšuje. Průměrný věk maky při narození prvního díěe se dokonce zvýšil o 2,4 roky mezi léy 2000 a Too posupné zvyšování souvisí se snadno dosupnou a spolehlivou anikoncepcí a změnou způsobu živoa mladých generací, keré způsobilo odsun pořizování rodiny do vyššího věku. Z dlouhodobého hlediska však plodnos sále zůsává na nízké úrovni, kerá nezajišťuje prosou reprodukci generací. Čisá míra reprodukce dosáhla za sledované období nejvyšší hodnoy 0,70 v roce 2007, což znamená, že v dlouhodobém horizonu by se při současné úrovni plodnosi reprodukoval počení sav generace pouze ze 70 %. 3 2 Soboka, ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2007, 2008.

39 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 37 Graf č. 11: Poče živě narozených děí dle pořadí v leech rok 2. rok 3. rok Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Z předcházejícího grafu je parné, že v porovnání s vývojem v posledních leech se v současnosi nejedná o žádný babyboom, avšak pouze o mírné oživení porodnosi Úmrnos V následující čási budou popsány důvody snižující se úmrnosi, ukázán samoný vývoj poču zemřelých a naděje dožií ve vybraném věku. Změna poliického sysému v posledním deseileí minulého soleí s sebou přinesla nejen zkvalinění zdravoní péče, ale i snižování znečišění ovzduší a nové rendy v živoním sylu obyvael spolu s rosoucí akivní péčí o vlasní zdraví. Úmrnosní poměry se začaly rychle zlepšova, prodloužila se naděje dožií při narození, výrazně se snížila úmrnos kojenců a obecně klesaly aké roční počy zemřelých, přesože obyvaelsvo podléhá procesu sárnuí populace, kdy se zvyšuje podíl osob sarších 65 le, u kerých vzrůsá riziko úmrí. 4 V následující abulce je zachycen vývoj poču zemřelých dle pohlaví v leech Tabulka č. 10: Poče zemřelých dle pohlaví v leech celkem muži ženy Zdroj: ČSÚ Inenzia úmrnosi podle abulkových a sandardizovaných ukazaelů pokračovala v leech v klesajícím rendu, přesože v někerých leech se poče zemřelých neparně zvýšil. 4 ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2006, 2007.

40 38 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Tabulkové a sandardizované ukazaele jsou očišěny od vlivu změn ve věkové srukuře, keré se projevují vsupem silnějších generací do věku nad 65 le, ve kerém vzrůsá riziko úmrí (ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2007). Výjimku voří rok 2003, kdy poče zemřelých vzrosl o více jak 3 isíce ve srovnání s předchozím rokem, proože rok 2003 byl poměrně významně ovlivněn chřipkovou epidemií kulminující v únoru a březnu. Výsledkem chřipkové epidemie v roce 2003 byla říleá sagnace naděje dožií při narození obou pohlaví, resp. mezi roky 2002 a 2003 dokonce její neparné zkrácení. Od roku 2004 se obnovil rend poklesu celkové úmrnosi a naděje dožií při narození se začala opě zvyšova. Tabulka č. 11: Naděje dožií dle pohlaví ve vybraném věku v leech (v leech) věk muži 0 71,6 72,1 72,1 72,0 72,5 72,9 73,4 73, ,9 29,3 29,3 29,2 29,6 29,9 30,4 30, ,7 13,9 13,9 13,8 14,2 14,4 14,8 15,0 80 6,1 6,2 6,0 5,9 6,1 6,1 6,4 6,6 ženy 0 78,3 78,4 78,5 78,5 79,0 79,1 79,7 79, ,6 34,6 34,8 34,7 35,2 35,2 35,7 35, ,1 17,1 17,2 17,1 17,5 17,6 18,0 18,2 80 7,1 7,0 6,9 6,9 7,1 7,1 7,4 7,5 rozdíl ženy muži 0 6,7 6,3 6,4 6,5 6,5 6,2 6,3 6,2 45 5,7 5,3 5,5 5,5 5,6 5,3 5,3 5,3 65 3,4 3,2 3,3 3,3 3,3 3,2 3,2 3,2 80 1,0 0,8 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 0,9 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy V posledních osmi leech vzrosla naděje dožií při narození u obou pohlaví. U mužů více o 2,1 roku, u žen pouze o 1,6 roku. Rozdíl naděje dožií při narození mezi muži a ženami se neusále zmenšuje. Výraznější nárůs naděje dožií u mužů je způsoben jejich dřívější vysokou úmrnosí. U žen je parné zpomalení empa snižování celkové inenziy úmrnosi Pohyb obyvaelsva Tao čás zachycuje pohyb obyvaelsva, jeho základní složky, především přirozený přírůsek, přírůsek sěhováním a celkový přírůsek, a celkovou změnu poču obyvael, kerá je ovlivněna celkovým přírůskem obyvaelsva. 1. března 2001 se v ČR uskuečnilo sčíání lidu, domů a byů. Na základě jeho výsledků bylo v ČR k dau uskuečnění sčíání obyvael, což je o 72 isíc obyvael méně než při předešlém sčíání provedeném v roce Na rozdíl od sčíání v roce 1991 bylo v roce 2001 do obyvaelsva započeno i přibližně 70 isíc cizinců pobývajících na území ČR na základě povolení k rvalému pobyu. Skuečný úbyek obyvaelsva byl edy mezi oběma sčíáními podsaně věší. 5 5 ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2001, 2002.

41 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 39 Poče obyvael od roku 2001 navazuje na definiivní výsledky sčíání lidu, domů a byů, kdy byli do celkového poču obyvael nově zahrnui i cizinci s pobyem na území České republiky na základě víza nad 90 dnů a cizinci s azylem. Tao kaegorie cizinců je následně uvažována i v běžné demografické saisice a každoročních bilancích obyvaelsva navazujících na sčíání (ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2003). V následující abulce je zachycen pohyb obyvaelsva přirozený přírůsek (rozdíl mezi narozenými a zemřelými), přírůsek sěhováním (rozdíl mezi přisěhovalými a vysěhovalými) a z oho vyplývající celkový přírůsek (souče přirozeného přírůsku a přírůsku sěhováním). V další abulce je pak uveden vývoj celkového poču obyvael, kerý je ovlivněn vývojem již zmíněného celkového přírůsku, a sice ak, že celkový poče obyvael se každoročně mění právě o eno celkový přírůsek. Tabulka č. 12: Pohyb obyvaelsva v leech narození zemřelí přirozený přírůsek přisěhovalí vysěhovalí přírůsek sěhováním celkový přírůsek Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Roky 2000 až 2002 byly obdobím populační zráy, kdy ani kladné saldo migrace (s výjimkou roku 2001) nevyrovnávalo přirozený úbyek. Rok 2001 byl prvním rokem v hisorii ČR (ale i českých zemí v rámci bývalého Československa), v němž byly zaznamenány záporné hodnoy jak v přirozené měně obyvaelsva, ak v migračním saldu. Celkový úbyek obyvaelsva byl nejvyšší od roku 1947 (ČSÚ Vývoj obyvaelsva v ČR 2001). Rok 2003 byl prvním rokem z našeho období, kdy byl zaznamenán celkový přírůsek obyvaelsva. Od ohoo roku se celkový poče obyvael nepřeržiě zvyšuje až do současnosi, avšak do roku 2005 omu ak bylo jen díky imigraci cizinců. Nejvyšší růs populace byl zaznamenán v roce 2007, kdy dosahoval necelých 94 isíc oproi předešlému roku. V roce 2008 byl sice přirozený přírůsek vyšší o 4,6 isíce, avšak přírůsek sěhováním klesl o víc jak 12 isíc. Kladné přirozené přírůsky posledních ří le, keré vysřídaly období několikaleého úbyku, byly způsobeny vzesupem poču narozených děí (ČSÚ Pohyb obyvaelsva rok 2008). Populační růs áhne především přírůsek zahraničním sěhováním.

42 40 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Tabulka č. 13: Vývoj poču obyvael dle pohlaví v leech (v is.) celkem , , , , , , , , ,9 muži , , , , , , , , ,2 ženy , , , , , , , , ,7 Zdroj: ČSÚ Trh práce Trh práce je ovlivňován mnoha různými fakory. Vedle geografického a hospodářského profilu země a ekonomické poliiky sáu je hlavní deerminanou poenciální pracovní síla, kerá je ekonomické sféře k dispozici, a její skladba. Celkově obyvaelsvo dělíme podle ekonomického posavení do dvou základních skupin ekonomicky akivní a ekonomicky neakivní obyvaelsvo. Ekonomicky akivní obyvaelsvo vyjadřuje celkovou pracovní sílu a můžeme je dále rozděli na obyvaelsvo zaměsnané a nezaměsnané. Poenciální pracovní síla je vořena převážně obyvaeli země v práceschopném věku, j. od 15 le (věková hranice sanovená mezinárodními úmluvami o zákazu práce děí) do věku odchodu do důchodu. 6 Součásí éo čási bude nejprve popis vývoje ekonomicky akivních a neakivních obyvael a míry zaměsnanosi a nezaměsnanosi. Dále pak bude navázáno analýzou, jejímž cílem je posoudi charaker hospodářského růsu ČR ve sledovaném období, edy zda převažovaly fakory exenzivní či inenzivní, a jak s hospodářským růsem souvisel vývoj nezaměsnanosi Ekonomická akivia/neakivia Nyní bude uveden vývoj jednolivých skupin obyvaelsva, keré podle ekonomického posavení dělíme na dvě skupiny ekonomicky akivní a ekonomicky neakivní obyvaelsvo. Ekonomicky akivní obyvaelsvo předsavuje pracovní sílu, kerá se skládá ze zaměsnaných a nezaměsnaných. Dále budou uvedeny podíly jednolivých věkových skupin na ekonomicky neakivním obyvaelsvu a nejčasější důvody ekonomické neakiviy. Pro posouzení vývoje ekonomického posavení obyvaelsva jsou využívány výsledky výběrového šeření pracovních sil (VŠPS), proože velikos výběrového souboru umožňuje získa údaje charakerisik rhu práce s přesnosí požadovanou Eurosaem a porovnáva výsledky za ČR s osaními evropskými zeměmi. Celková ekonomická akivia je vedle dlouhodobého demografického vývoje a zvyšování hranice pro odchod do sarobního důchodu výrazně ovlivňována dalšími fakory, především hospodářským rozvojem a prodlužováním délky vzdělávání mladých lidí (ČSÚ Analýza rhu práce ). 6 ČSÚ Analýza rhu práce , 2006.

43 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 41 Z předchozí kapioly víme, že celkový poče obyvael ČR mezi léy vzrosl. Avšak jak vidíme z následující abulky, sandardní kaegorie ekonomického posavení (zaměsnaní, nezaměsnaní a ekonomicky neakivní) se vyvíjely odlišně. Tabulka č. 14: Obyvaelsvo dle ekonomického posaveni v leech (v is.) pracovní síla zaměsnaní nezaměsnaní ekon. neakivní Zdroj: ČSÚ Poče zaměsnaných osob mezi léy klesal (s výjimkou v roce 2002), avšak od roku 2005 začíná rychle růs a v roce 2008 dosáhl hodnoy isíc, což je o 296 isíc více než v roce Ve vývoji nezaměsnanosi docházelo k ješě věším výkyvům než u vývoje zaměsnanosi. Poče nezaměsnaných osob klesl mezi léy éměř o 50 %. Vývoj pracovních sil, kerý je vořen složkami zaměsnaní a nezaměsnaní, se vzhledem k odlišnému vývoji ěcho složek měnil velmi málo a v roce 2008 pracovní síla dosáhla pouze o 46 isíc osob více než v roce Poslední kaegorie ekonomicky neakivní obyvaelsvo po celé období rosla, a v roce 2008 měla o 311 isíc více osob než na počáku období. Ekonomicky neakivní obyvaelsvo sarší 15 le voří především ři skupiny obyvael, a sice sudeni sudující na sředních nebo vysokých školách, osoby pečující o děi (především ženy na rodičovské dovolené) a důchodci. Tabulka č. 15: Podíly jednolivých věkových skupin na ekonomicky neakivním obyvaelsvu v leech (v %) ekon. neakivní 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 15 až 29 le 29,7 30,2 30,5 30,3 30,4 30,4 30,0 29,6 29,4 30 až 44 le 5,5 5,3 5,6 6,1 6,1 6,3 6,7 7,5 8,1 45 až 59 le 13,6 13,5 13,1 12,7 12,2 11,3 10,8 10,3 9,4 60 a více le 51,3 51,0 50,8 50,8 51,3 52,1 52,5 52,6 53,1 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Převažující čás ekonomicky neakivních osob předsavují osoby sarší 60 le. V roce 2008 jejich podíl činil na celé skupině ekonomicky neakivního obyvaelsva 53,1 %, což znamená růs za posledních 7 le o 2,1 p. b. Avšak eno nárůs poču osob sarších 60 le se neprojevil v poču přiznaných sarobních důchodů, proože v posledních leech se pravidelně zvyšovala legislaivní hranice pro vznik nároku na odchod do důchodu. 7 Podíl neakivních osob ve věku 15 až 29 le se po celé sledované období éměř nezměnil a sále se pohyboval na úrovni kolem 30 %. Tao zdánlivá sagnace je však pouze výsledkem proichůd- 7 ČSÚ Analýza rhu práce , 2008.

44 42 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE ně působících fakorů. Na jedné sraně se v důsledku předchozího demografického vývoje snižoval poče mladých lidí a na sraně druhé se io mladí lidé připravují na své budoucí povolání mnohem déle než dříve. 8 V následující abulce máme uvedeny nejčasější důvody ekonomické neakiviy. Tabulka č. 16: Důvody neakiviy a posavení neakivního obyvaelsva v leech (v is.) obyvaelsvo celkem 3400,3 3431,4 3460,1 3504,6 3540,8 3541,8 3574,0 3646,7 důvody ekonom. neakiviy sarobní a invalidní důchodci 2194,4 2184,7 2167,6 2181,9 2206,3 2212,3 2174,7 2224,5 navšěvují základní školu 89,8 88,3 90,4 91,2 91,5 89,6 90,6 85,2 připravují se v učiliši 140,8 145,3 143,3 138,6 129,7 125,4 140,1 132,2 sudují na sřední škole 346,9 372,5 357,1 365,8 378,9 386,1 382,0 394,2 sudují na vysoké škole 183,8 192,9 209,0 216,7 239,1 256,9 265,5 287,5 pečují o rodinu, domácnos 150,9 153,3 160,7 148,5 153,3 154,6 161,4 164,4 rodičovská dovolená 188,7 188,4 172,1 179,3 173,2 161,9 157,5 181,7 zdravoní důvody 39,8 41,5 53,2 55,6 53,1 49,2 86,5 93,7 neschopni násupu do 14 dnů 21,9 21,0 20,2 24,3 26,7 24,6 23,5 18,5 jiné důvody 43,2 43,2 79,7 92,8 81,6 75,9 91,7 64,6 bez uvedení důvodu 6,7 9,8 7,3 5,3 0,6 Zdroj: ČSÚ Nejpočenější skupinou ekonomicky neakivního obyvaelsva jsou sarobní a invalidní důchodci. Dalšími důvody ekonomické neakiviy jsou nejčasěji sudium sřední školy, rodičovská dovolená a sudium na vysoké škole. Skupiny ekonomicky neakivních osob, dosahující za vybrané období nejvyššího nárůsu, jsou sudeni na vysokých a sředních školách, důchodci a osoby ekonomicky neakivní ze zdravoních důvodů Zaměsnanos/nezaměsnanos V éo čási bude analyzován vývoj míry zaměsnanosi a nezaměsnanosi v leech Míra zaměsnanosi předsavuje podíl pracujících na poču obyvaelsva v příslušném věku. Ve vývoji míry zaměsnanosi jako komplexního indikáoru se projevují všechny fakory ovlivňující inenziu zapojení obyvaelsva do práce. Pokles poču nezaměsnaných a razanní přírůsek pracujících v posledních dvou leech vedl ke zvýšení míry zaměsnanosi 15 leých a sarších z 55,1 % v roce 2000 na 55,9 % v roce Tempo růsu míry bylo korigováno přírůskem poču osob ekonomicky neakivních, akže do roku 2006 míra sagnovala a celý její přírůsek se v důsledku enormního růsu zaměsnanosi v průběhu roku 2007 a 2008 realizoval právě v posledních dvou leech (ČSÚ Analýza rhu práce ). Míru zaměsnanosi v jednolivých věkových skupinách obyvaelsva ukazuje následující abulka. 8 ČSÚ Analýza rhu práce , 2008.

45 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 43 Tabulka č. 17: Míra zaměsnanosi v leech (v %) celkem 55,1 55,1 55,4 54,8 54,3 54,7 55,0 55,6 55, le 9,9 7,2 6,4 5,8 5,0 5,0 5,2 5,2 5, le 60,7 59,5 56,7 54,0 49,9 48,2 48,8 50,3 48, le 72,7 72,4 73,7 73,2 72,0 73,0 74,0 75,3 75, le 79,1 80,0 79,8 79,1 79,2 79,6 78,4 78,9 78, le 85,4 85,4 86,5 85,6 85,2 85,5 85,9 85,6 85, le 87,2 88,2 88,4 86,4 87,1 87,4 89,1 89,4 90, le 86,3 87,4 87,6 87,1 86,0 87,1 87,5 89,7 89, le 80,2 81,4 81,8 81,4 81,8 82,3 83,5 84,9 86, le 50,6 51,7 55,6 57,4 59,1 61,6 62,7 63,3 66,7 60 až 64 le 16,9 17,2 20,1 21,3 20,7 22,3 23,1 25,7 26,5 65 a více le 4,0 3,8 3,8 3,8 3,6 3,7 4,0 4,4 4,5 Zdroj: ČSÚ, vlasní výpočy Vývoj míry zaměsnanosi ve sledovaném období byl ovlivněn především dvěma fakory. První fakor souvisí s odlišným vývojem vzdělávání mladých lidí a druhý fakor souvisí s prodloužením věku odchodu do sarobního důchodu. Vzdělávání mladých lidí ovlivňuje především kaegorie le a le. V důsledku růsu poču sudenů na sředních školách se míra zaměsnanosi u skupiny le snížila z 9,9 % v roce 2000 na 5,6 % v roce 2008, což je o 4,3 p. b. méně. Tuo věkovou skupiny lze již považova za součás široké skupiny předprodukivního věku. V důsledku velkého nárůsu poču sudenů vysokých škol se snížila míra zaměsnanosi u skupiny 20 24leých z 60,7 % v roce 2000 na 48,6 % v roce To znamená, že v roce 2008 měla zaměsnání pouze necelá polovina osob éo věkové skupiny. S posunuím hranice věku odchodu do důchodu souvisí míra zaměsnanosi u věkových skupin le a le. Posunuí éo hranice vedlo ke zvýšení míry zaměsnanosi u obou zmíněných věkových skupin. U skupiny le se ao míra zvýšila z 50,6 % v roce 2000 na 66,7 % v roce 2008, což je o 16,1 p. b. více. Teno nárůs je navíc ovlivněn demografickým vývojem, neboť v éo věkové skupině je silná generace narozená po druhé svěové válce. Ve skupině pracovala více jak čvrina všech osob dané věkové skupiny, což je o 9,6 p. b. více než v roce Míra zaměsnanosi v rozhodující věkové skupině od 25 do 54 le celkově mírně vzrosla a svého maxima dosáhla v roce 2008 u skupiny 40 44leých (90,8 %). Proichůdné působení vlivu růsu poču sudujících a prodlužování věku odchodu do důchodu se sice projevilo v malé změně celkové míry zaměsnanosi panácileých a sarších, ale s poměrně velkými posuny ve věkové srukuře pracujících (ČSÚ Analýza rhu práce ). Míra nezaměsnanosi vyjadřuje podíl nezaměsnaných na celkové pracovní síle. Následující analýza vychází z obecné míry nezaměsnanosi, což je ukazael získaný z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení (ČSÚ Analýza rhu práce ).

46 44 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Tabulka č. 18: Míra nezaměsnanosi v leech (v %) celkem 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4, le 33,6 37,3 35,8 38,4 41,9 43,6 38,6 26,9 24, le 14,2 13,7 13,5 14,8 17,6 15,8 14,5 8,8 8, le 9,4 9,1 7,9 8,1 8,9 8,5 6,6 5,2 4, le 9,3 8,1 6,9 7,5 7,2 7,0 7,0 5,2 4, le 7,2 7,5 6,5 7,1 7,1 6,7 5,9 4,8 3, le 7,0 6,4 5,7 6,2 6,8 6,4 5,7 4,5 3, le 7,1 5,8 5,7 5,8 6,3 6,5 6,2 4,5 4, le 6,7 6,3 6,1 6,9 7,4 7,6 6,6 5,3 3, le 5,2 4,8 4,0 4,9 6,0 5,8 6,0 5,4 4,4 60 až 64 le 4,9 5,3 4,0 2,8 3,0 3,0 3,0 2,5 2,3 65 a více le 2,9 4,5 3,9 3,7 2,4 3,0 2,5 1,1 0,8 Zdroj: ČSÚ Nejvyšší míru nezaměsnanosi vykazují nejmladší věkové skupiny obyvaelsva, a sice a le. Můžeme si však všimnou, že její výše se u obou skupin od počáku sledovaného období snížila. Souvisí o s fakem, že v ěcho věkových skupinách je na rhu práce akivně zapojen pouze malý poče osob, proože věšina mladých lidí suduje na sředních a vysokých školách a je udíž zařazena do skupiny ekonomicky neakivních osob. Tao skuečnos výrazně ovlivňuje hodnou míry nezaměsnanosi daných věkových skupin. Vysoká míra nezaměsnanosi panáci až devaenácileých je do velké míry ovlivněna vyšší nezaměsnanosí absolvenů základních škol a učebních oborů. Vývoj míry nezaměsnanosi u věkové skupiny le po celou dobu zhruba kopíruje vývoj celkové míry nezaměsnanosi, v posledních leech můžeme říc, že se dokonce pohybuje pod ouo celkovou mírou. Míra nezaměsnanosi u osob vyššího sředního věku, le, se udržuje až na malé výjimky pod hranicí 7 % v průběhu celého sledovaného období. Nejnižší míru nezaměsnanosi mají ročníky sarší 55 le, keré již mají možnos volby cesy odchodu do důchodu, pokud se jim nedaří sehna práci. Míra nezaměsnanosi osob sarších 55 le je edy výrazně pod úrovní celkové míry nezaměsnanosi a v roce 2008 byla nižší u všech jednolivých věkových skupin než v roce Meziroční výkyvy ve vývoji zaměsnanosi (ale i nezaměsnanosi) v leech byly kromě rozhodujícího vlivu ekonomických a demografických fakorů v určié míře způsobeny meodologickými a dalšími aspeky saisických zjišťování. ČSÚ zařadil oázku o zv. obvyklém posavení respondenů do výběrového šeření již v roce 1993, kerá předcházela oázkám vzahujícím se k referenčnímu ýdnu. To samozřejmě ovlivnilo odpověď na následující oázky v doazníku. Eurosa zařadil oázku o obvyklém ekonomickém posavení do svého doazníku až v roce 1998, a o za oázky vzahující se k referenčnímu ýdnu. Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován doazník VŠPS se sandardem Eurosau včeně pořadí oázek. Prioriou je ak doaz na ekonomickou akiviu respondena v referenčním ýdnu. Jesliže responden uvedl, že v omo ýdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je srikně podle meodiky ILO (Inernaional Labour Organisaion) klasifikován jako osoba v zaměsnání (ČSÚ Analýza rhu práce ).

47 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Trh práce a demografický vývoj jako fakory hospodářského růsu Nyní přejdeme ke zhodnocení demografického vývoje a vývoje na rhu práce z hlediska konkurenceschopnosi české ekonomiky. Pro zhodnocení demografického vývoje vyjdeme z analýzy provedené Českým saisickým úřadem pod názvem Trh práce a demografický vývoj jako fakory hospodářského růsu v ČR a mezinárodním srovnání. Hospodářský růs, kerý se zpravidla vyjadřuje růsem hrubého domácího produku, lze rozloži z hlediska rhu práce a demografického efeku následujícím způsobem: 9 na růs produkiviy práce na odpracovanou hodinu (HDP na odpracovanou hodinu), na růs využií práce (poču odpracovaných hodin na hlavu) a na růs populace. Využií práce lze rozčleni na další složky, kerými jsou poče odpracovaných hodin na zaměsnané osoby, podíl zaměsnaných osob na populaci v produkivním věku le a podíl populace v produkivním věku na celkové populaci. Jsou -li všechny komponeny vyjádřeny v růsovém varu, jejich souče odpovídá růsu HDP. V následující abulce je uveden vývoj jednolivých komponen, pro přehlednos jsou vždy jen uvedena průměrná empa růsu za období a Tabulka č. 19: Rozklad jednolivých komponen průměrného empa růsu HDP reálně v leech a (meziročně, v %) prům. empo růsu HDP reálně 2,9 5,9 prům. empo růsu HDP reálně na odpracovanou hodinu 4,5 4,3 prům. empo růsu odpracovaných hodin na zaměsnanosi 1,4 0,2 prům. empo růsu podílu zaměsnanosi na populaci v akivním věku 0,4 0,9 prům. empo růsu podílu populace v produkivním věku na populaci 0,5 0,2 prům. empo růsu populace 0,2 0,3 Zdroj: ČSÚ, Eurosa, Trh práce a demografický vývoj jako fakory hospodářského růsu v ČR v mezinárodním srovnání U průměrného empa růsu HDP reálně došlo v období k velkému nárůsu, o 3 p. b. Při zkoumání vývoje průměrného empa růsu HDP reálně na odpracovanou hodinu je zřejmé, že v naší ekonomice došlo k mírnému poklesu oproi předchozímu období, a sice o 0,2 p. b. Avšak hodnoa 4,3 % přispěla nejvěší měrou do celkového průměrného růsu HDP reálně. Výrazně nízká hodnoa u průměrného empa růsu odpracovaných hodin na zaměsnanosi v období byla způsobena především nižším empem hospodářského vývoje v omo období v porovnání s obdobím následujícím. Tao složka edy brzdila hospodářský růs v leech , avšak v leech poziivně přispěla 0,2 p. b. k hospodářskému růsu. V prvním období byla hodnoa průměrného empa růsu podílu zaměsnanosi na populaci v akivním věku záporná. Poziivně se začala vyvíje až ve druhém sledovaném období, kdy vzrosla o 1,3 p. b. Důvodem byl rychlejší průměrný růs zaměsnanosi před průměrným růsem populace ve věku le. Hodnoa 0,9 % byla po průměrném empu růsu HDP reálně na odpracovanou hodinu druhou nejvyšší hodnoou přispívající k hospodářskému růsu. Průměrné empo růsu podílu populace v produkivním věku na celkové populaci v posledních čyřech leech pokleslo oproi předcházejícímu období o 0,3 p. b. Za ouo skuečnosí sál vyšší 9 Teno rozklad byl použi na základě sudie Daly, K.: Has Euroland Performed Tha Badly?, The Business Economis Vol. 35, No. 1, 2004, sr. 19.

48 46 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE relaivní růs populace při číselně nižším růsu populace v produkivním věku. Z dlouhodobého hlediska se ak povrdilo sárnuí populace, resp. růs celkové populace, kerý nebyl doprovázen dosaečným růsem populace v produkivním věku. Růs celkové populace je jedním z exenzivních zdrojů růsu ekonomiky, proože se ak zakládá možné zvýšení pracovní síly v budoucnu. V období docházelo k poklesu průměrného empa růsu populace, hodnoa byla 0,2 %. Teno fak byl spojen s prohlubováním poklesu naší populace. Avšak v následujícím období se obyvaelsvo zvýšilo o 0,5 p. b. na hodnou 0,3 %. 10 Pro zhodnocení hospodářského růsu ČR z hlediska pracovního rhu využijeme několik následujících obrázků. Pokusíme se odpovědě na oázku, zda hospodářský růs české ekonomiky ve sledovaném období byl zapříčiněn exenzivními či spíše inenzivními fakory, a aké se pokusíme ukáza souvislos vývoje nezaměsnanosi a hospodářského růsu. Graf č. 12: Produkivia práce a HDP v ČR (meziroční změny v % čvrlení daa) 8,0 6,0 HDP (y/y v %) 4,0 2,0 0,0-1,0 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Produkivia práce (y/y v %) Zdroj: OECD (2007), ČSÚ (2009), vlasní výpočy Graf č. 12 poměrně přesvědčivě ukazuje na inenzivní charaker hospodářského růsu z pohledu výrobního fakoru práce. Je zde evidenní poziivní souvislos empa růsu produkiviy práce a reálného HDP. Abychom mohli uo ezi zcela povrdi, podíváme se ješě na souvislos meziročních změn v zaměsnanosi a reálného HDP. Graf č. 13: Zaměsnanos a HDP v ČR (meziroční změny v %) 8,0 6,0 HDP (y/y v %) 4,0 2,0 0,0-1,5-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Zaměsnanos (y/y v %) Zdroj: OECD (2007), ČSÚ (2009), vlasní výpočy 10 ČSÚ Trh práce a demografický vývoj jako fakory hospodářského růsu v ČR v mezinárodním srovnání, 2009.

49 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 47 Graf č. 13 v zásadě povrzuje, že růs HDP v ČR byl převážně inenzivního charakeru. Je sice pravdou, že vyšší empa růsu HDP jsou spojena s vyšším přírůskem zaměsnaných (zejména při 6% a vyšších empech růsu HDP), ale zde exisuje poměrně dobrý důvod se domníva, že kauzalia byla opačná, edy že rychlejší růs HDP způsobil vorbu dodaečných pracovních mís a edy zvýšení zaměsnanosi. Tuo domněnku podporuje i skuečnos, že empa růsu HDP kolem 4 % byla doprovázena poklesem zaměsnanosi, a o poměrně velkým. Nyní se kráce zaměříme na vývoj nezaměsnanosi. Pokusíme se odhadnou vývoj přirozené míry nezaměsnanosi a podíl dlouhodobé nezaměsnanosi na celkové nezaměsnanosi. Za dlouhodobou nezaměsnanos je podle Eurosau považována nezaměsnanos v rvání 12 měsíců a déle. Její vysoký (nebo zvyšující se) podíl by ukazoval na nižší flexibiliu pracovního rhu. Ta by následně lumila schopnos ekonomiky dosahova vyššího hospodářského růsu, než by odpovídalo flexibilnímu rhu práce s nižším podílem dlouhodobé nezaměsnanosi a nižší úrovní přirozené míry nezaměsnanosi. Pro odhad přirozené míry nezaměsnanosi využijeme čvrlení daa a pro ukázání vývoje dlouhodobé nezaměsnanosi posačí daa roční. Graf č. 14: Míra nezaměsnanosi a odhad přirozené míry v ČR Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Míra nezaměsnanosi (v %) Logarimický (Míra nezaměsnanosi (v %)) Q3 Zdroj: Eurosa (2009), vlasní výpočy Z grafu č. 14 je parné, že jak skuečná, ak přirozená míra nezaměsnanosi ve sledovaném období klesají. Snižující se přirozená míra nezaměsnanosi by měla vés k vyššímu empu růsu HDP. Pokusíme se edy porovna rendy ve vývoji nezaměsnanosi a empa růsu HDP.

50 48 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE Graf č. 15: Porovnání empa růsu HDP a míry nezaměsnanosi v ČR Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q Q1 Q3 Tempo růsu HDP (y/y v %) Log. (Tempo růsu HDP (y/y v %)) Míra nezaměsnanosi (v %) Log. (Míra nezaměsnanosi (v %)) Zdroj: Eurosa (2009), vlasní výpočy Z výše uvedeného grafu č. 15 by se dal vyvodi závěr, že skuečně zvyšující se růsový rend jde ruku v ruce s rendem snižující se nezaměsnanosi. Nicméně nelze jednoznačně rozpozna kauzální vazbu, edy zda je vývoj nezaměsnanosi důsledkem vývoje empa růsu HDP nebo naopak, a o ani v případě, kdy zpozdíme vývoj HDP oproi nezaměsnanosi nebo nezaměsnanos oproi vývoji HDP. V om by nám mohlo pomoci zobrazení vývoje dlouhodobé nezaměsnanosi na následujícím grafu č. 16. Graf č. 16: Vývoj podílu dlouhodobé nezaměsnanosi v ČR (v % z celkové nezaměsnanosi) Zdroj: Eurosa (2009) Dlouhodobá nezaměsnanos se ve sledovaném období vyvíjela značně volailně, z hodno kolem 49 % až na hodnoy přesahující 54 %. Teno rychlý růs podílu dlouhodobé nezaměsnanosi se konal v období le , j. v období, kdy se zrychloval růs HDP. To může zdánlivě vypada jako paradox, nicméně akový vývoj ukazuje spíše na fak, že pokles nezaměsnanosi (parný v grafech 4 či 5) je až důsledkem zrychlujícího se empa růsu HDP. Pokud oiž dochází k hospodářskému růsu, pak firmy pořebují dodaečnou pracovní sílu. Uplanění na rhu práce však nejsnáze naleznou i, keří jsou nezaměsnaní krákodobě, j. nezraili pracovní návyky, nedošlo

51 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A TRH PRÁCE 49 u nich ke snížení hodnoy lidského kapiálu apod. Dlouhodobě nezaměsnaní zpravidla naleznou uplanění na pracovním rhu až ve chvíli, kdy zvýšené empo růsu HDP přervá delší dobu a již se vyčerpal rezervoár krákodobě nezaměsnaných. To edy znamená, že absoluní poče dlouhodobě nezaměsnaných se éměř nezmění a při současném poklesu celkového poču nezaměsnaných v době vyššího hospodářského růsu se zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměsnaných na celkové nezaměsnanosi Závěr Určujícím fakorem demografického vývoje je věková srukura obyvaelsva, kerá se uváří na základě vývoje porodnosi, úmrnosi a migrace. Udává spořebielskou popávku a na druhé sraně voří nabídku pracovních sil v ekonomice. Věková srukura obyvaelsva je výsledkem demografického vývoje za posledních so le. Za uo dobu vznikly obrovské nerovnoměrnosi a nepravidelnosi ve věkové srukuře, keré byly dány hisorickým vývojem a s ním spojenými vnějšími podmínkami působícími na populační klima. Porodnos začala po dlouhé době od roku 2002 opě neparně růs. Úhrnná plodnos je však z dlouhodobého hlediska sále na velmi nízké úrovni, kerá nezajišťuje prosou reprodukci generací. Mladí lidé v dnešní době upřednosňují vyšší dosažené vzdělání, důsledkem čehož je posunuí věku při narození prvního díěe a nižší celkový poče děí. Průměrný věk při narození prvního díěe se zvyšoval po celé sledované období, v roce 2008 dosáhl hodnoy 27,3 le. Úmrnos měla po celé období klesající endenci, což bylo způsobeno nejen zlepšením zdravoní péče, ale i snižováním znečišění ovzduší a akivnějším přísupem k vlasnímu zdraví. Naděje dožií se neusále zvyšuje a rozdíl naděje dožií při narození mezi muži a ženami se neusále zmenšuje. Výraznější nárůs naděje dožií u mužů je způsoben jejich dřívější vysokou úmrnosí. U žen je parné zpomalení empa snižování celkové inenziy úmrnosi. Celkový poče obyvael v období klesal. Od roku 2003 se začal opě zvyšova, ale eno přírůsek obyvael byl kladný pouze díky přírůsku sěhováním, přirozený přírůsek byl záporný až do roku V roce 2006 nasal obra a poče obyvael se zvyšoval nejen díky přírůsku sěhováním, ale i díky přirozenému přírůsku. Na základě analýzy jsme posuzovali, keré fakory z hlediska pracovní síly při změně hospodářského výkonu ve sledovaném období dominovaly. Vzhledem k analyzovaným daům můžeme říci, že z hlediska výrobního fakoru práce byl hospodářský růs způsoben především růsem produkiviy práce a objem zaměsnanosi byl ovlivněn spíše až samoným hospodářským výkonem. To je poměrně dobrá zpráva pro českou ekonomiku, neboť se lze domníva, že současné hospodářské poíže by díky výše uvedenému faku mohla zvládnou daleko lépe než ekonomiky, jejichž hospodářský růs má převážně exenzivní charaker. Česká ekonomika se sice zřejmě nevyhne zvýšení nezaměsnanosi, ale nemuselo by omu bý v ak velké míře jako u exenzivně založených ekonomik. Z pohledu vývoje nezaměsnanosi a odhadu její přirozené míry jsme nebyli schopni učini jednoznačný závěr o om, zda je její pokles příčinou nebo důsledkem zrychleného hospodářského růsu. Nicméně vývoj podílu dlouhodobě nezaměsnaných na celkové nezaměsnanosi ukazuje spíše na kauzaliu: vyšší empo růsu HDP vede ke snižování nezaměsnanosi a přervá -li oo vyšší empo růsu HDP po delší období, pak se snižuje i přirozená míra nezaměsnanosi.

52 50

53 SOCIÁLNÍ POLITIKA Sociální poliika Sociální poliikou se rozumí souhrn opaření sáu a osaních insiucí, kerá směřují ke zmírnění nerovnosí mezi obyvaelsvem. Prosřednicvím ovlivňování chování jednolivých ekonomických subjeků ovlivňuje sociální poliika i hospodářský růs. Pro sociální poliiku je výkonnos ekonomiky nezbyná, neboť a směřuje k produkci zdrojů, keré jsou základem financování opaření sociální poliiky. V éo práci budeme zkouma, zda kroky z oblasi sociální poliiky mohou ovlivni konkurenceschopnos, zde definovanou jako hospodářský růs. Mezi fakory růsu z oblasi sociální poliiky, kerými se budeme zabýva, paří např. objem pracovní síly jako exenzivní fakor růsu či produkivia práce jako inenzivní fakor dlouhodobého hospodářského růsu. Tyo fakory ovlivňuje v nejvěší míře rozsah zdanění příjmů a sociální ransfery. Daně jakožo příjem sáního rozpoču na jedné sraně ovlivňují množsví přerozdělených prosředků v rámci sociální poliiky. Čím vyšší daně, ím vyšší příjmy do sáního rozpoču a ím věší možnos finančně podpoři sociální oblas. Na druhou sranu vyšší zdanění, jak je známo z Lafferovy křivky, může obyvaele demoivova při rozhodování o práci. Tím se samozřejmě negaivně ovlivní zaměsnanos v zemi a výše vybraných daní klesá. Z pohledu příjemce sociálních ransferů oo přerozdělení zvyšuje jeho kupní sílu. Naopak, kupní síla obyvael plaících daně se snižuje. Dalším fakorem, kerým se ao sudie bude zabýva, je vorba dlouhodobých úspor pomocí penzijního sysému a velikos výdajů na sociální ochranu. Oba yo fakory shledáváme jako podně k dlouhodobému růsu (Musilová, 2008). Cílem práce je prosřednicvím vybraných důležiých ukazaelů zhodnoi vzah sociální poliiky v České republice po roce 2000 zkoumaných zemí k ekonomickému růsu, resp. ke konkurenceschopnosi. Mezi yo ukazaele, u kerých shledáváme vazbu na hospodářský růs, jsme pro pořebu éo sudie zařadili: složenou daňovou kvóu a impliciní daňovou sazbu práce, sociální ransfery, dlouhodobé úspory vořené v penzijním sysému, Giniho koeficien a příjmovou nerovnos. V první kapiole objasníme, kde shledáváme vazbu mezi hospodářským růsem a výše zmíněnými sledovanými ukazaeli. V druhé kapiole se budeme zabýva hlavními změnami v sociálním sysému České republiky ve sledovaných leech. Důraz bude kladen na změny v druhé polovině zkoumaného časového úseku. Změny ýkající se první poloviny byly popsány již v dřívějších sudiích (blíže Hrdličková, 2006).

54 52 SOCIÁLNÍ POLITIKA Třeí kapiola se bude zabýva vazbou výše zmíněných konkréních opaření sociální poliiky a zaměsnanosi jakožo exenzivního fakoru hospodářského růsu. I když např. výše sociálních ransferů či Giniho koeficien ovlivňují nejen exenzivní, ale i inenzivní fakory hospodářského růsu, budeme se zabýva pouze fakory exenzivními. O vlivu různých opaření nejen z oblasi sociální poliiky na inenzivní hospodářský růs se dozvíme v jiných čásech éo publikace. V poslední kapiole shrneme výsledky našeho zkoumání a zhodnoíme poziivní či negaivní vazby mezi jednolivými zkoumanými ukazaeli a ekonomickým růsem, jak již byly definovány v první kapiole Teoreická vazba Vazbu mezi výší složené daňové kvóy a hospodářským růsem spařujeme v ovlivňování zaměsnanosi, edy exenzivního fakoru růsu. Předpokládáme, že rosoucí daňové zaížení práce, pro účely éo sudie měřeno čásí složené daňové kvóy odvody na sociální zabezpečení a impliciní daňovou sazbou práce, demoivuje obyvaele ke vsupu na pracovní rh. Zároveň aké v důsledku zvyšujícího se zdanění předpokládáme snižující se produkiviu práce již zaměsnaných osob, akže vliv na hospodářský růs vede i přes inenzivní kanál dlouhodobého hospodářského růsu. 1 Jak hospodářský růs ovlivňuje sociální ransfery je zřejmé, neboť s hospodářským růsem rose i zaměsnanos a objem vyplacených sociálních ransferů se snižuje. Jak ale ovlivňuje celková výše sociálních ransferů ekonomický růs není jednoznačné urči. Vyjděme z předpokladu, že rosoucí objem sociálních ransferů vyplacených na jednoho obyvaele České republiky opě demoivuje obyvaele ke vsupu na rh práce, edy negaivně ovlivňuje zaměsnanos jako exenzivní fakor dlouhodobého hospodářského růsu. Vazba mezi dlouhodobými úsporami vořenými v penzijním sysému je zcela přímá. Tyo dlouhodobé úspory se přemění na invesice, jež jsou zdrojem hospodářského růsu. 2 Kauzalia výše Giniho koeficienu, příjmové nerovnosi a hospodářského růsu je podložena hypoézou, že pokud vyšší diferenciace příjmů odráží efekiviu vynaložené práce, pak je do určié míry žádoucím fakorem, neboť rovnosářské rozdělení příjmů vyváří negaivní moivaci při zvyšování produkiviy práce Vývoj a hlavní změny v sociálním sysému ČR v leech Ve sledovaném období le došlo v České republice k mnoha změnám, ovlivňujícím sociální oblas. Změny ýkající se první poloviny sledovaného období již byly popsány v dřívějších sudiích (např. Hrdličková, 2006). Věšina ěcho změn však vedla k ovlivnění výdajové srany sociálního sysému. Nejvíce změn negaivně ovlivňujících právě výdajovou sranu byly změny, jež se udály v předvolební euforii na přelomu le 2005 a V omo období byl například éměř zdvojnásoben rodičovský příspěvek či zvýšeno porodné. Náklady na ao opaření se vyšplhaly u rodičovského příspěvku ze 14 mld. Kč v roce 2006 na 33 mld. Kč v roce U nákladů na porodné, keré se do roku 2005 pohybovaly každoročně kolem 0,75 mld. Kč, o je růs na 1,8 mld. Kč 1 Výzkum Evropské cenrální banky hp:// 2 Výzkum Evropské cenrální banky hp://

55 SOCIÁLNÍ POLITIKA 53 v roce Nuno poznamena, že ve zmíněném období došlo k nárůsu živě narozených děí, jenž přesahoval hodnou živě narozených. Změny na poli daňových změn, edy příjmové srany rozpoču, se v leech 2005 a 2006 ýkaly především sazby daně z příjmu fyzických osob. Šlo o dvojfázový přechod od sociálních sandardních odpočů ke slevám na dani z příjmů fyzických osob, zavedení daňového bonusu, změna úrovní nominální sazby daně z příjmů fyzických osob. Nerealizovaným zůsal v ěcho leech záměr zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu pojisného sociálního pojišění (Vančurová, 2009). Po volbách v roce 2006 byla odsarována reforma veřejných financí, kerá spojovala změny v daňovém a sociálním sysému. Mezi nejdůležiější změny ovlivňující sociální oblas můžeme zařadi: 4 podpora rodin přenesena z oblasi sociální do oblasi daňové (úspornější a adresnější sociální sysém je kompenzován snížením daní, především výrazným zvýšením daňových slev); sociální sysém se sává adresnějším a úsporným (dochází k zúžení okruhu příjemců dávek sání sociální podpory (přídavek na díě, sociální příplaek, pohřebné), někeré dávky jsou sníženy (porodné), jiné zrušeny ( paselkovné, příspěvek na zvýšené živoní náklady), dále jsou zrušeny auomaické valorizace dávek sání sociální podpory a pomoci v hmoné nouzi); reforma nemocenského pojišění (cílem reformy nemocenského je dosáhnou věší odpovědnosi zaměsnance i zaměsnavaele, sníži časou fikivní nemocnos a omezi zneužívání sysému); první eapa důchodové reformy (první eapa důchodové reformy spočívá v pokračování posupného zvyšování důchodového věku, posupném prodloužení pořebné doby pojišění, zavedení řísupňové invalidiy, umožnění flexibilnějšího odchodu z práce do důchodu ad.); zpřísnění pobírání sociálních dávek (cílem změn je vyvoření prosředí, kdy práce i za nízkou mzdu bude výhodnější než živo na sociálních dávkách, proo je zpřísněna výplaa dávek pomoci v hmoné nouzi. Adresnější sysém sání sociální podpory zároveň zvýhodňuje y rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje. Výplaa dávek poukázkami snižuje poče příjemců ěcho dávek a omezuje jejich zneužívání) Vliv konkréních opaření sociální poliiky na fakory růsu Jednou ze základních funkcí nejen sociální poliiky, ale aké sáu, je funkce redisribuční. Tao funkce je spojena s cíli sociální poliiky, mezi něž paří i dosažení věší rovnosi mezi jednolivci (Horáková 2006). Násroje redisribuce nacházíme jak na sraně příjmů, ak na sraně výdajů. Na příjmové sraně jsou o zejména daně a odvody na sociální zabezpečení a zdravoní pojišění, na sraně výdajů naopak sociální ransfery (Musilová, 2008). Procesy přerozdělení v České republice ve sledovaném období nám proo pomůže zachyi indikáor složené daňové kvóy a konečný dopad ěcho přerozdělovacích procesů na obyvaelsvo budeme sledova pomocí Giniho koeficienu. Všechny zmíněné ukazaele porovnáme se změnami v zaměsnanosi a zhodnoíme, zda exisuje vazba mezi výší zdanění a objemem pracovní síly jako exenzivního fakoru růsu Složená daňová kvóa (SDK) Dle definice MFČR je daňová kvóa makroekonomický ukazael, předsavující podíl daní na hrubém domácím produku. Předsavuje ve skuečnosi podíl hrubého domácího produku, kerý se přerozděluje prosřednicvím veřejných rozpočů. 3 MPSV ČR isková zpráva hp:// 4 Zdroj: Per Nečas, Dva roky sociálních reforem (2008) hp://

56 54 SOCIÁLNÍ POLITIKA Složená daňová kvóa předsavuje podíl daní včeně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a příspěvek na sání poliiku zaměsnanosi i příjmy z povinného pojisného na HDP. V našem výzkumu budeme analyzova vývoj SDK, jelikož odvody na sociální zabezpečení a veřejné zdravoní pojišění jsou jedním z indikáorů ovlivňujících ochou pracova, a ím i hospodářský růs. Důraz bude kladen zejména na poslední jmenovanou složku složené daňové kvóy, edy na povinné odvody na sociální zabezpečení a sání poliiku zaměsnanosi. Tabulka č. 20: Složená daňová kvóa v ČR v leech (% HDP) SDK odvody na sociální zabezpečení nepřímé daně přímé daně ,4 14,2 11,3 8, ,5 14,7 11 8, ,8 14, , ,8 15,1 11,1 9, ,3 16,1 11,6 9, ,8 16,1 11,5 9, ,4 16,4 10,9 9, ,2 16,3 10,7 9, ,9 16,2 10,7 9 Zdroj: SAEE (2009), vlasní výpočy Graf č. 17: Odvody na soc. zabezpečení a zaměsnanos v ČR v leech (% HDP) odvody na soc. zabezpečení zaměsnanos odvody na sociální zabezpečení Řádek 6 66 Zdroj: ČNB (2009), Eurosa (2009), vlasní zpracování Růsový rend odvodů na sociální zabezpečení v České republice nebyl až do roku 2006 (dle předpokladů zmíněných v úvodu práce) doprovázen poklesem zaměsnanosi. 5 Po věšinu sledovaného období zaměsnanos rose, s výjimkou le V roce 2006 nasal zlom ve vývoji odvodů na sociální zabezpečení a od ohoo roku odvody pomalu klesají. Na omo poklesu má nejvěší podíl růs HDP a aké změna ideologie vládnoucí poliické garniury. Narozdíl od odvodů na sociální zabezpečení dosáhla celá složená daňová kvóa svého vrcholu již v roce Od ohoo roku již neusále klesá. Dle Hrdličkové jsou jedním z hlavních důvodů 5 Míra zaměsnanosi je vypočíána podílem poču zaměsnaných osob ve věku le ku poču všech osob v éo věkové skupině.

57 SOCIÁLNÍ POLITIKA 55 růsu složené daňové kvóy v první polovině sledovaného období přesuny v rámci daně z přidané hodnoy a spořebních daní před vsupem do EU, keré nebyly kompenzovány snížením jiných daní. Příčinu lze hleda i v rosoucích ziscích firem. Dále i iché zvyšování daní v podobě dlouho nevalorizovaných daňových pásem daně z příjmu fyzických osob (Hrdličková, 2006). V leech 2005 a 2006 probíhala v České republice zv. daňová reforma. Podle Vančurové však o žádnou daňovou reformu nešlo, neboť změny se ýkaly výhradně daně z příjmu fyzických osob. Šlo o dvojfázový přechod od sandardních sociálních odpočů ke slevám na dani z příjmů fyzických osob, zavedení daňového bonusu, změna úrovní nominální sazby daně z příjmů fyzických osob. Nerealizovaným zůsal v ěcho leech záměr zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu pojisného sociálního pojišění (Vančurová, 2008). Pokud bychom chěli zjisi, jak celkové daňové zaížení práce ovlivňuje dlouhodobý hospodářský růs, použijeme ukazaele impliciní daňové sazby práce (IDSL). Ten je vypočíán jako podíl celkových daňových výnosů z každého ypu ekonomických příjmů či akivi k poenciálnímu základu daně, konkréně jde edy o podíl daní a veřejnoprávního pojisného (placeného jak zaměsnancem, ak zaměsnavaelem) k celkovým nákladům práce. 6 Tabulka č. 21: Impliciní daňová sazba práce v leech IDSL 40,7 40,3 41,2 41,4 41,8 41, ,3 40,1 Zdroj: Eurosa (2009), MFČR (2009) Z abulky č. 21 vyplývá, že kromě roku 2002, kdy současně rosla zaměsnanos i daňové zaížení práce, bychom mohli ihned vyvodi závěr, že snižující se celkové daňové zaížení práce přispívá ke zvyšování zaměsnanosi. Ale IDSL nezávisí pouze na daňovém zaížení, ale i na celkových pracovních nákladech. Během sledovaného období pracovní náklady rosly průměrným empem 8 % ročně, 7 z čehož vyplývá, že na snižující se hodnoě IDSL měl eno růs věší podíl než snížení daňového zaížení. Dokonce i když daňové zaížení roslo, IDSL díky zmíněnému růsu pracovních nákladů klesala Sociální ransfery O výši přerozdělování ve společnosi vypovídají éž sociální ransfery. Sociálními ransfery zde rozumíme sání výdaje na sociální ochranu peněžiého charakeru. Podle klasifikačního regisru OSN do sociálních ransferů řadíme výdaje na nemocnos a neschopnos, sáří, pozůsalé, rodiny s děmi, nezaměsnanos, bydlení, sociální vyloučení a výdaje na výzkum a vývoj v sociální ochraně. Vyjdeme -li z předpokladu, že země s nízkými výdaji na sociální ochranu vyvářejí poziivní podmínky pro dlouhodobý hospodářský růs, neboť moivují své občany ke vsupu na pracovní rh, měl by z našeho výzkumu vyplynou závěr, že se snižujícími se sociálními ransfery se hospodářský růs v daných zemích zvyšuje. Dle výzkumu Romera de Avila a Sraucha vede 1 % zvýšení podílu sáních ransferů na HDP k poklesu míry růsu HDP v dlouhém období až o 3,1 %. 8 6 MFČR hp:// 7 Eurosa (2009). 8 Romero de Avila, Srauch, F. hp://

58 56 SOCIÁLNÍ POLITIKA Tabulka č. 22: Výdaje na sociální ochranu v ČR (% HDP) ČR 22,6 22,7 23,7 23,7 24,4 23,6 23,2 22,8 22,3 Zdroj: Eurosa (2008), EAEE, vlasní zpracování Tabulka č. 23: Výdaje na sociální ochranu v ČR v PPS na 1 obyvaele celkem z oho např. podpora v nezaměsnanosi vyplacené penze (vč. invalidních) nemocenské dávky podpora rodin s děmi Zdroj: Eurosa (2009) Graf č. 18: Výdaje na sociální ochranu a zaměsnanos v ČR (% HDP) Výdaje na sociální ochranu Zaměsanos Zdroj: Eurosa (2008), EAEE, vlasní zpracování Posupný růs celkových výdajů na sociální ochranu v České republice skončil v roce 2004, kdy byly odsarovány roky s růsem HDP překračující 6 % ročně. Do ohoo roku se výdaje neusále zvyšovaly. Příčinu můžeme shleda v ekonomickém růsu pouze okolo 2 3 % ročně či zvyšujícímu se poču předčasných penzisů. V roce 2003 byly zpřísněny podmínky pro odchod do předčasného důchodu, proo uo možnos využilo mnohem více sarších lidí než v leech předcházejících. 9 Po roce 2004 mají výdaje na sociální ochranu klesající endenci. Jedním důvodem pro výše uvedené je silný ekonomický růs. Mezi další důvody můžeme zařadi reformu veřejných financí, kerá zahrnovala i oblas sociální. Konkréní kroky, keré ovlivnily snižující se výdaje do oblasi sociální poliiky, spočívaly např. v om, že podpora rodin byla z oblasi sociální přenesena do oblasi da- 9 V roce 2003 díky zpřísnění přiznávání dočasně krácených předčasných důchodů po vzrosl poče předčasně odcházejících lidí do penze. Proo uo možnos využila více jak polovina pojišěnců, odcházejících v roce 2003 do důchodu. V současné době je poče předčasných důchodců usálen na hranici kolem 30 % z jejich celkového poču (Heroldová, 2007).

59 SOCIÁLNÍ POLITIKA 57 ňové v podobě daňových úlev míso sociálních ransferů, došlo ke zúžení okruhu příjemců dávek sání sociální podpory, snížení porodného, zrušení paselkovného, zavedení řídenní karenční doby v oblasi nemocenského pojišění, pokračování v posupném zvyšování důchodového věku, celkovému zpřísnění pobírání sociálních dávek aj. Pokud opě porovnáme vývoj výdajů na sociální ochranu a zaměsnanos v České republice ve sledovaném období, můžeme z grafu č. 18 vyčís, že náš prvoní předpoklad o poziivním vlivu snižujících se výdajů do oblasi sociální poliiky (včeně poliiky zaměsnanosi) na ochou lidí zapoji se na pracovním rhu jsme povrdili až od roku Léa jsou ve znamení zvyšujících se výdajů na sociální ochranu a zároveň růsu zaměsnanosi. Pokud se podíváme na výdaje na sociální ochranu vyplacené během roku jedné osobě, můžeme shleda v celém sledovaném období 10 růsový rend. Od roku 2000 do roku 2006 se zvýšily celkem o 34 %. Nejvěší podíl na om měly hlavně dávky vyplacené v nemoci (růs o 38 %) či vyplácené invalidní penze (růs o 50 %). Nejvěší negaivní vliv na dlouhodobý hospodářský růs shledáváme v nárůsu vyplácených dávek v nezaměsnanosi o 24 %. I když kromě le 2003 a 2004 zaměsnanos v České republice rosla, dávky připadající na jednoho obyvaele se neusále zvyšovaly, což mohlo čás nezaměsnaných od vsupu na pracovní rh odradi. Dovolíme si odhadnou, že v leech 2007 a 2008 se díky reformě veřejných financí snížil i objem sociálních ransferů na jednoho obyvaele, neboť snižování éo sumy bylo jedním z cílů éo reformy Dlouhodobé úspory Sejně jako objem sociálních ransferů negaivně ovlivňuje dlouhodobý hospodářský růs, ak na druhou sranu je ekonomický růs poziivně ovlivněn veřejnými invesicemi. Podle výzkumu Romera de Avila a Sraucha vede 1 % růs podílu veřejných invesic na HDP k růsu HDP v dlouhém období až o 1,6 % 11 a 1 % růs soukromých invesic simuluje hospodářský růs v dlouhém období až o 1,1 %. 12 Proo se nyní budeme zabýva vorbou dlouhodobých úspor, keré se ransformují na invesice a ím podporují dlouhodobý hospodářský růs (Musilová, 2008). V České republice během zkoumaného období proběhlo mnoho paramerických úprav v nasavení penzijního sysému, ale o komplexní penzijní reformě se hovoři nedá. V roce 2004 byla sesavena experní skupina, 13 zv.bezděkova komise, kerá měla za úkol připravi podklady pro rozhodnuí o pokračování penzijní reformy. V červnu 2005 byla Výkonným ýmem předložena vládě Závěrečná zpráva, kerá shrnuje a porovnává návrhy penzijních reforem předložené jednolivými poliickými sranami. Od é doby se zvažují různé reformní scénáře. Mezi nejdůležiější kroky v oblasi vorby dlouhodobých úspor pomocí penzijního sysému ve sledovaném období můžeme zařadi o, že na přelomu le 1999 a 2000 byla zvýšena bezpečnos a výhodnos vkladů účasníků penzijního připojišění (doba poskyování sáního příspěvku se prodloužila na celou dobu připojišění, akcie penzijního fondu nesmí nabýva banka plnící funkci depoziáře aj.), 14 dále byly v roce 2000 zavedeny daňové úlevy pro účasníky penzijního připojišění (pokud úhrn zaplaceného pojisného na penzijním připojišění přesáhne Kč, je možno si od základu daně lze odečís čásku převyšující Kč, ale maximálně Kč). V roce 2004 bylo definováno fungování penzijního připojišění pro občany osaních členských sáů 10 Díky velké rozdílnosi nalezených da o vývoji sociálních výdajů na obyvaele v různých saisických daabázích uvádíme pouze roky , získané z daabáze Eurosau. 11 Romero de Avila, Srauch, F. hp:// 12 Romero de Avila, Srauch, F. hp:// 13 Experní skupina byla složena ze zásupců poliických sran, dále zásupce předsedy vlády, minisra financí a minisra práce a sociálních věcí (podrobněji hp:// 14 Zákon číslo 170/1999 Sb.

60 58 SOCIÁLNÍ POLITIKA EU. 15 Dne byly vládou schváleny Hlavní cíle penzijní reformy. 16 Jedním z ěcho cílů je i zvýši spořivos občanů novými moivačními násroji nebo rozšířením nabídky produků s cílem podpory vorby nových finančních zdrojů do důchodového sysému a zajisi ak akumulaci nových úspor do sysému invesic pro hospodářský růs. 17 Tabulka č. 24: Vklady u penzijních fondů v České republice (% HDP) Podíl na HDP 2,269 2,727 3,113 3,546 4,131 4,516 4,701 5,173 z oho v % celku: Finanční majeek 4 5,2 7,9 9,6 8,2 6,4 9,5 9,2 Dluhové cenné papíry 86,9 85,6 84, , ,3 79 Akcie, podíly 7,3 6,4 5 5,9 7,2 10 7,4 6,8 Hmoný majeek 0,7 0,6 0,4 0, ,8 1 Osaní 1,1 2,2 2 1,2 3,1 2,6 4 4 Celek Zdroj: OECD, APF, vlasní výpočy Graf č. 19: Vývoj vkladů u penzijních fondů v ČR 6 % 5 % vklady (% HDP) 4 % 3 % 2 % 1 % Zdroj: OECD, APF, vlasní zpracování Ve výše uvedené abulce č. 24 vidíme, že během sledovaného období se úspory občanů v druhém dobrovolném pilíři penzijního sysému České republiky více než zdvojnásobily (nárůs o 127 %). Tyo úspory v pilíři penzijního připojišění jsou následně ransformovány na invesice a ím se sávají podněem dlouhodobého hospodářského růsu. Z abulky aké jasně vyplývá, že Česká republika prosřednicvím dlouhodobých úspor v penzijním sysému vyváří podmínky pro dlouhodobý hospodářský růs. 15 Zákon číslo 36/2004 Sb. 16 Usnesení vlády číslo 107/ příloha. 17 Usnesení vlády číslo 107/ příloha.

61 SOCIÁLNÍ POLITIKA Giniho koeficien a příjmová nerovnos Nerovnos v rozdělení důchodů můžeme sledova pomocí Giniho koeficienu. Teno ukazael je vypočíán na základě Lorenzovy křivky, kerá supeň nerovnosi graficky zachycuje. Lorenzova křivka je konsruována ak, že vyjadřuje vzah mezi procenním vyjádřením domácnosí a procenním vyjádřením důchodu. Každý bod Lorenzovy křivky edy udává, jak se příslušné proceno domácnosí podílí na celkovém důchodu. 18 Giniho koeficien nám říká, kolik procen mezd je řeba vyplai navíc, aby bylo dosaženo dané diferenciace. To znamená, že čím vyšší je hodnoa ohoo ukazaele, ím vyšší je nerovnos v rozdělení důchodů ve společnosi. Pokud diferenciace příjmů odráží efekiviu vynakládané práce, je do určié míry žádoucím fakorem. Nesmí ale omezi exisenční pořeby osob, jejichž efekivia vynaložené práce je sejná jako u osob, keré ímo efekem posiženy nejsou (Musilová, 2008). Tabulka č. 25: Giniho koeficien pro Českou republiku ČR Zdroj: Eurosa, ČSÚ, OECD, vlasní výpočy Jak vidíme z abulky č. 25, příjmová nerovnos v České republice se nijak zásadně nemění. Její hodnoa se ve sledovaném období pohybuje v rozmezí 23 až 28, což můžeme chápa jako velmi rovnosářské rozdělení příjmů ve společnosi. Ke konci sledovaného období, edy od roku 2006, začíná hodnoa Giniho koeficienu velmi mírně narůsa. Příčinu v omo nárůsu od roku 2007 můžeme vidě hlavně v již zmíněné reformě veřejných financí či v zavedení jednoné sazby daně z příjmů fyzických osob. Proo se domnívám, že eno posupný nárůs v příjmové diferenciaci bude i nadále pokračova, přinejmenším do příších voleb. V následující abulce si ukážeme nerovnos v rozdělení příjmů jako procenní podíl příjmového kvinilu. Tedy že poměr objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími příjmy (horní kvinil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími příjmy (dolní kvinil). Průměrná hodnoa ohoo ukazaele se v zemích EU-27 pohybuje okolo hodnoy 4,8. To znamená, že lidé s nejvyššími příjmy mají 4,8krá vyšší příjmy než lidé s nejnižšími příjmy. Tabulka č. 26: Nerovnos v rozdělení příjmů ČR 3,4 3,4 3,3 3,2 3,4 3,7 3,5 3,5 3,8 Zdroj: Eurosa, OECD, vlasní výpočy Jak lze vyčís z abulky č. 26, šědrý český sociální sysém účinně poírá příjmové rozdíly mezi obyvaeli. Jelikož sociální sysém v České republice garanuje minimální příjem v případě jakékoliv sociální událosi, můžeme se proo domníva, že růs hodno ukazaele příjmové nerovnosi mezi nejvyšším a nejnižším příjmovým kvinilem není zapříčiněn poklesem příjmů u nejchudších, ale naopak příčinu můžeme naléz v rosoucích příjmech nejbohaších. Proo eno jev můžeme vzhledem k hospodářskému růsu vníma jako poziivní. 18 Fuchs, Tuleja (2003).

62 60 SOCIÁLNÍ POLITIKA Zhodnocení vlivu opaření sociální poliiky na konkurenceschopnos české ekonomiky Abychom povrdili či vyvráili naše původní předpoklady o vlivu jednolivých ukazaelů z oblasi sociální poliiky na hospodářský růs, shrneme nyní naše dosavadní výsledky. Při zkoumání vlivu složené daňové kvóy na hospodářský růs jsme se zaměřili hlavně na odvody na sociální zabezpečení včeně poliiky zaměsnanosi jakožo složky složené daňové kvóy. Až do roku 2006 yo odvody rosou; v omo roce v jejich vývoji nasává obra. Kromě le 2003 a 2004 aké po celé sledované období rose zaměsnanos. Proo pokud bychom se drželi původní hypoézy, že vyšší daňové zaížení demoivuje obyvaele ke vsupu na rh práce, můžeme uo hypoézu přijmou pouze v polovině sledovaného období, a o v leech a Celkové daňové zaížení práce, měřené ukazaelem impliciní daňové sazby práce, se kromě le snižovalo. Na omo, pro náš výzkum poziivním jevu, ale mělo zásluhu spíše zvyšování pracovních nákladů než snížení daní. Výdaje ze sáního rozpoču plynoucí do oblasi sociální poliiky, vyjádřené jako procenní podíl HDP, rosly až do roku Od roku 2005 eno podíl již klesá. Naše původní hypoéza byla eda planá pouze na konci sledovaného období a v leech 2003 a 2004, kdy zaměsnanos klesala. Výdaje na sociální ochranu na jednoho obyvaele rosou po celé sledované období, v omo případě pouze do roku I když kromě le 2003 a 2004 zaměsnanos v České republice rosla, nebyl k omuo nárůsu důvod a můžeme v omo shleda negaivní vliv na dlouhodobý hospodářský růs. Dlouhodobé úspory vořené v penzijním sysému jsou jediným sledovaným ukazaelem, kerý po celé sledované období le vyvářel podmínky pro dlouhodobý hospodářský růs, edy i konkurenceschopnos. Giniho koeficien i příjmová nerovnos se po celé sledované období nijak zásadně neměnily, jen v posledních leech edy od roku 2006 je shledán mírný nárůs. A jak jsme konsaovali již výše, ao vyšší nerovnos v rozdělení příjmů je zapříčiněna rosoucími příjmy u nejbohaších, nikoliv klesajícími příjmy nejchudších obyvael. Proo i rosoucí hodnou Giniho koeficienu shledáváme jako podně k dlouhodobému hospodářskému růsu. Všechny námi zkoumané ukazaele z oblasi sociální poliiky vykazují v posledních leech (j. v období le ) poziivní vazbu na hospodářský růs. Složená daňová kvóa i podíl sociálních ransferů na HDP klesají, dlouhodobé úspory vyvořené pomocí druhého pilíře penzijního sysému rosou a nerovnos v rozdělení důchodů se neparně zvyšuje. Vývoj všech ěcho ukazaelů napomáhá České republice k zachování poenciálu pro hospodářský růs i v budoucnosi. Nejvěší vliv na poziivní obra ve vývoji ěcho ukazaelů měla a má výše popsaná reforma veřejných financí, uskuečňovaná v období od roku Pokud bychom chěli predikova vývoj ěcho ukazaelů i do le následujících, musíme brá ohled na volby v roce Pravicové poliické srany se budou snaži v reformě pokračova sávajícím empem a i nadále omezova výdajovou sranu rozpoču. Levicové a sředolevicové poliické srany se na druhou sranu budou snaži poíra příjmové rozdíly mezi obyvaeli a snaha současné vládnoucí garniury o sabilizaci veřejných financí přijde vniveč. Budoucnos vývoje penzijního sysému má sá na zavedení řeího pilíře povinných úspor, kerý by měl v budoucnu (horizon minimálně 30 le) znaelně odlehči prvnímu PAYG pilíři. Proo se domnívám, že současné reformní kroky ke sabilizaci veřejných financí v České republice, jakož i k odlehčení výdajů do sociální oblasi, jsou kroky správným směrem, směrem k podpoře dlouhodobého hospodářského růsu, edy konkurenceschopnosi.

63 PRACOVNÍ MIGRACE Pracovní migrace Součásí probíhajících procesů globalizace je i inenzifikace pohybů výrobních fakorů na sraně jedné a zboží a služeb na sraně druhé. Ve srovnání se zbožím a kapiálem je však mobilia práce nižší. V jednoduchých neoklasických ekonomických modelech, kde se předpokládají dokonalé informace, nulové ransakční náklady, volný pohyb výrobních fakorů ad. vyplývá, že se lidé budou za prací jednoduše přemísťova am, kde bude jejich mezní produkivia nejvyšší. Fakem je, že mnohdy i relaivně velké mzdové rozdíly mezi různými zeměmi nemusí bý pro pracovníky dosaečným simulem k přesunu za prací. Jak uvádí Pořízková (2008), k dalším fakorům migrace paří živoní úroveň, echnologické vybavení, popávka na rhu práce, nezaměsnanos a celkové očekávání socio -ekonomického vývoje. Fakory, keré vsupují do rozhodování o migraci jsou však podsaně širší (např. sociální a psychologické vlivy). 1 V následující čási jsou sručně popsány hlavní eoreické vazby mezi pracovními migracemi a ekonomickým růsem. V dalších dvou kapiolách jsou charakerizovány hlavní endence ve vývoji přílivu cizích pracovníků do ČR a odlivu domácích pracovníků za prací do zahraničí. Ve zvlášní čási se sručně věnujeme i vývoji remiancí. Cílem ohoo příspěvku je vyhodnoi dopad pracovních migrací na ekonomický růs v České republice v období s důrazem na období po vsupu do EU Teorie Pracovní migrace přináší zdrojové i cílové zemi jak přínosy, ak i určié náklady, keré jsou rozdílně rozloženy na jednolivé skupiny obyvaelsva. Při hodnocení ekonomických dopadů přílivu cizích pracovníků do domácí země (pracovních imigrací) závisí na celkovém objemu migrující pracovní síly, její kvalifikační srukuře, výchozích podmínkách na domácím rhu práce a celkovému ekonomickém vývoji. Pokud se jedná o nekvalifikované pracovníky, keří přímo nekonkurují pracovníkům sejné kaegorie v domácí zemi, imigrani vyplňují nedosaky na domácím rhu práce a zaměsnavaelé mohou udržova či rozšiřova výrobu při nižším laku na růs mzdových nákladů. Jesliže by imigrani domácím pracovníkům přímo konkurovali, budou io poškozeni v důsledku laku na jejich pracovní mísa a snižování (respekive nezvyšování) jejich mezd. Příliv 1 Pořízková (2008) ve svém exu odkazuje na práci Sraubhaara (2001), kerý pomocí koncepu hodnoy imobiliy (value of imobiliy) vysvěluje, proč věšina lidí preferuje práci v zemi původu i v případě možnosi arakivního zaměsnání v zahraničí. Je do dáno specifickým a nepřenosielným lokálním know -how, keré by v nové zemi bylo jen obížně získáváno.

64 62 PRACOVNÍ MIGRACE vysoce kvalifikovaných migranů (brain gain) vyvolává poziivní exernaliy v podobě ransferu znalosí a zkušenosí do domácí ekonomiky. Z hlediska zdrojové země jsou dopady v principu opačné. Odchod čási domácí pracovní síly může v podmínkách vysoké nezaměsnanosi zmírňova napěí na domácím rhu práce. Následný příliv remiancí v éo zemi přispívá ke snižování míry chudoby a podporuje spořebielskou popávku. Masivní odliv ěcho pracovníků zase může konkurenceschopnos domácí ekonomiky snižova v důsledku akuního nedosaku pracovníků v někerých odvěvích a laků na růs mzdových nákladů. Další riziko vyplývá z odchodu vysoce kvalifikované pracovní síly (brain drain). 2 Pracovní migrace může edy konkurenceschopnos domácí ekonomiky ovlivni poziivně i negaivně. Jaký bude celkový dopad, záleží zejména na kvaniaivních a kvaliaivních charakerisikách migrující pracovní síly a siuaci na domácím rhu práce Migrace cizích pracovníků do ČR Při analýze pracovních migrací a jejich dopadu na český rh práce je vhodné rozlišova čyři migrační oky (Franc, 2006): 4 cizinci s povolením k zaměsnání v ČR, 5 cizinci s volným přísupem na český rh práce (občané EU/EHP a Švýcarska), cizinci podnikající na území ČR na základě živnosenského oprávnění, 6 cizinci pracující v ČR nelegálně. V grafu č. 20 vidíme, že podíl zaměsnanosi cizinců 7 na pracovní síle České republiky byl v období sabilní a mírně přesahoval hranici 3 %. Od roku 2004 začíná eno podíl prudce narůsa a v roce 2008 dosáhl 6,4 %. Je o dáno jednak vývojem na domácím rhu práce (snižující se nezaměsnanosí a růsem poču volných pracovních mís) a jednak zjednodušením přísupu občanů EU/EHP na český rh práce po vsupu do EU. Tyo fakory spolu se zvyšující se arakiviou domácího rhu práce pro občany řeích zemí a neuspokojenou popávkou zaměsnavaelů po pracovní síle v určiých segmenech ekonomiky přispěly k omu, že cizinci hrají na českém rhu práce čím dál významnější roli. 2 To je v souladu se závěrem sudie Wong a Yip (1998), podle keré odliv mozků vede ke zbrždění ekonomického růsu a akumulace lidského kapiálu. 3 Sudie Glover (2001) uvádí, že migrace má poziivní dopad na ekonomický růs a dokonce dochází k závěru, že populační nárůs o 1 % způsobený migrací v EU je spojen s nárůsem HDP v rozmezí 1,25 1,50 %. 4 Pracovní povolení vydávají úřady práce na základě žádosi zaměsnavaele v případě, že na mísním rhu práce není dosaek vhodných zájemců o nabízená pracovní mísa. 5 Zaměsnavaelé v omo případě pouze informují úřady práce o zaměsnávání ěcho občanů. 6 V následujícím exu jsou uvažovány pouze legální pracovní akiviy cizinců. Problemaice nelegální pracovní migrace je věnován speciální odsavec. 7 Zaměsnanosí cizinců se rozumí cizinci v posavení zaměsnanců a cizinci podnikající v České republice na základě živnosenského oprávnění. V exu uvádíme vždy údaje k daného roku.

65 PRACOVNÍ MIGRACE 63 Graf č. 20: Podíl zaměsnanosi cizinců na pracovní síle a míra nezaměsnanosi v ČR v období (v %) 10 % 9 % 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % podíl zaměsnanosi cizinců na pracovní síle v ČR (v %) obecná míra nezaměsnanosi (v %) Zdroj: Horáková (2009), ČSÚ Ve srukuře zaměsnanosi cizinců dominují cizinci v posavení zaměsnanců, jejichž podíl na celkové zaměsnanosi dosahoval ke konci roku %. Ke konci roku 2006 o bylo pouze 62 %. Bičíková (2008) o zdůvodňuje ím, že ubývá kvazi -podnikaelů, keří v minulých leech obcházeli zákon díky zv. švarcsysému. Pohled na absoluní počy cizinců živnosníků ale nenaznačuje, že by docházelo k poklesu zájmu o uo formu ekonomické činnosi (viz graf č. 21). Domníváme se, že rychlejší růs poču zaměsnanců je dán ím, že se na českém pracovním rhu v rámci určiých profesí zvyšoval převis popávky po práci nad nabídkou domácích pracovníků, kerý pak vyplňovali cizinci v posavení zaměsnanců. Graf č. 21: Zaměsnanos cizinců podle ypu ekonomické akiviy v období zaměsnanci živnosníci Zdroj: ČSÚ Při analýze dopadu pracovních migrací na rh práce je zajímavé sledova vývoj poču cizinců v posavení zaměsnanců a volná pracovní mísa. Následující graf č. 22 ukazuje, že vývoj poču cizinců v posavení zaměsnanců prakicky kopíruje vývoj poču volných pracovních mís. Ke konci roku 2008 v důsledku prudkého snížení ekonomické akiviy došlo i k razannímu úbyku volných pra-

66 64 PRACOVNÍ MIGRACE covních mís. 8 Graf naznačuje, že v období ekonomické konjunkury cizinci přispívali k řešení nesouladu mezi nabídkou a popávkou na rhu práce. Graf č. 22: Cizinci v pozici zaměsnanců a volná pracovní mísa v období cizinci v posavení zaměsnanců volná pracovní mísa Zdroj: Horáková (2009), ČSÚ Zdrojové regiony pracovních migrací Sále plaí, že český rh práce je arakivní především pro občany z ekonomicky slabších zemí. Pořadí nejvýznamnějších zdrojových zemí se sice do konce roku 2008 nezměnilo, podíly někerých zemí na celkové zaměsnanosi cizinců se však změnily výrazně. Migrani ze zemí EU se na českém rhu práce uplaňují převážně v posavení zaměsnanců, v případě občanů řeích zemí jde o zaměsnání na základě živnosenského oprávnění. To může bý dáno ím, že vsup na český rh práce je snadnější prosřednicvím živnosenského oprávnění než prosřednicvím insiuu pracovního povolení. Nejsilnější migrační proud na domácí rh práce sále směřuje ze Slovenska. 9 Absoluní poče Slováků na českém rhu práce se sice zvyšuje, 10 jejich podíl na celkové zaměsnanosi cizinců se snížil ze 40 % v roce 2004 na 30 % v roce Podle údajů ČSÚ jsou občané Slovenska zaměsnáni zejména ve zpracovaelském průmyslu (40 %), dále pracují v oblasi nemoviosí, savebnicví a obchodu. Na rozdíl od imigranů z dalších významných zdrojových zemí nepracují výhradně na nižších pracovních pozicích. Přibližně čvrina z nich působí jako vedoucí pracovníci nebo odborní pracovníci a působí ve zdravonicví, echnických zaměsnáních nebo pracují jako úředníci. Zasoupení na pomocných a nekvalifikovaných pozicích je přeso významné (zhruba pěina). Zvyšuje se poče pracovních migranů (opě zejména pracovníků) z druhé nejvýznamnější zdrojové země, Ukrajiny. To se projevuje i nárůsem podílu na celkové zaměsnanosi imigranů z 24 % na 28 %. Ukrajinci se uplaňují zejména ve savebnicví, kde pracuje více než polovina ukrajinských zaměsnanců. 60 % Ukrajinců pracuje na pomocných a nekvalifikovaných pozicích, čvrina jako řemeslníci. Posavení Vienamu coby řeí nejsilnější zdrojové země pracovní imigrace se aké upevňuje. Do roku 2004 Vienamci paricipovali na českém pracovním rhu hlavně v posavení podnikaelů. Jejich podíl na celkové zaměsnanosi cizinců podnikaelů se zvýšil z 34 % v roce 2004 na 42 % 8 Například jen v prosinci klesl poče volných pracovních mís o 20 isíc. Poče cizinců v posavení zaměsnanců se snížil od začáku roku 2009 do konce února aké o zhruba 20 isíc. 9 Daa jsou v éo čási čerpána ze sudie Horáková (2009) (nebude -li uvedeno jinak). 10 Výše uvedené plaí zejména pro slovenské občany v posavení zaměsnanců, jejichž poče vzrosl z necelých 60 isíc v roce 2004 na zhruba 100 isíc v roce 2008.

67 PRACOVNÍ MIGRACE 65 v roce Od roku 2004 regisrujeme aké pozoruhodný nárůs poču občanů éo země v posavení zaměsnanců. Zaímco v roce 2004 byl eno poče éměř zanedbaelný (176), v roce 2008 dosahoval éměř 15 isíc. Zasoupení Poláků na celkové zaměsnanosi cizinců se dlouhodobě nemění (6 %). V případě občanů Polska však regisrujeme v roce 2008 mírný pokles v absoluním poču ve srovnání s rokem Vysoký podíl občanů ěcho zemí na zahraniční zaměsnanosi je způsoben několika fakory. V případě Slovenska, Ukrajiny a Polska je o geografická a kulurní blízkos. Jak uvádí Pořízková (2008), v případě Polska a Vienamu je o důsledek programů akivní migrační poliiky ješě z doby před rokem Sejná auorka pak zmiňuje další důležiý fakor, a o význam sociálního kapiálu a uvořené migrační síě složené ze známých a příbuzných, keré mají zkušenosi s prací v ČR a mohou dále poskyova informace o pracovních možnosech, případě pomoci uo práci zprosředkova. Dalším fakorem je aké nižší úroveň mezd v ěcho zemích. Profesní a kvalifikační srukura imigranů Zahraniční pracovníky na českém rhu práce můžeme rozčleni do ří základních skupin (Franc, 2006): vysoce kvalifikovaní pracovníci, specialisé v oboru, odborní lekoři, manažeři zahraničních firem, keří jsou důležií z hlediska odbornosi, jazykových znalosí nebo vysokých nároků na určié speciální dovednosi a schopnosi; kvalifikovaní pracovníci v někerých odvěvích jako savebnicví, srojírensví, zemědělsví, zpracovaelský průmysl nebo v oblasi obchodu a služeb, kdy úřady práce nejsou schopny nabídnou zaměsnavaelům vhodného uchazeče s požadovanou kvalifikací; pracovníci méně kvalifikovaní nebo bez kvalifikace, kde jsou zaměsnavaelé rovněž nuceni vyhleda a následně zaměsna cizí zahraniční pracovníky. Ke konci června 2008 bylo nejvíce cizinců zaměsnáno ve zpracovaelském průmyslu (39 % z celkového poču), 12 což je mírný nárůs od roku 2004, kdy eno podíl dosahoval jedné řeiny. Podíl cizinců ve savebnicví byl v omo časovém období sabilní (22, resp. 23 %). V oblasi nemoviosí a pronájmu dosahuje eno podíl 15 % a v obchodě 8 %. U cizinců je parná koncenrace do čyř odvěví, kerá zahrnují éměř 85 % všech cizinců zaměsnanců. Horáková (2008) uvádí, že vládní poliika zaměřená na získávání kvalifikované pracovní síly se projevuje v om, že cizinci jsou sále časěji najímáni do odvěví profesních vědeckých a echnických činnosí, a o jak občané EU, ak i cizinci ze řeích zemí. Na konci června 2008 dosahoval podíl ěcho zaměsnanců na celkovém poču všech cizinců 8 % (mezi občany EU/EHP a Švýcarska bylo v omo odvěví zaměsnáno 10 % pracovníků a mezi cizinci ze řeích zemí 6 %). 13 Pořád je o ale z hlediska poenciálních poziivních exerních efeků pro domácí ekonomiku podíl malý. Důležiým odvěvím z hlediska zaměsnávání cizinců je aké sekor obchodu a maloobchodu, kde se uplaňuje 8 % cizinců v posavení zaměsnanců oproi 12 % v roce Další odvěví z hlediska zaměsnávání cizinců nejsou významné. Zaměsnávání občanů EU a nečlenských sáů se liší z hlediska odvěvové srukury. Občané EU se podsaně méně uplaňují v odvěví savebnicví (11 % oproi 38 % občanů z dalších zemí) a časěji se uplaňují ve vědeckých a echnických činnosech. 11 To plaí i v případě Rumunska a Bulharska; podíl pracovních migranů přicházejících z ěcho zemí je však zanedbaelný (1 % v případě Rumunska, necelá 2 % v případě Bulharska). 12 Daa vzahující se k roku 2008 jsou čerpána ze sudie Horáková (2008). 13 Jak vyplývá z naší předchozí sudie Franc (2006), v roce 1999 eno podíl dosahoval 6,7 % a v roce %.

68 66 PRACOVNÍ MIGRACE Nejvíce cizinců v posavení živnosníků se nejvíce uplaňuje pochopielně v odvěví obchodu (45 %), savebnicví (20 %) a v činnosech v oblasi nemoviosí a pronájmu (15 %). 14 Ve srovnání s rokem 2004 nedošlo k výraznější změně ěcho podílů. Pokud srovnáme srukuru zaměsnanosi občanů ČR a cizinců, nejvěší rozdíly v roce 2007 exisovaly v odvěví savebnicví 15 (9 % z celkové zaměsnanosi občanů ČR proi 22 % z celkové zaměsnanosi cizinců). Srukura zaměsnanosi zůsává víceméně sejná v odvěví zpracovaelského průmyslu. Vyšším zasoupením cizinců se vyznačuje i odvěví obchodu s 18 % podílem na celkové zaměsnanosi obyvael oproi 12 % z celkové zaměsnanosi občanů ČR. Jak uvádí Horáková (2008), cizinci s povolením k zaměsnání jsou zaměsnáváni méně časo v řídících pozicích, než je mezi zaměsnanými v populaci České republiky běžné. I když se podíl cizinců ze řeích zemí zaměsnaných ve vysoce kvalifikovaných profesích zvyšuje, sále jsou ve srovnání s domácím obyvaelsvem i osaními cizinci zasoupeni výrazně méně. V kvalifikační řídě KZAM-9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) pracuje 50 % cizinců s povolením k zaměsnání oproi 7 % v obyvaelsvu ČR. Z abulky č. 27 vyplývá, že zhruba polovina všech cizinců v posavení zaměsnanců 16 pracují v řídách KZAM-8 a KZAM-9, edy jako obsluha srojů a zařízení a jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, což je méně než v roce Další přibližně čvrina cizinců byla zaměsnána jako řemeslníci či opraváři. Tyo ři hlavní řídy KZAM edy zahrnovaly 75 % všech cizinců zaměsnanců, avšak pouze 40 % zaměsnanců v ČR. Tao abulka nám zároveň ukazuje, že cizinci se uplaňují v profesních řídách, kde je nejvěší poče volných pracovních mís. Celkově vzao se pracovní imigrani spíše uplaňují v pozicích, kde je vyžadována nižší nebo žádná kvalifikace. Cizí pracovníci ěm domácím přímo nekonkurují, proože se jedná o profese, kde úřady práce evidují nejvěší poče volných pracovních mís. Z oho můžeme vyvodi závěr, že cizinci v daném období zaplňovali mezery na domácím rhu práce. Tabulka č. 27: Zaměsnání cizinců a volná pracovní mísa podle KZAM v leech a 2008 povolení k zaměsnání (regisrace) cizinců, volná pracovní mísa podle klasifikace KZAM k daného roku podíl povolení k zaměsnání (regisrací) podle výkazů ÚP (v %) podíl volných pracovních mís (v %) zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 3,3 2,5 1,2 1,5 2 vědečí a odborní duševní pracovníci 6,7 6,8 6,1 4,9 3 echničí, zdravoní a pedagogičí pracovníci 5,6 6,9 10,5 10,9 4 nižší adminisraivní pracovníci 0,3 3,0 1,9 3,3 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 1,1 4,7 11,3 9,7 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělsví a lesnicví 5,9 0,9 2,3 1,0 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, 52,4 24,2 41,1 32,1 zpracovaelé, opraváři 8 obsluha srojů a zařízení 12,1 17,5 17,5 12,4 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 12,6 33,4 8,0 24,3 0 příslušníci armády 0,0 0,2 0,0 0,0 Zdroj: Horáková (2000), MPSV, ČSÚ, vlasní výpočy 14 Tyo údaje se vzahují ke konci roku 2007 a jsou čerpány z publikace Cizinci v České republice Daa v éo čási jsou čerpána z publikace Cizinci v ČR 2008 a ČSÚ. 16 V předchozím odsavci jsme uvažovali pouze cizince s pracovním povolením. 17 Proože jsme neměli k dispozici daa za rok 2000, uvádíme zde údaje za rok 1999.

69 PRACOVNÍ MIGRACE 67 Sudie Horáková (2008) uvádí, že podle někerých výzkumů nebývá využi kvalifikační poenciál cizinců v posavení živnosníků. Dokládá o ím, že mezi vienamskými sánkovými prodejci bývají osoby s vysokoškolským vzděláním, podobná je siuace u podnikajících Rusů či Ukrajinců. Tio lidé pak nemohou z různých důvodů uplani své vzdělání na rhu práce. Ukazuje se, že u cizinců v posavení zaměsnanců z někerých zemí (ýká se o hlavně Ukrajiny, Vienamu a Mongolska) exisuje výrazný rozdíl mezi požadavky na kvalifikaci ze srany zaměsnavaele a skuečně dosaženým vzděláním. Horáková (2008) píše, že sředního vzdělání bez mauriy dosáhlo 39 % cizinců, pracovních mís s ímo požadavkem na vzdělání bylo však pouze 27 %. I když sředního vzdělání s mauriou dosáhlo 14 % cizinců, pracovní míso s ouo kvalifikací získalo pouze 9 % cizinců. Tao auorka dále uvádí, že lépe jsou na om cizinci s vysokoškolským vzděláním, mezi nimiž pouze 2 % pracuje pod úrovní dosaženého vzdělání. Z éo její sudie dále vyplývá, že nedochází k žádoucímu vyššímu zasoupení cizinců na vysoce kvalifikovaných pracovních mísech. Cizinci se dlouhodobě uplaňují především Praze, kde je nejvěší poče pracovních příležiosí a míra nezaměsnanosi rvale nízká. Ke konci roku 2008 činil podíl cizinců působících v Praze na celkové zaměsnanosi cizinců 15 %. 18 Arakivní je pro cizince dále kraj sředočeský (8 %) a plzeňský (9 %). Nejméně přiažlivé z hlediska ekonomických akivi cizinců jsou všechny moravské kraje (kromě jihomoravského), kde se zmiňované podíly pohybovaly mezi 2 a 3 %. Migrační poliika vlády V roce 2001 byl zaveden projek akivního výběru cizí kvalifikované pracovní síly. Tím vláda sanovila cíl své migrační poliiky v podobě výběrové migrace; ambicí projeku bylo přivés do České republiky zahraniční odborníky, keří budou doplňova nedosaečnou domácí nabídku kvalifikované pracovní síly. Jak však ukazuje abulka č. 28, yo výběrové pracovní migrace voří (i přes posupné rozšiřování okruhu sáů, jichž se projek ýká) jen neparnou čás ekonomických akivi cizinců v ČR. Rozhodující čás připadá na sponánní pracovní migrace moivované akuálními pořebami rhu práce. Nízký zájem cizinců o eno projek je možné vysvěli složiými adminisraivními procedurami a přísně nasavenými podmínkami, keré je řeba splni k zapojení do projeku. Pokud by měla do budoucna ao výběrová migrace hrá věší roli v rámci celkové migrace, bude nuné určié zjednodušení ěcho podmínek. Tabulka č. 28: Účasníci projeku Akivní výběr v období (k ) muži ženy celkem celkem Zdroj: Horáková (2009) Nelegální imigrace Nelegální pracovní migrace se nejčasěji ýká Ukrajinců a jiných cizinců ze zemí bývalého Sověského svazu, pro keré je český rh práce ve srovnání s domácími podmínkami arakivní. 18 Údaje v omo odsavci byly čerpány z práce Horáková (2009).

70 68 PRACOVNÍ MIGRACE Nelegální zaměsnávání cizinců se uplaňuje hlavně v oborech, keré najímají ve věším poču pomocné pracovníky s nízkou kvalifikací. Podle výsledků konrol úřadů práce z roku 2004 byli mezi nelegálními pracovníky obvykle cizinci zaměsnaní v profesích nevyžadujících kvalifikaci anebo nízkou kvalifikaci v různých odvěvích národního hospodářsví (zpracovaelský průmysl, savebnicví, obchod, ubyování a sravování, zemědělsví, osobní služby). Horáková (2005) uvádí odhad vyvořený z výsledků konrol úřadů práce, cizinecké a pohraniční policie a celních úřadů z konce roku 2004 ve výši 17 isíc černých zaměsnanců. 19 Případů nelegálního zaměsnávání cizinců, keré byly zjišěny v rámci konrolních akcí, bylo podsaně méně; v roce 2007 bylo nelegální zaměsnání zjišěno u osob. Tako zjišěné případy jsou samozřejmě jen zlomkem celkového fenoménu nelegální migrace Pracovní migrace českých občanů do zahraničí Vsup České republiky do EU v roce 2004 se projevil v prudkém nárůsu poču Čechů pracujících v zahraničí. Podle maeriálu Minisersva práce a sociálních věcí a Švýcarska v roce 2005 pracovalo v zemích EU zhruba 31 isíc Čechů. Do roku 2007 se eno poče zdvojnásobil na Tabulka č. 29: Přehled zaměsnanosi občanů ČR ve vybraných sáech EU/EHP a Švýcarska v leech Spojené královsví Německo Irsko Rakousko * Švýcarsko Iálie Španělsko * Nizozemí * Slovensko Celkem Zdroj: MPSV Podle zmiňovaného maeriálu se ve Velké Briánii nejvíce občanů ČR uplaňuje ve službách, pohosinsví, zemědělsví, ve výrobě a poravinářském průmyslu. V Německu češí občané pracují hlavně ve zpracovaelském průmyslu (3 613), pohosinsví (2 111), pronájmu pozemků a byů (1 593), obchodu (1 544) a zdravonicví (1 486). Nejvíce občanů ČR v Rakousku pracuje ve savebnicví a srojírensví (2 200), urisickém ruchu (1 500), ve zdravonicví (500) a zemědělsví (500). Ciovaný maeriál jen obecně uvádí, že v Irsku se češí občané uplaňují ve savebnicví a pohosinsví. 19 Jiné odhady však byly podsaně vyšší. Například Zpráva o savu populace a rozvoje České republiky z dílny MPSV z roku 1998 uváděla odhad ve výši 100 isíc osob. 20 Bližší údaje viz abulka č. 29. Upozorňujeme čenáře, že údaje uváděné v éo čási jsou pouze orienační. Nebyla k dispozici daa za všechny členské sáy (nejedná se však o hlavní cílové země českých pracovníků) a údaje u někerých zemí jsou vzhledem k meodice aké velmi nepřesné.

71 PRACOVNÍ MIGRACE 69 V průběhu roku 2008 se na základě dosupných informací začíná posupně vrace čás Čechů pracujících v zahraničí. Například podle briského Insiuu pro výzkum veřejné poliiky (IPPR) došlo v omo roce k poklesu poču Čechů pracujících ve Velké Briánii na 23 isíc. Důvodem ohoo návrau byly (z hlediska zaměsnance) lepšící se podmínky na českém rhu práce v podobě rosoucích mezd a sílící kurz koruny. Fak o nedosaečném poču vysoce kvalifikovaných pracovníků v Evropě dokládá i exisence nabídkových programů pro zahraniční odborníky, keré se zaměřují na předem dané perspekivní obory a v zemi nedosakové profese. Nabídkové programy jsou orienovány například na příchod odborníků v oboru IT, profesionálů ve zdravonicví, velký zájem je i o echniky (zejména konsrukční inženýry) a expery ve savebnicví (Vavrečková a kol., 2008). Proo i sáy s dosud uzavřeným rhem práce pro české pracovníky připravují seznamy kvalifikačně náročných na amních rzích práce nedosakových profesí a připravují selekivní a posupné oevírání rhu práce pro yo pracovníky. Vzhledem k omu, že oborová a profesní srukura neuspokojené popávky po vysoce kvalifikovaných odbornících s erciárním vzděláním na rhu práce v ČR a osaních členských sáech EU je prakicky sejná, předsavují pro ČR yo skupiny obyvaelsva migračně rizikové okruhy odborníků (Vavrečková a kol., 2008). Hloubková analýza ěcho skupin odborníků (manažerů, lékařů, odborníci v oblasi IT, echničí inženýři, budoucí předsavielé vědy a výzkumu dokorandi), kerou obsahuje několikrá ciovaná sude Vavrečkové a kol. (2008) ukazuje, že nejrizikovější migrační skupinou jsou lékaři. Právě u éo skupiny byl zjišěn nejvyšší pravděpodobný relaivní rozsah rvalé migrace. Tao rizika nespočívají ani ak v kvaniaivním propadu (odcházející lékaři jsou nahrazováni lékaři ze zahraničí, především ze Slovenska), jako spíše v kvaliaivních zráách (udržení jejich odborné úrovně). Bohužel neexisují daa o vzdělanosní a specializační srukuře přicházejících zahraničních lékařů, ani údaje o zahraniční mobiliě zdravoních seser, jejichž nedosaečný poče je v současnosi v ČR alarmující. Charaker pracovní emigrace českých občanů však není akový, že by docházelo k masivnímu odlivu kvalifikované pracovní síly Remiance Skuečnos, kerá vyplývá z předchozího exu, že Česká republika je z hlediska pracovních migrací zemí imigrační, povrzuje i abulka č. 30. Pohled na údaje v jednolivých leech rovněž povrzuje endence, popisované v předchozích čásech. Jde zejména o zesílení odlivu domácích pracovníků po vsupu do EU a následné oslabení v roce 2008 a věší příliv cizích pracovníků do ČR v posledních leech. Při pohledu na konkréní údaje o remiancích je však řeba mí na paměi, že oficiálně vykazované remiance jsou jen čásí remiancí skuečných. Remiance bývají časo uváděny jako hlavní poziivum spojené s pracovní migrací pro méně vyspělé země. Proo níže uvedenou abulku můžeme inerpreova i ak, že Česká republika přispívá k ekonomickému rozvoji zemí, keré jsou pro ni nejvýznamnějšími zdrojovými regiony pracovních migrací.

72 70 PRACOVNÍ MIGRACE Tabulka č. 30: Toky remiancí 21 v období (v mil. Kč) odliv příliv Zdroj: ČNB Závěr Po vsupu do EU v ČR prudce zesílily pracovně migrační oky. Pracovní imigrani jsou obecně pracovníci, keří přicházejí z méně vyspělých zemí a v domácí ekonomice se uplaňují v profesích, kde je vyžadována spíše nízká nebo žádná kvalifikace. Jedná se o nenasycená odvěví české ekonomiky s vysokým počem volných pracovních mís. Jejich hlavním přínosem bylo zmírňování nedosaku pracovníků v určiých oborech, což firmám umožnilo produkova sejný nebo věší objem produkce. Příliv zahraničních pracovníků zároveň brzdil lak na růs mzdových nákladů v příslušných oborech, a proo jej lze z hlediska dopadu na konkurenceschopnos české ekonomiky hodnoi příznivě. V důsledku globální ekonomické krize, kerá se v posledním čvrleí roku 2008 začala projevova i v české ekonomice, snižují někerá odvěví savy zaměsnanců. Tyo kroky zasahují zejména cizince s povolením k zaměsnáním, což se projevuje oslabením přílivu zahraničních pracovníků. Migrační poenciál Čechů není nijak výrazný, určié riziko může vyplýva z odlivu určiých skupin vysoce kvalifikovaných pracovníků (zejména lékařů). Dosupná daa nenaznačují, že by se jednalo o masový odliv, kerý by mohl mí negaivní dopad na ekonomický růs. V roce 2008 se poče Čechů pracujících v zahraničí začal posupně snižova. 21 Toky remiancí (příliv a odliv) zde byly vyjádřeny pomocí údajů o příjmu z práce v zahraničí a nákladů na práci cizinců z běžného úču plaební bilance.

73 B 71 Blok B: Zásoba kapiálu

74 72

75 KAPITÁLOVÝ TRH Kapiálový rh Finanční sysém usnadňuje přesun volných finančních prosředků od věřielů směrem ke dlužníkům pomocí vyváření finančních insrumenů a obchodování s nimi. Primární funkcí finančních sysémů je sladi lišící se zájmy konečných uživaelů, věřielů a dlužníků (Howells, Bain, 2005). Samoný sysém se skládá z finančních rhů a finančních insiucí, keré pomáhají subjekům ekonomiky vyjedna přijaelnější podmínky úvěrového vzahu. Exisence rozvinuého finančního sysému nabízejícího velký rozsah insrumenů k uspokojení pořeb dlužníků a věřielů pravděpodobně usnadní dosažení vyšší úrovně úspor a invesic a ím zabezpečí hospodářský růs. Banky paří k insiucím, keré svou činnosí alokují kapiál a napomáhají plynulosi kapiálových oků. Hlavním předměem podnikání bank je finanční zprosředkování v podmínkách rosoucí volailiy ekonomických veličin, keré se mohou měni v relaivně krákých časových úsecích (Půlpánová, 2007). Schopnos finančních insiucí vypořáda se s vnějšími/vniřními šoky a eliminova jejich možné nepříznivé dopady závisí na jejich výkonnosi, efekivnosi a kapiálové síle. Bankovní sekor v České republice předsavuje radiční a důležiý kanál finančního zprosředkování, proo se příspěvek sousředí přednosně na zhodnocení akuálního savu bankovních insiucí. Financování prosřednicvím kapiálového rhu znamená pro převážnou čás podniků pouze omezený zdroj. Příčinou éo skuečnosi může bý především hisorická závislos podniků na financování prosřednicvím bankovních úvěrů či nedosaečná rozvinuos kapiálového rhu. V posledních leech aké dochází k inenzivnímu využívání zahraničních zdrojů a samofinancování podniků spolu s ransfery v rámci nadnárodních společnosí. Cílem příspěvku je sručně zhodnoi schopnos bankovního sekoru plni své funkce (edy nabízení, alokaci a moniorování prosředků směrovaných k invesičním projekům poziivní vliv na dlouhodobý růs ekonomiky). Srukura práce vede k naplnění cíle. Počáeční kapiola je věnována eoreickému vymezení vazby mezi finančním zprosředkováním a hospodářským růsem ekonomiky vychází z eze, že efekivní, sabilizovaná, zdravá a prohlubující se úroveň finančního zprosředkování má poziivní vliv na plynulé financování subjeků reálného sekoru ekonomiky (a edy i na růs). Následující čás příspěvku zachycuje základní charakerisiky sekoru české ekonomiky v leech Předkládaná analýza se sousředí na srukurální změny a modernizaci bankovní sousavy, na zdroje akiv bank, srukuru poskyovaných úvěrů a kvaliu úvěrového porfolia. Pozornos je věnována aké inenziě konkurence a koncenrace, ziskovosi a hloubce finančního zprosředkování. V závěru éo kapioly je v krákosi srovnán akuální sav bankovního sekoru české ekonomiky s ekonomikami s relaivně podobným ekonomickým vývojem a insiucionálním zázemím (Polsko, Slovensko, Maďarsko). Závěrečná čás příspěvku shrnuje předchozí výsledky analýzy.

76 74 KAPITÁLOVÝ TRH Finanční zprosředkování a vazba na růs Bankovní úvěry předsavují přední zdroj vnějšího financování podniků reálného sekoru české ekonomiky. Hlavní příčiny inenzivního využívání služeb finančních zprosředkovaelů lze spaři v silném růsu HDP a v určiém supni dohánění vyspělých ekonomik (kauzalia může bý i opačná, kdy prohlubující se úroveň finančního zprosředkování může podpoři dynamiku hospodářského růsu uvedeno níže). Převládající silná invesiční akivia v celém regionu sřední Evropy aké významně povzbudila rosoucí popávku po úvěrech. Příspěvek vychází z vrzení, že zdravý, rozvinuý a efekivně fungující bankovní sekor poziivně povzbuzuje dlouhodobý hospodářský růs ekonomiky. Je edy vhodné rozvés hlavní eoreické vazby mezi úrovní finančního zprosředkování a hospodářským růsem. Efekivní poskyování služeb finančních zprosředkovaelů je žádoucí, neboť v akovém případě jsou zdroje alokovány rychle, spolehlivě, za minimální náklady a nezřídka k nejprodukivnějšímu užií (Howelles, Bain, 2005). Efekivnos je ovlivněna zejména inenziou konkurence v odvěví i laky přicházejícími od nebankovních insiucí, kdy zprosředkovaelé jsou nuceni snižova ceny nabízených služeb i redukova svoji nákladovou neefekivnos. Příspěvek se edy zaměřuje na srukuru a míru koncenrace bankovního sekoru. Úroková marže vypovídá o výši nákladů, za keré jsou poskyovány služby finančních zprosředkovaelů subjekům reálného sekoru ekonomiky. Klesající náklady na získání prosředků pro financování invesic pak dlouhodobě podporují hospodářský růs (Ghosh, 2006). Předpokladem makroekonomické sabiliy, prosperiy a rychlejšího růsu ekonomiky je, aby sekor vykazoval známky zdravého a sabilního vývoje (Dvořák, 2005). V siuaci, kdy je finanční sekor desabilizován, zprosředkovaelé přesávají efekivně plni své funkce, 1 což se může nepříznivě projevi v reálné ekonomice (přerušení plynulého financování ekonomiky s negaivním dopadem na hospodářský růs). O finančním zdraví bank vypovídá ukazael kapiálové přiměřenosi, 2 kerý podporuje poziivní očekávání věřielů a invesorů banky. Úspěšnos realizovaných akivi bank může bý doložena vývojem ukazaelů návranosi akiv (ROA = zisk/ celková akiva) a návranosi vlasního kapiálu (ROE = celkový zisk po zdanění/ vlasní kapiál). Je důležié, aby banky při své činnosi dosahovaly zisku, neboť pak je bankám umožněno nés i vyšší míru ržního rizika a podporova sabilní a udržielnou úvěrovou expanzi (Schardax, Reininger, 2001), což opě příznivě ovlivňuje podmínky růsu konkurenceschopnosi ekonomiky. Pro rozvoj reálného sekoru je aké důležiá hloubka finančního zprosředkování (měřeno jako podíl akiv finančního/bankovního sekoru na HDP, v %). Zlepšující se finanční obslužnos všech sekorů ekonomiky zvyšuje empo hospodářského růsu, kdy subjeky disponují adekváním množsvím finančních prosředků pro financování svých invesičních záměrů. Příspěvek se proo zaměřuje na srukuru poskyovaných úvěrů, přičemž nejdůležiější je objem úvěrů soukromému sekoru yo invesiční projeky předsavují produkivní užií zdrojů a podléhají finanční disciplinovanosi. Sraegie obezřeného podnikání se projevuje ve velmi oparném posuzování projeků ze srany poskyovaele úvěrů. Důvodem je zejména o, že poenciální zaížení v podobě klasifikovaných úvěrů by negaivně omezilo akivní činnos banky. 3 Proo je důležiý i vývoj objemu klasifikovaných úvěrů. Z výše uvedeného plyne, že efekivnos fungování bankovního sekoru je hodnocena na základě inenziy konkurence a vývoje úrokových sazeb. 4 Pozornos je věnována změnám v objemu 1 Problémy se získáváním zdrojů od vkladaelů nebo odliv zdrojů. 2 Kapiálová přiměřenos = poměr kapiálu a rizikově vážených akiv. 3 Ohrožení likvidiy sekoru a nunos vyváření opravných položek a rezerv, což nepříznivě ovlivňuje výši zisku. 4 Úrokové sazby zajišťují ok úspor a jejich přeměnu v invesice (podpora ekonomického růsu; Polouček, 2006).

77 KAPITÁLOVÝ TRH 75 poskynuých úvěrů nefinančním podnikům, neboť y předsavují nejprodukivnější užií zdrojů (podléhají finanční disciplinovanosi). 5 Pro efekivní poskyování služeb finančních zprosředkovaelů je důležiá aké sabilia a ziskovos sekoru, proo se příspěvek sousředí i na yo ukazaele Charakerisika bankovního sekoru Český bankovní sysém je univerzální dvousupňová sousava se značnou účasí zahraničních vlasníků. Příomnos zahraničních vlasníků při privaizaci a vorbě nových bank lze hodnoi poziivně, neboť zrychlili a usnadnili přechod na efekivní ržně -orienovaný bankovní sysém (Maron, 2008). 6 Bankovní insiuce se zaměřují převážně na poskyování klasických služeb (přijímání vkladů, poskyování úvěrů). V posledních 4 leech je parný dynamický růs úvěrů a zvyšující se kvalia úvěrového porfolia. Bankovní zprosředkovaelé disponují dosaečnými primárními zdroji k pokryí své expanzivní úvěrové poliiky. Také ukazael kapiálové přiměřenosi převyšuje požadované regulaorní minimum. Tao kapiola je rozdělena do 4 podkapiol, keré se posupně věnují sabiliě a ziskovosi bankovního sekoru, vzahům mezi bankami (koncenraci a konkurenci). Dále jsou rozebrány vzahy mezi bankami a klieny spolu s úrovní obslužnosi reálného sekoru ekonomiky. Každá z uvedených oblasí je charakerizována pomocí několika ukazaelů, keré jsou vymezeny a uvedeny v konexu analyzované problemaiky. Závěrečná podkapiola podává sručné srovnání savu bankovního sekoru české ekonomiky s ekonomikami sřední Evropy. Zde je vhodné uvés, že ermín banka zahrnuje všechny bankovní insiuce, 7 keré jsou zapsané v obchodním rejsříku, mají sídlo v České republice a licenci ČNB pro působení na bankovním rhu. Banka jako finanční zprosředkovael přijímá depozia od veřejnosi a poskyuje je formou půjček subjekům reálného sekoru ekonomiky. Bankovní insiuce jsou označovány za zprosředkovaele pro jejich schopnos voři likvidiu, kerou požadují věřielé a dlužníci (Howelles, Bain, 2005). Tao schopnos spočívá na ransformaci splanosi a rizika a na snižování nákladů Siuace bank Finanční zprosředkovaelé vykonávají své funkce efekivně, je -li bankovní sekor sabilní a zdravý. Česká národní banka definuje sabiliu jako sav, kdy je finanční sysém schopen plni své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro akuální i budoucí vývoj ekonomiky a současně vykazuje vysokou míru odolnosi vůči šokům. 8 Proo je důležié sledova vývoj ukazaele kapiálové přiměřenosi, jako ukazaele podporující poziivní očekávání věřielů a invesorů banky. Kapiálová přiměřenos zahrnuje odložené kapiálové zdroje ke kryí poenciálních rizik, kerým se banka vysavuje při své činnosi. Úspěšnos činnosi bank je sledována dále pomocí ukazaelů návranosi akiv a návranosi vlasního kapiálu. 5 Chějí -li banky dosáhnou zisku, umisťují disponibilní zdroje do ěch invesičních projeků, keré přinášejí nejvyšší rizikově očišěné zhodnocení. Tak je zabezpečena efekivní alokace kapiálu. 6 Ovšem názory na uo problemaiku se velmi liší. 7 Velké/malé banky, zahraniční banky a jejich pobočky, savební spořielny, specializované banky. 8 Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

78 76 KAPITÁLOVÝ TRH Tabulka č. 31: Ukazaele finančního zdraví bank (v %) kapiálová přiměřenos 15,4 14,2 14,5 12,6 11,9 11,4 11,5 12,3 renabilia akiv 0,7 1,3 1,7 1,3 1,4 1,2 1,3 1,2 renabilia kapiálu 16,6 21,0 23,8 24,60 26,4 23,4 25,4 21,7 Zdroj: Zpráva o finanční sabiliě , ČNB; Global Financial Sabiliy Repor: Marke developmens and issues ( ). IMF Kapiálová přiměřenos vyjadřuje poměr kapiálu a rizikově vážených akiv. Sledovaný ukazael dlouhodobě převyšuje požadované minimum sanovené ve výši 8 %. Nejvyšší hodnoy nabýval poměr kapiálu a rizikově vážených akiv v roce 2001 (15,4 %) a od é doby posupně klesal. Pokles kapiálové přiměřenosi byl způsoben zejména posupnou implemenací koncepu Basel II (Zpráva o finančním dohledu, 2007), 9 kerý je založen na reálnějším hodnocení podsupovaných rizik a přesnější kvanifikaci regulaorního kapiálu jednolivých bank (snížení regulaorního minima napomáhá efekivnějšímu využívání kapiálu). Vyšší hodnoa ukazaele vysílá signál ržním subjekům, že v případě zráy plynoucí z činnosi banky ponesou zráu i vlasníci kapiálu (a ne pouze věřielé subjeku). Míra ukazaele kapiálové přiměřenosi převyšující minimální sanovenou hranici odpovídá aké vyšší úrovni rizika v zemích sřední a východní Evropy (Schardax, Reininger, 2001). Dodržování požadavku kapiálové přiměřenosi napomáhá bance získa si a udrže příznivou pověs ve finančním sekoru. Naopak jeho nesplnění může vés k oslabení důvěry v banku na finančním rhu. Banka by pak mohla čeli zhoršenému přísupu ke zdrojům a vzesupu cen ěcho zdrojů, což by nepříznivě ovlivnilo její výši zisku. Pro banku jako celek zůsávají klíčovými ukazaeli pro posouzení jejího zdraví a úspěšnosi renabilia akiv (ROA) a renabilia vlasního kapiálu (ROE). 10 Návranos akiv měří využií akiv k vyváření zisku. Mezinárodní sandardy ROA uvádějí (Ševčík, 2005), že hodnoy ukazaele v rozmezí 1,25 1,75 vypovídají o velmi dobré návranosi akiv. V českém bankovnicví ukazael ROA od roku 2001 neparně přesahuje spodní hranici uvedeného rozmezí, což ukazuje na mírně se zlepšující výkonnos sekoru. Renabilia vlasního kapiálu vypovídá o schopnosi banky přináše výnosy svým vlasníkům. ROE edy udává míru zhodnocení invesice a umožňuje ak srovnání s osaními invesičními příležiosmi. Plaí (Ševčík, 2005), že hodnoa ROE by měla bý vyšší než výnos dlouhodobých cenných papírů (asi 10 %). Sledované hodnoy ROE vykazují rosoucí endenci v leech 2001 až 2005, od roku 2006 dochází ke sřídavému poklesu a vzesupu. ROE se ve sledovaných leech pohybuje v rozmezí od 16,6 % do 26,4 %, což převyšuje doporučenou výši 10 %. Bankovní operace musí bý aké dosaečně ziskové, aby bankám bylo umožněno nés ržní rizika a podporova sabilní a udržielnou úvěrovou expanzi (Schardax, Reininger, 2001). Ziskové banky vyvářejí podmínky vhodné pro zachování sabiliy sekoru, neboť zvyšují své zdroje kapiálu ve formě nerozděleného zisku (což dovoluje nés i vyšší míru rizika). 9 Podsaou je podpora sabiliy finančního sysému a konkurenčního prosředí na rhu služeb finančního charakeru. 10 ROA = zisk/celková akiva; ROE = čisý zisk po zdanění/vlasní kapiál.

79 KAPITÁLOVÝ TRH 77 Tabulka č. 32: Úroková marže výnosnos úvěrů 6,35 6,22 4,88 4,10 4,01 3,94 4,17 4,71 5,26 nákladovos vkladů 4,08 3,85 2,80 1,81 1,60 1,54 1,64 1,94 2,25 úrokové rozpěí 2,26 2,36 2,09 2,29 2,41 2,40 2,53 2,77 3,01 Zdroj: Dozor nad bankovním rhem, ; Zpráva o dozoru nad finančním rhem 2007; ČNB Hlavní deerminanu ziskovosi bankovního sekoru předsavuje úroková marže, rozdíl mezi výnosnosí úvěrů a nákladovosí vkladů. Jak je parné z abulky, úrokové sazby na vklady i na půjčky posupně klesaly v leech 2000 až Za klesajícími úrokovými sazbami lze vidě prosředí mírné a nízké inflace, způsobené rosoucí důvěrou v poliický rámec a makroekonomickou sabiliou (Backé, Zumer, 2005). Relaivně nízké úrokové sazby sehrály svou roli při povzbuzení popávky po úvěrech. Naproi omu klesající míra úrokových sazeb na vklady se mohla projevi neochoou klienů ukláda své prosředky u bank, což může předsavova zhoršení časového souladu v případě dlouhodobé splanosi. Od roku 2006 je parný mírný vzesup v úrokových sazbách. Vyšší úrokové sazby na úvěry mohou odráže vysoké ransakční náklady související s rosoucím objemem poskyovaných půjček o relaivně nízkých čáskách a aké posupně zvyšující se úvěrové riziko. Je vhodné se aké podíva na srukuru zisku, neboť inenzivní konkurence v sekoru ovlivňuje poliiku sanovování výše poplaků placených při získávání finančních prosředků pro účely invesování (poenciální lak na jejich snížení). Poměr úrokového a neúrokového zisku dosahuje v České republice dlouhodobě poměru 3:2 (Zpráva o finanční sabiliě, 2007), kdy rozhodující čás úrokového výnosu plyne z klienských úvěrů (vypovídá o převládající akiviě bank). Pokles relaivního významu úrokových výnosů, pozorovaelný v posledních pár leech, je způsoben především diverzifikací bankovních činnosí a inenzivnějším využíváním nových produků nesoucích neúrokové výnosy, klesajícími a nízkými úrokovými sazbami, obezřenějším přísupem bank při poskyování úvěrů (Polouček, 2006). Na druhé sraně je parný narůsající význam poplaků a provizí. Banky musí ze zisku pokrý nejen provozní náklady, ale aké náklady vyplývající z podsupovaných rizik. Bankovní sekor české ekonomiky jako celek vykazuje známky relaivně dobrého kapiálového vybavení i ziskovosi, což snižuje poenciální zranielnos bank. Adekvání vorba zisku má poziivní vliv na objem poskyovaných úvěrů, kdy zisk zlepšuje schopnos banky čeli i vyššímu riziku podnikání. Tvorba zisku aké posiluje kapiál banky a ím v dlouhém období sabiliu sekoru Vzahy mezi bankami Výkonnos finančního sekoru je významně ovlivněna srukurou bankovního sekoru, kerá určuje inenziu konkurence a ím i efekivnos a sabiliu finančních insiucí. Jak dokládá následující abulka, mezi ley 2000 až 2002 docházelo k poklesu poču působících insiucí v důsledku realizovaného procesu konsolidace a privaizace. V následujících 3 leech bylo bankovnicví ovlivněno likvidací dvou menších bank (Výroční zpráva 2004, ČNB). 11 Od roku 2006 srukura bankovního rhu nevykazuje prakicky žádné změny. Od ohoo roku působí na rhu celkem 37 bank a poboček zahraničních bank. Převažující zasoupení mají banky se zahraničními vlasníky v roce 2007 se podílí na akivech bankovního sekoru ve výši 84,7 % (EBRD: Srucural change indicaor, 2007). 11 Union banka a Plzeňská banka.

80 78 KAPITÁLOVÝ TRH Tabulka č. 33: Srukura bank podle vlasnicví 12 banky s rozhodující českou účasí 12 s rozhodující zahraniční účasí celkem Zdroj: Základní ukazaele o bankovním sekoru; ČNB Zahraniční vlasnicví bankovních insiucí lze hodnoi poziivně v om smyslu, že umožnilo přenos know -how a nových echnologií. Orienace ěcho insiucí na kvaliu řízení rizik a efekivní provádění vniřní konroly posiluje aké sabiliu a výkonnos bankovního sekoru (Zpráva o finanční sabiliě 2004, ČNB). V rámci udržení konkurenceschopnosi nabízejí diversifikované úvěrové insrumeny, a o za nižší náklady, s delší dobou splanosi a flexibilnějšími podmínkami. Významný podíl zahraničních vlasníků s sebou může nés i jisá rizika. Exisuje možnos přenosu ekonomických problémů od maeřských bank směrem k dceřinným společnosem. Domácí banky s přebykem likvidiy by mohly slouži jako případný zdroj likvidiy pro své zahraniční maeřské banky. Možnos úvěrování maeřské banky je však v českém bankovním sekoru legislaivně omezena. Pravděpodobněji hrozí omezení úvěrové akiviy dceřinných bank či odčerpávání zisků formou dividend do zahraničí (rozhodnuí ovlivněno ekonomickou a poliickou siuací v zemi, výkonnosí dceřiné společnosi a její fází živoního cyklu). Tabulka č. 34: Podíl jednolivých skupin bank na celkové bilanční sumě (v %, banka s licencí k uvedeného roku) velké (4) 61,5 63,8 62,2 62,1 61,6 61,2 59,8 61,8 57,5 sřední (5) 18,2 14,8 16,6 15,8 8,4 15,1 16,2 13,1 12,2 malé (8) 2,6 2,3 3,4 2,0 4,3 2 2,3 5,1 5,3 pobočky zahr. bank (14) 11,8 12,8 9,6 9,6 13,8 9,5 9,2 8,8 14,1 savební spořielny (6) 5,2 6,3 8,2 10, ,2 12,5 11,2 10,8 Poznámka: malé banky: bilanční suma < 50 mld. Kč; sřední banky: 50 mld. Kč < bilanční suma < 200 mld. Kč; velké banky: bilanční suma > 200 mld. Kč (bilanční suma suma všech akiv sekoru). Zdroj: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním rhem 2007; Základní ukazaele bankovního sekoru meodika; ČNB Také hodnoy koncenrace rhu nijak výrazně v čase nekolísají. Ve sledovaném období 4 nejvěší banky disponovaly zhruba 60% podílem z celkové bilanční sumy bank. Podíl skupiny sředních bank vykázal klesající endenci, kdy z hodnoy 18,2 % v roce 2000 zrácela ao skupina ve prospěch malých bank a poboček zahraničních bank. V roce 2008 ak 5 sředně velkých bank disponovalo 12,2 % podílem rhu. Sřídavě klesající a rosoucí rend vykázaly aké malé banky a pobočky zahraničních bank, kdy obě skupiny významně posílily své podíly na rhu v roce Tržní konkurence byla ve sledovaném období ovlivněna podporou, kerou sá zvýhodňuje produky savebního spoření (vzesup ržního podílu savebních spořielen z 5,2 % v roce 2000 na 10,8 % v roce 2008). Tyo 12 Kapiál pouze českého původu je celkem v 5 bankách (Hypoéční banka, JT Banka, Modrá pyramida savební spořielna + dvě sání banky: Česká exporní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka).

81 KAPITÁLOVÝ TRH 79 savební spořielny věšinou předsavují dceřinné společnosi velkých bank (Půlpánová, 2007). Velké finanční insiuce obvykle disponují širší kapiálovou základnou (Polouček, 2006), věnují se účinněji řízení rizik a díky diverzifikovanému porfoliu mohou lépe reagova na nepříznivé šoky (oproi malým a sředním bankám). Přeso nelze jednoznačně říci, zda je jejich role poziivní. V důsledku exisence morálního hazardu se mohou yo velké insiuce uchylova k více rizikovým akiviám, což naopak mluví ve prospěch více konkurenčního prosředí. Vzah mezi konkurencí v bankovním sekoru a ekonomickým vývojem lze vyjádři vrzením, že je -li vysoká konkurence (snížení monopolu bank), pak se očekává pokles cen finančních služeb a ím zrychlení invesic a ekonomického růsu. Banky jsou ak vedeny ke snižování svých provozních nákladů. V České republice, kde úvěry bank předsavují přední zdroj vnějšího financování podniků, je akový očekávaný přínos žádoucí. Konkurence by aké měla napomáha ke zlepšování kvaliy poskyovaných služeb. Někeré empirické sudie ovšem uvádějí (Prueanu-Podpiera, a kol., 2007), že zvýšení konkurence v bankovním sekoru může vés k růsu nákladů moniorování díky redukci délky vzahu s klienem (znemožnění realizace výnosů z rozsahu). 13 Povrzují ím negaivní vzah mezi konkurencí a efekivnosí bankovnicví. Rosoucí konkurence může vés banky k přijímání nadměrného rizika a ím vzniká možnos poenciálního ohrožení finanční sabiliy. V České republice je konkurence snižována působením velkých finančních skupin, udíž se lze domníva, že negaivní vazba mezi konkurencí a efekivnosí se nebude projevova v ak inenzivní míře Vzahy banky a klieni V rámci obezřené poliiky bank je důležiý zejména vývoj úvěrové akiviy a o z hlediska dynamiky růsu i kvaliy úvěrového porfolia (vedle ukazaelů kapiálové přiměřenosi či ziskovosi). Bankovní sekor české ekonomiky se orienuje především lokálně, edy jejími hlavními klieny jsou rezideni. Úvěrování nefinančních podniků dosahovalo až do roku 2003 meziročních poklesů či sagnace. Důvodem byly všeobecně horší hospodářské výsledky u nefinančních podniků pod veřejnou konrolou a aké subsiuce domácích zdrojů od zahraničních vlasníků u podniků pod zahraniční konrolou (Zpráva o finanční sabiliě, 2004). Oparnos bank financova dlouhodobé kapiálové projeky v obchodním sekoru a relaivně mírný růs HDP v ČR v minulých leech vedl k omu, že dynamická úvěrová expanze nasala až od roku Pokles dynamiky půjček směrovaných do rukou nefinančních podniků (od roku 2007) může bý vysvělen spoléháním se na cizí zdroje a přímé zahraniční invesice, ve zlepšení vlasního financování a úsporách společnosí. Úvěry nefinančním podnikům voří nejvýznamnější položku celkové úvěrové expanze bank, kdy v roce 2008 zaujímají 41,5 % ze všech poskynuých úvěrů. Tuo siuaci lze hodnoi poziivně, neboť nefinanční subjeky se snaží realizova invesice s nejvyšší očekávanou mírou návranosi a příznivě zvyšují produkční schopnos ekonomik. Tabulka č. 35: Klienské úvěry obchodních bank podle sekorového hlediska (k , v mld. Kč) nefinanční podniky vládní insiuce domácnosi Zdroj: Daabáze časových řad ARAD; ČNB 13 Vzah s klienem je obvykle dlouhodobý, banka si vede hisorii, shromažďuje informace. Z důvodu exisence výnosů z rozsahu vede příomnos věšího poču bank k vyšším nákladům.

82 80 KAPITÁLOVÝ TRH Od roku 2000 je aké parný růs úvěrů domácnosem, kdy předsavuje nejdynamičější pohyb dle sekorového rozložení úvěrů. Růs úvěrů domácnosem je doprovázen inovací úvěrových produků a zvýšenou možnosí čerpání úvěrů (Pašaličová, Siller, 2004). Jak uvádí ČNB (Zpráva o finanční sabiliě, 2007), růs úvěrů obyvaelsvu na bydlení a další zvýšení dynamiky růsu úvěrů společnosem podnikajícím v oblasi nemoviosí se může sá v budoucnosi poenciálně rizikovým prvkem (rose úvěrové a likvidní riziko bank, banky se vysavují riziku pohybu cen nemoviosí). Zvyšující se objem poskyovaných půjček soukromému sekoru je podpořen několika fakory. Úvěrové expanzi napomohly klesající úrokové sazby a zlepšující se ekonomický výhled. Posílený regulační rámec se projevuje ve zlepšené ochraně práv věřielů, což zvyšuje ochou půjčova (Backé, Zumer, 2005). Také propracovanější informační sysém o úvěrovém raingu redukuje riziko a podporuje ochou poskyova úvěry. Tabulka č. 36: Sekorové rozložení úvěrů na úvěrech celkem (v %; údaj pro rok 2008 za měsíc březen) obyvaelsvo 32,2 35,0 37,5 38,1 živnosníci 2,8 2,5 2,2 2,2 nefinanční podniky 44,6 44,9 41,7 41,5 osaní (včeně nerezidenů) 20,4 17,5 18,7 18,2 Zdroj: Zpráva o finanční sabiliě 2007; ČNB Rosoucí úvěrová emise na druhé sraně zvyšuje expozici bankovních insiucí vůči úvěrovému riziku. Úvěrové riziko 14 je považováno za nejvýznamnější riziko v českém bankovnicví, přičemž jeho podíl na rizikové expozici bank lze odhadova na %. Druhé nejvýznamnější riziko předsavuje riziko operační (20 30 %), do 10 % pak podle ěcho odhadů zbývá na ržní riziko (Půlpánová, 2007). Ve zvoleném období došlo k poklesu klasifikovaných půjček ve všech sekorech ekonomiky. Velké snížení klasifikovaných úvěrů v roce 2001 (14,5 % oproi 33,8 % v roce 2000) bylo způsobeno záměrným očišťováním porfolií velkých bank (příprava na privaizaci) a odprodejem klasifikovaných úvěrů nebankovním subjekům (jako Česká konsolidační agenura). Od roku 2001 docházelo k posupnému zlepšování kvaliy úvěrového porfolia bank. Mezi nejčasější formy úbyku sledovaných a ohrožených úvěrů paří jejich sandardní splácení, časé je rovněž pře -klasifikování do kaegorie sandardních úvěrů (Zpráva o finanční sabiliě, 2004). V roce 2008 byl bankovní sekor zaížen klasifikovanými úvěry ve výši 2,8 %. Tabulka č. 37: Velikos klasifikovaných úvěrů/úvěry (v %) klasifikované úvěry 33,8 14,5 9,4 5,0 4,1 4,0 3,8 2,8 2,8 Zdroj: EBRD: Srucural change indicaor, 2007 Sekorové rozložení klasifikovaných úvěrů vypovídá o om, že úvěry obyvaelsvu dosud paří v České republice mezi nejméně problemaické, kdy podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech se pohybuje okolo 3 %. Přesože úvěry nefinančním podnikům zůsávají méně kvaliní složkou úvěrového porfolia bank, jejich podíl na celkových klasifikovaných úvěrech od roku 14 Úvěrové riziko riziko, že proisrana nedosojí svým závazkům.

83 KAPITÁLOVÝ TRH vykazuje pozvolné zlepšení (pokles ze 7,8 % na 6,7 % v r. 2008). Důvod lze vidě především v příznivém ekonomickém prosředí, keré působilo poziivně nejen na růs úvěrů, ale aké na schopnos spláce závazky. Na snížení klasifikovaných úvěrů se projevilo aké zinenzivnění používání posupů a meod pro řízení rizik ze srany bank. Tabulka č. 38: Podíl úvěrů se selháním na úvěrech (v %) obyvaelsvo 3,2 2,9 2,7 2,8 živnosníci 1,6 1,6 1,5 1,6 nefinanční podniky 7,8 7,3 6,6 6,7 osaní (včeně nerezidenů) 10,7 9,2 7,2 7,8 Poznámka: údaj pro rok 2008 za měsíc březen. Zdroj: Zpráva o finanční sabiliě 2007, ČNB Český bankovní sekor se řadí mezi y, keré mají dlouhodobě značné zázemí primárních zdrojů. Lze vrdi, že role bank jako mobilizáorů úspor od nefinančních subjeků neklesla. Mezi hlavní primární zdroje českých bank paří depozia domácnosí (následována vklady nefinančních podniků). Dosaečné množsví klienských vkladů poskyuje určié výhody domácím bankám (Zpráva o finanční sabiliě, 2007). Banky jsou chráněny před poenciálním rychlým vyschnuím likvidiy na finančním rhu. Tyo zdroje vyžadují pouze nízké náklady ve srovnání s jinými formami exerního financování. Nejdůležiějším sekundárním zdrojem jsou mezibankovní úvěry. Tabulka č. 39: Sekorové členění klienských vkladů (v mld. Kč; ke konci roku) nefinanční podniky finanční insiuce vládní insiuce domácnosi osaní Zdroj: Daabáze časových řad ARAD; ČNB Dynamika růsu vkladů je však ve srovnání s dynamikou úvěrů v České republice nižší, o čemž vypovídá vývoj poměru klienských vkladů na HDP v %. Přesože v leech eno ukazael rosl zhruba o 4 procenní body (poziivně se projevila rosoucí důvěra v bankovní sekor po provedené resrukuralizaci), v leech 2003 a 2004 byl parný mírný pokles. K obrau došlo v roce 2005, kdy se opě projevil rosoucí rend ukládání volných finančních prosředků na účy u bank. Ovšem dynamika růsu vkladů/hdp v porovnání s růsem poměru klienských úvěrů/hdp byla nižší. Růs vkladů u bankovních insiucí je zmírněn exisencí alernaivních způsobů ukládání volných peněžních prosředků (např. podílové/invesiční fondy). Tao siuace by se v dlouhém období mohla nepříznivě projevi na ziskovosi bank, kdy by banky musely přisoupi k získávání dražších zdrojů pro svou úvěrovou akiviu např. na mezibankovním rhu či financováním z vlasních kapiálových zdrojů (ao forma předsavuje nejdražší zdroj refinancování, neboť invesice do akcií jsou obecně považovány za rizikovější než invesice do dluhových insrumenů Půlpánová, 2007).

84 82 KAPITÁLOVÝ TRH Tabulka č. 40: Dynamika růsu klienských vkladů a klienských úvěrů (v %) vklady/hdp 55,8 60,0 63,6 62,0 59,3 62,0 63,0 67,1 69,3 úvěry/hdp 48,0 40,1 36,2 36,9 35,9 39,5 43,9 50,5 56,0 Zdroj: Daabáze časových řad ARAD ČNB; Makroekonomické údaje ČSÚ (vlasní výpočy) Finanční zprosředkování zabezpečuje vyšší míru úspor a invesic a ím vyšší míru hospodářského růsu, proo je žádoucí, aby ekonomika disponovala rozvinuým a prohlubujícím se finančním sysémem. Finanční prohlubování ve sředním období (Backé, Zumer, 2005), měřeno jako podíl akiv finančního sekoru/hdp, 15 může bý viděno jako pohyb ze savu, ve kerém je ekonomika (nebo někeré její sekory) finančně neobsloužena, do savu, v němž hloubka finančních služeb odpovídá srukurálním charakerisikám ekonomiky a jejich úrovni vývoje (pohyb směrem k rovnovážné úrovni finanční hloubky). Současně samoná rovnovážná úroveň finanční hloubky zvyšuje a ak urychluje růs úvěrů s ím, jak se česká ekonomika sává bohaší. Jak dokládají následující hodnoy podílu akiv finančního (bankovního) sekoru na HDP, finanční obsloužení subjeků reálné ekonomiky mezi ley 2000 až 2004 vykazuje klesající endenci. Od roku 2005 dochází k obrau a je parný pozvolný rosoucí rend finančního prohlubování, což poziivně podporuje podmínky dlouhodobého ekonomického růsu. Tabulka č. 41: Prohlubování finančního sekoru podíl akiv finančního 140,1 137,1 123,7 132,5 127,2 134,4 133,0 141,9 sekoru/hdp (%) podíl akiv bank/hdp (%) 113,5 106,3 101,6 98,1 93,6 98,9 97,9 105,3 Zdroj: EBRD: Seleced Economic Indicaor; Zpráva o finanční sabiliě /2009; ČNB; Makroekonomické údaje, ČSÚ (vlasní výpočy) Není snadné odhadnou dopad úvěrové expanze soukromému sekoru na ekonomický růs. Ve velkém rozsahu ekonomický a finanční dopad boomu úvěrů závisí na om, zda vzesup odráží udržielný (rvalý) proces finančního prohlubování, nebo zda předsavuje první fázi nadměrného úvěrového cyklu, jež se posupně projeví propadem půjček. Rozlišování mezi odlišnými druhy půjček v reálném čase je však obížné. Obecně pak plaí, že pokud proces směrem k vyššímu supni finanční hloubky nasává příliš rychle, pak může vés k finanční křehkosi a makroekonomické zranielnosi. Sudie ČNB (Zpráva o finanční sabiliě, 2007) zaím zasává názor, že růs úvěrů v české ekonomice v posledních několika leech byl dynamický, ale nejednalo se o nadměrný růs. Přesože je váha bankovního sekoru na finančním rhu významná, posupně klesá ve prospěch osaních finančních insiucí, jako jsou pojišťovny, penzijní fondy, leasingové společnosi a další. Teno jev souvisí s počáeční nižší úrovní rozvoje služeb zmíněných insiucí. Podíl akiv bankovního sekoru vůči finančnímu sekoru ak vykazoval klesající endenci v leech 2000 a 2001, kdy od roku 2003 došlo k relaivní sabilizaci a bankovní sekor disponuje přibližně 74 % podílem akiv finančního sekoru. 15 Nebo aké jako podíl úvěrů soukromému sekoru/hdp (%).

85 KAPITÁLOVÝ TRH 83 Tabulka č. 42: Podíl akiv bankovního sekoru na akivech finančního sekoru (v %) rok akiva bank/akiva fin. sekoru 81,02 77,5 75,9 74,02 73,6 73,5 73,3 74,2 75,0 Zdroj: Zpráva o finanční sabiliě 2007, 2008/2009; ČNB Všechny zkoumané ukazaele, keré souvisejí s finanční pozicí českého bankovního sekoru, vypovídají ve prospěch sabilního, efekivního a zdravého sekoru. Bankovní insiuce jsou dobře kapiálově vybaveny a nevykazují žádné významné náznaky nakažení se znepokojením panujícím na svěovém finančním rhu. Sudie České národní banky (Zpráva o finanční sabiliě, 2008/2009) spolu s Oeserreichische Naionalbank (2008) konsaují, že dosavadní dopad globálního zneklidnění na finanční sysém České republiky byl zaím omezený. Jako důvody uvádí, že české finanční insiuce drží minimální objem rizikových akiv, 16 a o díky orienaci bank na radiční obchodní model na dosud nenasyceném českém rhu. Banky se zahraniční účasí se sousředí zejména na vorbu výnosů, kdy rozvíjí své služby v oblasi reailového bankovnicví. Vydávání obligací je ponecháno na zahraničních maeřských bankách, keré je mohou vydáva za mnohem příznivějších podmínek. Poziivně lze hodnoi aké omezenou roli finančních deriváů při vnějším financování bank. V neposlední řadě přispívá ke sabiliě sekoru aké vysoká bilanční likvidia bank, přísnější hodnocení boniy dlužníků spolu s radičním způsobem fixace úrokových sazeb Srovnání vybraných ukazaelů bankovního sekoru zemí sřední Evropy Úroveň finančního zprosředkování, jeho efekivnos a zdraví je vhodné srovna se zeměmi, keré se nacházejí v relaivně sejném ekonomickém prosředí a insiucionálním zázemí (Slovensko, Polsko, Maďarsko). Finanční sysémy všech 4 vybraných zemí jsou založeny na bankovním sekoru. Hlavní zdroj vnějšího financování podniků předsavují bankovní úvěry a přímé zahraniční invesice. Kapiálové rhy vysupují pouze jako nepříliš využívaná alernaiva získávání zdrojů pro pořeby financování podniků. O hloubce finančního zprosředkování v jednolivých zemích vypovídá poměr úvěrů soukromému sekoru na HDP. Teno poměr lze aké inerpreova jako indikáor poskyování finančních služeb ekonomickým subjekům. V České republice a na Slovensku je inerpreace da před rokem 2002 obížná díky konsolidaci bankovního sekoru a čisění úvěrového porfolia vybraných bank. Realizovaná rehabiliace bankovního sekoru v ěcho zemích se projevila v růsu bankovních půjček. V České republice se odepsání nedobyných půjček spolu s obezřenou poliikou bank projevilo v klesající endenci poměru úvěrů/hdp v leech 2000 až Od ohoo roku docházelo k pozvolnému růsu. Podobný vývoj probíhal aké na Slovensku, kdy se neparně lišilo pouze empo růsu. Nejpomalejší dynamiky růsu úvěrů soukromému sekoru/hdp dosahovalo Polsko, což mohlo bý ovlivněno relaivně vysokým úrokovým diferenciálem v leech oproi osaním zemím. Z vybraných zemí vykazovalo rvale rosoucí endenci poměru úvěrů soukromému sekoru/hdp pouze Maďarsko, kdy eno ukazael v roce 2007 dosahoval výše 59,2 % (2x oproi roku 2000). Maďarský bankovní sekor se přednosně zaměřoval na půjčky malým a sředně velkým podnikům (Barisiz, 2005). Pozorovaelný rend mohl bý poziivně ovlivněn nízkým zaížením bank v podobě klasifikovaných úvěrů, zavedením úvěrového regisru v roce 1999, vládními podporami a garancemi a nízkými náklady finančního zprosředkování. Rosoucí poměry úvěrů soukromému sekoru/hdp jsou žádoucí, neboť signalizují vyšší míru poskyovaných služeb subjekům reálného sekoru a ím podporují hospodářský růs ekonomiky. 16 Dluhopisy kryé nesplácenými americkými hypoékami.

86 84 KAPITÁLOVÝ TRH Tabulka č. 43: Úvěry soukromému sekoru/hdp (v %) ČR 44,0 33,0 29,4 30,7 31,6 35,8 40,0 SR 43,7 33,0 30,8 31,6 30,1 34,7 38,6 42,3 Polsko 26,9 28,0 28,2 29,2 27,5 29,2 33,4 Maďarsko 29,9 30,9 33,6 41,0 44,6 49,8 54,1 59,2 Zdroj: EBRD: Srucural Change Indicaor, 2007 Důvodem dynamického růsu poskyovaných úvěrů bylo (Walko, 2008), že vybrané země začínaly z nižších úrovní (oproi vyspělým ekonomikám). Další fakory působící na popávku po úvěrech vycházely ze srany popávky i nabídky. Na sraně popávky po úvěrech působil zejména růs příjmů, zlepšující se příjmová a zisková očekávání, aké rosoucí ceny domů 17 (lidé chějí lépe bydle). Na sraně nabídky hrál roli zejména vsup zahraničních bank, keré zaváděly diversifikované úvěrové insrumeny, jež se sávaly dosupnější vypůjčovaelům za nižší náklady a za příznivějších podmínek (delší splanos, flexibilnější podmínky). Snadnější přísup k úvěrům umožňuje subjekům ekonomiky vyhlazení spořeby a invesic v čase. Tím pravděpodobně vede k efekivnímu užií finančních zdrojů skrz realokaci úvěrů k soukromému sekoru. Expanze úvěrů soukromému sekoru v zemích zv. Visegrádské čyřky zůsává na úrovni přibližně odpovídající hisorické zkušenosi úspěšných dohánějících zemí (Oeserreichische Naionalbank, 2008). Nejnovější dosupná daa signalizují zpomalování empa předchozí úvěrové expanze. Teno jev pravděpodobně souvisí se zpřísňováním úvěrových podmínek a sandardů a se sále ěsnější siuací likvidiy jako reakce na probíhající globální finanční krizi (Oeserreichische Naionalbank, 2008). Zpomalení empa růsu úvěrů může signalizova posun směrem k dlouhodobě udržielné cesě. Kvalia úvěrů poskyovaných bankami v ČR je na srovnaelné úrovni s kvaliou bankovních úvěrů v osaních zemích sřední Evropy. Ve vybraných zemích se problemaické úvěry v roce 2007 pohybovaly v rozmezí 2,4 3,1 %. V celém sledovaném období vykazovalo relaivně nízkou úroveň klasifikovaných úvěrů pouze Maďarsko, naproi omu Polsko čelilo relaivně vyššímu zaížení problémových úvěrů než osaní země. Lze aké vidě neparný náznak, že rychlé empo úvěrové expanze a jeho vyrvalos v mnoha zemích samo o sobě předsavuje riziko zhoršení kvaliy akiv (jak dokládá zvýšení klasifikovaných úvěrů v roce 2008 v ČR z 2,6 % na 2,8 % a v Polsku z 3,1 % na 9,7 %). Tabulka č. 44: Klasifikované úvěry/celkové úvěry (v %; údaje ke konci roku) ČR 29,3 13,7 10,6 4,9 4,1 4,3 3,6 2,6 2,8 SR 13,7 11,1 7,9 3,7 2,6 5,0 3,7 2,5 Polsko 22,2 10,4 9,2 7,7 3,6 3,1 9,7 Maďarsko 3,0 2,7 2,9 2,6 2,7 2,5 2,5 2,4 Poznámka: údaj za rok 2008 se vzahuje k měsíci březnu v případě ČR, údaj pro rok 2008 pro Polsko odpovídá měsíci dubnu. Zdroj: Global Financial Sabiliy Repor: Marke developmens and issues ( ); IMF 17 Očekávají -li lidé další růs cen domů, pak chějí bý na počáku ohoo procesu a nakoupi za relaivně nižší ceny, což se následně projeví ve zvýšené popávce po úvěrech. Růs cen nemoviosí zvyšuje aké hodnou zásavy, což umožňuje získání věšího objemu finančních prosředků.

87 KAPITÁLOVÝ TRH 85 Obecně je žádoucí, aby bankovní sekory nebyly zaíženy vysokými mírami klasifikovaných úvěrů (Ziegler, 1997). V případě klasifikovaných úvěrů jsou banky nuceny vyváře opravné položky a rezervy a ím dochází ke snižování ziskovosi bank. Záěž ve formě nedobyných pohledávek může ovlivni aké likvidiu sekoru, kdy míso oho, aby se z nelikvidního akiva sávalo likvidní akivum (splacená hoovos), v rozvaze sále zůsává nelikvidní položka (zásava). Finanční insiuce navíc zrácí prosředky v podobě výplay úroků na vklady, na druhé sraně nepřicházejí ani plaby úroků z nesplácených úvěrů. Úroková marže může bý inerpreována jako indikáor efekivnosi bankovního sekoru. 18 Pozorovaelná je obecná endence poklesu úrokové marže, díky zinenzivnění konkurence především po přisoupení zemí do Evropské unie v roce Přeso jsou marže vyšší, neboť v regionu sřední Evropy přervává vyšší míra rizika (Barisiz, 2005). Pokles marže signalizuje finanční liberalizaci. Úroková marže není ovlivněna pouze inenziou konkurence, ale aké kvaliou porfolia úvěrů. To znamená, že zlepšení v kvaliě úvěrů vede k poklesu v požadované rizikové prémii v úrokových sazbách na půjčky eno jev se povrdil aké ve vybraných zemích. Tabulka č. 45: Úroková marže mezi sazbami na půjčky a vklady (v %) ČR 3,8 6,1 4,8 4,8 4,8 4,5 4,3 4,6 SR 4,5 5 3,6 3,2 5 4,3 4,1 4,2 Polsko 7,2 8,8 7,4 6,7 7,4 4,2 4,1 4,5 3,6 Maďarsko 2,9 2,6 2,3 2,5 1,9 2,2 1,8 2 2,4 Zdroj: EBRD: Seleced Economic Indicaor Úroková marže mezi mírami úrokových sazeb na vklady a na úvěry ve sledovaných zemích klesala v období Velikos úrokové marže v České republice a na Slovensku opě vykazuje relaivně podobný vývoj, kdy její hodnoy se pohybovaly okolo 4 %. V leech dosahovalo nejvyšších hodno úrokových marží ze všech zemí Polsko. Nejnižší úroková marže v celém období byla parná v Maďarsku. Z endence vývoje úrokových marží v jednolivých zemích lze vyvodi závěr, že služby finančních zprosředkovaelů byly poskyovány za srovnaelně nízké náklady reálnému sekoru. V reálných podmínkách jsou výnosy vkladaelů a finanční náklady na invesice ovlivněny hodnoami ukazaelů CPI (index spořebielských cen) a PPI. 19 Změny ve vývoji CPI (relevanní pro úspory) běžně převyšují změny v PPI (relevanní pro invesice), proo reálné výnosy pro sřadaele klesají a reálné finanční náklady průmyslových výrobců rosou Závěr Celková finanční sabilia bankovního sekoru české ekonomiky je poziivní a vykazuje známky posupujícího zlepšení. Zdravé a efekivní fungování bank se projevuje v inenzivním poskyování finančních prosředků subjekům ekonomiky a vyváří ak podmínky pro rozvoj reálného sekoru a pro dlouhodobý růs ekonomiky. Banky se zaměřují převážně na radiční finanční služby, jako je přijímání vkladů a poskyování úvěrů. Míra koncenrace rhu je relaivně sabilní, kdy nejvěší 18 Je-li zohledněn aké dopad rozdílů v úrovni minimálních rezervních požadavků. 19 CPI index spořebielských cen; PPI index cen výrobců.

88 86 KAPITÁLOVÝ TRH čás rhu je obsloužena velkými bankami, přičemž v čase rosl podíl zejména malých a specializovaných bank. Výrazné změny nevykazuje ani srukura insiucí. Banky aké disponují prozaím odpovídajícím objemem zdrojů pro kryí své expanzivní úvěrové akiviy. Míry renabiliy akiv a návranosi vlasního kapiálu povrzují, že na rhu exisují pro bankovní insiuce velmi příznivé ziskové příležiosi a možnosi k růsu. Také kapiálová přiměřenos převyšuje v leech požadovaný limi. Snižující se zaížení v podobě klasifikovaných úvěrů povzbuzuje poziivní prosředí pro pokračující financování reálného sekoru. I přes relaivní sabiliu a zdravos bankovního sekoru je vhodné počía s poenciálními dopady z probíhající globální finanční krize (zpřísnění hodnocení boniy klienů, omezená ochoa bank půjčova na rizikovější invesiční projeky, snížená schopnos subjeků reálného sekoru spláce dříve čerpané úvěry). Dynamický růs úvěrů v české ekonomice byl podpořen kombinací mikroekonomických a makroekonomických fakorů (Backé, Zumer, 2005). Zvyšování důvěry v poliický rámec a makroekonomická sabilia zabezpečily prosředí mírné a nízké inflace, což umožnilo pokles úrokové míry. Uskuečněná privaizace a resrukuralizace bankovního sekoru (spolu s realizovanými regulačními reformami finančních rhů) zlepšily důvěru a podpořily úspory domácího soukromého sekoru y vysupují jako důležiý zdroj bankovního financování úvěrové expanze. Reformy bankovního sekoru vedly k podsaně vyšší úrovni konkurence a ke zvýšení nabídky nových produků. Díky omu, že se renovované banky zaměřovaly na udržení (či zvýšení) svého ržního podílu a ziskovosi, sousředily se na y segmeny, keré nebyly obslouženy od počáku ransformačního procesu (půjčky malým a sředně velkým podnikům, domácnosem). Podmínky financování byly příznivější a zlepšovaly se. Zdokonalení domácího právního sysému snížilo nejisou a úvěrové riziko (usnadnění vynucování smluv, převzeí zásavy), což mělo příznivý dopad na nabídku úvěrů. Ocenění zdraví a sabiliy finančního sekoru vybraných zemí sřední Evropy je relaivně příznivé. Ve sledovaném období docházelo v jednolivých ekonomikách k prohlubování finančního zprosředkování (rosoucí ukazael úvěrů soukromému sekoru/hdp), což poziivně podporovalo prosředí pro ekonomický růs. Bankovní sekory ve vybraných zemích vykazovaly aké snižující se zaížení v podobě klasifikovaných úvěrů a zefekivnění poskyovaných služeb (pokles úrokové marže). I přeso, že vybrané ukazaele vypovídají o zlepšující se siuaci v bankovním sekoru v jednolivých ekonomikách, lze očekáva, že probíhající globální finanční krize přeruší dosavadní příznivý rend vývoje.

89 MONETÁRNÍ POLITIKA Moneární poliika Předměem éo práce je analýza moneární poliiky České republiky během období s akcenem na vliv éo poliiky na ekonomický růs v analyzované zemi. Moneární poliiku můžeme podle Revendy (2000) charakerizova jako: proces, ve kerém se cenrální banka prosřednicvím svých násrojů snaží o dosažení předem sanovených cílů. Moneární poliiku provádí v České republice Česká národní banka (ČNB). V úvodní kapiole se sručně seznámíme s volbou moneárního režimu ČNB, definicí jejího cíle s ím, že pozornos budeme věnova i změnám, ke kerým v éo oblasi během sledovaného období došlo. Vzhledem k omu, že během celého analyzovaného období dosahovala míra inflace v ČR hodno pod prahovou hranicí, od jejíhož překročení má inflace negaivní vliv na ekonomický růs (viz následující kapiola), budeme se v éo práci primárně zaměřova na vývoj moneární poliiky v ČR z hlediska nasavení měnových podmínek v zemi. Bude nás edy zajíma, jesli prováděná moneární poliika vyvářela prosředí spíše lumící ekonomický růs nebo naopak prosředí vyvářející simuly pro růs české ekonomiky. K omu pořebujeme zná vývoj nasavení úrokových sazeb, kdy ČNB přisuzuje omuo kanálu moneární poliiky dvouřeinový vliv na měnové podmínky v zemi, a dále pak vývoj měnového kurzu, o němž ČNB předpokládá, že ovlivňuje celkové měnové podmínky z jedné řeiny. 1 V případě měnového kurzu nás bude zajíma jak vývoj nominálního měnového kurzu (ovlivňující inflaci), ak vývoj reálného měnového kurzu, kerý odráží konkurenceschopnos domácích producenů. Provedeme rovněž hodnocení moneární poliiky jako akové, a o dle ří níže uvedených kriérií. V následující kapiole se budeme sručně věnova eoreickým aspekům vazby moneární poliiky a ekonomického růsu. Poé bude následova kapiola věnovaná hlavním aspekům moneární poliiky České národní banky. Po charakerisice cíle moneární poliiky bude následova přiblížení základních měnověpoliických násrojů využívaných Českou národní bankou. Hlavní čás práce se bude zabýva rozborem vývoje moneární poliiky v České republice. Jak jsme uvedli výše, provedeme akéž celkové hodnocení moneární poliiky, a o dle plnění inflačního cíle, predikovaelnosi chování ČNB a správnosi, respekive plnění prognóz. V případě neplnění inflačního cíle se pokusíme objasni příčiny vychýlení inflace od sanoveného cíle. Důležiými charakerisikami moneární poliiky je predikovaelnos opaření cenrální banky a plnění prognóz, keré slouží jako hlavní podklad pro rozhodování o nasavení měnověpoliických násrojů. Schopnos ekonomických subjeků anicipova prováděnou moneární poliiku budeme hodnoi na základě empirické analýzy. Plnění prognóz budeme posuzova na základě jejich porovnání se skuečnou mírou inflace. 1 Zdroj: Měnové podmínky. Česká národní banka, duben 2004.

90 88 MONETÁRNÍ POLITIKA Moneární poliika a ekonomický růs Obecně musíme zdůrazni, že vazba mezi moneární poliikou a ekonomickým růsem není zcela jednoznačná. Tao problemaika se však dá analyzova z hlediska různých aspeků moneární poliiky a oho, jaké signály chování cenrální banky vysílá do ekonomiky. Podívejme se nyní na dílčí eoreické aspeky ze vzahu moneární poliiky a růsu, keré jsou nejčasěji diskuovány v odborné lierauře. Jedním z nejdůležiějších aspeků pro úspěšné provádění moneární poliiky a dosažení jejich cílů je podle obecného konsenzu nezávislos a kredibilia cenrální banky. Důvodem je, že kredibilia má podle Filáčka (2004) značný vliv na očekávání ekonomických subjeků a je udíž deerminanem důvěry ekonomických subjeků ve schopnos banky dosáhnou svého cíle. Věšina cenrálních bank má svůj cíl, popřípadě cíle, sanoven zákonem. Je omu ak proo, že průhledná a předvídaelná poliika cenrální banky vyváří vhodné prosředí pro ekonomický růs a usnadňuje rozhodování ekonomických subjeků o alokaci zdrojů. Navíc i samoná moneární poliika se při její špané predikovaelnosi může sá zdrojem poruch a šoků v hospodářsví. Časo analyzovaným émaem v oblasi moneární poliiky je vazba mezi mírou inflace a ekonomickým růsem. Řada empirických sudií povrzuje, že inflace převyšující prahovou hodnou má prokazaelný negaivní účinek na invesice a ekonomický růs, zaímco inflace pod ouo hodnoou nikoliv. Podrobněji lze naléz uo problemaiku například v Barro (1995). Vzah mezi inflací a růsem udíž není lineární. Sarel (1996) empiricky ověřil poměrně vážné negaivní účinky inflace při překročení prahové hodnoy 8 %. Tyo negaivní účinky má nejen vysoká inflace, ale akéž inflace, kerá je ekonomickými subjeky španě predikovaelná a udíž negaivně ovlivňuje jejich rozhodování a alokaci zdrojů ve společnosi. Moneární poliika ovlivňuje růs země rovněž volbou kurzového režimu. Lieraura zabývající se ouo problemaikou se snaží ověři předpoklad, že volba kurzového režimu může mí ve sřednědobém horizonu vliv na ekonomický růs. Jak uvádí Bailliu, Lafrance a Perraul (2002), eno vliv může bý přímý volba kurzového mechanismu deerminuje adapační mechanismy na šok v ekonomice či nepřímý přes fakory ovlivňující ekonomický růs, jakými je invesiční činnos či zahraniční obchod. Podle jejich závěrů je základem pro poziivní vliv na růs pevný insiucionální rámec moneární poliiky (ne nuně pevný kurz). To z oho důvodu, že kurzové režimy, ať už pevné, sřední jako např. crawling peg či flexibilní, charakerisické pevnou moneární kovou (např. inflační cíl), mají poziivní vliv na růs. 2 V souvislosi s ekonomickým růsem se jako problemaická může jevi volailia kurzu. Proi kurzovým změnám se ekonomické subjeky sice mohou zajisi, nadměrné výkyvy kurzu však mohou mí negaivní vliv na vývoj cenové hladiny a mohou udíž zhoršova celkovou sabiliu makroekonomického prosředí v zemi Insiucionální rámec provádění moneární poliiky v ČR V éo kapiole se budeme zabýva moneární poliikou v České republice, za jejíž provádění je odpovědna Česká národní banka. Nejdříve se zaměříme na charakerisiku cíle moneární poliiky a jeho případné změny či specifikace. Poé se sručně podíváme na základní násroje, keré ČNB používá k dosažení svého cíle a jejichž používání deerminuje měnové podmínky v zemi. 2 Výzkum byl prováděn na daech 60 zemí z celého svěa za období Měnové kurzy byly rozčleněny na pevné, sřední bez moneární kovy, sřední s moneární kovou, flexibilní bez kovy a flexibilní s kovou, a o nejen podle oficiálních informací, ale i na základě pozorování, o jaký kurzový režim se jedná. Bailliu, Lafrance a Perraul (2002).

91 MONETÁRNÍ POLITIKA Volba cíle moneární poliiky Na základě rozhodnuí bankovní rady ČNB byl s planosí od počáku roku 1998 změněn moneární režim z řízení peněžní zásoby na cílování inflace a eno režim zůsal v České republice zachován až doposud. Změna moneárního režimu byla doprovázena a de faco i vyvolána změnou kurzového režimu na řízený floaing, ke keré došlo díky předchozím událosem, jež vyúsily až v měnovou krizi. Jak uvádí ČNB, přechod k novému režimu měnové poliiky nebyl změnou její úlohy, ale pouze způsobu, jakým je ao úloha plněna. 3 Hlavním cílem ČNB je udíž cenová sabilia, čili udržování neinflačního prosředí v zemi. Moneární poliika cenrální banky může rovněž podporova obecnou hospodářskou poliiku vlády, pokud není eno vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. 4 Inflační cíl je sanovován explicině, a o ve sřednědobém časovém horizonu. Význam sřednědobého časového horizonu spočívá zejména ve vyvoření jasné kovy pro sabilizaci inflačních očekávání ekonomických subjeků. Důležiým prvkem moneární sraegie cílování inflace jsou inflační prognózy. Rozhodnuí o nasavení měnověpoliických násrojů jsou prováděna právě na základě akuálních inflačních prognóz a poenciálního odchýlení od nich. Pokud se objeví signály o vychýlení inflace od plánovaného cíle, přisupuje ČNB, přesněji bankovní rada ČNB, ke změně nasavení měnověpoliických násrojů ak, aby se díky působení ěcho násrojů vráila míra inflace do sanoveného pásma. Schopnos cenrální banky naplňova sanovené cíle je základem pro její důvěryhodnos a zpěně do značné míry deerminuje schopnos provádě moneární poliiku. Exisují však siuace, keré cenrální bance umožňují ospravedlni nedosažení inflačního cíle na základě zv. výjimek z plnění inflačního cíle. Za yo siuace ČNB považuje velké nárazové změny exogenních fakorů (jedná se zejména o šoky na sraně nabídky) a jak dále uvádí, jsou zcela či ve značné míře mimo dosah opaření měnové poliiky cenrální banky. Na dopady akových o událosí (šoků) banka nereaguje. Jako příklad můžeme uvés například inflační dopady změny nepřímých daní. Nebudeme zde vynáše hodnoící soudy na adresu obecnosi formulace ěcho výjimek, skuečnosí však je, že poskyují cenrální bance poměrně široký manévrovací prosor pro zbavení se odpovědnosi za nesplnění svého cíle. Nesplnění sanoveného cíle pro ČNB neznamená žádné sankce či jiné důsledky, jediným resem pro cenrální banku je zhoršení důvěryhodnosi v jí prováděnou moneární poliiku. Jak jsme již uvedli, ČNB provádí moneární poliiku v režimu cílování inflace. V průběhu analyzovaného období se eno režim nezměnil, avšak došlo ke změnám v podobě hlavního ukazaele inflace a způsobu jeho vyýčení (viz graf č. 23). Zpočáku byl cíl sanovován pro čisou inflaci, v dubnu 2001 však bylo rozhodnuo o změně cílovaného ukazaele na celkovou inflaci (čili přírůsek indexu spořebielských cen). Celková inflace byla jako cílovaná veličina zvolena z oho důvodu, že je pro širokou veřejnos srozumielnějším ukazaelem než čisá inflace a udíž má vyšší poenciál ovlivni inflační očekávání ekonomických subjeků. 5 Primárním moivem ke změně ak byla snaha o vyšší ransparennos cílované veličiny pro jednolivé ekonomické subjeky. 3 Zdroj: Cílování inflace v ČR. Česká národní banka. 4 Zdroj: Měnová poliika. Česká národní banka. 5 Zdroj: Sanovení inflačního cíle Česká národní banka.

92 90 MONETÁRNÍ POLITIKA Graf č. 23: Inflační cíle ČNB cíle pro čisou inflaci cílové pásmo pro celkovou inflaci bodový cíl pro celkovou inflaci 0 12/97 12/98 12/99 12/00 12/01 12/02 12/03 12/04 12/05 12/06 12/07 12/08 12/09 12/10 12/11 Zdroj: cílování inflace v ČR, Česká národní banka Kromě sanovení sřednědobého cíle vyhlašovala ČNB zpočáku i cíle pro konec následujícího roku. Například v prosinci 1997 ak byl sanoven inflační cíl pro konec roku 1998 a zároveň sřednědobý inflační cíl pro konec roku Souhrn sanovených inflačních cílů během analyzovaného období předsavuje abulka č. 46. Jak vidíme v grafu č. 23, od roku 2001 začal bý inflační cíl sanovován pomocí jeho cílové rajekorie. Cílové pásmo pro celkovou inflaci bylo počínaje rokem 2006 nahrazeno bodovým cílem s olerančním pásmem ± 1 %. Současný inflační cíl ve výši 3 % (±1 %) byl sanoven mírně nad inflačním cílem Evropské cenrální banky (ECB). Tímo mírně vyšším cílem se ČNB snaží reflekova pořeby země procházející konvergenčním procesem k vyspělejším zemím. Cenová konvergence může probíha dvěma základními kanály, a o kurzovým nebo inflačním kanálem. V současné době je cenová úroveň v České republice sále nižší než v západoevropských ekonomikách a udíž zde exisuje poměrně velký prosor pro cenový konvergenční proces, kerý v současné době probíhá zejména skrze kurzový kanál. Tabulka č. 46: Inflační cíle ČNB inflační cíl pro rok výše cíle plnění k měsíci sanovení cíle inflační cíle v čisé inflaci % prosinec 1999 lisopad ,5 5,5 % prosinec 2000 prosinec % prosinec 2001 duben % prosinec 2005 duben 1999 cílové pásmo pro celkovou inflaci začáek pásma 01/ % leden 2002 konec pásma 12/ % prosinec 2005 duben 2001 bodový cíl pro celkovou inflaci ± 1% březen vsup do eurozóny 2 ± 1% březen 2007 Zdroj: cílování inflace v ČR, Česká národní banka

93 MONETÁRNÍ POLITIKA Základní měnověpoliické násroje ČNB Základními měnověpoliickými násroji České národní banky jsou operace na volném rhu, auomaické faciliy (depoziní facilia a marginální zápůjční facilia) a povinné minimální rezervy. Během námi sledovaného období nedošlo k žádné změně v nasavení povinných minimálních rezerv (PMR), neboť eno násroj již prakicky není cenrální bankou využíván. Poslední úprava výše povinných minimálních rezerv ak proběhla v říjnu roku 1999, kdy byla sazba PMR snížena z 5 % na 2 % ak, aby byla v souladu s výši PMR Evropské cenrální banky. Klíčovým násrojem pro provádění moneární poliiky ČNB je úroková poliika. Podívejme se nyní obecně na vývoj nasavení základních úrokových sazeb. Na základě rozhodnuí bankovní rady ČNB z února 2001 je 2-ýdenní repo sazba uprosřed pásma vymezeného lombardní a diskonní sazbou. S ím, že lombardní sazba je rovna repo sazbě zvýšené o jeden procenní bod a diskonní sazba je o jeden procenní bod nižší než repo sazba. Jak můžeme vidě v grafu č. 24, v podsaě až do poloviny roku 2005 byla prováděna uvolněná moneární poliika snižování úrokových sazeb. Poé následovalo období zpřísněné moneární poliiky, a o přibližně do poloviny roku Vývoj změn v nasavení úrokových sazeb budeme dále podrobněji analyzova s ohledem na vývoj cenové hladiny v České republice a plnění inflačního cíle ČNB. Graf č. 24: Vývoj změn 2-ýdenní repo sazby Poznámka: roky na ose x jsou zachyceny podle oho, jak časo v jednolivých leech docházelo ke změně výše repo sazby. Zdroj: změny nasavení základních měnověpoliických násrojů od roku 1993, ČNB Úroveň měnových podmínek a udíž nasavení moneární poliiky v zemi je kromě úrokové poliiky deerminováno i vývojem měnového kurzu. Posilování kurzu domácí měny sice předsavuje významný proiinflační polšář, na druhé sraně však může vés ke snížení domácího ekonomického růsu v důsledku přesunu spořebielských preferencí od domácí k relaivně levnější zahraniční nabídce. Vzhledem k omu, že česká ekonomika je malá a oevřená, můžeme zde však polemizova nad schopnosmi a zejména možnosmi cenrální banky ovlivňova vývoj měnového kurzu v akových podmínkách. Vývoj měnového kurzu ak můžeme do jisé míry považova za exogenní fakor ovlivňující moneární poliiku ČNB. Pokud jde o prakické provádění moneární poliiky ČNB, ak a při zpracování svých prognóz přisuzuje úrokovému kanálu jednoznačně věší vliv na vývoj měnových podmínek v zemi, než jaký předsavuje vliv měnového kurzu.

94 92 MONETÁRNÍ POLITIKA Vývoj moneární poliiky Celkové ekonomické klima se v roce 2000 neslo ve znamení pokračování v obnoveném ekonomickém růsu po složiější hospodářské siuaci na konci 90. le. Spíše než domácí prosředí se jako poenciální hrozba růsu inflace jevilo vnější ekonomické prosředí. Rok 2000 byl oiž charakerisický růsem cen energeických surovin, kerý předsavoval pro českou ekonomiku nákladový šok. Díky nízkému empu růsu domácí popávky, sagnaci objemu úvěrů poskynuých domácnosem a firmám a skuečnosi, že vnější šok byl ekonomickými subjeky vnímám jako dočasný, však k vychýlení inflace mimo sanovené cílové pásmo pro celkovou inflaci nedošlo. Cenrální banka ak v průběhu roku neměnila úrokové sazby a ponechala jejich nasavení na úrovni předchozího roku. Relaivně nízké úrokové sazby se promíly do růsu ransakční popávky po penězích, kdy měnový agregá M1 rosl dvakrá rychleji než širší agregáy M2 a M3. Silný příliv zahraničního kapiálu do ČR, zejména ve formě přímých zahraničních invesic (PZI), vedl k inervencím na devizovém rhu za účelem neuralizace přílivu kapiálu na měnový kurz. Aby se zamezilo apreciačním dopadům zahraničního kapiálu na měnový kurz, byl po dohodě ČNB a české vlády zřízen zvlášní privaizační úče. Celkově ak došlo v průběhu roku pouze k mírné apreciaci měnového kurzu (viz graf č. 25). Celkově můžeme moneární poliiku v daném roce označi za neurální, neboť se úrokové sazby nezměnily a činnos ČNB se ak omezila na neuralizaci vlivu zahraničního kapiálu na kurz. Díky splnění inflačního cíle a pouze mírné apreciaci koruny můžeme poliiku ČNB v roce 2000 označi za úspěšnou. Graf č. 25: Vývoj kurzu CZK/EUR a CZK/USD CZK/EUR CZK/USD Zdroj: FXHisory: Hisorical Currency Exchange Rae. hp:// Zaímco v předchozím roce souvisely nejvěší obavy z ohrožení inflačního cíle s vývojem vnějšího ekonomického prosředí, siuace v roce 2001 byla zcela odlišná. Pomalejší svěový hospodářský růs byl doprovázen poklesem cen, zejména energeických surovin. Vnější prosředí ak působilo spíše proiinflačně. Pokračující příliv zahraničního kapiálu (PZI 8,7 % HDP) 6 dále působil na posilování kurzu české měny. Přílišné posilování kurzu, keré bylo aženo očekáváním konverze privaizačních příjmů, vyvolávalo obavy ze zráy konkurenceschopnosi českých vývozců. Reakcí bylo zahájení jednání mezi ČNB a Minisersvem financí o sraegii řešení dopadů privaizačních příjmů na měnový kurz, jehož výsledkem byla dohoda uzavřená na počáku roku I přes yo 6 Zdroj: Výroční zpráva Česká národní banka.

95 MONETÁRNÍ POLITIKA 93 snahy se apreciační laky podařilo lumi jen čásečně a ČNB přisoupila k přímým inervencím na devizovém rhu. Přeso však meziroční posílení české koruny dosáhlo éměř 10 %. Původní zvolnění měnových podmínek v podobě snížení úrokových sazeb si vyžádalo v průběhu roku přehodnocení (viz abulka č. 47). Růs domácí popávky, snižování produkční mezery, růs úvěrů poskynuých domácnosem a firmám, kerý se projevil ve zrychlení empa růsu peněžní zásoby, a zejména obavy z fiskální expanze díky privaizačním příjmům vlády vyvářely obavy ze zrychlení inflace. ČNB reagovala zvýšením úrokových sazeb. Ješě enýž rok však došlo k odeznění inerních inflačních laků a s ohledem na zpomalující empo hospodářského růsu v kombinaci s posilující měnou bylo rozhodnuo o uvolnění měnových podmínek, čili snížení úrokových sazeb. Inflační cíl se ČNB podařilo splni. Za hlavní proiinflační fakor můžeme rozhodně považova apreciaci české koruny, jejíž empo posilování však nebylo podloženo reálnými ekonomickými fundameny. Moneární poliika byla celkově mírně expanzivní. Tabulka č. 47: Přehled změn výše 2-ýdenní repo sazby daum sazba v % daum sazba v % daum sazba v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,75 Zdroj: změny nasavení základních měnověpoliických násrojů od roku 1993, ČNB Zpomalení svěové ekonomiky a siuace uvniř české ekonomiky 7 vyvářely v roce 2002 desinflační laky. Poliika snižování úrokových sazeb ak pokračovala během celého roku. Jako nejvěší problém se opě jevilo výrazné posilování domácího měnového kurzu, keré udíž působilo jako fakor zpřísňující měnové podmínky v zemi. Na počáku roku byla uzavřena dohoda mezi ČNB a Minisersvem financí jejíž jádro spočívalo v ponechání, pokud možno nejvěší čási, privaizačních příjmů na zvlášním devizovém úču ČNB, ak aby se yo prosředky nedosaly na devizový rh. Díky omuo opaření, snížení úrokových sazeb a výrazných inervencích na devizovém rhu se cenrální bance podařilo zvrái apreciační rend koruny a koruna začala přibližně v polovině roku oslabova. V oblasi plnění inflačního cíle se však ČNB již ak nedařilo, i přes několikeré snížení úrokových sazeb byl sanovený cíl podsřelen (viz graf č. 26). Vzhledem ke zpoždění nejúčinnější ransmise 8 bychom však příčinu podsřelení cílovaného pásma, ke kerému začalo docháze přibližně v druhém kvarálu roku 2002, měli hleda v měnověpoliických rozhodnuích učiněných ČNB přibližně na počáku roku Zvýšení úrokových sazeb v polovině roku 2001 ak působilo jako další desinflační fakor od konce roku 2002 a vedlo k deflaci na počáku roku Oslabování ekonomického růsu, pokles cen poravin či silná konkurence na maloobchodním rhu. Zdroj: Výroční zpráva Česká národní banka. 8 To je ČNB odhadováno na 4 až 6 čvrleí.

96 94 MONETÁRNÍ POLITIKA Graf č. 26: Plnění inflačního cíle ČNB Poznámka: do roku 2002 byl inflační cíl sanovován pro čisou inflaci (v grafu nižší křivka, končící právě v roce 2002). Vlasní zpracování. Zdroj: cílování inflace v ČR, Zprávy o inflaci , Česká národní banka Za účelem zvýšení ransparennosi moneární poliiky přešla ČNB k vyváření zv. nepodmíněných prognóz. Hlavním rozdílem je skuečnos, že nepodmíněné prognózy obsahují předpokládanou rajekorii úrokových sazeb, keré jsou v souladu s odhadovaným vývojem ekonomiky. S ohledem na ekonomický vývoj pokračovala ČNB v roce 2003 v uvolněné moneární poliice. Snižování úrokových sazeb však nebylo ak výrazné jako v předchozím roce. Zejména v první čási roku se rosoucí česká ekonomika poýkala s deflací. Celoroční míra inflace se éměř blížila nule a inflace v ČR byla nižší než v okolních zemích. Inflační cíl ak splněn nebyl, neboť se inflace pohybovala výrazně pod sanoveným inflačním pásmem (viz graf č. 26). Co bylo příčinou? Tempo ekonomického růsu v ČR bylo vyšší než v předchozím roce s ím, že růs byl ažen především domácí spořebielskou popávkou. Vzhledem k řadě okolnosí se však rosoucí domácí popávka nepřelila v růs cen. Snížené úrokové sazby působily jak simul pro růs úvěrů v ekonomice, a o v průběhu celého roku. Za ěcho okolnosí cenrální banka očekávala laky na růs cenové hladiny. Tao očekávání se nenaplnila a nepodchycení vlivu exerního prosředí do inflačních prognóz vedlo k chybnému odhadu inflačního vývoje. Zahraniční popávka ani ceny nerosly očekávaným empem, navíc domácí fiskální poliika byla méně expanzivní, než se očekávalo a rovněž úpravy regulovaných cen proběhly v menším rozsahu. Moneární poliika ak v roce 2003 vzhledem k horizonu moneární poliiky akéž v roce předchozím mohla bý volnější a udíž prorůsová. Navíc prognózy vývoje inflace do budoucna naznačovaly její pohyb spíše v dolní čási cílovaného inflačního pásma. V rámci devizového rhu nebyly prováděny inervence a měnový kurz mírně znehodnocoval. Rok 2004 znamenal konec období snižování úrokových sazeb. Ekonomická siuace byla charakerisická zrychlováním domácího empa růsu a zlepšování siuace v zahraničí. Domácí růs již nebyl ak ažen spořebou domácnosí, ale ke zlepšení došlo zejména v oblasi zahraničního obchodu. Vniřní proinflační laky byly zesíleny zvyšováním nepřímých daní. Fakorem působícím na růs inflačních očekávání byl plánovaný vsup České republiky do Evropské unie v kvěnu Na druhé sraně proiinflačně působilo posilování koruny (jak vůči euru, ale zejména vůči dolaru), keré ak kompenzovalo růs svěových cen energeických surovin. Ke zvýšení sazeb v polovině roku 2004 došlo na základě prognóz, keré naznačovaly pořebu vyšších sazeb aby se inflace v následujícím období (zejména v roce 2005) pohybovala v cílovaném pásmu. Teno vývoj se však nepovrdil jednak vzhledem k přehodnocení informací o okamžiku uzavření mezery výsupu, kerý byl posunu, ale aké k méně expanzivní fiskální poliice,

97 MONETÁRNÍ POLITIKA 95 než byla očekávána. Hodnocením vlivu kerý ao měnová resrikce měla na plnění inflačního cíle v následujícím roce 2005 se budeme zabýva dále. Celkově se po věší čás roku 2004 míra inflace pohybovala v cílovaném pásmu, a o díky uvolnění měnových podmínek v předchozím roce. Do vývoje měnového kurzu ČNB nijak nezasahovala. Posilování kurzu jak k euru, ak k dolaru působilo jako fakor zpřísňující měnové podmínky v ČR. Při současném růsu úrokových sazeb ak můžeme moneární poliiku prohlási za mírně resrikivní. Tempo růsu české ekonomiky zrychlovalo i v následujícím roce Ekonomický růs byl však sále více ažen zahraničním obchodem, a o i přes probíhající apreciaci české koruny (zejména ve vzahu k euru). Poziivum spojené s posilujícím rendem české měny spočívalo v lumení vlivu rosoucích svěových cen energeických surovin. Měnový kurz vůči dolaru začal během roku znehodnocova, a o díky posilování dolaru vůči hlavním svěovým měnám, keré bylo důsledkem rosoucích úrokových sazeb a udíž kladného úrokového diferenciálu v USA. Posilování kurzu české měny vůči euru probíhalo i přes záporný úrokový diferenciál. K inervencím na devizovém rhu v omo roce však nedošlo. Celkově během daného roku měnový kurz spíše zpřísňoval měnové podmínky v zemi. Inflace se prvních osmi měsících roku pohybovala pod sanoveným inflačním pásmem a dosahovala nižších hodno než v předchozím roce. Skuečný vývoj se odlišoval od prognóz z roku 2003 a 2004 s ím, že za hlavní příčiny rozdílného skuečného vývoje můžeme považova přehodnocení informací o rychlosi uzavírání mezery výsupu (odsun na pozdější časový horizon) a zpřísnění měnové poliiky v polovině předchozího roku (dvojí zvýšení úrokových sazeb). Snížení úrokových sazeb bylo dáno snahou o splnění inflačního cíle v následujících leech a celkovým klima v ekonomice. Ve druhé polovině roku se však objevily signály poenciálního nákladového šoku a proinflačního působení růsu regulovaných cen což vyúsilo v mírném zvýšení základních sazeb. 9 I přes snížení úrokových sazeb na hisoricky nejnižší hodnou byla moneární poliika spíše neurální či jen mírně uvolněná neboť uvolnění skrze úrokový kanál bylo lumeno zpřísněním měnových podmínek v zemi díky vývoji měnového kurzu české koruny. Inflační cíl nebyl splněn, a o kvůli nasavení měnověpoliických násrojů v předchozím roce. Tempo ekonomického růsu gradovalo v roce 2006 při zachování nízkoinflačního prosředí v české ekonomice. Přesože podle odhadů se HDP pohyboval nad poenciálem, poenciální inflační laky byly lumeny vývojem reálných mezd. Domácí ekonomický růs byl obdobně jako v roce 2003 ažen převážně popávkou domácích spořebielů. Proiinflačně působil opě vývoj nominálního měnového kurzu. K posilování kurzu docházelo i přes záporný úrokový diferenciál k věšině svěových měn a příčina ohoo rendu ak spočívala v arakiviě sředoevropského regionu pro zahraniční invesory. Z dlouhodobého hlediska ak měnový kurz přispívá ke zpřísnění celkových měnových podmínek v zemi. Inflace se během prvních ří kvarálů roku pohybovala v blízkosi sanoveného cíle, v posledním kvarálu však došlo k jejímu skoku směrem dolů, pod hranici olerančního pásma. Salo se ak zejména díky zpomalení meziročního růsu regulovaných cen, jejichž vývoj byl hlavním fakorem ovlivňujícím inflaci v omo roce. Prognózy cenrální banky naznačovaly zrychlování inflace v horizonu měnové poliiky 2007/2008. Další růs regulovaných cen, projevení se laků z reálné ekonomiky, uvolnění v oblasi fiskální poliiky či slábnuí proiinflačního působení posilujícího kurzu o vše byly fakory působící na očekávání vyšší inflace. Cenrální banka reagovala dvojím zvýšením základních úrokových sazeb, neboť rajekorie sazeb, jež jsou v souladu s prognózovaným vývojem, naznačovala posun směrem nahoru. Konec roku přinesl naopak informace ukazující na nižší inflaci, proo k další změně sazeb ČNB nepřikročila. 9 Měnový kurz (zejména ve vzahu k dolaru) mírně oslaboval a udíž nelumil růs svěových cen.

98 96 MONETÁRNÍ POLITIKA Moneární poliika byla v průběhu roku mírně přísná, kdy přísnější měnové podmínky byly dány zejména měnovým kurzem, do jehož vývoje ČNB nezasahovala inervencemi na devizovém rhu. V roce 2007 se již řeím rokem hodnoa ekonomického růsu pohybovala nad úrovní 6 %. Poenciální proinflační laky pramenily ze skuečnosi, že výsup české ekonomiky byl již za poenciálem. ČNB odhadovala působení inflačních laků z reálné ekonomiky posupně od poloviny roku Mezera reálných mezd se podle odhadů ČNB uzavřela na přelomu le 2006 a 2007 a při rosoucí inflaci ak rigidní nominální mzdy působily spíše proiinflačně. Růs regulovaných cen, provádění reformy veřejných financí a daňová opaření působily jako fakory posilující inflační laky v roce Naopak nejisoa ohledně vývoje na americkém hypoečním rhu předsavovala spíše fakor působící poenciálně na pokles inflace. Inflace rosla v průběhu celého roku a zaímco na počáku roku se pohybovala pod spodní hranicí pásma olerance, na konci roku oo oleranční pásmo překročila, 11 a o i přes zpřísňování měnových podmínek, ke kerému docházelo od konce roku Úroková poliika cenrální banky odpovídala předpovídané rosoucí rajekorii úrokových sazeb a v průběhu roku ak ČNB mírně zpřísňovala měnové podmínky v zemi. Měnový kurz se v prvních měsících roku znehodnocoval, během roku se však rajekorie české koruny vráila zpě na apreciační rend a posílení bylo výrazné zejména ve vzahu k dolaru. Na posilování kurzu se podepsal i růs úrokových sazeb a udíž uzavírání negaivního úrokového diferenciálu. Na počáku roku ak vývoj měnového kurzu spíše uvolňoval měnové podmínky v zemi, kdežo na konci roku je mírně zpřísňoval. Celkově ak moneární poliika, s ohledem na ekonomický vývoj v zemi, byla v průběhu roku nasavena mírně přísně. Rok 2008 byl výrazně deerminován nasupující celosvěovou finanční krizí a jejími dopady, a o zejména ve druhé polovině roku. V porovnání s předchozími ley hospodářský růs v České republice mírně zpomalil. Jedním z nejvýznamnějších proinflačních fakorů ohoo roku, kerému čelily hospodářsky vyspělé ekonomiky, byl celosvěový růs cen energeických surovin. Prakicky celý rok se inflace v České republice pohybovala nad sanoveným olerančním pásmem. Růs regulovaných cen a změny nepřímých daní sály v pozadí výrazného nárůsu inflace oproi předchozímu roku. Teno jednorázový cenový šok však začínal v průběhu roku odezníva, a o zejména v posledním kvarálu. Moneární poliika byla během roku prováděna v souladu s dřívějšími prognózami, keré předpokládaly růs sazeb v úvodu roku a posléze uvolnění úrokového kanálu moneární poliiky. První kvarál roku byl charakerisický bezprecedenním posilováním české koruny. Česká měna se sala vůbec nejrychleji posilující volně směnielnou měnou svěa když meziročně posílila vůči americkému dolaru o více než 20 %. 12 Čásečným důvodem mohl bý jednak poziivní vývoj české ekonomiky a dále odchod invesorů z dolarových akiv. Celkově však ak silné posilování měnového kurzu neodpovídalo vývoji reálných ekonomických fundamenů a ani úrokovým diferenciálům. Posilující koruna vedla k dohodě mezi ČNB a vládou ČR, jejíž cílem bylo maximálně omezi vliv devizových příjmů vlády na kurz koruny. 13 Vývoj měnového kurzu působil jako fakor zpřísňující měnové podmínky v zemi a rosla očekávání snížení základních sazeb ČNB, keré navíc bylo předpokládáno i v souladu s prognózou vývoje rajekorie úrokových sazeb. Jak jsme již uvedli, cenový šok začal v průběhu roku pozvolna odezníva. Výrazně parné bylo proiinflační působení měnového kurzu, ale aké slábnoucí zahraniční popávka. Přibližně na konec roku očekávala ČNB proiinflační působení rovněž reálné ekonomiky, a o zejména díky uzavření 10 Zdroj: Výroční zpráva Česká národní banka. 11 Ke konci roku se projevilo proinflační působení reálné sféry ekonomiky. 12 Zdroj: Výroční zpráva Česká národní banka. 13 Dohoda se ýkala zejména převodů finančních prosředků mezi ČR a orgány EU a následné konverze a maximální možné míře mimo devizový rh. Dále se dohoda ýkala řešení konverze privaizačních příjmů a emise sáních eurobondů. Zdroj: Společná dohoda vlády ČR a ČNB. Duben 2008.

99 MONETÁRNÍ POLITIKA 97 kladné mezery výsupu. 14 Během druhé poloviny roku, v souladu s prognózovaným vývojem a očekáváními, ČNB snižovala úrokové sazby. V porovnání s eurozónou se ak ješě více prohloubil záporný úrokový diferenciál. Vývoj měnového kurzu však byl deerminován spíše krákodobými pohyby kapiálu, ke kerým docházelo v druhé polovině roku a keré souvisely s rosoucí nejisoou na finančních rzích. Guvernér ČNB navíc vydal prohlášení, ve kerém naznačil další snížení úrokových sazeb. Výsledkem byla změna rajekorie měnového kurzu (viz graf č. 25). Měnový kurz oslaboval i při kladném úrokovém diferenciálu a v uplynulém roce ak byl poměrně dos volailní. Pozvolný návra inflace k horní hranici olerančního pásma přišel v posledních dvou měsících roku. Proiinflační laky byly vyšší, než ČNB původně očekávala, a v kombinaci s oslabujícím kurzem ak do budoucna převládají proiinflační laky, keré od počáku roku 2009 vedly již ke dvojímu snížení úrokových sazeb. Moivaci k omuo kroku můžeme vidě i ve snaze zabráni případné deflaci a podpoři ekonomický růs v ČR. Za účelem zabránění přenosu finanční krize na český finanční rh začala ČNB od října loňského roku provádě dodávací repo operace, jejichž cílem byla podpora domácího rhu s dluhopisy, na kerém se negaivně podepsala neochoa bank půjčova si přebyečnou likvidiu mezi sebou. Inflační cíl v uplynulém roce splněn nebyl, a o z důvodu jednorázového cenového šoku, jenž byl způsoben změnou regulovaných cen a především nepřímých daní, na keré ČNB aplikuje výjimku z plnění inflačního cíle (viz graf č. 27). Měnověpoliická inflace 15 se v omo roce odchýlila od celkové inflace (vyjádřené ve spořebielských cenách) vůbec nejvíce za celé sledované období. Graf č. 27: Vývoj spořebielských cen a měnověpoliické inflace Spořebielské ceny Měnověpoliická inflace Dopad změn nepřímých daní na CPI Zdroj: zprávy o inflaci , ČNB, vlasní zpracování Měnové podmínky v zemi byly zejména v první polovině roku zpřísňovány pohybem kurzu české koruny. Úroková složka působila mírně uvolněně. S ohledem na zřeelné proiinflační endence z konce minulého roku můžeme považova průběžné uvolňování úrokového kanálu moneární poliiky za logický krok odrážející ekonomický vývoj v ČR. Volailia měnového kurzu vedla ČNB k rozhodnuí zveřejňova předikovanou rajekorii vývoje měnového kurzu CZK/EUR. Tuo skuečnos můžeme vníma poziivně s ohledem na zvýšení ransparennosi prováděné moneární poliiky, nicméně zaím nejsme schopni hodnoi míru, do jaké je ČNB schopna predikova vývoj měnového kurzu v současné siuaci. 14 Zdroj: Zpráva o inflaci II/2008. Česká národní banka. 15 Měnověpoliickou inflaci chápeme jako u čás inflace, kerá je předměem moneární poliiky. Jedná se o inflaci očišěnou o primární dopady změn nepřímých daní ve spořebielských cenách. Zdroj: ČNB.

100 98 MONETÁRNÍ POLITIKA Hodnocení moneární poliiky V éo kapiole se budeme zabýva hodnocením moneární poliiky, a o z pohledu ří následujících kriérií: 1. plnění inflačního cíle; 2. predikovaelnosi opaření cenrální banky 3. plnění prognóz cenrální banky Plnění inflačního cíle Zda ČNB plnila svůj sanovený inflační cíl či nikoliv, shrnuje abulka č. 48. Jak je z ní parné, ak inflační cíl byl plněn v leech 2001, 2003, 2006 a 2007, v osaních rocích nikoliv. Tabulka č. 48: Plnění inflačního cíle ČNB míra inflace 3,0 2,4 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 plnění cíle ne ano ne ne ano ne ano ano ne Poznámka: míra inflace je v leech 2000 a 2001 uvedena v čisé inflaci a od roku 2002 pomocí celkové inflace. Zdroj: míra inflace, Český saisický úřad Během sledovaného období ČNB časo podsřelovala svůj inflační cíl, vyjma roku 2008, kerý byl charakerisický jednorázovým cenovým šokem. Neplnění cíle zdůvodňuje ČNB odchýlením skuečného vývoje od prognóz a zejména nepodchycením exerních vlivů či nepřesnosí odhadů o mezeře výsupu. Jak jsme již uvedli, moneární poliika ČNB je prováděna na základě nepodmíněných prognóz s předpokládanou rajekorií úrokových sazeb, jež jsou v souladu se sanovenou cílovanou hodnoou inflace. Nesplnění inflačního cíle by nemělo bý ospravedlňováno pouze vysvělením o nepodchycení určiých (zejména pak exerních) vlivů do prognóz, a o i přeso, že si uvědomujeme složios a někdy éměř nemožnos předikova inflační vývoj do budoucna. Neplnění inflačního cíle v podobě jeho podsřelování či jeho plnění v dolní čási cílovaného pásma, respekive pásma olerance, může implikova endenci ke spíše přísnější moneární poliice. Spíše než skrze uvolnění měnových podmínek a vyvoření simulačního prosředí pro ekonomický růs, moneární poliika přispívala k poziivnímu vývoji české ekonomiky čásečně vyvořením sabilně nízkoinflačního prosředí Predikovaelnos opaření cenrální banky Predikovaelnos moneární poliiky spočívá ve schopnosi ekonomických subjeků anicipova opaření realizovaných cenrální bankou. Průhledná poliika ze srany cenrální banky ak vyváří příznivé prosředí pro ekonomický růs a zároveň usnadňuje rozhodování ekonomických subjeků o alokaci zdrojů. Na druhé sraně se při špané predikovaelnosi může samoná moneární poliika sá zdrojem poruch a šoků v hospodářsví. K posouzení predikovaelnosi poliiky prováděné Českou národní bankou využijeme práce Bernhardsena a Klosera (2002). Jejich přísup je založen na porovnání výše změny krákodobé úrokové sazby cenrální bankou se změnou ržní úrokové sazby. Pokud je moneární poliika ekonomickými subjeky anicipována, pak je rozhodnuí o změně krákodobé úrokové sazby ze srany bankovní rady již zahrnuo v akuální výši ržní úrokové sazby. Rozdíl mezi ržní úrokovou sazbou den před a den po jednání bankovní rady nám poslouží jako měříko posouzení míry, v jaké

101 MONETÁRNÍ POLITIKA 99 bylo rozhodnuí o změně sazeb anicipováno ekonomickými subjeky. Čím více se eno diferenciál bude blíži nule, ím více bylo dané opaření očekáváno. V našem případě porovnáme změny 2ýdenní repo sazby se změnou 1měsíční sazby PRIBOR. 16 Graf č. 28: Vývoj úrokových sazeb 2W repo a 1M PRIBOR (v %) 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1M PRIBOR 2W REPO Zdroj: fixing úrokových sazeb na mezibankovním rhu depozi PRIBOR. Změny nasavení základních měnověpoliických násrojů od roku 1993, ČNB Ve sledovaném období provedla Česká národní banka celkem 27 změn v nasavení výše repo sazby. Pouze sedm z nich můžeme považova za očekávané, neboť nedošlo k výraznější změně diferenciálu sazby PRIBOR. 17 Dese změn bylo čásečně očekávaných a dese neočekávaných. Na následujícím grafu č. 29 vidíme, keré změny 2W repo sazby byly rhem očekávány a udíž dopředu zahrnuy do výše sazby 1M PRIBOR a keré nikoliv. To znamená, že čím věší je změna 1M PRIBOR sazby v grafu, 18 ím měně rhy uo změnu predikovaly a k přizpůsobení její výše došlo právě až po jednání bankovní rady. Velikos ohoo přizpůsobení je dána právě velikosí změny 1M PRIBOR. Pokud finanční rhy predikovaly změnu repo sazby, byla ao očekávaná změna zahrnua do vývoje sazby 1M PRIBOR a velikos následného přizpůsobení minimální (viz např. říjen 2002). Obecně můžeme říci, že finančním rhům se dařilo poměrně dobře anicipova, kdy ke změně úrokových sazeb dojde, s výjimkami v únoru 2006 a řeím kvarálu roku V únoru 2006 bankovní rada nerozhodla o změně úrokových sazeb, přeso však ýden před jejím zasedáním začala sazba 1M PRIBOR klesa a den po zasedání opě vzrosla. Můžeme edy usuzova, že finanční rhy předpokládaly mírný pokles repo sazby. Pokles repo sazby byl pravděpodobně předpokládán i v září 2008, neboť po omo zasedání, na kerém ke změně sazeb nedošlo, 1M PRIBOR sazba mírně rosla. Mírná odchylka vývoje sledovaných dvou sazeb, ke keré od září 2008 dochází, je parná na grafu č. 28. Příčinu můžeme s nejvěší pravděpodobnosí spařova v obecně rozkolísaném vývoji na finančních rzích v omo období. 16 Bernhardsen a Kloser doporučují za ržní úrokovou sazbu voli akovou sazbu, kerá odráží frekvenci jednání bankovní rady o výši úrokových sazeb. 17 Pro naše pořeby budeme změnu výše repo sazby považova za očekávanou, pokud se změna 1M PRIBOR (den před a po jednání bankovní rady ČNB) bude pohybova do 25 % výše změny repo sazby. Při změně nad 75 % budeme naopak změnu výše repo sazby považova za neočekávanou. Diferenci 1M PRIBOR v rozmezí 26 až 74 % změny repo sazby budeme považova za čásečně anicipovanou. 18 De faco se jedná o velikos přizpůsobení 1M PRIBOR v reakci na změnu repo sazby.

102 100 MONETÁRNÍ POLITIKA Graf č. 29: Změny 2W repo sazby a 1M PRIBOR den před a den po jednání bankovní rady ČNB (v %) 0,5 0,25 0-0,25-0,5-0,75 změna 1M PRIBOR změna 2W REPO Poznámka: vlasní výpoče. Zdroj: fixing úrokových sazeb na mezibankovním rhu depozi PRIBOR. Změny nasavení základních měnověpoliických násrojů od roku 1993, ČNB Pokud se podíváme na celé analyzované období, můžeme na základě éo analýzy, vyslovi závěr, že nejvíce predikovaelná byla moneární poliika během posledních řech le. V předchozích leech časo docházelo k plným přizpůsobením sazby 1M PRIBOR až po jednání bankovní rady, proože rhy změnu repo sazby neočekávaly. Skuečnos, že v uplynulých leech se moneární poliika ČNB sává více predikovaelnou, můžeme s ohledem na ekonomický růs považova za jednoznačně poziivní. Z grafu č. 29 je rovněž parné, že finanční rhy lépe anicipovaly změny úrokových sazeb v menším rozsahu (0,25 p. b.). Jakmile přisoupila ČNB ke změně sazeb o více než 0,25 p. b., docházelo k následné vyšší korekci sazby 1M PRIBOR. Můžeme udíž jen spekulova na určiou nedůvěru finančních rhů v razannější změny úrokové sazby ze srany ČNB Plnění prognóz ČNB Jak jsme již uvedli, prognózy jsou klíčovým podkladem pro změny v nasavení měnověpoliických násrojů. Úspěšnos prováděné moneární poliiky je ak do velké míry deerminována schopnosí prognóz predikova budoucí vývoj, a o zejména inflace. Podívejme se nyní, jak se skuečný vývoj inflace blížil či odchyloval od prognózovaného vývoje. Následující graf č. 30 zachycuje skuečnou inflaci, její cílované pásmo a inflační vývoj, kerý byl ČNB předikován během le 2002 až V omo období se skuečná inflace pohybovala spíše ve spodní čási inflačních predikcí či níže. Teno vývoj koresponduje s časým podsřelováním inflačního cíle. V případě přesnějších prognóz v omo období mohla bý moneární poliika uvolněnější a skuečná inflace blíže cílované hodnoě. 19 Jedná se o období od zavedení podmíněných prognóz v roce Roku 2008 se budeme věnova podrobněji dále v exu.

103 MONETÁRNÍ POLITIKA 101 Graf č. 30: Plnění inflačních prognóz cílové pásmo bodový cíl 3 % /02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 skuečnos prognózy Zdroj: 10 le cílování inflace , ČNB Vzhledem k dosupnosi da se dále podrobněji zaměříme na vývoj inflačních prognóz v minulém roce 2008 a na jejich porovnání se skuečným vývojem inflace. Zároveň budeme moci sledova posuny, jež byly v prognózách činěny a udíž přesnos prognóz v čase. Tyo posuny prognóz jsou znázorněny v následujícím grafu č. 31. Obecně na omo grafu vidíme vyznačené oleranční pásmo kolem inflačního cíle, dále šedou plochu, kerá předsavuje inflační prognózu, skuečnou inflaci (ve spořebielských cenách) a horizon měnové poliiky, kerého se daná prognóza ýkala.prognózy na rok 2008 již od počáku predikovaly pohyb inflace v horní polovině olerančního pásma. Tomuo odhadu odpovídalo zvyšování úrokových sazeb ze srany ČNB. Přesože novější prognózy posunovaly predikované pásmo inflace výše a výše, skuečná inflace byla výrazně vyšší (viz graf č. 31). Skokový nárůs inflace v uplynulém roce byl dán jednorázovým cenovým šokem, kerý posupně odezníval. Rozdíl mezi skuečnou celkovou inflací a měnověpoliickou inflací je zachycen v dolním levém kvadranu grafu č. 31, kde měnověpoliickou inflaci předsavuje křivka pod křivkou skuečné inflace. 20 Teno dílčí obrázek rovněž ukazuje, že po odeznění cenového šoku se inflace vráila na nižší hodnou, než činila predikce a propadla se pod dolní hranici olerančního pásma inflačního cíle. 20 Prognózované pásmo pohybu měnověpoliické inflace je však rovněž níže než pásmo pro celkovou inflaci a udíž dosažená měnověpoliická inflace byla nad svým prognózovaným pásmem.

104 102 MONETÁRNÍ POLITIKA Graf č. 31: Prognózy inflačního vývoje na rok 2008 a skuečný vývoj inflace Inflační cíl Inflace Horizon měnové poliiky 0 3/ / Inflace Inflační cíl Horizon měnové poliiky 0 6/ / / Inflace Inflační cíl Horizon měnové poliiky 9/ / / Inflační cíl Inflace Horizon měnové poliiky I/06 II III IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III 90% 70% 50% 30% inerval spolehlivosi Poznámka: zveřejnění jednolivých prognóz: duben 2007, červenec 2007, říjen 2007, únor 2008, vlasní úpravy. Zdroj: zprávy o inflaci , Česká národní banka Celkově edy inflace v roce 2008 nejdříve přesřelila predikované pásmo a posléze se vráila na hodnoy pod úrovní pásma předpokládaného v prognózách. Too vychýlení od prognóz rovněž odpovídá vychýlení od plnění inflačního cíle. Na druhé sraně bychom zde měli zmíni skuečnos, že prognóza je sále jen podklad pro rozhodování bankovní rady ČNB o výši úrokových sazeb. Podklad, jenž může, ale aké nemusí bý respekován a udíž k výslednému odchýlení skuečnosi od prognóz může docháze i díky nerespekování doporučení z nich pramenících Závěr Nyní se pokusíme sručně shrnou základní rysy moneární poliiky během sledovaného období a její vliv na ekonomické prosředí v České republice. V práci jsme se zabývali rozborem vývoje moneární poliiky, ale rovněž jejím hodnocením z hlediska ří kriérií. Jak jsme již řekli v úvodu, celkové měnové podmínky v zemi jsou deerminovány jednak změnou v nasavení úrokového kanálu moneární poliiky, ale z čási rovněž vývojem měnového kurzu. Jak vidíme na grafu č. 25 a grafu č. 24, měnový kurz ve sledovaném období vykazoval zřeelnou apreciační rajekorii, zaímco úroková poliika byla spíše uvolněná, vyjma období od konce roku 2005 do počáku roku Měnový kurz, zpřísňující svým vývojem měnové podmínky v zemi, ak do značné míry lumil poenciální prorůsové působení moneární poliiky ČNB a moneární poliika byla časo ve výsledku celkově neurální. Pokud jde o ovlivňování vývoje měnového kurzu cenrální bankou, ak poslední výrazné inervence byly provedeny v roce 2002, od é doby se ČNB snaží usměrňova vývoj kurzu spíše formou prohlášení čelních předsavielů éo insiuce. Musíme však připomenou, že možnosi cenrální banky ovlivňova měnový kurz v malé a oevřené ekonomice jakou je ČR, jsou poměrně omezené. Moneární poliika ČNB se nám na základě rozboru jejího vývoje ve sledovaném období celkově jeví vzhledem k ekonomickému růsu jako neurální.

105 MONETÁRNÍ POLITIKA 103 Dále jsme moneární poliiku hodnoili dle ří kriérií. Inflační cíl byl v pěi z celkově devíi le sledovaných nesplněn. Česká národní banka časo svůj cíl podsřelovala, což koresponduje s ím, že skuečná inflace se mnohokrá pohybovala v dolním pásmu prognóz. Výjimkou bylo přesřelení cíle v roce 2008, a o díky jednorázovému cenovému šoku. I přes časé neplnění cíle však musíme připomenou, že České národní bance se v české ekonomice daří vyváře sabilně nízkoinflační prosředí. Predikovaelnos rozhodnuí ČNB jsme hodnoili na základě empirické analýzy. Z našich výsledků vyplynulo, že věší čás rozhodnuí ČNB o změně úrokových sazeb nebyla ekonomickými subjeky očekávána vůbec či jen čásečně. Finanční rhy dokázaly poměrně dobře odhadnou, kdy ke změně sazeb dojde, nicméně výši změny sazby již anicipova převážně nedokázaly. Za poziivní s ohledem na ekonomický růs můžeme považova růs predikovaelnosi moneární poliiky v posledních leech. Posledním kriériem bylo naplňování prognóz České národní banky. Pokud jde o prognózy ČNB a jejich plnění, mohli jsme sledova časý jev v podobě pohybu skuečné inflace v dolním pásmu prognózy či pod ním. Jak jsme uvedli výše, eno vývoj odpovídá časému podsřelování inflačního cíle. Výjimku předsavoval rok 2008, kdy inflace nejdříve přeskočila prognózované pásmo a posléze klesla až pod něj. Skuečnos, že se inflace časo pohybuje v dolním pásmu prognóz, může implikova přísnější moneární poliiku, než by byla v souladu s predikcemi. Při dlouhodobém výraznějším odchylování prognóz od skuečnosi by mohlo dojí k růsu nedůvěryhodnosi ve schopnosi cenrální banky plni sanovený cíl, neboť a se může sá pro ekonomické subjeky méně čielná. Nicméně musíme brá v úvahu i skuečnos, že vychýlení prognóz od skuečnosi nemusí nuně znamena závěr o jejich neplnění. Prognózy jsou oiž sále jen podkladem pro rozhodování bankovní rady, kerá doporučení z nich plynoucí respekova může, ale aké nemusí.

106 104

107 FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální poliika Fiskální poliika je jedním z nejdůležiějších násrojů vlády pro ovlivňování ekonomických procesů, na keré působí prosřednicvím výše a srukury zdanění a vládních výdajů. Cíle fiskální poliiky přiom mohou bý značně různorodé a saha od poskyování určiých saků z veřejných prosředků až po snižování sociálních nerovnosí. Z oho plyne, že fiskální poliiku lze hodnoi z mnoha různých pozic, my se ovšem v našich úvahách omezíme na aspek jediný. Cílem předloženého exu je analyzova vliv fiskální poliiky na schopnos dlouhodobého ekonomického růsu v České republice. Zvlášní pozornos přiom bude věnována vlivu fiskální poliiky na zásobu kapiálu a přesože fiskální poliika může působi na schopnos ekonomického růsu i jinými způsoby, považujeme její vliv na kapiálovou zásobu ekonomiky za nejpodsanější. Analyzovány budou roky 2000 až Je rovněž vhodné poznamena, že vládu v našem exu pojímáme značně široce, j. nejen jako cenrální vládu, ale aké jako nižší úrovně správy a veřejné fondy. Pokud explicině nemluvíme o sáním rozpoču, ale o vládních rozpočech, myslíme ím veškeré veřejné rozpočy, včeně rozpočů nižších územně správních celků a rozpočů veřejných fondů. Srukura práce je následující. Nejprve sručně objasníme, jakými kanály může fiskální poliika působi na ekonomický růs. Následuje analýza příjmové srany veřejných rozpočů a vlivu zdanění na moivaci k práci a vorbě úspor. Třeí kapiola obsahuje analýzu výdajové srany veřejných rozpočů. Na závěr se věnujeme vzájemné rovnováze příjmové a výdajové srany veřejných rozpočů a vlivu případné dysbalance na soukromé úspory Vliv fiskální poliiky na ekonomický růs Dříve, než se pusíme do analýzy vybraných empirických da, musíme idenifikova kanály, kerými může fiskální poliika ovlivňova schopnos ekonomiky dosahova dlouhodobého ekonomického růsu. Tuo kapiolu lze edy chápa jako předsavení jednoduchého eoreického rámce, skrze nějž budeme na vzah fiskální poliiky a schopnosi ekonomického růsu nahlíže. Fiskální poliika působí na ekonomický růs především skrze kapiálovou zásobu ekonomiky. 1 Nasíníme edy, jakým způsobem mohou kapiálovou zásobu ovlivni opaření na příjmové a vý- 1 Teno předpoklad podporuje řada sudií. De la Fuene (1997) empiricky idenifikuje kanály, kerými fiskální poliika působí na ekonomický růs. Poziivní vliv nachází u invesičních výdajů vlády, negaivní vliv má celková úroveň vládních výdajů, jenž vyěsňují soukromé invesice. Kneller, Bleaney, Gemmell (1999) nachází poziivní vzah mezi růsem a produkivními výdaji, negaivně na růs pak působí disorzivní daně, j. mimo jiné daně, keré ovlivňují ochou obyvael spoři a invesova. Lee, Gordon (2005) upozorňují na negaivní vliv zdanění invesic na ekonomický růs.

108 106 FISKÁLNÍ POLITIKA dajové sraně vládních rozpočů. Zavedení daní mění nejen rozpočová omezení jednolivých ekonomických subjeků, ale i relaivní ceny saků, služeb a výrobních fakorů. Tímo způsobem zdanění mění chování ekonomických subjeků. Z hlediska agregání kapiálové zásoby ekonomiky nás bude zajíma, jakým způsobem zdanění ovlivňuje jednak rozhodování mezi spořebou a úsporami a aké ochou podnikaelských subjeků invesova. Abychom mohli uvedené oázky zodpovědě, musíme sledova nejen celkovou daňovou kvóu, ale i srukuru daní. Pro rozhodování mezi spořebou a úsporami je podsaný poměr daní z příjmu a daní ze spořeby (Sandmo, 1985). Rozhodování o realizovaných invesicích může bý zase ovlivněno zdaněním výnosu z invesic (Vermeend, 2008). Konkréní mechanismy, jimiž poměr zdanění příjmu a úspor a zdanění invesic působí na agregání zásobu kapiálu a konkurenceschopnos, budou objasněny v následující kapiole. Komkurenceschopnos může bý ovlivněna aké výdajovou sranou veřejných rozpočů. Na vládní výdaje lze oiž nahlíže jako na jeden ze vsupů do výrobního procesu soukromých subjeků. Vládní výdaje pak zvyšují produkiviu soukromých invesic. Mezi výdaje s poziivním vlivem na produkiviu lze počía především výdaje na infrasrukuru (Barro, 1997). Prorůsově jsou aké vnímány vládní výdaje do rozvoje lidského kapiálu, především výdaje na všechny supně školsví a zdravonicví (Gray, Lane, Varoudakis, 2007). Nárůs ěcho výdajů svědčí o zvyšující se kvaliě živoa a posunu směrem k ekonomice založené na znalosech. Výdaje, keré zvyšují produkiviu soukromých invesic, se ak překrývají s výdaji, keré zvyšují kapiálovou zásobu ekonomiky. Kapiálovou zásobu ekonomiky však může ovlivni nejen objem a srukura daní a jejich použií, ale i případný nesoulad mezi příjmovou a výdajovou sranou rozpočů. V případě deficiu veřejných rozpočů si vláda na úhradu výdajů půjčuje na finančním rhu. Tím ale vyváří popávku po úvěrech a vyváří lak na růs úrokové míry. Výsledkem je pokles soukromých invesic a nižší agregání zásoba kapiálu. Teno proces ovšem nemusí nasa v případě planosi zv. Barro-Ricardova efeku. Pokud jsou ekonomické subjeky racionální a uvědomují si, že současný dluhově kryý defici veřejných rozpočů bude splacen budoucím zvýšením daňových příjmů o sejné čisé současné hodnoě, zakalkulují do svých plánů budoucí zvýšení daní a dojde ke zvýšení soukromých úspor (Barro, 1989). V případě planosi Barro-Ricardova eorému jsou deficiy veřejných rozpočů kompenzovány růsem soukromých úspor a díky nezměněné úrokové míře nevedou k vyěsnění soukromých invesic. Přesože vazbu fiskální poliiky na zásobu kapiálu považujeme z hlediska ekonomického růsu za nejsilnější, fiskální poliika ovlivňuje aké pracovní nasazení. Míra zdanění práce a výše ransferů ovlivňují rozhodování domácnosí o míře pracovní paricipace a mohou ak působi na schopnos země dosahova ekonomického růsu. Posuzování vlivu daňového sysému na pracovní nasazení je však obížnější, proože v případě zdanění práce formou daně z příjmu působí dva proikladné efeky, subsiuční a důchodový, keré mohou jednolivce moivova jak ke zvýšení, ak ke snížení pracovního nasazení Veřejné příjmy V první kapiole jsme idenifikovali několik fakorů daňového sysému, keré působí na schopnos ekonomiky dosahova ekonomického růsu. V návaznosi na yo fakory budeme analyzova celkovou míru daňového zaížení, podíl daní z příjmu a daní zaěžujících spořebu a míru zdanění invesic. Na závěr kapioly kráce zhodnoíme schopnos daňového sysému ovlivňova dlouhodobý ekonomický růs skrze pracovní moivaci. Vzhledem ke komplexnosi moderních daňových sysémů není možné k posuzování daňového břemena použí zákonem sanovené daňové sazby. Daňové sazby oiž neodrážejí rozdílnosi

109 FISKÁLNÍ POLITIKA 107 v daňových základech, na jejichž základě jsou daně vyměřeny. Budeme proo používa převážně zv. impliciní daňové sazby, j. ukazael založený na minulých makroekonomických daech dosupných z národních účů. Impliciní daňové sazby vyjadřují podíl daného ypu daňových příjmů vzažený k vhodnému jmenovaeli, kerým může bý HDP, celkové daňové příjmy či příjem podléhající danému ypu daně (Volkerink, Haanh, 2000). Podívejme se na vývoj celkové sumy veřejných příjmů k hrubému domácímu produku (abulka č. 49). Ve sledovaném období můžeme rozliši dva vývojové rendy. Zaímco do roku 2004 podíl celkových příjmů na hrubém domácím produku rose, po omo roce nasává mírný obra a celkové příjmy s výjimkou roku 2007 klesají. 2 Daňové zaížení však sále zůsává vyšší než v roce Podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech veřejných rozpočů je sabilní a oproi daňovým příjmům aké nízký, proo se budeme při posuzování vlivu příjmové srany veřejných rozpočů na schopnos dlouhodobého růsu koncenrova na daňové příjmy. Tabulka č. 49: Vývoj veřejných příjmů (v % HDP) celkové příjmy 38,09 38,75 39,54 40,72 42,2 41,41 41,18 41,65 40,83 daňové příjmy 33,89 34,03 34,9 35,86 37,47 37,17 36,78 36,91 36,06 nedaňové příjmy 4,21 4,72 4,64 4,86 4,73 4,24 4,4 4,74 4,77 Zdroj: Ameco, vlasní výpočy Vláda v několika dokumenech (MFČR, 2003) formulovala svou snahu o sabilizaci daňové kvóy, ex ane cílování ohoo indikáoru je však obížné kvůli jeho cilivosi na změny HDP. Růs reálného hrubého domácího produku působí na velikos daňových příjmů. Dopad na hodnou konsolidované daňové kvóy ale není možné jednoznačně urči, proože závisí na elasiciě daňových příjmů vůči HDP. Vzhledem k omu, že někeré daně jsou v českém daňovém sysému sanoveny v absoluní výši, 3 lze s růsem HDP očekáva spíše endenci k auonomnímu poklesu daňové kvóy. 4 Elasicia daňových příjmů ale závisí nejen na konsrukci daňového sysému, ale aké na zdrojích ekonomického růsu. 5 Krákodobě je proo konsolidovanou daňovou kvóu obížné sabilizova a ao pak nemusí plně odráže záměry vlády. Pokud se podíváme na vývoj konsolidované daňové kvóy (graf č. 32), zjisíme, že její sabilizace byla doprovázena růsem HDP přes 6 %. Proo může bý sporné, nakolik pokles konsolidované daňové kvóy připisova daňovým reformám a nakolik je způsobena endencí k auonomnímu poklesu. 2 Na zvýšení celkových příjmů v roce 2007 se podílely jak daňové, ak nedaňové příjmy. U nedaňových příjmů přiom hrají podsanou roli ržby, keré vzrosly vlivem zavedení elekronického mýného. 3 Typicky se jedná o spořební daně, ale můžeme zde zahrnou i silniční daň a správní poplaky. 4 Auonomní změna daňové kvóy je vyvolána pouze růsem či poklesem hrubého domácího produku, nikoliv změnou paramerů daňového sysému. 5 Například ekonomický růs ažený růsem domácí spořeby vede k vyššímu daňovému příjmu než sejně vysoký růs vyvolaný zvýšením zahraniční popávky.

110 108 FISKÁLNÍ POLITIKA Graf č. 32: Konsolidovaná daňová kvóa 38 % 37 % 36 % 35 % 34 % 33 % 32 % Zdroj: MFČR Konsolidovaná daňová kvóa Reálný růs HDP (%) 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % Poučné může bý rovněž srovnání s osaními zeměmi sředoevropského regionu (graf č. 33). Zasahování sáu do ekonomiky prosřednicvím daní bylo po celou sledovanou dobu nejvyšší v Maďarsku. Nuno ovšem doda, že jedinou zemí, kerá se svou daňovou kvóou Maďarsku přiblížila, byla Česká republika. Zajímavé srovnání nám ovšem nabídne spíše Slovensko, jehož daňová kvóa byla v roce 2000 oožná s daňovou kvóou České republiky. Na rozdíl od České republiky, ale od roku 2000 docházelo ke snižování daňové záěže, přičemž rozdíl kvó nabyl hodnoy až 5 % HDP. Graf č. 33: Konsolidovaná daňová kvóa zemí V-4 43% 41% 39% 37% 35% 33% 31% 29% 27% 25% ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Ameco, vlasní výpoče Nyní se zaměříme na o, jaká je srukura daňových příjmů. Nejvýznamnější roli z hlediska příjmů veřejných rozpočů hrají daně, keré zdaňují příjem (přímé daně) a spořebu (nepřímé daně). Nyní se na chvíli vráíme k eorii a vysvělíme, jakým mechanismem může srukura přímých a nepřímých daní ovlivni schopnos ekonomiky dosahova dlouhodobého ekonomického růsu. Daně z příjmu a daně ze spořeby nejsou ekvivalenní, proože příjmové daně zahrnují aké příjem generovaný předchozími úsporami. Daně z příjmu ímo způsobem vedou ke dvojímu zdanění úspor (Frenkel, Razin, Sadka, 1991). Zaímco daně z příjmu činí úspory ve srovnání s okamžiou spořebou relaivně dražší a způsobují posun od budoucí k současné spořebě, spořební daně uo disorzi nezpůsobují a rozhodování mezi spořebou a úsporami neovlivňují. (Sandmo, 1985). Z ohoo důvodu můžeme předpokláda, že ekonomika s vyšším podílem přímých daní

111 FISKÁLNÍ POLITIKA 109 oproi nepřímým bude vykazova nižší míru hrubých úspor. Taková daňová srukura nepříznivě ovlivňuje kapiálovou zásobu ekonomiky v delším časovém období a nepřispívá k ekonomickému růsu. Na následujících grafech je zachycen vývoj podílu přímých a nepřímých daní na HDP v zemích V-4. Z grafů je zřejmé, že hlavní čás daňových příjmů přiom voří přímé daně, j. daně z příjmu spolu s příspěvky sociálního pojišění. Nárůs konsolidované daňové kvóy v České republice v leech 2000 až 2004 připadá na vrub růsu přímých daní. Již zmiňované zasavení růsu konsolidované daňové kvóy se pak rovněž projevilo zasavením růsu podílu přímých daní na HDP. Nemalý vliv měly blížící se volby a opaření snižující daňovou záěž především nízkopříjmovým skupinám. 6 Dopad ěcho změn se pravděpodobně vyčerpal v roce 2007, kdy dochází k mírnému nárůsu jak podílu přímých daní na HDP (graf č. 34), ak i konsolidované daňové kvóy (graf č. 32). Výraznější změna přichází až v roce 2008, kdy vláda České republiky následovala příkladu Slovenska a od zavedla rovnou sazbu daně. Tao změna se projevila jak poklesem celkového daňového zaížení, ak především poklesem podílu přímých daní na HDP. Navzdory popsanému vývoji, vykazují daňové příjmy v České republice ve srovnání s osaními zeměmi sředoevropského regionu sále nejvyšší poměr přímých daní a naopak nejnižší poměr daní nepřímých (graf č. 35). Z pohledu schopnosi země dosahova ekonomického růsu můžeme konsaova, že z důvodů, jenž byly vysvěleny výše, je ao srukura značně nevhodná. Graf č. 34: Podíl přímých daní na HDP 28% 26% 24% 22% 20% 18% 16% 14% ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Ameco, vlasní výpoče 6 Došlo ke snížení sazby daně z příjmu fyzických osob ve dvou nejnižších pásmech, byly zavedeny slevy na dani a společné zdanění manželů.

112 110 FISKÁLNÍ POLITIKA Graf č. 35: Podíl nepřímých daní na HDP 17% 16% 15% 14% 13% 12% 11% 10% 9% ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Ameco, vlasní výpoče Dalším způsobem, kerým daně ovlivňují kapiálovou zásobu ekonomiky, je zdanění výnosů z invesic. Nejprve opě předložíme eorii, jež vysvělí, jakým kanálem ao forma zdanění působí na kapiálovou zásobu ekonomiky. Přepokládejme, že podnikaelé přijímají projeky s kladnou čisou současnou hodnoou. Pokud by byl daňový základ očišěn o veškeré náklady vlasního i cizího kapiálu, pak neovlivňuje daň z příjmu korporací invesiční rozhodnuí, proože čisá současná hodnoa projeků, kerá byla před zdaněním kladná, zůsává kladná i po zdanění (Vermeend, 2008). Daňový základ pro výpoče daně z příjmu korporací ovšem neobsahuje náklady oběované příležiosi vlasního kapiálu. Někeré projeky, keré měly před zdaněním čisou současnou hodnou kladnou, se ak vlivem zdanění posouvají do záporných hodno a sávají se pro podnikaele nepřijaelné. Daně z příjmu korporací udíž zvyšují požadovanou návranos invesice a omezují ak možnosi invesova a podnika. Tuo úvahu povrzují i empirické sudie, keré nacházejí negaivní korelaci mezi ekonomickým růsem a mezní daní z příjmu korporací (Lee, Gordon, 2005). Empiricky budeme zdanění výnosu z invesic sledova pomocí podílu daně z příjmu korporací na provozním přebyku (graf č. 36). Výhodou je jednak skuečnos, že eno ukazael není při mezinárodním srovnání ovlivněn různým podílem korporací na vorbě HDP, a aké o, že oproi ukazaeli s HDP ve jmenovaeli lépe dokumenuje skuečné daňové sazby, kerým korporace čelí (Volkerink, Haanh, 2000). Srovnání České republiky a Slovenska povrzuje obraz, kerý jsme mohli získa již z předchozích ukazaelů. Slovensko opě vykazuje nejprve klesající a následně sagnující daňovou záěž korporací, a o pod úrovní 8% provozního přebyku. Naopak v České republice dochází až do roku 2004 k nárůsu daňového zaížení korporací. V následujících leech byla zavedena legislaiva, umožňující zrychlení odpisů a posupně byly snižovány sazby daně z příjmu právnických osob, 7 což se projevilo v poklesu podílu daně z příjmu korporací v roce Tyo změny přiom lze mimo jiné připisova mezinárodní daňové konkurenci. 8 Od roku 2006 je podíl daně z příjmu korporací na provozním přebyku sabilní. V roce 2008 ovšem došlo k absolunímu poklesu jak příjmu ze zdanění korporací, ak provozního přebyku. Teno vývoj má minimálně dvě vysvělení. První z nich je pokles daňové sazby z příjmu právnických osob na 21 %, druhé vysvělení lze vidě ve zpomalení hospodářského růsu a negaivním očekávání, keré se promíá 7 Sazba daně z příjmu právnických osob klesala i v předchozích leech. Z 28% v roce 2004, přes 26 % v roce 2005 na 24 % v roce MFČR (2003) konsauje, že: Ačkoliv je Česká republika za několik posledních le nejúspěšnější ze zemí sřední a východní Evropy v objemu zahraničních invesic na obyvaele, sala se v poslední době sáem s relaivně vysokou sazbou daně z příjmů právnických osob.... Proo bude sazba éo daně k 1. lednu 2004 v České republice snížena.

113 FISKÁLNÍ POLITIKA 111 do vorby rezerv a snížení zisků. Ačkoliv v posledních leech dochází v daňovém sysému ke změnám, jež mohou vés ke zvýšení moivace invesova do nových podnikaelských projeků, ve srovnání s dalšími sředoevropskými zeměmi je daňové zaížení korporací výrazně vyšší. Invesiční příležiosi jsou ím pádem omezenější. Graf č. 36: Podíl daně z příjmu právnických osob na provozním přebyku 14 % 12 % 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % ČR Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Ameco, vlasní výpoče, údaje pro Maďarsko za roky 2007 a 2008 nejsou dosupné Na závěr se kráce podívejme, jakým způsobem může příjmová srana veřejných rozpočů ovlivňova pracovní nasazení. V omo případě však nemůžeme narozdíl od předchozích případů použí impliciní daňové sazby, keré zahrnují jak subsiuční, ak důchodový efek a neposkyují ak jasné vodíko pro posouzení vlivu daní na pracovní nasazení. Budeme proo pracova s mezními daňovými sazbami, z nichž lze usuzova na velikos subsiučního efeku. Tabulka č. 50 ukazuje mezní daňové sazby, kerými je zaížena práce. Tyo mezní daňové sazby zahrnují nejen daň z příjmu, ale i příspěvky sociálního pojišění. Proože se mezní daňové sazby mohou s velikosí příjmu měni, jsou uvedeny dle podílu jejich mzdového příjmu k průměrné mzdě. Uvedené sazby jsou založeny na předpokladu, že dané osoby nepobírají sání podporu. Není udíž vyloučeno, že někeré skupiny obyvael mohu bý konfronovány i s vyššími mezními daňovými sazbami. Z abulky je zřejmé, že ješě v roce 2007 Česká republiky vykazovala vyšší a progresivnější daňové sazby než Polsko a Slovensko. Můžeme edy říci, že konsrukce daňového sysému snižovala moivaci ekonomických agenů k pracovnímu nasazení. Je ovšem řeba připomenou, že na začáku roku 2008 došlo k zavedení rovné sazby daně, což se pravděpodobně promílo i do snížení mezní daňové sazby. Tabulka č. 50: Mezní daňové sazby práce v roce 2007 (v %) 67 % průměrné mzdy 100 % průměrné mzdy 133 % průměrné mzdy 166 % průměrné mzdy Česká republika 47,5 51,4 51,4 55,9 Maďarsko 55,1 64,8 64,8 64,8 Polsko 45,2 45,2 45,2 45,2 Slovensko 44,4 44,4 42,8 42,8 Zdroj: OECD Tax daabase

114 112 FISKÁLNÍ POLITIKA Veřejné výdaje V úvodu kapioly jsme vymezili základní kanály, kerými vládní výdaje ovlivňují dlouhodobý ekonomický růs, nyní se ouo oblasí fiskální poliiky budeme zabýva podrobněji. Spolehlivě urči vliv vládních výdajů na ekonomický růs je díky komplikovanosi a šíři spekra způsobů a důvodů vydávání peněz vládou ěžko realizovaelný problém, kerý lze korekně řeši komplikovaným a precizním zkoumáním jednolivých případů. Pro rámcovější pochopení oho, jak současná fiskální poliika ovlivňuje ekonomiku, však posačí sledova agregáy skupin vládních výdajů. Na vládní výdaje edy budeme pohlíže z hlediska jejich výše, výrazných změn během daného období a podrobněji se zaměříme na jejich složky klíčové pro ekonomický růs. Jako kriérium velikosi vládních výdajů volíme jejich podíl k celkovému hrubému domácímu produku. Zvyšuje -li se eno podíl, počíaný z údajů v běžných cenách, je zřejmé, že reálně výdaje rosou vyšším empem, než rose HDP. Podíl veřejných výdajů k HDP, kerý v České republice během devadesáých le značně klesal, se od roku 2000 začal zvyšova. V grafu č. 37 je vidě, že eno rend se v roce 2004 oočil a po celý zbyek sledovaného období podíl výdajů k HDP opě klesal. Podíl sáního rozpoču na HDP přiom rosl do roku 2003, následně sagnoval a od roku 2006 klesal. Zvyšování podílu osaních vládních výdajů v prvních čyřech leech sledovaného období souvisí s posupným přebíráním funkcí kraji, keré jako samosprávné jednoky vznikly v roce Graf č. 37: Podíl veřejných výdajů na HDP Osaní veřejné výdaje Výdaje sáního rozpoču Zdroj: MF ČR, ČSÚ Při sledování výše vládních výdajů je vhodné si uvědomi, že věšinu ěcho prosředků sá vydává, aby dosál svým zákonným závazkům. Nemůže je edy použí pro akivní prorůsovou poliiku, ani v nich provádě rychlé škry při pořebě snižova celkový objem výdajů. Výši mandaorních výdajů, z nichž nejvěší čás voří výplaa penzí, nemocenských a dluhová správa, ukazuje abulka č. 51. Po přidání quasi -mandaorních výdajů, keré voří převážně výdaje na rozpočové a příspěvkové organizace a výdaje na obranu sáu, se eno podíl ješě zvýší a získá spíše rosoucí rend. U sáního rozpoču pak v roce 2006 přesahovaly celkové povinné výdaje 75 %, což značně omezuje flexibiliu fiskální poliiky prováděné cenrální vládou. Z ohoo důvodu i Rada EU doporučila změny ve srukuře výdajů a snížení podílu výdajů mandaorních (Mazur, 2007).

115 FISKÁLNÍ POLITIKA 113 Tabulka č. 51: Mandaorní výdaje mandaorní výdaje (mld. Kč) podíl mandaorních výdajů na sáních výdajích (%) ,94 351,51 377,03 401,34 418,25 425,05 523,2 554,5 52,50 50,66 50,22 49,63 48,47 46,06 51,26 50,77 Zdroj: MF ČR Vsup České republiky do Evropské unie v roce 2004 znamenal zásadní změny v provádění fiskální poliiky, zejména díky exisenci Paku sabiliy a růsu. Z pohledu nákladů lze mluvi o přímých nákladech vsupu a pak o důsledcích samoného člensví. Přímé náklady vsupu 9 se odhadují na 0,6 % HDP (Konvergenční program MF ČR, 2004), což je jisě nezanedbaelná položka. Česká republika se záhy po vsupu dosala do Procedury při nadměrném schodku, jelikož hrozilo, že defici překročí referenční hranici 3 % HDP. Během následujících čyř le ak bylo řeba zvýšením fiskální disciplíny dosáhnou splnění kriérií Paku sabiliy, kerý je s mírnějšími sankcemi závazný i pro země nepařící do eurozóny. V rámci realizace nuných úsporných opaření byla snížena nemocenská, zpomalen růs mezd sáních zaměsnanců a vyvíjen věší lak na úspory ve sáních podnicích (například Správa železniční dopravní cesy měla ušeři 10,6 mld. Kč). Poziivní vývoj dalšího období však dovolil vládě zamýšlený lak na pokles zejména mandaorních výdajů zmenši a naopak schváli řadu sociálních opaření. Zejména se jednalo o zvýšení porodného a rodičovského příspěvku. Zmíněná opaření vsoupila v planos na počáku volebního roku 2006 a měla souhrnný negaivní efek na defici ve výši 1 % HDP (Konvergenční program MF ČR, 2007). V leech 2002 až 2006 se za přispění srukurálních fondů a Fondu soudržnosi dařilo zvyšova invesice do fixního hrubého kapiálu, jak ukazuje abulka č. 52. Teno rend se ovšem snižováním invesičních výdajů dramaicky oočil v roce Česká republika sice poé v roce 2008 úspěšně ukončila proi ní vedenou Proceduru při nadměrném schodku, ale omezila při om jednu z vůbec nejvíce prorůsových položek vládních výdajů. Reálné empo růsu hrubého fixního kapiálu se v roce 2007 dosalo do záporných čísel. Rozpočové škry v oblasi budování infrasrukury a dalších oblasí, keré poenciálně zvyšují efekiviu soukromých invesic, považujeme z dlouhodobého hlediska za španý krok. Tabulka č. 52: Tvorba hrubého fixního kapiálu vorba hrubého fixního kapiálu (mld. Kč) vorba hrubého fixního kapiálu (% HDP) reálný růs vorby hrubého fixního kapiálu (%) ,1 83,4 95,2 117,2 136,4 146,5 161,5 165,5 3,6 3,5 3,9 4,5 4,8 4,9 5,0 4,7 15,4 0,5 11,3 22,2 11,9 7,7 9,3 1,1 Zdroj: MF ČR, ČSÚ, vlasní výpočy 9 Jedná se pouze o přímé náklady na adminisraivu a bezprosřední náklady splnění povinnosí členské země, např. v oblasi ekologie či zdravoní péče (Konvergenční program MF ČR, 2004).

116 114 FISKÁLNÍ POLITIKA Další oblasí vládních výdajů, u keré se obecně předpokládá přímý vliv na dlouhodobý ekonomický růs, jsou výdaje na rozvoj lidského kapiálu. Především jsou o výdaje na vzdělání, kde očekáváme poziivní vliv na produkiviu práce a echnologický pokrok, a dále výdaje na zdravoní péči. Výdaje na vzdělání rosly ve sledovaném období v absoluních číslech rychle, přeso jejich růs pouze minimálně předčil růs HDP. Česká republika přiom výdaji na sudena po přepočení podle pariy kupní síly v roce 2005 dosahovala méně než 58 % průměru zemí OECD (OECD Saisics). 10 Tako hluboký rozdíl oproi nejvyspělejším zemím je spíše negaivní výsledek neodpovídající původním záměrům. Je však zřejmé, že nezáleží na výši výdajů, ale na kvaliě poskyovaného vzdělání a jeho využií v ekonomice. Díky nově dosupným daům, zachycujícím vzah výše pozdějšího individuálního výdělku (sejně jako vlivu na ekonomický růs) a esovaných kogniivních schopnosí, eno jev zkoumají Hanushek, Wößmann (2007). Uvádějí, že v zemích jako ČR, Maďarsko a Polsko je výše výdělků silně vázána na délku školní docházky, avšak ve srovnání s dalšími zeměmi relaivně slabě na individuální schopnosi. Tuo schopnosi dosahova růs škodící neefekiviu připisují nedokonalosem pracovního rhu ransformujících se ekonomik. K povaze vzahu vzdělávání a růsu uvádí Bils, Klenow (2000), že kauzaliou od délky vzdělávání k růsu lze sěží vysvěli více než řeinu korelace ěcho klíčových veličin. Kauzální vzah od růsu (ať očekávaného či skuečného) k vzdělání je mnohem silnější. Jinými slovy se ukazuje, že spíše než že by rozsáhlé invesice do vzdělání mohly přinés vyšší růs, ak je o nárůs vyspělosi, kerý si vyžádá lepší vzdělávání. Pokud jde o výdaje na sociální zabezpečení, ak je opě zřejmé, že ekonomický růs není jejich prioriou. Podle ekonomické eorie právě vysoké sociální jisoy snižují moivaci pracova a případně mohou simulova pracovní sílu k přesunu do oblasi šedé ekonomiky. Můžeme konsaova, že v ČR zůsávaly po celé sledované období podle očekávání vcelku sabilní. Průměrně se pohybovaly okolo hodnoy 12,5 % HDP, přičemž od roku 2003 pozorujeme jejich mírný pokles. Teno pokles je však způsoben převážně samoným vysokým empem růsu HDP. Graf č. 38: Výdaje veřejných rozpočů na rozvoj pracovní síly (v % HDP) 16 % 14 % 12 % 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % Zdravonicví Vzdělávání Sociální zabezpečení Zdroj: MF ČR 10 V pariě kupní síly a sálých cenách roku 2000 činily výdaje v roce 2005 na sudena v prvních dvou supních školsví pro Českou republiku 4098 USD, zaímco průměrná hodnoa zemí OECD činila 7065 USD. Pro školsví vysoké o bylo 6649 USD oproi USD. Procenuální vyjádření edy činí v obou případech 58 % (OECD Saisics).

117 FISKÁLNÍ POLITIKA Rovnováha veřejných rozpočů V předchozích kapiolách jsme se věnovali analýze příjmové a výdajové sránky veřejných rozpočů. Nyní odpovíme na oázku, zdali byly yo srany v souladu a jakým způsobem jejich případný nesoulad ovlivnil hospodářský růs. Na začáku sledovaného období dochází k nárůsu deficiů veřejných financí. Již z předchozích kapiol víme, že se eno rend láme v roce V omo roce vsoupila Česká republika do EU a začlenila se ak do sysému fiskálních pravidel, kerý je pro ni předsavován konvergenčním programem. 11 Dle ohoo dokumenu měly deficiy vládního sekoru v roce 2006 klesnou pod 3,8 % HDP a v roce 2008 defici neměl bý vyšší než 3 % HDP. 12 Je zjevné, že zavedení ěcho pravidel mělo výrazný disciplinační vliv na českou fiskální poliiku, a o i přes skuečnos, že schválené výdajové rámce vláda až do roku 2006 překračovala. K výraznějšímu poklesu deficiů ale dochází až s násupem sředopravicové vlády po volbách v roce Teno pokles je dán úsporami na výdajové sraně veřejných rozpočů (graf č. 37). Z grafu č. 39 je však zřejmé, že se na poklesu deficiů podsanou měrou podílel aké vysoký růs HDP. Graf č. 39: Deficiy veřejných rozpočů (v % HDP) Saldo sáního rozpoču Saldo sáního Reálný růs HDP (%) 8 % 7 % 6 % 5 % 4 % 3 % 2 % 1 % 0 % Zdroj: MF, ČSÚ Skuečný charaker fiskální poliiky nejlépe odhalíme podle srukurálního deficiu (graf č. 40). Do roku 2004 byla česká fiskální poliika výrazně expanzivní, a o i přes probíhající ekonomický růs. Příčiny fiskální expanze je proo řeba hleda spíše v oblasi poliické než ekonomické. Vsup do EU a přijeí fiskálních pravidel donuilo vůrce české fiskální poliiky vyvinou fiskální úsilí ve výši 3,5 % HDP. 13 Too úsilí ale v následujícím předvolebním roce opě pominulo, k dalšímu snížení srukurálního deficiu dochází až s násupem nové vlády v roce Přesože edy v posledních leech došlo k poklesu srukurálních deficiů, zůsává česká fiskální poliika i nadále expanzivní. Rozdíly mezi celkovým a srukurálním deficiem přiom ukazují že, české vlády nedokázaly využí období, kdy se výkon české ekonomiky pohyboval nad poenciálním produkem, ke snížení nerovnováhy veřejných rozpočů. 11 Konvergenční programy předkládají sáy, keré jsou členy EU avšak nejsou členy EHMU. Cílem ěcho programů je posoudi, jakým způsobem sáy naplňují podmínky Paku sabiliy a růsu. 12 Právě 4 roky od vsupu do EU měly české vlády na odsranění nadměrného deficiu. Procedura nadměrného deficiu byla s Českou republikou ukončena v roce Fiskální úsilí je definováno jako meziroční změna srukurálního deficiu.

118 116 FISKÁLNÍ POLITIKA Z výše uvedeného plynou dva závěry. Zaprvé, že česká fiskální poliika plní nejen ekonomické ale i poliické funkce, výsledkem čehož jsou permanenní srukurální deficiy. Zadruhé, vlivem fiskální expanze v době ekonomického růsu vznikla siuace, kdy je velmi obížné využí diskreční opaření fiskální poliiky v době poklesu HDP, pokud nemá dojí k neudržielnému nárůsu vládního dluhu. Graf č. 40: Srukurální deficiy (v % HDP) 0 % -1 % -2 % -4 % -5 % -6 % Cyklicky očišěné saldo veřejných rozpočů Zdroj: MF ČR, Ameco, údaje za rok 2008 jsou odhadem Graf č. 41 zaznamenává vývoj národních a vládních úspor a ukazuje nám, jakým způsobem na vládní deficiy reagovaly další ekonomické subjeky. Vidíme, že výrazné změny národních hrubých úspor jsou dány změnou hrubých vládních úspor. Výjimku voří rok 2008, kdy národní úspory klesají, aniž by se měnily úspory vládní. Teno pokles je způsoben poklesem úspor v sekoru finančních a nefinančních podniků z 16,1 % na 13,4 % HDP (MF ČR, 2009). Lze očekáva, že eno propad je způsoben začínající krizí a nesouvisí s fiskální poliikou. Můžeme edy vyvodi závěr, že ke kompenzaci poklesu veřejných úspor nedocházelo a nerovnováha veřejných rozpočů měla poenciál ovlivni kapiálovou zásobu v ekonomice. Vzhledem k omu, že veřejné rozpočy byly po celé sledované období deficiní, lze říci, že na množsví kapiálu v ekonomice působily negaivně. Graf č. 41: Vývoj národních úspor (v % HDP) 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % Národní hrubé úspory Hrubé vládní úspory Zdroj: MFČR

119 FISKÁLNÍ POLITIKA Závěr V exu jsme se zabývali fiskální poliikou jakožo jedním z hlavních násrojů vlády k dosažení vyššího dlouhodobého ekonomického růsu a edy vyšší konkurenceschopnosi ekonomiky. Ponechávali jsme vědomě sranou normaivní oázky ýkající se role a správného nasavení cílů fiskální poliiky v oblasech sociálních. Fiskální poliika ovlivňuje výsup ekonomiky zejména přes svůj vliv na kapiálovou zásobu. Teno vliv je zprosředkován moivačními efeky srukury vybíraných daní a užiím vládních výdajů k navýšení fyzického či rozvoji lidského kapiálu. Po výdajové i příjmové sránce bylo sledované období celkově spíše sabilní a k žádnému dramaickému vychýlení sledovaných veličin v něm nedošlo. Proo aké nepovažujeme prudký hospodářský růs počínající rokem 2004 za výsledek fiskální poliiky. Podíl vládních příjmů na hrubém domácím produku kulminoval v roce 2004, u vládních výdajů omu bylo o rok dříve. Za závažnou skuečnos považujeme nevhodnou srukuru daní v ČR, kerá velmi vysokým podílem přímých daní způsobuje vyšší disorze na rhu práce a zvýhodňuje současnou spořebu před úsporami. To má za následek lak na snižování kapiálové zásoby, kerý posléze vyúsí v nižší empa růsu reálného HDP a edy zráu v konkurenceschopnosi. Česká republika sejně jako Slovensko zavedla rovnou daň z příjmů fyzických osob. Sále však je v porovnání s osaními zeměmi V-4 zemí s velmi vysokým zdaněním příjmu právnických osob, čímž hospodářskému růsu éž nevychází plně vsříc. Za zlomový pokládáme rok 2004, kdy se vlivem vsupu České republiky do EU, znamenajícím éž přijeí sriknějších fiskálních pravidel, dramaicky snížily deficiy veřejných rozpočů. Too snížení však nepovažujeme za dosaečné zejména s přihlédnuím ke srukurálnímu deficiu. Ten ukazuje, že i v leech 2004 až 2007, kdy se ČR ěšila bezprecedennímu růsu, nedokázaly vlády upusi od expanzivní fiskální poliiky a míso snižování zadlužení jej zvyšovaly. Tao skuečnos v současnosi znesnadňuje výchozí pozici fiskální poliiky jako poenciálního násroje vlády v boji s celosvěovou ekonomickou krizí.

120 118

121 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU Mezinárodní pohyb kapiálu Na počáku přechodu k ržnímu hospodářsví byla pro ČR i osaní ranziivní země regionu charakerisická silná pořeba kapiálu, jelikož echnologická a srukurální přeměna jejich hospodářsví na moderní ržní ekonomiky narážela na bariéru domácích úspor. V souladu s ekonomickou eorií do nich edy v průběhu posledních dvou dekád v hojné míře plynul zahraniční kapiál. 1 Ten se v průběhu le sal ahounem i českého hospodářsví a jedním z hlavních fakorů vysvělujících ekonomickou konvergenci země k ekonomické úrovni jejích západních proějšků. V éo kapiole se pokusíme blíže analyzova dopady zahraničního kapiálu na ekonomiku ČR, a o zejména na schopnos jejího dlouhodobého růsu. Nejvěší důraz přiom bude kladen na efeky přímých zahraničních invesic na české hospodářsví. Srukura éo kapioly bude následující: nejdříve se kráce zaměříme na obecné eoreické vazby mezi zahraničním kapiálem, jeho jednolivými ypy a konkurenceschopnosí ekonomiky, do keré plyne. Poé se sousředíme na konkréní vývoj čisého kapiálového přílivu do ČR, přičemž nejvěší důraz bude kladen na vývoj a efeky přímých zahraničních invesic. Jelikož ao kapiola volně navazuje na někeré předchozí publikace CVKS (zejména Vašendová, 2006) bude v ní věnována pozornos především vývoji po přelomu isícileí a nebude se edy zabýva např. siuací na počáku ransformačního procesu či jeho výchozími podmínkami Zahraniční kapiál a konkurenceschopnos eoreické vazby Ješě předím, než přisoupíme k analýze vývoje oků zahraničního kapiálu v české ekonomice, zasavíme se kráce u obecných vazeb mezi ním a konkurenceschopnosí hospodářsví. Kapiál je ekonomy považován za jeden z klíčových fakorů ekonomického růsu a rozvoje. I v éo kapiole budeme pojem konkurenceschopnos chápa především jako schopnos dlouhodobého ekonomického růsu. Ta je kapiálem významně ovlivněna krákodobě i dlouhodobě a není proo překvapivé, že řada eorií ekonomického růsu ho považuje za jeden z primárních deerminanů růsové rajekorie ekonomiky. Je omu ak proo, že jeho příliv rozšiřuje invesiční možnosi země nad rámec domácích úspor. Dle ekonomické eorie by navíc kapiál měl plynou ze zemí, keré ho mají relaivně dosaek do zemí, kde je vzácný a jeho mezní produkivia je edy vysoká. I ČR se na počáku své ransformace nacházela v siuaci, kdy úroveň domácích úspor omezovala invesiční možnosi hospodářsví a exisovala zde řada invesičních příležiosí. Zahraniční kapiál 1 V souladu s předchozími publikacemi CVKS (viz Vašendová, 2007 nebo Jamborová, 2008) budeme pod pojmem zahraniční kapiál rozumě jednolivá čisá salda položek finančního úču plaební bilance, edy přílivy jednolivých druhů kapiálu očišěné o jejich odlivy.

122 120 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU se v následujících leech sal v souladu s předpoklady ekonomické eorie jedním z hlavních zdrojů financování hrubé vorby fixního kapiálu (dále jen GFCF) v ekonomice a ím i ekonomického růsu. Kromě jeho přímých efeků má zahraniční kapiál i řadu nepřímých dopadů na hospodářsví. Ty bychom mohli rozčleni podle základních forem, kerých zahraniční kapiál nabývá. Prvním jsou přímé zahraniční invesice (dále jen PZI) Tak jsou sandardně označovány dlouhodobé vklady zahraničních invesorů do podniků. Právě v souvislosi s ímo druhem kapiálu se uvádí nejvyšší množsví poziivních vedlejších efeků. Jedná se např. o přísup k novým echnologiím, ransfer manažerských dovednosí, know -how a jiné předpoklady dlouhodobého ekonomického růsu, ale aké zvýšení konkurence, keré vyváří lak na zvyšování efekiviy fungování všech i domácích subjeků v ekonomice. 2 Jedná se aké o druh kapiálu s relaivně nízkou volailiou. 3 Další položkou finančního úču plaební bilance jsou porfoliové invesice, edy mezinárodní ransakce s různými druhy cenných papírů. Kromě oho, že přinášejí podnikům nový kapiál, mají aké poziivní dopad na rozvoj finančních rhů v ekonomice (Vašendová, 2007). Konečně posledním druhem kapiálu jsou osaní invesice. I y zvyšují kapiálovou zásobu země a její invesiční možnosi. Jelikož se však jedná především o zahraniční krákodobé a dlouhodobé úvěry, jejich příliv implikuje jejich nunos zpěného splacení, což může konkurenceschopnos ovlivňova i negaivně. Porfoliové a (zejména krákodobé) osaní invesice mohou navíc vykazova vysokou volailiu vývoje, což v součinnosi s dalšími rizikovými fakory může vés i ke krizi, jakou ČR zažila v druhé polovině 90. le. Takéž současná globální hospodářská recese poukazuje na o, že pohyby zahraničního kapiálu mohou skýa i určiá nebezpečí. Tao kapiola bude sledova vývoj oků uvedených řech druhů kapiálu a idenifikova jejich dopady na konkurenceschopnos české ekonomiky. Nejdříve se však sručně podíváme na vývoj zahraničního kapiálu v ČR obecně Zahraniční kapiál v konkurenceschopnos ČR Zaímco v předchozí čási kapioly jsme se zamýšleli nad obecnými vazbami mezi zahraničním kapiálem a konkurenceschopnosí a definovali základní pojmy problemaiky, v éo se budeme zabýva konkréním vývojem v ČR. V první čási podkapioly sručně zasadíme kapiálové oky v ČR do širšího konexu vývoje v zv. vznikajících rzích v Evropě. Poé se podíváme na vývoj kapiálového přílivu a jeho jednolivých komponen do ČR. U jednolivých druhů kapiálu se přiom pokusíme o posouzení jejich pravděpodobného dopadu na české hospodářsví. Vsup ranziivních zemí na globální kapiálové rhy zásadně změnil celosvěové směřování kapiálu. IIF (2009) uvádí, že zaímco v roce 1995 se čisý kapiálový příliv do vznikajících rhů v Evropě 4 pohyboval kolem 5 % jejich kombinovaného HDP, v rekordním roce 2007 dosáhl již 13 %. 5 Zahraniční kapiál do nich plynoucí dosahoval zejména po přelomu isícileí úcyhodných hodno, což plailo i pro ČR. 2 Přehled lieraury o efekech PZI a jejich dopadech na ekonomický růs, poskyuje např. sudie Ozurka (2007). Základní axonomii poziivních i negaivních dopadů PZI na ekonomiku, do keré přicházejí, uvádí zase Vašendová (2007). 3 Je nasnadě, že přesun již uskuečněných PZI mezi zeměmi je obížnější než přesun porfoliových či krákodobých invesic, což činí eno druh kapiálu poměrně sabilním. 4 Do éo kaegorie však řadí IIF poněkud neradičně pouze následující země: Bulharsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Turecko a Ukrajinu (IIF, 2009). 5 U vznikajících asijských a lainskoamerických rhů se v émže roce pohyboval pouze kolem 5 či. 6 % (IIF, 2009).

123 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU 121 Graf č. 42: Vývoj kumulaivního salda finančních účů plaební bilance nových členských zemí EU a ČR mezi ley 2000 až 2006 v milionech USD mil. US D ČR nové členské země EU* Poznámka: * jedná se o země Visegrádské čyřky, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a země Pobalí. Zdroj: DSI Daa Service & Informaion, 2008, vlasní výpočy Poda komplexní vysvělení ohoo vývoje je vzhledem k množsví specifik jednolivých ekonomik a pohybu zahraničního kapiálu v nich velmi obížné a není předměem éo kapioly. 6 Kdybychom se však měli sručně idenifikova fakory, keré ovlivňovaly kapiálový příliv do ranziivních zemí sřední a východní Evropy a edy i ČR, lieraura mezi ně obecně řadí vedle velikosi a vyspělosi ekonomik zejména průběh reforem, přijaou privaizační sraegii, liberalizaci kapiálu v rámci finančního a kapiálového úču plaební bilance apod. 7 Dle Lanea a Milesi- Ferreiové (2007) byl příliv zahraničního kapiálu do ČR i osaních ranziivních zemí v souladu s ekonomickou eorií i obecnými očekáváními, vzhledem k nízké zásobě kapiálu, jeho vysokým očekávaným výnosům, možnosem ekonomické konvergence, geografické blízkosi západním rhům, vysoké úrovni lidského kapiálu v ěcho zemích i insiucionální kově předpokládaného člensví v EU. Tio auoři dále uvádí, že eno kapiálový příliv umožnil rychlejší ekonomickou konvergenci ěcho zemí, než by jinak bylo vzhledem k vorbě domácích invesic možné. 8 Tuo domněnku povrzuje i Rosenberg (2008), kerý na rozkladu ekonomického růsu mezi ley 2002 až 2006 (podobně, jako je i argumenováno v úvodu éo publikace) ukazuje, že v drivé věšině byla u ranziivních zemí regionu včeně ČR jeho dominanní složkou celková fakorová produkivia (dále jen TFP) s výrobním fakorem kapiál na druhém mísě. TFP a kapiál jsou však provázány (zahraniční) kapiál zvyšuje celkovou efekivnos fungování ekonomiky, kerá se právě na TFP projevuje. To poukazuje na skuečnos, že kapiál (včeně jeho zahraniční složky) byl vskuku významným fakorem ekonomické konvergence ranziivních zemí včeně ČR. Exisují i empirické sudie docházející ke sejnému závěru např. vlivná sudie Mezinárodního měnového fondu z roku 2007 (Abiad, e al., 2007). 6 Více o srovnání vývoje oků zahraničního kapiálu v nově příchozích zemích EU a dopadech na konkurenceschopnos jejich ekonomik je uvedeno v Jamborová (2008). 7 Např. Claessens e al. (1998) idenifikuje jako hlavní deerminany kapiálového přílivu do ranziivních zemí reformní úsilí, privaizační sraegii, úrokový diferenciál, makroekonomickou a poliickou sabiliu, finanční oevřenos a sabilní finanční rhy a konečně nízké agregání úspory. 8 Teno kapiálový příliv ale aké umožnil financování deficiů běžných účů plaební bilance, keré se saly pro mnoho ranziivních zemí dlouhodobým fenoménem. Teno vývoj má jak poziivní sránku (rozšíření spořebních možnosí či umožnění imporu kapiálových saků), ak skýá i mnohá nebezpečí, jak ukázala hospodářská krize druhé poloviny 90. le v ČR či současný vývoj pobalských ekonomik. Více o éo problemaice např. Rosenberg (2008).

124 122 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU Nyní však ponecháme mezinárodní vývoj sranou a zaměříme se na obecný vývoj oků zahraničního kapiálu v ČR. Ten zachycuje následující graf. Graf č. 43: Vývoj sald jednolivých položek finančního úču plaební bilance ČR mezi ley 1989 až 2008 v milionech USD Mil. US D * 1990* 1991* 1992* **2008** PZI Porfoliové invesice Osaní invesice Saldo FÚ celkem Poznámka: * jsou použia daa za celé Československo. Zdroj: DSI Daa Service & Informaion, 2008; ** ČNB, 2009a Ačkoliv se ao kapiola zaměřuje primárně na vývoj po přelomu isícileí, pro úplnos nyní sručně shrneme vývoj kapiálového přílivu do ČR od počáku ransformace. V grafu vidíme, že jednolivé položky finančního úču plaební bilance se vyvíjely v čase časo poměrně proichůdně. Jsou zde nicméně parné následující výkyvy. Zaímco v prvních leech ransformace bylo saldo finančního úču jako celku spíše negaivní a docházelo edy k odlivu kapiálu z ČR, rok 1995 je charakerisický nárůsy všech forem kapiálu. Ten byl mimo jiných fakorů, jakými byla privaizace, liberalizace zahraničního obchodu a poměrně rychlá makroekonomická sabilizace, způsoben zejména liberalizací kapiálových oků. Posléze se však na kapiálovém přílivu začaly podepisova varovné makroekonomické signály a krizový rok 1997 je ak poznamenán poklesem množsví zahraničního kapiálu plynoucího do ČR. Na vývoji přílivu zahraničního kapiálu se po roce 1998 parně podepsalo i zavedení sysému invesičních pobídek v omo roce. Silný příliv PZI, kerý je charakerisický pro roky následující, má na svědomí kladné saldo finančního úču plaební bilance, přesože saldo osaních a porfoliových invesic se v é době nacházelo časo v červených číslech. Teno vývoj porfoliových a osaních invesic můžeme parně přičís globální nervoziě invesorů, způsobené propuknuím finančních krizí v Asii či Rusku. Jak již bylo řečeno, jelikož není jednoduché nají v následném období mezi vývojem jednolivých forem kapiálu mnoho společných jmenovaelů, zaměříme se na analýzu jejich vývoje odděleně dále v exu. Co se ýče současného savu přílivu kapiálu a zejména vyhlídek do budoucna, je nasnadě, že se na nich podepíše probíhající krize. Ačkoliv na českou ekonomiku negaivně dopadá pokles exporů vlivem hospodářské recese u našich hlavních obchodních parnerů, v oblasi zahraničního kapiálu zaím ke vzniku dalších krizových ohnisek nedochází (jak bude argumenováno níže). IIF (2009) však odhaduje, že kapiálové oky do evropských vznikajících rhů, keré činily v roce 2007 zhruba 400 mld. USD, poklesnou v omo roce na pouhých 30 mld. USD. Pokud se ao předpověď vyplní, bude se jedna o velmi silný výkyv, kerý pravděpodobně přispěje k prohloubení makroekonomických problémů zemí v regionu. Nyní se však již zaměříme plně na siuaci české ekonomiky, a o z perspekivy PZI.

125 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU Přímé zahraniční invesice a konkurenceschopnos ČR Tradičně nejvíce sledovaným druhem zahraničního kapiálu jsou PZI. Důvodem je množsví poziivních efeků ohoo ypu kapiálu, z nichž základní jsme uvedli výše. V éo čási kapioly se pokusíme poda komplexní přehled jak o vývoji a základních rysech PZI v ČR, ak i jejich dopadech na českou ekonomiku. Začneme u vývoje PZI, kerý nám zobrazuje následující graf. Graf č. 44: Vývoj přílivu, odlivu a čisého přílivu PZI v ČR mezi ley 2000 až 2008 v milionech USD Mil. US D PZI příliv PZI odliv PZI čisý příliv Zdroj: ČNB, 2009a Při vysvělování zobrazeného vývoje budeme klás důraz zejména na vývoj od přelomu isícileí a nebudeme se edy zabýva charakerisikami 90. le. Vývoj PZI i osaních druhů kapiálu v omo období je oiž zevrubně vysvělen v předchozích publikacích CVKS zejména Vašendová (2006). Na začáku nového isícileí v ČR pokračoval rend silného přílivu PZI. Ten mělo na svědomí zejména zavedení sysému invesičních pobídek na konci 90. le spolu s probíhajícími privaizačními projeky. 9 Silný příliv PZI pokračoval i po přelomu isícileí, zejména do roku 2002, kdy byl způsoben zejména realizacemi velkých privaizací. V roce 2003 pak došlo k poklesu čisého přílivu PZI svou roli pravděpodobně hrály ničivé záplavy i vyčerpání privaizačního procesu (ECFIN, 2007). Nárůsy čisého přílivu PZI v dalších dvou leech bychom pravděpodobně mohli vzáhnou k vzesupu arakiviy české ekonomiky pro zahraniční invesory vlivem vsupu do EU. Velmi vysokých přílivů dosahují PZI v posledních dvou leech. V roce 2007 jak uvádí ČNB (2007) sálo za vysokým přílivem PZI především splácení dluhů, keré si vzaly zahraniční maeřské společnosi od svých českých filiálek. K podobně vysokému přílivu PZI došlo i v minulém roce. Dle ČNB (2008) za ímo sály zejména reinvesované zisky zahraničních společnosí v ČR. Co se ýče vyhlídek do budoucna, ačkoliv eno vliv není zaím v grafu parný, dá se očekáva, že se ČR nevyhne probíhajícímu globálnímu invesičnímu úlumu. Čisý příliv PZI ak leos parně poklesne, a o i přeso, že dle nedávno zveřejněného průzkumu společnosi Erns & Young o invesičních projekech v Evropě se ČR sále drží ve dvacíce nejarakivnějších zemí pro invesory na svěě (Erns & Young, 2009). Problemaická 9 Sysém invesičních pobídek, kerý obsahoval mimo jiné opaření jako slevy na daních, podpora vzniku pracovních mís ad., ak přispěl k omu, že příliv PZI dosáhl do roku 1999 rojnásobku průměru osaních zemí regionu (ECFIN, 2007). Problemaika invesičních pobídek, jejich efekiviy a smysluplnosi je nicméně předměem mnoha deba viz Vašendová (2006).

126 124 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU je aké srukura zásoby PZI mnoho je jí oiž koncenrováno v sekoru auomobilového průmyslu, kerý momenálně zažívá celosvěový pokles. 10 V posledních řech leech dochází aké k růsu českých PZI v zahraničí, což poukazuje na vyspělos české ekonomiky, kerá se posupně sává vedle desinace pro zahraniční invesice aké jejich zdrojem. O om svědčí aké o, že zaímco příliv PZI do ČR v posledních dvou leech spíše sagnoval, české PZI v zahraničí se zvýšily z 27,1 mld. korun v roce 2007 na 32,4, mld. v roce minulém (MPO, 2009). Dominanní položkou odlivu PZI byl v minulém roce dle ČNB (2008) podíl domácích invesorů na reinvesovaných ziscích zahraničních společnosí. Zaímco po celou dobu ransformace bylo radičním cílem českých PZI Slovensko, v posledních dvou leech je hlavní desinací pro české invesory Nizozemí aké kvůli svým daňovým výhodám (MPO, 2009). Ačkoliv vývoj čisých přílivů PZI v grafu č. 44 vypadá působivě, nedává nám žádnou informaci o relaivní pozici ČR v rámci regionu. 11 Z ohoo důvodu se aké kráce podíváme na o, jak si ČR v posledních leech sojí v rámci relaivní arakiviy pro zahraniční invesory. Siuaci nám ilusruje následující graf: Graf č. 45: Kumulovaný čisý příliv PZI mezi ley 2000 až 2007 (levá osa, v milionech USD) a kumulované PZI na hlavu (pravá osa, v USD) srovnání zemí sřední Evropy Mil. USD USD 0 Česká republika Polsko Maďarsko Slovensko 0 Kumulované PZI PZI na hlavu Zdroj: UNCTAD, 2009; vlasní výpočy V grafu je parné, že ČR si co se ýče své schopnosi přiláka PZI v regionu vede velmi dobře. 12 V absoluním vyjádření jej předsihuje pouze Polsko. To je však na om díky velikosi svého hospodářsví a poču obyvael při posouzení lépe vypovídajícího ukazaele čisého přílivu PZI na hlavu nejhůře ze všech čyř ekonomik. Alernaivním měříkem úspěšnosi na poli PZI může bý aké srovnání na bázi jejich zásoby v absoluním vyjádření a jako proceno HDP. I v omo ohledu si ČR vede velmi dobře. V roce 2007 byla zásoba PZI v absoluním vyjádření druhá nejvyšší po Polsku (zhruba 101 mld. USD), což odpovídá druhému mísu aké co se ýče srovnání jako procena HDP. S necelými 60 % zásoby PZI na HDP zaosává pouze za Maďarskem, kde eno ukazael v roce 2007 dosahoval 70 % (UNCTAD, 2009). 10 To však není záležiosí pouhé ČR. The Economis (2008) uvádí, že ransporní sekor má v současnosi na svědomí 50 % exporů a 10 % přidané hodnoy v celé sřední Evropě. 11 Komplexní srovnání pohybu zahraničního kapiálu ve sřední Evropě a jeho dopadů na konkurenceschopnos amních ekonomik poskyuje Vašendová (2007). 12 Jak je v lierauře zabývající se zahraničním kapiálem a jeho pohyby sandardem, jsou grafy v éo kapiole (pokud není uvedeno jinak) vyjádřeny v USD. Při inerpreaci grafů musíme mí však na paměi, že salda jsou udíž ovlivněna pohyby kurzu domácí měny k USD a jsou edy srovnaelné prakicky pouze z pohledu dolarových invesorů. Too poenciální zkreslení musí bý edy vzao v poaz zejména u grafu č. 45.

127 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU 125 Ješě dříve, než se pokusíme o idenifikaci vazeb mezi PZI a konkurenceschopnosí české ekonomiky, zasavme se kráce u sekorových a erioriálních rysů přílivu a odlivu PZI v ČR. Co se ýče PZI směřujících do české ekonomiky, v posledních leech jsou hlavními invesory země EU (konkréně Nizozemí, Německo a Rakousko) a mezi hlavní hráče mimo EU paří země Severní Ameriky či Japonsko (ČNB, 2007). U odvěví, do kerého PZI směřují, dá se říci, že obecným rendem je přesun PZI ze zpracovaelského průmyslu do odvěví s vyšší přidanou hodnoou a sekoru služeb (ECFIN, 2007). V roce 2008 směřovaly PZI především do sekoru finančního zprosředkovaelsví, reali a echnologicky sofisikovaných výrob zpracovaelského průmyslu (ČNB, 2008). Mezi nadnárodní společnosi, keré mají v ČR své regionální zasoupení, paří mimo jiné Panasonic, ABB, Siemens, DHL a řada firem auomobilového průmyslu. Co se ýče PZI směřujících z ČR do zahraničí, ČNB (2007) uvádí, že mezi hlavní cíle paří osaní země EU (Slovensko, Bulharsko apod.). Vedle základních rysů PZI je aké zajímavé položi si oázku, jaké fakory nejvíce vedou zahraniční invesory při rozhodování o alokaci jejich invesic. Jak uvádí Vašendová (2007), u sředoevropských zemí se jedná zejména o následující fakory: poliickou a makroekonomickou sabiliu, rysy domácího rhu, náklady a kvalifikovanos pracovní síly, geografickou polohu ad. 13 Z ohoo pohledu není jednoduché predikova vyhlídky ČR na globálním rhu PZI. Co se ýče rysů pracovní síly, výhoda ČR na omo poli se pravděpodobně bude v budoucnu vyčerpáva. Kaloay (2005) uvádí, že v roce 2000 byla ČR na řeím mísě regionu co se ýká podílu produkiviy práce na mzdě za Maďarskem a Slovenskem a vysoko nad regionálním průměrem. Dá se však předpokláda, že u výrob, keré jsou náročné na velké množsví sředně kvalifikované pracovní síly, bude v budoucnu docháze spíše k jejich přesunům do zemí, jako je Bulharsko či Rumunsko (AT Kearney, 2007). 14 Nyní se však zaměřme na idenifikaci dopadů, jaké příliv PZI měl a má na českou ekonomiku. Klasifikace dopadů PZI v související lierauře je různá. My se v éo kapiole nejdříve sousředíme na obecný dopad zahraničního kapiálu na ekonomiku ČR konkréně do jaké míry jsou PZI zdrojem financování nových invesic. Poé se podíváme na charakerisiky podniků pod zahraniční konrolou a jejich podíl na celkové hrubé přidané hodnoě vyvořené v českém hospodářsví. Nakonec se zasavíme i u dalších mikroekonomických dopadů PZI, jako jsou echnologické spillovery ad. Již dříve bylo zmíněno, že výrobní fakor kapiál hrál a hraje významnou roli při vysvělení ekonomického růsu české ekonomiky. Tuo problemaiku nyní více rozvedeme. Při bližším pohledu kerý nám zprosředkovává abulka č. 1 v úvodu éo monografie vidíme, že kapiál byl vskuku významným přispěvaelem reálného ekonomického růsu, a o zejména na počáku nového isícileí. V posledních leech je pak v omo ohledu dominanní spíše ukazael celkové fakorové produkiviy. Jelikož se však výsledky růsového účenicví obecně odhadují poměrně obížně a nedocházejí ke zcela idenickým výsledkům, zohledníme na omo mísě aké odhad Generálního ředielsví Evropské komise pro hospodářské a finanční záležiosi (dále ECFIN). Ačkoliv eno odhad není proveden pro období primárně sledované v éo kapiole, je zde pro lepší předsavu o obecném vývoji vlivu kapiálu v ČR uveden rovněž. Výsledný odhad ECFIN je zobrazen v následujícím grafu. 13 Více o éo problemaice je uvedeno ve Vašendová (2007), Janicki a Wunnava (2004) nebo Ryšavá (2008). 14 AT Kearney (2007) uvádí, že mezi ley 2000 až 2006 došlo k 173% nárůsu průměrných nákladů práce, což je jeden z nejprudších nárůsů v regionu. I ak se však náklady práce v ČR sále pohybují kolem 30 % celoevropského průměru.

128 126 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU Graf č. 46: Růsové účenicví rozklad reálného růsu HDP ČR mezi ley 1996 až 2005 v % HDP % of GDP real GDP TFP capial deepening average hours worked working age pop. paricipaion unemploymen Zdroj: ECFIN, 2007 Graf ukazuje, že příspěvek kapiálu k reálnému růsu ekonomiky vskuku nebyl zanedbaelný, a o zejména ve srovnání s výrobním fakorem práce (zn. poslední čyři ukazaele). Oázkou je, jakou čás kapiálové akumulace umožnil právě zahraniční kapiál. Abychom ji mohli zodpovědě, musíme se podíva na vývoj ukazaele podílu PZI na GFCF. Ten nám ilusruje následující graf: Graf č. 47: Podíl čisého přílivu PZI na hrubé vorbě fixního kapiálu v ČR a Polsku mezi ley 2000 až 2007 v procenech Procena průměr ČR Polsko Poznámka: daa pro rok 2008 zaím nejsou dosupná. Zdroj: UNCTAD, 2008 Ukazael podílu PZI na GFCF nám říká, do jaké míry jsou zdrojem invesic v ekonomice právě PZI. Graf nám ak umožňuje sledova nejen o, jak se PZI podílely na nových invesicích v hospodářsví, ale zprosředkovává nám i srovnání s regionálním hegemonem, co se ýče PZI Polskem. Jak již bylo uvedeno, Polsko je dlouhodobě příjemcem nejvyššího absoluního množsví PZI ve Sřední Evropě. Přeso se v české ekonomice PZI podílí na nových invesicích po éměř celou sledovanou dobu více než v Polsku. Mírně nižší hodnoy ukazael v ČR dosahoval pouze v roce 2006, kdy jak bylo vidě v grafu č. 45 došlo v ČR k poklesu čisého přílivu PZI. V roce 2005 financovaly PZI veškeré invesice v české ekonomice dokonce éměř ze 40 %. Podíl zahraničního kapiálu na GFCF je však jen jedním z indikáorů, pomocí kerých se v současné lierauře aproximují dopady PZI. Další možnosí je podíva se na údaje o akiviách podniků pod zahraniční konrolou

129 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU 127 (dále jen PPZK). Zde Český saisický úřad umožňuje sledova vývoj do roku Hlavní indikáory uvádí následující abulka. Ta implikuje rend posilování posavení podniků se zahraniční majekovou účasí v českém hospodářsví na úkor domácích firem. Parný je rovněž dlouhodobý rend zaosávání produkiviy práce v českých podnicích vůči firmám zahraničním. 15 Tabulka č. 53: Údaje za podniky pod zahraniční konrolou v roce 2006 ukazael podíl hrubé přidané hodnoy PPZK na HDP 15,7 25,2 podíl nefinančních PPZK na hrubé přidané hodnoě 16,2 25,4 podíl produkiviy práce domácích podniků na produkiviě PPZK 65 % 53 % Zdroj: ČSÚ, 2008 Exisují však i další charakerisiky PPZK, keré bychom na omo mísě mohli uvés. 16 Král (2004) např. uvádí, že zahraniční firmy v posledních leech budují kapiálovou zásobu inenzivněji než domácí podniky. Hodnoa ukazaele pořízení invesic na jednoho zaměsnance v důsledku dosahuje zhruba 250 % úrovně v případě českých podniků. Dubská (2006) k omuo dodává, že invesice nefinančních PPZK v ČR rosly v období 1995 až 2004 průměrně éměř o čvrinu (!) ročně. Uvádí, že zahraniční firmy ak byly jediným segmenem české ekonomiky, kerý dokázal mezi ley 1995 až 2004 zvýši podíl svých invesic na HDP osaní sekory v omo ohledu sagnovaly či zaosávaly. Míru penerace zahraničního kapiálu do české ekonomiky ale dokládají i další ukazaele. Kadicova (2007) např. uvádí, že zaímco se poče PPZK mezi ley 2000 až 2006 éměř zdvojnásobil na čvrinu všech průmyslových společnosí v ČR, jejich ržby dosáhly zhruba 60 % celkových ržeb celého průmyslu na území ČR. V omo období ale docházelo k nárůsu poču i podílu PPZK aké v osaních odvěvích. Došlo k více než sedminásobnému navýšení podílu PPZK na hrubé přidané hodnoě odvěví dopravy, skladování a spojů, dvojnásobnému růsu v oblasi finančního zprosředkování a nemoviosí (ČSÚ, 2008). 17 PPZK mají aké nemalý podíl na exporních kapaciách české ekonomiky i proměnách srukury exporu z ČR. Jak dokládá ČSÚ (2008) podíl exporů odvěví s vysokou koncenrací PZI (ypickým příkladem je srojírensví a výroba dopravních zařízení) na celkových českých exporech dlouhodobě rose. Poziivní dopad PZI na expory z ČR dokládá i empirická sudie Mandela a Tomšíka (2008). 18 Můžeme edy říci, že PPZK do značné míry byly a jsou ahounem českého hospodářsví, jeho růsu a edy i konkurenceschopnosi. 15 Teno vývoj poukazuje na exisenci zv. duální ekonomiky, kerá je obecně považována za jeden z poenciálních negaivních dopadů PZI. ČSÚ (2008) eno pojem definuje jako siuaci, kdy domácí podniky zaosávají ve výrobě, produkiviě práce a jiných ukazaelích za podniky pod zahraniční konrolou. Zda je exisence duální ekonomiky obecně problémem, je poněkud diskuabilní oázka, kerá jde mimo rámec éo kapioly. V souladu s předchozími publikacemi CVKS (Vašendová, 2006) se přikláníme k názoru, že poziivní efeky PZI v českém hospodářsví vysoce převyšují případná negaiva. 16 Mnoho dalších údajů o působení PZI v české ekonomice uvádí Vašendová (2006 či. 2007). 17 Více o souvislosech PZI a srukurálních změn v českém hospodářsví zmiňuje ČSÚ (2008). 18 To však rozhodně neznamená, že je dopad PZI na běžný úče plaební bilance výhradně poziivní. Naopak bilance výnosů (kerá zachycuje mimo jiné repariaci zisků) přispívá v posledních leech k deficiu celého běžného úču plaební bilance.

130 128 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU Jak jsme však již uváděli, mezi důsledky přílivu PZI paří i další hůře kvanifikovaelné efeky, jako jsou echnologické a znalosí spillovery. 19 Ačkoliv se dá předpokláda, že k nim v českém hospodářsví docházelo a edy že se PZI ímo způsobem podepsaly na vývoji celkové fakorové produkiviy, dají se yo dopady jen ěžko přesně vyčísli. Snahy o empirickou kvanifikaci pověšinou vedly k nejednoznačným výsledkům. Přehledy ěcho sudií poskyuje OECD (2008) či ECFIN (2007) s ím, že na jejich základě není možné přesně urči, jak velký dopad mají PZI na produkiviu domácích firem. Je však nasnadě, že ovlivnily celkovou efekiviu českého hospodářsví jako celku Porfoliové invesice a konkurenceschopnos ČR Nyní se kráce zasavíme aké u vývoje porfoliových invesic a jejich dopadů na českou ekonomiku. Jak již bylo uvedeno na začáku éo kapioly, příliv porfoliových invesic předsavuje nejen možnos, jak si mohou domácí firmy zajisi pořebný kapiál, ale aké fakor rozvoje a prohlubování finančního rhu. Na druhou sranu se jedná o poměrně volailní yp kapiálu, což povrzuje i vývoj jejich čisého přílivu/odlivu v ČR ak, jak ho zobrazuje následující graf. Jedná se však o druh kapiálu, kerý v české ekonomice i dalších ransformujících se zemí regionu nehrál velkou roli, a o zejména co se ýče primárních emisí akcií na burze (Vašendová, 2006). Podniky se ve snaze získa čersvý kapiál obracely spíše na bankovní domy (Chmelová, 2008). Graf č. 48: Vývoj přílivu, odlivu a salda porfoliových invesic v ČR mezi ley 2000 až 2008 v milionech USD Mil. US D Por. invesice příliv Por. invesice odliv Por. invesice saldo Zdroj: ČNB, 2009a Kdybychom měli sručně okomenova vývoj porfoliových invesic v českém prosředí, kerý je zachycen v grafu č. 48, je na první pohled parné, že zejména na sraně přílivové není jednoduché idenifikova rvalejší rendy. Tendence čisých přílivů porfoliových invesic, kerá byla v ČR parna do konce isícileí, byla posléze přerušena exerními fakory. Jedná se parně o vliv nepříznivého vývoje na amerických akciových rzích po přelomu isícileí (Vašendová, 2006). Tendence k čisému odlivu porfoliových invesic byla posléze přerušena pravděpodobně efekem vsupu ČR do EU, kerý zvýšil arakiviu ČR pro zahraniční invesory a projevil se na čisém přílivu 19 Definici ohoo pojmu sejně jako konkréní ypy kanálů, kerými PZI ovlivňují celkovou fakorovou produkiviu, uvádí Král (2004). Jedná se o zv. demonsrační a imiační efek zahraničních podniků, rozšiřování organizačních a manažerských meod, ale i celkové zvyšování konkurence na rhu či efeky v oblasi odběraelsko -dodavaelských vzahů (Král, 2004).

131 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU 129 porfoliových invesic v roce V posledních leech zaznamenává bilance ohoo druhu invesic čisý odliv. Za ním sojí jak uvádí ČNB (2009b) odprodeje čási akiv a vlivy přicházející ze svěových finančních rhů. S příchodem prvních signálů začínající svěové krize ak zahraniční invesoři od roku 2007 snižují držbu uzemských dlouhodobých dluhopisů i akcí (ČNB, 2009b). Přeso se dá předpokláda, že i porfoliové invesice měly na konkurenceschopnos české ekonomiky poziivní efek. Ten dokládá např. empirická sudie Weisse a Nikiina (2004), kerá dochází k závěru, že pokud se zahraniční invesoři sanou podílníky veřejně obchodovaelných společnosí, dochází ke zlepšení jejich výkonu a navýšení jejich invesic Osaní invesice a konkurenceschopnos ČR Poslední položkou finančního úču plaební bilance, kerou se budeme v éo kapiole zabýva, jsou invesice s přívlaskem osaní. Také jejich vývoj byl poměrně volailní, jak dokládá následující graf. Graf č. 49: Vývoj přílivu, odlivu a salda osaních invesic v ČR v leech 2000 až 2008 v milionech USD 8 000, , ,0 Mil. US D 2 000,0 0, , , , , os. invesice příliv os. invesice odliv saldo Zdroj: ČNB, 2009a Čisé přílivy po přelomu isícileí můžeme parně vzáhnou k akiviám zahraničních bankovních insiucí, keré po privaizaci českých bank vsoupily na český finanční rh. Od roku 2004 začíná docháze k vyšším přílivům, ale i k prohlubování odlivů osaních invesic, keré jsou obzvlášě markanní v posledních dvou leech. ČNB (2008) eno vývoj spojuje s odlivem krákodobých zdrojů bank do zahraničí. Takéž osaní invesice jsou fakorem, kerý může mí na ekonomiku, do keré plyne, dopady jak poziivní, ak negaivní. Jak jsme zmínili na počáku éo kapioly, jejich čisý příliv zvyšuje kapiálovou zásobu země a sejně ak i její produkční možnosi. Na druhou sranu je silný příliv osaních (především krákodobých) invesic schopen vyvola i řadu problémů, jak je parné právě v současné krizové době. Zaímco pozice ČR je v omo ohledu poměrně příznivá, někeré země východní a jihovýchodní Evropy zažívaly v posledních leech velice vysoké přílivy osaních invesic, keré je nyní saví do velmi zranielné pozice. Ačkoliv ČR nesojí sranou globálního vývoje, kombinace relaivně nízkého vnějšího zadlužení, sabilního bankovního sekoru a velkého množsví PZI (keré jak již bylo uvedeno jsou méně volailní než osaní druhy kapiálu) nás řadí do skupiny zemí, jež se nacházejí v relaivním bezpečí (The Economis, 2009b). Na druhé sraně spekra se v současné době nacházejí právě země, jež zažívaly v posledních leech silný příliv zejména krákodobých osaních invesic například Maďarsko či země Pobalí. The Economis dále uvádí, že vznikající rhy Evropy jako celek musí eno rok splai asi 400 mld. USD

132 130 MEZINÁRODNÍ POHYB KAPITÁLU krákodobého dluhu, a o ješě v siuaci, kdy rhy vyvíjí lak na měny posižených zemí. Maďarsko se ak např. v současné době nachází hned na druhém mísě co se ýče indexu zranielnosi, vyvinuým The Economis (2009a). 20 Ten odráží mimo jiné např. supeň kryí krákodobého vnějšího dluhu devizovými rezervami, kerý byl v ČR v roce 2007 éměř soprocenní, narozdíl od zhruba čvrinového v Maďarsku (Rosenberg, 2008). Dalo by se edy říci, že česká ekonomika je na zvládnuí krize z perspekivy zahraničního kapiálu poměrně dobře připravena Závěr Zahraniční kapiál plynoucí do českého hospodářsví jisě přispěl k obrovské proměně, kerou ekonomika ČR za poslední dvě dekády prošla. Rozklad reálného ekonomického růsu českého hospodářsví po přelomu ukázal, že ačkoliv je jeho dominanním zdrojem celková fakorová produkivia, přispěl k němu i kapiál. Zahraniční kapiál a jeho jednolivé formy přiom ovlivňují obě yo kaegorie. Podíl PZI na všech nových invesicích v ekonomice oiž dosahuje dlouhodobě vysokých hodno, a o i v regionálním srovnání. Zároveň s sebou PZI přinášejí další poziivní echnologické a jiné efeky, keré se pravděpodobně poziivně podepisují na celkové fakorové produkiviě. I při posouzení dalších indikáorů se ukazuje, že dopad zahraničního kapiálu na konkurenceschopnos ČR je značný. Podniky pod zahraniční konrolou jsou oiž dlouhodobě leadery co se ýče invesování, jejich podílu na celé hrubé přidané hodnoě vyvořené v hospodářsví či vyváření českých exporních kapaci. Přesože porfoliové invesice do českého prosředí nepronikaly zdaleka olik jako PZI, i u nich je parný poziivní dopad na vývoj finančních rhů či výkon podniků, do kerých plynou. Podobně jako u porfoliových invesic, i vývoj osaních invesic v ČR je poměrně kolísavý. ČR se však dokázala vyhnou nebezpečnému scénáři chronických deficiů běžného úču plaební bilance financovaným právě osaními invesicemi, kerý momenálně negaivně dopadá na někeré jiné ekonomiky regionu. 20 Teno index kombinuje ři základní ukazaele empiricky asociované s propuknuím finančních krizí a plaebních neschopnosí. Jedná se o defici běžného úču plaební bilance jako proceno HDP, podíl krákodobého dluhu na devizových rezervách země a míra zahraničního financování domácích bankovních úsavů (The Economis, 2009a).

133 C 131 Blok C: Produkivia

134 132

135 POLITIKA Poliika Funkční demokraický poliický sysém je řazen mezi předpoklady pro dosažení dlouhodobého růsu ekonomiky. Demokraický poliický sysém musí bý nejenom formálně zakoven v legislaivě země, ale principy demokracie musí prosoupi jak do chování řadových občanů, ak do chování předsavielů sání moci. Demokracii charakerizuje princip sdílení moci, oevřenosi a adapibiliy. Sdílení moci umožňuje brá v úvahu vedle zájmů věšinové veřejnosi aké zájmy menších skupin občanů. Oevřenos spočívá ve volném přísupu občanů k informacím. Dobrá informovanos usnadňuje občanům vykonáva dohled nad činnosí vlády. Adapibilia zabezpečuje sřídání různých demokraických vlád u moci (Halperin, Single, Weinsein, 2005). Nedosaečný rozvoj někerého z principů demokracie nebo jeho omezení ze srany sání moci může mí nepříznivý vliv na výkonnos ekonomiky. Oevřenos je v zemích s demokraickým poliickým sysémem spojována s nezávislosí médií či s nízkou mírou korupce. Oba yo insiucionální fakory hrají důležiou roli při snaze ekonomů objasni, zda dochází k úmyslným změnám ve fiskální poliice v souladu s funkčním obdobím vlády. Jinak řečeno, předpokládá se, že nízká oevřenos vyváří v demokraických zemích prosor pro vznik zv. poliicko -rozpočového cyklu. Poliicko -rozpočový cyklus je definován jako opakované cílené zneužií fiskální poliiky vládou za účelem jejího znovuzvolení. Zneužií fiskální poliiky se může projevi nárůsem veřejných výdajů, poklesem daní či prohloubením rozpočových deficiů. V krákém období může záměrná fiskální expanze, kerou provede vláda před volbami, vychýli ekonomiku z její rovnováhy. Rosoucí agregání popávka má za následek zvýšení produku (resp. pokles nezaměsnanosi) a cenové hladiny. Pokud se v ekonomice prosazují auoregulační mechanismy rhu, dojde po určiém čase k navrácení produku (resp. nezaměsnanosi) na jeho původní úroveň při vyšší cenové hladině. Empirické sudie, keré se v souvislosi s volebním cyklem zabývaly chováním ěcho ří makroekonomických agregáů, dospěly k závěru, že právě cenová hladina má endenci v povolebním období narůsa. Vzah mezi vývojem HDP (resp. nezaměsnanosi) a volbami nebyl jednoznačně povrzen (Drazen, 2000). Z dlouhodobého hlediska může opakovaná iniciace poliicko -rozpočového cyklu vés k neschopnosi vlád vymani se z rosoucích rozpočových deficiů. Zadlužení sáu se ímo může zvyšova. Deficiy sáních rozpočů jsou hrazeny především pomocí sáních dluhopisů s různou délkou splanosi. Sání dluhopisy jsou nabízeny domácím i zahraničním subjekům. Zvyšující se poče vydaných sáních dluhopisů může vyúsi v růs úrokových sazeb. Sá vyššími úroky z dluhopisů moivuje ekonomické subjeky k jejich koupi. V porfoliích ekonomických subjeků pak zbývá méně volných peněžních prosředků pro firemní invesice. Nižší míra invesic je ekonomy

136 134 POLITIKA chápána jako překážka echnologického pokroku. Jejím důsledkem je menší produkivia výrobních fakorů, kerá zhoršuje konkurenceschopnos ekonomiky. Poliicko -rozpočový cyklus edy může přispíva k působení zv. efeku vyěsnění, kerý nepříznivě ovlivňuje výkonnos ekonomiky. Negaivní dopady poliicko -rozpočového cyklu v dlouhém období ovšem dosud nebyly empiricky ověřeny. První eoreické sudie o poliicko -rozpočovém cyklu byly publikovány na přelomu 80. a 90. le 20. soleí. Následně začalo probíha jejich empirické ověřování. Poliicko -rozpočový cyklus byl posupně nalezen u méně ekonomicky vyspělých zemí (Shi, Svensson, 2004a), v zemích s parlamenním poliickým sysémem a poměrným volebním sysémem (Persson, Roland, Tabellini, 2003), v zemích s nízkou ransparennosí veřejných financí (Al, Lassen, 2003), v zemích bez zákonů o vyrovnaném rozpoču (Rose, 2005) či v zemích s krákou demokraickou hisorií (Brender, Drazen, 2004). Poměrně kráké rvání demokracie je ypické aké pro Českou republiku. Demokracie v ní byla obnovena v roce 1989 po 40 leech nadvlády komunisického režimu. Z hlediska formálních insiucí byla považována za plně demokraickou již v roce 1993, kdy se sala samosaným sáem (Marshall, Jaggers, 2005). Ovšem rozvoj demokraických principů v ní vá až dodnes. Česká republika bývá na mezinárodní úrovni kriizována právě v oblasi nedosaečné oevřenosi. Česká média jsou sice hodnocena organizací Freedom House jako nezávislá již od roku 1991, ale míra vnímání korupce v Česká republice sále zůsává na poměrně vysoké úrovni. Nižší míra oevřenosi demokracie vyváří v České republice insiucionální předpoklad pro možný výsky poliicko- -rozpočového cyklu. Cílem kapioly proo bude ověři, zda v České republice docházelo v leech k iniciaci poliicko -rozpočového cyklu ze srany jejích vlád. 1 První roky po pádu komunismu budou záměrně zanedbány, proože v nich probíhaly zásadní poliické a ekonomické změny, keré ze své podsay účelovou manipulaci ekonomikou před volbami vylučují. Empirický výzkum bude úmyslně zaměřen pouze na jednu zemi. Důvodem je snaha vyhnou se zkreslením, kerá vyplývají z použií zv. panelových da. Model poliicko -rozpočového cyklu bude odhadnu pomocí meody nejmenších čverců (OLS). Prokázání výskyu poliicko -rozpočového cyklu v České republice upozorní na nevhodnou alokaci zdrojů ze srany jejích vlád. Z dlouhodobého hlediska lze předpokláda, že opakované selhání vlád ohoo ypu může negaivně ovlivni konkurenceschopnos české ekonomiky. První čás kapioly se bude zabýva eoreickým i empirickým vývojem výzkumu poliicko- -rozpočového cyklu. Důraz bude kladem zejména na sudie, keré se sanou základem pro odhad poliicko -rozpočového cyklu v České republice. V jeho druhé čási bude popsán odhadovaný model poliicko -rozpočového cyklu včeně jeho jednolivých komponen a zdrojů da. Třeí čás charakerizuje poliický sysém České republiky. Následně budou zhodnoceny dosažené výsledky modelu a objasněny insiucionální předpoklady, keré přispívají k iniciaci poliicko -rozpočového cyklu ze srany vlád. Získané poznaky budou shrnuy v závěru kapioly Hisorie výzkumu poliicko -rozpočového cyklu Výzkum poliicko -rozpočového cyklu spadá mezi podobory, kerými se zabývá jeden z dynamicky se rozvíjejících směrů současné makroekonomie, zv. nová poliické ekonomie. Vznikla inegrací ří přísupů, keré po řadu le exisovaly paralelně vedle sebe bez věšího konaku mezi sebou 1 Pro empirické ověření poliicko -rozpočového cyklu je nuné pracova delší časovou řadu, než je použiý inerval le v osaních kapiolách monografie.

137 navzájem. Jednalo se o eorii veřejné volby, eorii racionálních očekávání a eorii racionální volby, kerá byla využívána v poliologii (Persson, Tabellini, 2000). Kořeny výzkumu účelové manipulace ekonomikou před volbami sahají do 70. le 20. soleí, kdy se zvedla vlna zájmu o zv. poliicko -ekonomický cyklus. První model poliicko- -ekonomického cyklu vyvořil W. D. Nordhaus. Nordhaus pracoval s oporunisickými poliiky a iracionálními voliči a hybným mechanismem jeho modelu byla moneární poliika. Princip fungování poliicko -ekonomického cyklu Nordhaus vysvěloval pomocí Phillipsovy křivky (Drazen, 2000). Na jeho sudii navázal Hibbs (1977). Prezenoval model, v němž poliici náleželi ke dvěma ideologicky zcela proikladným poliickým sranám. Osaní předpoklady Nordhausova modelu zachoval. V reakci na eorii racionálních očekávání byl v průběhu 80. le v modelech poliicko -ekonomického cyklu opušěn původní předpoklad o neracionálním chování voličů. Nový výklad Phillipsovy křivky vedl k omu, že racionalia voličů navracela míru nezaměsnanosi na její poenciál. Racionálně oporunisický model poliicko -ekonomického cyklu byl posupně formulován od roku 1986 (Drazen, 2000). Jeho auory byli například K. Rogoff, A. Siber, T. Persko a G. Tabellini. Racionálně ideologický model poprvé publikoval ve své sudii A. Alesina v roce 987. Empirické esování oporunisických modelů poliicko -ekonomického cyklu se v případě vývoje HDP a nezaměsnanosi před i po volbách nesekalo s úspěchem (Drazen, 2000). Inflace však měla endenci v souladu s eoreickými modely v povolebním období narůsa. V případě ideologických modelů poliicko -ekonomického cyklu neexisoval mezi ekonomy jednoný názor na sílu jejich vypovídacích schopnosí. Rosoucí nezávislos cenrálních bank a výsky rozsáhlých rozpočových deficiů přesunuly koncem 80. le pozornos ekonomů směrem k fiskální poliice. Vznikly průkopnické modely zv. poliicko -rozpočového cyklu (Rogoff, Siber (1988), Rogoff (1990)). Modely vycházely z užikové funkce voliče a poliika. Rogoff (1990) ve svém modelu předpokládal, že racionální voliči nedisponují dokonalými informacemi o kompeennosi vlád. Podle Rogoffa o moivuje poliiky k zv. morálnímu hazardu. Čím menší příjmy z daní pořebují poliici k uhrazení veřejných výdajů, ím více jsou považováni voliči za kompeenní. Šance poliiků na znovuzvolení se ímo zvyšuje. Shi, Svensson (2004a) modifikovali Rogoffův model, aby lépe vyhovoval realiě. Předpokládali, že poliici nemohou zná své kompeence ex ane. Poliici v jejich modelu signalizují své kompeence sanovením míry zdanění a nově aké velikosí vládních výpůjček. Jejich výši oiž může vláda před voliči snáze zamlži. Z hlediska fiskální ransparennosi dále rozpracovali eoreický model poliicko -rozpočového cyklu (Al, Lassen, 2003). Modely poliicko -rozpočového cyklu byly dále rozvíjeny a empiricky esovány v různorodých obměnách. Čás výzkumu se zabývala vlivem insiucionálního nasavení poliických sysémů na výsky poliicko -rozpočového cyklu (Persson, Roland, Tabellini, 2003 či Persson, Roland, Tabellini, 2006). Analýze poliicko -rozpočového cyklu v členských zemích Evropské unie se věnovaly sudie Mink, de Haan (2005) nebo Warin, Donahue (2006). Jiná skupina sudií (Schuknech, 1998, Block, 2002, Barreirea, Baleiras, 2004) zkoumala, jaký mix vládních výdajů zabezpečí vládám víězsví ve volbách. Na neschopnos odhali poliicko -rozpočový cyklus v zemích s dlouhou demokraickou hisorií reagovaly sudie Drazen, Eslava (2003) a Drazen, Eslava (2006), ad. Výzkum příomnosi poliicko -rozpočového cyklu v České republice bude vycháze ze sudií Shi, Svensson (2004a) a Brender, Drazen (2004). Shi, Svensson (2004a) dospěli k závěru, že poliicko -rozpočový cyklus je fenoménem spíše rozvíjejících se zemí než zemí vyspělých. Brender, Drazen (2004) na uo sudii navázali a zjisili, že poliicko -rozpočový cyklus nezávisí na supni ekonomického rozvoje zemí, ale na délce, po kerou v nich rvá demokracie. U zemí s krákou demokraickou hisorií docházelo před volbami ke zřeelnému nárůsu veřejných výdajů. U zv. zavedených demokracií se auorům nepodařilo zvýšení veřejných výdajů či deficiů sáního rozpoču POLITIKA 135

138 136 POLITIKA v předvolebním období prokáza. Poliicko -rozpočový cyklus se podle jejich empirických esů vyrácel po čyřech po sobě jdoucích demokraických parlamenních volbách. Česká republika náleží k zemím s rozvíjející se demokracií. Proo lze považova ověření výskyu poliicko -rozpočového cyklu v jejím případě za zajímavé. Brender, Drazen (2004) sice zahrnuli Českou republiku do jimi zkoumaného souboru 68 zemí, ale analyzovali pouze velmi kráký časový inerval, kerý obsahoval řádné parlamenní volby v roce 1996 a mimořádné volby v roce V současnosi je možné do výzkumu zařadi aké parlamenní volby v roce 2002 a Ve své následující sudii se Brender, Drazen (2007) rozhodli poda vysvělení pro vznik poliicko- -rozpočového cyklu v zemích s krákou demokraickou hisorií. Tvrdili v ní, že před volbami se vlády v ěcho zemích snaží pomocí expanzivní fiskální poliiky deklarova, že ekonomiky pod novým poliickým sysémem dobře fungují. Při své argumenaci vycházeli z role mas, jejíž nespokojenos s vývojem ekonomiky může přispě k návrau k původnímu auoriaivnímu poliickému sysému. V České republice ovšem nikdy návra ke komunismu nehrozil. Závěry sudie Brender, Drazen (2007) proo nelze v jejím případě považova za adekvání. Příčiny poliicko -rozpočového cyklu v České republice budou hledány v již zmíněné rovině nedosaečného rozvoje principu oevřenosi demokracie Modelový rámec poliicko -rozpočového cyklu v České republice Výzkum poliicko -rozpočového cyklu bude v České republice proveden pro období le První roky po pádu komunismu budou záměrně zanedbány, proože v nich probíhaly zásadní poliické a ekonomické změny, keré ze své podsay účelovou manipulaci ekonomikou před volbami vylučují. Pro rok 2008 v současnosi nejsou dosupná všechna pořebná daa, a proo bude z analýzy vyloučen. Modelový rámec bude vycháze ze sudií Shi, Svensson (2004a) a Brender, Drazen (2004). Tyo sudie se při odhadu poliicko -rozpočového cyklu opírají o meodu GMM (Generalized Mehod of Momens). Tao meoda byla rozpracována v ekonomerické sudii Arellano, Bond (1991). Jejím cílem bylo odsrani zkreslení, kerá vznikla při použií prosé meody OLS (Ordináry Leas Square). Zkreslení byla způsobena zv. coury -specific effec. Jednalo se o proměnnou, kerá nebyla přímo pozorovaelná, měla vliv na salda sáních rozpočů a lišila se mezi jednolivými zkoumanými zeměmi. Tuo konsanu nebude model poliicko -rozpočového cyklu České republiky obsahova. Jeho odhad bude proo proveden pomocí prosé meody nejmenších čverců včeně nezbyných esů saisické významnosi. Odhadován bude eno model poliicko -rozpočového cyklu: kde CYKL_OC_DEF -k je cyklicky očišěný vládní defici v roce k, x předsavuje vekor konrolních proměnných v čase, ELEC vyjadřuje volební umělou proměnou v čase a ε je chyba, kerá se vyskyla v čase. Za účelem zjišění saisické významnosi poliicko -rozpočového cyklu je sledován koeficien volební proměnné d. V dosud publikovaných empirických sudiích o poliicko -rozpočovém cyklu byla za vysvělovanou proměnnou dosazována daa o velikosi sald sáních rozpočů. Ve sudii Brender, Drazen (2004) byl výsky poliicko -rozpočového cyklu rovněž ověřován na vývoji veřejných

139 příjmů a výdajů. V případě České republiky bude vysvělovanou proměnnou modelu poliicko- -rozpočového cyklu cyklicky očišěný vládní defici CYKL_OC_DEF, jehož hodnoy publikuje Minisersvo financí ČR. Cyklicky očišěný defici je definován jako defici, kerý je oprošěn o dopady hospodářských cyklů. Jinak řečeno, jedná se o defici sáního rozpoču, kerý by vznikl, pokud by ekonomika byla na úrovni poenciálního produku. Za jeho velikos odpovídá vláda svojí hospodářskou poliikou. Správa veřejných prosředků byla v České republice ve sledovaném období poznamenána řadou neopakujících se příjmů a výdajů, keré souvisely s ransformací, živelnými pohromami, mezinárodními závazky, soudními spory, ad. Proo by bylo v jejím případě vhodné použí jako vysvělující proměnnou zv. srukurální defici. Srukurální defici předsavuje defici nejenom očišěný o vliv hospodářského cyklu, ale aké o zmíněné jednorázové příjmy a výdaje sáu. Minisersvo financí ČR však očišťuje svá daa o jednorázové příjmy a výdaje až od roku 2002, proo bude výsky poliicko -rozpočového cyklu ověřen pouze pomocí cyklicky očišěných deficiů. Minisersvo financí ČR používá k výpoču cyklicky očišěných deficiů meodu OECD (van den Noord, 2000). Tao meoda se provádí na daech, kerá v sobě zahrnují celý sekor vládních insiucí (zn. sání rozpoče, sání fondy, ČKA, veřejné vysoké školy, příspěvkové organizace ad.). Meoda OECD se skládá ze ří kroků: idenifikace příjmů a výdajů sáu, keré jsou cilivé na hospodářský cyklus, výpoče poenciálního produku pomocí Cobb-Douglasovy produkční funkce a odvození cyklických komponen veřejných příjmů a výdajů. Cyklicky očišěný defici se získá na základě odečení cyklických komponen příjmů a výdajů od skuečného vládního deficiu. Vedle meody OECD exisují i další přísupy k výpoču cyklicky očišěného deficiu. Paří mezi ně přísup Evropské komise či Evropské banky. Nevýhody odhadu cyklicky očišěného deficiu jsou spojeny s obměnou da, kerá ovlivňuje zejména výpoče mezery výsupu, nebo s ransparennosí veřejných financí. Složié účení echniky sáu mohou zasří někeré údaje dokreslující velikos rozpočového deficiu iniciovaného vládou. Předpokládá se, že v modelech poliicko -rozpočového cyklu je velikos současného cyklicky očišěného deficiu CYKL_OC_DEF ovlivněna deficiy z le předchozích CYKL_OC_DEF -k. V případě České republiky bude z důvodu kráké časové řady o 12 pozorováních uvažováno pouze zpoždění o jeden rok. Konrolní proměnné x modelu předsavují ukazaele, keré může vláda na základě svých poliik ovlivni. Změny jejich hodno se mohou odrazi ve velikosi cyklicky očišěného deficiu. Mezi konrolní proměnné byly v doposud publikovaných sudiích řazeny: logarimus reálného HDP na obyvaele, mezera výsupu jako rozdíl mezi skuečným a poenciálním produkem, demografické ukazaele nebo proměnné ýkající se oevřenosi ekonomik. HDP na obyvaele mělo za cíl vymezi ekonomickou úroveň ve zkoumané zemi. Jeho zařazení do modelů poliicko -rozpočového cyklu souviselo se závěry zv. Wagnerova zákona. Wagner jím upozornil na skuečnos, že se zvyšujícími se příjmy obyvael dochází k růsu veřejných výdajů země. Mezera výsupu měla v modelech zachyi vliv hospodářských cyklů na salda sáních rozpočů. Demografické fakory měly poukáza na možné zaížení sociálního sysému. Skládaly se ze dvou skupin populace: obyvael v produkivním věku (15 64 le) a důchodců (65+). Předpokládalo se, že s rosoucím počem lidí v produkivním věku se budou snižova nároky na sociální sysém. Naopak zvyšující se poče důchodců bude vyváře lak na růs veřejných výdajů. Použií proměnné oevřenosi vycházelo z předpokladu, že země s vysokým podílem exporů a imporů na HDP budou mí věší podíl sáu na hospodářsví, proože jsou více zranielné (Persson, Tabellini, 2003a). V souladu s konvencí budou edy do vekoru konrolních proměnných modelu posupně zahrnuy logarimus reálného HDP na obyvaele (HDP_OBYV ), míra oevřenosi ekonomiky (OPEN ) a demografické fakory. Demografické proměnné budou členěny na produkivní čás obyvaelsva ve věku 20 až 59 le (DEM_P ) a na důchodce sáří 60 le a více (DEM_D ). POLITIKA 137

140 138 POLITIKA Věkové rozložení je záměrně zvoleno odlišně od sudie Brender, Drazen (2004). Věšina mladisvích v České republice oiž nekončí své sudium před 19 rokem věku. Hranice odchodu do důchodu byla v průběhu le posunua na 63 le, ovšem ženy odcházejí do penze dříve v závislosi na poču jejich děí. V 90. leech navíc lidé v pozdním produkivním věku časo využívali možnosi předčasného odchodu do důchodu. Proo bude v případě České republiky použia u důchodců hranice 60 le míso 65 le. Model poliicko -rozpočového cyklu bude rovněž obsahova proměnnou, kerá bude zobrazova podíl veřejného sekoru na národním hospodářsví (VYD_HDP ). Předpokládá se, že věší účas sáu v ekonomice vyváří vyšší nároky na veřejné výdaje. V České republice končí od poloviny 90. le hospodaření sáu pravidelně vládními deficiy. Proměnná vyjadřující podíl úroků na HDP (UROKY_HDP ) bude zohledňova nunos sáu spláce jeho dluhy. Rosoucí úroky z dluhu jsou výdajem, kerý zaěžuje sání rozpoče. Daa o vývoji ěcho konrolních veličin budou pocháze z daabáze Českého saisického úřadu a z Minisersva financí ČR. Použié časové řady konrolních proměnných budou vykazova zhruba konsanní empo růsu. K odsranění případných problémů, keré jsou spojeny s jejich rendovým vývojem, bude pro vysvělovanou i vysvělující proměnné modelu při odhadu použi koncep diferenciace da. Umělá volební proměnná ELEC bude nabýva hodnoy 1 v roce voleb a 0 v osaních leech. V České republice se volby do poslanecké sněmovny parlamenu konají v řádném ermínu jednou za čyři roky vždy na počáku měsíce června. Předpokládá se proo, že legislaivní změny pořebné k provedení fiskální expanze musí vlády učini v roce předcházejícím ak, aby mohly vejí v planos na počáku nebo v průběhu volebního roku. Vládní poliické srany pak při volební kampani spoléhají na krákozrakos voličů, j. jejich schopnos pamaova si pouze a opaření, kerá byla realizována v době nedávné. Do modelů poliicko -rozpočového cyklu, keré pracují s rozsáhlým souborem zemí, je zařazován jako proměnná i zv. counry fixed effec. Jedná se o specifickou konsanu, kerá se mezi jednolivými zeměmi liší. Zahrnuje v sobě nejrůznější fakory, keré mohou ovlivni velikos sald sáního rozpoču, ale nejsou obsaženy v osaních proměnných modelu (např. husoa síě sociálního zabezpečení v zemi, srukura ekonomiky, mezinárodní závazky, kvalia živoního prosředí ad.). Tao konsana nebude v modelu uvažována, proože výzkum je zaměřen na jednu zemi. Cílem ako definovaného modelu bude ověři, zda se v České republice v leech skuečně vyskyoval poliicko -rozpočový cyklus. Jeho příomnos bude důkazem o účelové fiskální expanzi ze srany vlád v leech konání voleb. Too chování je považováno za formu selhání vlád, jenž podporuje neefekivní alokaci zdrojů v ekonomice. Projevuje se vyššími vládními deficiy ve volebních leech, jejichž pravidelné opakování se v dlouhém období sává překážkou ekonomického růsu Parlamenní volby v České republice v leech V období le , keré je pro odhad modelu poliicko -rozpočového cyklu relevanní, proběhly v České republice čvery volby do poslanecké sněmovny parlamenu. Parlamenní volby v roce 1996 vyhrála ODS. Povrdila ak své víězsví z předchozích federálních voleb v roce Druhý nejvyšší poče hlasů získala od voličů ČSSD. Úspěch v ěcho volbách z ní směrem do budoucna učinil druhý nejvýznamnější subjek české poliické scény a hlavního poliického rivala ODS. Po volbách byla sesavena saronová koaliční vláda složená z ODS, KDU-ČSL a ODA. Menší koaliční parneři si při vsupu do vlády vynuili zisk sejného poču miniserských posů, jako měla nejsilnější ODS. Nechěli připusi opakování siuace z minulého volebního období, kdy byli minisry za ODS ve vládě časo přehlasováni. Too opaření

141 však k zamýšlenému odsranění napěí mezi koaličními parnery nevedlo. Pravicová vláda měla navíc pouze menšinový charaker. Disponovala 99 poslaneckými mandáy z celkového poču 200. Její posavení bylo poměrně slabé. Vniřní problémy vlády pokračovaly v průběhu volebního období posunem KDU-ČSL směrem ke sředu ideologické škály. KDU-ČSL začala na půdě poslanecké sněmovny oevřeně spolupracova s opoziční ČSSD. ODS i ODA následně zasáhla vlna korupčních skandálů. Tyo fakory společně s propuknuím měnové krize přispěly na konci roku 1997 k pádu koaliční vlády (Pšeja, 2005 či Novák, Lebeda, 2004). Na počáku roku 1998 byla prezidenem republiky jmenována dočasná, zv. poloúřednická vláda. Vláda byla složena z nesraníků, členů KDU-ČSL, ODA a ěch poliiků, keří nesouhlasili s poliikou ODS a opusili ji. Tio poliici založili novou poliickou sranu nazvanou Unie svobody. Podporu ve sněmovně získala poloúřednická vláda díky ČSSD. Sociální demokracie se na ní sama z akických důvodů nechěla podíle. Vládu olerovala pod podmínkou, že v už v červnu 1998 budou vypsány předčasné parlamenní volby. ČSSD ani rozšěpená ODS nechěly připusi, aby prozaímní vláda učinila někerá důležiá nenávraná opaření (Novák, Lebeda, 2004). Hlavním cílem vlády byla sabilizace ekonomiky, kerá se propadala do recese. V předčasných parlamenních volbách, keré se konaly v roce 1998, se poprvé v novodobých demokraických dějinách sala víězem poliická srana reprezenující levici. ČSSD vyvořila jednobarevnou menšinovou vládu. Její jednání vyplývalo z neochoy připusi návra nereformované KSČM k moci a s přervávající osobní nevraživosí mezi čelními předsavieli pravicových sran. ODS se jako druhá nejsilnější srana vzešlá z voleb rozhodla vládu ČSSD olerova na základě zv. opoziční smlouvy. Menší poliické subjeky zareagovaly na uo dohodu vyvořením zv. Čyřkoalice. Nechěly připusi zráu své poliické moci za předpokladu, že by se ČSSD a ODS podařilo přijmou plánovanou novelu Úsavy, kerá by posílila věšinové prvky volebního sysému. Čyřkoalice se při svém vzniku skládala z KDU-ČSL, US, ODA a DEU, ovšem nesourodos ohoo poliického subjeku vedla k jeho poměrně rychlému zániku. Na podzim roku 1999 se ocila levicová vláda v krizi. Východiskem z ní se sal zv. oleranční paen, kerý z ČSSD a ODS učinil skuečnou parlamenní koalici. Menšinová vláda ČSSD díky němu přervala ve svém úřadu až do konce volebního období (Pšeja, 2005, Novák, Lebeda, 2004, Malíř, Marek, 2005). V parlamenních volbách v roce 2002 se podařilo ČSSD obháji posavení nejsilnější poliické srany. K úspěchu jí dopomohlo disancování se od opoziční smlouvy v předvolebním čase a rovněž účelné vedení volební kampaně. ČSSD se enokrá rozhodla sesavi vládu společně se sředově orienovanou KDU-ČSL a výrazně pravicovou US. Jednalo se edy o značně ideologicky heerogenní uskupení, keré se v poslanecké sněmovně opíralo o nejmenší možnou věšinu se 101 mandáy. Vláda se ukázala jako velmi nesabilní. Během čyřleého funkčního období se v jejím čele vysřídali hned 3 předsedové vlády. Vladimír Špidla opusil pos předsedy vlády i ČSSD po ragické porážce jeho srany ve volbách do Evropského parlamenu. Špidla nedokázal veřejnosi zprosředkova přínosy a úskalí zahájené reformy veřejných financí, což se projevilo srmým pádem preferencí ČSSD. Druhý předseda vlády z řad ČSSD, Sanislav Gross, se rychle zdiskredioval finančními kauzami, keré se ýkaly jeho osobního majeku. Rozkládající se ČSSD dokázal sjednoi až pragmaický Jiří Paroubek, kerý obnovil důvěru voličů v uo levicovou poliickou sranu. Během volebního období se US vzdala svého pravicového programu, což vedlo k její voličské marginalizaci. KDU-ČSL se s blížícími parlamenními volbami ve svých názorech posunula opě směrem doprava. Parlamenní volby v roce 2006 vyhrála ODS. Přesože se ČSSD podařilo předči očekávání a získa více voličských hlasů než v předchozích volbách, sala se až druhým nejúspěšnějším poliickým subjekem. Svoji porážku přičíala zveřejnění zv. Kubiceho zprávy jen pár dnů před konáním voleb. Vybraní členové ČSSD v ní byli spojováni s podsvěím. Podle názoru ČSSD měl eno vsup do kampaně za cíl od ní odvrái dosud nerozhodnué voliče. Voliči, keří do poslední POLITIKA 139

142 140 POLITIKA chvíle váhají, komu dají svůj hlas, jsou oiž pro poliické srany klíčoví obzvlášě ehdy, když jsou šance na víězsví ve volbách vyrovnané. Sesavování pravicové vlády rvalo nejdelší čas v novodobé demokraické hisorii České republiky. Volební výsledek oiž přiřkl pravici i levici shodně 100 poslaneckých mandáů. Vláda byla sesavena až na základě odchodu dvou poslanců z klubu ČSSD. Koaliční vládu vyvořila ODS společně s KDU-ČSL a nově se Sranou zelených. Vláda neměla v poslanecké sněmovně ani nejmenší možnou věšinu 101 mandáů, a proo se při každém hlasování musela spoléha na rozhodnuí nezařazených poslanců. Společně se zaváděním ekonomických reforem sílily ve všech sranách zasoupených ve vládě kriické hlasy a jejich realizace se ímo komplikovala. Poliická siuace v zemi byla opě nesabilní. Společným charakerisickým rysem českých vlád bylo jejich slabé posavení. Vyplývalo buď z chování poliických sran zasoupených ve vládních koalicích nebo z poču poslaneckých mandáů, keré vlády získaly v parlamenních volbách. Specifikem českého sranického sysému bylo naprosé vyloučení Komunisické srany Čech a Moravy (KSČM) z rozhodování na úrovni vlády. 2 Osaní poliické srany odmíaly s KSČM vés povolební vyjednávání, proože se zcela nedisancovala od své oaliní minulosi. Volební zisky KSČM, keré se pohybovaly okolo 10 %, znemožňovaly osaním poliickým sranám vyvoři pevné vlády. Kolísání poliické sabiliy v České republice povrdil sejnojmenný ukazael Svěové banky. V leech se jeho hodnoy pohybovaly v rozmezí 0,6 až 1. Výkonnos českých vlád, kerou Svěová banka rovněž sledovala, nebyla poliickou nesabiliou výrazně poznamenána. Ukazael výkonnosi vlád se pozvolna zlepšoval. V leech 2005 a 2006 překročil hodnou 1. Tabulka č. 54: Ukazaele kvaliy správy v ČR v leech rozsah demokracie 0,97 0,95 0,72 1,00 1,04 0,97 0,92 0,98 0,98 poliická sabilia 0,98 0,78 0,60 0,97 0,87 0,67 0,75 0,85 0,83 výkonnos vlády 0,81 0,71 0,76 0,91 0,77 0,75 1,01 1,07 0,99 konrola korupce 0,58 0,45 0,29 0,35 0,40 0,36 0,44 0,32 0,26 Poznámka: ukazaele kvaliy správy nabývají normalizovaných hodno od 2,5 (nejhorší výsledek) do +2,5 (nejlepší výsledek). Zdroj: World Bank, (2005) Umělá volební proměnná ELEC edy bude v modelu poliicko -rozpočového cyklu rovna jedné v leech 1996, 1998, 2002 a V osaních leech, kdy se parlamenní volby v České republice nekonaly, bude její hodnoa nula. Znalos vývoje v jednolivých volebních obdobích bude důležiá pro analýzu získaných odhadů modelu poliicko -rozpočového cyklu Empirické ověření výskyu poliicko -rozpočového cyklu v České republice Výsledky odhadovaného modelu povrdily výsky poliicko -rozpočového cyklu v České republice. Její vlády měly podle provedené analýzy endenci vyváře hlubší vládní deficiy v leech konání parlamenních voleb. Hodnoa získaného koeficienu deerminace (R 2 ), kerý se blíží jedné, signalizuje, že byl zvolen vhodný výběr vysvělujících proměnných. Jejich kolísání objasňuje 2 Podobné posavení měli rovněž v 90. leech republikáni v čele s konroverzním Miroslavem Sládkem.

143 změny v hodnoách cyklicky očišěného deficiu v čase (CYKL_OC_DEF ) jako vysvělované proměnné. Výše F poměru uvedená v abulce č. 55 navíc povrzuje, že regresi je možné použí pro ověření modelu. Odhadnuý koeficien cyklicky očišěného deficiu zpožděného o jedno období (CYKL_OC_ DEF 1 ) má podle očekávání negaivní hodnou. Znamená o, že prohloubení vládního deficiu v jednom roce mělo v České republice vliv na jeho výši v roce následujícím. Z časové řady cyklicky očišěných deficiů je parné, že v předvolebních leech 2001 a 2005 skuečně došlo k jejich výraznému růsu. Nejhlubší cyklický defici byl podle údajů Minisersva financí ČR zaznamenán v předvolebním roce 1995, ovšem svojí výší vybočuje ze zbyku časové řady. Plusové znaménko u koeficienu proměnné VYD_HDP prokazuje, že růs angažovanosi sáu v ekonomice se nepříznivě promíal do jeho hospodaření. V leech se podíl výdajů na HDP v České republice pohyboval mezi %. Zapojení sáu do ekonomiky edy bylo poměrně vysoké. Koeficien proměnné vysihující vývoj poču obyvael v produkivním věku (DEM_P ) má kladné znaménko. Vyšší empa růsu obyvael v produkivním věku, kerá byla zaznamenána v 90. leech, souvisela se zapojením počeně silných ročníků do pracovního procesu. V následujících leech si ukazael vývoje poču obyvael v produkivním věku udržoval mírně rosoucí rend. Kladné znaménko koeficienu proměnné DEM_P říká, že rozšíření poču obyvael v produkivním věku nevedlo v České republice ke snížení rozpočových deficiů. Příčinu lze hleda ve vývoji nezaměsnanosi v České republice a aké ve šědrosi jejího sysému sociálního zabezpečení. Poziivní koeficien proměnné, kerá vysihuje podíl úroků na HDP (UROKY_HDP ), ukazuje, že se nunos spláce úroky ze sáního dluhu v České republice podepsala na výši vládních deficiů. Velikos úroků ze sáního dluhu na HDP ve sledovaném období kolísala ěsně pod hodnoou 1 %. Koeficien umělé volební proměnné ELECT je v souladu s očekáváním negaivní. Z hodnoy koeficienu vyplývá, že vládní deficiy byly v České republice v leech konání parlamenních voleb vyšší než v osaních leech. Tímo se povrzuje předpoklad o exisenci poliicko -rozpočového cyklu v České republice. Koeficien volební proměnné ELECT je saisiky významný na 5 % hladině významnosi. Sejné saisické významnosi bylo dosaženo u zpožděného cyklicky očišěného deficiu (CYKL_OC_ DEF 1 ) a konrolní proměnné poču obyvael v produkivním věku (DEM_P ). Znaménko koeficienu proměnné DEM_P však neodpovídá eoreické inuici modelu poliicko -rozpočového cyklu. Jeho saisická významnos proo není brána v úvahu. Na 5 % hladině spolehlivosi se aké nachází koeficien podílu úroků na HDP (UROKY_HDP ). Nejvyšší 1 % hladina spolehlivosi byla splněna u podílu veřejných výdajů na HDP (VYD_HDP ). Jako saisicky nevýznamná se projevila proměnná zachycující poče důchodců v populaci (DEM_D ). Uspokojivé výsledky nebyly zjišěny ani u proměnné zachycující ekonomickou úroveň země (HDP_OBYV ) a oevřenos ekonomiky (OPEN ). Tyo ři proměnné proo byly z analýzy vyloučeny. POLITIKA 141

144 142 POLITIKA Tabulka č. 55: Výsledky modelu poliicko -rozpočového cyklu v ČR Proměnná OLS CYKL_OC_DEF 0,433** 1 ( 2,825) VYD_HDP 19,306*** (4,982) DEM_P 0,604** (2,708) UROKY_HDP 197,155** (3,076) ELECT 39,819** ( 2,793) poče pozorování 11,000 F 8,847 R 2 0,938 Zdroj: vlasní úprava Při inerpreaci výsledků odhadu modelu poliicko -rozpočového cyklu musíme brá v úvahu následující skuečnosi. První roky po pádu komunismu nejsou do modelu začleněny, proože v nich probíhaly zásadní ransformační změny. Zařazení zpožděného cyklicky očišěného deficiu (CYKL_OC_DEF 1 ) jako vysvělující proměnné modelu umožnilo zkouma poliicko- -rozpočový cyklus až od volebního roku Další zkrácení časové řady o jedno pozorování bylo způsobeno použiím koncepu diferencí. Poče pozorování se ímo snížil z celkového poču 18 na pouhých 11, což je poměrně kráká časová řada. Parlamenní volby v roce 1998 byly navíc předčasného charakeru. V úřadu se před nimi nacházela zv. poloúřednická vláda. Byla sesavena po demisi pravicové vlády Václava Klause na počáku roku 1998 a její mandá byl velmi kráký. Jejím cílem byla sabilizace ekonomiky, kerá se začala po měnové krizi z roku 1997 dosáva do recese, jak bylo uvedeno v předchozí kapiole. Simulaci agregání popávky pomocí fiskální expanze za účelem volebního víězsví proo u éo vlády nelze předpokláda. Hlavní váha zneužií fiskální poliiky vládou se ímo přesouvá směrem k volebnímu roku 2002 a Podíváme -li se podrobněji na vývoj výdajů sáního rozpoču zjisíme, že v inkriminovaných leech 2002 a 2006 bylo dosaženo vyšších emp růsu zejména u běžných výdajů. 40 % z ěcho výdajů voří zv. neinvesiční ransfery obyvaelsvu, zn. výdaje, keré může vláda použí k ovlivnění voličů před volbami. Jedná se o důchody, sání sociální podporu, výdaje na sání poliiku zaměsnanosi či dávky sociální péče. Neinvesiční ransfery obyvaelsvu vzrosly v roce 2002 o 7,81 % a v roce 2006 dokonce o 8,49 %. Tendence pohybova se v souladu s poliickým cyklem se projevily u pasivní sání poliiky zaměsnanosi a dávek sociální péče. U sání sociální podpory bylo například za ypický případ předvolebního opaření považováno zv. paselkovné, keré bylo zavedeno ve volebním roce Součásí předvolebních poliik každé z vlád byla aké valorizace důchodů. Vzah k volebnímu cyklu ovšem nelze vysledova u osaních dávek, keré souvisejí s výplaou nemocenských dávek, či u akivní sání poliiky zaměsnanosi. Na základě výše uvedených faků nelze poliicko -rozpočový cyklus v České republice zkouma z ani hlediska různé ideologické orienace vlád. Před parlamenními volbami v roce 2002 i v roce 2006 byla u moci vláda v čele s ČSSD. V prvním volebním období měla menšinový charaker a v druhém vyvořila koaliční vládu společně s KDU-ČSL a US.

145 POLITIKA Insiucionální fakory ovlivňující výsky poliicko -rozpočového cyklu v České republice Výsky poliicko -rozpočového cyklu byl v České republice ovlivněn především dvěma fakory. Nahrávalo mu přesvědčení české veřejnosi o nunosi vyšší angažovanosi sáu v ekonomice a její přesvědčení o poměrně bujné korupci ve veřejné sféře. Voliči se podle provedených průzkumů domnívali, že se poliici snaží zneuží získaného úřadu ve svůj prospěch, a o o více usilují o jeho udržení. Obraz o vzahu českých voličů k ekonomickým oázkám nám zprosředkovává Inernaional Social Survey Program (ISSP). Výzkum ISSP zaměřený na roli vlád probíhal v České republice v leech 1996 a Česká veřejnos se podle výzkumu ISSP začala s odsupem 10 le více vyslovova pro menší podíl sáu na hospodářsví. Podporovala aké menší veřejné výdaje a více se přikláněla k vyrovnaným sáním rozpočům či k rozpočům s nízkými deficiy. Na druhou sranu se ovšem silně zasazovala o ponechání vysokých výdajů sáu v oblasi zdravonicví, školsví a sarobních důchodů (j. v oblasech, keré jsou z hlediska veřejných výdajů nejnáročnější). Pro voliče byla rovněž klíčovou oázkou zaměsnanos. Od vlád očekávali, že budou usilova o zachování (resp. vyvoření) nových pracovních mís a nezaměsnaným budou garanova udržení slušné živoní úrovně. 4 Voliči dávali nízké nezaměsnanosi přednos před inflací, v níž viděli menší hrozbu. U oázek, keré se ýkaly zaměsnanosi, zůsala přesvědčení české veřejnosi v leech 1996 a 2006 éměř idenická. Přesvědčení o nunosi účasi sáu v ekonomice edy zůsávalo u českých voličů poměrně vysoké. Ochoa voličů přijmou vybrané ržní principy za své navíc kolísala v souladu s akuální ekonomickou siuací. Akcepace pro -ržních reforem voliči v oblasi rhu práce a sociální péče si žádala od vlád precizní prezenaci. České vlády ovšem neuměly svoji činnos před veřejnosí vhodně prezenova (viz reforma veřejných financí vlády Vladimíra Špidly nebo reforma zdravonicví vlády Miroslava Topolánka a následný propad volebních preferencí jejich poliických sran). Naopak posavení volební kampaně na ěcho pilířích přinášelo poliickým sranám volební úspěch. Můžeme proo předpokláda, že účelná fiskální expanze, zaměřená na výše zmíněné služby poskyované sáem, přinášela vládám pořebné volební hlasy. Výzkum poliicko -rozpočového cyklu proo lze z hlediska chování českých voličů považova za správný. Přesvědčení jsou v ekonomické eorii spojována s ekonomickým vzděláním (Caplan, 2007). Předpokládá se, že čím nižší je ekonomické vzdělání voličů, ím více se do jejich rozhodování promíají právě přesvědčení. Přesvědčení mají formu negaivního vzahu voličů k ržním mechanismům, jsou spojovány s podceňováním přínosů zahraničního obchodu, vedou k preferenci zaměsnanosi i za cenu nižší produkiviy práce a vyváří u voličů sklon k pesimismu. Přesvědčení s sebou nesou požadavek na věší ochranu ze srany sáu, j. na vyšší veřejné výdaje. Mají charaker fakoru, kerý v konečném důsledku narušuje růs ekonomiky. Ekonomické vzdělání voličů je edy nunou podmínkou pro schopnos voličů zpracova všechny dosupné informace o činnosi vlád. Bez něj voliči nemohou vládu adekváně zhodnoi, a o ani v zemích s nezávislými médii. Ekonomické vzdělání a nezávislos médií jsou považovány za insiucionální fakory, keré slouží k omezení ren -seekingových akivi vlád. Ren -seeking předsavuje snahu poliiků zneuží veřejnou funkci pro jejich osobní účely. V eorii poliicko -rozpočového cyklu vsupují reny společně se spořebou soukromých a veřejných saků do užikové funkce poliiků. S růsem ren se zvyšuje jejich poci uspokojení. Reny v omo případě obdrží i poliici, kerým se díky úspěchu 3 Do ISSP je zařazeno celkem 43 zemí, kdy každý rok je průzkum věnován jinému souboru oázek, keré zkoumají vývoj společnosi v jednolivých zemích. 4 Obojí opě klade nemalé požadavky na veřejné finance.

146 144 POLITIKA ve volbách podaří získa úřad vlády. Reny mohou mí podobu nepeněžní, j. souvisejí s presiží, kerou s sebou poliická funkce přináší, nebo peněžní, kdy poliici přijímají úplaky nebo jsou ve veřejných zakázkách upřednosněny firmy jejich příbuzných či přáel. Tabulka č. 56: Nezávislos českého isku v ČR v leech skóre saus F F F F F F F F F F F F F F F Poznámka: ukazael nezávislosi isku nabývá hodno od 0 (naproso nezávislá média) do 100 (média nemohou svobodně provádě svoji činnos). Země s výsledky od 0 30 získávají saus země se nezávislými médii (F), země s výsledky mají saus země s čásečně nezávislými médii (PF) a země s výsledky jsou považovány za země bez nezávislých médií (NF). Zdroj: Freedom House, (2007) Média byla v České republice podle hodnocení organizace Freedom House nezávislá již od roku Jejich činnos byla výrazněji narušena pouze v období le 2001 a Od roku 2003 nezávislos médií opě sílila a v současnosi si v omo směru Česká republika sojí nejlépe ze všech zemí sřední Evropy. Média začala ve vyšší míře upozorňova na zhoršující se poliickou kuluru v České republice 5 a poukazovala rovněž na nesandardní prakiky předsavielů sání moci. Míra vnímání korupce byla v České republice podle organizace Transparency Ineranional či Svěové banky na poměrně vysoké úrovni. Organizace Transparency Inernaional měřila korupci ve vybraných zemích pomocí zv. indexu vnímání korupce (CPI). Česká republika dosáhla nejhoršího výsledku ohoo ukazaele v roce 2002 (3,7). Podle Transparency Inernaional se pak negaivní náhled veřejnosi na korupci v zemi posupně zmírnil a v roce 2007 dosáhl index vnímání korupce svého dosud nejlepšího výsledku (5,2). Hodnocení České republiky se ovšem sále pohybovalo v horší polovině vymezené škály. Ani ukazael konroly korupce Svěové banky nevykazoval dobré výsledky (viz abulka č. 54). Tabulka č. 57: Index vnímání korupce (CPI) v ČR v leech index vnímání korupce 5,37 5,20 4,80 4,60 4,30 3,90 3,70 3,90 4,20 4,30 4,80 5,20 Poznámka: index vnímání korupce nabývá hodno od nuly (velká míra korupce) do desei (korupce se v zemi prakicky nevyskyuje). Zdroj: Transparency Inernaional, (2007) Nesandardní prakiky českých poliiků, o kerých média přinášela zprávy, byly důkazem jejich snahy o ren -seeking. Nezávislá média prezenací ěcho zpráv následně nepřímo nuila poliiky k vyšší efekiviě jejich výkonu. O o více je v současnosi alarmující snaha českých poliiků omezi činnos médií například formou zv. náhubkového zákona. Podobnými akiviami se poliici oevřeně brání zprůhlednění své veřejné činnosi. Přesvědčení a míra vnímání korupce v zemi jsou edy dva hlavní insiucionální fakory, keré v České republice vyvářely podmínky pro vznik poliicko -rozpočového cyklu. 5 Nevhodné chování poliiků proo začalo bý České republice vyýkáno aké na mezinárodní úrovni například v hodnocení zv. Berelsmannova ransformačního indexu. Berelsmannova nadace pomocí něj hodnoí pokrok v poliické a ekonomické oblasi u ransformujících se zemích po celém svěě. V roce 2008 Česká republika sice dosáhla nejlepšího hodnocení ze všech zemí zařazených do výzkumu, ale nízká poliická kulura byla její hlavní kriikou.

147 POLITIKA Závěr Česká republika byla podle provedeného výzkumu v leech vysavena působení poliicko -rozpočového cyklu. Její vlády měly endenci zneužíva fiskální poliiky k volebním účelům. Důkazem je nalezená saisická významnos koeficienu umělé volební proměnné ELECT. Inerpreace výsledků modelu však musí brá v úvahu použiou krákou časovou řadu saisických da a charaker jednolivých parlamenních voleb. Poliicko -rozpočový cyklus v České republice je díky omu spojen zejména s parlamenními volbami v roce 2002 a V obou případech se u moci nacházely vlády v čele s ČSSD. Společně s poliicko -rozpočovým cyklem nabývaly v modelu saisické významnosi i další proměnné. Jednalo se o ukazael velikosi výdajů na HDP, jehož zvyšování mělo v České republice prokazaelný vliv na prohlubování vládních deficiů. Vládní deficiy ve sledovaném roce rovněž závisely na své o jedno období zpožděné hodnoě. Do výše vládních deficiů se promíala nunos spláce úroky ze sáního dluhu. Naopak demografické fakory překvapivě nepovrdily očekávání ve vzahu k vývoji vládních deficiů. Poliicko -rozpočový cyklus je důkazem o účelné neefekivní alokaci zdrojů ze srany českých vlád. Opakování ohoo chování v delším časovém horizonu by pro Českou republiku pravděpodobně znamenalo snížení její konkurenceschopnosi. Iniciace poliicko -rozpočového cyklu oiž přispívá k působení zv. efeku vyěsnění, kerý má za následek nižší produkiviu výrobní fakorů zapojených v ekonomice. Příčiny vzniku poliicko -rozpočového cyklu v České republice byly spojeny s principem oevřenosi demokracie. Nezávislos českých médií rosla. Míra vnímání korupce se přeso udržovala sále na poměrně vysoké úrovni. Snaha poliiků zneužíva své funkce k osobním účelům a přesvědčení českých voličů o správnosi vyšší míry angažovanosi sáu v ekonomice jsou proo považovány za dva hlavní fakory, kerý napomáhaly exisenci poliicko -rozpočového cyklu v České republice.

148 146

149 REGULACE A DEREGULACE Regulace a deregulace Mezi mírou a kvaliou regulace ekonomiky a její konkurenční schopnosí exisuje velmi úzká vazba. Z pohledu nové insiucionální ekonomie, poliické ekonomie regulace, eorie veřejné volby či konsiuční ekonomie je výše a především kvalia uplaňovaných regulačních opaření jednou z deerminan dlouhodobé růsové výkonnosi, kerou lze v nejširším slova smyslu zoožni s konkurenční schopnosí. Tradičně jsou rozlišovány inenzivní a exenzivní fakory ekonomického růsu. Exenzivní ekonomický růs je založen na zvyšování množsví zapojovaných výrobních fakorů, zdrojem inenzivního růsu je lepší využií sávajících zdrojů. Z pohledu nové insiucionální ekonomie jsou jedním z vysvělení různé růsové výkonnosi jednolivých ekonomik rozdílné insiuce. Norh (1994) insiuce vymezuje jako lidmi navržená omezení, kerá formují lidské inerakce. Tao omezení mohou bý formální (zákony, normy) či neformální (zvyky, uznané normy chování). Insiuce přímo ovlivňují základní pravidla lidského chování a edy i průběh ekonomických inerakcí ve společnosi. Na jejich kvaliě do velké míry závisí, jakým způsobem budou využívány výrobní fakory v zemi, jak bude eno proces časově a finančně náročný, jak rychlá bude reakce subjeků na ržní podněy ad. Kvalia insiucí ak významným způsobem ovlivňuje produkiviu výrobních fakorů. Regulace, její výše a zejména kvalia uplaňovaných regulačních opaření je jednou z deerminan insiucionální kvaliy země. Je ak jedním z mnoha fakorů, keré ovlivňují konkurenční schopnos země. Na regulaci můžeme nahlíže různě široce, v odborné lierauře se sekáme s velmi odlišným vymezením ohoo pojmu. Regulace je převážně spojována s činnosí vlády, i když ani ao vlasnos není pravidlem. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje regulaci jako soubor rozmaniých násrojů pomocí nichž vláda uvaluje požadavky na podniky a obyvaele (OECD, 1997, s. 6). V omo pojeí lze pod pojem regulace zahrnou éměř veškeré kroky podnikané vládou. S ješě širším pojeím regulace pracují Braihwaie a Drahos, keří zoožňují regulaci s normami, sandardy, principy a pravidly, keré řídí vzájemné vzahy mezi ekonomickými subjeky a jejich vynucení. Regulace zde není omezena pouze na činnos vlády, ale jsou jí nazývány všechny formální a neformální insiuce, edy i kulura, zvyklosi, nábožensví ad. (Braihwaie Drahos, 2000, s. 10). Abychom pojem regulace vymezili a ohraničili srikněji, budeme v dalším exu regulací rozumě y akiviy vlády, jejichž cílem je ovlivni chování ekonomických subjeků, a keré přímo ovlivňují činnos podniků. I ao definice může bý ovšem chápána velmi široce. Pojem si proo dále zúžíme. Rozlišována bude ekonomická regulace a regulace podnikaelského prosředí. Do ekonomické regulace spadají opaření podporující konkurenční prosředí v zemi, regulace monopolů, cenová regulace a přímé zasahování sáu do činnosi jednolivých podniků a regulace

150 148 REGULACE A DEREGULACE zahraničního obchodu. Do skupiny regulace podnikaelského prosředí poom veškerá opaření, kerá kladou určié adminisraivní, finanční či časové nároky na podniky, edy i veškerá opaření sociální regulace. Kapiola je věnovaná analýze výše a kvaliy regulace v České republice v období Cílem éo kapioly je posihnuí hlavních vývojových rendů v oblasi regulace a deregulace a zhodnocení vlivu výše a kvaliy regulace na konkurenční schopnos české ekonomiky. Úvodní čás blíže vymezuje vzah mezi výší a kvaliou uplaňované regulace v zemi a konkurenční schopnosí. Tvoří ak odrazový můsek pro další analýzu. V druhé kapiole je již pozornos věnována popsání základních vývojových rendů v oblasi regulace v České republice v období le Vývoj regulace je popisován ve řech samosaných kapiolách. Nejdříve je pozornos věnována ekonomické regulaci, dále poom regulaci podnikaelského prosředí a nakonec je zhodnocen vývoj rozsahu a kvaliy celkové regulace ve vazbě na konkurenční schopnos české ekonomiky. V závěrečné čási práce je popsán současný sav regulace v České republice, jsou shrnuy hlavní vývojové rendy s důrazem na vazbu ohoo vývoje na konkurenční schopnos české ekonomiky Regulace a konkurenční schopnos Pořeba regulace určiých ekonomických akivi sejně jako pohled na původ regulace a její vliv na ekonomické podněy a efekivní alokací zdrojů prošel v posledních čyřech deseileích rychlým vývojem. Tradičně pořeba regulace vycházela z exisence ržních selhání. Regulační opaření měla bý používána am, kde ržní řešení není schopno zajisi efekivní alokaci zdrojů. Pořeba regulace vycházela z ržních nedokonalosí: nedosaku konkurence či exisence přirozených monopolů, veřejných saků, exernali a nedokonalých informací. Cílem regulace bylo zmírni ržní nedokonalosi a přispě k efekivní alokaci zdrojů. V 60. a 70. leech minulého soleí se pohled na regulaci začal měni. S pronikáním poliiky do čisě ekonomické vědy začíná bý regulace vnímána ne jako prosředek dosažení veřejného zájmu, ale její původ je viděn ve vzájemném působení poliických a ekonomických zájmů v regulovaných odvěvích. Průkopníkem ohoo pojeí regulace je G. Sigler (1971). Ten uvádí, že firmy budou usilova o regulaci, pokud jim ao přinese prospěch. Tedy zamezí vsupu jiných konkurenů do odvěví či zajisí přímé doace nebo cenovou regulaci. Regulace, kerá zamezí vsupu do regulovaného odvěví či uvaluje cenovou regulaci (kerá je ovšem závislá na informacích poskyovaných eablovanými firmami) či jinak chrání dané odvěví, umožňuje firmám dosahova ekonomické reny. Firmy edy popávají regulaci. Teno přísup je znám jako eorie zajeí ( capure heory ). Teorie zájmových skupin navazuje na eorii zajeí a rozšiřuje ji. Říká, že regulace je výsledkem boje mezi různými zájmovými skupinami a záleží, kerá z ěcho skupin je silnější a prosadí své zájmy. Z pohledu nové insiucionální ekonomie je regulace spojena s problémem dobývání reny (ren -seeking heory), problémem zasoupení (principal agency -problem) a s problémem morálního hazardu. Vede k růsu ransakčních nákladů a snižuje ekonomickou efekivnos. Podle eorie dobývání reny je uvalení regulace jedním ze způsobů získání reny. Uvalení regulace například v podobě ochrany před konkurencí či určiých omezení vsupu do odvěví umožní firmám v odvěví realizova dodaečný zisk. 1 V zájmu firem, keré usilují o maximalizaci zisku, je lobova na uvalení regulace, kerá jim umožní získa dodaečný zisk. Uvalení ekonomické regulace 1 Dobýváním reny je označována siuace, kdy firma či skupina získává bohasví manipulací s ekonomickým prosředím.

151 REGULACE A DEREGULACE 149 ak ve svém důsledku vede k nižšímu výsupu a vyšší ceně. Dobývání reny není ovšem spojeno jenom s regulací ekonomickou. Obdobný efek může mí i regulace podnikaelského prosředí.. Např. sanovení výše minimální mzdy, pracovních podmínek, poču dnů placené dovolené uvaluje dodaečné náklady na výrobce a umožňuje získa renu pracovníkům. Sejně ak se například požadavky různých aesů a splnění norem mohou sá umělou překážkou pro vsup konkurence a umožňují získa reny podnikům v daném odvěví. Skuečnos, že regulaci přímo nevykonávají poliici, ale pověřené regulační orgány, vyváří problém zasoupení. Vláda nemá dokonalé informace o regulované oblasi, a proože získávání akových informací je nákladné a regulované odvěví je jen velmi ěžko srovnaelné s konkurenčním, ovírá se prosor reguláora ke zneužívání svých znalosí a získávání vlasního dodaečného prospěchu. Teno problém je spojován především s regulací ekonomickou. Je do určié míry planý ovšem i v případě regulace podnikaelského prosředí. Exisující regulace, ať již se jedná o omezený vsup do odvěví, požadavky na založení a provozování podniku, daňovou legislaivu a její složios, hygienické normy, emisní limiy ad., kladou nemalé nároky na ekonomické subjeky a znamenají pro ně dodaečné náklady. Určiá míra regulace je jisě žádoucí a bez její exisence si lze živo jen ěžko předsavi. Animonopolní regulace, jejímž cílem je zamezi firmám vyváře karely či zneužíva dominanní posavení (a získáva ak dodaečnou renu), je důležiým simulem efekivní alokace zdrojů. Konkurenční prosředí vyváří podně k vyváření konkurenční výhody založené na inovacích a echnologickém pokroku. Šíření nových znalosí ve společnosi je poom prosředkem růsu produkiviy a zdrojem inenzivního ekonomického růsu. Sejně důležiá je regulace exernali či poskyování veřejných saků. Žádoucí je aké ochrana zdraví, spořebielů a živoního prosředí. Z hlediska konkurenceschopnosi podniků je klíčovou oázkou finanční a časová náročnos dodržování sanovených regulačních opaření. Při rozhodování vlády o om, kerá regulační opaření budou uplaňována a jaká bude jejich forma, je velmi důležié cilivé posouzení přínosů vynucovaných norem, limiů či procedur v porovnání s náklady, keré yo přinášejí jak podnikům ak celé společnosi. Problemaický je aké neusálý dynamický vývoj regulace, kerý klade vysoké nároky na přizpůsobování ekonomických subjeků. Obecně edy plaí, že čím jednodušší, přehlednější, jednoznačnější a sálejší je regulace a čím omezenější jsou možnosi reguláora, ím lépe. V akovém případě bude regulace fakorem, kerý vyváří podmínky pro dlouhodobý ekonomický růs (Bachanová, 2006) Analýza kvaliy regulace v období Česká republika je mladou ržní ekonomikou, kerá na počáku 90. le prošla procesem ekonomické ransformace z cenrálně plánovaného na ržní hospodářsví. Posavení vlády, role sáu v hospodářsví a uplaňovaný sysém regulace byl zcela v rozporu s pořebami ržního hospodářsví. Předpokladem úspěšného přechodu na ržní sysém koordinace hospodářsví bylo vyvoření podmínek pro působení ržního mechanismu. Došlo k deregulaci hospodářsví s cílem nasolení nové kvaliy regulace. Bylo nezbyné přehodnoi roli sáu v hospodářsví a vymezi nově jeho funkce. Od počáku 90. le podíl sáu v hospodářsví významně klesal a jeho role byla posupně omezena na oblasi vyváření insiucionálního rámce a řešení ržních selhání. Exisující legislaiva byla přizpůsobena novým podmínkám a přijímána byla legislaiva nová. Vznikla zcela nová oblas ochrany hospodářské souěže, byly vyvářeny legislaivní a věcné podmínky pro podnikání soukromých subjeků ad. Na konci 20. soleí byla Česká republika již fungující ržní ekonomikou, kde veřejný sekor vyvářel více než 80 % HDP (EBRD, 2008).

152 150 REGULACE A DEREGULACE Následující kapiola popisuje vývoj regulace a deregulace v České republice v období První čás kapioly je věnována regulaci ekonomické, druhá čás vývoji regulace podnikového prosředí. Závěrečná čás kapioly je orienována na analýzu vývoje celkové kvaliy regulace, idenifikaci příčin ohoo vývoje a posouzení dopadu vývoje regulačního prosředí na konkurenční schopnos české ekonomiky Ekonomická regulace Rozsah a kvalia ekonomické regulace může značnou měrou ovlivni výkonnos hospodářsví. Tažnou silou ekonomického růsu a rvale udržielného rozvoje je soukromá iniciaiva založená na soukromém vlasnicví, umocňována konkurenčním prosředím. V ěcho podmínkách jsou firmy nuceny zkvaliňova a zdokonalova své výrobky, hleda nové úspornější výrobní posupy ad. a snaži se ak získa určiou konkurenční výhodu. Konkurence moivuje firmy k inovacím a echnologickému pokroku. Tyo jsou poom ahouny inenzivního ekonomického růsu. Jak již bylo řečeno v úvodu, regulace je spojena s problémem dobývání reny (ren -seeking heory), problémem zasoupení (principal agency -problem) a vyvolává problém morálního hazardu. Z ěcho důvodů je žádoucí, aby se úloha vlády omezila na vyváření podmínek pro plynulé fungování ržního mechanismu a do hospodářsví přímo zasahova jen v oblasech, kde rh při efekivní alokaci zdrojů selhává. Aby byla minimalizována možnos manipulova s regulací a zneužíva regulační opaření, měla by bý regulace vykonávána nezávislým reguláorem a opaření konsruována ak, aby byla minimalizována možnos získávání reny. Tao čás práce je věnována analýze vývoje ekonomické regulace v České republice. V rámci ekonomické regulace je pozornos zaměřena zejména na vývoj podílu sáu v hospodářsví (podíl vládního sekoru na vyvořeném HDP, podíl sáu v soukromých podnicích), oblas cenové regulace, regulace monopolů a na legislaivu podporující konkurenční prosředí. Na počáku 21. soleí vyvářel soukromý sekor v České republice dle údajů ERBD (2008) cca 80 % HDP, vládní sekor se ak podílel na vyváření celkového produku 20 %. Procenní podíl produkce vyvářený soukromým sekorem byl po celé sledované období víceméně sabilní. V průběhu le vláda pokračovala v procesu privaizace a deregulace, kerý byl započa na počáku 90. le 20. soleí v rámci ekonomické ransformace. Na konci roku 1999 vláda držela podíly celkem ve 300 akciových společnosech, z oho 38 z nich bylo zv. sraegických. Jednalo se o podniky s významným vlivem na ekonomiku nebo akové, keré zaujímaly významné posavení na rhu (měly monopol či zaujímaly dominanní posavení). Šlo převážně o přirozené monopoly či podniky v sekorech, kde doposud nebylo vyvořeno fungující konkurenční prosředí. Sá ak vlasnil podíly v podnicích působících v sekoru energeiky, dopravy, bankovnicví a pojišťovnicví, ropy a plynu, ěžby a komunikace. V případě nesraegických společnosí držel sá podíl ve společnosech, kde nebyly dosud dořešeny resiuční nároky a ve společnosech, keré byly zadluženy a obchodovaelnos jejich akcií ak byla nízká. Na konci roku 1999 vlasnil sá podíly v 262 nesraegických společnosech, kdy 55 z nich bylo v konkurzu či likvidaci. (FNM, 1999) Od roku 2000 posupně docházelo k odprodeji podílů sáu ve sraegických podnicích. Správa sáního majeku a proces odprodeje byl až do konce roku 2005 v kompeenci Fondu národního majeku (FNM). K Fond národního majeku zanikl a jeho úkoly přebralo Minisersvo financí (MFČR). Odprodeje sáních podílů byly v období le realizovány převážně meodou přímých prodejů. Menší čás majeku byla převedena do soukromých rukou pomocí veřejné souěže, dražby či bezúplaných převodů v rámci resiucí. 2 2 Blíže FNM (2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005) a

153 REGULACE A DEREGULACE 151 Na konci roku 2003 sá vlasnil podíly již jen v 10 sraegických společnosech a jejich poče posupně klesal. Na konci roku 2008 sá držel podíl již jen v 5 společnosech sraegického významu. Jednalo se o společnosi ČEPRO, a. s. a MERO ČR, a. s., keré se zabývají ranziem a skladováním ropy, energeickou společnos ČEZ, a. s., České aerolinie, a. s. a společnos Leišě Praha, a. s., kerá vznikla na počáku roku 2008 ransformací ze sáního podniku Správa Leišě Praha. Šlo edy o podniky v oblasi energeiky, ropy a leecké dopravy. Vývoj podílu sáu ve sraegických společnosech abulka (abulka č. 58). Tabulka č. 58: Poče akciových společnosí s majekovým podílem sáu celkem a. s sraegické nesraegické z oho v konkurzu z oho jen zlaá akcie Zdroj: FNM (1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005): Výroční zprávy, MFČR Ke změnám docházelo aké v oblasi cenové regulace a o zejména v subjeku reguláora a uplaňovaném způsobu regulace. Do roku 2000 spadala cenová regulace do kompeence Minisersva financí a v rozsahu zvlášního pověření do kompeencí okresních úřadů a obcí. Cenové regulaci podléhaly dle údajů Minisersva financí ceny vodného a sočného, plynu, elekrické energie, epla, výrobky a výkony ve zdravonicví, použií železniční dopravní cesy celosáních a regionálních drah, nemoviosi, jejichž cena byla plně nebo čásečně hrazena ze sáních prosředků, nájemné z byu, nájemné z pozemků nesloužících k podnikání, doprava osobní železniční a auobusová, sběr, svoz, řídění a zneškodňování komunálního odpadu, povinné echnické prohlídky, výkony meeorologické, výkony sáního zkušebnicví, vnirosání pošovní služby, elekomunikační a radiokomunikační služby, odahová služba, měsská hromadná doprava, axislužba, služby parkovišť, služby kremaorií, přikládání a odsranění zv. "boiček" (MFČR, 2009). V roce 2000 cenové regulaci podléhalo cca 5 6 % HDP a yo komodiy vořily přibližně 21 % spořebního koše domácnosí. Poče komodi s regulovanou cenou se v průběhu le dramaicky neměnil. Významné změny v oblasi cenové regulace přinesl rok 2000, a o zejména v oblasi regulace síťových odvěví. Tyo změny úzce souvisely s přípravou země na vsup do Evropské unie. Byl přija zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu sání správy v energeických odvěvích (zv. energeický zákon), kerý vyvořil podmínky pro deregulaci rhu s energií a sanovil její posup. Regulace energeického rhu přešla do kompeence nezávislého reguláora, kerým byl Energeický regulační úřad. V rámci deregulace došlo k oddělení výroby a disribuce na rhu elekrické energie a plynu. Disribuce jako síťové odvěví podléhala dále cenové regulaci, ceny výroby měly bý posupně deregulovány. Cenová regulace byla zachována v případech, kdy v oblasi výroby nebylo dosud vyvořeno fungující konkurenční prosředí. Proces deregulace pokračoval aké v oblasi elekomunikací. Zákonem 151/2000 Sb., o elekomunikacích, byl zřízen Český elekomunikační úřad jako nezávislý reguláor, jehož úkolem byla regulace cen elekomunikačních a radiokomunikačních služeb. Výrazný krok v liberalizaci rhu elekomunikací přinesl zákon č. 127/2005 Sb., o elekronických komunikacích, kerý nabyl účinnosi Ten změnil celkovou filosofii regulace. Prosor pro regulaci byl podle nového

154 152 REGULACE A DEREGULACE zákonu jenom am, kde si rh nedokáže poradi sám. Reguláorem zůsal Český elekomunikační úřad, jeho úkolem byla ovšem nově analýza jednolivých segmenů elekomunikačního rhu s cílem zjišění savu konkurenčního prosředí na ěcho rzích. Prosor pro regulaci se ovíral jen v případě, že by byl rh shledán nedosaečně konkurenčním. 3 V případě éo siuace bylo úkolem reguláora učini kroky nezbyné k omu, aby podnik či podniky dominanního posavení nezneužívaly (podle uvážení uloži průhlednos, nediskriminaci, umožnění předvolby jiným operáorům, cenovou regulaci ad.). Tao úprava znamenala významný posun na rhu s elekomunikacemi směrem k liberalizaci. V roce 2001 byl přija zákon 141/2001 Sb., na základě kerého se dalším důvodem cenové regulace sal výběr spořební daně z abáku a abákových výrobků. Zákon zavedl pevné ceny abáku a abákových výrobků a jejich vyměřením pověřil Minisersvo financí. V roce 2004 eno úkol připadl do kompeence Celního úřadu Kolín, kdy pevná cena byla sanovena jen u cigare. Změnami prošla aké oblas poskyování pošovních služeb s cílem deregulace pošovního rhu do roku V roce 2000 byl přija zákon č. 29/2000 Sb., o pošovních službách, a do odvěví byl umožněn vsup soukromých firem. Pošovní služby se saly živnosí vázanou. Vybrané pošovní služby ovšem mohla nadále poskyova jen Česká poša, s. p. V roce 2005 byla role reguláora pošovního rhu přiřknua Českému elekomunikačnímu úřadu. Poskyování pošovních služeb se salo živnosí volnou, kdy k poskyování určiých služeb (zv. základních služeb) bylo nuno získa pošovní licenci, o jejímž udělení rozhodoval Český elekomunikační úřad. 4 V současné době (kvěen 2009) je licence udělena pouze České pošě. Česká poša má navíc dle nařízení vlády monopol v oblasi vnirosáních pošovních zásilek obsahujících písemnosi, jesliže je hmonos pošovní zásilky nižší než 50 g a současně cena nižší než 18 Kč. Také oblas ochrany hospodářské souěže prošla po roce 2000 významnými změnami a o zejména na počáku nového isícileí. V rámci přípravy na vsup do EU byl v roce 2001 přija nový zákon o ochraně hospodářské souěže (zákon 143/2001 Sb.). Zákon upravil ochranu hospodářské souěže na rhu výrobků a služeb proi narušení dohodami souěžielů, zneužiím dominanního posavení a spojení souěžielů. Nová úprava oblasi ochrany hospodářské souěže znamenala především adminisraivní zjednodušení regulace. Například v oblasi dominanního posavení bylo oo nově vymezeno na základě ržní síly, kerá byla souhrnem více kriérií (ržní podíl, finanční a hospodářská síla souěžielů, právní či jiné překážky vsupu na rh pro další souěžiele, supeň verikální inegrace souěžielů ad.), zákon zrušil povinnos dominanních souěžielů ohlási Úřadu dominanní posavení, v oblasi spojení souěžielů došlo k novému vymezení ohoo pojmu (novým kriériem se sává namíso ržního podílu obra spojovaných souěžielů), byly sanoveny pevné ermíny pro rozhodnuí Úřadu o povolení spojení, u dohod narušujících souěž byly nově sanoveny prahové hodnoy, při jejichž splnění dohody nepodléhají zákazu a odpadá ak nunos schválení akovýcho dohod Úřadem. Současně zákon udělil Úřadu právo formou prováděcích vyhlášek povoli obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících souěž. Zákon byl od svého přijeí několikrá novelizován s cílem přizpůsobi jej právu Společensví, zjednoduši procedury a zkrái lhůy. Posup celkového procesu deregulace lze zachyi pomocí zv. ukazaelů ransformace, publikovaných Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Jednolivé ukazaele ransformace se pohybují v rozmezí 1 až 4+. Pokud ukazael dosahuje hodnoy 1, nedošlo v dané oblasi k žádnému pokroku a siuace odpovídá sandardu v cenrálně plánovaném hospodářsví. Pokud je hodnoa 4 a vyšší, je daná oblas srovnaelná se siuací v radičním vyspělém ržním hospodářsví. Tabulka č. 59 zachycuje vývoj deregulace v České republice v období Trh podle znění zákona nebylo možno považova za dosaečně konkurenční, pokud na něm působí podnik či podniky s výraznou ržní silou. 4 Pošovní licence je udělena žadaeli, kerý je schopen zajisi všeobecnou dosupnos nejdůležiějších pošovních služeb (zv. základní služby obyčejné zásilky, doporučené zásilky, balíky, pošovní poukázky).

155 REGULACE A DEREGULACE 153 Tabulka č. 59: Vývoj ukazaelů ransformace v období velká privaizace malá privaizace resrukuralizace podniků cenová liberalizace liberalizace obchodu a směného kurzu poliika hospodářské souěže bankovní reforma a lib. úrokových. sazeb ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 2,67 3,33 3,00 4,00 2,33 2,00 2,67 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 2,67 3,67 3,00 4,00 2,33 3,00 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 3,67 3,00 4,00 2,33 3,00 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 3,67 3,00 4,00 3,00 3,33 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 3,67 3,33 4,00 3,00 3,33 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 4,00 3,67 4,33 3,00 3,33 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 4,00 3,67 4,33 3,00 3,33 3,00 4,00 3, ,00 4,33 3,33 4,33 4,33 3,00 4,00 3,67 4,33 3,00 3,33 3,00 4,00 3, ,00 3,00 3,00 3,33 3,00 4,00 finanční rh elekomunikace dráhy energie cesy vodní a odpadové hospodářsví ukazael ek. regulace Poznámka: ukazael ekonomické regulace je konsruován jako prosý arimeický průměr uvedených 13 ukazaelů. Zdroj: EBRD (2008): Transiion Repor 2008 V oblasi privaizace, cenové liberalizace, liberalizace zahraničního obchodu, v oblasi elekomunikací a vodního a odpadového hospodářsví dosahovala Česká republika již v roce 2000 sandardu vyspělých ržních ekonomik. V osaních oblasech docházelo ke zlepšení, a o zejména v leech 2001 a Podněem ěcho poziivních změn byla v převážné míře příprava na vsup do Evropské unie a nezbyné přizpůsobení legislaivy právu Společensví. V posledním sloupci abulky je zachycen vývoj ukazaele ekonomické regulace, kerý je prosým arimeickým průměrem předešlých 13 ukazaelů. Z hodno ukazaele je zřejmé, že kvalia ekonomické regulace ve sledovaném období rosla a přibližovala se sandardu vyspělých ržních ekonomik Regulace podnikaelského prosředí Regulace podnikaelského prosředí, výše a zejména kvalia uplaňovaných regulačních opaření je dalším fakorem, kerý významnou měrou ovlivňuje konkurenční schopnos ekonomiky. Jedná se o regulaorní opaření, kerá přímo dopadají na jednolivé podniky, ovlivňují jejich činnos a velkou měrou ak deerminují jejich výkonnos. Z hlediska konkurenční schopnosi podniků a poažmo konkurenční schopnosi ekonomiky jako celku je důležié, aby uplaňovaná regulační opaření nekladla na podniky vysoké finanční a časové nároky a nevyvářela obížně překonaelné překážky podnikání. V éo čási je zkoumán vývoj kvaliy regulace podnikaelského prosředí v České republice v období Pozornos je zaměřena na vybrané aspeky činnosi podniku: možnos firmy rychle vsoupi či vysoupi z odvěví, najmou nebo propusi zaměsnance či využí práce přesčas u sávajících zaměsnanců. Analyzována je dále složios vysavění skladu, možnos firem realizova zahraniční obchod, získa úvěr, míra daňového zaížení či náročnos vymáhání plnění smluv. K poziivním změnám došlo v České republice ve sledovaném období v oblasi zakládání společnosi. Při zakládání živnosi musel podnikael do roku 2006 vyplni minimálně čyři formuláře: žádos o živnosenské oprávnění na živnosenském úřadu, regisraci u správy sociálního a zdravoního zabezpečení, regisraci u finančního úřadu a vyžáda si výpis z rejsříku resů. V případě založení společnosi byla celá procedura zdlouhavější. Bylo nuno sepsa smlouvu o založení

156 154 REGULACE A DEREGULACE společnosi (společenskou smlouvu, zakladaelskou smlouvu či lisinu), noářsky ji ověři, získa souhlas vlasníka s užíváním prosor k podnikání či předloži výpis s kaasru nemoviosí, doloži splacení čási základního kapiálu (bylo -li zákonem určeno), předloži výpis z rejsříku resů, získa živnosenské oprávnění a požáda o zapsání společnosi do obchodního rejsříku. Dále nejpozději do 8 dnů od vzniku společnosi přihlási zaměsnance na správě sociálního zabezpečení a zdravoního pojišění a do 30 dnů přihlási společnos k regisraci u správce daně. Ke zjednodušení celého procesu založení podniku došlo k , kdy byl sjednocen formulář pro žádos o živnosenské oprávnění a zavedena zv. Cenrální regisrační mísa na obecních živnosenských úřadech, kerá umožnila při žádosi o živnosenské oprávnění současně učini oznámení vůči dalším správním úřadům finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravoní pojišťovně a úřadu práce. K dalšímu zjednodušení a urychlení došlo v léě roku 2008; od ohoo roku mohl podnikael požáda o vydání živnosenského oprávnění prosřednicvím konakních mís veřejné správy (zv. Czechpoin). Ke zjednodušení aké došlo u jednoného regisračního formuláře, byly sníženy správní poplaky, zkrácena doba praxe nuná k provozování živnosí vázaných a řemeslných, vybrané živnosi přeřazeny z vázaných do volných a aké zrušena povinnos předkláda výpis z rejsříku resů v lisinné podobě při žádosi o živnosenské oprávnění. Dle údajů Svěové banky rvalo založení společnosi s ručením omezeným (bez doby nuné k vyřízení živnosenského oprávnění) v roce 2003 cca 40 dnů a bylo pořeba posoupi 10 procedur. Náklady založení činily cca 10 % národního důchodu na obyvaele. V roce 2006 zabral celý proces podnikaeli už jen 24 dnů a v roce 2008 byla doba zkrácena na 15 dnů. Náklady spojené se založením se výrazně neměnily a poče nuných procedur poklesl v roce 2008 z 10 na 8. Siuaci ilusruje graf (graf č. 50). Graf č. 50: Založení podniku v České republice procedury (poče) doba na vyřízení (dny) náklady (% NI na hlavu) minimální kapiál (%NI na hlavu) Zdroj: World Bank (2004): Doing business in 2004, World Bank (2007): Doing business in 2007, World Bank (2009): Doing business in 2009 Celkově zdlouhavý a jen málo efekivní byl po celé sledované období proces ukončení činnosi podniku. V roce 2003 rval proces konkurzního ukončení činnosi podniku v průměru 9,2 le a nízká byla aké odhadovaná výše uspokojení pohledávek věřielů insolvenního podniku v konkurzním vyrovnání. Tao dosahovala 15,4 % pohledávek věřielů. Plaební neschopnos obchodních parnerů a pomalý proces konkurzu a vyrovnání působily značné finanční poíže mnoha jinak dobře fungujícím podnikům. Na počáku roku 2008 vsoupil v planos nový insolvenní zákon, přijaý již v roce Ovšem již od svého přijeí zákon prošel několika novelami. Insolvenní zákon vnesl do insolvenního řízení možnos reorganizace podniku či jeho čásí, keré jsou živoaschopné. Přispěl aké

157 REGULACE A DEREGULACE 155 k urychlení celého procesu zániku podniku, zkráil inerval mezi dnem zahájení insolvenního řízení a zpeněžení majeku insolvenního podniku a zprůhlednil proces insolvenčního řízení. V roce 2008 došlo k výraznému zkrácení doby nuné k ukončení činnosi podniku a vzroslo aké proceno uspokojených závazků podniku v insolvenním řízení. I přes eno poziivní posun je doba ukončení činnosi podniku sále velmi zdlouhavá (v průměru 6,5 le v roce 2008, v Maďarsku 2 roky, v Polsku 3 roky a na Slovensku roky 4) a výnosnos insolvenčního řízení nízká (jen cca 20 % pohledávek věřielů, na Slovensku v roce 2008 ao hodnoa dosahovala cca 46 %). Vývoj regulace v oblasi ukončení činnosi podniku ilusruje graf (graf č. 51). Graf č. 51: Uzavření podniku v České republice doba plaební neschopnosi (roky) náklady pla. neschopnosi (% dluhu) míra návranosi (% dluhu) Zdroj: World Bank (2004): Doing business in 2004, World Bank (2007): Doing business in 2007, World Bank (2009): Doing business in 2009 Další z problemaických oblasí, kerá zhoršuje kvaliu českého podnikaelského prosředí a kerá v průběhu le nedoznala výraznějšího zlepšení, byla oblas vymahaelnosi práva. Doba vymáhání plnění pohledávek soudní cesou zůsává po celé sledované období vysoká. Podle údajů Svěové banky rvalo vymáhání pohledávky soudní cesou v roce dnů a sejná byla siuace v roce Také celkové náklady byly relaivně vysoké a po celé sledované období se pohybovaly kolem 33 % národního důchodu na obyvaele. Vývoj regulace v oblasi vymahaelnosi práva ilusruje graf č. 52. Graf č. 52: Proces vymáhání plnění smluv procedury (poče) doba (měsíce) náklady (% NI na osobu) Zdroj: World Bank (2004): Doing business in 2004, World Bank (2007): Doing business in 2007, World Bank (2009): Doing business in 2009

158 156 REGULACE A DEREGULACE V oblasi najímání pracovníků, oblasi změny vlasnicví, v oblasi náležiosí nuných k realizaci zahraničního obchodu, placení daní a ochrany invesorů se siuace v průběhu sledovaného období výrazně nezměnila. Ke cielnému zlepšení došlo jen v oblasi vyřizování povolení a licencí. Dle údajů Svěové banky doba nuná na vyřízení veškerých formali nuných k vybudování skladu poklesla mezi ley 2006 a 2008 z 230 na 180 dnů. Vývoj regulace podnikaelského prosředí v období ilusruje abulka č. 60. Tabulka č. 60: Vývoj regulace podnikaelského prosředí v České republice *) založení podniku procedury (poče) doba na vyřízení (dny) náklady (% NI na hlavu) 10 8,9 9,6 minimální kapiál (% NI na hlavu) 47,4 36,8 31,8 najímání pracovníků index srnulosi zaměsnání1) náklady propušění (ýdny mzdy) změna vlasnicví procedury (poče) 4 4 doba na vyřízení (dny) náklady (% hodnoy vlasnicví) 3 3 získání úvěru ochrana práv dlužníka a věřiele 7 6 (0 10, vyšší skóre, lepší ochrana) index informací o úvěru (0 6, vyšší hodnoa, více 5 5 inf. klienovi) ochrana invesorů index ochrany invesorů (0 10, vyšší hodnoa, 5 5 vyšší ochrana) vymáhání plnění smluv procedury (poče) doba (dny) náklady (% NI na osobu) 33, uzavření podniku doba plaební neschopnosi (roky) 9,2 9,2 6,5 náklady pla. neschopnosi (% dluhu) míra návranosi (% dluhu) 15,4 18,5 20,9 licence a povolení 2) procedury (poče) čas k vyřízení (dny) náklady (% NI na osobu) 19,5 16,9 placení daní plaby (poče) čas (hodiny) splané daně (% hrubého zisku) 49,1 48,6 zahraniční obchod dokumeny k vývozu 5 4 čas na vyřízení vývozu (dny) náklady vývozu (USD za konejner) dokumeny k dovozu 7 7 čas na vyřízení dovozu (dny) náklady dovozu (USD za konejner) Poznámka: *) záěž je zkoumána pro modelovou společnos, 1) index zachycuje, jak je jednoduché či složié najmou a propusi pracovníky a zda je omezena možnos jejich flexibilního využií. Index se pohybuje v rozmezí (0 žádné překážky, 100 maximálně regulováno), 2) procedury nuné k posavení skladu. Zdroj: World Bank (2004): Doing business in 2004, World Bank (2007): Doing business in 2007, World Bank (2009): Doing business in 2009

159 REGULACE A DEREGULACE Vývoj celkové výše a kvaliy regulace V předešlých kapiolách byl popsán vývoj vybraných fakorů ekonomické regulace a vývoj v oblasi regulace podnikaelského prosředí. Následující kapiola se snaží regulaci pojmou komplexně a popsa vývoj celkové kvaliy regulace ve vzahu ke konkurenční schopnosi české ekonomiky. Tao je pojímána jako schopnos země dosahova dlouhodobého růsu výkonnosi ekonomiky. Jak již bylo řečeno v úvodu, mezi konkurenční schopnosí země a kvaliou regulace exisuje úzký vzah. Z pohledu nové insiucionální ekonomie je regulace spojena s problémem získávání reny ( ren -seeking ), problémem zasoupení (principal agency -problem), morálního hazardu, vede k růsu ransakčních nákladů a edy i nižší ekonomické efekivnosi. Vyšší kvalia regulace ak omezením ěcho negaivních fakorů podporuje a simuluje konkurenční schopnos země. Nuno vzí v úvahu, že kvalia regulace je jen jedním z mnoha fakorů, keré ovlivňují konkurenční schopnos ekonomiky. Posihnuí a vyčíslení příspěvku ohoo fakoru je věcí velmi obížnou. Důvodem je především obížná měřielnos regulace. Jak bylo ukázáno v práci, regulační opaření mohou nabýva celé řady podob a v mnoha případech jsou jen obížně kvanifikovaelná. Pokud chceme zachyi výši regulace a navíc zohledni její kvaliu, musíme se spokoji s ukazaeli založenými nejen na vrdých, ale aké na měkkých daech. V omo případě se ovšem nedá vylouči, že dané údaje budou ovlivněny náladami, keré právě panují v dané zemi, a jsou edy do jisé míry zkreslené a nepřesné. Je nuno je proo inerpreova oparně. Abychom mohli lépe posoudi vývoj výše a kvaliy ekonomické regulace a regulace podnikaelského prosředí a následně vývoj kvaliy regulace jako celku, sesrojili jsme index ekonomické regulace a index regulace podnikaelského prosředí. Nižší hodnoy ěcho indexů vypovídají o vyšší kvaliě regulace. Hodnoa jedna značí dosažení sandardu vyspělých ržních ekonomik. Index ekonomické regulace je posaven na daech publikovaných Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (2008). Index odráží vývoj v oblasi privaizace, resrukuralizace, cenové liberalizace, zachycuje kvaliu poliiky hospodářské souěže, liberalizaci finančních rhů a vývoj v oblasi síťových odvěví. Index je vypočíán jako podíl ukazaele kvaliy regulace odpovídající sandardu vyspělých ržních ekonomik (hodnoa ukazaele 4) a ukazaele regulace pro Českou republiku. Nižší hodnoy indexu značí vyšší kvaliu regulace. Hodnoa jedna značí dosažení úrovně ypické pro vyspělé ržní ekonomiky. Index regulace podnikaelského prosředí je posaven na daech publikovaných Svěovou bankou (2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009). Index vypovídá o adminisraivní a časové náročnosi založení podniku, změně vlasnicví, ukončení jeho činnosi, získávání povolení, plabě daní, vymahaelnosi práva, realizaci zahraničního obchodu, získávání úvěrů, ochraně invesorů a najímání a propoušění pracovníků. Hodnoa ukazaele je vypočíána s pomocí dílčích ukazaelů uvedených v abulce č. 60. Hodnoa dílčích ukazaelů je vypočena jako podíl ukazaele na hodnoě dosahované vyspělými ržními ekonomikami. 5 Z ako upravených ukazaelů je vypočíán průměr pro každou z oblasí. Aby byla váha každé z 10 sledovaných oblasí v indexu shodná, je index vypočíán jako prosý arimeický průměr ukazaele vypovídající o každé z oblasí (z průměru dílčích ukazaelů pro každou oblas). Nižší hodnoa indexu opě značí vyšší kvaliu regulace. Hodnoa jedna poom sandard vyspělých ržních ekonomik. Vývoj obou ukazaelů pro Českou republiku v období ilusruje graf č. 53. Daa pro výpoče indexu regulace podnikaelského prosředí byla k dispozici bohužel až od roku V grafu lze vidě vývoj dvou indexů kvaliy regulace podnikaelského prosředí. První z indexů 5 Hodnoy dosahované vyspělými ržními ekonomikami byly vypočíány jako průměr hodno ukazaelů dosahovaných zeměmi OECD bez zahrnuí ranziivních ekonomik. Pokud je o řeba (ukazael získávání úvěrů a ochrany invesorů) jsou yo upraveny ak, aby vyšší hodnoa značila nižší kvaliu regulace a korespondovala s osaními ukazaeli.

160 158 REGULACE A DEREGULACE (index regulace podnikaelského prosředí 1) zachycuje pro nedosaek da do roku 2005 vývoj jen ve 4 oblasech regulace (založení podniku, ukončení činnosi, najímání zaměsnanců a vymahaelnos práva) od roku 2005 poom vývoj v 10 sledovaných oblasech. Daa ukazaele jsou ak v ěcho dvou obdobích nesrovnaelná. Pro lepší předsavu je proo v grafu aké druhý index regulace podnikaelského prosředí (index regulace podnikaelského prosředí 2), kerý zachycuje vývoj jen ve zmíněných 4 oblasech. Z grafu je zřejmé, že kvalia ekonomické regulace v celém sledovaném období rosla a přibližovala se sandardu vyspělých ržních ekonomik. Kvalia regulace podnikaelského prosředí naopak zaznamenala ve sledovaném období jen mírné zlepšení. K výraznému zlepšení v oblasi ekonomické regulace došlo zejména v období V omo období index poklesl z 1,17 na 1,09. Teno vývoj lze vysvěli zejména harmonizací práva s právem Společensví a změnami v oblasi regulace, souvisejícími s přípravou České republiky na vsup do EU: růsem kvaliy regulace v oblasi hospodářské souěže, přechodem regulace do rukou nezávislých reguláorů, deregulace v oblasi síťových odvěví a rhu pošovních služeb. V případě indexu regulace podnikaelského prosředí již siuace nebyla ak příznivá. I přes řadu poziivních změn, ke kerým v éo oblasi došlo (zejména urychlení a zjednodušení procedury založení podniku či přijeí nového insolvenního zákona), nedošlo v období k výraznějšímu přibližování kvaliy regulace sandardu vyspělých ržních ekonomik. Hodnoa indexu kvaliy regulace se od roku 2005 pohybovala kolem hodnoy 1,6. Tao hodnoa značí, že výše ukazaelů (např. poče procedur nuných k é keré činnosi, doba nuná na vyřízení ad.) je v průměru 1,6 násobkem hodno dosahovaných ve vyspělých ržních ekonomikách. Z provedené analýzy je zřejmé, že i přes jisá zlepšení v oblasi kvaliy regulace, ke kerým v České republice v období došlo, má v oblasi regulace Česká republika sále významné rezervy. Zlepšení kvaliy regulace, a o zejména v oblasi regulace podnikaelského prosředí, by bezesporu podpořilo konkurenční schopnos země. Graf č. 53: Vývoj regulace a její kvaliy v České republice 1,8 1,6 1,4 1, Index ekonomické regulace Index regulace podnikaelského prosředí 1 Sociální Index regulace podnikaelského prosředí 2 Poznámka: nižší hodnoa indexů značí vyšší kvaliu regulace, hodnoa 1 značí sandard dosahovaný ve vyspělých ržních ekonomikách. Index regulace podnikaelského prosředí 1 zachycuje vývoj regulace ve 4 oblasech: založení podniku, najímání pracovníků, vymahaelnosi práva a ukončení činnosi podniku. Index ekonomické regulace 2 kvůli nedosupnosi da do roku 2003 zachycuje vývoj aké jen ve 4 již zmíněných oblasech a od roku 2005 vývoj ve všech 10 oblasech. Zdroj: World Bank (2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009): Doing Business in 2004, Doing Business in 2005, Doing Business in 2006, Doing Business in 2007, Doing Business in 2008, Doing Business in 2009, EBRD (2008): Transiion Repor 2008, vlasní výpočy

161 REGULACE A DEREGULACE Závěr Kvalia regulace uplaňované v zemi paří mezi významné fakory, keré působí na konkurenční schopnos ekonomiky. Oblas regulace v České republice prošla v období řadou změn. K významným změnám došlo na samém počáku 21. soleí. Tyo změny v převážné věšině souvisely s přípravou země na vsup do Evropské unie a z oho plynoucí pořebou harmonizace práva s právem Společensví. Ve sledovaném období došlo k deregulaci v oblasi síťových odvěví (odvěví elekomunikací, plynu, elekrické energie a epla). Regulace ěcho odvěví přešla z Minisersva financí na nově zřízené nezávislé reguláory. Změnami prošla aké oblas poskyování pošovních služeb. Dohledem nad ímo odvěvím byl pověřen nezávislý reguláor, cílem deregulačních snah bylo vyvoření konkurenčního prosředí v oblasi poskyování základních pošovních služeb a celková deregulace ohoo rhu do roku Pokračoval aké proces privaizace. Zaímco na počáku roku 2000 držel sá podíly v cca 300 akciových společnosech, z čehož 38 byly společnosi sraegického významu, na konci roku 2008 pokles poče akciových společnosí se sáním podílem na 69 a sraegických společnosí bylo z celkového poču jen 5. K jisým poziivním změnám došlo aké v oblasi regulace podnikaelského prosředí. Byla zkrácena a zjednodušena procedura založení podniku, sníženy správní poplaky, v rámci elekronizace veřejné správy došlo ve vybraných případech ke zjednodušení a urychlení jednání občana s úřady. Poziivní změny bylo možno zaznamena aké v oblasi ukončení činnosi podniku. V roce 2008 vsoupil v planos nový insolvenční zákon, kerý přispěl k urychlení procedury ukončení činnosi a zprůhlednil insolvenční řízení. Oblas ukončení činnosi podniku, sejně jako rychlos a pružnos českého soudního sysému, zůsává ovšem sále velmi problemaickou. Současný sysém regulace v České republice je obdobou sysémů uplaňovaných ve vyspělých ržních ekonomikách. Cílem regulačních opaření je především náprava ržních selhání. Nuno ovšem konsaova, že veškerá regulaorní opaření ovšem dosud nedosahují kvaliy srovnaelné s vyspělými ržními ekonomikami. Jak již bylo řečeno, nejen výše, ale především kvalia regulace je jednou z deerminan konkurenční schopnosi země. V omo ohledu se v České republice jeví problemaickou zejména celková časová a adminisraivní náročnos běžných podnikaelských úkonů (zejména vymáhání plnění smluv soudní cesou, procedura zrušení podniku, vyřizování různých povolení a licencí, celková složios a neusálý vývoj legislaivy). I když i zde bylo možno zaznamena poziivní rend. Tao skuečnos ak ve srovnání s vyspělými ržními ekonomikami předsavuje jakousi konkurenční nevýhodu české ekonomiky. Výraznější změny v éo oblasi by jisě přispěly k růsu její konkurenční schopnosi.

162 160

163 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Srukurální poliika Česká ekonomika v prvních leech ransformace čelila problému, jakým způsobem zajisi přežií nekonkurenceschopných odvěví. Průmysl byl výrazně zaměřený na průmyslovou výrobu, produkivia práce byla v porovnání s vyspělými ekonomikami nízká a zaměsnanos uměle vysoká. Liberalizace obchodu vyvíjela na podniky lak, na kerý dosud nebyly zvyklé, a v mnohých případech bez určié pomoci sáu neměly naději na úspěch. Výsledkem éo siuace (a dalších vlivů) bylo poskyování sání pomoci podnikům. Průmysl ve všech zemích sřední a východní Evropy (včeně ČR) zůsal doovaným odvěvím (Euraciv, 2006). Pomoc byla poskyována s nejrůznějšími cíli od pomoci na záchranu a resrukuralizaci přes podporu zaměsnanosi, až po ochranu živoního prosředí. S přípravou vsupu zemí do Evropské unie se siuace posupně měnila. EU se s rosoucí inegrací chěla ujisi, že vlády kandidáských zemí nebudou láka zahraniční invesory z původních zemí pomocí nejrůznějších forem sání pomoci ani zvýhodňova domácí podniky na společném rhu. Proo byla v asociačních dohodách mezi EU a jednolivými zeměmi zahrnua povinnos kandidáských zemí sjednoi legislaivu ýkající se sání pomoci s právem EU, což mimo jiné zahrnovalo zřízení nezávislého orgánu zodpovědného za posuzování a sledování sání pomoci. V éo kapiole analyzujeme srukurální poliiku České republiky v období od začáku nového isicíleí po současnos. Zkoumáme, s jakými cíli sá formou sání pomoci zasahuje do ržního prosředí a řešíme, zda v případě České republiky měla sání pomoc vliv na hospodářský růs a zda je možné eno vliv kvanifikova. Srukurální poliiku definujeme jako soubor zamýšlených (j. vědomých) vládních opaření směřujících ke změně ve srukuře produkce průmyslových odvěví nebo vedoucí ke změně výrobního chování průmyslových producenů s cílem ovlivni srukurální charakerisiky ekonomiky. Konkréními násroji ako pojaé poliiky jsou přímé i nepřímé násroje sání pomoci. Sání pomoc definujeme oožně jako Evropská komise (2007). Jedná se o jakoukoli pomoc poskyovanou sáem v jakékoliv formě, kerá zvýhodněním určiých podniků nebo produkce určiého zboží narušuje, nebo hrozí naruši konkurenční prosředí. V cenru naší pozornosi je vývoj výše a srukury sání pomoci s ohledem na zamýšlený cíl pomoci. Sledujeme vlivy, keré sojí za změnami sání pomoci, a analyzujeme rozdíly jak v čase, ak ve srovnání s okolními zeměmi. Kromě absoluní výše sání pomoci nás zajímá aké její cíl. Pomoc dělíme v souladu s přísupem EU podle cíle. Rozlišujeme pomoc horizonální (zaměřenou na určiý cíl bez ohledu na odvěví nebo region v kerém se vyskyuje) a odvěvovou (zaměřenou na pomoc vybraným odvěvím, někdy éž nazývána sekorovou pomocí) 1. Ad-hoc 1 Celková pomoc je vořena součem odvěvové a horizonální pomoci Sejně jako EU, ani my nezahrnujeme do odvěvové pomoci akové doace dopravnímu odvěví, keré spadají pod oblas veřejného zájmu (ypicky železniční doprava, regionální dopravní obslužnos apod.) Podrobnější členění pomoci je uvedeno v Sání pomoc podle cíle (v mil. eur, ve salých cenách 1995), případně na sránkách Evropské komise v sekci Sae aid scoreboard (viz Evropská komise (2009).

164 162 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA pomocí označujeme pomoc udělenou konkrénímu podniku (např. na záchranu a resrukuralizaci). Pomoc směřující do odvěví zemědělsví a rybolovu, i vzhledem ke specifickému přísupu, kerou k éo pomoci má EU, neuvádíme a nepracujeme s ní (není -li uvedeno jinak). Zkoumáme, zda je možné urči vliv sání pomoci a jejich změn na produkiviu práce a hospodářský růs. Závěr kapioly je věnován problému kvanifikace dopadů sání pomoci a jejímu vlivu na konkurenceschopnos ekonomiky. Pracujeme s předpokladem, že sekorová pomoc, zejména je -li udílena nesysémově a ad -hoc, má na hospodářský růs negaivní vliv a brání rozvoji konkurenceschopnosi ekonomiky. Oproi omu horizonální pomoc, zejména pomoc do oblasi výzkumu a vývoje, vzdělávání a čásečně i pomoc méně vyspělým regionům, lze chápa jako násroj zvyšující konkurenceschopnos ekonomiky a posun směrem k vzdělanosní ekonomice. To však plaí pouze za předpokladu ransparenního prosředí udělování pomoci a vhodného nasavení celého sysému. Pro údaje o sání pomoci jsou v éo sudii jsou použia daa Evropské komise vypracovaná v rámci sae aid scoreboard. Tao daa jako jediná jsou pro sledované období meziročně i mezinárodně srovnaelná. Jako alernaivní ukazael uvádíme údaje o rozpočových doacích publikované Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Teno zdroj má sice nejširší časový rámec, ale nenabízí deailní pohled na svou srukuru a zahrnuje i čené doace, keré ve sae aid scoreboard zahrnuy nejsou. V exu nerozlišujeme mezi poliikou podpory poražených a výběrem víězů. Too srikní oddělení nelze z dosupných da vyčís a dá se pouze usuzova, o jakou formu pomoci se jedná. Na základě charakeru ransformačního procesu a ad -hoc způsobu udílení pomoci, se lze domníva, že věšina odvěvové pomoci měla charaker podpory poražených. Poslední dobou, s přesunem k cílům horizonálním, zejména podpory vědy a výzkumu, vzdělávání a regionálnímu rozvoji, můžeme uo čás pomoci čásečně považova za poliiku výběru víězů, neboť na doované projeky by, při správném nasavení paramerů, měly dosáhnou firmy s nejvyšším poenciálem růsu Teorie V práci se zabýváme sání pomocí směřující do odvěví průmyslu a služeb a zkoumáme její poenciální dopad na hospodářsví a dlouhodobý hospodářský růs. Aspeků spojených s vlivem sání pomoci na ekonomiku je několik. Pomoc konkréním podnikům nebo odvěvím zvýhodňuje určié subjeky před jejich konkureny a umožňuje jím získaní nezasloužené výhody. Sání pomoc ak narušuje konkurenční prosředí. Pokud má sání pomoc za cíl podporu perspekivních odvěví (podpora víězů), čelí sejnému informačnímu problému jako cenrální plánování nikdo nezná opimální průmyslovou srukuru dříve, než ji rh vyvoří. Pokusy ovlivňova srukuru průmyslu pak čelí riziku podpory nevhodných odvěví. Pokud je cílem srukurální poliiky pomoc podnikům v nesnázích, ak může mí poskyovaná pomoc následující negaiva (Evropská komise, 2007): míso vyřešení problému může bý vyvedena v podobě nadměrného zisku, může bý použiá k vyplácení nepřiměřených mezd, udržuje neefekivně vysokou zaměsnanos a způsobuje nízkou produkiviu, může zachováva zaosalou hospodářskou srukuru, způsobuje sáu přímé a adminisraivní náklady a přináší vyšší daně. Poziivní efeky lze hisoricky naléz zejména v případě růsové poliiky japonského Minisersva mezinárodního obchodu a průmyslu (MITI). Ekonomové (např. Johnson, Wade, Sigliz) se shodují, že MITI pomohlo Japonsku dosahova vysokých emp růsu selekivní podporou vybraných odvěví

165 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA 163 (Powell, 2009). Jak uvádí Tomeš (Tomeš a kol., 2007), podpora měla charaker preferenčního přidělení kapiálu, nižších daní, vyšších možných odpočů, prémií za spolehlivos, popřípadě spolufinancování někerých projeků. Mezi další činnosi pařila podpora a koordinace vědecko -echnického rozvoje a výzkumu, podpora drobných a sředních podniků a konrola zahraničního obchodu (Tomeš a kol.). Přeso i MITI mnohokrá nedokázalo včas idenifikova budoucí vývoj a nezachyilo růs či pokles někerých odvěví (více hp:// Za další poziivní efeky sání pomoci lze považova snížení sociálního napěí (například ochranou zaměsnanosi), nebo zlepšení živoního prosředí či poziivní exernaliy plynoucí z doací na výzkum a vývoj Srukurální poliika a konkurenceschopnos České republiky V éo kapiole jsou nejprve předsaveny hlavní rendy ve vývoji sání pomoci, následně jsou deailněji rozebrány y ypy sání pomoci, keré se celkovém objemu podílely nejvíce, nebo u kerých došlo k nejvýraznějším změnám Hlavní rendy ve vývoji sání pomoci v ČR Česká republika v průběhu ransformace neopírala udílení sání pomoci o ucelenou koncepci poliiky sání pomoci. Sání pomoc byla udílena ad -hoc, časo neransparenně, ve zpěně nevysledovaelné výši. Věšina pomoci směřovala do zpracovaelského průmyslu, s deklarovaným cílem pomoci v resrukuralizaci, ale bez konroly použií pomoci a bez hodnocení jejich dopadů. Tako pojaá poliika může bý jen ěžko chápána jako poliika zvyšující konkurenceschopnos ekonomiky. Ačkoliv se v někerých případech podařilo zabráni úpadku a podnikům se povedla úspěšná resrukuralizace, nesysemaičnos a neransparennos prosředí mluví výrazně proi použií ako pojaé srukurální poliiky. S posupující ransformací a finišujícími přípravami vsupu do EU musela bý aké kapiola sání pomoci uvedena do souladu s evropskou legislaivou. Evropská legislaiva se ke sání pomoci saví obecně negaivně a vidí ji spíše jako násroj narušující ržní prosředí. Současně však uvádí výjimky, kdy je sání pomoc povolená. Výjimky zahrnující regionální pomoc, pomoc cilivým odvěvím a někeré násroje horizonální pomoci jsou specifikovány ve smlouvě o EU. Po vsupu do EU se výše sání pomoci v porovnání se siuací v 90. leech výrazně snížila a usálila na úrovni kolem 0,5 % HDP. Vývoj pomoci v poměru k HDP od roku 2000 do roku 2007 ukazuje následující abulka. Tabulka č. 61: Celková sání pomoc v ČR (v % HDP) celková pomoc (bez pomoci železniční dopravě) celková pomoc (bez pomoci zemědělsví, rybolovu a dopravě) ,4 1,9 3,9 2,9 0,6 0,6 0,7 0,7 2,4 1,9 3,9 2,9 0,4 0,4 0,5 0,6 Zdroj: Evropská komise (2009) Spolu se snižováním celkového objemu pomoci a jejího podílu na domácím produku, docházelo v posledních leech aké ke změně srukury sání pomoci. Jak je vidě z následující abulky, mezi ley došlo k výraznému nárůsu podílu horizonální pomoci a poklesu pomocí

166 164 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA odvěvové. Pokles odvěvové pomoci rval až do roku 2007 (poslední rok s dosupnými day), kdy jediná odvěvová pomoc směřovala pouze do zpracovaelského průmyslu, a o ve výši 1,1 milionu euro (z celkové výše pomoci 766,6 mil. euro). Bodem zlomu byl rok 2004, j. vsup České republiky do EU. Přísnější evropská legislaiva přiměla české orgány redukova pomoc jednolivým odvěvím, neboť zaímco odvěvovou pomoc evropská legislaiva povoluje jen velmi výjimečně, u pomoci s horizonální je přísup benevolennější (Evropská komise, 2007). Pokles odvěvové pomoci zasáhl oba do é doby nejdoovanější sekory finanční odvěví a zpracovaelské odvěví. V rámci horizonální pomoci pak za pozornos sojí více než rojnásobný nárůs regionální pomoci, j. pomoci směřující do méně rozvinuých regionů. Primárním cílem éo pomoci je simulova snižování regionálních rozdílů. Dále je pak možné pozorova nárůs pomoci na výzkum a vývoj (VaV) a pokles pomoci na ochranu živoního prosředí. Nárůs pomoci na VaV jde v souladu se moderním pohledem na sání pomoc, kerý upřednosňuje pomoc zaměřenou na růs budoucí konkurenceschopnosi a vývoj moderních echnologií. Pokles pomoci na ochranu živoního prosředí je pak zřejmě důsledkem dosažení environmenálních sandardů vyžadovaných před vsupem do EU. 2 Relaivně sabilních a vysokých hodno dosahuje pomoc na podporu malých a sředních podniků (MSP). Tao pomoc je navázaná na národní a evropské programy podpory malého a sředního podnikání, keré plní v ekonomice nezasupielnou úlohu. 3 Tabulka č. 62: Sání pomoc podle cíle (v mil. eur, ve salých cenách 1995) horizonální cíle, z oho 250,2 281,8 397,8 295,9 278,7 465,2 598,7 765,4 kulura a kulurní dědicví 0,7 10,8 zaměsnanos 6,4 12,0 15,4 7,2 2,0 1,4 37,0 18,7 živoní prosředí 46,5 29,4 30,8 88,8 44,4 9,6 21,3 3,8 jiné 62,0 regionální pomoc 36,6 75,2 82,6 91,5 117,5 255,2 263,5 300,2 výzkum a vývoj 28,3 31,3 48,9 42,8 57,1 106,4 158,8 181,3 MSP 130,2 131,8 202,3 62,9 57,0 90,7 108,4 171,0 vzdělávání zaměsnanců 1,6 2,0 17,8 2,8 0,8 1,9 9,7 17,7 pomoc odvěvím, z oho 1 488, , , ,9 49,6 1,7 2,3 1,1 uhlí 3,7 14,5 finanční služby 1 231,5 986, , ,2 19,7 0,3 1,4 zpracovaelský odvěví 256,7 222,7 218,9 187,6 15,4 1,4 0,8 1,1 doprava, z oho 1,3 2,5 3,4 4,8 4,3 nespecifikováno 1,3 2,5 3,4 4,8 4,3 celková pomoc, bez zemědělsví, rybolovu a železnice 1 739, , , ,8 330,8 470,3 605,7 770,9 Zdroj: Evropská komise (2009) 2 Podobným vývojem na poli pomoci na ochranu živoního prosředí procházelo i Polsko a Maďarsko. Slovensko uo pomoc do roku 2006 nepoužívalo (viz. Sae aid scoreboard, 2009a). 3 Více např. zde: hp:// -a-sredni -podnikani/koncepce -rozvoje- -msp / /40192/.

167 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA 165 Jak již bylo uvedeno, za změnou srukury pomoci sojí z velké čási nálak EU. K dalším vlivům by mohla paři končící ransformace a s ní i snižující se pořeba udržova při živoě nekonkurenceschopné podniky. 4 Na druhou sranu však vývoj ukazaelů pomoci ukazuje, že v někerých případech i v případě končícího ransformačního procesu puovaly velké objemy pomoci do neransformovaných odvěví do é doby, dokud o bylo možné Analýza vybraných ypů sání pomoci V ransformujících se ekonomikách obvykle směřovala sání pomoc do odvěví výrazně zasažených ransformační recesí a rpících poklesem popávky. Cílem mělo bý pomoci překona poíže a umožni resrukuralizaci a adapaci na nové podmínky. Ačkoliv neexisuje mnoho da, kerá by uo skuečnos explicině dokazovala, vysoké doace v průběhu 90. le do sále sejných odvěví spíše dokazují, že pomoc zamýšlený efek neměla. Tuo skuečnos ilusrujeme v dalším exu na příkladu sání pomoci do sekoru ěžby uhlí. Nejprve však nahlédneme na o, jak se vyvíjela odvěvová pomoc v ČR. Je vidě, že v ČR poslední dva roky před vsupem do EU dosahovala odvěvová pomoc rekordních hodno. Teno vývoj je možné inerpreova několika způsoby: mohlo se jedna o snahu využí poslední roky relaivně volnějšího zákonodársví a využí je k doaci poliicky cilivých odvěví. Může se aké jedna o končící resrukuralizaci a ím i úlum pomoci, kerá již v následujících leech nebylo pořeba. Deailnější pohled ukáže, že se jedná o kombinaci obou vlivů, keré od sebe nelze srikně odděli. V případě ČR siuaci navíc komplikuje privaizace bank, keré byly na začáku isícileí očišťovány od španých úvěrů z 90. le. Srovnání zemí v regionu nám odhalí odlišný vliv vsupu do EU na odvěvovou pomoc. Jak je vidě ze srovnání podílu odvěvové pomoci na HDP, nejvýraznější pokles po vsupu do EU je právě u České republiky. Ta do roku 2003 včeně udílela odvěvovou pomoc mezi 1,5 % až 3,5 % HDP; vsup do EU vedl k poklesu éměř na nulu. Ze srovnání s okolními ransformujícími se zeměmi je vidě, že ČR je zemí, kerá byla dlouhodobě v udílení odvěvové pomoci na špici regionu. Vsup do EU však vedl k prudkému poklesu na regionální minima. Pokles po vsupu do EU nasal aké v Polsku, kde pouze v předvsupním roce 2003 vidíme prudký nárůs oproi leům předchozím (viz dále). Naproi omu Maďarsko a Slovensko, keré dlouhodobě měly odvěvovou pomoc relaivně nízkou, nevykazují výrazný výkyv ani před, ani po vsupu do EU. Tabulka č. 63: Odvěvová a ad hoc pomoc (v procenech HDP Česká republika 2,05 1,56 3,49 2,52 0,05 0,00 0,00 0,00 Maďarsko 0,78 0,57 0,49 0,69 0,35 0,55 0,48 0,41 Polsko 0,30 0,44 0,27 2,54 0,78 0,11 0,07 0,04 Slovensko 0,12 0,29 0,21 0,15 0,25 0,25 0,02 0,10 Zdroj: Evropská komise (2009) To, že sání pomoc nevede vždy k zamýšleným cílům, je výrazně vidě při mezinárodní komparaci pomoci odvěví ěžby uhlí. Zaímco v ČR došlo v 90. leech k ulumení pomoci a současně aké ěžby uhlí, Polsko doovalo uhelný průmysl po celá 90. léa a následně až do vsupu do EU 4 Podniky, keré byly konkurenceschopné, přežily, y keré byly sále v problémech i navzdory pomoci, už pravděpodobně nebylo účelné doova.

168 166 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA a v menší míře i poé. Již o, že více než deseileá pomoc nepřispěla k resrukuralizaci a odvěví naopak bylo doováno sále více, svědčí spíše o om, že se pomoc minula svým cílem. Navzdory omu aké Polsko využilo posledního roku před vsupem do EU a do preferovaného odvěví přesunuly vysoké čásky pomoci. Teno krok však lze spíše přičía poliickým kalkulacím než snahám o deklarovaný cíl (ať již byl jakýkoliv). Srovnání pomoci do odvěví ěžby uhlí v zemích regionu ukazuje následující abulka. Tabulka č. 64: Sání pomoc do odvěví ěžby uhlí (v milionech eur) Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Zdroj: Evropská komise (2009) Ve snaze vyhnou se kriice ze srany Evropské komise se někeré země pokoušely odvěvovou pomoc přesunou do kaegorie pomoci horizonální. Typickou ukázkou je pomoc na záchranu a resrukuralizaci, kerou národní zprávy o sání pomoci řadily do pomoci horizonální. Jak uvádí Hashi a Balczerowicz (2004), oo pomoc fakicky časo puuje z velké čási několika málo podnikům z jednoho odvěví. Fakicky by se edy časo jedná o pomoc sekorovou. Zejména z ohoo důvodu jí Evropská komise vyčleňuje jako specifickou kaegorii, kerá je vyvořena výběrem konkréních pomocí z již exisujících kaegorií. Po vsupu do EU pomoc na záchranu a resrukuralizaci poklesla v ČR o dva řády. Vývoj v okolních zemích byl poněkud odlišný. Zaímco Slovensko uo formu pomoci výrazně neuplaňovalo, v Polsku došlo mezi ley 2003 a 2004 k nárůsu a následnému poklesu pomoci na záchranu a resrukuralizaci. Nárůs pomoci v případě Polska připadá zejména pomoci loděnicím v Gdyni, kerá se následně sala předměem sporu s Evropskou komisí ohledně nelegálnosi udělené pomoci a koncem roku 2008 vyúsila v povinnos udělenou pomoc vrái. 5 V České republice lze přibližně 90 % pomoci na záchranu a resrukuralizaci v leech a asi 60 % v roce 2004 přičís finančnímu odvěví, resp. bankám. Ty byly na konci 90. le a začákem nového isícileí v rámci privaizace sanovány od španých úvěrů, keré byly důsledkem přílišného úvěrování podniků v ranější fázi ransformace. 6 Tao pomoc edy ovlivnila reálnou siuaci v ČR spíše v 90. leech a ve sledovaných leech ao, do é doby skryá pomoc, vsoupila do saisik. Vývoj pomoci na záchranu a resrukuralizaci v ČR, Polsku a Slovensku ukazuje následující abulka. Tabulka č. 65: Pomoc na záchranu a resrukuralizaci (v milionech eur) Česká republika Polsko Slovensko Zdroj: Evropská komise (2009) 5 Více informací např. zde: hp:// nebo zde: hp:// -shipyards -guide/. 6 Více informací např. zde: hp://

169 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Hodnocení dopadů sání pomoci na konkurenceschopnos české ekonomiky Při hodnocení dopadů sání pomoci je řeba zdůrazni, že současný růs v české ekonomice není, a vzhledem k evropské legislaivě ani nemůže bý, založen na sání podpoře podniků. Sání pomoc sice může mí určiý vliv na výkonnos konkréních podniků, ale sěží lze hovoři o ovlivňování celé ekonomiky nebo její významné čási. K posouzení vlivu pomoci jednolivým podnikům na jejich výkonnos by bylo zapořebí získa daa z konkréních podniků. Tao daa však nejsou k dispozici. Ani sá jako poskyovael pomoci nemá informace, na jejichž základě by byl schopen posoudi, zda dosaženého cíle bylo dosaženo, a pokud yo údaje vůbec žádá, musí se spoléha na údaje poskynué příjemcem pomoci (kde exisuje riziko zkreslení skuečné siuace). Hodnocení dopadů horizonální pomoci z hlediska dopadů na konkurenceschopnos je akéž obížné. Poziivní exernaliy plynoucí z výzkumu jsou nekvanifikovaelné, a sejně jako u osaních horizonálních cílů je nemožné objekivně urči, zda by daná siuace nenasala i bez udílené pomoci (ať již se o ýká ochrany živoního prosředí, vzdělávání, nebo podpory zaměsnanosi). Dalším problémem hodnocení dopadů sání pomoci je její odložená účinnos. Nelze urči, v jakém časovém horizonu se projeví poziivní či negaivní dopady udělené pomoci. Navíc, sejně jako i jiných ekonomických veličin, nelze exrahova vliv sání pomoci od osaních vlivů, keré jsou v ekonomice příomny. Podíváme -li se na makroekonomické ukazaele, konkréně na produkiviu práce v průmyslu, vidíme sice určiý vzah mezi změnami produkiviy a výší pomocí, sěží však lze yo ukazaele dáva do výraznější souvislosi. Rok 2004 je rokem, kdy došlo k prudkému poklesu sání pomoci, a o zejména odvěvové pomoci, a současně k výraznému meziročnímu nárůsu produkiviy práce. Oba jevy mají zřejmě sejnou příčinu, kerou je vsup ČR do EU, ale vzájemný vzah mezi nimi spíše nenajdeme. Růs produkiviy je způsoben spíše vlivy, jakými jsou globální ekonomický růs anebo poziivní efek plynoucí ze vsupu do EU než poklesem sání pomoci. A naopak pokles sání pomoci je vyvolán spíše okolnosmi vsupu do EU a legislaivními požadavky, nežli uznáním, že daného cíle bylo dosaženo a pomoc již není pořebná. Tabulka č. 66: Změna produkiviy v průmyslu (meziročně, v %) změna produkiviy v průmyslu 4,0 5,0 1,8 6,7 11,7 4,3 8,3 Zdroj: EBRD, Srucural change indicaors (2009) Sledujeme -li vývoj produkiviy v průmyslu, měřený hrubou přidanou hodnoou na pracovníka, vidíme rosoucí rend po celé období od roku 2000 až do roku Lze aké vidě, že v průmyslu je nárůs produkiviy výraznější než ve službách. K akceleraci růsu dochází zejména po vsupu do EU. I zde se lze však domníva, že růs produkiviy není důsledkem změn ve sání pomoci. Ačkoliv nevylučujeme určiý vliv sání pomoci na produkiviu práce, v podmínkách České republiky se jedná pouze o čásečný vliv, jehož kvanifikace jak v čase, ak v rozsahu vlivu na produkiviu je v rámci dosupných da nemožná.

170 168 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Tabulka č. 67: Produkivia v průmyslu a službách (HPH/prac., v is. Kč, sálé ceny 2005) produkivia v průmyslu včeně energií a savebnicví (ISIC Rev. 3.1 C-F) produkivia ve službách (ISIC Rev. 3.1 G-P) produkivia v průmyslu a službách (ISIC C-P) ,2 421,9 436,2 444,9 494,3 530,4 586,1 619,7 475,4 498,9 501,7 528,9 526,3 546,9 566,4 579,1 457,7 467,3 475,1 495,3 513,5 540,4 574,2 595,1 Zdroj: UNECE (2009), vlasní výpočy Závěr Sání pomoc v České republice doznala v průběhu času značných změn. Nepřehledné a nesysemaické prosředí ransformačních le se ke konci 90. le 20. soleí a začákem 21. soleí posupně přibližovalo savu v Evropské unii. Požadavky EU na synchronizaci národní legislaivy byly jedním z hlavních fakorů sojících v pozadí změn výše a srukury sání pomoci. Vsup do EU ak pro ČR znamenal nunos ukonči do é doby výraznou odvěvovou pomoc a eliminova ji pouze na pomoc, kerá má určiý cíl, ale nemá předem určeného příjemce ani přijímající odvěví (horizonální pomoc). V ekonomice však docházelo k dalším procesům, keré měly vliv a charaker sání pomoci. Pokračující ransformace, resrukuralizace a aké privaizace (zejména bank) se projevily ve změně výše i srukury sání pomoci. Separova vlivy, keré se na sání pomoci projevily, lze jen do určié míry. Je zřejmé, že nárůs doací do finančního sekoru souvisí s privaizací bank a jejich očišěním od španých úvěrů v raných fázích ransformace. Je aké zřejmé, že pokles pomoci do vsupu do EU lze přičís právě evropské legislaivě. Osaní posuny však jsou výsledkem více vlivů. Hlavním rendem, kerý se dá u sání pomoci vysledova, je prudký pokles ad -hoc pomoci a odvěvové pomoci, kerá je EU pokládána za pomoc s minimálními poziivními dopady. Odvěvová pomoc, dle EU, neoprávněně zvýhodňuje určié subjeky na úkor nedoovaných a u doovaných podniků snižuje moivaci ke zdokonalování, a ím saví překážky růsu konkurenceschopnosi. V rané fázi ransformace však byla určiá pomoc sáu pravděpodobně nevyhnuelná. Po vsupu do EU se do popředí dosala pomoc horizonální. V případě horizonální pomoci jsou nasoleny výrazně rovnější podmínky pro ržní subjeky v přísupu k pomoci a sledované cíle mají poenciál k růsu konkurenceschopnosi české ekonomiky. Podpora výzkumu a vývoje, podpora vzdělávání zaměsnanců jsou násroje, keré mohou mí poziivní dopady na produkiviu práce a konkurenceschopnos ekonomiky. Také nárůs podpory zaosalejších regionů může mí poziivní dopady. Poziivním dopadem je nejen snížení sociálního napěí ale zejména je -li pomoci využio k vybudování či prosperujících podniků a přílivu invesic. Lze aké očekáva, že poenciál růsu, např. s novými echnologiemi, je v někerých méně rozvinuých regionech relaivně vyšší. Při mezinárodním srovnání pomoci je řeba si uvědomi, že v průběhu ransformace každá země čelila specifickým problémům a přísup ke sání pomoci se lišil. Odlišnosi pramenily z rozdílné srukury ekonomiky, různého empa ransformace a liberalizace i z odlišných preferencí národních vlád. Česká republika byla v leech předcházejících vsupu do EU zemí s nejvyšším podílem pomoci na HDP. Avšak po rozšíření EU se ve všech zemích sání pomoc usálila na relaivně nízkých úrovních do 1 % HDP.

171 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA 169 Při hodnocení dopadu a vlivu sání pomoci na konkurenceschopnos je obížné dospě k jednoznačným závěrům. Široké spekrum vlivů, keré v ekonomice působí, neumožňuje urči, co je konkréním dopadem dané pomoci. Lze však očekáva, že sysémové prosředí bez narušování ržního prosředí a s podporou rozvoje moderních echnologií je účinnějším násrojem než selekivní podpora jednolivých podniků, kerá v ČR měla formu pomoci podnikům v poížích. Změny, keré proběhly ve srukuře sání pomoci v ČR zejména po vsupu do EU, lze hodnoi vzhledem k růsovému poenciálu poziivně. Tao souvislos je vidě na příkladu pomoci sekoru ěžby uhlí při srovnání ČR a Polska. Zaímco ulumení sání pomoci a ěžby v ČR vedlo k růsu produkiviy v sekoru ěžby uhlí, více než dese le rvající doace ze srany polské vlády problémy nevyřešily a jen zvyšovaly záěž veřejných rozpočů. Na základě výše uvedené analýzy docházíme k závěru, že sání pomoc není v současné formě a za současných evropských pravidel hlavním, ani důležiým fakorem, majícím vliv na konkurenceschopnos české ekonomiky.

172 170

173 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod předsavuje pro ekonomický růs malé oevřené ekonomiky, jakou je ČR, jeden z důležiých fakorů, neboť ovlivňuje jak jeho exenzivní, ak inenzivní složku. Cílem éo kapioly je idenifikova sěžejní vývojové rendy v zahraničním obchodě ČR v leech a jejich dopad na ekonomický růs. Z hlediska zkoumání vlivu zahraničního obchodu na ekonomický růs je pro nás rozhodující role zahraničního obchodu coby fakoru působícího na zvyšování produkiviy výrobních fakorů. Kapiola je rozdělena na dvě sěžejní čási. V první se zaměříme na zv. globální ukazaele zahraničního obchodu, kerými pro pořebu éo sudie rozumíme ukazaele vypovídající o zapojení ekonomiky do mezinárodní dělby práce a směny, edy míru oevřenosi ekonomiky, exporní výkonnos, obchodní bilanci, ransformační výkon ekonomiky a směnné relace. Účelem éo čási bude idenifikova míru a směr vlivu zahraničně -obchodních vazeb na ekonomický růs země. 1 Vedle ěcho ukazaelů bude vliv zahraničního obchodu na ekonomický růs ČR esován pomocí jednoduchého ekonomerického modelu. V další čási věnované zv. deailním ukazaelům blížeji prozkoumáme cesy, kerými zahraniční obchod přispívá prosřednicvím růsu produkiviy výrobních fakorů ekonomickému růsu země. My se omezíme na dvě cesy, a o příliv nových echnologií, kerý je z hlediska zahraničního obchodu spja zejména s imporem komodiní řídy SITC 7 (sroje a dopravní zařízení), a specializaci, kerá se odráží ve změnách komodiní srukury exporu ČR. Pokud nebude uvedeno jinak, budeme v rámci jednolivých ukazaelů absrahova od obchodu se službami a zaměříme se pouze na obchod se zbožím Teorie Zahraniční obchod hraje klíčovou roli z hlediska možnosi země dosáhnou ekonomického růsu. Exisuje mnoho ces, kerými se ak děje. Na jedné sraně může dojí k exenzivnímu růsu díky překonání omezeného vybavení země výrobními fakory. Na druhé sraně přispívá zahraniční obchod k efekivnějšímu využívání výrobních fakorů vlivem zinenzivnění konkurenčního boje, přílivem nových echnologií, specializací na základě komparaivních výhod a možnosí realizace 1 Mírou vlivu rozumíme úroveň významu zahraničního obchodu pro ekonomiku. Směrem vlivu je myšlen způsob, jakým zahraniční obchod ovlivňuje českou ekonomiku. 2 K absrakci od služeb přisupujeme, neboť i když má obchod se službami na vývoj běžného úču plaební bilance poziivní dopad, objem jeho obchodu je ve srovnání s objemem obchodu se zbožím výrazně nižší.

174 172 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU úspor z rozsahu. Věšina empirických sudií eoreický závěr, že obchod vede k ekonomickému růsu, povrdila (Funke Ruhwedel, 2003). 3 Jak již bylo uvedeno výše, budou nás v souvislosi s vlivem zahraničního obchodu na ekonomický růs ČR zajíma fakory působící na produkiviu výrobních fakorů. K růsu produkiviy výrobních fakorů vlivem zahraničního obchodu dochází prosřednicvím zvýšení konkurence na domácím rhu, keré souvisí se vsupem zahraničních firem. Too zvýšení konkurence moivuje domácí produceny k vyšší efekiviě a v případě, že nejsou schopni obsá, dojde k ukončení jejich činnosi a k přesunuí výrobních fakorů do odvěví, kde mohou bý využiy efekivněji. Vedle samoného zosření konkurenčního boje a narušení monopolních výhod domácích firem znamená vsup zahraničních firem aké příliv nových poznaků o řízení firem a dalších manažerských echnikách vedoucích k růsu produkiviy práce. Vedle přílivu poznaků ohledně řízení firem je zahraniční obchod aké cesou, jak se do země mohou dosa nové echnologie ať již v podobě kapiálových saků, poznaků vycházejících z výsledků zahraničního výzkumu nebo nepřímo jako impor jakékoliv produkce, ve keré jsou poznaky a nové echnologie zakomponovány a mohou bý prosřednicvím zv. zpěného inženýrsví získány (Irwin, 2003). Na imporní sraně zahraničního obchodu se aké zaměříme na vývoj využií imporu, ak aby bylo možné vysledova, jakým způsobem česká ekonomika využívá imporovanou produkci. 4 Další cesou, jak zahraniční obchod přispívá k růsu produkiviy výrobních fakorů, je možnos specializova se. Vedle komodiní koncenrace se zaměříme především na echnologicky vyspělou produkci, neboť vysoká kvalia exporu ČR je předpokladem rosoucí ekonomické úrovně (Gerler, 2006). 5 Kvanifikace kvaliaivní sránky zahraničního obchodu je provedena na základě podílu high -ech produkce v rámci celkové exporu 6 a dále je použia meodologie Ukulu Seymena (2004) pro členění exporů podle fakorové náročnosi. 7 Se specializací souvisí změny srukury ekonomiky, proo se podíváme aké na o, jesli exisovala vazba mezi složením českého exporu a zaměsnanosí v jednolivých odvěvích. Než přisoupíme k bližšímu zkoumání vlivu zahraničního obchodu na ekonomický růs ČR pomocí deailních ukazaelů, podíváme se na globální význam zahraničního obchodu pro ekonomiku ČR. Směr vlivu zahraničního obchodu bude zkoumán prosřednicvím ransformační schopnosi ekonomiky, dynamiky vývoje exporu a imporu a podílu jejich salda na HDP či vývoje cen v zahraničním obchodě. Ukazael ransformačního výkonu ekonomiky je založen na porovnání imporu surovin a exporu hoové produkce a umožňuje nám čini závěry ohledně schopnosi země ransformova imporované suroviny v produkci s vyšší přidanou hodnoou. 8 Rosoucí 3 Například Frankel Romer (1999) dospěli ve své sudii k závěru, že zvýšení podílu objemu obchodu na HDP o jeden procenní bod zvýší úroveň HDP o 0,5 až 2,0 %. Další sudií, kerá povrdila poziivní dopad zahraničního obchodu na ekonomický růs, byla např. případová sudie auorů Harrison Ruherford Tarr (1996), keří vyčíslili přínos liberalizace zahraničního obchodu související s Uruguayským kolem GATT na přibližně 0,4 % svěového HDP. Poziivní korelaci mezi růsem exporu a ekonomickým růsem prokázaly např. sudie Michaely (1977), Balassa (1978) aj. (Van den Berg Lewer, 2006). 4 Způsob využií imporu je sledován dle Mesároše (2000) na základě rozčlenění imporu do ří skupin podle převažujícího způsobu použií produkce. 5 Závěry ohledně dopadu high -ech produkce na ekonomický růs však komplikuje skuečnos, že vysoká echnologická úroveň je současně důsledkem vysoké ekonomické úrovně. 6 High -ech produkce zahrnuje uo produkci: elekronika a elekomunikace, elekroechnika, farmacie, chemie, leecká echnika, neelekrické sroje, vědecké přísroje, výpočení echnika (ČSÚ, 2009). 7 Surovinově náročná je produkce komodiních říd SITC 0, 2 (bez 26), 3 (bez 35), 4 a 56; pracovně náročná SITC 26, 6 (bez 62, 67 a 68) a 8 (bez 87, 88); náročná na výzkum (neimiovaelná) SITC 57, 7 (bez 75, 76 a 78), 87 a 88; náročná na výzkum (imiovaelná) SITC 51, 52, 54, 58, 59, 75, 76 a kapiálově náročná SITC 1, 35, 53, 55, 62, 67, 68, 78 (Ukulu Seymen, 2004). 8 Jako suroviny jsou vzay v úvahu komodiní řídy SITC 2 a 3 a komodiní řídy SITC 5, 6, 7 a 8 pak přesavují hoové výrobky (Jirges Plchová,1996).

175 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 173 ransformační schopnos ekonomiky lze považova za fakor poziivně ovlivňující ekonomický růs. Co se ýče vývoje bilance zahraničního obchodu, je čisý expor, edy rozdíl mezi exporem a imporem země, složkou HDP přebyková obchodní bilance edy HDP zvyšuje. 9 Posledním uvažovaným způsobem, jak idenifikova vliv zahraničního obchodu na reálnou ekonomiku, je vývoj směnných relací, jejichž zlepšování, j. siuace, kdy exporní ceny relaivně k imporním cenám rosou, znamená, že rose národní bohasví země Globální ukazaele zahraničního obchodu V éo podkapiole se zaměříme na globální ukazaele zahraničního obchodu ve smyslu, jak byly definovány v úvodu kapioly. Na jejich základě bude možné čini obecné závěry ohledně vlivu zahraničního obchodu pro ekonomický růs ČR. Nejprve se podíváme na o, jak inenzivně se česká ekonomika zapojuje do mezinárodní dělby práce a směny. U malé ekonomiky, jakou ČR je, lze předpokláda vysokou míru oevřenosi ekonomiky, což se aké povrzuje v grafu č. 54. Vysoká úroveň oevřenosi české ekonomiky je z hlediska ekonomického růsu poziivním fakorem, neboť zahraniční obchod může přispíva k efekivnějšímu využívání výrobních fakorů výše uvedenými cesami. Graf č. 54: Oevřenos ekonomiky (% HDP) 160 % 140 % 120 % 100 % 80 % 60 % 40 % EX zboží/hdp EX zboží a služeb/hdp Obra zboží/hdp Obra zboží a služeb/hdp Zdroj: daa ČSÚ (2009) Graf č. 54 předsavuje různé možnosi kvanifikace úrovně oevřenosi ekonomiky. 10 Pro všechny je společný dlouhodobě růsový rend s krákodobým výkyvem v roce 2002 související pravděpodobně s dozníváním prasknuí echnologické bubliny a reakcí na erorisické úoky v USA v roce 2001 a dalším poklesem v roce 2008 souvisejícím s násupem současné recese. Úroveň oevřenosi české ekonomiky je vysoká % HDP v případě, že bereme v úvahu obra zahraničního obchodu včeně služeb, případně % HDP, pokud zohledníme pouze expor zboží. Význam zahraničního obchodu pro ekonomiku dokládá aké úroveň exporní výkonnosi, kerá je měřena coby podíl exporu připadající na jednoho obyvaele (EX/ob.). 9 Deficiy obchodní bilance na druhou sranu nelze auomaicky považova za fakor negaivní. 10 Obecně plaí, že se jedná o podíl obchodních oků na HDP.

176 174 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Tabulka č. 68: Exporní výkonnos (v Kč, b.c.) EX/ob EX/ob. (včeně služeb) Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) Expor na jednoho obyvaele až do roku 2007 rosl, k poklesu došlo pouze v roce 2002 a pak 2008, což souvisí s výše uvedenými fakory, keré vedly k poklesu objemu exporu. V rámci sledovaného období dosáhla exporní výkonnos rekordní hodnoy v roce 2007, kdy připadal na jednoho obyvaele expor v hodnoě 240 is. Kč, resp. 274 is. Kč (když zohledníme aké služby). S rosoucí oevřenosí české ekonomiky souvisí růs objemu exporu a imporu (viz graf č. 55). Co se ýče vzahu mezi expory a impory, edy obchodní bilance resp. čisého exporu, jedná se o jednu ze složek HDP; přebyková obchodní bilance ak znamená vyšší úroveň HDP. 11 Graf č. 55: Obchodní bilance (bilance obchodu se zbožím, v mld. Kč, b.c.) bilance expor impor Zdroj: daa ČSÚ (2009) V roce 2000 měla ČR poměrně vysoké pasivní saldo zahraničního obchodu, od roku 2001 však docházelo k jeho posupnému snižování a od roku 2005 končilo saldo obchodní bilance každoročně v kladných hodnoách. Rekordního přebyku dosáhl zahraniční obchod se zbožím v roce 2007 (éměř 88 mld. Kč). Z hlediska komodiních říd poziivně ovlivňuje obchodní bilanci řída SITC 7 (sroje a dopravní zařízení; v roce 2008 přebyek éměř 331 mld. Kč) a negaivně řída SITC 3 (paliva a maziva; defici v roce 2008 éměř 166 mld. Kč) a řída SITC 5 (chemikálie; defici éměř 100 mld. Kč). Pokud vezmeme vývoj obchodní bilance v konexu s vývojem HDP, vidíme posupné snižování podílu deficiu na HDP, jež se v roce 2005, resp (pokud zohledníme i služby), dosal do kladných hodno a v roce 2008 vořil 2,8 %, resp. 5 % HDP (včeně služeb). Na meziročním srovnání le 2007 a 2008 je vidě, že se propad zahraničního obchodu související s násupem současné 11 Pasivní saldo zahraničního obchodu přeso nemůžeme hodnoi negaivně, proože není překážkou ekonomického růsu, ale venilem přehřívání ekonomiky (Holman, 2000).

177 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 175 recese dokl pouze obchodu se zbožím, 12 zaímco objem obchodu se službami, ale i jejich saldo, meziročně vzrosly (viz abulka č. 69). Tabulka č. 69: Podíl salda obchodní bilance na HDP (v %) saldo/hdp 5,5 5,0 2,9 2,7 0,5 2,0 2,0 3,4 2,8 saldo/hdp 3,0 2,5 2,1 2,3 0,1 3,2 3,5 5,0 5,0 (včeně služeb) Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) Ve vzahu k ekonomickému růsu je důležiá aké schopnos ekonomiky zužikova imporovanou produkci a následně ji proda s vyšší přidanou hodnoou. Vývoj ohoo zv. ransformačního výkonu ekonomiky je zachycen v grafu č. 56. Graf č. 56: Transformační výkon ekonomiky (v mld. Kč) ransformační výkon impor surovin (řídy SITC 2 a 3) expor hoových výrobků (řídy SITC 5, 6, 7 a 8) Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) Jak je parné, ransformační výkon ČR od roku 2000 rosl, což bylo dáno rychlým růsem exporu hoové produkce, zaímco impor surovin rosl pouze velmi pomalu. Schopnos české ekonomiky zužikova vsupy v produkci s vyšší přidanou hodnoou se edy zlepšovala, což znamená poziivní příspěvek pro ekonomický růs. Rok 2008 předsavoval zlom, kdy impor surovin meziročně vzrosl, zaímco se expor hoové produkce kvůli poklesu zahraniční popávky meziročně snížil, což ve svém důsledku vedlo ke snížení ransformačního výkonu české ekonomiky oproi roku 2007 (z na mld. Kč). Hodnocení vlivu zahraničního obchodu na ekonomiku zprosředkovává aké vývoj směnných relací, keré jsou ukazaelem vývoje kupní síly exporu. Zlepšování směnných relací znamená, že se vlivem relaivního růsu exporních cen vzhledem k imporním cenám zvyšují příjmy ČR. 12 Výsledek zahraničního obchodu se zbožím byl v roce 2008 ovlivněn poklesem průmyslové produkce a výrazným propadem zahraniční popávky (ČSÚ, 2008).

178 176 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Graf č. 57: Vývoj směnných relací (meziročně, průměr roku 2005=100) směnné relace Zdroj: daa ČSÚ (2009) Jak lze vidě v grafu č. 57, směnné relace se v leech zlepšovaly, což je vzhledem k ekonomickému růsu poziivní. 13 Výkyvy v indexech cen zahraničního obchodu byly vyvolány především vývojem svěových cen ropy a zemního plynu a kurzu CZK vůči USD, EUR a SKK. K posouzení vlivu zahraničního obchodu na ekonomický růs ČR jsme aké vyvořili jednoduchý model s využiím meody nejmenších čverců směrodaných odchylek 36 pozorování, kde vysvělovanou proměnnou byl sezónně očišěný meziroční index HDP a vysvělujícími proměnnými sezónně očišěné meziroční indexy exporu a imporu. 14 Výsledky modelu jsou uvedeny v abulce č. 70. Tabulka č. 70: Podíl salda obchodní bilance na HDP (v %) koeficien korelace směrodaná odchylka p-hodnoa cons < EXve_so < IMve_so Zdroj: vlasní výpočy Poznámka: EXve_so předsavuje sezónně očišěné indexy exporu zboží a služeb; IMve_so jsou sezónně očišěné impory zboží a služeb Dle koeficienu deerminace vysvěluje vývoj exporu a imporu 54, 5 % chování HDP Deailní ukazaele zahraničního obchodu Cílem éo podkapioly bude deailněji v rámci komodiních aspeků idenifikova fakory ovlivňující ekonomický růs. Exporní srana vypovídá o výrobním profilu a specializaci české ekonomiky; imporní srana zase o využií imporované produkce. V souvislosi s ím, co bylo uvedeno výše, se pro hodnocení dopadu na ekonomický růs zaměříme jednak na samonou komodiní skladbu exporu a imporu, ale aké na kvaliaivní sránku zahraničního obchodu prosřednicvím 13 To se ýká zejména první poloviny sledovaného období, kdy se docházelo průměrně k ročnímu zlepšení o éměř 1,9 %. Od roku 2005 je již vývoj směnných relací nerovnoměrný. 14 Problém heeroskedasiciy byl vyřešen pomocí HAC esimáoru (šířka okénka 2). Jedná se o sandardní řešení programu Grel. Durbin-Wasonův es auokorelace reziduí vyšel 0,87.

179 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 177 podílu high -ech produkce na celkovém exporu a fakorové náročnosi exporu a vývoj využií imporů. Vedle oho se podíváme aké na o, jak se změny v komodiní srukuře projevily ve změnách zaměsnanosi v jednolivých odvěvích ekonomiky Exporní profil ČR Ve sledovaném období le byla nejdůležiější exporní produkcí produkce komodiní řídy SITC 7 (sroje a dopravní prosředky), jejíž podíl vzrosl od roku 2000 o 9 p. b. a v roce 2008 vořila éměř 54 % celkové exporu ČR asi řeinu z oho vořila silniční vozidla (SITC 78). Tako vysoká úroveň komodiní koncenrace má z hlediska ekonomického růsu poziivní dopad, neboť znamená specializaci, a edy možnos efekivnějšího využívání výrobních fakorů. Na druhou sranu je však česká ekonomika více náchylná na krákodobé výkyvy související s poklesem zahraniční popávky po dané produkci, neboť výdaje na uo produkci jsou v případě násupu recese jedny z prvních, keré spořebielé omezí, a navíc se z celosvěového hlediska se jedná o odvěví s přebykem výrobních kapaci. Z hlediska ekonomického růsu je aké poziivní skuečnos, že ČR exporuje především produkci s vyšším supněm zpracování (řídy SITC 6, 7 a 8) během sledovaného období činil jejich podíl % exporu a naopak podíl komodiních skupin s nižším supněm zpracování, edy surovin a meziproduků, klesal (řídy SITC 0, 1, 2, 3, 4, 5). Výjimečný byl až rok 2008, kdy se současná recese v EU projevila na exporních možnosech ČR; meziročně ak v roce 2008 mírně poklesl podíl produkce na vyšším supni zpracování zejména ve prospěch exporu paliv (SITC 3) a poravin (SITC 0). 15 Tabulka č. 71: Komodiní skladba exporu (v %) řídy SITC poraviny a živá zvířaa 2,9 2,7 2,5 2,7 2,8 3,3 2,9 2,9 3,2 1 nápoje a abák 0,7 0,7 0,7 0,6 0,5 0,6 0,5 0,6 0,7 2 surové maeriály, nepoživaelné, 3,5 3,0 2,8 2,8 2,7 2,5 2,6 2,6 2,6 s výjimkou paliv 3 minerální paliva, maziva 3,1 3,0 2,9 2,9 2,9 3,1 2,9 2,7 3,4 a příbuzné maeriály 4 živočišné a roslinné oleje, uky 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 a vosky 5 chemikálie a příbuzné výrobky 7,1 6,5 6,0 5,9 6,0 6,4 6,1 5,8 5,9 jinde neuvedené 6 ržní výrobky říděné hlavně 25,4 24,4 23,4 23,1 22,6 21,7 20,8 20,2 19,7 podle maeriálu 7 sroje a dopravní prosředky 44,5 47,3 49,6 50,1 50,9 50,8 53,2 54,2 53,5 8 průmyslové spořební zboží 12,5 12,2 11,9 11,8 11,5 11,5 11,0 10,8 10,9 9 komodiy a předměy obchodu jinde nezaříděné 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,1 celkem Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) 15 V roce 2009 však lze očekáva, že dojde k opěovnému nárůsu objemu exporu komodiní řídy SITC 7, kerá bude ažena především produkcí silničních vozidel (SITC 78) díky zavedení šroovného v sousedních zemích.

180 178 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Jak již bylo zmíněno výše, pro ekonomický růs země je sěžejní vysoká kvalia exporované produkce. Kvaliaivní srukura exporu pak vypovídá o echnologické úrovni a je předpokladem (na druhou sranu i důsledkem) ekonomického růsu. Graf č. 58 zachycuje jednak rend růsu objemu sofisikovaných high -ech exporů, ale aké rosoucí podíl éo skupiny produkce na celkovém exporu země. V roce 2008 ak byla z ČR exporována high -ech produkce v objemu 350 mld. Kč, což předsavuje 14 % celkového exporu. Hlavní podíl má v éo produkci výpočení echnika a elekronika a elekomunikace (dohromady éměř 80 % high -ech exporu, edy přes 11 % celkového exporu). Pokud přijmeme výše uvedenou kauzaliu dle Gerlera (2006), lze eno rend považova pro další ekonomický růs české ekonomiky za příznivý. Graf č. 58: Expor high -ech produkce a jeho podíl na celkovém exporu (v mld. Kč, b.c.; v %) % 14 % 12 % 10 % 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % high-ech expor podíl na celkovém exporu (v %) Zdroj: ČSÚ (2009), vlasní výpočy podílu, daa ČSÚ (2009) Hledisko fakorové náročnosi sice povrzuje výše uvedené kvaliaivní hodnocení exporu, avšak ve sledovaném období nedošlo k příliš významné změně. Zaímco v roce 2000 vořila surovinově a pracovně náročná produkce asi 34 % exporu ČR a produkce kapiálově náročná a na výzkum náročná pak éměř 66 %, v roce 2008 o bylo necelých 30 % a sofisikovaná produkce 70 %. Jak je možné vidě v abulce č. 72, v ČR hraje důležiou roli skupina produkce náročné na výzkum (neimiovaelný), následovaná kapiálově náročnou produkcí. Vysoký podíl sofisikované produkce je dalším poziivním fakorem pro ekonomický růs ČR. Tabulka č. 72: Rozdělení exporu podle fakorové náročnosi (v mil. Kč, b.c.) surovinově náročné pracovně náročné náročné na výzkum (neimiovaelné) náročné na výzkum (imiovaelné) kapiálově náročné Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) Dále se podíváme na o, jak se měnící se podíl jednolivých komodiní říd na celkových exporech (dle klasifikace SITC) odrazil ve změnách zaměsnanosi jednolivých odvěví (dle klasifikace

181 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 179 NACE). Jak již bylo zmíněno výše, působí zahraniční obchod na produkiviu výrobních fakorů aké ím, že exporně neúspěšná odvěví svoji činnos ukončují a výrobní fakory jsou přesouvány do ziskových odvěví. Lze edy předpokláda, že nejvyšší nárůs podílu zaměsnanosi odvěví na celkové zaměsnanosi ve zpracovaelském průmyslu bude právě u exporně úspěšných odvěví. 16 Jak je možné vidě v abulce č. 73, k nejvěšímu nárůsu podílu na celkovém exporu ČR došlo u srojů a dopravních zařízení (SITC 7, o 9,7 p. b.), což se odrazilo v nárůsu podílu zaměsnaných osob u výrob spadajících pod uo komodiní řídu, j. výroby dopravních prosředků (NACE DM, o 2,9 p. b.), elekrických a opických přísrojů (NACE-DL, o 2,0 p. b.) a srojů a zařízení (NACE-DK, o 1,2 p. b.). Tabulka č. 73: Změny jednolivých odvěví zpracovaelského průmyslu podíl na celkovém poču zaměsnanců zpracovaelského průmyslu řídy ISIC rozdíl DA průmysl poravinářský a abákový 1,4 DB exilní a oděvní průmysl 4,2 DC kožedělný průmysl 0,9 DD dřevozpracující průmysl 0,4 DE papírenský a polygrafický průmysl, 0,5 DF koksování, rafinérské zpracování ropy 0,1 DG chemický a farmaceuický průmysl 0,3 DH gumárenský a plasikářský průmysl 2,3 DI průmysl skla, keramiky, savebních hmo 1,0 DJ výroba kovů a kovodělných výrobků 0,3 DK výroba srojů a zařízení 1,2 DL výroba elekrických a opických přísrojů 2,0 DM výroba dopravních prosředků 2,9 DN zpracovaelský průmysl jinde neuvedený 1,1 podíl na celkovém exporu řídy SITC rozdíl poraviny a živá zvířaa 0,0 1 nápoje a abák 0,1 2 surové maeriály, nepoživaelné, s výjimkou paliv 0,9 3 minerální paliva, maziva 0,4 4 živočišné a roslinné oleje, uky a vosky 0,0 5 chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené 1,3 6 ržní výrobky říděné hlavně podle maeriálu 5,2 7 sroje a dopravní prosředky 9,7 8 průmyslové spořební zboží 1,7 9 komodiy a předměy obchodu jinde nezaříděné 0,1 Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) Poznámka: u exporu se jedná o změnu podílu dané komodiní řídy SITC na celkovém exporu ČR (v p.b.). 16 V našem případě myšleno v odvěvích, jejichž podíl na celkovém exporu vrosl mezi ley 2000 a 2007 nejvíce.

182 180 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Imporní srana zahraničního obchodu ČR Komodiní skladba imporu je dána především nedosaečnou surovinovou vybavenosí ČR. Jak je parné v abulce č. 74, komodiní skladba imporu ČR se od roku 2000 nijak významně neměnila sěžejní imporní komodiní řídou jsou sroje a dopravní prosředky (SITC 7) s podílem na celkovém imporu přes 40 % následovaná ržní produkcí (SITC 6) s přibližně 20% podílem. S určiou mírou zjednodušení lze dominanci komodiní řídy SITC 7 považova za poziivní fakor pro ekonomický růs ČR, neboť s sebou přináší příliv nových echnologií, keré jsou fakorem pořebným pro inenzivní ekonomický růs. 17 Vzhledem k nedosaečné surovinové vybavenosi ČR je nezbyný impor surovin (řídy SITC 2 a 3); en se na imporu podílí %, což spolu s vysokým podílem imporu meziproduků (zejména SITC 6) znamená, že zahraniční obchod předsavuje fakor aké pro překonání nedosaečné vybavenosi surovinami a exenzivní ekonomický růs a navíc ao srukura imporu značí, že vedle pořebných echnologií přichází do ČR produkce na nižším supni zpracování, kerá je následně ransformována v produkci s vyšší přidanou hodnoou, jež je následně exporována (viz abulka č. 71). Tabulka č. 74: Komodiní skladba imporu (v %) řídy SITC poraviny a živá zvířaa 4,0 3,9 4,1 4,0 4,1 4,5 4,2 4,3 4,4 1 nápoje a abák 0,6 0,5 0,5 0,5 0,6 0,6 0,6 0,7 0,5 2 surové maeriály, nepoživaelné, s výjimkou paliv 3,2 2,9 2,9 2,8 3,0 2,8 2,7 2,4 2,6 3 minerální paliva, maziva a příbuzné maeriály 4 živočišné a roslinné oleje, uky a vosky 5 chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené 6 ržní výrobky říděné hlavně podle maeriálu 7 sroje a dopravní prosředky 8 průmyslové spořební zboží 9 komodiy a předměy obchodu jinde nezaříděné 9,7 9,1 7,6 7,5 7,0 9,2 9,5 8,0 10,4 0,2 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 11,2 10,9 11,2 11,4 11,1 11,0 10,4 10,4 10,3 20,8 20,2 20,6 20,1 20,6 20,5 20,4 20,9 19,8 40,0 42,2 42,4 42,8 42,3 40,3 41,4 43,0 41,2 10,3 10,1 10,6 10,6 10,9 10,9 10,5 10,1 10,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 celkem Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ (2009) 17 Zjednodušení spočívá v om, že komodiní řída SITC 7 (sroje a dopravní zařízení) zahrnuje aké silniční vozidla a elekropřísroje, edy produkci určenou pro osobní spořebu, jejíž dopad na produkiviu je spíše nepřímý. Nepřímým dopadem na produkiviu je myšleno, že produkce určená pro osobní spořebu nevsupuje do výrobního procesu, avšak zlepšení echnologií se i z ěcho odvěví může přelí do odvěví, kde dochází ke vorbě kapiálových saků.

183 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 181 Obdobné závěry vyplývají i z abulky č. 75, kde jsou impory rozděleny dle Mesároše (2000) podle převažujícího využií produkce jednolivých komodiních říd. Jak je parné z údajů pro roky , přes 84 % imporu do ČR je určeno k invesiční činnosi nebo pro výrobní spořebu; z hlediska ekonomického růsu je aková srukura imporu poziivní, neboť je předpokladem pro zvýšení efekiviy využií výrobních fakorů. Tabulka č. 75: Vývoj využií imporů osobní spořeba (SITC 0,1,8) výrobní spořeba (SITC 2,3,4,5,6) invesiční činnos (SITC 7) ,0 14,5 15,1 15,1 15,6 16,0 15,4 15,1 15,4 45,0 43,3 42,5 42,1 42,0 43,6 43,2 41,9 43,4 40,0 42,2 42,4 42,8 42,3 40,3 41,4 43,0 41,2 Zdroj: vlasní výpočy, daa ČSÚ Závěr V éo kapiole jsme se zabývali dopadem zahraničního obchodu na ekonomický růs ČR v leech Nejprve jsme se zaměřili na samoné zapojení české ekonomiky do mezinárodní dělby práce a směny. Oevřenos české ekonomiky rosla s výjimkou roku 2002 a roku 2008, v roce 2008 dosahovala 130 % HDP (měřeno jako podíl obrau zahraničního obchodu se zbožím na HDP), resp. 149 % (při zohlednění služeb). Tako vysoká úroveň oevřenosi znamená velkou míru vlivu, a edy důležiou roli zahraničního obchodu, a vnějšího prosředí vůbec, pro ekonomický růs ČR. Směr vlivu zahraničního obchodu byl zkoumán na základě ransformačního výkonu české ekonomiky, vývoje obchodní bilance a jejího podílu na HDP a směnných relací. Transformační výkon od roku 2000 rosl, neboť nepřeržiě docházelo k rychlému růsu exporu hoové produkce při pozvolném růsu imporu surovin. To edy znamená, že se zlepšovala schopnos české ekonomiky překona nedosaečné vybavení výrobními fakory a ransformova yo fakory v produkci s vyšší přidanou hodnoou. Výkyv v omo rendu předsavoval až rok 2008, kdy ransformační výkon meziročně poklesl. Obchodní bilance vykazovala od roku 2004 kladné saldo hlavní poziivní roli hrála komodiní řída SITC 7 (sroje a dopravní zařízení) především produkce silničních vozidel (SITC 78) a negaivní roli pak SITC 3 (především ropa SITC 33) a SITC 5 (léčiva SITC 54). Dopad začínající recese v EU vedl v roce 2008 k meziročnímu snížení přebyku české obchodní bilance, což bylo dáno vývojem obchodu se zbožím, v případě služeb objem obchodu i jeho akivní saldo meziročně vzroslo. Co se ýče směnných relací, y se mezi rokem 2000 a 2008 zlepšily, došlo edy k růsu kupní síly exporu ČR. Vzah mezi někerými aspeky zahraničního obchodu a ekonomickým růsem jsme zkoumali aké na základě deailních ukazaelů zahraničního obchodu. Exporní profil malé české ekonomiky je dán především zahraniční popávkou po české produkci, jejíž výkyvy jsou fakorem vyvolávajícím krákodobé výkyvy. ČR exporuje především produkci s vyšším supněm zpracování (řídy SITC 6, 7 a 8) během sledovaného období činil jejich podíl % hlavní exporní komodiní řídou je dlouhodobě SITC 7 (sroje a dopravní zařízení), jejíž podíl na celkovém exporu ČR vzrosl od roku 2000 o 9. p. b.. Vysoká úroveň exporní komodiní koncenrace má z hlediska

184 182 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ekonomického růsu poziivní dopad (vlivem specializace), na druhou sranu je však česká ekonomika více náchylná na krákodobé výkyvy zahraniční popávky po éo produkci. Současná recese se na komodiní srukuře exporu ČR projevila v roce 2008 meziročním mírným poklesem podílu produkce na vyšším supni zpracování zejména ve prospěch exporu paliv (SITC 3) a poravin (SITC 0). V rámci komodiní skladby byla aké zohledněna kvaliy exporu. V roce 2008 vořila high -ech produkce 14 % celkového exporu. Hlavní podíl měla výpočení echnika a elekronika a elekomunikace číající dohromady éměř 80 % high -ech exporu. Trend podílu high -ech produkce na celkovém exporu ČR byl rosoucí, což je pro další ekonomický růs příznivé. Na základě kvalifikace exporu podle fakorové náročnosi je parné, že z ČR proudí do zahraničí především produkce náročná na neimiovaelný výzkum a kapiálově náročná produkce. Vysoký podíl sofisikované produkce je dalším poziivním fakorem pro ekonomický růs ČR. Ve vzahu ke specializaci ekonomiky jsme se aké zaměřili na porovnání exporní úspěšnosi jednolivých odvěví a vývoje jejich zaměsnanosi. Povrdilo se, že exporně úspěšní produceni srojů a dopravní zařízení (SITC 7), jejichž podíl vzrosl mezi rokem 2000 a 2007 o 9,7 p. b., pařili mezi odvěví, kde docházelo k nejvyšším nárůsům podílu poču zaměsnaných osob na celkové zaměsnanosi zpracovaelského průmyslu (NACE-DM, NACE-DL, NACE-DK). Dalo by se edy říci, že zahraniční obchod přispíval k přesunu výrobního fakoru práce do odvěví, kde jsou efekivněji využiy. Vývoj i využií imporované produkce předsavuje poziivní fakor pro ekonomický růs, neboť se ouo cesou dosávají do české ekonomiky pořebné nové echnologie a chybějící suroviny a aké produkce na nižším supni zpracování, jež je následně ransformována a exporována jako finální produkce s vyšší přidanou hodnoou. Sěžejní imporní komodiní řídou jsou sroje a dopravní prosředky (SITC 7) s podílem na celkovém imporu přes 40 % následovaná ržní produkcí (SITC 6) s přibližně 20% podílem. Podle převažujícího způsobu využií imporu voří přes 84 % imporu do ČR produkce určená k invesiční činnosi nebo pro výrobní spořebu; pokud impor řídy SITC 7 zoožníme s přílivem nových echnologií, lze její dominanci v celkovém imporu ČR považova za poziivní, neboť je předpokladem pro zvýšení efekiviy využií výrobních fakorů. Také jednoduchý ekonomerický model, kde jsme se pokusili pomocí vývoje exporu a imporu vysvěli vývoj HDP povrdil, že vývoj vysvělujících proměnných ovlivnil z 54,5 % vývoj HDP. Na základě výše uvedených charakerisik a vývojových endencí ak lze vyslovi závěr, že zahraniční obchod je významným deerminanem ekonomické růsu ČR.

185 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE 183 Použiá lieraura k 1. kapiole 10 LET CÍLOVÁNÍ INFLACE Česká národní banka Dosupné na: hp:// ABIAD, A. LEIGH, D. MODY, A. (2007): Inernaional Finance and Income Convergence Europe is Differen. IMF Working Paper No. WP/07/64, march ACEMOGLU, D. ROBINSON, J. A. (2006): A Framework for Suding Insiuional Persisence and Change Dosupné na: hp:// econo/lis.pdf. ALESINA, A. ROUBINI, N. COHEN, G. D. (1999): Poliical Cycles and he Macroeconomy. 2. vyd. Massachuses Insiue of Technology, 1999, pp ISBN ALESINA, A. TABELLINI, G. (1990): A Posiive Theory of Fiscal Deficis and Governmen Deb. The Review of Economic Sudies, Vol. 57, No. 3, 1990, pp ALT, J. E. LASSEN, D. D. (2003): Fiscal Transparency, Poliical Paries, and Deb in OECD Counries Dosupné na: hp:// ARELLANO, M. BOND, S. (1991): Some Tess of Specificaion for Panel Daa: Mone Carlo Evidence and an Applicaion o Employmen Equaions. The Review of Economic Sudies, Vol. 58, No. 2, 1991, pp BACKÉ, P. ÉGERT, B. ZUMER, T. (2007): Credi Growh in Cenral and Easern Europe: New (Over) Shooing Sars? Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// [ci ]. BACKÉ, P. ZUMER, T. (2005): Developmens in Credi o he Privae Secor in Cenral and Easern European EU Member Saes: Emerging from Financial Repression A Comparaive Overview. Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// ab/bckezumer_2_2005.jsp#cm: [ci ]. BACHANOVÁ, V. (2006): Regulace a deregulace v ČR v období Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper No. 6/2006, ISSN BAILIU, J. LAFRANCE, R. PERRAULT, J. (2002): Does Exchange Rae Policy Maer for Growh? Working Paper No.17/2002. Bank of Canada, ISSN BALDWIN, R. CAVE, M. (1999): Undersanding Regulaion: Theory, Sraegy, and Pracice. Oxford: Oxford Universiy Press, BARISITZ, S. (2005): Banking in Cenral and Easern Europe since he Turn of he Millennium An Overview of Srucural Modernizaion in Ten Counries. Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// geldp_volksw/zenral_oseuropa/banksecfmsab/barisiz_2_2005.jsp#cm: [ci ]. BARREIRA, A. P. BALEIRAS, R. N. (2004): Elecions and he Public Expendiure Mix Dosupné na: hp://econpapers.repec.org/. BARRO, R. J. (1989): The Ricardian Approach o Budge Deficis. In: Macroeconomic Policy, Cambridge: Harvard Universiy Press, BARRO, R. J. (1995): Inflaion and Economic Growh. NBER Working Paper Series No Naional Bureau of Economic Research, BARRO, R. J. (1997): Macroeconomics, 5h ediion, Cambridge: MIT Press, BERNHARDSEN, T. KLOSTER, A. (2002): Transparency and Predicabiliy in Moneary Policy. Economic Bullein No. 2, Norges Bank. BEZDĚK, V. DYBCZAK, K. KREJDL, A. (2003): Cyclically Adjused Fiscal Balance OECD and ESCB Mehods. Finance a úvěr, roč. 53, č , 2003, srana ISSN BILS, M. KLENOW, P. J. (2000): Does Schooling Cause Growh? American Economic Review, No. 5, Vol. 90, 2000, pp BLOCK, S. A. (2002): Elecions, Elecoral Compeiiveness, and Poliical Budge Cycles in Developing Counries. Cener for Inernaional Developmen a Harvard Universiy, Working paper No. 78, 2002, pp BOUTHEVILLAIN, C. e coll. (2001): Cyclically Adjused Budge Balances: An Alernaive Approach. European Cenral Bank, Working paper No. 77, 2001, pp ISSN BRAITHWAITE, J. DRAHOS, P. (2000): Global Business Regulaion. Oxford: Oxford Universiy Press, 2000.

186 184 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE BRENDER, A. DRAZEN, A. (2004): Poliical Budge Cycles In New Versus Esablished Democracies Dosupné na: hp:// BRENDER, A. DRAZEN, A. (2006): How Do Budge Deficis and Economic Growh Affec Reelecion Prospecs? Evidence from a Large Cross-Secion of Counries Dosupné na: hp:// BRENDER, A. DRAZEN, A. (2007): Elecoral Economics in New Democracies: Affecing Aiudes Abou Democracy Dosupné na: hp:// BURDA, M. C. WYPLOSZ, C. (2005): Macroeconomics: a European Tex. 4h ed. Oxford: Oxford Universiy Press, 2005, pp ISBN CAPLAN, B. (2007): The Myh of he Raional Voer. 1. vyd. Princeon: Princeon Universiy Press, 2007, pp ISBN CLAESSENS, S. OKS, D. POLASTRI, R. (1998): Capial Flows o Cenral and Easern Europe and Former Sovie Union. World Bank Working Paper No. 11/4/98, CLARK, W. R. GOLDER, M. GOLDER, S. N. (2004): Fiscal Policy and he Democraic Process in he European Union Dosupné na: hp://eup.sagepub.com/cgi/conen/absrac/3/2/205. CONVERSE, N. KAPSTEIN, E. B. (2006): The Economics of Young Democracies: Policies and Performance. Cenre for Global Developmen, Working paper No. 85, 2006, pp COUNTRY REPORTS BTI (2008). Dosupné na: hp:// CVENGROŠ, F. (2004): Ekonomický růs a rh práce (několik posřehů). Smilovice, Dosupné na: hp:// [ci. duben 2007]. ČECH, Z. (2003): Financial Inermediaion and he Role of Banking Secor in he Czech Republic. Dosupné na: hp:// sofia_conf_fi.pdf. [ci ]. ČERNÍKOVÁ, P. (2008): Vliv moneární poliiky na ekonomický růs u vybraných zemí. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No. 07/2008, Dosupné na: hp://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/cenrum/papers/wp pdf. ISSN ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Saisiky. Dosupné na: hp:// saisics/governmen_fin_sa/download/ vlad_fin_sa_s-13_en.xls. [ci ]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2005): Roční zprávy o vývoji bankovního sekoru ( ). ČNB, 2005 Dosupné na: hp:// bankovni_dohled/ bankovni_sekor/analyicke_pub/ publikace_rz.hml. [ci ]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2007): The Balance of Paymens of he Czech Republic in 2007 Q ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2007): Zpráva o finanční sabiliě ( ). ČNB, Dosupné na: hp:// [ci ]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2008). Fixing úrokových sazeb na mezibankovním rhu depozi PRIBOR. Dosupné na: hp:// pribor/denni.jsp. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2008): The Balance of Paymens of he Czech Republic in 2008 Q ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009): Měnová poliika. Dosupné na: hp:// ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009): Měnové podmínky. Duben Dosupné na: hp:// menova_poliika/zpravy_o_inflaci/2004/2004_duben/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_04_duben_b.hml. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009): Změny nasavení základních měnověpoliických násrojů od roku Dosupné na: hp:// mp_nasroje/#hisorie. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009): Zprávy o inflaci I/2000 I/2009. Dosupné na: hp:// ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009a): Daabáze časových řad ARAD. ARAD Sysém časových řad ČNB. [ci ]. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009b): Invesiční pozice a zadluženos České republiky vůči zahraničí k ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, VLÁDA ČR (2008): Společná dohoda vlády ČR a ČNB. Duben Dosupné na: hp:// menova_poliika/sraegicke_dokumeny/ download/ _dohoda_vlady_cnb.pdf. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Výroční zprávy Dosupné na: hp:// ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Cílování inflace v ČR. Dosupné na: hp:// cs/menova_poliika/cilovani.hml. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Sanovení inflačního cíle pro období Praha: ČNB. Dosupné na: hp:// menova_poliika/sraegicke_dokumeny/download/ inflacni_cil_2002_05.pdf. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Saisika. Dosupné na: hp:// saisika/. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2002): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp://

187 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE 185 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2003): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2004): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2005): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2006): Makroekonomické údaje České republiky. Dosupné na: hp://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2006): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2007): Analýza rhu práce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2007): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Analýza rhu práce Dosupné na: hp:// [ci ]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Analýza rhu práce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Cizinci v ČR Dosupné na: hp:// csu/2008edicniplan.nsf/p/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Přímé zahraniční invesice vybrané přínosy a náklady pro českou ekonomiku. Analýza ČSÚ. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Vývoj obyvaelsva České republiky v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Vývoj zahraničního obchodu v roce Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2009): Makroekonomické údaje. ČSÚ, Dosupné na: hp://czso.cz/. [ci ]. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2009): Pohyb obyvaelsva rok Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2009): Trh práce a demografický vývoj jako fakory hospodářského růsu v ČR v mezinárodním srovnání. Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2009): Zahraniční obchod (online daabáze) Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace. Dosupné na: hp:// redakce.nsf/i/mira_inflace. ČIHÁK, M. FONTEYENE, W. (2003): Five Years Afer: Europen Union Membership and Macro- Financial Sabiliy in he New Member Saes. Inernaional Moneary Fund, Dosupné na: hp:// longres.cfm?sk= [ci ]. DAVIDOVÁ, P. KOMÁRKOVÁ, E. (2008): Český bankovní sekor vs. evropské banky. ČNB, Dosupné na: hp:// clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080222a.hml. [ci ]. DAVIS, J. A. MARSDEN, P. V SMITH, T. W. (2001): General Social Surveys, DE LA FUENTE, A. (1997): Fiscal Policy and Economic Growh in he OECD. CEPR Discussion Paper No. 1775, Cener for Economic Policy Research, London, DONAHUE, K. WARIN, T. (2006): The Sabiliy and Growh Pac: A European Answer o he Poliical Budge Cycle? Middlebury College Economics Discussion Paper No. 6, 2006, pp DORNBUSCH, R. FISCHER, S. (1994): Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Sání pedagogické nakladaelsví, 1994, 602 sran. ISBN DRAZEN, A. ESLAVA, M. (2003): Reconciling Fiscal Conservaismand Poliical Fiscal Cycles Dosupné na: home/foros/lacea/lacea2003/marcela_eslava.pdf. DRAZEN, A. ESLAVA, M. (2006): Pork Barrel Cycles Dosupné na: hp:// DRAZEN, A. (2002): Poliical Economy in Macroeconomics. 1. vyd. Princeon: Princeon Universiy Press, 2002, pp ISBN DRAZEN, A. (2006): Is There a Diference Poliical Economy for Developing Counries? Issues, Perspecives, and Mehodology Dosupné na: hp:// DRAZEN. A. (2000): Poliical Business Cycle Afer 25 Years Dosupné na: hp:// DSI DATA SERVICE & INFORMATION (2008): Daabáze saisických údajů IMF, OECD, Eurosa. [ci ]. DUBSKÁ, D. (2006): Invesice a ekonomický růs v České republice: kam se zrácí vysoká míra invesic? Analýza ČSÚ č , 2006.

188 186 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE DVOŘÁK, P. (2005): Bankovnicví pro bankéře a klieny. 3. vydání. Praha: Linde, 2005, 681 sran. ISBN X. ECFIN (2007): Foreign Direc Invesmen in he Czech Republic: a Challenge for Domesic Firms. ECFIN Counry Focus, Issue 2, Vol. 4, ERNST & YOUNG (2009): Reinvening European Growh Erns & Young s 2009 European Araciveness Survey. Erns & Young, ESLAVA, M. (2006): The Poliical Economy of Fiscal Policy: Survey. Iner-American Developmen Bank, Working paper No. 583, 2006, pp EURACTIV (2006): Sae Aid in he New Member Saes. Dosupné na: hp:// [ci ]. EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2007): Graduaion of EBRD Operaions in he Czech Republic. EBRD, Dosupné na: hp:// [ci ]. EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2008): Transiion Repor EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2009): Seleced Economic Indicaors. Dosupné na: hp:// counry/secor/econo/sas/index.hm. [ci ]. EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2009): Srucural Change Indicaor. Dosupné na: hp:// secor/ econo/sas/sci.xls. [ci ]. EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2009): Seleced Economic Indicaors. Dosupné na: hp:// secor/ econo/sas/index.hm. EUROPEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT (2009): Srucural Change Indicaors. Dosupné na: hp:// secor/ econo/sas/index.hm. [ci ]. EUROPEAN CENTRAL BANK (2008): EU Banking Srucures. ECB, Dosupné na: hp:// %2F2005. [ci ]. EUROPEAN COMMISSION (2007): Vademecum Communiy Rules on Sae Aid, Dosupné na: hp://ec.europa.eu/comm/compeiion/sae_aid/sudies_repors/ vademecum_on_rules_2007_en.pdf. [ci ]. EUROPEAN COMMISSION (2008): Scoreboard Concepual and Mehodological Remarks. Dosupné na: hp://ec.europa.eu/comm/compeiion/sae_aid/ sudies_repors/concepual_remarks.hml. [ci ]. EUROPEAN COMMISSION (2008): Saisical Annex of European Economy Auumn Dosupné na: hp://ec.europa.eu/economy_finance/publicaions/ publicaion13326 _en.pdf. EUROPEAN COMMISSION (2009): Sae Aid Scoreboard. Dosupné na: hp://ec.europa.eu/compeiion/sae_aid/sudies_repors/sudies_repors.hml. [ci ]. EUROPEAN COMMISSION (2009): Saisical Annex of European Economy Spring Dosupné na: hp://ec.europa.eu/economy_finance/publicaions/ publicaion15050_en.pdf. EUROSTAT (2006): European Social Saisics, Social Proecion Expendiure and Receips Daa , ISSN Dosupné na: hp:// [ci ]. EUROSTAT (2009): Employmen Indicaors. Dosupné na: hp://epp.euro sa.ec.europa.eu/poral/page/ poral/srucural_indicaors/indicaors/employmen. [ci ]. EUROSTAT (2009): Makroekonomické údaje ČR. Dosupné na: hp://ec.europa.eu/ eurosa. EUROSTAT (2009): Saisical Annex of European Economy, ECFIN/REP/51942/ 2008 EN. Dosupné na: hp://ec.europa.eu/economy_finance/publicaions/ publicaion_summary12536_en.hml. [ci ]. FILÁČEK, J. (2004): Role očekávání v měnové poliice. Diserační práce. Praha: FSV UK FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (1999): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2000): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2001): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2002): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2003): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2004): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ]. FOND NÁRODNÍHO MAJETKU (2005): Výroční zpráva Dosupné na: hp:// [ci ].

189 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE 187 FRANC, A. (2006): Hlavní endence ve vývoji pracovních migrací v České republice. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No. 22/2006. ISSN FRANKEL, J. A. ROMER, D. (1999): Does Trade Cause Growh? Dosupné na: hp:// FRANZESE, R. JUSKO, K. L. (2005): Poliical-Economic Cycles Dosupné na: hp:// FRANZESE, R. (1998): Elecoral and Parisan Manipulaion of Public Deb in Developed Democracies, Dosupné na: hp:// mich.edu/~franzese. FREEDOM HOUSE: Ukazael svobody isku. Dosupné na: hp:// house.org. FRENKEL, J. RAZIN, A. SADKA, E. (1991): Equivalence Relaions in Taxaion, In: Inernaional Taxaion in an Inegraed World, Cambridge: MIT Press, FUCHS, K. TULEJA, P. (2003): Základy ekonomie. Ekopress, ISBN FUNKE, M. RUHWEDEL, R. (2003): Trade, Produc Variey and Welfare: a Quaniaive Assessmen for he Transiion Economies in Cenral and Easern Europe. Dosupné na: hp://gulliver.econ.unihamburg.de/iwwt/homepage/qmwps/ qm104.pdf. GERTLER, P. (2006): Expor Srucure Qualiy and Economic Growh. BIATEC No. 10/2006. Dosupné na: hp:// GHOSH, S. R. (2006): Eas Asian Finance: he Road o Robus Markes. Washingon, D.C.: World Bank, 2006, pp ISBN GLOVER, S. a kol. (2001): Migraion: an Economic and Social Analysis. RDS Occasional Paper No. 67/2001. Dosupné na: hp:// pdfs/occ67-migraion.pdf. GRAY, CH. LANE, T. VAROUDAKIS, A. (2007): Fiscal Policy and Economic Growh: Lessons for Easern Europe and Cenral Asia, Washingon, D.C., Worldbank, GREGOR, M. (2005): Nová poliická ekonomie. 1. vyd. Praha: Nakladaelsví Karolinum, 2005, 315 sran. ISBN HAGEN, T. (2007): Esimaing he Effec of Parliamenary Elecions on Primary Budge Defici in OECD Counries. Economics Bullein, Vol. 8, No. 8, 2007, pp HALPERIN, M. H. SIEGLE, J. T. WEINSTEIN, M. M. (2005): The Democracy Advanage. How Democracies Promoe Prosperiy nad Peace. 1. vyd. New York: Rouledge, 2005, pp ISBN X. HANOUSEK, E. A. WÖßMANN, L. (2007): The Role of Educaion Qualiy in Economic Growh. World Bank Policy Research Working Paper No. 4122, HARISSON, G. W. RUTHERFORD, T. F. TARR, D. G. (1996): Quanifying he Uruguay Round. Dosupné na: hp://links.jsor.org/sici?sici= % %29107%3A444%3C1405%3AQTUR%3E2. 0.CO%3B2-%23&origin= bc. HASHI, I. BALZEROWICZ, D. (2004): The Comparaive Analysis of Sae Aid and Governmen Policy in Poland, Hungary and Czech Republic. Dosupné na: hp:// [ci ]. HEROLDOVÁ, Z. (2007): Penzijní sysém ČR po roce Diplomová práce MU, Brno: Masarykova univerzia HLOUŠEK, M.: Nejisoa vybraných makroekonomických da zemí Visegrádu in Slaný a kol. Fakory konkurenceschopnosi. Brno: Masarykova universia, 2007, ISBN HOLMAN, R. (2000): Transformace české ekonomiky: v komparaci s dalšími zeměmi sřední Evropy. Praha: CEP, HOLMAN, R. a kol. (2001): Dějiny ekonomického myšlení. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 541 sran. ISBN: HORÁKOVÁ, J. (2006): Sociální nerovnos, ukazaelé redisribuce, násroje veřejných financí k realizaci sociální spravedlnosi, diferenciace mezd. Dosupné na: hp://nb.vse.cz/~urbanek/vf200/redistribucehorakova.pdf. [ci ]. HORÁKOVÁ, M. (2000): Vývoj pracovních migrací v České republice. Praha: VÚPSV Dosupné na: hp://praha.vupsv.cz/fullex/horak1.pdf. HORÁKOVÁ, M. (2005): Cizinci na rhu práce v České republice v leech Praha: VÚPSV Dosupné na: hp://praha.vupsv.cz/fullex/b14-mpmc.pdf. HORÁKOVÁ, M. (2008): Dlouhodobé rendy ve vývoji pracovních migrací v České republice. Praha: VÚPSV Dosupné na: hp://praha.vupsv.cz/fullex/b20-mpmc.pdf. HORÁKOVÁ, M. (2009): Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bullein č. 22. Praha: VÚPSV Dosupné na: hp://praha.vupsv.cz/fullex/b22-mpmc.pdf. HOWELLS, P. BAIN, K. (2005): The Economics of Money, Banking and Finance: a European Tex. Harlow: Prenice-Hall, 2005, pp ISBN

190 188 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE HRDLIČKOVÁ, Z. (2006): Vliv sociální poliiky na konkurenceschopnos ČR. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper, ISBN CHMELOVÁ, J. (2008): Kapiálový rh In Slaný a kol. Konkurenceschopnos ekonomiky (komparace zemí 10CE). Brno: Masarykova univerzia, 2008, pp ISBN INSTITUTE OF INTERNATIONAL FINANCE IIF (2009): Capial Flows o Emerging Marke Economies. [ci ]. INTERNATIONAL MONETARY FUND (2008): Global Financial Sabiliy Repor: Marke Developmens and Issues. IMF ( ). Dosupné na: hp:// [ci ]. INTERNATIONAL MONETARY FUND (2009): World Economic Oulook Daabase. Dosupné na: hp:// [ci ]. IRWIN, D. A. (2003): Free Trade Under Fire. Princeon Universiy Press, IZÁK, V. DUFKOVÁ, E. (2006): Výdaje na sociální ochranu nové sáy Evropské unie a Česká republika. Dosupné na: hp:// [ci ]. JAMBOROVÁ, M. (2008): Mezinárodní pohyb kapiálu In Slaný a kol. Konkurenceschopnos ekonomiky (komparace zemí 10CE). Brno: Masarykova univerzia, 2008, pp ISBN JANICKI, H. P. WUNNAVA, V. (2004): Deerminans of Foreign Direc Invesmen: Empirical Evidence from EU Accession Candidaes. Applied Economics, No. 36, 2004, pp JIRGES, T. PLCHOVÁ, B. (1996): Zahraniční obchod a národní ekonomika eoreické přísupy a implikace pro českou ekonomiku. Praha: VŠE, KADICOVA, D. (2007): Indusry is Suppored by Foreign Companies. Access Czech Republic Business Bullein, Behesda, 2007, pp.13. KALOTAY, K. (2005): The Role of Foreign Direc Invesmen in Transiion. Annual Forum Presenaion (Afer Fifeen Years of Marke Reforms in Transiion Economies: New Challenges and Perspecives for he Indusrial Secor). UNECE, Geneva, May KARTUSOVÁ, V. (2008): Komparace demografického vývoje Esonska, Bulharska, Loyšska, Livy, Rumunska a Slovinska v leech vyd. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper. Dosupné na: hp://is.muni.cz/do/1456/soubory/ oddeleni/cenrum/papers/wp pdf. ISSN KAUFMANN, D. KRAAY, A. MASTRUZZI, M. (2008): Governance Maers VII: Aggregae a Individual Governance Indicaors for World Bank Policy Research Working Paper No. 4654, KAUFMANN, D. KRAAY, A. MASTRUZZI, M. (2008): Governance Maers V: Governance Indicaors for Dosupné na: hp:// bank.org/wbi/governance/. KEARNEY, A. T. (2007): New Concerns in an Uncerain World The 2007 A.T. Kearney Foreign Direc Invesmen Confidence Index KNELLER, R. BLEANEY, M. GEMMELL, N. (1999): Fiscal Policy and Growh: Evidence from OECD Counries, Journal of Public Economics, Vol. 74, 1999, pp KRÁL, P. (2004): PZI a jejich vliv na empo dlouhodobého růsu v ČR. Bankovnicví, 2004, pp. 18. KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (2003): Inernaional Economics Theory and Policy. Addison Wesley, ISBN KUBIŠTA, V. a kol. (1999): Mezinárodní ekonomické vzahy. HZ Ediion, LANE, P. R. MILESI-FERRETTI, G. M. (2007): Capial Flows o Cenral and Easern Europe. Emerging Markes Review, Vol. 8, No. 2, May 2007, pp LEE, Y. GORDON, R. (2005): Tax Srucure and Economic Growh, Journal of Economic Growh, Vol. 89, 2005, pp MALÍŘ, J. MAREK, P., a kol.(2005): Poliické srany. Vývoj poliických sran a hnuí v českých zemích a Československu v leech díl: vyd. Brno: Doplněk, 2005, 1021 sran. ISBN X. MANDEL, M. TOMŠÍK, V. (2008): Exernal Balance in a Transiion Economy The Role of Foreign Direc Invesmens. Easern European Economics, Vol. 46, No. 4. July/Augus 2008, pp MARSHALL, M. G. JAGGER, K. (2005): Poliy IV Daa Se Dosupné na: hp:// MARTON, K. McCARTHY, C. H. (2008): From Sae o Foreign Ownership: he Banking Secor in Easern and Cenral Europe. Global Economy Journal, Vol. 8, Issue 3, Dosupné na: hp:// 8.hml. [ci ]. MAZUR, J. (2007): Sabilizační a konvergenční programy 2006/07: Dobré časy maskují rozpočovou nekázeň. Informační sudie MF ČR. Dosupné na: hp:// [ci ]. MEJSTŘÍK, M. PEČENÁ, M. TEPLÝ, P. (2008): Základní principy bankovnicví. Praha: Karolinum, 2008, 627 sran. ISBN

191 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE 189 MESÁROŠ, O. (2000): Vývoj a hlavní srukurální změny v zahraničním obchodě České republiky. Praha: VŠE, MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2003): Koncepce reformy veřejných rozpočů MF ČR rozpočový výhled Usnesení vlády České republiky č. 624/2003. Dosupné na: hp:// 43.hml?year=2006. [ci ]. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2007): Konvergenční program ČR, Dosupné na: hp:// [ci ]. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2009): Daňové rendy v zemích EU. Dosupné na: hp:// [ci ]. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2009): Liberalizace cen. Dosupné na: hp:// [ci ]. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2009): Makroekonomické predikce. Dosupné na: hp:// [ci ]. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR (2009): Reforma veřejných financí Dosupné na: hp:// financi_pp..pp.#32 6,100,Závěry. [ci ]. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ (2009): Saisiky. Dosupné na: hp://poral.mpsv.cz/sz/sa. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (2009): Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvěví v působnosi MPO za rok MPO, MINK, M. DE HAAN, J. (2005): Are There Poliical Budge Cycles in he Euro Area? Dosupné na: hp://congress.uu.fi/epcs2006/docs/d6_mink.pdf. MUSIL, P. (2008): Trh práce a konkurenceschopnos zemí CE-6 v období ransformace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzia, Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, 2008 ISSN Dosupné na: hp://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/cenrum/papers/wp pdf. MUSIL, P. (2007): Trh práce. In Fakory konkurenceschopnosi (Komparace zemí V-4). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzia, Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, 2007, srana ISBN Dosupné na: hp://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/cenrum/fakory_konkurenceschopnosi.pdf. MUSILOVÁ, Z. (2008): Vliv sociální poliiky na konkurenceschopnos lievské, esonské, loyšské, slovinské, rumunské a bulharské ekonomiky. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper, ISBN NEČAS, P. (2008): Dva roky sociálních reforem. Dosupné na: hp:// cs/5948. [ci ]. NORTH, D. C. (1994): Economic Performance Through Time. The American Economic Review, Vol. 84, No. 3, 1994, pp NOVÁK, M. LEBEDA, T. a kol. (2004): Volební a sranické sysémy ČR v mezinárodním srovnání. 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2004, 485 sran. ISBN OANDA.COM: FXHisory: Hisorical Currency Exchange Rae. Dosupné na: hp:// OECD (1997): The OECD Repor on Regulaory Reform: Synhesis. Paris. Dosupné na: hp:// [ci ]. OECD (2007): Saisická daa. Dosupné na: hp:// [ci ]. Placený přísup. OECD (2008): OECD Economic Surveys: he Czech Republic ISBN OECD (2009): OECD Inernaional Trade Indicaors. Dosupné na: hp://sas.oecd.org/index.aspx?daasecode=tradeindisic. OESTERREICHISCHE NATIONALBANK (2008): Recen Economic Developmens: Inernaional Financial Turmoil Pus a Brake on he Dynamic Caching-up Process of CESEE. Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// en/geldp_volksw/zenral_oseuropa/recen_economic_developmens.js. [ci ]. OZTURK, I. (2007): Foreign Direc Invesmen Growh Nexus: A Review of he Recen Lieraure. Inernaional Journal of Applied Economerics and Quaniaive Sudies, Vol. 4, No. 2, 2007, pp PAŠALIČOVÁ, R. STILLER, V. (2004): Úvěry a spořeba domácnosí. Finance a úvěr, roč. 54, č , 2004, srana Dosupné na: hp://journal.fsv.cuni.cz/mag/aricle/show/id/99. [ci ]. PERSSON, T. ROLAND, G. TABELLINI, G. (2003): How Do Elecoral Rules Shape Pary Srucures, Governmen Coaliions, and Economic Policies? Dosupné na: hp:// PERSSON, T. ROLAND, G. TABELLINI, G. (2006): Elecoral Rules and Governmen Spending in Parliamenary Democracies Dosupné na: hp:// PERSSON, T. SVENSSON, L. (1989): Why a Subborn Conservaive Would Run a Defici: Policy wih Time Inconsisen Preferences. Quarerly Journal of Economics, No. 104, 1989, pp PERSSON, T. TABELLINI, G. (2003): The Economic Effec of Consiuions: Wha Do he Daa Say? Dosupné na: files/persson&tabellini2003.pdf.

192 190 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE PERSSON, T. TABELLINI, G. (2003a): The Economic Effec of Consiuions. 1. vyd. Cambridge: Massachuses Insiue of Technology, 2003a, pp ISBN PERSSON, T. TABELLINI, G. (2006): Democaic Capial: The Nexus of Poliical and Economic Change. Innocznzo Gasparini Insiue for Economic Research, Working paper No. 308, 2006, pp PERSSON, T. TABELLINI, G.: (2000) Poliical Economics Explaining Economic Policy. 1. vyd. Cambridge: Massachuses Insiue of Technology, 2000, pp ISBN POLLARD, N. a kol. (2008): Floodgaes or urnsiles? Pos-EU Enlargemen Migraion Flows o (and from) he U.K. London: IPPR Dosupné na: hp:// Ffiles%2Ffloodgaes%5For%5Furnsiles%2Epdf. POLOUČEK, S. (2006): Bankovnicví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 716 sran. ISBN POŘÍZKOVÁ, H. (2008): Analýza zahraniční zaměsnanosi v České republice; posavení cizinců na rhu práce a podmínky jejich ekonomické inegrace. Praha: VÚPSV, Dosupné na: hp:// p/ POWELL, B. (2009): The Concise Encyclopedia of Economics. Japan, Dosupné na: hp:// [ci ]. PRUTENAU-PODPIERA, A. WEILL, L. SCHOBERT, F. (2007): Marke Power and Efficiency in he Czech Banking Secor. ČNB Working paper series 6/2007. Dosupné na: hp:// cnbwp_2007_06.hml. [ci ]. PŠEJA, P.(2005): Sranický sysém české republiky. 1. vyd. Brno: Cenrum pro sudium demokracie a kulury, 2005, 202 sran. ISBN PŮLPÁNOVÁ, S. (2007): Komerční bankovnicví v České republice. Praha: Oeconomica, 2007, 338 sran. ISBN RAIS, K. (1999): Evropská unie: evropská inegrace a bankovnicví. Praha: Compuer press, 1999, 133 sran. ISBN REVENDA, Z. a kol. (2000): Peněžní ekonomie a bankovnicví. Praha: Managemen Press, 3. vyd., ISBN ROGOFF, K. (1990): Equilibrium Poliical Budge Cycle Dosupné na: hp:// ROMERO, D. STRAUCH, R. (2003): Public Finances and Long Term Growh in Europe. European Cenral Bank. Dosupné na: hp:// scpwps/ecbwp246.pdf. [ci ]. ROSE, S. (2006): Do Fiscal Rules Dampen he Poliical Business Cycle? Public Choice, č. 128, 2006, srana ROSENBERG, CH. (2008): Is he Transiion Counries Reliance on Foreign Capial a Sign of Success or Failure? UNECE FfD Regional Consulaion Exper Meeing, Geneva. [ci ]. RYŠAVÁ, E. (2009): The Deerminans of FDI in in he Manufacuring Secor in he Czech Republic. IES Working Paper No. 2009/17, duben SANDMO, A. (1985): The Effecs of Taxaion on Savings and Risk Taking, In: Auerbach, Feldsein (eds.): Handbook of Public Economics, Vol. 1, Oxford: Elsevier, SAREL, M. (1996): Nonlinear Effecs of Inflaion on Economic Growh IMF Saff Papers. Inernaional Moneary Fund, Vol. 43, pp SHI, M. SVENSSON, J. (2004a): Poliical Budge Cycles: Do They Digger Across Counries and Why? Journal of Public Economics, 2004, pp SHI, M. SVENSSON, J. (2004b): Poliical Budge Cycles: A Review of Recen Developmens SCHARDAX, F. REININGER, T. (2001): The Financial Secor in Five Cenral and Easern European Counries: An Overview. Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// geldp_volksw/zenral_oseuropa/banksecfms ab/2001_schardaxreininger.jsp. [ci ]. SCHNEIDER, O. KREJDL, A. (2000): Srukurální schodky veřejných rozpočů v ČR. Finance a úvěr, roč. 50, č. 3, 2000, srana SCHUKNECHT, L. (2000): Fiscal Policy Cycles and Public Expendiure in Developing Dounries. Public Choice, No. 102, 2000, pp SOBOTKA, T. (2004): Posponemen of Chidlbearing and Low Feriliy in Europe. Amserdam: Duch Universiy Press, SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR: ISSP Role vlády SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR: ISSP Role vlády STIGLER, G. (1971): The Theory of Economic Regulaion. Bell Journal of Economics, Spring 1971, pp STREB, J. M. (2005): Signaling in Poliical Budge Cycles: How Far Are You Willing o Go? Dosupné na: hp:// ŠEVČÍK, A. (2005): Bankovnicví I. Brno: Masarykova univerzia, 2005, 128 sran. ISBN THE ECONOMIST (2008): Easern Europe s Misery The Economis Prin Ediion. THE ECONOMIST (2009a): Economic Focus: Domino Theory The Economis Prin Ediion. THE ECONOMIST (2009b): The Whiff of Conagion The Economis Prin Ediion.

193 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE 191 TOMEŠ, Z. a kol. (2008): Hospodářská poliika: Praha: C.H. Beck. ISBN TRANSPARENCY INTERNATIONAL: Index vnímání korupce. Dosupné na: hp:// TUFTE, E. R. (1978): Poliical Conrol of he Economy. 2. vyd. Princeon: Princeon Universiy Press, 1978, pp ISBN UNCTAD (2008): World Invesmen Repor 2008 Transnaional Corporaions and he Infrasrucure Challenge UNCTAD (2008): World Invesmen Repor 2008: Transnaional Corporaions, and he Infrasrucure Challenge. 2008, pp ISBN UNCTAD (2009): FDI Sa Beyond 20/20 Web Daa Server [ci ]. UNECE (2008): Unied Naions Economic Commission for Europe Employmen by Aciviy, Measuremen, Counry and Year. Dosupné na: hp://w3.unece.org/pxweb/dialog/varval.asp? ma=20_meempnacea6y_r&i= Employmen++by+Aciviy%2C+Measuremen%2C+Counry+and+Year &pah=.. DATABASE/Sa/20-ME/3-EL F/&lang=1. [ci ]. UTKULU, U. SEYMEN, D. (2004): Revealed Comparaive Advanage and Compeiiveness: Evidence for Turkey vis-à-vis he EU/15. Dosupné na: hp:// VAN DEN BERG, H. LEWER, J. J. (2006): Inernaional Trade and Economic Growh. Dosupné na: hp://books.google.com/books?id=ejcbdxpxvnic&pg=pa34 &lpg=pa34&dq=empirical+sudy+rade+growh&so urce=bl&os=nq5qsrrpnp&sig=s-g2kprwfhspf6fmkheiy28hz-&hl=cs&ei=fybmssh1n9kysabyhu2pba&sa=x& o i=book_resul&c= resul&resnum=2. VAN DEN NOORD, P. (2000): The Size and Role of Auomaic Fiscal Sabilizers in he 1990 and Beyond. OECD, Working paper No. 230, 2000, pp. 31. VANČUROVÁ, I. (2009): Daňová reforma. Dosupné na: hp:// Daa/files/pdf/vancurova.pdf. [ci ]. VAŠENDOVÁ, M. (2006): Pohyb kapiálu v průběhu ransformace a jeho vliv na konkurenceschopnos české ekonomiky. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No.17/2006, červen VAŠENDOVÁ, M. (2007): Mezinárodní pohyb kapiálů In Slaný a kol. Fakory konkurenceschopnosi. Brno: Masarykova univerzia, 2007, srana ISBN VAVREČKOVÁ, J. a kol. (2008): Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníků z České republiky do zahraničí. Praha: VÚPSV Dosupné na: hp://praha.vup sv.cz/fullex/vz_265.pdf. VERMEEND, W. PLOEG, R. TIMMER, J. W. (2008): Taxes and he Economy: a Survey of he Impac of Taxes on Growh, Employmen, Invesmen, Consumpion and he Environmen. Chelenham, UK: Edward Elgar, VOLKERINK, B. DE HAAN, J. (2000): Tax Raios: A Criical Survey. Working paper Universiy of Groningen, WALKO, Z. (2008): Housing Loan Developmens in he Cenral and Easern European EU Member Saes. Oeserreichische Naionalbank, Dosupné na: hp:// [ci ]. WEISS, A. NIKITIN, G. (2004): Foreign Porfolio Invesmen Improves Performance: Evidence from he Czech Republic. Topics in Economic Analysis and Policy, Vol. 4, No. 1, WONG, K YIP, CH. (1998): Educaion, Economic Growh, and Brain Drain. The Chinese Universiy of Hong Kong, Dosupné na: hp://faculy.washingon.edu/karyiu/papers/edubradra-p.pdf. WORLD BANK (2004): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// WORLD BANK (2005): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// WORLD BANK (2006): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// WORLD BANK (2007): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// WORLD BANK (2008): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// WORLD BANK (2009): Doing Business in Washingon, Dosupné na: hp:// [ci ]. ZÁKON Č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). ZÁKON Č. 265/1991 Sb., o působnosi orgánů České republice v oblasi cen. ZÁKON Č. 29/2000 Sb., o pošovních službách. ZÁKON Č. 455/1991 Sb., živnosenský zákon. ZÁKON Č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu sání správy v energeických odvěvích.

194 192 POUŽITÁ LITERATURA K 1. KAPITOLE ZIEGLER, K. a kol. (1997): Finanční řízení bank. Praha: Bankovní insiu, 1997, 341 sran. ISBN ŽÁK, M., a kol. (2001): Vniřní a vnější podmínky resrukuralizace a hospodářská poliika v ČR. 1 vyd. Praha: Nakladaelsví OECONOMICA, sran. ISBN ŽÍDEK, L. (2004): Česká ekonomika v 90. leech. Brno: Masarykova univerzia, ISBN X. ŽÍDEK, L. (2008): Srovnání základních makroekonomických ukazaelů vybraných zemí sřední a východní Evropy in Tomeš, Žídek a kol. Deerminany hospodářského růsu v zemích východní Evropy, Brno: Masarykova univerzia, Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, 2008, srana 5 17, ISBN

195 RŮSTOVÁ VÝKONNOST A STABILITA

196 194 RŮSTOVÁ VÝKONNOST A STABILITA Kapiola je věnována problémům růsové výkonnosi a sabiliy ekonomiky České republiky. Kapiola je rozdělena do následujících čásí. V čási 2.1 jsou prezenovány odhady poenciálního produku v plně specifikovaném novokeynesiánském sochasickém dynamickém modelu všeobecné rovnováhy. Jedná se o mimořádně zajímavý přísup, jehož výsledky jsou užiečným indikáorem pro sabilizační roli moneární poliiky. Ta má (oproi radičnímu chápání a odhadům mezery výsupu) najednou možnos společně sabilizova mezeru výsupu a inflaci. Mezera výsupu je oiž zároveň měříkem odchylky blahobyu domácnosí od svého ideálního savu. Výsledky odhadu srukurálních paramerů modelu poukazují na nižší flexibiliu rhu práce a cenové rigidiy, keré odpovídají průměrné době rvání cenových konraků v rozsahu pěi čvrleí. Není asi bez zajímavosi, že exisence rigidních cen lumí dopady recesí ve smyslu nižšího propadu než při plně flexibilních cenách, nicméně samozřejmě na druhé sraně omezuje i poenciál růsu z hlediska růsového poenciálu v obdobích boomů. Výsledné rajekorie odhadu mezery výsupu naznačují i soulad vývoje hospodářských cyklů (v konexu vývoje námi pojaé mezery výsupu) s cykly poliickými, a o ve smyslu sřídání vlád. Čás 2.2 vychází z práce Slanicay (2009). Zabývá se hledáním nejvhodnějšího modelu charakerizujícího ekonomiku České republiky. Analýza je prováděna na základě alernaivních specifikací modelů a jejich porovnáním s pomocí poseriorního podílu šancí. Čás 2.3 se věnuje analýze probíhající hospodářské krize. K omuo účelu je použi malý srukurální DSGE model malé oevřené české ekonomiky, kerý je odhadnu na reálných ekonomických daech pro dvě variany výběru hisorických inervalů. Jedna variana obsahuje daa z období před začákem hospodářské krize a druhá zahrnuje i dosupná akuální daa z počínající hospodářské krize. Výsledky analýzy odhadu paramerů na modelu se zahrnuím a bez zahrnuí krizových da ukazují na zřejmou adapaci na počáek hospodářské krize. Modelové predikce jsou ekonomicky inerpreovaelné, nicméně poukazují aké na limiy zvoleného jednoduchého ekonomického koncepu. Procesy exogenních šoků ze zahraničí dobře vysihují vývoj skuečných zahraničních da přeso, že zahraniční daa nejsou součásí modelu. Výsledky analýzy konfliků vyrovnání ukázaly více anagonisických vzahů v případě modelu se zahrnuím krizových da než v modelu bez nich. Z oho lze logicky usoudi na věší komplikovanos vzahů v modelu v případě výrazných skokových změn v časových řadách. Čás 2.4 se zabývá empirickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU 15 v posledních dvou dekádách. Cílem je idenifikova, zda je růs exporu inenzivního nebo exenzivního ypu. Z analýzy jsme zjisili, že saky, keré se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, voří po liberalizaci a snížení bariér více než proporcionální čás exporu. Nejvěší nárůs byl přiom pozorován u Maďarska. Podobný vývoj jsme však zaznamenali i u osaních zemí Visegrádu. Země ak začaly vyváže saky, keré se dříve olik neobchodovaly. Fak, že mezinárodní obchod rose exenzivním způsobem, by se měl odrazi nejen v modelech mezinárodního obchodu, ale i při formování vnější hospodářské poliiky. Čás 2.5 je synézou dosavadní práce všech pracovníků cenra za celou dobu působení ohoo výjimečného projeku.

197 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP Odhad mezery výsupu v ČR: DSGE přísup Exisuje celá řada meod a modelů k odhadu poenciálního produku a mezery výsupu. Jedním z přísupů je využií čisě saisické odhady, např. s využiím Hodrick-Prescoova filru (1997). Takovýo přísup však poněkud posrádá ekonomický obsah. Další meodou je využií odhadu v rámci agregání produkční funkce s využiím rovnovážné úrovně vsupních zdrojů (práce a kapiál). Více ekonomičější přísupy využívají odhady poenciálního výsupu v rámci modelu či modelového schémau, zahrnujícího Phillipsovu křivku. Tyo modely obsahují rovnice redukované formy a výsledné mezery výsupu odpovídají odchylce skuečného výsupu od produku neakcelerujícícho inflaci (zv. NAIP). V éo kapiole se zaměříme na odhad mezery výsupu konzisenního s plně specifikovaným sochasickým dynamickým modelem všeobecné rovnováhy. Mezera výsupu je zde definována jako odchylka skuečného produku od produku při plně flexibilních cenách. Tyo odhady jsou užiečnými indikáory moneární poliiky, neboť lze ukáza, že moneární poliika je schopna cílova inflaci i příslušnou mezeru výsupu. Nejedná se zde edy o radiční anagonismus ěcho cílů, kdy např. cenové sabiliy lze dosáhnou jen na úkor poklesu ekonomiky. Veškeré odhady jsou prováděny s využiím echnik bayesiánské analýzy. Tao kapiola je srukurována následovně: v čási je ve sručné podobě předsavena jednoduchá variana novokeynesovského DSGE modelu, kerý využíváme pro naši analýzu, v čási jsou kráce prezenovány využié echniky odhadu a použiá daa spolu s výsledky odhadu srukurálních paramerů modelu, v čási jsou graficky zobrazeny výsledky odhadů mezery výsupu spolu s esy robusnosi odhadů a konečně čás uzavírá celý eno příspěvek Model Využívaný model je jednoduchou varianou sandardního novokeynesiánského (NK) DSGE modelu, použiého v práci Hirose a Naganumy (2007). Model se skládá ze sekoru opimalizujících domácnosí a monopolisických firem, kdy cenová srnulos je do modelu važena prosřednicvím Calvova principu přeceňování (viz Calvo (1983)). Moneární auoria provádí svou poliiku na základě Taylorova pravidla sanovování úrokových sazeb. Všechny reálné veličiny jsou derendovány nesacionární rendovou komponenou vývoje produkiviy, A, kerá má konsanní empo růsu, γ *. Teno předpoklad nám zajišťuje sacionariu modelu. Ukážeme si pouze nejdůležiější rovnice modelu, a o již v log -linearizované podobě, ve keré nám vsupují do modelu. Odvození podmínek prvního řádu a deaily ýkající se samoné log -linearizace

198 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP 196 lze naléz v Herber a Němec (2009). Pro další deaily a rozšíření základního NK DSGE modelu viz Galí (2008). Náš sysém modelových rovnic se sesává z následujících log -linearizovaných rovnic: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) Malá písmenka odpovídají logarimům proměnných označovaných velkými písmenky. Značení je velmi inuiivní a veškeré deaily je možno naléz v práci Herber a Němec (2009) nebo Hirose a Naganuma (2007). Máme sedm rovnic pro endogenní proměnné a ři rovnice popisující exogenní procesy. Sysém zahrnuje čyři šoky ε γ, (v úrokové míře), ε d, (popávkový), ε z, (nabídkový) a ε a, (echnologický). Tyo rovnice můžeme chápa následovně: Rovnice (1) je novokeynesiánská IS křivka (Eulerova rovnice pro spořebu). Rovnice (2) reprezenuje křivku nabídky práce. Rovnice (3) vyjadřuje mezní užiek ze spořeby. Rovnice (4) je novokeynesiánská Phillipsova křivka. Rovnice (5) definuje poenciální výsup. Rovnice (6) odpovídá meznímu užiku ze spořeby při flexibilních cenách. Rovnice (7) je modifikované Taylorovo pravidlo. Rovnice (8) odpovídá AR(1) procesu popávkového šoku. Rovnice (9) je AR(1) proces nákladového šoku. Poslední rovnice (10) je AR(1) proces šoku v produkiviě. Využijeme rovněž log -linearizované verze produkční funkce a reálných mezních nákladů: 1 1 1,, E C C r y E E u y u C y u n d p w, , C d he d y he hy y h h u z E z E f c f d u a y , , f f f f C d he d y he hy y h h u r f y r r y y r r, 1 1 d d d d, 1 z z z z, 1 a a a a, 1

199 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP 197 y a n (11) w p a (12) Celkem odhadujeme 15 paramerů. Všechny yo paramery jsou popsány v abulce č. 76. Tabulka č. 76: Popis paramerů paramer popis rozsah husoa τ 1 mezi časová elasicia ve spořebě R + gama β diskonní fakor (0,1) bea h srnulos ve spořebě (0,1) bea η 1 elasicia subsiuce mezi prací a spořebou R + gama ω podíl neopimalizujících firem [0,1] bea ψ π elasicia úrokové míry vzhledem k inflaci R + gama ψ y elasicia úrokové míry vzhledem k mezeře výsupu R + gama ρ r paramer vyhlazování úrokové míry [0,1) bea ρ d servačnos popávkového šoku [0,1) bea ρ z servačnos nabídkového šoku [0,1) bea ρ a servačnos echnologického pokroku [0,1) bea σ r směrodaná odchylka moneárního šoku R + inv. gama σ d směrodaná odchylka popávkového šoku R + inv. gama σ z směrodaná odchylka nabídkového šoku R + inv. gama σ a směrodaná odchylka šoku v produkiviě R + inv. gama Výsledky odhadu modelu K odhadu modelu používáme bayesovské echniky, konkréně Random-Walk Chain Meropolis- Hasings algorimus a algorimus Kalmanova filru. Díky nim jsme schopni odhadnou jak neznámé paramery, ak i nepozorovaný poenciální produk. Model je idenifikován s použiím Dynare oolboxu pro Malab (viz Juillard (2004)). Využívaná daová báze obsahuje čvrlení, sezónně očišěná makroekonomická daa České republiky od druhého čvrleí roku 1996 do čvrého čvrleí roku Pozorované proměnné jsou mezičvrlení růs produkiviy, inflace a nominální úroková míra. Produkiviu získáváme jako podíl HDP na jednoho pracovníka (HDP edy dělíme objemem pracovní síly). Míra inflace vyhází z indexu spořebielských cen (CPI, mezičvrlení inflace) a úroková míra odpovídá 3MPRIBOR. Inflace i nominální úrokové míra jsou vyjádřeny jako anualizované hodnoy. Jeden z alernaivních modelů využívá daa o inflačním cíli. Proměnné modelu jsou vyjádřeny jako odchylky od svých usálených hodno. Do modelu jsme rovněž přidali rovnice měření, keré propojují modelové proměnné s day (neprovádíme edy filrování pozorovaných da). Konkréně se jedná o rovnice:

200 198 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP Y obs ss y y 1 (13) obs ss 4 (14) obs ss ss R rr 4r (15) kde γ SS je rovnovážné empo růsu nesacionárního echnologického procesu, π SS je anualizovaná usálená inflace a r SS je usálená reálná úroková míra. Zvolené apriorní husoy jsou obsahem abulky č. 77. Zvolené apriorní hyperparamery jsou ve věšině případů v souladu s obdobnými odhady pro Českou republiku (viz Musil a Vašíček (2006) nebo Remo a Vašíček (2008)). Apriorní paramery pro π SS a rr SS získáváme z hisorických průměrů inflace a reálné úrokové míry. Tabulka č. 77: Odhady paramerů a směrodaných odchylek šoků paramer apriorní sř. hodnoa apriorní sm. odchylka poseriorní sř. hodnoa 90% HPDI τ 1,10 0,50 2,3128 1,5128 3,0692 h 0,80 0,10 0,9661 0,9317 0,9982 η 1,50 0,30 1,5442 1,0440 2,0247 ω 0,60 0,20 0,7944 0,7163 0,8774 ψ π 1,50 0,30 1,3157 0,9985 1,5823 ψ y 0,30 0,15 0,2706 0,0627 0,4794 ρ r 0,65 0,25 0,7290 0,6603 0,7990 ρ d 0,50 0,25 0,8308 0,7253 0,9414 ρ z 0,50 0,25 0,5724 0,2029 0,9779 ρ a 0,70 0,25 0,9336 0,8790 0,9953 γ SS 0,50 0,30 0,6725 0,5067 0,8467 π SS 3,50 0,50 3,6368 2,8588 4,3909 rr SS 1,80 0,30 1,7559 1,2991 2,1924 σ r 0,30 0,3355 0,2771 0,3946 σ d 0,50 1,0901 0,4321 1,7915 σ z 0,50 0,4230 0,1050 0,9410 σ a 0,80 1,4366 0,8301 2,0816 Zdroj: vlasní výpočy Odhady mezery výsupu v ČR Tabulka č. 77 ukazuje paramery poseriorního rozdělení srukurálních paramerů. Poseriorní sřední hodnoa pro paramer τ je 2,31, edy mezičasová elasicia subsiuce, τ 1 je 0,43. Domácnosi preferují akuální spořebu vzhledem k budoucí spořebě. Paramer h je 0,97, což značí, že v současném rozhodování hraje klíčovou roli minulá spořeba. Paramer η je 1,54. Elasicia

201 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP 199 nabídky práce je ak 0,65. Tao nízká hodnoa elasiciy je ypická pro český rh práce díky nízké flexibiliě pracovní síly. Cenová rigidia odpovídá parameru ω. Sřední hodnoa 0,8 ak znamená o, že pouze 20 % firem mění své ceny každé čvrleí. Průměrná doba rvání konraku je edy pě čvrleí. Reakční funkce České národní banky je založená na paramerech ρ r, ψ π a ψ y. Měnové pravidlo (rovnice úrokové míry) ak může bý zapsáno jako r 0,73r 1 0,36 0, 07gap r, (16) Paramer vyhlazení je relaivně vysoký a hraje ak rozhodující roli v moneárním rozhodování. Cenrální banka rovněž dává pěkrá menší váhu na mezeru výsupu relaivně k variabiliě inflace. Odhady auoregresních koeficienů šoků odpovídají perzisenci ěcho šoků, edy míře oho, jak dlouho přervávají v ekonomice před svým odezněním. Graf č. 59: Mezera výsupu a konfidenční inervaly 3 % 2 % 1 % 0 % -1 % -2 % -3 % Oupu gap 90% confidence ierval Oπupu gap HP filer Zdroj: vlasní výpočy Graf č. 60 zobrazuje poseriorní sřední hodnoy vyhlazených odhadů mezery výsupu spolu se svými 90% inervaly spolehlivosi. Tao rajekorie může bý porovnána s odhady získanými HP filrem. S využiím da Spojených sáů jsme byli schopni replikova původní výsledky prezenované Hirosem a Naganumou (2007), keré se blíží jiným odpovídajícím odhadům (edy např. onomu HP filru). Naše mezera výsupu však ukazuje vývoj českého hospodářského cyklu, kerý je poněkud odlišný od odhadu s využiím HP filru. Náš přísup ukazuje poenciál ekonomiky s flexibilními cenami, kerý by nasal při absenci nákladových šoků. Jsme schopni ukáza i alernaivní odhady, keré ukazují mezeru výsupu jako odchylku skuečného výsupu od své odpovídající rovnovážné (rendové) úrovně. V omo případě by měla bý dynamika mezery výsupu v souladu s odhady pomocí HP filru. Můžeme si o ukáza na grafu č. 60. Výsledné odhady mají podobnou dynamiku jako HP filr, liší se nicméně svou úrovní, proože daa byla derendována usálenou mírou růsu echnologického pokroku (paramer γ SS ).

202 200 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP Graf č. 60: Mezera skuečného produku a poenciálního výsupu 8 % 6 % 4 % 2 % 0 % -2 % -4 % -6 % -8 % Oupu gap HP filer Gap - acual oupu Gap - poenial oupu Zdroj: vlasní výpočy Jak ukazuje Woodford (2003), opimální moneární poliika se snaží dosahova rovnováhy při flexibilních cenách, což může znamena nejlepší výsup ekonomiky, kdy vláda nahrazuje disorze způsobené monopolisickou konkurencí odpovídajícími ransfery. Mezera výsupu, kerou ímo definujeme, je užiečným indikáorem pro vůrce moneární poliiky (z pohledu dosaženého celkového bohasví domácnosí). Moneární poliika je oiž schopna sabilizova inflaci i bohasví domácnosí (aproximované mezerou výsupu). Tyo cíle jsou vzájemně konformní. Novokeynesiánský přísup k mezeře výsupu nabízí oproi radičním odhadům relevanní ekonomické základy. Mezera výsupu je spojena s reálnými mezními náklady, keré ovlivňují inflaci v rámci Phillipsovy křivky. Exisuje zde rovněž velmi silná závislos mezi mezerou výsupu a inflací, kerá může bý využia moneární auoriou. Co nám edy vlasně říká mezera výsupu z grafu č. 59? Její rajekorie poukazuje na exisenci rigidních cen v české ekonomice. Na jedné sraně yo rigidiy lumily dopad recese v období od roku 1997 a od roku 2001 (omu odpovídá kladná mezera výsupu). Na druhé sraně však bránily ekonomickému růsu v období boomu (čemuž nasvědčuje záporná mezera výsupu od roku S rochou fanazie naše výsledky ukazují i o, že body zvrau v mezeře výsupu jsou přibližně doprovázeny i změnami vlád (roky 1998, 2002 a 2006) Cilivos výsledků na volbu apriorních huso a alernaivní specifikace modelu Naše výsledky mohou bý ovlivněny volbou apriorních hyperparamerů. Specifikovali jsme ak dvě alernaivní množiny apriorních huso založených na úzké a široké (volnější) apriorní husoě. Naše volba zahrnuje následující paramery: τ, h, η, ω, ψ π, ψ y, γ SS, π SS a rr SS. V případě úzkého prioru odpovídají apriorní směrodané odchylky polovině výchozích hodno. V případě volného prioru se pak jedná o dvojnásobky původních hodno směrodaných odchylek. Úzký prior vede k poseriorním odhadům, keré jsou velmi blízké apriorním odhadům. Výchozí mezera výsupu je podobná mezeře výsupu pro úzký prior na začáku období a odhadu při volném prioru v druhé polovině období. Mezera výsupu při úzké apriorní husoě vykazuje nižší volailiu, díky nižším hodnoám odhadů paramerů h a ω. Dynamika všech rajekorií je v podsaě obdobná v rámci celého období. Náš výchozí odhad je ak možno brá jako relevanní, kompromisní odhad. Provedli jsme rovněž ři alernaivní specifikace modelu, keré by mohly lépe popisova charaker české ekonomiky. První model (Model 1) předpokládá v čase proměnný usálený růs

203 ODHAD MEZERY VÝSTUPU V ČR: DSGE PŘÍSTUP 201 echnologického pokroku, γ SS. Druhý model (Model 2) předpokládá v čase proměnnou usálenou inflaci, π SS. Poslední model (Model 3) bere v úvahu cílování inflace. Mezera inflace je ak definována jako rozdíl mezi skuečnou inflací a jejím cílem. Výsledky nejsou cilivé na yo odpovídající změny v rovnicích měření. Získané mezery výsupu mají podobnou dynamiku jako výchozí model. Liší se pouze v úrovních posazení ěcho mezer a v příslušných inervalech spolehlivosi, keré jsou o něco širší. Zajímavé výsledky nabízí Model 3, kerý zahrnuje cílování inflace. Cenrální banka nebyla schopna udrže inflační cíl na začáku období cílování inflace. Tao skuečnos vedla v našem modelu k vyšší volailiě mezery inflace. Phillipsova křivka a dynamika reálných mezních nákladů jsou mechanismy, kerými se následně zvyšuje i volailia mezery výsupu. Pro bližší deaily a diskuzi nad alernaivními specifikacemi a cilivosní analýzou výsledků (zahrnující i vykreslení příslušných rajekorií v čase proměnných hodno) viz Herber a Němec (2009) Shrnuí V éo čási kapioly jsme edy odhadli mezeru výsupu, kerá je konzisenní s plně specifikovaným DSGE modelem. Tao mezera je užiečným měříkem bohasví celé ekonomiky. Získané odhady srukurálních paramerů nám jednak dokáží ekonomicky inerpreova pohyby v odhadnué mezeře výsupu, jednak nám dají i zajímavý obrázek o srukurálních charakerisikách ekonomiky. Z ohoo pohledu je česká ekonomika sabilní ekonomikou s nižší flexibiliou rhu práce, s cenovými rigidiami odpovídajícími průměrné době rvání cenových konraků v rozsahu jeden a čvr roku a s vysokou servačnosí ve zvyklosech pokud jde o minulou spořebu. Odhadnuá mezera výsupu je věrohodným indikáorem pro moneární poliiku, kerá je díky omu schopna sabilizova jak mezeru výsupu, ak i inflaci. Nejedná se edy o anagonisické cíle. S využiím da Spojených sáů jsme byli schopni replikova původní výsledky práce Hirose a Naganumy (2007), což byl důležiý argumen pro věrohodnos námi používaných odhadových echnik (včeně korekní specifikace modelových rovnic). Tyo výsledky jsou podobné sandardním odhadům s využiím HP filru. Odhady pro Českou republiku však ukazují rajekorii hospodářského cyklu (v našem pojeí), kerá se od sandardních odhadů HP filrem liší. To může bý ypický výsledek pro ekonomiky v ransformaci. Idenifikované rigidiy v české ekonomice lumily (a lumí) pád ekonomiky v obdobích recesí, na druhé sraně však rovněž zabraňují věšímu růsu v obdobích boomů. Zajímavosí je rovněž skuečnos, že body obrau v mezeře výsupu jsou úzce provázány se změnami vlád.

204 202

205 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR Porovnání různých specifikací novokeynesiánského DSGE modelu malé oevřené ekonomiky pro ČR V současné době exisuje široké spekrum lieraury věnující se DSGE modelům. Bylo vyvinuo velké množsví různých modelů. Tyo modely se liší v přijímaných předpokladech o chování ekonomiky, případně jsou yo předpoklady modelovány různými způsoby Tyo různé předpoklady pak resulují v odlišném dynamickém chování jednolivých modelů. Jusiniano-Preson (2004, sr. 1) píší: However, despie his burgeoning heoreical lieraure, unil recenly, here has been lile work on direcly evaluaing he abiliy of hese DSGE models o fi open economy macroeconomic daa. Jelikož jsou yo modely široce využívány cenrálními bankami a i jinými insiucemi po celém svěě při hospodářsko -poliickém rozhodování, je důležié vědě, keré variany ěcho modelů nejlépe odpovídají makroekonomickým daům. Cílem éo kapioly edy bude zjisi, kerá variana DSGE modelu nejvíce odpovídá makroekonomickým daům ČR. Konkréně se bude jedna o porovnání různých varian novokeynesiánského (NK) DSGE modelu malé oevřené ekonomiky (SOE). Pro eno účel jsem si vybral model Jusiniano-Preson (2004), kerý byl mírně upraven pro účely srovnání jednolivých varian. Jednolivé variany se mezi sebou liší jednak předpoklady kladenými na užikovou funkci domácnosí (j. jednoduchá CRRA užiková funkce nebo CRRA užiková funkce ze zvyky ve spořebě), dále předpoklady kladenými na opimalizační chování firem (radiční Calvovo omezení nebo Calvovo omezení s čásečnou indexací) a nakonec specifikací zahraničního sekoru (srukurní popis nebo popis pomocí VAR modelu). Všechny modely byly odhadnuy pomocí bayesiánských meod využiím Meropolis-Hasings algorimu za pomoci Dynare oolboxu, verze pro Malab. Porovnání jednolivých modelů je založeno na porovnání věrohodnosních funkcí pomocí bayesiánské saisiky poseriorní podíl šancí (poserior odds). Výsledky naznačují, že zakomponování zvyků ve spořebě do užikové funkce domácnosí výrazně zvyšuje daový fi modelu, zaímco zakomponování čásečné indexace do opimalizačního chování firem daový fi modelu mírně zhoršuje. V případě porovnání různých specifikací zahraničního sekoru není výsledek jednoznačný, nicméně u ěch varian, keré vyšly v předchozím porovnávání jako nejlepší, j. variany se zvyky ve spořebě a žádnou indexací, vychází lépe srukurní specifikace. Co se ýče předchozího výzkumu na omo poli, ak Chrisiano-Eichenbaum-Evans (2003) a aké Smes-Wouers (2003) považovali zakomponování zvyků ve spořebě a cenovou (a mzdovou) indexaci za nezbynou k omu, aby model uzavřené ekonomiky dobře odpovídal daům (USA v prvním případě a EU v druhém případě). Naproi omu práce Slanicay-Vašíček (2009)

206 204 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR uvádí, že zakomponování zvyků ve spořebě sice výrazně zvyšuje daový fi modelu uzavřené ekonomiky (aplikováno na USA), nicméně čásečné (ani úplná) indexace nikoliv. Ke sejnému výsledku došla i ao práce a k obdobným výsledkům přišli i Jusiniano-Preson (2004), keří při zkoumání daového fiu svého modelu na daech Ausrálie, Kanady a Nového Zélandu zjisili, že zakomponova do modelu zvyky ve spořebě se hodí pouze pro Ausrálii a čásečná indexace se jevila jako nevhodná ve všech řech zkoumaných zemích. Co se ýče porovnání různých specifikací zahraničního sekoru, ak podle mých znalosí je oo první práce, kerá se omuo věnuje. Prvním pokusem měl bý asi článek Jusiniano-Preson (2004), nicméně auoři uvádí, že se jim nepodařilo smysluplně odhadnou variany se srukurním popisem zahraničního sekoru. Zbyek kapioly je organizován následovně. Podkapiola obsahuje odvození modelu a jeho linearizovaný var. Podkapiola se zabývá odhadem paramerů a jejich ekonomickou inerpreací. Poslední podkapiola obsahuje porovnání jednolivých modelových specifikací Model Model předpokládá sedm ypů reprezenaivních agenů. Konkréně se jedná o domácnosi v domácí a zahraniční ekonomice, domácí a zahraniční produceny, imporéry v domácí ekonomice a domácí a zahraniční cenrální banku Domácnosi Domácnosi se snaží maximalizova svoji užikovou funkci 1 1 ( C 1) hc N E0, =0 1 1 (1) kde h 0,1 je paramer zvyků ve spořebě, β je diskonní fakor, σ > 0 je inverzní elasicia mezičasové subsiuce ve spořebě a φ > 0 je inverzní elasicia nabídky práce. Ve specifikacích keré nepředpokládají zvyky ve spořebě, budeme uvažova h = 0. N značí množsví práce poskynué firmám a C je celkový spořební index definovaný jako C = (1 ) C H, C F, kde α je paramerem oevřenosi ekonomiky a η je elasicia subsiuce mezi domácím a zahraničním zbožím. C H, a C F, je domácí, resp. zahraniční index spořeby, definovaný jako C H, = 1 0 C H, ( i) 1 1 di 1 a C kde ε je elasicia subsiuce mezi jednolivými saky, C H, (i), resp. C F, (i), je spořeba i-ého domácího, resp. zahraničního saku, přičemž i 0,1. Domácnosi maximalizují svoji užikovou funkci (1) vzhledem k sadě svých rozpočových omezení ve varu, F, = 1 0 C F, ( i) 1 1 di 1, (2) (3)

207 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 205 (4) pro všechna = 0, 1, 2, W značí nominální mzdu, T paušální ransfery, resp. daně, P H, (i), resp. P F, (i) je cena i-ého domácího, resp. zahraničního zboží, Q i ~ 1 /1 = 1, je sochasický diskonní fakor, i ~ je nominální úroková míra a D je příjem z porfolia drženého na konci období. Podmínky opimální alokace výdajů domácnosí mezi jednolivé saky jsou poom dány výrazy (5) kde P H,, resp. P F, (i) jsou cenové indexy spořeby domácího, resp. zahraničního zboží definované jako (6) Opimální alokace výdajů domácnosí mezi domácí saky a zahraniční saky je poom dána výrazy (7) kde (8) je celkový cenový index. Výsledná podmínká opimaliy pro inraemporální rozhodování o spořebě a pracovním nasazení je ve varu (9) Podmínka opimaliy pro mezičasové rozhodování domácnosí o spořebě je ve varu (10) kde ) ( = 1 hc C je mezní užiek příjmu. Jelikož předpokládáme idenické preference, ak podobné podmínky plaí i pro zahraniční ekonomiku. Jediný rozdíl je en, že zahraniční ekonomika je velká a přibližně uzavřená, vliv domácí ekonomiky na ni je zanedbaelný, čili budeme uvažova, že jedinou jejich spořebu voří spořeba jejich zahraničního zboží ) ( *, j C F pro [0,1] j. V dalším exu bude * vždy označova proměnnou, proces, sav či paramer v zahraniční ekonomice. Rovnice (9) a (10) (s horním indexem * ) pak plaí i pro zahraniční ekonomiku., ] [ ] ) ( ) ( ) ( ) ( [ 1 1,,,,, 1 0 F F H H T W N D D Q E di i C i P i C i P, ) ( = ) ( a ) ( = ) (,,,,,,,, F F F F H H H H C P i P i C C P i P i C. ) ( = a ) ( = 1 1 1, 1 0, 1 1 1, 1 0, di i P P di i P P F F H H, = a ) = (1,,,, F F H H C P P C C P P C 1 1 1, 1, ) (1 = F H P P P. = ) ( 1 P W hc C N, = = ~ , P P E Q i

208 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 206 Produceni Předpokládejme koninuum monopolisicky konkurenčních výrobců [0,1] j, keří vyrábějí s produkční funkcí (11) kde a a a a A, 1,, ~ = ~ = log + - je exogenní AR1 proces popisující vývoj echnologie. Firmy jsou omezeny Calvovým přeceňovacím mechanismem s čásečnou indexací, kdy v každém období 1 θ H podíl firem opimalizuje cenu a θ H podíl firem neopimalizuje, přičemž svoji cenu čásečně upraví o minulou inflaci podle vzahu (12) V někerých specifikacích budeme předpokláda radiční Calvovo omezení, viz Calvo (1983), kdy v každém období 1 θ H podíl firem opimalizuje cenu a θ H podíl ji nezmění, čili δ H = 0. Cenu firem, keré opimalizovaly, označíme ' H, P a jelikož všechny firmy řeší idenický problém, můžeme agregání domácí cenový index zapsa ve varu (13) Popávkové omezení firmy, kerá v čase přecenila, má poom var (14) Formálně zapsáno, firmy se v čase snaží maximalizova očekávanou hodnou svých diskonovaných budoucích příjmů (15) kde ) ~ /( =,, T a T H T T P W MC je funkce reálných mezních nákladů a T H je pravděpodobnos, s jakou firma nepřecení v následujících T obdobích, přičemž firma maximalizuje výraz (15) vzhledem k popávkovému omezení (14). Podmínka opimaliy pro maximalizační problém firem je pak ve varu (16) ), ( = ) ( i A N i Y. ) ( = ) ( 2, 1, 1,, H H H H H P P i P i P , 1, 1, '1,, ) (1 = H H H H H H H H P P P P P ). ( ) ( = ) ( *,, 1, 1,,,, T H T H H H T H T H H T H C C P P P i P i Y, ) ( ) (, 1, 1,,,, = T T H H H T H H T H T T H T MC P P P i P i Y Q E = 0. 1 ) ( ) (, 1, 1,,,, = T T H H H T H H T H T T H T MC P P P i P i Y Q E ~

209 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 207 Zahraniční firmy řeší analogický problém, vzah (16) edy plaí i pro ně, s ím, že jsou proměnné označeny horním indexem "*", paramery θ H a δ H jsou změněny na θ * a δ * a všechny proměnné s dolním indexem H jsou přeznačeny na proměnné s dolním indexem F. Jelikož uvažujeme malou oevřenou ekonomiku, kerá neovlivňuje velkou zahraniční ekonomiku, pak plaí, že * F P je oožné s P *. Imporéři Imporéři imporují diferencované zahraniční zboží a předpokládáme, že jsou monopolisicky konkurenční. Tudíž zákon jedné ceny plaí ješě na hranicích, ale při sanovování ceny v domácí měně mají imporéři díky heerogennímu produku malou monopolní sílu při sanovování ceny. Imporérské firmy jsou navíc omezeny Calvovým přeceňovacím mechanismem s čásečnou indexací, kdy v každém období 1 θ F podíl firem opimalizuje cenu a θ F podíl firem neopimalizuje, přičemž svoji cenu čásečně upraví o minulou inflaci podle vzahu (17) V někerých specifikacích budeme předpokláda radiční Calvovo omezení, kdy v každém období 1 θ F podíl firem opimalizuje cenu a θ F podíl ji nezmění, čili δ F = 0. Pokud označíme cenu imporérských firem, keré opimalizovaly, jako ' F, P a jelikož všechny imporérské firmy řeší idenický problém, můžeme agregání domácí cenový index zapsa ve varu (18) Popávkové omezení imporérské firmy, kerá v čase přecenila, má poom var (19) Formálně zapsáno, imporérské firmy se v čase snaží maximalizova očekávanou hodnou svých diskonovaných budoucích příjmů (20) kde T F je pravděpodobnos s jakou firma nepřecení v následujících T obdobích T e ~ je nominální směnný kurz v přímém varu v čase T, přičemž imporérská firma maximalizuje výraz (20) vzhledem k popávkovému omezení (19). Podmínka opimaliy pro maximalizační problém imporérských firem je pak ve varu. ) ( = ) ( 2, 1, 1,, F F F F F P P i P i P , 1, 1, '1,, ) (1 = F F F F F F F F P P P P P T F F F T F T F F T F C P P P i P i C, 1, 1,,,, ) ( = ) (, ~ ) ( ) ( *, 1, 1,,,, = T F T F F T F F T F T T F T P e P P i P i C Q E

210 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 208 (21) Podmínky vyčišění rhů, předpoklad úplného rhu a vzahy se zahraničím Jelikož předpokládáme idenické preference v obou ekonomikách, pak předpoklad úplného rhu a dokonalé kapiálové mobiliy vede k následující podmínce (22) kde λ, resp. λ * je domácí, resp. zahraniční mezní užiek z příjmu. Dále musí bý splněna podmínka nekryé úrokové pariy ve varu (23) kerá je omezující podmínkou pro relaivní pohyby úrokových sazeb a změny v nominálním směnném kurzu. Reálný směnný kurz je definován jako (24) a jelikož příomnos monopolisicky konkurenčních imporérů může vés k odchylkám od zákona jediné ceny a jelikož v našem modelu plaí P * = P F *,, definujeme uo odchylku jako (25) Dále definujeme směnné relace jako (26) Splnění podmínky vyčišění rhu zboží požaduje (27) Linearizovaný domácí blok modelu Pro účely odhadu paramerů musíme model linearizova. Jelikož se jedná o velmi známý model, jehož odvození vychází z prací Galí-Monacelli (2005) a Monacelli (2003) a kerý lze s různými obměnami naléz kupříkladu v Jusiniano-Preson (2004), Liu (2006), Musil-Vašíček (2006) nebo Remo (2008), kde lze naléz podrobné odvození a linearizování, uvedu proo pouze výsledné linearizované rovnice. Všechny proměnné jsou značeny malým písmem a jsou ve varu logarimických odchylek od jejich sálého savu, formálně zapsáno x = logx log X, kde X je hodnoa ve sálém savu. Linearizováním podmínky vyčišění rhu výrobků (27) dosaneme = 0. ~ 1 ) ( ) ( *, 1, 1,,,, = T F T F F T F F T F T T F T P e P P i P i C Q E, ~ ~ = = 1 * 1 * * * 1 1, 1 1 e e P P Q P P, ~ ~ ) ~ = (1 ~ 1 1 * e e E i i P P e q / = ~ ~ * 1. / ~ =, *, F F P P e. =,, H F P P S. = a = * * *,,, H H H C Y C C Y

211 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 209 kde (1 ) c = y (2 * F, = ( e p ) pf, ) s y * F,, (28) značí linearizovaný vzah (25) pro odchylku od zákona jediné ceny. Linearizováním a diferencováním definice směnných relací (26) dosaneme s. (29) = F, H, Linearizováním vzahu (16) pro opimální cenovou vorbu domácích firem dosaneme Phillipsovu křivku pro domácí firmy ve varu = E ( ) (1 )(1 ) mc, 1 H, H H, 1 H, 1 H H, H H H (30) kde 1 mc = y (1 ) a, s (1 h) ( c hc 1) je linearizovaná definice reálných mezních nákladů domácích firem. Linearizováním definice reálného směnného kurzu (24) a dosazením linearizovaných definic pro směnné relace a reálný směnný kurz dosaneme jejich vzájemný vzah ve varu q = e F, * p p = (1 ) s. (31) Linearizováním vzahu (21) pro opimalizační problém imporérů dosaneme Phillipsovu křivku pro imporéry ve varu 1 F, F F, 1 = E ( F, 1 F F, ) F (1 F )(1 F ) F, (32) * Linearizováním vzahu (23) pro nekryou úrokovou pariu a využiím vzahu e = q dosaneme * * ( i E 1) ( i E 1) = Eq 1 s,, kde jsme přidali risk premium šok. Jedním z důvodů je i o, že nám o umožňuje model odhadnou. Spojením předpokladu úplného rhu (22) a podmínky nekryé úrokové pariy (23) a jejich linearizováním dosaneme c hc (1 ) s, * * 1 = y hy 1 (1 h) F, g, 1 kde ε g, je preferenční šok, kerý byl přidán do rovnice. Směnné relace, celková inflace a inflace domácího zboží jsou spojeny v ideniě = H, s. Domácí blok modelu je pak doplněn ješě reakční funkcí cenrální banky ve formě modifikovaného Taylorova pravidla i = ii 1 (1 i )[ y y ] M, (33) (34) (35) (36)

212 210 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR a AR1 procesy pro preferenční, resp. echnologický, resp. risk premium šok Druhý způsob popisu zahraniční ekonomiky je moivován ím, že nám jde primárně o popis domácí ekonomiky a že vývoj zahraniční ekonomiky je z pohledu domácí ekonomiky brán jako exogenní. Proo můžeme mí při popisu zahraniční ekonomiky věší volnos. Popsa ji edy může- g g g, 1 g,, = a a a, 1 a,, = s s s, 1 s,, = (37) (38) (39) Celkově je edy domácí blok modelu vořen rovnicemi (28)-(36) pro proměnné {c, y, i, q, s, π, π H,, π F,, ψ F, }, dále AR1 procesy {ε g,, ε a,, ε s, } v rovnicích (37)-(39) pro preferenční, echnologický a risk premium šok a moneárním šokem {ε M, } o kerém předpokládáme, že je IID procesem. Abychom mohli model odhadnou, musíme ješě specifikova zahraniční blok popisující vývoj proměnných {y * *, π, i * } Linearizovaný zahraniční blok modelu Zahraniční blok modelu budeme specifikova dvěma různými způsoby. Prvním z nich je srukurní popis zahraniční ekonomiky, kerý vychází z práce Monacelli (2003), kde je zahraniční ekonomika popsána jako uzavřená verze modelu probíraného výše. Zahraniční blok modelu se v omo případě bude skláda z Eulerovy rovnice pro zahraniční ekonomiku y * hy * 1 = E ( y * 1 hy * 1 h ) ( i * E * 1 ) * g, * g, 1, (41) dále z Phillipsovy křivky pro zahraniční firmy * * * 1 = E ( * 1 * * ) 1 * (1 * )(1 * ) mc *, (42) kde mc * = y * (1 ) * a, (1 h) 1 ( y * hy je definice reálných mezních nákladů zahraničních firem. Celý blok je pak ješě doplněn zahraničním moneárním pravidlem cenrální banky i * = i * i* 1 (1 i* )[ * * y* y ] kde * je IID proces popisující zahraniční moneární šok a dále AR1 procesy pro zahraniční M, echnologický a zahraniční preferenční šok * * * a, = a* a, 1 a, * * M,, * 1 ) (43) (44) = * * * g, g* g, 1 g,. (45)

213 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 211 me pomocí jednoduchých AR1 procesů pro zahraniční produkci, zahraniční inflaci a zahraniční úrokovou míru y y * * * = y 1 y, (46) * * * = 1, (47) i * = i * i 1 * i,, (48) * kde {ε, ε *, ε * y } jsou IID procesy., π, i, Esimace Daa Jedná se čvrlení časové řady ČR a EU12 z období od 4. čvrleí 1999 do 2. čvrleí Všechny časové řady byly saženy z daové daabáze Eurosau, hp://ec.europa.eu/eurosa. y a y * : derendovaná daa (pomocí HP filru) logarimu realného HDP na pracovníka (v procenech) pro ČR a EU12. Měříkem HDP byla řada "Gross domesic produc a marke prices, Millions of naional currency, chain -linked volumes, reference year 2000 (including 'euro fixed' series for euro area counries), No seasonally adjused daa". Měříkem poču zaměsnanců byla řada "Toal employmen (residen populaion concep LFS)". Všechny čyři řady byly sezónně očišěny pomocí funkce dseasq využívající kalman smooher. π a π* : odprůměrovaná daa mezičvrlení míry inflace v ČR a EU12. Za podkladový index pro výpoče inflace byl zvolen "Harmonised Index of Consumer Prices, 2005=100, All -iems HICP", kerý byl sezónně očišěn pomocí funkce dseasq využívající kalman smooher. i a i * : odprůměrovaná daa quarelizované nominální úrokové míry v ČR a EU12. Měříkem byla řada "Money marke ineres raes, 3-monh raes". q : derendovaná daa (pomocí HP fileru) logarimovaného reálného směnného kurzu. Za měříko nominálního směnného kurzu pro ČR (v přímém vyjádření) byla vzaa řada "Euro/ECU exchange raes Quarerly daa, Average, Naional currency (including 'euro fixed' series for euro area counries)" Odhady paramerů Inerpreaci jednolivých srukurních paramerů a jejich omezení obsahuje abulka č. 78. Kromě paramerů β a α, keré byly kalibrovány na hodnoy 0.99, resp. 0.7, byly všechny paramery odhadnuy pomocí Meropolis-Hasings algorimu za využií Dynare oolboxu pro Malab, verze Tabulka č. 79 a abulka č. 80 obsahuje nasavení priorů pro odhad jednolivých varian (j. husou prioru, jeho sřední hodnou a směrodanou odchylku) a bodové odhady paramerů, přičemž za bodový odhad je brána sřední hodnoa poserioru.

214 212 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR Tabulka č. 78: Inerpreace paramerů par. inerpreace parameru omezení β diskonní fakor 0,1 σ inverzní elasicia mezičasové subsiuce 0, φ inverzní elasicia nabídky práce 0, h paramer zvyků ve spořebě 0,1 α paramer oevřenosi ekonomiky 0,1 θ H podíl neopimalizujících domácích firem 0,1 θ F podíl neopimalizujících imporérů 0,1 θ * podíl neopimalizujících zahraničních firem 0,1 δ H paramer indexace domácích firem 0,1 δ F paramer indexace imporérů 0,1 δ * paramer indexace zahraničních firem 0,1 ε elasicia subsiuce mezi dom., resp. zahr. saky 0, η elasicia subsiuce mezi dom. a zahr. saky 0, ψ π elasicia domácí úrokové míry k inflaci 0, ψ y elasicia domácí úrokové míry k výsupu 0, ρ i zpě hledící paramer pro domácí úrokovou míru 0,1 ψ π* elasicia zahraniční úrokové míry k inflaci 0, ψ y* elasicia zahraniční úrokové míry k výsupu 0, ρ i* zpě hledící paramer pro zahraniční úrokovou míru 0,1 ρ a AR1 paramer pro domácí echnologický šok 0,1 ρ g AR1 paramer pro domácí preferenční šok 0,1 ρ s AR1 paramer pro risk premium šok 0,1 ρ a* AR1 paramer pro zahraniční echnologický šok 0,1 ρ g* AR1 paramer pro zahraniční preferenční šok 0,1 ω y* AR1 paramer pro zahraniční výsup 0,1 ω π* AR1 paramer zahraniční inflaci 0,1 ω i* AR1 paramer pro zahraniční úrokovou míru 0,1 σ a směrodaná odchylka dom. echnologického šoku 0, σ g směrodaná odchylka dom. preferenčního šoku 0, σ s směrodaná odchylka risk premium šoku 0, σ M směrodaná odchylka dom. moneárního šoku 0, σ a* směrodaná odchylka zahr. echnologického šoku 0, σ g* směrodaná odchylka zahr. preferenčního šoku 0, σ M* směrodaná odchylka zahr. moneárního šoku 0, σ y* směrodaná odchylka šoku v zahraničním oupuu 0, σ π* směrodaná odchylka šoku v zahraniční inflaci 0, σ i* směrodaná odchylka šoku v zahraniční úrokové míře 0,

215 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR 213 Tabulka č. 79: Odhady paramerů srukurní zahraničí paramer priormean sd. dev. prior disr. model1m δ,h = 0 model2m δ = 0 model3m h = 0 model4m β σ gamma φ gamma h bea α θ H bea θ F bea θ * bea δ H bea δ F bea δ * bea η gamma ψ π gamma ψ y gamma ρ i bea ψ π* gamma ψ y* gamma ρ i* bea ρ a bea ρ g bea ρ s bea ρ a* bea ρ bea g* σ 10.0 a invg σ 2.5 g invg σ 0.5 s invg σ 0.1 M invg σ 18.0 a* invg σ 1.0 g* invg σ 0.1 M* invg Zdroj: vlasní výpočy Tabulka č. 80: Odhady paramerů VAR zahraničí model1v model2v model3v model4v paramer priormean sd. dev. prior disr. δ,h = 0 δ = 0 h = 0 β σ gamma φ gamma

216 214 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR paramer priormean sd. dev. prior disr. model1v δ,h = 0 model2v δ = 0 model3v h = 0 model4v h bea α θ H bea θ F bea δ H bea δ F bea η gamma ψ π gamma ψ y gamma ρ i bea ρ a bea ρ g bea ρ s bea ω y* bea ω π* bea ω bea i* σ 13.0 a invg σ 2.5 g invg σ 0.4 s invg σ 0.1 M invg σ 0.4 y* invg σ 0.4 π* invg σ 0.1 i* invg Zdroj: vlasní výpočy Porovnání modelů Poseriorní podíl šancí Bayesiánská saisika poseriorní podíl šancí modelů i a j (Poserior Odds, dále jen PO i/j ) udává kolikrá je model i pravděpodobnější než model j. DeJong a Dave udávají na sr. 242 učebnice Srucural Macroeconomerics následující inerpreaci hodno poseriorních podílů šancí 1 3 "velmi slabý důkaz (very sligh evidence)" 3 10 "slabý důkaz (sligh evidence)" "silný až velmi silný důkaz (srong o very srong evidence)" 100 a více "přesvědčivý důkaz (decisive evidence)" Tao inerpreace nám udává, jak silný důkaz přináší hodnoy poseriorního podílu šancí o om, jesli model i vysvěluje daa lépe než model j. Je zřejmé, že plaí PO i/j = 1/PO i/j.

217 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR Zvyky ve spořebě Abychom zjisili, jesli zavedení zvyků ve spořebě do užikové funkce domácnosí zvyšuje soulad modelu s day, musíme si vypočía poseriorní podíly šancí modelů se zvyky ve spořebě v užikové funkci oproi jejich příslušným proějškům s jednoduchou užikovou funkcí. Dosaneme čyři poseriorní podíly šancí pro příslušné dvojice modelů, keré se navzájem liší ím, kerý způsob modelování zahraničního sekoru uvažují, a ím zda předpokládají cenovou indexaci. Vypočené hodnoy poseriorních podílů jsou uvedeny níže. U všech čyř varian jsme dosali velmi přesvědčivý důkaz, že zavedení zvyků ve spořebě do užikové funkce domácnosí zlepšuje vysvělovací schopnos ěcho modelů oproi varianám s jednoduchou užikovou funkcí. Modely bez cenové indexace se srukurním zahraničím: PO M2M/M1M = Modely s cenovou indexací a srukurním zahraničím: PO M4M/M3M = Modely bez cenové indexace s VAR zahraničím: PO M2V/M1V = Modely s cenovou indexací a VAR zahraničím: PO M4V/M3V = Cenová indexace Pro posouzení, zda zavedení cenové indexace do Calvova omezení zlepšuje vysvělovací schopnos modelů, si musíme vypočía poseriorní podíly šancí modelů s cenovou indexací oproi jejich příslušným proějškům s radičním Calvovým omezením bez cenové indexace. Dosaneme čyři poseriorní podíly šancí pro příslušné dvojice modelů, keré se navzájem liší ím, kerý způsob modelování zahraničního sekoru uvažují, a ím zda předpokládají zvyky ve spořebě. Vypočené hodnoy poseriorních podílů jsou napsané níže a vidíme, že u prvních dvou varian jsme dosali přesvědčivý důkaz a u dalších dvou varian silný až velmi silný důkaz, že zavedení cenové indexace do Calvova omezení zhoršuje daový fi ěcho modelů oproi varianám s radičním Calvovým omezením bez cenové indexace. Modely bez zvyků ve spořebě a se srukurním zahraničím: PO M3M/M1M = ( ) -1 Modely se zvyky ve spořebě a se srukurním zahraničím: PO M4M/M2M = ( ) -1 Modely bez zvyků ve spořebě a s VAR zahraničím: PO M3V/M1V = (4.8657) -1 Modely se zvyky ve spořebě a s VAR zahraničím: PO M4V/M2V = (8.2617) -1

218 216 POROVNÁNÍ RŮZNÝCH SPECIFIKACÍ NOVOKEYNESIÁNSKÉHO DSGE MODELU MALÉ OTEVŘENÉ EKONOMIKY PRO ČR Zahraniční sekor Dále nás zajímvá, kerá specifikace zahraničního sekoru zvyšuje soulad modelu s day. K omu nás opě poslouží poseriorní podíly šancí modelů s VAR zahraničím oproi jejich příslušným proějškům se srukurním popisem zahraničního sekoru. Dosaneme čyři poseriorní podíly šancí pro příslušné dvojice modelů, keré se navzájem liší ím, zda předpokládají zvyky ve spořebě, a ím jesli předpokládají cenovou indexaci. Vypočené hodnoy poseriorních podílů jsou uvedeny níže a vidíme, že v případě porovnání různých specifikací zahraničního sekoru není výsledek jednoznačný; u é variany, kerá vyšla v předchozím porovnávání jako nejlepší, j. variany se zvyky ve spořebě a bez cenové indexace, vychází nicméně o něco lépe srukurní specifikace. Ta je akéž lépe inerpreovaelná než aeoreický VAR. Modely bez zvyků ve spořebě a bez cenové indexace: PO M1V/M1M = Modely se zvyky ve spořebě a bez cenové indexace: PO M2V/M2M = Modely bez zvyků ve spořebě a s cenovou indexací: PO M3V/M3M = Modely se zvyky ve spořebě a s cenovou indexací: PO M4V/M4M = Shrnuí V předchozí čási jsme zabývali oázkou, kerá specifikace novokeynesiánského modelu nejlépe odpovídá makroekonomickým daům ČR. Zjisili jsme, že zavedení zvyků ve spořebě do užikové funkce domácnosí přesvědčivě zvyšuje vysvělovací schopnos modelu. Dále jsme zjisili, že zavedení cenové indexace do Calvova omezení opimalizačního chování firem soulad modelu s day zhoršuje. Co se ýče specifikace zahraničního sekoru, není výsledek úplně jednoznačný. Pro variany, keré v předchozím porovnávání vyšly jako nejlepší, j. variany se zvyky ve spořebě a bez cenové indexace, vychází lépe specifikace zahraničního sekoru pomocí srukurního modelu. Z výše uvedeného edy vyplývá, že nejvhodnějším modelem pro ČR (ze zkoumaných varian) je model, kerý zahrnuje zvyky ve spořebě, v opimalizačním chování firem předpokládá radiční Calvovo omezení bez cenové indexace a zahraniční sekor je modelovaný jako srukurální model.

219 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Analýza adapabiliy malého DSGE modelu na důsledky hospodářské krize Tao podkapiola se věnuje analýze probíhající hospodářské krize. K omuo účelu je použi malý srukurální DSGE model malé oevřené české ekonomiky, kerý je odhadnu na reálných ekonomických daech pro dvě variany výběru hisorických inervalů. Jedna variana obsahuje daa z období před začákem hospodářské krize a druhá zahrnuje i dosupná akuální daa z počínající hospodářské krize. K posouzení rozdílnosí varianních výsledků jsou použiy různé analyické násroje. Čás předsavuje a srovnává bayesovské odhady paramerů obou modelů. Čás se věnuje vhodnosi použií modelových predikcí pro prognózování budoucího vývoje klíčových makroekonomických ukazaelů. Čás srovnává odhad exogenních šoků a inovací s ekonomickou inuicí a s vývojem pozorovaných proměnných modelů. Předposlední čás se věnuje popisu změn v konflikních vzazích při vyrovnávání jednolivých proměnných modelu. Čás podkapiolu uzavírá Model Model použiý pro analýzu je převzaý z Lubik a Schorfheide (2003) 1 y = E y 1 [ [ (2 (2 )(1 )(1 )]( R E )] E q 1 1 (2 k (2 ) 1 ) )(1 y = E 1 Ey 1 q ( y ) * 1 E z y ) 1 (1) (2) * = e (1 ) q (3) R = RR 1 (1 R )( 1 2( y y ) 3e ) er, (4) 1 Ciováno z Rao (2008), sr (dále značen jako LS model). Dále je aké namísě poznámka ke značení: e v rovnicích (3) a (4) značí nominální směnný kurz, zaímco e., v rovnicích (4) (8) předsavuje exogenní šoky.

220 218 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE q = qq1 eq, y * = y e y * * 1 * = y *, * * 1 e *, z = z z 1 ez, (5) (6) (7) (8) Sousava rovnic předsavuje malý srukurální dynamický sochasický model všeobecné rovnováhy (DSGE model). Model byl idenifikován na daech české ekonomiky. Sousava odhadnuých rovnic (1) (8) popisuje charakerisické rysy chování malé oevřené české ekonomiky. Význam proměnných modelu je popsán v abulce č. 81 a paramery modelu jsou v abulce č. 82. Tabulka č. 81: Modelové proměnné název popis poznámka y reálný agregání výsup π CPI inflace R nominální úroková míra q směnné relace Δ q empo růsu směnných relací pozorovaná proměnná y * exogenní svěový výsup π * exogenní svěová inflace e nominální směnný kurz Δ e empo růsu nominálního směnného kurzu pozorovaná proměnná z y y obs empo růsu svěového echnologického pokroku poenciální výsup empo růsu reálného výsupu 1 y y * = (2 ) y obs, = y y 1 z, pozorovaná proměnná R obs anualizovaná nominální úroková míra R obs = 4R, pozorovaná proměnná π obs anualizovaná inflace π obs = 4π, pozorovaná proměnná Je zavedeno, že Δ značí první diferenci, např. Δ ξ = ξ ξ -1, hvězdička v horním indexu ( * ) označuje zahraniční proměnnou, dolní index značí (relaivní) čas a E značí racionální očekávání učiněné v čase. Např. E ξ +k značí racionální očekávání proměnné ξ v čase pro čas + k, kde k je poče kroků hledění vpřed. Rovnice (1) předsavuje IS křivku v oevřené ekonomice. Pokud je α = 0, rovnice se mění na IS křivku pro uzavřenou ekonomiku. Pokud je v rovnici (1) τ = 1, exogenní svěové šoky ve výsupu Δ y*+1 jsou z rovnice IS křivky eliminovány a jelikož nejsou příomny nikde jinde v modelu (krom AR1 procesu (6)), jsou z modelu vyřazeny úplně.

221 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 219 Pokud je α = 0, pak se Phillipsova křivka pro oevřenou ekonomiku (2) změní na Phillipsovu křivku pro uzavřenou ekonomiku. Index spořebielských cen CPI je zaveden v rovnici (3) předpokladem relaivní verze pariy kupní síly. Rovnice (4) reprezenuje moneární pravidlo. Vyjadřuje způsob nasavování úrokových sazeb jako násroje moneární poliiky ve smyslu preference dodržení vývoje inflace či dodržení růsu výsupu. Je aké násrojem, kerým může auoria eoreicky ovlivňova apreciaci, resp. depreciaci směnného kurzu. Rovnice modelu (5) (8) zachycující vývoj směnných relací, zahraničního výsupu a inflace a echnologického pokroku jako AR1 procesy. Tabulka č. 82: Modelové paramery paramer význam poznámka α podíl imporů 0 < α < 1 τ inverze elasiciy mezičasové subsiuce 1 > 0 k β rr kompoziní paramer (subjekivní) diskonní fakor reálná úroková míra ve seady sae = 400 e rr = 400 log ( ρ R vyhlazovací člen úrokové míry 0 < r R < 1 ψ 1 koeficien měnové poliiky y 1 > 0 ψ 2 koeficien měnové poliiky y 2 > 0 ψ 3 koeficien měnové poliiky y 3 > 0 ρ q ρ y* ρ π* ρ z AR1 koeficien AR1 koeficien AR1 koeficien AR1 koeficien ) Daa a sofware Daa použiá v modelu zahrnují 32 pozorování s počákem v prvním čvrleí roku 2000 a koncem ve čvrém čvrleí roku 2007 pro vzorek bez uvážení hospodářské krize a inerval da s počákem ve řeím čvrleí roku 2001 a koncem ve druhém čvrleí roku 2009 pro vzorek s akuálními day, zahrnující 6 čvrleních pozorování, na kerých jsou parné markanní důsledky hospodářské krize. 2 Výchozím zdrojem sezónně neočišěných da je Český saisický úřad. Řady byly sezónně očišěny pomocí meody Tramo/Seas 3 ve volně dosupném programu Demera Podrobnosi 2 Pro vysvělení o dvou daových vzorcích pro dva modely viz čás Tramo/Seas a X-12-ARIMA jsou dvě oficiální meody sezónního čišění, keré používá Eurosa. 4 hp://circa.europa.eu/irc/dsis/eurosam/info/daa/demera.hm.

222 220 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE o konkréních časových řadách, keré vsupovaly do modelu včeně případné ransformace, lze naléz v abulce č. 83. Vykreslené časové řady jsou znázorněny v grafu č. 61 až 65 včeně modelových predikcí a jejich vývoje. Tabulka č. 83: Pozorované proměnné daové položky časová řada (pozorovaná proměnná) empo růsu reálného HDP na osobu (odečen průměr) inflace (anualizovaná p.a., odečen průměr) nominální úroková míra per annum (odečen průměr) empo růsu nominálního směnného kurzu (odečen průměr) empo růsu směnných relací (odečen průměr) označení y obs (y_obs) π obs (pie_obs) R obs (R_obs) e (de) q (dq) Pro analýzu byl využi výpočení balík Dynare 5 a balík GSA 6 v programovém prosředí Malab Modelové variany V rámci kvaniaivní analýzy oho, jak se model adapuje na počáek, resp. další průběh hospodářské krize, byly provedeny 2 variany odhadu DSGE modelu. První odhad, kerý můžeme označi jako model bez zahrnué krize, respekive model bez krizových da, je odhadnu na 32 pozorováních 7 před příchodem urbulenních změn ve vývojových řadách, souvisejících obvykle s příchodem hospodářské krize. Do ohoo vzorku však nebyl zahrnu výrazný nárůs inflace na začáku roku 2008, kerý neměl souvislos s hospodářskou krizí, ale byl způsobem změnami v daních a regulovaných cenách. Druhý odhad modelu, kerý můžeme označi jako model zahrnující krizi nebo spíše model s krizovými day, obsahuje sejný poče pozorování jako předchozí variana, ale je posunu k nejnovějším daům zahrnuje edy jednak nárůs cen na začáku roku 2008 a samozřejmě aké začáek a průběh hospodářské krize. Třeí odhad je spíše jen konrolním odhadem: daa jsou zkrácená (obsahují jen 26 pozorování) s počákem ve řeím čvrleí roku 2001 a koncem ve čvrém čvrleí roku Jedná se edy o časový úsek, ve kerém mají předchozí dvě variany přesah Odhady paramerů Tabulka č. 84 shrnuje výsledky bayesovských odhadů paramerů pro oba varianní modely a pro model srovnávací. Posledních 5 řádků v abulce č. 84 předsavuje odhady směrodaných odchylek pěi exogenních šoků modelu. Pokud srovnáme odhady paramerů (j. aposeriorní sřední hodnoy), docházíme k závěru, že věšina odhadů je pro odlišné variany shodná nebo jsou hodnoy velmi blízké. Rozdíly jsou zdůrazněny učně. Jsou parné u parameru k, kerý však jako kompoziní paramer nemá zásadní ekonomickou inerpreaci, a dále pak u všech směrodaných odchylek šoků vyjma moneárního šoku. Plyne o z faku, že v období hospodářské krize ekonomika čelí 5 Konkréní použiá verze je version 4.1-unsable sáhnuá jako snapsho z inerneových sránek Dynare (hp:// verze ze září Global Sensiiviy Analysis oolbox (hp://eemc.jrc.ec.europa.eu/), verze z 30. září viz čás

223 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 221 dramaickým šokům a rozpyl akových vývojových řad pochopielně rose. Hlubší analýza příčin rozdílu je uvedena v čásech a Odhady srovnávacího modelu je možné inerpreova následovně: pokud se odhad srovnávacího modelu liší od osaních dvou varian a obě zbylé variany jsou si zároveň blízké, je možné, že je rozdíl způsoben pouze odlišným počem supňů volnosi ve srovnávacím modelu. To lze pozorova u paramerů ρ R, ρ q a směrodané odchylky σ R. V případě, že odhady srovnávacího modelu a modelu bez dopadů krize vycházejí shodně a odhady modelu vychází jinak, může o znači, že daa krizového období jsou dominanní a poče pozorování není ak podsaný. Tao siuace nasala zejména u směrodaných odchylek šoků σ q, σ z a σ π*. Nejzávažnější důsledky jsou indikovány v případě, že si budou blízké odhady srovnávacího modelu a modelu s uvážením krize a yo odhady se současně budou liši od odhadů řeího modelu modelu bez da krizového období. Teno sav by mohl znači, že ani poče pozorování, ani daa z období krize nejsou v modelu důležiými fakory, ale že je rozdíl v odhadu způsoben nejsaršími 6 pozorováními (daa s počákem v prvním čvrleí roku 2000 a s koncem ve řeím čvrleí roku 2001). Tuo kombinaci odhadů paramerů lze pozorova v případě ψ 3, rr, k, ρ π* a σ y*. Poče dočených paramerů je vyšší než v předchozích případech, ale rozdíly jsou u věšiny z nich relaivně malé. Závěrem lze říci, že odhady srovnávacím modelem neprokázaly, že by celkový poče pozorování nebo jen prvních 6 pozorování mělo zásadní význam na výsledek analýzy. Tabulka č. 84: Odhady paramerů paramer apriorní sřední hodnoa aposeriorní sřední hodnoa model bez krize (krácený) aposeriorní sřední hodnoa model bez krize aposeriorní sřední hodnoa model s krizí ψ 1 1,50 2,29 2,08 2,18 ψ 2 0,25 0,26 0,25 0,25 ψ 3 0,25 0,17 0,21 0,16 ρ R 0,50 0,75 0,81 0,80 α 0,30 0,27 0,27 0,28 r r 2,50 2,42 2,53 2,44 k 0,50 1,07 1,26 1,03 τ 0,50 0,47 0,44 0,45 ρ q 0,40 0,21 0,18 0,15 ρ z 0,50 0,54 0,53 0,54 ρ y* 0,80 0,93 0,94 0,91 ρ π* 0,70 0,43 0,39 0,43 σ R 1,25 0,49 0,45 0,45 σ q 2,50 1,18 1,15 1,45 σ z 1,25 0,57 0,57 0,74 σ y* 1,25 1,20 1,08 1,24 σπ * 1,90 2,08 2,14 3,15 Zdroj: vlasní výpočy

224 222 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Modelová predikce pozorovaných proměnných V období výrazných změn hospodářského vývoje je užiečné využí kvaliní prognózu, neboť a pomáhá lepší adapaci na nepříznivý budoucí vývoj. Na druhou sranu model, kerý je vždy zjednodušením skuečnosi, nemůže edy vysihnou všechny aspeky krize a časokrá aké nemůže zásadní hospodářské změny předvída. Následující odsavce předsaví modelové předpovědi základních pozorovaných proměnných do budoucna. Na následujících grafech je vždy vykreslena pozorovaná časová řada a modelová predikce. 8 Čás časové řady, kerá je zdůrazněna ečkami, je úsek, kerý byl použi pro odhad a následnou konsrukci predikce. Predikce sesává z několika úrovní konfidenčních inervalů kreslených čárkovaně. Medián predikce předpokládá neexisenci vnějších šoků a je značen hvězdičkami. Nejširší konfidenční inervaly jsou devadesáiprocenní inervaly se zahrnuím nejisoy plynoucí z nejisoy ohledně paramerů a rozpylu hisorických šoků. Na grafu č. 61 vidíme predikci empa růsu směnného kurzu. Ke konci pozorovaného období lze pozorova radikální změny směnného kurzu. Po silné depreciaci koruny, kerá začala koncem roku 2008, následovala ješě srmější apreciace. Časová řada končí (ke druhému čvrleí roku 2009) velmi výraznými flukuacemi, akže reálnější ekonomická prognóza by vyžadovala podsaně složiější modelový koncep. Dle modelových simulací by měla koruna opě začí slabě depreciova a pak směřova k usálenému savu směnného kurzu. K éo predikci je nuné poznamena, že modelová predikce je krákodobá až sřednědobá a neobjevuje se v ní ekonomicky očekávaná dlouhodobá apreciace koruny. V omo smyslu je užiečnější podíva se na šíři konfidenčních inervalů predikce a je aké zajímavé, že dle modelové predikce je silná apreciace méně pravděpodobná než silná depreciace. Graf č. 61: Modelová predikce empa růsu směnného kurzu 10 % Δe 5 % 0 % -5 % -10 % Zdroj: daa: ČSÚ, vlasní výpočy Graf č. 62 obsahuje vývoj a predikci empa růsu směnných relací. Na první pohled je parná podobnos vývoje s předchozím grafem č. 61, což však nepřekvapí vzhledem k ekonomické provázanosi směnného kurzu a směnných relací. Na grafu můžeme opě pozorova růs řady ke konci roku V omo případě o lze inerpreova jako zlepšování směnných relací. Teno vývoj se (podobně jako u směnného kurzu) obráí hned v následujícím období a následuje srmý pád směnných relací. V éo fázi vývoje opě pozorovaná řada končí a následuje modelová predikce, kerá má mnoho společných rysů s modelovou predikcí směnných relací na grafu č Časové řady jsou vykresleny v původním (skuečném) vyjádření, j. bez odečeného průměru dle abulky č. 83.

225 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 223 Model predikuje mírný růs směnných relací. Vzhledem k jednoduchosi modelu (zejména nepříomnosi srnulosí) je predikovaná změna prudká a rychle odezní. Ekonomická inerpreace éo modelové predikce je obdobná jako v předchozím případě směnného kurzu. Graf č. 62: Modelová predikce empa růsu směnných relací 6 % Δq 4 % 2 % 0 % -2 % -4 % Zdroj: daa: ČSÚ, vlasní výpočy Graf č. 63 vykresluje vývoj spořebielské per annum inflace. Na vývoji řady je zejména parný srmý růs inflace na začáku roku 2008, kerý byl dán změnou daní a regulovaných cen. Inflace se hned v následujících období dosala o oblasi velmi mírné inflace. Teno cenový skok má pravděpodobně vazbu i na šíři konfidenčních inervalů, keré jsou vzhledem k vývoji řady poněkud široké. Co se ýče sřední hodnoy predice, ak je v omo případě mnohem uvěřielnější, neboť se zvolna vyvíjí k hodnoě inflace přibližně 2 %. Graf č. 63: Modelová predikce per annum CPI inflace 25 % obs 20 % 15 % p. a. 10 % 5 % 0 % -5 % Zdroj: daa: ČSÚ, vlasní výpočy Vývoj nominální úrokové sazby PRIBOR 3M na grafu č. 64 lze očekáva bez věších výkyvů či jiných anomálií. V posledních dvou pozorovaných obdobích je parný pokles úrokových sazeb, související se snahou cenrální banky podpoři oživení ekonomiky. Následuje modelová predikce, kerá (ve sřední hodnoě) předpovídá ve 2 3 čvrleích mírný pokles a poom mírný růs. Ve sřední hodnoě je predikce velmi podobná ekonomickým prognózám ČNB, zaímco šíře konfidenčních inervalů je v omo případě opě poněkud přeceněná. Pozvolný vývoj predikce je dán vyhlazovací konsanou ρ R obsaženou v rovnici (4). Osaní pozorované proměnné podobnou

226 224 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE vyhlazovací konsanu (či jiný zdroj srnulosi) neobsahují a predikovaný vývoj je ak příliš skokový. Je zjevné, že komplexnější modely obsahující různé druhy srnulosí lépe zachyí vývoj makroekonomických řad, keré se velmi časo vyvíjí pozvolně. Graf č. 64: Modelová predikce per annum PRIBOR 3M 25 % R obs 20 % 15 % p. a. 10 % 5 % 0 % -5 % Zdroj: daa: ČSÚ, vlasní výpočy Poslední časová řada s predikcí je na grafu č. 65. Zde je parný silný pokles reálného HDP od prvního či druhého čvrleí roku 2008 a poslední pozorovaný bod již ukazuje na možnou změnu rendu pro druhé čvrleí roku 2009 je již naměřeno zpomalení poklesu HDP. Opě, vzhledem k absenci srnulosí v rovnici pro výsup (1) je modelová predikce velmi prudká a skoková. Predikované empo růsu za 2 3 čvrleí je od 4% po 8% p. a. což je celkem uvěřielné, ale možná již ne olik užiečné. Na predikci v éo časové řadě je asi nejvíce parné, jak si ako jednoduchý model jen ěžko dokáže poradi s probíhající hospodářskou krizí. Graf č. 65: Modelová predikce empa růsu HDP per annum 10 % y obs 8 % 6 % 4 % p. a. 2 % 0 % -2 % -4 % -6 % Zdroj: daa: ČSÚ, vlasní výpočy Exogenní šoky a inovace V éo čási se zaměříme na smoohované šoky, keré spolu s odhady paramerů deerminují vývoj modelových proměnných. Na obrázcích šoků a inovací jsou vždy zobrazeny dva odhady

227 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 225 vývojových řad. Čárkovaná čára s body je modelový odhad bez zahrnuí období krize. Plná čára je odhad modelem se zahrnuí všech akuálních da, j. včeně ěch krizových. Na grafu č. 66 je vidě inovace v rovnici (5), j. inovace do empa růsu směnných relací. Vzhledem k omu, že rovnice (5) je jen AR1 procesem a empo růsu směnných relací je zároveň pozorovaná proměnná, eno šok v podsaě generuje chování pozorované řady q, resp. pozorovaná řada a odhad parameru ρ q předurčuje, jak musí vypada ao inovace. Graf č. 66: Inovace v rovnici empa růsu směnných relací 5 e q END sample MID sample Zdroj: vlasní výpočy Graf č. 67 je poněkud zajímavější. Vývoj zahraniční ekonomiky je v modelu popsán pouze exogenními sochasickými procesy a v modelu pro zahraniční ekonomiku nejsou obsaženy ani pozorované proměnné. Je edy užiečné podíva se, nakolik jsou zahraniční šoky v souladu s pozorovanými day. Na grafu č. 67 je parný pokles zahraniční inflace ve druhé polovině roku Graf č. 67: Zahraniční inflace (AR1 proces) 10 π * END sample MID sample Zdroj: vlasní výpočy V omo případě pro srovnání uvádíme i skuečná pozorovaná daa EMU (zdroj Eurosa). Daová řada je uvedena na grafu č. 68. Pokud se podíváme na dříve zmiňovaný propad zahraniční inflace ve druhé polovině roku 2008, vidíme podobný vývoj na grafu č. 67 (odhadnuý šok) a grafu č. 68 (skuečná naměřená daa). Vývoj je na obou obrázcích pro eno zásadní zlom do jisé míry podobný: vypadá obdobně a v kladných hodnoách inflace má i podobnou hodnou. Model však výrazně přecenil velikos propadu inflace oproi skuečnosi. Je edy vidě, že i ako jednoduchý

228 226 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE model dokáže zachyi základní vazby v malé oevřené ekonomice, ale pochopielně o nezvládá numericky zcela přesně. Graf č. 68: Skuečný vývoj inflace v EMU 10 % 8 % 6 % p. a. 4 % 2 % 0 % -2 % END sample MID sample Zdroj: Eurosa Zahraniční výsup (na grafu č. 69) zjevně aké zachyil propad hospodářské krize. Od druhé poloviny roku 2008 graf vykazuje jasný propad. Připomínám, že ani v případě ohoo zahraničního výsupu model neobsahuje žádná relevanní daa, akže šok na grafu č. 69 je vcelku dobrým modelovým odhadem. Graf č. 69: Zahraniční výsup (AR1 proces) 6 y * END sample MID sample Zdroj: vlasní výpočy Poslední ukázka exogenních šoků je svěový echnologický šok. Na grafu č. 70, kde je eno šok vykreslen, je aké (jako na dvou předchozích obrázcích) parný propad ve druhé čási roku K žádnému podobnému poklesu echnologií však nedošlo, vývoj éo řady je dán nedokonalosí modelu, kerý vůbec neobsahuje kapiál a jen okrajově práci. Model edy neměl jak jinak zohledni změny v produkční funkci a promíl je edy do souhrnně nazvaného procesu echnologický pokrok.

229 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 227 Graf č. 70: Svěový echnologický pokrok (AR1 proces) 2 z END sample MID sample Zdroj: vlasní výpočy Rozpory při vyrovnání jednolivých časových řad Následující podkapiola používá jako násroje zv. globální analýzu cilivosi 9 s cílem zachyi změny, keré ve srukuře modelu nasaly s vlivem hospodářské krize. K omuo účelu je opě použi model odhadnuý bez krizových da a model odhadnuý s krizovými day. Na oba modely je použi násroj mapping he fi 10, kerý umožňuje sledova, zdali nenasává anagonisický vzah mezi hodnoami paramerů, keré zaručí nejkvalinější vyrovnání jednolivých pozorovaných proměnných. Odhad vzahů pro LS model české ekonomiky byl popsán ve Working paperu Čapek a Vašíček (2009b). V éo podkapiole se zaměříme na analýzu rozdílů vzahů vyrovnání v případě modelu bez a se zahrnuím období krize. Na grafu č. 71 až 74 jsou křivky označené jako Base END a Base MID. Jedná se o aposeriorní husou příslušného parameru pro model se zahrnuím krizových da (variana END), resp. bez zahrnuí krizových da (variana MID). Krom ěcho řad jsou na obrázcích obvykle zobrazeny další řady, keré mají vždy označení END nebo MID. Podobně jako v případě aposeriorní husoy, řady označené END odpovídají modelu se zahrnuím krizových da a řady označené MID přísluší modelu bez zahrnuí krizových da. Konfliky pro případ parameru α, j. podílu imporů, jsou na grafu č. 71. Odhady parameru α jsou v obou varianách modelu přibližně shodné (křivka Base END a Base MID jsou si velmi blízké). Anagonisické vzahy mezi proměnnými však u modelu MID a modelu END shodné nejsou. V případě variany bez krizových da žádné anagonisické vzahy neexisují vyrovnání všech pozorovaných vývojových řad je nejlepší právě v oblasi aposeriorní husoy parameru α (j. podél křivky Base MID ). Toéž však neplaí pro varianu s krizovými day. V případě modelu s krizovými day proichůdné vazby vznikají. Nejvýraznějším případem je inflace, pro jejíž lepší vyrovnání by byla vhodnější hodnoa parameru α nižší, než je aposeriorní odhad. To může bý způsobeno například nedosaečným popisem inflace v modelu, neboť v případě modelu bez krizových da konflik nenasává, zaímco v modelu s krizovými day ano. V siuaci, 9 Viz Salelli (2008) pro nejobecnější popis, Rao (2008) pro aplikaci na makroekonomický DSGE model, nebo Čapek a Vašíček (2009a) a Čapek a Vašíček (2009b) pro rozsáhlou globální analýzu cilivosi odhadnuého DSGE modelu na daech české ekonomiky. 10 Opě viz např. Rao (2008) nebo Čapek a Vašíček (2009b).

230 228 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE kdy je edy vývoj časových řad urbulennější, modelový popis inflace již nedokáže skuečný vývoj dosaečně popsa, na rozdíl od bezkrizového vývoje. Graf č. 71: Analýza konfliků pro paramer α Base END Base MID π obs END y obs END Zdroj: vlasní výpočy Paramer ψ 1 je významným, neboť v rovnici moneárního pravidla (4) předsavuje váhu inflace. (Spolu)určuje edy, do jaké míry cenrální banka změní nominální úrokovou sazbu v reakci na vývoj inflace. Pokud se na grafu č. 72 podíváme na průběh Base END a Base MID, vidíme, že aposeriorní odhad parameru ψ 1 je v případě modelu s krizovými day vychýlen k vyšším hodnoám. Teno vývoj můžeme inerpreova ak, že urbulenní krizová daa způsobí, že je opimální vyšší váha inflace v moneárním pravidle. Cenrální banka edy agresivněji reaguje na změny inflace. Nejvýznamnější konflik se nachází u inflace v modelu bez krizových da. Paramer ψ 1 by pro uo časovou řadu měl bý spíše nižší. Žádný z ěcho výsledků není překvapující, jsou spíše v souladu s ekonomickou inuicí: krizová daa vykazují mnohem věší kolísání v základních makroekonomických ukazaelích. Pokud chce cenrální banka s ěmio flukuacemi bojova, musí rychle a razanně reagova. Rychlos reakce se spíše ýká vyhlazovacího parameru ρ R o němž je pojednáno níže. Razance, s jakou cenrální banka reaguje na flukuace inflace, je dána velikosí parameru ψ 1 v klidovém období není řeba vysoké hodnoy parameru, zaímco v dramaičějších obdobích vedou rozhodnuí cenrální auoriy ke zvýšení důrazu na akcenování vývoje inflace doporučeného inflačním cílením a edy i ke zvýšení ψ 1. Graf č. 72: Analýza konfliků pro paramer ψ ,. 4 4,. Base END Base MID π obs MID y obs MID Zdroj: vlasní výpočy

231 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE 229 Dalším významným paramerem v moneárním pravidlu (4) je paramer supně vyhlazení ρ R. Můžeme zaznamena (viz graf č. 73), že se liší aposeriorní husoa v modelech s krizovými day a bez nich. V omo případě je však posun opačný (a mírnější). Jak již bylo naznačeno výše, je inuiivní, že v klidné době bez krize může bý paramer vyhlazení vyšší pořeba zásahů do ekonomiky klesá a skokové změny vlivem rozhodnuí jsou nežádoucí, neboť překvapí ekonomické subjeky a y pak mohou čini rozhodnuí, kerá nejsou opimální. Pokud se cenrální banka rozhodne pro akivní moneární poliiku, v době krize je již nuné přizpůsobova se měnícím se hospodářským podmínkám rychleji. V inuiivním smyslu je nižší odhad ρ R pro model s krizovými day logický. Další proměnná, kerá vykazuje konflik při vyrovnání s aposeriorním odhadem parameru ρ R je inflace, a o v modelu odhadnuém bez krizových da. Tao siuace již inuiivní není a může bý vysvělena ím, že odhady osaních paramerů se napříč modely liší a způsobují množsví vzájemných konflikních vazeb nezachyielných násrojem mapping he fi. V éo siuaci by mohla pomoci vícedimenzní modelová reprezenace (HDMR) 11. Poslední konflikní proměnné pro aposeriorní odhad parameru vyhlazení ρ R jsou v obou modelech úrokové sazby. Pro popis vývojové časové řady úrokové sazby je vhodnější vyšší vyhlazení, o však snižuje přiměřené vyrovnání jiných časových řad. Aposeriorní odhad ρ R (Base) je parně proo o něco nižší. Graf č. 73: Analýza konfliků pro paramer ρ R , Base END Base MID π obs MID R MID R END Zdroj: vlasní výpočy Poslední analyzovaný paramer, kerý s sebou nese konfliky v přiměřenosi vyrovnání vývojových řad proměnných, je paramer ρ q. Na první pohled je na grafu č. 74 jasný posun od modelu bez krizových da k modelu s krizovými day. Všechny uvedené vývojové časové řady včeně samoného aposeriorního odhadu preferují nižší hodnou (vyhlazovacího) AR1 parameru pro případ modelu s krizovými day. Too opě odpovídá ekonomické inuici, kerá byla vysvělena výše (viz diskuze u parameru ψ 1 nebo ρ R ). 11 Násroj je předsaven v publikaci Rao (2008) a podrobněji rozebrán a uži ve working paperu Čapek a Vašíček (2009b).

232 230 ANALÝZA ADAPTABILITY MALÉHO DSGE MODELU NA DŮSLEDKY HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Graf č. 74: Analýza konfliků pro paramer ρ q , Base END Base MID Δq MID Δq END y obs END Δe END Zdroj: vlasní výpočy Shrnuí výsledků Odhady hodno paramerů různých modelů (krizového a nekrizového) se liší poměrně málo, odhady směrodaných odchylek se obvykle liší značně. Příčiny mohou bý změny spojené s hospodářskou krizí. Modelové predikce se i s přihlédnuím k malému rozsahu srukury modelu dají ekonomicky inerpreova. Nedosaečná komplexnos modelu však vede k příliš širokým konfidenčním inervalům. Procesy exogenních šoků ze zahraničí dobře vysihují vývoj skuečných zahraničních da přeso, že zahraniční daa nejsou součásí modelu. V omo smyslu je i ako jednoduchý model užiečný k zachycení někerých základních vzahů a endencí malé oevřené ekonomiky. Výsledky analýzy konfliků vyrovnání poukázaly na problémy při vyrovnání inflace u někerých koeficienů vyhlazení. Více anagonisických vzahů bylo nalezeno v případě modelu se zahrnuím krizových da než v modelu bez nich. Z oho lze logicky usoudi na věší komplikovanos vzahů v modelu v případě výrazných skokových změn v časových řadách.

233 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Nové saky v mezinárodním obchodě Tao podkapiola se zabývá empirickou analýzou mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 v posledních dvou dekádách. Cílem je zjisi, zda je růs exporu inenzivního nebo exenzivního ypu. Meodologii jsme převzali z publikace Kehoe a Ruhl (2002) použili jsme deailní komodiní srukuru obchodu podle sandardní klasifikace mezinárodního obchodu. Zjisili jsme, že saky, keré se obchodovaly ve výchozím roce nejméně, voří po liberalizaci a snížení bariér více než proporcionální čás obchodu. Země ak začaly vyváže saky, keré se dříve olik neobchodovaly. Fak, že mezinárodní obchod rose exenzivním způsobem, by se měl odrazi nejen v modelech mezinárodního obchodu, ale i při formování vnější hospodářské poliiky, kerá se obvykle zaměřuje pouze na podporu radičních exporních odvěví. Zbývající čás podkapioly je srukurována následovně. Nejprve jsou sručně popsána daa použiá pro analýzu a meody měření exenzivního ypu růsu obchodu. V čási jsou popsány a diskuovány výsledky, přičemž důraz je kladen na analýzu obchodu Maďarska a České republiky. Čás se zabývá analýzou cilivosi způsobu měření exenzivního růsu a jeho vlivu na výsledky. Na závěr jsou shrnuy výsledky výzkumu, jsou formulována hospodářsko -poliická doporučení a nasíněny možnosi dalšího výzkumu Daa Daa pro naši analýzu jsou získána z daabáze OECD. Jedná se o roční hodnoy exporů příslušné země Visegrádské čyřky do zemí Evropské panácky (EU-15). Daa jsou rozčleněna do jednolivých skupin podle mezinárodní klasifikace (Sandard Inernaional Trade Classificaion SITC, revize 2). Je použia deailní srukura podle čyřciferného členění. Daa jsou uvedena v isících amerických dolarech (jelikož nás zajímají relaivní množsví, nejsou jednoky podsané). Časové řady pro každou zemi jsou ovlivněny dosupnosí da. Časové řady pro Maďarsko a Polsko začínají rokem 1992, pro Českou republiku v roce 1993 a pro Slovensko až rokem Posledním rokem je rok 2006, kerý je společný pro všechny země. Za zmínku sojí fak, že proces liberalizace zahraničního obchodu byl posupný a v někerých případech začal již před obdobím, keré chceme analyzova. Hlavní snížení obchodních bariér se však uskuečnilo před vsupem zemí Visegrádu do Evropské unie v roce 2004, což je událos, kerá spadá do našeho analyzovaného období.

234 232 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Měříko exenzivního ypu růsu Tao sekce popisuje, jakým způsobem jsme daa zpracovali. Nejdříve jsme expory každé země do EU-15 rozčlenili podle SITC kaegorií. Tyo kaegorie jsou seřazeny podle jejich průměrné hodnoy v prvních řech leech časové řady. 1 Poé jsme kumulaivním součem vyvořili skupinu ako seřazených kaegorií. Každá skupina voří jednu deseinu celkového exporu v základním roce. První skupina začíná s nejmenšími kaegoriemi 2 a další kaegorie jsou přidávány, dokud souče jejich hodno nedosáhne jedné deseiny celkové hodnoy exporu. Další skupina je vořena podobným způsobem načíáním zbývajících kaegorií, dokud skupina nedosáhne jedné deseiny celkové hodnoy obchodu. Tímo posupem dosaneme dese skupin kaegorií, kde každá skupina voří jednu deseinu celkového obchodu. První skupina se skládá z nejméně obchodovaných saků, edy saků s nejmenší hodnoou exporu. Následující skupiny vždy obsahují méně kaegorií než předchozí, proože (relaivní) hodnoa kaegorií se zvyšuje. Jelikož každá skupina obsahuje přesně jednu deseinu celkového obchodu, jsou někeré kaegorie rozděleny do dvou skupin. Tím pádem nemusí bý poče kaegorií v každé skupině celé číslo. Díky ako seřazeným a rozčleněným SITC kaegoriím můžeme použí dvě měříka růsu exporu. První měříko se ýká změny podílu v každé skupině na konci sledovaného období, druhé měříko se zaměřuje pouze na vývoj skupiny s nejméně obchodovanými saky v čase s cílem zjisi, kdy se udály důležié změny v exporu ěcho saků. První měříko je vyvořeno ak, že je spočíán podíl každé skupiny na celkové hodnoě exporu v posledním roce sledovaného období. Inerpreace ohoo měříka je následující. Pokud je růs obchodu ažen proporcionálním růsem hodnoy saků, keré se již obchodují, uchová si každá skupina kaegorií svůj deseiprocenní podíl. Na druhou sranu pokud liberalizace zahraničního obchodu vede k exporu saků, keré nebyly dříve obchodovány, první skupina kaegorií zvýší svůj podíl, zaímco podíl osaních skupin poklesne. První případ je růs obchodu inenzivním způsobem, druhý případ je růs obchodu exenzivním způsobem. Druhé měříko používá sejné členění SITC kaegorií, ale sleduje pouze podíl skupiny nejméně obchodovaných saků na celkovém exporu. Teno podíl je vypočíán pro každý rok sledovaného období. Pokud např. snížení bariér mezinárodního obchodu povede k obchodování saků, keré se dříve neobchodovaly, uvidíme zvýšení podílu éo skupiny. Too měříko by mělo ukáza čas změny v obchodování s novými saky. Pokud se eno nárůs podílu na exporu shoduje se zavedením reforem mezinárodního obchodu, může o naznačova jisé propojení mezi liberalizací obchodu a růsem obchodu exenzivního ypu Výsledky Celkové výsledky naznačují značný nárůs exenzivního ypu obchodování, a o pro všechny země Visegrádské čyřky. Tabulka č. 85 ukazuje podíly nejméně obchodovaných saků na konci sledovaného období. Nejznaelnější nárůs exenzivního ypu můžeme pozorova u Maďarska. Nejméně obchodované saky voří v roce % celkového exporu. To je více než čyřnásobek původního podílu. Podíly nejméně obchodovaných saků v Polsku a České republice voří 29 a 27 %, což je aké poměrně vysoké číslo. Podíl v případě Slovenska je pouze 19 %, ale eno výsledek může bý způsoben kraší časovou řadou. 1 Průměrná hodnoa za ři roky je použia z důvodu robusnosi seřazení. Způsoby seřazení a jejich vliv na výsledky je diskuován v sekci Analýza cilivosi. 2 Termín nejmenší kaegorie znamená kaegorie, keré voří nejmenší čás celkového obchodu.

235 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ 233 Tabulka č. 85: Podíl nejméně obchodovaných saků na celkové hodnoě exporu v roce 2006 země základní rok podíl nejméně obchodovaných saků Česká republika ,27 Maďarsko ,41 Polsko ,29 Slovensko ,19 Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Nejnázornější příklad růsu obchodu exenzivního ypu je u Maďarska. Graf č. 75 ukazuje rozložení obchodu do jednolivých skupin pro uo zemi. Skupina nejméně obchodovaných saků, jejíž podíl na celkovém exporu v roce 2006 je 41 %, obsahuje 564 SITC kaegorií. Díky deailní srukuře členění můžeme zjisi, že nejvěší nárůs podílu zaznamenala kaegorie 7132: Spalovací moory pro moorová vozidla o více než 10 %, následována kaegorií 7643: Radioelegrafické a radioelefonické vysílače s éměř 6 % nárůsem. Graf č. 75: Skladba exporu z Maďarska do EU fracion of 2006 expor value ,4 564,4 82,4 46,4 27,3 20,3 12 9,5 5,8 3, cummulaive fracion of 1992 expor value Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Růs obchodu v Maďarsku aké ukazuje zajímavé časování změn. Graf č. 76 ukazuje, jak se podíl nejméně obchodovaných saků na exporu vyvíjel v čase pro všechny sledované země. V případě Maďarska (čárkovaná čára) můžeme pozorova náhlý a poměrně velký nárůs ohoo podílu mezi ley 1996 a 1997 z 10 % až na 30 %. Co mohlo způsobi akovouo změnu?

236 234 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Graf č. 76: Vývoj nejméně obchodovaných saků: země Visegrádu fracion of oal expor value Czech Republic Hungary Poland Slovakia Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Maďarsko uzavřelo s EU Dohodu o volném obchodě s účinnosí od února Tao dohoda znamenala asymerickou liberalizaci obchodu pro následujících pě le. EU okamžiě zrušila 70 % cel na maďarské průmyslové saky exporované do EU a zrušila kvóy na 60 % celkových exporů z Maďarska. 3 Avšak v daech nevidíme žádnou podsanou změnu, kerou by vyvolala ao událos. Argumen, že je pořeba nějaký čas na zorganizování a zajišění exporu zřejmě neobsojí. Měli bychom vidě přinejmenším posupný nárůs v podílu nejméně obchodovaných saků v prvním nebo druhém roce po liberalizaci a nikoliv náhlý vzesup ve řeím roce. Pokud o shrneme, ao událos se neshoduje se změnou, kerou pozorujeme na grafu č. 76. Pravděpodobně nejdůležiější událosí, kerá ovlivnila obchod mezi EU a Maďarskem, byl zv. pan -evropský kumulaivní syém (Pan-European Cumulaion Sysem PECS). Teno sysém se skládal z množsví bilaerárních dohod, keré se zaměřovaly na harmonizaci sandardů a pravidel původu mezi zeměmi EU, EFTA a CEFTA 4 a osaních zemí. Maďarská vláda se připojila k omuo sysému v prosinci 1996 s účinnosí od 1. července Nárůs podílu nejméně obchodovaných saků se nápadně shoduje se zavedením ohoo sysému. 5 Graf č. 77 ukazuje dekompozici exporu v případě České republiky. Skupina nejméně obchodovaných saků zahrnuje 535 kaegorií a voří 27 % exporu v roce V éo skupině (nejméně obchodovaných saků) nenajdeme mnoho jednolivých kaegorií, keré by dosáhly významnějšího podílu během analyzovaného období. 6 Sojí však za povšimnuí, že saky v posledních dvou decilech (nejvíce obchodované saky) zaznamenaly více než proporcionální nárůs. Není divu, že yo dvě skupiny zahrnují kaegorie 7810: Osobní moorová vozidla pro přepravu osob a zboží a 7849: Osaní díly a příslušensví pro moorová vozidla, což jsou radiční odvěví českého průmyslu. 7 3 Viz hp:// 4 EFTA European Free Trade Associaion (Evropská asociace volného obchodu), CEFTA Cenral European Free Trade Associaion (Sředoevropská asociace volného obchodu). 5 Může zde však bý námika, že půl roku fungování sysému nemůže způsobi ak velikou změnu. 6 Nejvěší nárůs (o 4 %) byla zaznamenán u kaegorie 7523: Komplení cenrální digiální jednoky. 7 Tyo dvě kaegorie zvýšily svůj podíl, v uvedeném pořadí, o 5 a 7 %.

237 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ 235 Graf č. 77: Skladba exporu z České republiky do EU fracion of 2006 expor value ,6 86,5 43,7 38,0 27,2 20,8 14,5 7,9 7,9 3, cummulaive fracion of 1992 expor value Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Pro vývoj skupiny nejméně obchodovaných zemí v České republice se opě můžeme podíva na graf č. 76. V porovnání s Maďarskem nepozorujeme ak náhlý nárůs ohoo podílu. Co se ýče liberalizace, byla smlouva o zóně volného obchodu mezi EFTA a Československem uzavřena 1. července EFTA se zavázala zruši cla a množsevní limiy jednosranně a s okamžiou planosí. Jelikož my máme daa pro ČR až od roku 1993, je vliv ohoo opaření čásečně zkreslen. Na obrázku můžeme vidě dvě vlny (nárůsy) podílu nejméně obchodovaných saků: jeden od roku 1995 do roku 1998 a druhý od roku 2000 do roku Je však obížné nají nějaké konkréní příčiny ěcho změn. Česká republika se rovněž připojila syému PECS, ale ao událos neměla akový efek jako v případě Maďarska. Proč je vývoj v České republice a Maďarsku olik odlišný si zaslouží pozornos v dalším výzkumu. Deailní analýzu dekompozice exporů v Polsku a Slovensku může čenář naléz v publikaci Hloušek (2009). Co se ýče vývoje nejméně obchodovaných saků, je siuace v Polsku podobná siuaci v České republice. Srovnání se Slovenskem je obížné kvůli krašímu daovému vzorku, i přeso je exenzivní yp růsu obchodu poměrně značný Analýza cilivosi Tao čás se zabývá analýzou cilivosi našeho empirického měření. Nejprve se podíváme, jak jsou výsledky cilivé na volbu kvanilu. Tabulka č. 86 ukazuje empa růsu exenzivního ypu obchodu pro 5 %, 10 % a 20 % kvanil. Každý sloupeček ukazuje procenní míru růsu nejméně obchodovaných saků mezi základním rokem a rokem U všech zemí vykazuje měříko podobné chování. Pokud uvažujeme menší kvanil, nejméně obchodované saky zaznamenají věší nárůs. To opě podporuje základní myšlenku, že saky s velmi malým podílem na celkovém obchodu jsou ahounem růsu exenzivního ypu a naše měříko, keré používá 10 % kvanil, spíše podhodnocuje velikos exenzivního růsu. Měříko používající 20 % kvanil ukazuje menší empa růsu, zhruba poloviční oproi 10 % kvanilu. I když je skupina nejméně obchodovaných saků vořena věší čásí, je nárůs podílu sále významný. 8 Po rozdělení Československa byla auomaicky převedena i na Českou republiku.

238 236 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Tabulka č. 86: Výsledky při různých hodnoách kvanilu kvanil země základní rok 5% 10% 20% Česká republika ,4 172,4 84,5 Maďarsko ,4 312,0 157,4 Polsko ,0 193,2 92,1 Slovensko ,2 94,5 32,7 Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Druhé měříko cilivosi se zabývá seřazením saků na začáku daového vzorku. Základní analýza používala průměrnou hodnou exporu v prvních řech leech. Saky byly seřazeny podle éo hodnoy a první rok byl vybrán pro výpoče decilů. Alernaivní způsob je seřadi saky podle jejich hodnoy v prvním roce. Skupina nejméně obchodovaných saků ak obsahuje jiné kaegorie saků (obvyklé je jich méně). Výsledky ohoo seřazení jsou v abulce č. 87. Růs exenzivního ypu je ak vyšší pro všechny země a naše analýza edy opě podhodnoila význam ohoo růsu. 9 Nejvěší rozdíl je parný u Slovenska. Oproi předchozímu způsobu měření voří nejméně obchodovaelné saky 36 % celkové hodnoy exporu. To je dokonce více než v Polsku a České republice. Deailní analýza nám ukázala, že za eno markanní rozdíl je zodpovědná kaegorie 7611: Barevné elevizní přijímače. Vývoj nejméně obchodovaných saků v čase za použií jiného způsobu seřazení je zobrazen na grafu č. 78. Co je zde rozdílného? Můžeme vidě, že podíl rose už od začáku období není zde žádný počáeční pokles v prvních leech, kerý je vidě na grafu č. 76. Hlavní rendy jsou velmi podobné pro všechny země kromě Slovenska. Zde vykazuje podíl nejméně obchodovaných saků rapidní růs od roku 2002, kerý nakonec předsihne podíl v osaních zemích, jak bylo zmíněno výše. Tabulka č. 87: Podíl nejméně obchodovaných saků na celkové hodnoě exporu v roce 2006 země základní rok podíl nejméně obchodovaných saků Česká republika ,32 Maďarsko ,44 Polsko ,33 Slovensko ,36 Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Pokud výsledky shrneme, použií menšího kvanilu znamená významnější růs obchodu exenzivního ypu. Podobně plaí, že seřazení saků podle hodnoy exporu v prvním roce (míso průměru v prvních řech leech) zvyšuje význam nových saků v mezinárodním obchodě. 9 Porovnej s abulkou č. 85.

239 NOVÉ STATKY V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ 237 Graf č. 78: Vývoj nejméně obchodovaných saků v čase: země Visegrádu 0.6 fracion of oal expor value Czech Republic Hungary Poland Slovakia Zdroj: daa OECD, vlasní výpočy Závěr Výsledky analýzy mezinárodního obchodu mezi zeměmi Visegrádu a EU-15 jasně ukazují, že růs obchodu je exenzivního ypu. Země exporují saky, keré se dříve neobchodovaly. V někerých případech je obížné zjisi, zda liberalizace obchodu byla hlavní příčinou, proože snížení obchodních bariér bylo posupné. Proo si ao oblas zaslouží více pozornosi v dalším zkoumání. Zejména půjde o analýzu vlivu přímých zahraničních invesic do jednolivých odvěví. Implikace pro ekonomickou eorii jsou zřejmé. Modely mezinárodního obchodu by se měly zaměři na modelování obchodování exenzivního ypu. Modifikovaný Ricardiánský model, použiý v publikaci Kehoe a Ruhl (2002), je jedním z příkladů. Kalibrace ohoo modelu na daech Visegrádských zemí je rovněž émaem dalšího výzkumu. Co se ýče důsledků pro hospodářskou poliiku, můžeme vyslovi následující závěr. Vlády by se neměly sousředi pouze na podporu radičních exporních odvěví. Exisuje velké množsví saků, keré, i když jsou samy o sobě neparnou čásí celkového obchodu, mohou zaznamena prudký nárůs a sá se významnými ahouny exporu a ím pádem i ekonomického růsu. Přímá podpora někerých odvěví samozřejmě může způsobi významné přerozdělovací efeky, keré mohou bý nežádoucí. Proo doporučujeme drže se hesla: všechno anebo nic. Podporova expor všech odvěví vyvořením příznivých podmínek (odsranění cel, kvó a osaních bariér obchodu, což už věšina zemí úspěšně naplnila) a nezavádě diskreční opaření, keré zvýhodňuje pouze úzkou skupinu producenů vývozců.

240 238

241 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST Další výsledky činnosi komponeny Sabilia a růsová výkonnos Výzkumníci komponeny Sabilia a růs se v průběhu pěileé činnosi Cenra sousavně zabývali analýzou růsové výkonnosi a sabiliy české ekonomiky. Výzkum probíhal v mnoha rovinách. Pečlivě byly zkoumány a rozvíjeny modelové koncepy v rámci moderního proudu současné makroekonomie, edy nové makroekonomie oevřené ekonomiky (NOEM), na jejichž základě byly následně na reálných daech odhadovány v menší či věší míře modifikované SOE dynamické sochasické modely všeobecné rovnováhy (DSGE modely). Ty umožnily prozkouma silné a slabé sránky české ekonomiky. Součásí výzkumu byl i rozvoj a aplikace moderních násrojů idenifikace dynamických ekonomických sysémů. Věšina výsledků byla publikována v minulých leech jako součás publikační řady Working Papers CVKS a v rámci klíčových kapiol odborných monografií Cenra. Čás výsledků naší činnosi je ak prezenována v předchozích kapiolách éo monografie. Mnohé vědecké počiny jsou však ješě ve fázi posupného zpracovávání nebo finalizace. A právě jim je věnována ao podkapiola, kerá je ak jak určiou synézou našeho mnohaleého úsilí, ak i jakýmsi završením dosavadní pěileé akiviy a zamyšlením se nad dalším rozvojem a směřováním výzkumu pracovníků Cenra Simulánní odhady nepozorovaných poenciálních savů Jednou z významných čásí výzkumu byl odhad nepozorovaných savů české ekonomiky, jakými jsou poenciální produk nebo NAIRU. Všechny yo veličiny jsou důležiou charakerisikou savu ekonomiky, a o jak z pohledu její růsové výkonnosi, ak i moneární sabiliy. Jeden z přísupů k odhadu mezery výsupu je součásí éo kapioly (viz 2.1). Odhady mezer výsupu a nezaměsnanosi pro rok 2008 jsou obsahem publikací Němec (2008a) a Němec (2008b). Odhady byly získány v rámci jednoduchého dynamického makroekonomického modelu české ekonomiky. Inspirací zde koncep prezenovaný Laxonem a Scoem (2000). Teno model vyžadoval simulánní odhad dvou nepozorovaných savů poenciálního produku a rovnovážné nezaměsnanosi (charakerizované úrovní NAIRU). Úspěšné odhady paramerů modelu a nepozorovaných savů byly dobrou výchozí pozicí pro rozšíření ohoo modelu ak, aby zahrnoval i další významné rovnovážné veličiny, konkréně rovnovážnou reálnou úrokovou míru a reálný směnný kurz. Výsledný model vychází z práce Berg, Karam a Laxon (2006a, 2006b). Jedná se o sandardní moneární model oevřené ekonomiky (podobný model využívá Mezinárodní měnový fond), vhodný pro analýzu dynamických vlasnosí ekonomiky s možnosí hodnocení dopadů vybraných kroků prakické hospodářské poliiky,

242 240 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST zejména její moneární složky. Model obsahuje moneární pravidlo. Překvapivě však oproi jednodušší verzi z práce Laxona a Scoa (2000) není součásí ohoo modelu dynamika nezaměsnanosi. Námi provedené odhady poukázaly na významnou roli vzájemné inerakce mezery výsupu a nezaměsnanosi, doplnili jsme eno model o odpovídající rovnice chování mezery nezaměsnanosi (dynamický Okunův zákon), náhodnou procházku pro proces vývoje NAIRU a složku nezaměsnanosi v rámci Phillipsovy křivky. Veškeré podrobnosi lze naléz v práci Němec a Vašíček (2009), ať již jde o popis modelu či popis a odhady paramerů. V éo podkapiole se zaměříme na hlavní aspeky našeho přísupu a na klíčové výsledky. Předměem zájmu jsou odhady krákodobých flukuací významných makroekonomických agregáů od svých dlouhodobých rajekorií. K analýze jsme využili čvrlení makroekonomická daa České republiky od 1. čvrleí roku 1996 do 2. čvrleí roku Daa v sobě obsahují informaci o průběhu a dopadech finanční krize z druhé poloviny roku 2008, což činí naši analýzu zajímavější. K samonému odhadu pak byla využia daa derendovaná pomocí HP filru, kdy problém s filrací konců řad byl řešen s využiím heurisických experních projekcí budoucího vývoje. Graf č. 79: Odhady mezer nepozorovaných savů 10 percenage poins Oupu gap Unemploymen gap Real ineres rae gap Real exchange rae gap Zdroj: vlasní výpočy Výsledky odhadů rajekorií odchylek nepozorovaných savů od jejich poenciálů jsou znázorněny v grafu č. 79. Trajekorie mezery výsupu velmi dobře ukazují průběh hlavních hospodářských cyklů české ekonomiky, počínaje dramaickými změnami, keré souvisely zejména s přechodem na plovoucí kurz koncem roku 1997 a konče vývojem ekonomiky pod svůj krákodobý poenciál v posledním čvrleí roku Není asi bez zajímavosi, že eno propad vyřešil problém s posupným prohlubováním mezery nezaměsnanosi, kdy česká ekonomika od roku 2007 začala pociťova nedosaek pracovní síly na rhu práce, což vedlo k nárůsu inflačních laků. Začínající krize a s ím spojený růs nezaměsnanosi velmi rychle vráily míru nezaměsnanosi na svou rovnovážnou úroveň, odpovídající míře nezaměsnanosi neakcelerující inflaci. Mezery reálného směnného kurzu rovněž ilusrují období výrazných apreciací nad rovnovážnou úroveň (od konce roku 2001 a od 1. čvrleí roku 2008). Volailia v mezeře směnného kurzu je ypická pro českou ekonomiku od počáku ransformace, neboť neusále docházelo k apreciaci koruny a ekonomičí ageni nebyli zjevně schopni ukovi svá očekávání k dlouhodobé rajekorii vývoje, což se projevuje ěmio dosi markaními výkyvy. Ty jsou samozřejmě umocněny i oevřenosí české ekonomiky. Nižší volailia reálné úrokové míry je v souladu s efekivně prováděnou poliikou cílování inflace ze srany České národní banky. Odhady mezery výsupu a nezaměsnanosi nám umožňují zkoumání jejich vzájemné dynamiky, kerá je zosobněna v podobě Okunova zákona. Empirický odhad Okunova zákona je možno naléz v grafu č. 80.

243 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST 241 Graf č. 80: Empirický odhad Okunova zákona 1 0,5 1Q1996 unemploymen gap 0-0,5-1 -1,5 2Q , Zdroj: vlasní výpočy Předměem zájmu je plná křivka spojující hodnoy odhadnuých mezer v jednolivých čvrleích (jedná se o vyhlazené hodnoy). Teno vývoj je zajímavý svou ampliudo -fázovou charakerisikou, neboť přibližně od konce roku 2006 dochází k odchýlení vzájemné vazby mezery výsupu a nezaměsnanosi od dosavadního vývoje, charakerizovaného odhadnuou regresní přímkou. Budeme -li oo vychýlení chápa jako dočasný důsledek srukurálních změn, můžeme v následujících čvrleí očekáva další růs nezaměsnanosi, i přes posupné oživování ekonomiky. Je pravděpodobné, že se zde opě projevují hyserezní endence nezaměsnanosi (keré byly idenifikovány v práci Němec (2008a, 2008b)). K analýze dynamických vlasnosí ekonomiky a pro případnou projekci vývoje veličin do budoucnosi slouží impulsní odezvy. Pro ilusraci mnohem bohaší analýzy odezev z práce Němec a Vašíček (2009) je v grafu č. 81 ukázána odezva na negaivní (orogonalizovaný) moneární šok, odpovídající růsu nominální úrokové míry nad svou rovnovážnou úroveň. Graf č. 81: Odezva na poziivní moneární šok oupu gap unemploymen gap inflaion gap nominal ineres rae gap real exchange rae gap Zdroj: vlasní výpočy

244 242 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST Odezva mezery výsupu a nezaměsnanosi je zřejmá: propad výsupu a růs nezaměsnanosi, kdy dopady ohoo šoku mají rvání v řádu pěi le (z ohoo pohledu nám model ukázal vysokou perzisenci ekonomiky). Teno na první pohled negaivní závěr lze vidě poziivně s ohledem na poliiku cenrální banky v období krize, neboť je zřejmé, že razanní snížení úrokových sazeb bude mí opačný efek, edy simulaci ekonomiky a pokles nezaměsnanosi, přičemž inflační dopady se zdají bý zanedbaelné. V rámci výzkumu probíhá rovněž snaha o aplikaci násroje globální analýzy cilivosi (GSA viz Rao (2008)). Teno násroj dokáže napomoci při analýze klíčových vlasnosí DSGE modelů a měl by zodpovědě oázky: (i) Jaká oblas srukurálních koeficienů zajišťuje sabiliu a deerminaci DSGE modelu? (ii) Keré paramery nejlépe působí k vyrovnání např. HDP a keré inflaci? Je zde nějaký konflik mezi opimálním vyrovnáním jedné pozorované řady oproi druhé? (iii) Jak reprezenova přímý vzah mezi srukurálními paramery a redukovanou formou modelu racionálních očekávání? V rámci analýzy našeho modelu se ukazuje, že určiou míru užiečnosi může nabídnou analýza sabiliy paramerů z hlediska splnění Blanchard-Kahnových podmínek, zejména z hlediska odpovídající volby apriorních hyperparamerů. Analýza vyrovnání da z hlediska vlivu jednolivých paramerů se pro naše účely jeví jako nepodsaná, zejména z oho důvodu, že model odhadujeme a získáváme ak nejlepší možný odhad z hlediska pozorovaných da. Teno analyický násroj by ak určiě mohl mí nějaké uplanění v rámci posupu kalibrace paramerů. Analýza vzahu srukurálních paramerů a paramerů redukované formy je opě v našem případě nevyužielná už jen z oho důvodu, že model je sám o sobě modelem redukované formy a jeho chápání jako pseudo- DSGE srukury je jen z oho důvodu, abychom v modelových rovnicích dokázali řeši racionální očekávání a nemuseli ak nahrazova příslušné očekávané veličiny nějakými odhady. Z ohoo hlediska nejsou samozřejmě námi chápaná racionální očekávání (echnické pojeí) ím, co odpovídá pojeí sandardních DSGE modelů. Velké naděje vkládáme do využií našeho modelu pro možné krákodobé predikce. Problém je samozřejmě en, že používáme již derendovaná daa a zkoumáme ak krákodobou dynamiku ve vzájemném chování proměnných. V případě predikcí ak je nuné nějakým způsobem odhadnou dlouhodobé rendy, ke kerým bychom námi odhadované krákodobé odchylky dokázali vzáhnou. Dalším problémem modelu je již dříve zmiňovaná pseudo-dsge srukura, kerá vede k velmi silné viskoziě odhadnuého sysému. Naše předběžné predikce vývoje klíčových makroekonomických veličin oiž sice předpokládají návra k rovnovážným úrovním, nicméně sřední doba návrau se pohybuje v délce pěi le, což je ve srovnání s modelem v čási (kerý ale odpovídá sandardnímu DSGE modelu) hodně. Jak edy shrnou naše zkušenosi s odhadováním a inerpreací výsledků ohoo ypu modelů? Podařilo se nám věrohodným způsobem odhadnou paramery modelu, kerý v sobě obsahoval simulánní odhad čyř nepozorovaných savů: poenciálního výsupu, rovnovážné nezaměsnanosi, rovnovážné reálné úrokové míry a rovnovážného reálného směnného kurzu. Jedná se ak o úspěšné rozšíření sandardního modelu (byť saeliního charakeru), využívaného v IMF či ČNB. Výsledné odhady nepozorovaných savů nám umožnily prozkouma cyklický vývoj české ekonomiky, pozorova období hrozící nesabiliy a idenifikova růsový poenciál éo ekonomiky. Odhady na akuálních daech dobře vysihují propad českého hospodářsví doprovázený uzavírající se mezerou nezaměsnanosi (předchozí nedosaek pracovních sil se ak vyřešil ), což je znakem oho, že případné inflační laky související s posupným oživováním ekonomiky nebudou mí s velkou pravděpodobnosí svůj základ na rhu práce. Je o signál pro cenrální banku, že její akivní poliika v podobě snížení úrokových sazeb může bý účinná (pokud jde o ekonomický růs a snižování nezaměsnanosi) s minimálními inflačními dopady. S ímo vrzením jsou v souladu získané impulsní odezvy na šok v nominální úrokové míře. Oázka na

245 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST 243 dopady na nezaměsnanos je diskuabilní, a o z hlediska možného hyserezního efeku v nezaměsnanosi, kerý může mí svou souvislos i s posupnými ampliudo -fázovým rozšiřováním dynamiky Okunova zákona Modelové exrapolace budoucích endencí vývoje ekonomiky Následující čás se zabývá prognózou klíčových makroekonomických veličin v české ekonomice. V minulých leech byl pracovníky Cenra úspěšně využi DSGE model malé oevřené ekonomiky pro analýzu nominálních rigidi v české ekonomice (viz Hloušek, 2008a). Nyní, kdy se celý svě vzpamaovává z dopadů ekonomické krize, a každého zajímá, co bude dál, se podíváme, zda nám eno model může říci něco nového. Model, jehož srukura je blíže popsána v publikaci Hloušek (2008b), byl odhadnu pomocí bayesovských echnik na akuálních daech české ekonomiky, konkréně na daovém vzorku od 1. čvrleí 1996 do 2. čvrleí Odhady paramerů se příliš neliší od předchozího odhadu a rovněž celková vysvělovací schopnos modelu je dobrá model se dobře propaguje na daech. Můžeme proo směle přisoupi k prognóze. Na grafu č. 82 lze vidě časové řady empa růsu výsupu na pracovníka, inflace CPI, nominální úrokové míry a logarimu reálného směnného kurzu ve sledovaném období včeně predikce na dese období, edy do 1. čvrleí Předpověď je vždy doplněna inervaly spolehlivosi. Následující komenář se ýká bodové předpovědi budoucího vývoje; nejisoa, kerá je s předpovědí spojená, je vyjádřena 90% inervaly spolehlivosi. Výsledky proo nemůžeme brá doslova, ale s určiou rezervou. Rozeberme si jednolivé veličiny podrobněji. Na prvním panelu nahoře vlevo je zobrazena mezičvrlení anualizovaná míra růsu produkiviy práce (výsup na pracovníka), včeně průměrné hodnoy za sledované období, kerá činí 2,4 %. Dramaické změny v posledních čvrleích srazily uo veličinu na 6 % ve druhém čvrleí Našěsí se ale negaivní rend již obrací. Model naznačuje poziivní budoucí vývoj éo veličiny a návra k průměrné růsové rajekorii během dvou čvrleí. To může bý důsledek opaření, keré vlády přijaly v rámci boje s ekonomickou krizí. Jsou o opaření učiněná nejen českou vládou, případně Českou národní bankou, ale i okolními sáy. Například šroovné v Německu a na Slovensku naší ekonomice zřejmě velmi prospělo. Efek ěcho opaření však bude pouze krákodobý. Model oiž ukazuje mírný pokles empa růsu produkiviy pro další dva roky. I přeso se však empo růsu udržuje kolem pěkné 2% hranice. Zdá se edy, že recese je již zažehnána. Na druhém panelu nahoře vpravo je zobrazena mezičvrlení anualizovaná míra inflace spořebielských cen společně s průměrem za sledované období, kerý činí 3,8 % (ao vyšší hodnoa je čásečně ovlivněna vyšší mírou inflace na počáku analyzovaného období). Model naznačuje, že nynější nízké hodnoy míry inflace jsou neudržielné. Bude následova posupný růs s ampliudou k hodnoě 4,5 %. To je vyšší hodnoa než cíl cenrální banky, kerý je udáván jako 2 % plus mínus jeden procenní bod. 2 Domníváme se však, že vyšší inflace je přiměřenou oběí za vypořádání se s ekonomickou krizí. Třeí panel vlevo dole ukazuje nominální úrokovou míru (PRIBOR 3M) v procenech p. a. Model predikuje posupný růs úrokové sazby ze současných 2,3 % až k hodnoě zhruba 3 %. Teno vývoj se neparně liší od prognózy České národní banky, kerá udává předpověď úrokové míry lehce pod hranicí dvou procen. 1 Byl využi program Dynare pracující pod sofware Malab. 2 Nuno ovšem poznamena, že náš model predikuje mezičvrlení inflace, kerá je anualizována, zaímco Česká národní banka cíluje meziroční inflaci.

246 244 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST Poslední veličinou je logarimus reálného směnného kurzu, kerý je zobrazen na dolním levém panelu grafu č. 82. Permanenní apreciace reálného směnného kurzu, kerou vidíme na obrázku, je příomna ve věšině ransiivních ekonomik. Bývá věšinou vysvělována cach -up efekem, edy zvyšováním produkiviy a doháněním vyspělejších zemí. Z předpovědi je vidě pokračování ohoo rendu, i když s pozvolnějším vývojem. Apreciace kurzu snižuje konkurenceschopnos českých exporérů na zahraničních rzích. Můžeme proo očekáva mírné problémy s odbyem v oblasi exporu, pokud se českým výrobcům nepodaří efekivně sníži náklady. Model, kerý jsme použili pro prognózu makroekonomických veličin, nebyl primárně určen k omuo účelu (jako zv. policy model ). Veličiny, keré model predikuje se (z definice) mírně odlišují od veličin, keré prognózuje Česká národní banka. Nesnažíme se proo cenrální bance nijak konkurova v jejích předpovědích. Nicméně výsledky, keré náš model ukazuje, jsou velmi zajímavé a zda dojde k naplnění našich předpovědí, ukáže až čas. Graf č. 82: Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku % Oupu per worker growh rae (q-on-q, annualized) % oupu 0 confidence inervals CPI inflaion (q-on-q, anualized) inflaion confidence inervals % Nominal ineres rae (p.a.) ineres rae confidence inervals log log Real exchange rae real exchange rae confidence inervals Zdroj: vlasní výpočy Podobný průběh budoucího vývoje vybraných makroekonomických veličin (s éměř idenickou inerpreací) nabízí graf č. 83. Modelové endence vývoje ěcho veličin vycházejí z akualizovaných odhadů malého DSGE modelu prezenovaného v čási 2.1.

247 DALŠÍ VÝSLEDKY ČINNOSTI KOMPONENTY STABILITA A RŮSTOVÁ VÝKONNOST 245 Graf č. 83: Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku (aler. model) labour produciviy growh raes CPI inflaion (percenage poins, annualized) acual daa 5-4 median forecas -6 95% confidence inerval 0 seady sae (percenage poins, annualized) (percenage poins, annualized) labour produciviy gap nominal ineres raes (percenage poins) Zdroj: vlasní výpočy Modelovou exrapolaci budoucího vývoje vybraných makroekonomických veličin nabízí i graf č. 84. Tendence vývoje ěcho veličin vycházejí z odhadů nejlepší variany DSGE modelu prezenovaného v čási 2.2. Model dává velmi podobné výsledky jako předchozí dva koncepy, což naznačuje, že modely jsou si ve své podsaě velmi podobné. Graf č. 84: Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku (aler. model) log log Labor produciviy gap lab. prod. gap confidence inervals log log Real exchange rae real exchange rae confidence inervals % Nominal ineres rae (p.a.) ineres rae confidence inervals % CPI inflaion (q-on-q, anualized) 15 inflaion confidence inervals Zdroj: vlasní výpočy

248 246 POUŽITÁ LITERATURA KE 2. KAPITOLE Použiá lieraura ke 2. kapiole BERG, A. KARAM, P. LAXTON, D. (2006a): A Pracical Model-Based Approach o Moneary Policy Analysis Overview. IMF Working Paper No. 06/80, Washingon: IMF, BERG, A. KARAM, P. LAXTON, D. (2006b): A Pracical Model-Based Approach o Moneary Policy Analysis How-o-Guide. IMF Working Paper No. 06/81, Washingon: IMF, CALVO, G. (1983): Saggered Prices in a Uiliy-Maximizing Framework. Journal of Moneary Economics No.12, 1983, pp CHRISTIANO, L. J. EICHENBAUM, M. EVANS, C. L. (2005): Nominal Rigidiies and he Dynamic Effecs of a Shock o Moneary Policy. Journal of Poliical Economy, Vol. 113, No. 1, 2005, pp ČAPEK, J. VAŠÍČEK, O. (2009a): Global Sensiiviy Analysis of a DSGE Model of he Czech Economy. In Mahemaical Mehods in Economics Praha: Czech Universiy of Life Sciences Prague, 2009, pp ISBN ČAPEK, J. VAŠÍČEK, O. (2009b): Sensiiviy Analysis of a DSGE model. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper No. 1/2009. ISSN DEJONG, D. N. DAVE, C. (2007): Srucural Macroeconomerics. Princeon Universiy Press, Princeon and Oxford. ISBN FUHRER, J. C. (2000): Habi Formaion in Consumpion and Is Implicaions for Moneary-Policy Models. American Economic Review, Vol. 90, No. 3, pp GALI, J. MONACELLI, T. (2005): Moneary Policy and Exchange Rae Volailiy in a Small Open Economy. Review of Economic Sudies, Vol. 72, pp GALI, J. (2008): Moneary Policy, Inflaion, and he Business Cycle: An Inroducion o he New Keynesian Framework. New Persey: Princeon Universiy Press, HERBER, P. NĚMEC, D. (2009): Esimaing Oupu Gap DSGE Approach. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper (forhcoming), HIROSE, Y. NAGANUMA, S. (2007): Srucural Esimaion of he Oupu Gap: A Bayesian DSGE Approach for he U.S. Economy. Bank of Japan Working Paper Series, No. 07-E HLOUŠEK, M. (2009): Imporance of Exensive Margin in Inernaional Trade: An Empirical Analysis for Visegrad Counries. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper (forhcoming), HLOUŠEK, M. (2008a): Význam nominálních rigidi v České ekonomice, odhad a analýza DSGE modelu. In Slaný, Anonín a kol. Konkurenceschopnos ekonomiky (komparace zemí 10CE). Brno : Masarykova univerzia, 2008, sr , CVKS. ISBN HLOUŠEK, M. (2008b): Nominal Rigidiies and Wage-Price Dynamics in Esimaed DSGE Model: An Applicaion for he Czech Economy. In Tomeš, Z. Žídek, L.: Deerminany hospodářského růsu v zemích východní Evropy. Brno: Masarykova Univerzia, 2008, sr , CVKS, 1. vydání. ISBN HODRICK, R. PRESCOTT, E. C. (1997): Pos War U.S. Business Cycles: An Empirical Invesigaion. Journal of Money, Credi and Banking, Vol. 29, 1997, pp JUILLARD, M. (2004): Dynare Manual. Version 3.0, CEPREMAP A Manuscrip. Dynare Toolbox, Version Dosupný na: hp:// JUSTINIANO, A. PRESTON, B. (2004): Small Open Economy DSGE Models: Specificaion, Esimaion and Model Fi. Working Paper, Deparmen of Economics, Columbia Universiy, LIU, P. (2006): A Small New Keynesian Model of he New Zealand Economy. Reserve Bank of New Zealand, Reserve Bank of New Zealand Discussion Paper Series No. 2006/03, LUBIK, T. SCHORFHEIDE, F. (2003): Do Cenral Banks Respond o Exchange Rae Movemens? A Srucural Invesigaion, in Economics Working Paper Archive, No. 505, The Johns Hopkins Universiy, Deparmen of Economics, KEHOE, T. J. (2002): An Evaluaion of he Performance of Applied General Equilibrium Models of he Impac of NAFTA. Federal Reserve Bank of Minneapolis. Dosupný na: hp:// KEHOE, T. J. RUHL, K. J. (2002): How Imporan is he New Goods Margin in Inernaional Trade? Dosupný na: hp:// Kim.pdf.

249 POUŽITÁ LITERATURA KE 2. KAPITOLE 247 LAXTON, D. SCOTT, A. (2000): On Developing a Srucured Forecasing and Policy Analysis Sysem Designed o Suppor Inflaion-Forecas Targeing (IFT). In Inflaion Targeing Experiences: England, Finland, Poland, Mexico, Brazil, Chile. Ankara, he Cenral Bank of he Republic of Turkey, 2000, pp MONACELLI, T. (2003): Moneary Policy in a Low Pass-hrough Environmen, European Cenral Bank, Working Paper No. 227, MUSIL, K. VAŠÍČEK, O. (2006): Behavior of he Czech Economy: New Open Economy Macroeconomics DSGE Model. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working Paper No. 23/2006, NĚMEC, D. (2008a): Odhady NAIRU a poenciálního produku v ČR. In Slaný, Anonín a kol. Konkurenceschopnos ekonomiky (komparace zemí 10CE). Brno: Masarykova univerzia, CVKS, 2008, sr , ISBN NĚMEC, D. (2008b): Bayesian Esimaion of he Unemploymen Gap in he Czech Republic. In Proceedings of 26h Inernaional cinference Mahemaical Mehods in Economics Liberec: Technická univerzia v Liberci, 2008, pp ISBN NĚMEC, D. VAŠÍČEK, O. (2009): Simulánní odhad nepozorovaných savů v moneárním modelu české ekonomiky Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper (forhcoming) RATTO, M. (2008): Analysing DSGE Models wih Global Sensiiviy Analysis. Compuaional Economics, Vol. 31, No. 2, 2008, pp REMO, A. VAŠÍČEK, O. (2008): Moneary Policy and Sabiliy of Czech Economy: Opimal Commimne Policy in NOEM DSGE Framework. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper (forhcoming) SALTELLI, A. e al. (2004): Sensiiviy Analysis in Pracice: A Guide o Assessing Scienific Models, John Wiley & Sons, Ld., ISBN SALTELLI, A. e al. (2008): Global sensiiviy analysis. The Primer. John Wiley & Sons, Ld., ISBN SLANICAY, M. VAŠÍČEK, O. (2009): Habi Formaion and Price Indexaion in DSGE Models wih Nominal Rigidiies. Mahemaical Mehods in Economics 2009, Liberec: Technická univerzia v Liberci, pp SLANICAY, M. (2009): Porovnání různých specifikací novokeynesiánského DSGE modelu malé oevřené ekonomiky pro ČR. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky. Working Paper (forhcoming) SMETS, F. WOUTERS, R. (2003): An Esimaed Dynamic Sochasic General Equilibrium Model of he Euro Area. Journal of he European Economic Associaion, Vol. 1, No. 5, WOODFORD, M. (2003): Ineres and Prices: Foundaions of a Theory of Moneary Policy. Princeon Universiy Press, ISBN Inerneové zdroje Disaggregaed Trade Daa. U.S.-China and China-U.S. Dosupné na: hp:// [ci ]. EFTA Czech Republic Free Trade Agreemen. Dosupné na: hp://inl.econ.cuhk.edu.hk/ra/index.php?did=14. [ci ]. Hungary Trade Regulaions and Sandards. Dosupné na: hp:// counryrepors/hu/hutraderegs.hm. [ci ]. ITCS Inernaional Trade by Commodiy Daabase SITC, Revision 2. Dosupné na: hp://

250 248

251 EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

252 250 EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Významnou součás výzkumu konkurenceschopnosi ekonomiky předsavuje hodnocení ekonomického a inovačního poenciálu regionů. V souladu s ím předsavuje ao kapiola provázaný soubor případových sudií zabývajících se vybranými komponenami regionálního rozvoje. Jeho základní věcnou srukuru voří podkapioly orienované na globální vyhodnocení konkurenční pozice krajů (zahrnující hodnocení kvaliy podnikaelského prosředí), problemaiku dispari v regionálním rozvoji a hodnocení inovačního poenciálu regionů. Následují sudie zaměřené na analýzu sraegických dokumenů (regionální inovační sraegie) a realizované programy (program Prosperia a Inovace), jejichž cílem je podpora vorby inovací na regionální úrovni s logickou návaznosí na vyváření infrasrukury pro rozvoj inovačního podnikání, zahrnující především vědecko -echnické parky a podnikaelské inkubáory. V omo konexu poskyuje významné věcně a územně srukurované informace o podnikaelském prosředí, konkurenceschopnosi regionů a poenciálních možnosech jejího zvyšování ve vazbě na rozvoj inovací. Kapiolu uzavírá hodnocení konkurenční pozice českých regionů NUTS2 v rámci zemí V-4, kde jsou regiony analyzovány pomocí vybraných ukazaelů sdružených do ekonomické, sekorové, inovační, sociální a demografické komponeny, na jejichž základě je zpracována synéza rozvojového poenciálu. Prezenované výsledky lze využí zejména pro účely posupného vypracování efekivní sraegie perspekivního přechodu České republiky ke znalosně založené ekonomice.

253 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY Globálně orienované hodnocení konkurenční pozice krajů České republiky Inenziu a charaker zapojení ČR do svěové ekonomiky lze spolu s poliickou a ekonomickou inegrací EU pokláda za rozhodující vnější fakory jejího dalšího socioekonomického rozvoje. V omo směru je pozornos věnována inerakivnímu hodnocení konkurenční pozice regionů, v našem případě krajů ČR, zdůrazňujícímu rosoucí vzájemnou závislos v podmínkách globalizované ekonomiky. Analyzova je nuné jak směr a inenziu vlivu exerních fakorů na ekonomický rozvoj jednolivých regionů poenciál ovlivnění, ak vlasní předpoklady jednolivých regionů vyrovna se s ěmio vlivy, resp. využí je pro urychlení svého rozvoje poenciál reakce. Jako hlavní komponeny charakerizující poenciál ovlivnění byly sanoveny dosupnos a ekonomická cilivos a jako hlavní komponeny charakerizující poenciál reakce pak ekonomická úroveň a kvalia podnikaelského prosředí. Užiý přísup má charaker pravděpodobnosního modelu akcenujícího všeobecné rendy globálního ekonomického rozvoje a korespondujícího s prakickými pořebami vyváření koncepčně založených sraegií regionálního rozvoje. V další čási jsou uvedené komponeny podrobněji specifikovány a analyzovány Dosupnos Hodnocení dosupnosi zahrnuje oba hlavní úhly pohledu, j. pohled výrobců usilujících o získání poenciálních rhů a pohled spořebielů usilujících o opimální uspokojování své popávky. Pro analýzu pozice jednolivých krajů byl přija model zohledňující poenciál dosupnosi jak z pohledu regionálního rozvoje (inerpreace poenciálu dosupnosi prosřednicvím graviačního modelu), ak z pohledu jednolivých firem či spořebielů (inerpreace poenciálu dosupnosi vycházející z prosé vzdálenosi relevanních rhů). Nejprve byl vymezen soubor cílových regionů úrovně NUTS 2 vyhovujících předem sanovenému krieriu efekivní vzdálenosi, v jejímž rámci má základní rend růsu dopravních nákladů lineární charaker. Hodnocení bylo účelně orienováno na silniční dopravu, kerá má na dělbě přepravní práce v zemích EU zcela dominanní podíl. V případě sarých členských zemí EU ak byl soubor cílových regionů určen limiem 640 km vzdálenosi a v případě nových členských zemí s horší kvaliou silniční síě pak limiem 560 km. Pro výpoče poenciálů dosupnosi bylo dále nuné kvanifikova objemy ekonomické akiviy výchozích a cílových regionů na základě ukazaele objemu vyvořeného regionálního HDP, kerý byl za účelem eliminace vlivů odlišné cenové úrovně přepočen podle koeficienů pariy kupní síly. Podle zjišěných výsledků lze v případě regionálního poenciálu dosupnosi

254 252 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY soubor českých krajů na základě užiého graviačního modelu rozčleni do ří základních klasifikačních skupin: do první nadprůměrné skupiny spadá pouze Pražský kraj, do následující průměrné skupiny kraje Sředočeský, Jihomoravský, Úsecký, Plzeňský, Moravskoslezský a Jihočeský a zbývajících sedm krajů pak spadá do podprůměrné skupiny. Podle úrovně individuálního poenciálu dosupnosi, vypočeného na základě prosé velikosi příslušných rhů měřené pomocí regionálního HDP, byly do první skupiny zařazeny kraje Karlovarský, Plzeňský a Úsecký, do druhé skupiny Pražský, Sředočeský, Liberecký, Jihočeský, Královéhradecký a Pardubický a do řeí skupiny pak zbývajících pě krajů. Synézou obou poenciálů dosupnosi byly vyvořeny ři konečné ypologické skupiny s vysokou, sřední a nízkou hodnoou komponeny dosupnosi. Do první skupiny byl vzhledem k exrémním hodnoám regionálního poenciálu dosupnosi zařazen pouze Pražský kraj. Výrazná věšina devíi krajů byla zařazena do průměrné skupiny a zbývající kraje Moravskoslezský, Vysočina, Olomoucký a Zlínský pak do nejhorší řeí skupiny s nízkými hodnoami dosupnosi. V širším konexu se geografická poloha ČR z pohledu nových členských zemí EU jeví jako jednoznačně nejvýhodnější (v případě osobní dopravy v kombinaci leadlo/ silnice/železnice paří např. Pražský kraj do nejvyšší kaegorie regionů EU, charakerizované dosažielnosí 100 a více mil. obyvael během 3 hodin). Z výsledků dále vyplývá zřeelná sousedská dominance německých regionů, za kerými následují rakouské a polské regiony (význam fakoru sousedsví pro ekonomický rozvoj ČR dokumenují údaje o zahraničním obchodu). Závěrem je účelné zdůrazni, že regiony s vyššími hodnoami celkového poenciálu dosupnosi mají přísup k věšímu objemu ekonomické akiviy v daném rozsahu efekivní vzdálenosi než regiony s nižším poenciálem dosupnosi. Z makroekonomického pohledu jsou proo yo regiony považovány za regiony s relaivně výhodnou pozicí pro další ekonomický rozvoj. Reálné využií ěcho příznivých předpokladů ovšem závisí na srukuře jejich ekonomiky (ekonomická cilivos) a zejména na jejich výhodách či nevýhodách, deerminovaných odpovídajícím poenciálem reakce Ekonomická cilivos Komponena ekonomické cilivosi obecně charakerizuje míru srukurálního přizpůsobení, resp. adapace zkoumané ekonomiky rozhodujícím rendům a procesům, indukovaným na vyšších hierarchických úrovních svěové ekonomiky. V omo směru byla přijaa hypoéza, že vyšší úroveň přizpůsobení dané ekonomiky obecně simuluje i vyšší úroveň její konkurenceschopnosi, neboť o logicky znamená i její vyšší zapojení do globální ekonomiky. Za nejkomplexnější ukazael srukurálního přizpůsobení je obvykle považována míra nezaměsnanosi, jejíž úroveň je výsledkem inerakce popávky po pracovních silách (rosoucí popávka signalizuje dobrou ržní pozici popávajících firem) a odpovídající nabídky. Vypovídací schopnos míry nezaměsnanosi ovšem komplikuje např. odlišná prosorová dimenze procesů uváření popávky a nabídky zaímco popávka je deerminována především fakory makroregionální a mezoregionální úrovně, nabídka je deerminována především mikroregionálními fakory, což má pochopielně významné dopady na uváření rovnováhy na pracovních rzích. Nerovnováha na regionálních rzích práce je primárně překonávána prosřednicvím dojížďky a vyjížďky za zaměsnáním. V dlouhodobém časovém horizonu se pak může sá významným migračním fakorem měnícím prosorovou srukuru osídlení. Podle oficiální meodiky ČSÚ se míra nezaměsnanosi na úrovní ČR, krajů a okresů počíá na základě výběrových šeření pracovních sil. Na základě informací z ohoo šeření byly do skupiny s dlouhodobě vysokou mírou nezaměsnanosi zařazeny kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Úsecký. Polovina krajů byla zařazena do sřední skupiny a do poslední skupiny s nízkou mírou nezaměsnanosi (a edy vysokou mírou celkového srukurálního přizpůsobení) byly zařazeny kraje Pražský, Jihočeský, Sředočeský a Plzeňský.

255 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY 253 Jako doplňkový ukazael hodnocení ekonomické cilivosi byl použi srukurální podíl odvěví, u kerých země EU 15 dlouhodobě zrácejí konkurenceschopnos, či jejichž vývoj je poznamenán dlouhodobou sagnací. Jde především o ěžební průmysl (kromě ěžby ropy a zemního plynu) a dále odvěvové skupiny exilní výroby, rafinérské, chemické, hunické, srojírenské a rovněž poravinářské výroby. 1 Mezi cilivá odvěví je dále v EU 15 rovněž řazen poravinářský průmysl a zemědělsví (sagnace popávky v důsledku populačního vývoje). Výše uvedený soubor cilivých odvěví byl na základě provedených analýz upraven na podmínky ČR (nejvýznamnější změnou je zúžení odvěvové skupiny srojírenského průmyslu pouze na výrobu osaních dopravních zařízení). Na základě provedených analýz byly do první skupiny s nízkým zasoupením cilivých odvěví (a edy i se srovnaelně nízkým lakem na srukurální přizpůsobení) zařazeny kraje Liberecký, Plzeňský, Zlínský a Sředočeský. Více než polovina krajů byla zařazena do sřední skupiny a do poslední skupiny s vysokou mírou ekonomické cilivosi ak byla zařazeny pouze kraje Moravskoslezský a Úsecký. Agregací výsledků obou hodnocení pak dospíváme ke konečnému zařídění krajů podle komponeny ekonomické cilivosi (ukazaeli míry nezaměsnanosi byla přiřazena dvojnásobně vyšší váha): do první skupiny s vysokou ekonomickou cilivosí byly zařazeny kraje Moravskoslezský, Úsecký a Olomoucký a naopak do skupiny s nízkou cilivosi pak kraje Sředočeský, Plzeňský, Pražský, Liberecký a Jihočeský. Zbývajících osm krajů edy spadá do průměrné skupiny Poenciál ovlivnění Dílčí synéza, resp. průnik obou výše analyzovaných komponen, j. dosupnosi a ekonomické cilivosi, vypovídá o pravděpodobné míře poziivního ovlivnění ekonomického rozvoje jednolivých krajů procesy vyššího řádu. Jejím výsledkem je ukazael poenciálu ovlivnění. K jeho konsrukci je nuné poznamena, že zaímco v případě dosupnosi je věší blízkos k nejvýznamnějším koncenracím ekonomických akivi obecně hodnocena jako rozvojová výhoda (viz všeobecně pozorovaná vorba územně inegrovaných konvergenčních klubů sdružujících regiony s podobnou úrovní ekonomického rozvoje), v případě ekonomické cilivosi je její vyšší úroveň obecně hodnocena jako nevýhoda (signalizující nezdravou srukurální inercii regionální ekonomiky). Tabulka č. 88: Poenciál ovlivnění poenciál dosupnosi ekonomická cilivos vysoký sřední nízký nízká PR+STČ JČ, PL, LB sřední KV, HK, PU, JM VY, ZL vysoká UL OL, MS Zdroj: vlasní výzkum V souladu s údaji uvedenými v abulce zjišťujeme nadprůměrný poziivní poenciál ovlivnění u Pražského spolu se Sředočeským krajem, posuzovaných za účelem geografického sjednocení cenra se zázemím jako jeden celek (yp 1 se sřední dosupnosí a nízkou cilivosí). Nadprůměrnou úroveň poenciálně poziivních vlivů rovněž vykazují kraje Jihočeský, Plzeňský 1 Viz např. sudie European Commision: Aggregae and regional impac Regional growh and convergence. Luxembourg 1997.

256 254 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY a Liberecký (yp 2 se sředním poenciálem dosupnosi a nízkou cilivosí). Na opačné sraně pak sojí kraje Vysočina a Zlínský (yp 6 s nízkou dosupnosí a sřední cilivosí) a dále kraj Úsecký (yp 8 se sřední dosupnosí a vysokou cilivosí) a kraje Moravskoslezský spolu s Olomouckým (yp 9 s nízkou dosupnosí a vysokou cilivosí). Lze konsaova, že zejména ve sřednědobém časovém horizonu mají lepší rozvojové předpoklady kraje ypu 1, 2 příp. 5, neboť mohou lépe využíva poziivní efeky generované věší blízkosí k hlavním koncenracím ekonomických akivi. Naopak pozici krajů spadajících do ypů 6, 8 a 9 lze obecně hodnoi jako nevýhodnou, neboť příslušné kraje vesměs disponují srovnaelně nižším poenciálem dosupnosi a současně jsou vysaveny vyšším konkurenčním lakům na přizpůsobení jejich ekonomické srukury, spojeným s vysokou úrovní nezaměsnanosi. Složié je zejména posavení obou posledních uvedených krajů s vysokou úrovní ekonomické cilivosi (dlouhodobý lak na jejich srukurální přizpůsobení ovšem na druhé sraně indukuje i výrazné podněy k jejich perspekivnímu rozvoji). Uvedené informace lze doplni v om smyslu, že nadprůměrnou zaměsnanos v primárním sekoru, jež zvyšuje poenciální rozvojová ohrožení v dlouhodobém časovém horizonu, vykazují zejména kraje Vysočina, Jihomoravský a Královéhradecký. Naopak s dlouhodobě sabilizujícími vlivy erciárního sekoru, kerý je relaivně méně cilivý na exerními vlivy podmíněné výkyvy v popávce, lze kromě Pražského spolu se Sředočeským krajem počía zejména v krajích Jihomoravském a dále Karlovarském Ekonomická úroveň Ekonomická úroveň dané země, resp. regionu v podsaě vypovídá o úrovni jeho produkční akiviy a lze ji podmíněně chápa i jako základní indikáor konkurenceschopnosi. Vyšší ekonomická úroveň obvykle znamená i vyšší schopnos akumulace vnějších podněů v rozvoji dané země či regionu. Za základní indikáor ekonomické úrovně je všeobecně považována inenzia vorby HDP (při inerpreaci regionálních hodno ukazaele HDP je ovšem řeba mí na paměi jisá zkreslení, generovaná užiou meodou jeho zjišťování). Z údajů vyplývá dominanní pozice Pražského kraje, jehož HDP převyšuje odpovídající krajský průměr ČR o více než 100 %. Tao skuečnos je ovlivněna i specifickým posavením zv. měsských regionů, u kerých je úroveň HDP zvyšována dojížďkou za prací ze sousedních regionů. Pomineme -li specifické posavení Pražského kraje, pohybuje se úroveň HDP na obyvaele v osaních krajích v poměrně úzkém koridoru (odpovídající hodnoy HDP kolísaly v roce 2004 od 99 % krajského průměru dosažených v Jihomoravském a Sředočeském kraji po 83 % v Olomouckém kraji). Celková variabilia v rámci souboru všech krajů je ak přibližně pěkrá vyšší než variabilia vypočená pouze v rámci souboru mimopražských krajů v souladu s ím nelze v omo souboru někerý z krajů z pohledu vorby HDP jednoznačně označi za zaosávající. Popsanou siuaci je možné inerpreova ak, že základním prosorovým rysem vývoje české ekonomiky pro roce 1989 je polarizace území České republiky ve smyslu Praha zbyek republiky. Too konsaování je ovšem poněkud relaivizováno skuečnosí, že výchozím prosorovým rámcem hodnocení je přijaý sysém krajského členění. V hypoeickém případě přijeí územně logičější variany vymezení Sředočeského kraje včeně Prahy by odpovídající agregovaná hodnoa regionálního HDP na obyvaele převyšovala průměr České republiky již jen o necelých 60 %. Nicméně základní endence k polarizaci by ani ak nebyla zpochybněna (k omu lze ješě poznamena, že pozice Prahy je v daném směru zcela srovnaelná např. s pozicí Bruselu v Belgii, v rámci nových členských zemí EU má pak Praha spolu s Braislavou nejdominannější posavení). Provedeme -li srovnání českých krajů s odpovídajícími regiony NUTS 3 sousedících zemí podle úrovně HDP na obyvaele v pariě kupní síly, pak všechny příslušné německé i rakouské regiony vykazují vyšší hodnoy a naopak všechny polské a slovenské regiony nižší hodnoy

257 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY 255 HDP. Závěrečná synéza komponeny ekonomické úrovně je vzhledem k výrazné ekonomické polarizaci ČR poměrně složiým úkolem, vyžadujícím i jisou percepci budoucího vývoje či zohlednění souvisejících okolnosí v omo směru byl zohledněn zejména inovační poenciál krajů podle výsledků šeření ČSÚ o inovacích. Na základě synézy získaných výsledků byl do první skupiny s vysokou ekonomickou úrovní zařazen pouze Pražský kraj, do druhé skupiny se sřední ekonomickou úrovní bylo zařazeno celkem 10 krajů a do řeí skupiny s nízkou ekonomickou úrovní pak zbývající kraje Karlovarský, Úsecký a Olomoucký Kvalia podnikaelského prosředí (invesiční arakivia) Kvalia podnikaelského prosředí či invesiční arakivia nepochybně paří k významným činielům ovlivňujícím budoucí ekonomický rozvoj jednolivých regionů. Její hodnocení meodicky vychází z idenifikace rozhodujících ovlivňujících fakorů, definovaných na základě invesičních a rozvojových preferencí firem působících v národohospodářsky rozhodujících odvěvích průmyslu a zv. progresivních služeb 2. Z hlediska zkoumané krajské úrovně hodnocení je nuné respekova skuečnos, že jde o vniřně heerogenní jednoky s územně výrazně diferenciovanou kvaliou podnikaelského prosředí. Proo bylo nejprve provedeno hodnocení na mikroregionální úrovni územních obvodů pověřených obcí 3. supně a získané výsledky byly následně agregovány do úrovně krajů. Výběr a odhady vah jednolivých fakorů vychází z kvalifikovaných průzkumů názorů poenciálních invesorů, verifikovaných za účelem zohlednění konkréních podmínek České republiky prosřednicvím vícerozměrných saisických analýz. Obecně lze konsaova, že kvalia podnikaelského prosředí v souladu s eorií cenrálních mís vykazuje silnou závislos na populační velikosi mikroregionů, resp. příslušných sídelních cener. Na vyšší, edy mezoregionální hierarchické úrovni je však ao závislos již výrazně překrývána dlouhodobým působením procesů vyššího řádu (a rovněž značnou inercií socioekonomických sysémů), promíajících se např. do ekonomické srukury regionů či míry jejich inegrace do svěové ekonomiky. Podobně jako v případě HDP nejsou s výjimkou Pražského kraje mezikrajské rozdíly v celkové kvaliě podnikaelského prosředí příliš výrazné. V omo ohledu mají proo významnou vypovídací hodnou i adekvání rozdíly mezi jednolivými krajskými cenry, kerá disponují nejvyšší kvaliou podnikaelského prosředí (silně nadprůměrná pozice krajských měs povrzuje jejich roli nejvýznamnějších pólů ekonomického rozvoje). Po zohlednění výše uvedených skuečnosí byl opě do nejlepší skupiny zařazen pouze Pražský kraj. Druhá, j. průměrná skupina pak zahrnuje celkem osm krajů: Plzeňský, Jihomoravský, Sředočeský, Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a Karlovarský (první ři kraje vykazují spolu s Pražským krajem jako jediné celkově nadprůměrnou kvaliu podnikaelského prosředí). Do řeí skupiny pak byly zařazeny zbývající kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Vysočina, Úsecký a Zlínský. Z prakického pohledu lze konsaova, že hodnocení kvaliy podnikaelského prosředí poskyuje syneické informace, na jejichž základě lze nejen objekivně posoudi pozici jednolivých krajů z hlediska celkových předpokladů dalšího ekonomického rozvoje, ale i účelně opimalizova rozvojové programy cílené na podporu regionálního rozvoje, a o jak z hlediska věcného (informace o dosažené úrovni hlavních fakorů), ak i z hlediska územního (idenifikace hlavních regionů s poziivními a negaivními rozvojovými předpoklady). 2 Bankovnicví, pojišťovnicví, elekomunikace, informaika, věda a výzkum a další podnikaelské služby.

258 256 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY Poenciál reakce Synéza komponen ekonomické úroveň a kvaliy podnikaelského prosředí vypovídá o schopnosech jednolivých krajů reagova na vnější ohrožení a příležiosi, j. o poenciálu jejich reakce. Z časového hlediska lze ekonomickou úroveň chápa jako reálně disponibilní poenciál reakce, kdežo kvaliu podnikaelského prosředí spíše jako pravděpodobnosní poenciál reakce v dlouhodobějším časovém horizonu. Tabulka č. 89: Poenciál reakce kvalia podnikaelského prosředí ekonomická úroveň vysoký sřední nízký vysoká PR+STČ sřední JČ, PL, LB, HK, PU, JM VY, ZL, MS nízká KV UL, OL Zdroj: vlasní výzkum V souladu s výsledky provedených analýz vykazuje nadprůměrný poenciále reakce pouze Pražský kraj (1. yp s vysokou ekonomickou úrovní i kvaliou podnikaelského prosředí). Relaivně příznivé předpoklady v omo směru mají i kraje Sředočeský, Jihočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Jihomoravský, keré byly zařazeny do skupiny s průměrnou úrovní poenciálu reakce (yp 5 se sřední ekonomickou úrovní i kvaliou podnikaelského prosředí). Jejich další rozvoj bude přirozeně závise především na jejich schopnosech posilova své konkurenčního posavení. Z hlediska rozvoji zbývajících krajů je již nuné počía s významnými riziky, pro jejichž překonávání mají díky svému inovačnímu poenciálu lepší předpoklady kraje Vysočina, Zlínský a Moravskoslezský (yp 6 se sřední ekonomickou úrovní avšak s nižší kvaliou podnikaelského prosředí). Určiou rozvojovou výhodou disponuje rovněž Karlovarský kraj (yp 8 s nízkou ekonomickou úrovní a sřední kvaliou podnikaelského prosředí). Poenciálně nejhorší výchozí předpoklady pro urychlení ekonomického rozvoje prosřednicvím využií rozvojových příležiosí pak mají kraje Úsecký a Olomoucký (yp 9 s nízkou ekonomickou úrovní i kvaliou podnikaelského prosředí). V omo ohledu je účelné poznamena, že ekonomický rozvoj jednolivých krajů bude významné ovlivňován ekonomickým vývojem rozhodujících ekonomických subjeků hrajících roli hnacích firem (v omo směru je zvlášě významná jejich exporní výkonnos, neboť bez exporních rhů není možná dlouhodobá expanze příslušných odvěví průmyslu i navazujících odvěví služeb). Závěrem je pořebné zdůrazni, že poenciál reakce předsavuje velmi významnou regionální charakerisiku, kerou je pořebné plně zakomponova do kvalifikované percepce dalšího vývoje konkurenceschopnosi jednolivých regionů. Z hlediska vorby podrobnějších sraegických koncepcí regionálního rozvoje je ovšem pořebné inegrované vyhodnocení obou synéz v inencích inegračního poenciálu Inegrační poenciál regionů Zhodnocení inegračního poenciálu vychází z provedených analýz poenciálu ovlivnění a poenciálu reakce a je cíleno na základní vyhodnocení odpovídající pozice jednolivých krajů. Z pohledu vorby programů na podporu regionálního rozvoje oiž informace o om, zda jsou v daném směru generovány spíše laky na přizpůsobení nebo podněy pro další rozvoj, hrají nepochybně jednu z klíčových rolí. Pro rozvoj regionů je zvlášě významnou oázkou míra rovnováhy mezi

259 GLOBÁLNĚ ORIENTOVANÉ HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY 257 poenciálem ovlivnění a poenciálem reakce např. vyšší poenciál ovlivnění v kombinaci s nižším poenciálem reakce obvykle vede v podmínkách oevřené ekonomiky k prohlubování ekonomické podřízenosi daného regionu ekonomicky silnějším regionům. Na druhé sraně je ovšem zřejmé, že rozvojově ohrožené regiony obecně pořebují zvýši svůj poenciál dosupnosi, aby mohly urychlova pořebné srukurální změny a simulova ak echnologický pokrok. Tabulka č. 90: Inegrační poenciál regionů kvalia podnikaelského prosředí ekonomická úroveň vysoký sřední nízký vysoká PR+STČ JČ, PL, LB sřední HK, PU, JM VY, ZL, MS nízká KV, UL OL Zdroj: vlasní výzkum Ve výše uvedeném konexu lze rozděli kraje do ří základních ypologických skupin: skupina A krajů s vynikající konkurenční pozicí a silným inegračním poenciálem Pražský spolu se Sředočeským krajem, skupina B krajů s příznivou konkurenční pozicí a sředním inegračním poenciálem kraje Jihočeský, Plzeňský, Liberecký a dále Královéhradecký, Pardubický a Jihomoravský a skupina C krajů s méně příznivou konkurenční pozicí a se slabým inegračním poenciálem kraje Karlovarský, Úsecký, Vysočina, Zlínský, Moravskoslezský a Olomoucký. Z vývojového pohledu je ovšem pořebné přihlédnou i k sekundárním rozvojovým vlivům generovaným výhodnou pozicí jednolivých krajů vzhledem k nevýznamnějším pólům ekonomického rozvoje. V omo směru nás nejvíce zajímají kraje zařazené do skupiny C, u kerých lze počía s odpovídajícími poziivními vlivy, a o zejména v případě krajů Úseckého a Vysočina, příp. i kraje Olomouckého.

260 258

261 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI Dispariy v regionálním rozvoji Regionální dispariy paří k základním pojmům spojeným s regionální poliikou a regionálním rozvojem. Teno pojem, obecně označující nerovnos či rozdílnos jevů, je však v eorii a praxi chápán různými způsoby a jeho inerpreace je ak značně neurčiá. Primární oázkou je samoný obecný přísup k vnímání nerovnosí, keré lze všeobecně pokláda za přirozený důsledek procesů přírodní či společenské evoluce. Pomineme -li nerovnosi přírodního charakeru vořící univerzální základ jejího fungování je zřejmé, že ani v případě nerovnosí společenského charakeru nelze přijmou jednoznačný závěr zda jsou yo nerovnosi nezbyné či naopak nežádoucí (i když v praxi jsou negaivní dispariy pochopielně považovány za jev spíše negaivní diskuabilní oázkou je sanovení hranice, od keré jsou ako vnímány). V ržní ekonomice je regionální rozvoj chápán především jako výsledek působení ržních sil, spojených s neusálou snahou podnikaelských subjeků zlepši své posavení na rhu a získa konkurenční výhodu. Její nedílnou součásí je i efekivnos alokace ýkající se ekonomického problému opimálního využívání zdrojů s cílem dosažení maximální hodnoy výsupu (Hučka, M., 2008). Konkurence je ak nepochybně nejen moorem ekonomického růsu, ale i moorem vyváření regionálních dispari. Z oho vyplývá, že vorba ekonomických dispari je úzce spojena s konkurenceschopnosí. Z poliicko -ekonomického pohledu lze konsaova, že sponánní akiviy podnikaelských subjeků nepochybně naplňují princip zásluhovosi. Udržielný rozvoj každé společnosi však vyžaduje, aby vznikající nerovnosi nepřekročily určiou společensky přijaelnou mez, j. aby byl eno přirozený proces regulován a byl ak respekován i princip solidariy. Lze konsaova, že obecně panuje všeobecný konsensus o pořebě řešení dilemau efekivnosi a spravedlnosi prosřednicvím respekování obou výše naznačených úhlů pohledu. Společenská naléhavos ohoo řešení a edy i pořebnos regionální poliiky se pak odvíjí od oho, zda síly ovlivňující prohlubování nerovnosí (divergenční síly) jsou silnější než síly opačného charakeru (konvergenční síly). Pokud jde o eorii, je v omo konexu pořebné zejména konsaova, že vypovídací schopnos modelů ekonomického růsu je výrazně limiována způsobem zakomponování kaegorií času a prosoru ve vazbě na zákoniosi sociálně -ekonomické a sociálně -geografické organizace společnosi, resp. vývojovou a řádovosní diferenciaci společenských sysémů. Vývojovou diferenciaci ěcho sysémů můžeme charakerizova jako neusálé vyváření i překonávání rozdílnosí (Hampl, M., 1996). Tao diferenciace pak deerminuje sociálně -ekonomickou organizaci společnosi, předsavující její vniřní uspořádání. Z dlouhodobého pohledu se v omo směru jako hlavní ovlivňující fakory projevují konkurence v inerakci s kooperací a dynamiku éo diferenciace lze pak charakerizova hospodářskými cykly. Sociálně -ekonomická organizace společnosi určuje její sociálně -geografickou organizaci, předsavující její vnější uspořádání spojené

262 260 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI s vyvářením hierarchických srukur. Z pohledu eorie regionálního rozvoje lze výše popsaný cyklus vyváření a překonávání rozdílnosí charakerizova v souladu s Myrdalem (Blažek, J., Uhlíř. D., 2002) ve řech fázích: 1. selekce úspěšných regionů (spojená s hospodářskými cykly, zejména s obdobím recese a v dlouhodobém časovém horizonu pak s významnými echnologickými či geopoliickými změnami); 2. polarizace (spojená s expanzí úspěšných regionů); 3. inegrace (spojená s inenzivní difúzí poziivních efeků do prosoru zejména v období delší konjunkury) Modely endogenního růsu Výše naznačený meodologický přísup koresponduje s rozvojem modelů endogenního růsu reagujících na skuečnos, že základní neoklasické modely hospodářského růsu nejsou schopny uspokojivě inerpreova dlouhodobý růs produkce. Endogenní modely usilují o inernalizaci hlavních ovlivňujících fakorů a je pro ně ypická určiá forma přelévání účinků, keré zajišťují individuální i společenskou návranos invesovaných prosředků. Lze rozlišova dva hlavní ypy ěcho modelů: modely kladoucí důraz na akumulaci lidského kapiálu (zejména modely R. Lucase předpokládají, že jeho úroveň závisí na způsobu, jakým jednolivci rozdělují disponibilní čas mezi práci a vzdělávání) a modely kladoucí důraz na akumulaci znalosního kapiálu (zejména model P. Romera předpokládají, že snaha jednolivých firem inovova zvyšuje celkový rozsah společenských znalosí). V omo konexu lze připomenou i sále časěji se objevující názory, že regiony jsou nosielem národní konkurenceschopnosi, neboť v jejich rámci dochází k přímým inerakcím mezi vůrci a uživaeli znalosí, spojeným s vorbou poziivních exernali snižujících ransakční a inovační náklady firem (Beneš, 2006). Základní produkční funkci pak lze upravi do následujícího varu (Viurka, 2005): Y = M [a, z1, z2]. f (K, L, I) Kde: Y = úroveň produkce M = mulifakorová proměnná s fakorovými komponenami a úroveň echnického rozvoje (vybrané indikáory), z1 makroekonomické (územně volné fakory konkurenceschopnosi), z2 regionální (územně vázané fakory konkurenceschopnosi) K = objem kapiálu L = objem práce I = inovační poenciál firem. Vývojová a řádovosní diferenciace společenských sysémů relaivizuje efekivnos zejména cenrálních vnějších zásahů cílených na snižování negaivních regionálních dispari. Proože ekonomické předpovědi mají vzhledem ke složiosi sociálně -ekonomických sysémů značně limiovanou vypovídací schopnos a dále vzhledem k silné inercii hierarchických srukur je účelné yo zásahy opimalizova v souladu s principy řádovosní diferenciace. Odpovídající výběr hlavních ovlivňujících fakorů se pak koncenruje především na mikroregionální a mezoregionální úroveň komponena z2 a agregání fakory I a L výše uvedené produkční funkce, přičemž z pohledu regionální poliiky lze vzhledem k sponánnosi polarizačních procesů považova za smysluplnou především podporu inegračních procesů.

263 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI 261 Mikroregionální úroveň předsavují zv. elemenární regiony s polariou ypu cenrum zázemí, inegrované prosřednicvím dojížďkových procesů (zejména dojížďkou do zaměsnání). Tao úroveň je spojena především s vyvářením regionálních pracovních rhů inegrace na bázi pracovních inerakcí. Jejím charakerisickým rysem je nejen pracovní podřízenos lokali s převažující obynou funkcí příslušným sídelním cenrům s přebykem pracovní funkce, ale i selekivní růs pracovní podřízenosi slabších mikroregionů jejich silnějším konkurenům. Na vyšší, j. mezoregionální úrovni nabývá polaria podoby pól rozvoje podřízené mikroregiony, přičemž ekonomická podřízenos zde má poněkud volnější charaker. Ekonomická inegrace probíhá především na bázi inerakcí firem v rámci územní dělby práce a jejím charakerisickým rysem je šíření rozvojových efeků generovaných póly růsu podél rozvojových os inegrace na bázi produkčních inerakcí. Ve srovnání s první úrovní má ao úroveň mnohem selekivnější charaker, odrážející zejména soulad podnikaelského prosředí ovlivňovaných regionů s podnikaelským prosředím ovlivňujících regionů, resp. pólu růsu. Pokud jde o makroregionální úroveň, lze konsaova, že do určié míry koresponduje s úrovní mezoregionální, avšak v souladu s hierarchickou posloupnosí je zde polarizace obvykle ransformována do podoby hlavní měso, resp. pól rozvoje mezinárodního významu podřízené mezoregiony. Tao podřízenos má ovšem vzhledem k cenralizovanému charakeru hospodářských poliik a dalším společensko -poliickým fakorům výrazně silnější charaker. Too obecné konsaování lze návazně vzáhnou i na procesy ekonomické inegrace, kde vůdčí roli hraje především míra koncenrace exekuivních funkcí do makroregionálního cenra. Nejvyšší úroveň inegrace pak pochopielně předsavuje nadnárodní, resp. globální inegrace, pro kerou je charakerisická polaria ypu póly rozvoje nadnárodního významu osaní makroregiony. Ekonomická inegrace zde probíhá především na bázi mezinárodní výměny zboží a služeb inegrace na bázi obchodních inerakcí. Logickým důsledkem ěcho inerakcí je vyváření obchodních aliancí, keré se v delším období mohou ransformova do podoby nadnárodních hospodářských příp. poliicko -hospodářských seskupení. Tabulka č. 91: Hlavní deerminany prosorového uspořádání ekonomiky Hierarch. úroveň polarizace inegrace klíčové srukury hlavní ypy inerakcí globální makro -regionální mezo -regionální mikro -regionální rozvojové póly globálního významu rozvojové póly nadnárodního významu rozvojové póly národního významu cenra nodálních regionů rozvojové osy nadnárodního významu rozvojové osy národního významu rozvojové osy regionálního významu dojížďka za zaměsnáním mezinárodní společensví sání správa velké firmy sídelní sysémy obchodní exekuivní produkční pracovní Zdroj: vlasní výzkum Z hlediska naplňování radičního cíle dosavadní regionální poliiky EU, j. podpory zaosávajících regionů, předsavuje v daném konexu zásadní oázku rozlišování základních ypů negaivních dispari. Dispariy v ekonomickém rozvoji lze členi na hierarchicky podmíněné, deerminované významovým posavením regionu, jejichž regulace by byla v rozporu se zákoniosmi sociálně- -geografické organizace území (a edy neefekivní) a vývojově podmíněné, deerminované odlišným empem a kvaliou ekonomického vývoje, jejichž snižování prosřednicvím regionální poliiky (společensky ospravedlnielné aplikací principu solidariy) lze považova za odůvodněné v rámci skupin sdružujících regiony s podobným významovým posavením.

264 262 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI Kvalia podnikaelského prosředí Je zřejmé, že pro idenifikaci vývojových dispari je pořebné mí k dispozici verifikovanou meodiku jejich zjišťování. Významným eoreickým základem pro idenifikaci ěcho dispari je uvedená produkční funkce. Konkréně jde o územně vázané fakory konkurenceschopnosi, keré lze inerpreova prosřednicvím vypracovaného komplexního ukazaele kvaliy podnikaelského prosředí KPP (Viurka, M., 2003). Teno přísup je nepochybně v souladu s pořebami praxe, neboť odpovídající nabídka předsavuje hlavní oblas, ve keré mezi sebou regiony souěží ve snaze vyváře co nejlepší podmínky pro rozvoj a přilákání odpovídajících podnikaelských akivi. Vlasní meodika vychází z idenifikace fakorů odrážejících verifikované rozvojové a invesiční preference firem. Jednolivé fakory KPP a jejich významové váhy byly určeny na základě mezinárodních průzkumů lokalizačních preferencí invesorů působících zejména ve zpracovaelském průmyslu a progresivních službách, orienovaných na lokalizačně cilivé nadnárodní firmy. Fakory KPP jsou podle jejich vypovídací schopnosi členěny do šesi hlavních skupin (podrobněji viz Viurka, 2003): obchodní, pracovní, infrasrukurní, lokální, cenové a environmenální fakory. Hlavní výhodou daného přísupu ve srovnání s obvykle používanými desagregacemi vybraných makroekonomických ukazaelů je jeho vyšší explanační schopnos, posilující přímé vazby na formulování programových cílů regionální poliiky. Z provedených analýz dále vyplývá, že poenciální změny indukované přechodem ke znalosní ekonomice jsou spojené především s oslabováním významu infrasrukurních fakorů a někerých dílčích fakorů (např. fakoru finanční asisence). Na druhé sraně pak bude docháze k růsu významu pracovních a dále environmenálních fakorů a vybraných dílčích fakorů (zejména fakoru podnikaelské a znalosní báze). Jako základní prosorové jednoky hodnocení KPP byly v našem případě zvoleny kraje, keré předsavují mezoregionální hierarchickou úroveň. Vzhledem k jejich poměrně značné ekonomické i urbanisické heerogeniě byly odpovídající hodnoy sanoveny na základě agregací dílčích hodno vypočených za příslušné elemenární mikroregiony, keré byly z prakických důvodů (výkon sání správy) zoožněny s územními obvody pověřených obcí s rozšířenou působnosí 3. supně ORP. Tyo jednoky svým charakerem do značné míry odpovídají nodálním regionům ypu jádro zázemí (jde celkem o 205 územních obvodů pověřených obcí 3. supně, ke kerým bylo přiřazeno území Prahy). Vypovídací schopnos vypracované meodiky byla v předchozích sudiích ověřena na základě následujících výzkumných hypoéz: hodnoy KPP mají silné vazby na úroveň HDP a edy vývojovou diferenciaci společenských sysémů hypoéza byla ověřena na mezoregionální úrovni krajů a její planos byla povrzena (hodnoa korelačního koeficienu přesahuje hranici 0,95); hodnoy KPP na mikroregionální úrovni ve významné míře korespondují s populační velikosí odpovídajících regionů a edy řádovosní diferenciací společenských sysémů planos hypoézy byla povrzena (průměrné hodnoy KPP podle sanovených velikosních skupin mikroregionů s hraničními hodnoami 200, 100, 50 a 25 is. obyvael činí 1,7 2,5 3,1 3,4 3,9). Dosažené výsledky hodnocení na mezoregionální úrovni ukazují, že s výjimkou specifického Pražského kraje nejsou rozdíly mezi zbývajícími řináci kraji v celkové úrovni KPP příliš výrazné nejlepší hodnoy z nich vykazují kraj Jihomoravský spolu s Plzeňským a naopak nejhorší hodnoy kraj Moravskoslezský spolu s Úseckým. Ve všech ěcho krajích oiž mají významný podíl relaivně málo urbanizované "venkovské" mikroregiony, keré obvykle disponují pouze nízkou úrovní KPP. V souladu s naznačenou výraznou heerogeniou krajů mají edy z hlediska prakického hodnocení dispari lepší vypovídací schopnosi analýzy založené na mikroregionálním přísupu. Přehled hlavních negaivních i poziivních dispari prezenovaných formou benchmarkingu je podán v abulce. V případě negaivních dispari byl zjišěn dominanní podíl moravských

265 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI 263 mikroregionů, zejména mikroregionů příslušných k Moravskoslezskému kraji. V případě poziivních dispari pak zaujímají nejlepší pozici mikroregiony Sředočeského kraje. Tabulka č. 92: Selekivní benchmarking mikroregionů podle KPP velikosní skupina mikroregionů v is. obyvael 200 a více Méně než 25 poziivní dispariy: Praha Plzeň K.Vary Říčany Kuřim Pardubice Br./L.-S.Bol. Jičín Dobříš H.Králové Jihlava Poděbrady Jilemnice Č.Budějovice M. Boleslav Beroun Lanškroun Tábor Černošice Benešov Turnov Jablonec/N. negaivní dispariy: Osrava Frýdek.-Mís. Karviná Hlučín Jablunkov Teplice Havířov Orlová Víkov Opava Sokolov Bílovec Rýmařov U. Brod Krnov Konice Kyjov Bohumín Kravaře Třinec Sušice Broumov Boskovice Rumburk Odry Vseín Veselí/M. Králíky Č.Těšín Poznámka: mikroregiony jsou označeny názvem příslušné ORP Zdroj: vlasní výzkum Rozvoj jednolivých krajů je pochopielně ovlivňován i hisoricky vzniklými rozdíly v jejich vybavenosi jednolivými fakory KPP, keré selekivně ovlivňují jejich arakiviu prosřednicvím inerakcí s různorodými preferencemi popávajících subjeků. Tyo rozdíly jsou specifikovány podle krajů a hlavních skupin fakorů KPP (krajské agregace nevážených mikroregionálních hodno). Konsrukce abulky vychází ze zásady, že za každý kraj jsou uvedeny dvě (výjimečně jedna) nejlepší a dvě (výjimečně jedna) nejhorší skupiny fakorů, přičemž hodnocení pozice v rámci ČR vychází z idenifikace ří nejlepších a ří nehorších krajů.

266 264 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI Tabulka č. 93: Poziční hodnocení krajů podle skupin fakorů KPP pozice z pohledu ČR pozice z pohledu kraje kraj velmi příznivá velmi nepříznivá příznivá nepříznivá PR P, C, I, R, O - - E SČ O, I, P, C E - - JČ R, E - - I, O PL - - E, O P, R KV - P E, O R ÚL O, R P, E - - LB - I E, O C KH E R O C PA - R, C E, O - VY E I, C R - JM I, C - - O, R OL - O, I P, R - ZL P O E C MS - O, P, R, C, E I - Poznámka: O obchodní fakory, P pracovní fakory, R regionální a lokální fakory, I infrasrukurní fakory, C cenové fakory, E environmenální fakory. Zdroj: vlasní výzkum Výsledky analýz KPP a jejich přínos pro zvyšování účinnosi regionální poliiky Výsledky komplexních mezoregionálních a mikroregionálních analýz KPP poskyují základní informace pro sanovení opimálních priori podpory rozvoje krajů. V omo konexu je ovšem pořebné rovněž zohledni nejen vize rozvoje jednolivých krajů, ale i rozdíly v efekiviě využívání hlavních fakorů KPP. Tao efekivia je pochopielně především záležiosí podnikaelského sekoru, z ohoo pohledu by edy nemělo primárně jí o přímou podporu podnikaelských subjeků, ale především o simulaci žádoucích změn cílených na udržení, resp. posilování konkurenceschopnosi. V omo směru lze za prioriní pokláda oblas podpory využií a vzdělávání lidských zdrojů (srukurální přizpůsobování ekonomiky globálním vývojovým rendům) a rozvoj inovačního poenciálu firem (inovující firmy lépe vzdorují cenově založené konkurenci a v souladu s ím se i lépe prosazují na mezinárodních rzích). Na základě provedených výzkumů je možné přijmou následující závěry, keré podporují zvršování efekivnosi a účinnosi regionální poliiky: rozvojové dispariy vznikají vývojovou a řádovosní diferenciací společenských sysémů, přičemž účinnos jejich regulace je primárně deerminována mírou respekování zákoniosí sociálně -ekonomické a sociálně -geografické organizace ěcho sysémů; negaivní rozvojové dispariy lze v dlouhodobém časovém horizonu nejefekivněji snižova prosřednicvím konkréních programů přijímaných v rámci regionální poliiky, orienovaných na zvyšování KPP, rozvoj inegračních procesů a lepší využívání regionálních zdrojů růsu; za základní prosorový rámec pro snižování společensky závažných rozvojových dispari lze považova mezoregionální úroveň v českých podmínkách uo úroveň reprezenují kraje,

267 DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI 265 předsavující základní jednoky územní dělby práce, inegrované jejich cenry jako hlavními póly dlouhodobého rozvoje; idenifikaci rozvojových dispari vznikajících na mikroregionální úrovni je nuné provádě v rámci relevanních velikosních skupin mikroregionů, přičemž lze účelně vycháze z vyhodnocení odchylek skuečných a eoreicky příslušných hodno KPP; dlouhodobé ekonomické zaosávání regionů lze obecně inerpreova ak, že yo regiony nedisponují pořebnými zdroji endogenního růsu a je proo nuné zvýši jejich arakiviu pro alokaci exogenních zdrojů. Pokud jde o sysémový a prakický význam problému dispari v konexu regionální poliiky, pak lze konsaova, že fundamenální výzkum éo problemaiky je velmi akuální a jeho aplikovaelné výsledky mohou výrazně přispě k celkovému zkvalinění regionálního managemenu na všech supních územního řízení. Pořebnos výzkumu problemaiky dispari pak vyplývá ze současné praxe, kde i přes inuiivně časo správnou idenifikaci dispari chybí propracované přísupy k jejich vyhodnocování a klasifikaci jako nezbyných předpokladů efekivní aplikace násrojů cílených na jejich snižování.

268 266

269 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ Inovační poenciál regionů Inovační výkonnos firem je všeobecně pokládána za významnou komponenu dlouhodobé konkurenceschopnosi zemí a regionů. Teno názor respekuje globální změny v ekonomickém prosředí, keré v rozvinuých zemích vyvolaly popávku po nových rozvojových sraegiích spojených s přechodem k zv. znalosní ekonomice, založené na inovacích, vědě a výzkumu a vzdělanosi obyvaelsva. V omo konexu byla v EU vypracována zv. Lisabonská sraegie, na jejíž prakickou realizaci bude v plánovacím období vynaložena rozhodující čás prosředků alokovaných v rámci Poliiky hospodářské a sociální soudržnosi (cca 200 mld. EUR z celkového objemu 350 mld. EUR). Její naplňování však zaím nepřineslo zcela přesvědčivé výsledky, což vedlo k její revizi. Za jednu z hlavních příčin je pokládán i malý důraz kladený na její zohlednění v regionální poliice. V éo souvislosi zasáváme názor, že rozvoj znalosní ekonomiky vyžaduje i nový pohled na srukurální rozvoj ekonomiky spojený s koncepčním odklonem od jejího chápání v inencích radičního odvěvového přísupu směrem k dynamickému chápání v inencích inegrovaného přísupu, založeného na vyváření rozvojových os a klasrů (síě spolupracujících firem a veřejných insiucí). Too pojeí koresponduje s moderním chápáním inovační poliiky jako horizonální průřezové akiviy směřující k posupnému prosazení inovací jako průsečíku všech hospodářky zaměřených poliik. Za nejvýznamnější přínosy zavádění inovací jsou obvykle považovány zlepšení kvaliy výrobků a služeb, rozšíření jejich sorimenu a zlepšení vzahů se zákazníky. Pokud jde o echnické inovace, je z pohledu firmy důležié, zda jde o inovace nové na rhu nebo o inovace nové ve firmě. Za sraegicky významné zjišění z pohledu hospodářské poliiky lze považova zejména následující skuečnosi: podíl inovujících firem u všech sledovaných ypů inovací rose s jejich velikosí; nejvíce inovují firmy působící ve zpracovaelském průmyslu (55% firem); firmy v zahraničním vlasnicví inovovaly 1,5 x více než domácí firmy; echnicky inovující firmy se ve srovnání s neinovujícími firmami výrazně lépe prosazují na mezinárodních rzích. Výchozím předpokladem realizace efekivní inovační poliiky České republiky je provedení podrobných analýz inovačního prosředí včeně jeho regionální dimenze. Pro analýzu inovačního poenciálu krajů ČR (z pohledu plnění Lisabonské sraegie jde o plnění dílčího cíle Vyváření inovačních cener na regionální a lokální úrovni ) byly využiy především informace ze 3. šeření ČSÚ o inovacích, provedeného v leech Podle výsledků šeření činil podíl inovujících firem asi 45 % z úhrnu firem s 10 a více zaměsnanci (šeření zahrnuje asi 17 % zpravodajských jednoek). Upravený soubor (nezahrnuy ěžební firmy, savební firmy a firmy s územním monopolem) obsahuje přibližně 14,3 is. firem, z oho průmysl 6,8 is. firem. Údaje ČSÚ byly doplněny vlasním šeřením, jehož

270 268 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ hlavním zdrojem byly informace z daabáze Asociace pro inovační podnikání (AIP). Narozdíl od šeření ČSÚ jsou v omo případě zahrnuy firmy, keré prosřednicvím svého člensví v AIP zřeelně deklarovaly svůj akivní zájem o problemaiku vorby a ransferu inovací. Ve srovnání se šeřením ČSÚ jde o podsaně menší, resp. redukovaný soubor asi 1,8 is. firem s přibližně 450 is. zaměsnanci (údaje z přelomu le 2004/2005). Za významný výsup provedené analýzy lze považova idenifikaci inovačních cener na základě následujících krierií: 1. inovační cenra 1. řádu s 5 velkými inovačními firmami a s celkovým počem více než 5 is. zaměsnanců; 1. inovační cenra 2. řádu s 3 velkými inovačními firmami a s celkovým počem více než 2,25 is. zaměsnanců nebo s 1 firmou s cca 3 is. zaměsnanci; 2. inovační cenra 3. řádu s 2 velkými inovačními firmami s celkovým počem více než 0,75 is. zaměsnanců nebo s 1 firmou s cca 1 is. zaměsnanců; 3. inovační cenra 4. řádu s 1 velkou firmou s více více než 0,25 is. zaměsnanců; 4. osaní sídelní cenra. Tabulka č. 94: Rozmísění inovačních cener (IC) 1 až 4. řádu podle krajů ČR kraj IC 1 IC 2 IC 3 IC 4 Pražský 1 Sředočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Úsecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika Zdroj: vlasní výzkum Charakerisika inovačního poenciálu krajů ČR V další čási jsou uvedeny sručné charakerisiky inovačního poenciálu podle jednolivých krajů České republiky. Pražský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): první míso (lokalizace více než 1/5 inovujících firem). Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba srojů a zařízení a výroba elekrických a opických přísrojů, služby informaika.

271 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ 269 Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu (cca 23 is. zaměsnanců velkých firem dle AIP). Podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: vynikající zejména rozvoj mezinárodně obchodovaelných ržních služeb jako hlavního fakoru ovlivňujícího pozici Prahy v síí zv. globálních měs. Sředočeský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): čvré míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba dopravních prosředků, výroba kovů a kovodělných výrobků a výroba srojů a zařízení, služby obchod a opravárensví, doprava a spoje. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Ml. Boleslav (cca 21 is. zaměsnanců, nejvěší echnologické cenrum v ČR), cenra 2. řádu Beroun, Rakovník. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Praha -východ, Kolín a Beroun. Jihočeský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): osmé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl poravinářská výroba a výroba srojů a zařízení, služby doprava a spoje. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenra 2. řádu Č. Budějovice, Tábor, Srakonice. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Č. Budějovice, J. Hradec a Tábor. Plzeňský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): desáé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba srojů a zařízení, výroba plasů a osaních nekovových minerálních výrobků, výroba elekrických a opických přísrojů, služby obchod a opravárensví, doprava a spoje. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Plzeň (cca 11 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Beroun, Rakovník. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména Plzeň a přilehlé čási okresů Plzeň -jih a Plzeň -sever. Karlovarský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): črnácé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl poravinářská výroba, dřevozpracující výroba, keramická a sklářská výroba, služby podnikaelské služby. Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenra 2. řádu K. Vary. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: vcelku rovnoměrné rozložení inovačních MSP neumožňuje jednoznačné vymezení nejvhodnějších oblasí s nejlepšími podmínkami.

272 270 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ Úsecký kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): sedmé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba plasů a osaních nekovových minerálních výrobků, chemická výroba, výroba srojů a zařízení a výroba elekrických a opických přísrojů, služby podnikaelské služby, obchod a opravárensví. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenra 2. řádu Úsí n. L., Teplice, Livínov, Lovosice, Děčín a Chomuov. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Úsí n. L. a Děčín (pro kooperační vazby inovačních firem je charakerisický spíše nadnárodní rozměr ěcho vazeb). Liberecký kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): řinácé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba plasů a osaních nekovových minerálních výrobků, výroba elekrických a opických přísrojů, služby obchod a opravárensví a podnikaelské služby. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu liberecko -jablonecká aglomerace (cca 10 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Č. Lípa. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Jablonec n. N. a Liberec. Královéhradecký kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): deváé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl hunická a kovodělná výroba, výroba srojů a zařízení a výroba elekrických a opických přísrojů, služby informaika, podnikaelské služby. Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenra 2. řádu Hr. Králové. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Hr. Králové a Náchod (dobré předpoklady však vykazují éměř všechny okresy). Pardubický kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): jedenácé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba elekrických a opických přísrojů, služby podnikaelské služby. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Pardubice (cca 5,5 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Lanškroun. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Pardubice a Úsí n. O. (dobré předpoklady však vykazují éměř všechny okresy). Kraj Vysočina Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): dvanácé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl hunická a kovodělná výroba, služby podnikaelské služby, obchod a opravárensví.

273 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ 271 Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Jihlava (cca 10 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Třebíč, Žďár n. S. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy H. Brod a Třebíč. Jihomoravský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): druhé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba srojů a zařízení, výroba plasů a osaních nekovových minerálních výrobků, služby podnikaelské služby, informaika. Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Brno (cca 13 is. zaměsnanců). Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména Brno a okresy Brno-venkov a Blansko. Olomoucký kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): šesé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl výroba plasů a nekovových minerálních výrobků, poravinářská výroba, výroba srojů a zařízení, služby ubyování a sravování, obchod a opravárensví. Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Olomouc (cca 5,5 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Přerov, Šumperk. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Olomouc, Šumperk a Přerov. Zlínský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): páé míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl poravinářská výroba, výroba srojů a zařízení, služby obchod a opravárensví, informaika. Hlavní nosielé inovací: MSP. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu zlínská aglomerace (cca 8,5 is. zaměsnanců). Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: zejména okresy Zlín, Vseín a Uh. Hradišě. Moravskoslezský kraj Pozice dle inovačního poenciálu (poče inovačních firem dle šeření ČSÚ): řeí míso. Rozhodující inovační odvěví: průmysl hunická a kovodělná výroba, výroba srojů a zařízení, služby informaika, doprava a spoje. Hlavní nosielé inovací: velké firmy. Hierarchická pozice inovačních cener: cenrum 1. řádu Osrava (cca 20 is. zaměsnanců), cenra 2. řádu Třinec, N. Jičín, Opava. Vhodné podmínky pro inovačně orienovanou horizonální spolupráci firem, resp. vyváření klasrů: osravská průmyslová aglomerace a dále zejména okres N. Jičín.

274 272 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ Inovační cenra Na základě provedených analýz lze konsaova, že jako inovační cenra 1. řádu, resp. cenra národního významu, se prosazují především krajská měsa, doplněná Ml. Boleslaví. Tao měsa jsou obvykle aglomeračními jádry koncenricky uvářených inovačních prosorů, z nichž hrají zásadní roli pražský a osravský inovační prosor. Kromě ěcho prosorů se inovační cenra v někerých případech shlukují do inovačních pásů či zón podkrušnohorská, podorlická a podbeskydská zóna. Krajská měsa jsou rovněž cenry rozvoje vysokého školsví a vědy a výzkumu. Pokud jde o segmen vysokých škol, jde v omo směru především o Prahu a dále Brno a Osravu, kde jsou lokalizovány nejvýznamnější veřejné vysoké školy s inovačně nejpřínosnějšími echnickými, přírodovědnými, informačními a lékařskými směry sudia. Zejména regionální rozvojový význam pak mají osaní radiční i nově vybudovaná univerziní cenra j. Plzeň, Olomouc, Č. Budějovice, Liberec Zlín, Pardubice, Hr. Králové a Úsí n. L. Pokud jde o lokalizaci vědeckých a výzkumných úsavů, lze konsaova silnou koncenraci do hlavního měsa, kde se nachází cca 70 %, resp. 35 % úsavů. Další významnější cenra předsavují Brno, Osrava, Č. Budějovice a Pardubice. Z hlediska podpory rozvoje inovací pak hrají sále významnější roli vědeckoechnické parky (v současnosi je provozováno celkem 26 parků). Rozvoj veřejného sekoru ve vědě a výzkumu je sice významnou, nikoliv však rozhodující podmínkou zvyšování inovační výkonnosi firem. V omo směru hrají nepochybně rozhodující roli sraegické prioriy firem a kvalia jejich managemenu. Z hlediska podpory rozvoje inovací je dále nezbyné přizpůsobi odpovídající sraegie a násroje konkréním podmínkám podnikaelského prosředí jednolivých regionů a vyhnou se ak rozpylování a neefekivní alokaci veřejných zdrojů (v omo ohledu je ovšem pořebné respekova, že inovační firmy jsou nejvýznamnějším nosielem znalosního poenciálu v hierarchicky méně významných mikroregionech). Tabulka č. 95: Poče zaměsnanců VaV podle krajů ČR v roce 2005 podíl na celkovém poču zaměsnanců kraje Kraj poče zam. VaV VaV celkem VaV firem Pražský ,85 1,00 Sředočeský ,82 0,62 Jihočeský ,55 0,23 Plzeňský ,53 0,27 Karlovarský 70 0,05 0,04 Úsecký 697 0,19 0,15 Liberecký ,64 0,42 Královéhradecký ,53 0,31 Pardubický ,82 0,72 Vysočina 699 0,30 0,29 Jihomoravský ,17 0,53 Olomoucký ,73 0,40 Zlínský ,63 0,48 Moravskoslezský ,44 0,26 Česká republika ,91 0,46 Zdroj: ČSÚ (meodika 2005)

275 INOVAČNÍ POTENCIÁL REGIONŮ 273 je zřejmě malá regionální rozdílnos obsahové sránky jednolivých RIS. Dokumeny se významně liší vniřní srukurou a způsobem vymezení cílů, priori a opaření. Z věcného hlediska lze však idenifikova významnou shodu. Zdá se, že jednolivé RIS jsou éž značné obecné a nekonkréní. Auoři někerých z nich se snaží promínou regionální specifika alespoň do analyické čási dokumenů. Následné sraegické čási však již zůsávají věšinou v poloze obecných (univerzálních) návrhů, kerak zvýši inovační výkonnos regionů (krajů). Dokonce se zdá, že keroukoliv ze sraegií je poenciálně možné implemenova i v jiném regionu, než pro kerý byla vyvořena. Z ěcho závěrů však není možné odvodi, že by vorba RIS na úrovni krajů byla něčím zbyečným. Lze se pouze zoožni s konsaováním věšiny z nich, že důležié není dokumen vyvoři a schváli, ale především jej implemenova a ak dosáhnou sanovených cílů a naplni jednolivá dílčí opaření. Oevírají se éž další možnosi výzkumu v oblasi vorby sraegických dokumenů určených pro řízení rozvoje území, zejména hodnocení vzahu mezi obecnými sraegiemi rozvoje kraje a RIS.

276 274

277 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Prioriy regionálních inovačních sraegií v České republice Inovační kapacia jednolivých regionů se navzájem liší, proože podmínky jsou v různých regionech odlišné. Pro zlepšení inovační výkonnosi regionu je důležié vyvoři široce sdílenou vizi a koncenrova úsilí na využií exisujících silných sránek a příležiosí pro růs. K omuo účelu časo slouží regionální inovační sraegie. Regionální inovační sraegie (RIS) je návrhem priori, opaření, podopaření a násrojů, keré by měly bý implemenovány, aby byl zajišěn rozvoj inovací. Za účelem podpory inovací přijímají jednolivé kraje ČR své vlasní Regionální inovační sraegie. V současné době má svou regionální inovační sraegii schválenou 10 krajů (z oho v jednom se právě připravuje její akualizace) a jeden kraj (Královéhradecký) svou sraegii nyní připravuje Východiska regionálních inovačních sraegií Regionální inovační sraegie by měly vycháze ze sraegických dokumenů na vyšší úrovni a navíc by měly zohledňova regionální specifika. Mezi akové sraegie, ze kerých české RIS obvykle vychází, paří zejména Lisabonská sraegie na úrovni EU a Národní inovační sraegie a Národní inovační poliika na úrovni ČR. RIS vychází i z někerých dalších sraegických dokumenů, keré zde nejsou uvedeny (např. Sraegie hospodářského růsu, Koncepce inovací pro oblas průmyslu a podnikání , apod.). Lisabonská sraegie jakožo komplexní sraegie pro období se zaměřuje na podporu ekonomického růsu a konkurenceschopnosi EU, a o zejména ve vzahu k USA a Japonsku. Globálním cílem Lisabonské sraegie je, aby se EU do roku 2010 sala nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičější znalosní ekonomikou, schopnou udržielného růsu s více a s lepšími pracovními mísy a s posílenou sociální soudržnosí. Teno cíl by měl bý dosažen zejména prosřednicvím inovací. Národní inovační sraegie byla schválena vládou ČR v roce 2004 a zaměřuje se zejména na vyváření a rozvíjení podmínek pro inovační proces. Sraegie vymezuje silné a slabé sránky českého inovačního prosředí a násroje na jeho podporu člení na přímé a nepřímé. Ze sraegie vyplynuly ři hlavní nedosaky inovačního sysému ČR: financování výzkumu a vývoje a inovačních činnosí; poliický rámec pro inovační akiviy; komunikace mezi výzkumnou a podnikaelskou oblasí.

278 276 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Na základě Národní inovační sraegie byla v roce 2005 vyvořena Národní inovační poliika ČR na léa Je v ní zdůrazněno, že pokud chce bý ČR v budoucnu konkurenceschopná, nesmí se orienova na sraegii ypu low-cos-economy, avšak musí využíva akových konkurenčních výhod, jakými jsou inovační schopnosi podniků, rosoucí kvalia lidských zdrojů, výzkumu a echnologií. Národní inovační poliika si klade čyři sraegické cíle: posíli výzkum a vývoj jako zdroj inovací; vyvoři funkční parnersví veřejného a soukromého sekoru; zajisi lidské zdroje pro inovace; zefekivni výkon sání správy ve výzkumu, vývoji a inovacích. Tvorba regionálních inovačních sraegií je podporována i na úrovni EU. Jedná ze zejména o iniciaivu IRE Nework (Innovaing Regions in Europe), kerá byla Evropskou komisí zahájena v polovině 90. le. Jejím hlavním cílem je výměna zkušenosí a dobrých prakik mezi evropskými regiony, keré zvyšují svoje kapaciy pro podporu inovací a konkurenceschopnosi prosřednicvím implemenace regionálních inovačních sraegií. Regiony ČR, keré již vyvořily vlasní regionální inovační sraegii, jsou zobrazeny v abulce č. 96. Srukura jednolivých RIS je velmi odlišná. Věšina regionů si vyyčuje cíle a na základě ěcho cílů sanovuje prioriní podporované oblasi (resp. opaření). Někeré regiony však nerespekují základní pravidla vorby sraegických dokumenů a nejdříve definují opaření a následně pro ao opaření sanovují cíle. Proože jednolivé RIS operují s různými pojmy, je řeba nejdříve definova pojem prioria. Pro pořeby éo analýzy je prioriou myšlena skupina opaření zaměřených na dosažení sraegických a dílčích cílů. Někeré RIS nepracují přímo s pojmem prioria, ale užívají akové pojmy jako émaická oblas, sraegické opaření, prioriní osa apod. Prioriy se dále člení na opaření a opaření se mohou členi na akiviy. Tabulka č. 96: Inovační sraegie v regionech regiony se schválenou RIS regiony s RIS v přípravě regiony bez RIS Jihočeský Královéhradecký Sředočeský Jihomoravský Vysočina Karlovarský Olomoucký Liberecký Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Hl. m. Praha Úsecký Zlínský Zdroj: vlasní zpracování Regionální inovační sraegie v krajích ČR V dalším exu je provedena analýza regionálních inovačních sraegií v jednolivých krajích ČR. V souladu s předchozím exem je pozornos zaměřena na sraegickou čás ěcho dokumenů, především na vymezené prioriy, ale éž sraegické a dílčí cíle.

279 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE 277 Hl. m. Praha Regionální inovační sraegie pro Prahu si neklade žádný základní cíl. Za hlavní cíl je však možné považova poslání sraegie, kerým je vyvoři příznivé prosředí pro využií vysokého vědeckovýzkumné a znalosního poenciálu Prahy, zejména prosřednicvím malých a sředních inovačních podniků, a přispě ak ke zvýšení konkurenceschopnosi hlavního měsa cesou rozvoje znalosní ekonomiky. Cíle jsou pak určeny pro jednolivá opaření. Tabulka č. 97: Prioriy RIS Hl. m. Prahy prioria 1. konkurenceschopný sekor inovačních podniků 2. akivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje inovačního podnikání 3. lidské zdroje pro inovace 4. poradenské služby a infrasrukura pro inovace 5. financování inovací 6. inovace jako součás regionálního rozvoje 7. meziregionální spolupráce Zdroj: Regionální inovační sraegie pro Prahu, 2004 Prioria 1 podporuje klasry a progresivní odvěví v regionu. Prioria 2 se zaměřuje na spolupráci vědeckovýzkumných insiucí s praxí a ransfer echnologií. Prioria 3 klade důraz na zvyšování kvalifikace pracovních sil. Prioria 4 usiluje o podporu infrasrukury (echnologická cenra, inkubáory) a poradensví pro inovace. Prioria 5 hledá možné finanční zdroje pro inovace. Prioria 6 se zaměřuje na rozvoj inovační kulury, inovačního prosředí a na koordinaci a řízení inovací v regionu. Poslední prioria není émaická, ale průřezová a ýká se spolupráce s jinými regiony a akéry. Jihočeský kraj RIS vychází z příčinného vzahu, kerý říká, že růs socio -ekonomické úrovně Jihočeského kraje je přímo úměrný úrovni inovační kapaciě regionu, resp. úrovni znalosní společnosi. Hlavním cílem sraegie je udržielný regionální sysém napojený na národní a mezinárodní úroveň, vyvořený za podpory doačních násrojů a dále ekonomicky soběsačný zaměřený/orienovaný na vyvoření a sabilizaci předpokladů a podmínek pro erciární vzdělávání s vazbou na vědecko- -výzkumné akiviy realizované v přímé inerakci s produkční (komerční) sférou. Z ohoo cíle byly odvozeny 4 prioriy. Tabulka č. 98: Prioriy RIS Jihočeského kraje prioria 1. resrukuralizace a rozvoj insiucí řeího supně vzdělání a VaV insiucí směrem k oevřenosi 2. rozvoj infrasrukurních, echnických a servisních předpokladů pro spolupráci a echnologický ransfer 3. posilování inovační výkonnosi produkční sféry 4. regionální inovační poliika a její provádění Zdroj: RIS Jihočeského kraje, 2008

280 278 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Prioria 1 (váha 30 %) se zaměřuje na vědeckovýzkumné insiuce, jejich funkčnos, efekiviu, spolupráci a uplaňování výsledků v praxi. Prioria 2 (30 %) usiluje o rozvoj vědeckoechnických parků a podnikaelských inkubáorů. Prioria 3 (30 %) klade důraz na spolupráci mezi firmami (např. klasry) a služby pro firmy (informace, zprosředkování zdrojů). Prioria 4 (10 %) má slouži pro implemenaci sraegie a pro vorbu analýz. Plzeňský kraj Hlavním cílem RIS Plzeňského kraje je budování komplexní inovační kapaciy regionu, kerá se projeví ve zvýšení výkonnosi regionální ekonomiky. RIS navrhuje 6 základních cílů pro různé oblasi a 3 cíle, keré se vzahují k 6 oblasem uvedených v základních cílech. Za prioriy je možné považova opaření, kerá se vzahují k jednolivým cílům. Tabulka č. 99: Prioriy RIS Plzeňského kraje prioria 1. vyváření podmínek pro rozvoj progresivních sekorů 2. zlepši infrasrukuru pro inovační firmy 3. budování nových a posilování exisujících kapaci výzkumu a vývoje (VaV) ve vazbě na podnikovou sféru 4. rozvoj lidských zdrojů 5. finanční zdroje pro inovační projeky 6. posílení image regionu (jako region progresivních echnologií), budování inovačního prosředí Zdroj: RIS Plzeňského kraje, září 2004 RIS se zaměřuje i na podporu určiých oborů významných pro Plzeňský kraj: informační echnologie a sofware, výroba elekrických srojů a zařízení, elekroechnický průmysl, plasikářský průmysl, poravinářský průmysl, průmysl savebních hmo, dřevozpracující průmysl, výroba počíačů. Prioria 2 se zaměřuje na fyzickou infrasrukuru (podnikaelské inkubáory, vědeckoechnické parky) a na služby (poradensví). Prioria 3 usiluje RIS o věší spolupráci výzkumu s podniky a o budování cener aplikovaného výzkumu. V oblasi vzdělávání klade RIS důraz na echnické obory a na výchovu k podnikaelsví. Prioria 5 se zaměřuje na vyhledávání finančních zdrojů. Prioria 6 navrhuje oceňova a propagova úspěšné inovace a firmy. Mezi průřezové prioriy RIS paří: plaforma komunikace, meziregionální spolupráce a zapojení do evropských síí. Karlovarský kraj Karlovarský kraj považuje RIS za základní kámen změny a přísupu k podpoře podnikání na regionální úrovni. Jejím cílem je vyváře a rozvíje podmínky podporující inovační proces v kraji, sysémově rozvíje inovační srukuru sousavnou a ineligenní podporu MSP, zdokonalova informační sysémy a vyvoři podmínky pro rozvoj informačních síí. V souladu s Programem rozvoje kraje (oblas Průmysl a služby) a z provedené SWOT analýzy je definován sraegický cíl RIS, kerým je účelné rozšíření inovačních procesů v Karlovarském kraji do všech hospodářských odvěví a v návaznosi na něj ři dílčí cíle: zvýšení konkurenceschopnosi firem, snižování nezaměsnanosi, zlepšení spolupráce subjeků inovační infrasrukury.

281 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE 279 Tabulka č. 100: Prioriy RIS Karlovarského kraje prioria 1. podpora inovací v podnikaelské sféře 2. zvýšení kvaliy lidských zdrojů v souladu s rhem práce 3. podpora spolupráce všech subjeků inovačního procesu Zdroj: RIS Karlovarského kraje, srpen 2004 Z ěcho výše uvedených cílů jsou odvozeny ři prioriy, zahrnující celkem pě opaření. Pro prioriu 1. Podpora inovací v podnikaelské sféře opaření 1.1. podpora VaV a inovací v MSP, 1.2. rozvoj infrasrukury pro VaV a inovace, pro prioriu 2. Zvýšení kvaliy lidských zdrojů v souladu s rhem práce opaření 2.1. podpora adapabiliy a mobiliy lidských zdrojů, pro prioriu 3. Podpora spolupráce všech subjeků inovačního procesu opaření 3.1. propagace a prezenace inovačních procesů, 3.2. zapojení do mezinárodních projeků VaV a inovací). Úsecký kraj Základem RIS je vymezení sraegického cíle: Dosažení srovnaelných invesic do inovací a ransferu echnologií s průměrem EU do roku Teno obecný cíl je dále promínu do sanovení specifických cílů. Pro eno účel Úsecký kraj vyvořil pě zájmových skupin, z nichž každá definovala cíle RIS. Cíle se čásečně překrývají a lze je sručně inerpreova ako: podpora VaV a inovačních firem, zapojení do mezinárodních projeků, podpora echnického školsví, přenos výsledků VaV do komerční sféry, komplexní a koordinované inovační poradensví. Z cílů byly následně zvoleny ři prioriy (viz abulka). Tabulka č. 101: Prioriy RIS Úseckého kraje prioria 1. spolupráce všech akérů výzkumu, vývoje a inovací 2. rozvoj infrasrukury pro výzkum, vývoj a inovace 3. finanční a poliická podpora výzkumu, vývoje a inovací Zdroj: RIS Úseckého kraje, kvěen 2005 Prioria 1. spolupráce všech akérů VaV a inovací vyplynula z pociu nedosaečné vzájemné informovanosi a nekoordinovanosi akivi v oblasi VaV a inovací. Prioria 2. rozvoj infrasrukury pro VaV a inovace se odvíjí z konsaování, že právě nerozvinuá infrasrukura je v rámci jednoného evropského rhu konkurenční nevýhodou. Základním nedosakem rozvoje inovací je poom nedosaek vlasního kapiálu MSP a pouze proklamovaná poliická podpora, což jsou hlavní důvody pro sanovení prioriy 3. finanční a poliická podpora VaV a inovací. V rámci jednolivých priori je definováno celkem 10 opaření. Pardubický kraj Sraegickým cílem RIS Pardubického kraje je dosažení kvaliy živoa obyvael regionu, jež by byla srovnaelná s vyspělými regiony Evropy, a o prosřednicvím zvýšení jeho konkurenceschopnosi a arakiviy pro invesice. Sraegie se orienuje na dvě émaické oblasi a v rámci ěcho oblasí jsou sanoveny prioriy. Témaickými oblasmi jsou Lidské zdroje a vzdělanos (prioria 1 3) a Infrasrukura pro podnikání, ekonomický poenciál, inovace (prioriy 4 8).

282 280 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Tabulka č. 102: Prioriy RIS Pardubického kraje prioria 1. rozvoj celoživoního vzdělání 2. zvýšení zájmu o echnické profese 3. rozvoj spolupráce mezi školsvím a podnikaelskou (zaměsnavaelskou) sférou 4. zvyšování konkurenceschopnosi firem 5. akivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání 6. rozvoj infrasrukury podporující inovace 7. zajišění finančních zdrojů pro MSP a inovační projeky 8. budování inovačního prosředí Zdroj: RIS Pardubického kraje, říjen 2006 Prioria 1 se zaměřuje na vzdělávání dle pořeb perspekivních oborů a firem. Prioria 2 chce zarakivni echnické profese. Prioria 3 se zaměřuje na spolupráci škol s podniky, a o včeně ransferu know -how. Prioria 4 v sobě zahrnuje podporu klasrů a podporu výzkumu, vývoje a inovací ve firmách. Prioria 5 má zvýši výzkumně -vývojové kapaciy regionu a poče spin-off firem. Prioria 6 se orienuje na fyzickou infrasrukuru (inovační cenra) a poradensví v oblasi inovací. Prioria 7 se zaměřuje na zprosředkování zdrojů pro inovační podniky. Prioria 8 se zaměřuje propagaci regionu a výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj byl prvním regionem v ČR, kerý přijal vlasní regionální inovační sraegii. Nejdůležiějším výsupem éo první verze RIS bylo založení Jihomoravského inovačního cenra (JIC). Po založení JIC se začalo pracova na druhé verzi RIS. V současné době se však již připravuje 3. verze RIS, kerá se bude vzahova na období RIS JMK si neklade jmenoviě hlavní cíl, en je ale možné čásečně odvodi z vize ( JMK bude v roce 2013 nejvíce inovaivní region v ČR a bude paři mezi prvních padesá nejinovaivnějších regionů v EU ). Shodná vize byla obsažena již ve druhé verzi RIS JMK. Oproi druhé verzi se však řeí verze RIS zaměřuje na nižší poče priori (zv. prioriních funkčních os). Tabulka č. 103: Prioriy RIS Jihomoravského kraje prioria 1. ransfer echnologií 2. poradensví a služby pro malé a sřední podniky 3. lidské zdroje 4. inernacionalizace Zdroj: RIS JMK 3 (pracovní verze) Pro každou prioriní osu je pak definován cíl, akiviy (akiviy jsou pro pořeby ohoo článku považovány za opaření) a projeky. Prioria 1 se zaměřuje především na spolupráci podnikového a vědeckovýzkumného sekoru. Prioria 2 je orienována na podporu začínajících inovačních firem (např. prosřednicvím podnikaelských inkubáorů a vědeckoechnických parků) a na financování inovačních projeků. Prioria 3 se zaměřuje na zkvaliňování lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace. Zaměřuje se ak např. na popularizaci přírodovědných a echnických oborů,

283 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE 281 zvyšování kvaliy vzdělávání, podporu nadaných sudenů a mobiliu vědeckovýzkumných pracovníků. Poslední prioriní osa svou pozornos upírá na mezinárodní spolupráci. Čyři výše uvedené funkční prioriy jsou doplněny čyřmi émaickými prioriami. V podsaě se jedná o oborové zaměření RIS na následující odvěví: srojírensví, elekroechnika, informační a komunikační echnologie a life -sciences. Zlínský kraj Zlínský kraj vychází z analýz inovačního prosředí, na jejichž základě definuje vizi pro oblas inovací, spočívající ve vyvoření arakivního prosředí pro inovující podniky. V návaznosi na vizi jsou definovány čyři prioriní osy (Lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnos, Podpůrná infrasrukura pro inovační prosředí, Podpora inovací firem, Meziregionální spolupráce a public relaions inovací), v jejich rámci devě cílů a souběžně ješě další dva cíle průřezové. Úspěšnos realizace sraegie bude ve značné míře závise na směřování a konkréních krocích jednolivých regionálních parnerů. Tabulka č. 104: Prioriy RIS Zlínského kraje prioria 1. lidské zdroje pro inovace a konkurenceschopnos 2. podpůrná infrasrukura pro inovační prosředí 3. podpora inovací firem 4. meziregionální spolupráce a public relaions inovací Zdroj: RIS Zlínského kraje, lisopad 2007 Pro prioriu 1 jsou vymezeny cíle podpora spolupráce firem s VŠ a se SŠ, pro prioriu 2 budování a rozvoj inovačního, VaV a poradenského zázemí, pro prioriu 3 podpora absorpční kapaciy firem a jejich zapojení do mezinárodních projeků v oblasi inovací a podpora inovačních akivi začínajících podnikaelů, pro prioriu 4 inernacionalizace akivi podnikaelského, akademického a veřejného sekoru v oblasi inovací a zvyšování povědomí o inovačních a VaV akiviách v rámci Zlínského kraje. Průřezové cíle jsou důraz na environmenální émaa při podpoře inovací a důraz na ekoinovace a rovné příležiosi v oblasi podnikání, VaV a inovací. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj přijal jako vhodnou neurálně defenzivní sraegii rozvoje echnických inovací a neurálně ofenzivní sraegii rozvoje komerčních inovací. V jejich rámci definuje kvaniaivní cílové hodnoy, jichž by v horizonu pěi le mělo bý dosaženo. Těmio cílovými hodnoami jsou: komerčně úspěšné echnické inovace, MSP s echnickým inovačním programem, inovační MSP zapojené do regionálních (nadnárodních) klasrů, paeny či licence na inovační know -how, nově zaváděné produky a služby v exisujících podnicích, nově vznikající MSP s programem komerčních inovací, podnikaelské subjeky využívající e-commerce. Pro jejich dosažení je nuné provés řadu organizačních, informačních, markeingových, personálních a finančních opaření a vybudova regionální rh s inovacemi.

284 282 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Tabulka č. 105: Prioriy RIS Moravskoslezského kraje prioria 1. vyvoření insiuc. podmínek pro zprosředkování poradenské a fin. podpory inovací 2. vybudování a zprovoznění informačních sysémů pro získávání informací o inovacích 3. nabídka možnosi prosor. a maeriálního zabezpečení saru echnolog. inovačních MSP 4. zabezpečení propagace nabídky služeb (založených na inovacích) subjeků MSP 5. vyvoření příležiosí pro cíl. výcvik a zvyšování odb. způsobilosí pracovníků inov. MSP 6. spolupráce regionální samosprávy s předsavieli zaměsnavaelů a zaměsnanců Zdroj: RIS Moravskoslezského kraje, srpen 2003 upraveno RIS Moravskoslezského kraje přímo nevymezuje prioriy, v návaznosi na sanové kvaniaivní cíle však definuje podmínky dosažielnosi ěcho sraegických cílů rozvoje echnických inovací (v abulce zahrnuy pod čísla 1, 2, 3, 5 a 6) a cílů rozvoje komerčních inovací (v abulce zahrnuy pod čísla 1, 2, 4 a 5). Tyo podmínky dosažielnosi cílů lze za daných okolnosí za prioriy označi. Liberecký kraj Liberecký kraj je zaím posledním krajem, kerý schválil vlasní Regionální inovační sraegii. RIS Libereckého kraje mapuje inovační prosředí, definuje jeho součási, subjeky, parnery, vazby, pořeby, podmínky a hledá cesy k nasavení a zlepšení prosředí příznivého pro inovace. Moivační charaker má zjevně uvedení ilusraivních příkladů úspěšných projeků v oblasi ransferu znalosí a echnologických inovací, informační společnosi a inovací pro udržielný rozvoj. Z hlediska realizace RIS je klíčovou podpora odvěví, kerá mají šanci bý i v budoucnu v evropském měříku konkurenceschopná. Tabulka č. 106: Prioriy RIS Libereckého kraje prioria 1. rozvoj konkurenceschopnosi prosřednicvím vyváření příznivého prosředí pro inovační podnikání, zejména malých a sředních firem 2. podpora rozvoje lidských zdrojů pro inovační proces 3. podpora a zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikaelského prosředí a znalosní ekonomiky 4. podnikové inovace 5. finanční zdroje pro zajišění inovačních akivi 6. meziregionální a mezinárodní spolupráce Zdroj: RIS Libereckého kraje, kvěen 2009 Liberecký kraj ve své RIS prezenuje šes priori a v jejich rámci pak vždy 3 5 opaření (celkový poče navržených opaření je 22). Pro každé opaření jsou definovány cíle, akiviy, cílové skupiny, realizáoři a způsob financování. Prioria 1 se zaměřuje především na inovační infrasrukuru (vědeckoechnické parky, podnikaelské inkubáory), poradenské služby a insiucionální podporu inovací. Prioria 2 je orienována na vzdělávání (včeně celoživoního) a rh práce. Prioria 3 je určena pro spolupráci v oblasi výzkumu a vývoje. Na podporu inovací v podnicích (prosřednicvím poradensví a spolupráce s osaními akéry) se zaměřuje prioria č. 4. Předposlední prioria

285 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE 283 se zabývá financováním podpory inovací. Specifikem Libereckého kraje je zaměření poslední prioriy na zahraniční (mezinárodní a přeshraniční) spolupráci. Královéhradecký kraj Regionální inovační sraegie Královéhradeckou kraje má prozaím zpracovanou svou analyickou čás (včeně provedení průzkumu inovačního prosředí v regionu), navrženou vizi, cíle, prioriy a opaření. Celý dokumen by měl bý schválen do konce roku 2009 a bude planý pro období Zasřešujícím subjekem v procesu vorby sraegie je Rada pro výzkum, vývoj a inovace Královéhradeckého kraje. Hlavním cílem sraegie je vyvoření prosoru pro dynamický rozvoj inovačních akivi na základě spolupráce regionální akérů s vazbou na sekundární a erciární vzdělávání a vybudování prosředí pro posilování progresivních oborů. Mezi progresivní obory v regionu jsou řazeny například medicína, farmacie, exil, echnické plasy, informační a komunikační echnologie, srojírensví, zemědělsví, dřevozpracující průmysl, energeika ad. Tabulka č. 107: Prioriy RIS Královéhradeckého kraje prioria 1. efekivní využií kapaci a poenciálu insiucí sekundárního a erciárního vzdělávání a výzkumných organizací 2. vyváření podmínek pro spolupráci v oblasi inovací 3. posilování inovační výkonnosi progresivních odvěví 4. rozvoj inovačního prosředí poradenské služby, publicia Zdroj: Malínová (2009) Sraegie je posavena na čyřech prioriách, přičemž pro každou prioriu je sanoveno několik specifických cílů (jeden až ři) a yo specifické cíle jsou naplňovány prosřednicvím jednoho nebo několika (max. 3) opaření. Prosřednicvím vznikajícího Regionálního inovačního fondu bude sraegie navázaná na rozpoče Královéhradeckého kraje Synéza regionálních inovačních sraegií Na základě provedených analýz je možné konsaova, že se jednolivé Regionální inovační sraegie shodují zejména ve sanovení ěcho prioriních oblasí: zvýšení spolupráce inovačních a VaV subjeků (regionální i meziregionální); rozvoj inovační infrasrukury; orienace na lidské zdroje a podporu zvyšování vzdělanosi; finanční podpora inovačních projeků MSP; přenos výsledků výzkumu a vývoje do komerční (podnikové) praxe. Za důležié dále všechny kraje považují insiucionální zabezpečení podpory inovací, což zahrnuje především monioring, poradensví a koordinaci v éo oblasi.

286 284 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE Tabulka č. 108: Prioriy RIS krajů ČR (synéza) Karlovarský Úsecký Zlínský Moravskoslezský Liberecký Praha Plzeňský Jihočeský Jihomoravský Pardubický Královéhradecký infrasrukura x x x x x x x x x x lidské zdroje x x x x x x x x x spolupráce x x x x x x x x x x x finanční zdroje x x x x x x x podpora inovací x x x x x x ransfer VaV x x x x x Zdroj: RIS jednolivých krajů (ci. viz. výše) Při bližším pohledu na abulku č. 108 je však řeba konsaova, že prezenované výsledky jsou do určié míry zavádějící a bez podrobného zohlednění dílčích priori ne zcela objekivní. Věšina regionů oiž podporuje všechny ze šesi uvedených oblasí, jen o buď považuje za samozřejmé a jako prioriu neuvádí (ypicky Podpora inovací ) nebo chápe pojmy jako synonyma (ypicky Spolupráce a Transfer VaV ). O rozdílném přísupu ke srukuře RIS a pořebě podrobnosi specifikova jednolivé prioriy vypovídá éž abulka č Její informační hodnoa spočívá především ve zdůraznění ohoo rozdílného přísupu, v žádném případě však z ní nelze odvozova závěry ýkající se kvaliaivního obsahu jednolivých RIS. Tabulka č. 109 vypovídá o poču opaření jednolivých RIS. Při sesavení abulky jsou zohledněny poznámky učiněné v analyické čási článku, jsou -li prioriy dále členěny na cíle, jsou cíle z logiky věci považovány za opaření. Pro Moravskoslezský kraj byly již s určiou mírou absrakce vyvozeny prioriy, a proo je nemožné v případě ohoo RIS idenifikova nějaká opaření. Tabulka č. 109: Poče opaření jednolivých RIS kraj poče opaření Hl. m. Praha 15 Jihočeský 11 Plzeňský 19 Karlovarský 5 Úsecký 10 Pardubický 15 Liberecký 22 Jihomoravský 34 Zlínský 11 Moravskoslezský Královéhradecký 16 Zdroj: vlasní zpracování

287 PRIORITY REGIONÁLNÍCH INOVAČNÍCH STRATEGIÍ V ČESKÉ REPUBLICE 285 Provedená analýza a následná synéza prokázaly řadu zajímavých zjišění. Tím nejpodsanějším je zřejmě malá regionální rozdílnos obsahové sránky jednolivých RIS. Dokumeny se významně liší vniřní srukurou a způsobem vymezení cílů, priori a opaření. Z věcného hlediska lze však idenifikova významnou shodu. Zdá se, že jednolivé RIS jsou éž značné obecné a nekonkréní. Auoři někerých z nich se snaží promínou regionální specifika alespoň do analyické čási dokumenů. Následné sraegické čási však již zůsávají věšinou v poloze obecných (univerzálních) návrhů, kerak zvýši inovační výkonnos regionů (krajů). Dokonce se zdá, že keroukoliv ze sraegií je poenciálně možné implemenova i v jiném regionu, než pro kerý byla vyvořena. Z ěcho závěrů však není možné odvodi, že by vorba RIS na úrovni krajů byla něčím zbyečným. Lze se pouze zoožni s konsaováním věšiny z nich, že důležié není dokumen vyvoři a schváli, ale především jej implemenova a ak dosáhnou sanovených cílů a naplni jednolivá dílčí opaření. Oevírají se éž další možnosi výzkumu v oblasi vorby sraegických dokumenů určených pro řízení rozvoje území, zejména hodnocení vzahu mezi obecnými sraegiemi rozvoje kraje a RIS.

288 286

289 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR Programová podpora inovací v regionech ČR Proože ČR vsoupila do EU v roce 2004, nemohla využíva prosředky ze srukurálních fondů v celém období , ale pouze ve zkráceném programovacím období Hlavním cílem, kerý by měl bý dosažen prosřednicvím pomoci ze srukurálních fondů, je udržielný rozvoj založený na konkurenceschopnosi. Teno cíl znamená, že české hospodářsví by mělo růs rychleji než je průměrný růs hospodářsví v EU, že se zvýší konkurenceschopnos České republiky v EU a že se urychlí kvaliaivní změny v ekonomice. Pro účely naplnění ohoo cíle bylo vyvořeno pě operačních programů. Pro podporu podnikání a inovací byl určen Operační program Průmysl a podnikání (OPPP), kerý inovační podnikání podporoval buď nepřímo prosřednicvím rozvoje podnikaelského prosředí (prioria 1) nebo přímo prosřednicvím finanční podpory podnikům (prioria 2). Na celý operační program bylo alokováno cca 348 mil. EUR (cca 9,568 mld. Kč dle kurzu ČNB k ), což je asi 18 % celkové pomoci ze srukurálních fondů pro ČR. Hlavním cílem OPPP bylo posílení konkurenceschopnosi průmyslu a podnikaelských služeb. Řídícím orgánem OPPP je Minisersvo průmyslu a obchodu, kerý celý program realizovalo s pomocí čyř implemenačních agenur (CzechInves, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Czechrade a Česká energeická agenura). Realizace programu probíhala na území zv. Cíle 1, což je celé území ČR mimo hl. m. Prahy a program byl realizován prosřednicvím 11 dílčích programů. Pro naši analýzu jsme si vybrali 2 programy OPPP, keré byly nejěsněji svázány s podporou inovací. Jsou o program Prosperia (součás Prioriy 1) a program Inovace (součás Prioriy 2) Program Prosperia Program Prosperia podporoval infrasrukuru pro posilování vazeb mezi výzkumnou a průmyslovou sférou, infrasrukuru pro průmyslový výzkum, echnologický rozvoj a inovace a zlepšení prosředí pro echnologicky orienované firmy. Z programu bylo financováno zakládání a fungování podnikaelských inkubáorů, vědeckoechnických parků (neboť y vyvářejí podmínky pro vznik a rozvoj malých a sředních inovačních firem zaměřených na realizaci nových echnologií a konkurenceschopných výrobků a služeb) a cener pro ransfer echnologií. Programu se mohla zúčasni jakákoliv právnická osoba, kerá působí jako provozovael vědecko -echnického parku, inkubáoru nebo cenra pro ransfer echnologií a kerá prokázala spolupráci s vysokou školou nebo výzkumným úsavem. Projeky mohly zahrnova savební invesiční akce, nesavební invesiční akce

290 288 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR (např. pořízení nemoviosi, pořízení nehmoného majeku ad.) a činnosi a služby. Na program bylo přiděleno 16 % prosředků určených pro OPPP, j. cca 56 milionů EUR. Žadael mohl získa doaci až do výše 75 % uznaelných nákladů a absoluní výše doace se pohybovala buď v rozmezí 0,5 30 mil. Kč (projek bez savebních prací) nebo mil. Kč (projek se savebními pracemi). Z programu Prosperia bylo celkem podpořeno 32 projeků ze 70 podaných žádosí. Zbývající projeky nebyly podpořeny z různých důvodů. Nejvíce podaných (20), ale i podpořených (7) projeků pocházelo z Jihomoravského kraje. 1 Do rojice krajů s nejvyšším počem podpořených projeků paří ješě Zlínský (6) a Moravskoslezský (5) kraj. Pokud by podpořené projeky byly vzaženy k poču obyvael, bylo by nejvíce projeků ve Zlínském kraji (3,18 projeků na 100 is. obyvael) a v Jihomoravském kraji (1,93). Žádné žádosi o podporu nebyly podány v Karlovarském a Libereckém kraji. V kraji Vysočina sice 3 žádosi byly podané, ale žádný projek nebyl podpořen. Bližší údaje o poču projeků v jednolivých krajích jsou uvedeny v grafu č. 85. Teno graf zobrazuje aké úspěšnos jednolivých krajů, edy jaké proceno podaných žádosí bylo skuečně podpořeno. Za nejúspěšnější kraje ako můžeme označi kraje Královéhradecký a Plzeňský (100 %), naopak nejméně úspěšný je kraj Vysočina (0 %). Graf č. 85: Projeky podané do programu Prosperia Poče projeků * * * * * * Schválené projeky Vyřazené projeky * * JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Poznámka: souče schválených a vyřazených projeků udává celkový poče podaných projeků. Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves, vlasní výpočy * * * * Úspěšnos (v %) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % Úspěšnos (%) Graf č. 86 ukazuje procenuální podíl krajů na podaných žádosech, podpořených projekech a na získané podpoře. Z grafu je parné, že nejvěší podíl podaných (28,57 % ze všech projeků v ČR) a podpořených (21,88 % ze všech projeků v ČR) projeků pochází opě z Jihomoravského kraje. Na doacích bylo v programu Prosperia rozděleno Kč. Nejvěší díl éo čásky (18,84 %) puoval do Sředočeského kraje, následovaly ho kraje Pardubický (16,92 %) a Jihomoravský (14,85 %). Z ěcho údajů logicky vyplývá, že v Plzeňském a Pardubickém kraji sice bylo podpořeno relaivně málo projeků, ale yo projeky byly podpořeny vysokou čáskou (jednalo se o vůbec nejvyšší možnou výši podpory). 1 Poznámka: kraje jsou v éo analýze sledovány podle mísa realizace projeku, nikoliv podle sídla žadaele.

291 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR 289 Graf č. 86: Podíl krajů na vybraných výsledcích programu Prosperia % 25 % Podíl kraje na ČR (%) 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Podané projeky Schválené projeky Přiznaná podpora Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves; vlasní výpočy V grafu č. 87 je zobrazena výše doace pro jednolivé kraje v přepoču na obyvael. Z ohoo hlediska lze za nejúspěšnější označi kraje Pardubický a Zlínský. Nadprůměrná výše doace byla přidělena ješě v krajích Sředočeském, Plzeňském a Jihomoravském. Graf č. 87: Doace z programu Prosperia na obyvael 600 Výše doace na is. obyv. (v is. Kč) JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Výše doace Průměr ČR Medián ČR Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves; vlasní výpočy Program Inovace Program Inovace byl hlavním násrojem na přímou podporu inovací v podnicích. Financoval projeky zaměřené na zvýšení echnických a užiných hodno výrobků, echnologií a služeb, v ideálním případě se jednalo o projeky, keré komercionalizovaly výsledky výzkumu a vývoje. Bylo ak například možné podpoři přípravu výroby a dokončení konsrukce výrobku, zavedení nové echnologie na zkvalinění výsledných vlasnosí produku nebo zkvalinění poskyovaných služeb. Uznaelnými náklady byly především náklady na pořízení hmoného a nehmoného dlouhodobého majeku. Programu se mohly účasni podniky všech velikosí, pro malé a sřední podnikání byly sanoveny mírně odlišné podmínky. Program Inovace byl pro podniky velmi arakivní, a proo muselo bý brzy po jeho vyhlášení pozasaveno přijímání projeků a před novou výzvou byly upraveny podmínky programu. V první verzi programu bylo možné poskyova podporu formou doací a zvýhodněných úvěrů, ve druhé verzi pouze doace. Na program

292 290 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR bylo přiděleno 12 % prosředků určených pro OPPP, j. cca 42 milionů EUR. Žadael mohl získa doaci až do výše 46 % uznaelných nákladů a absoluní výše doace se pohybovala v rozmezí 3 25 mil. Kč. Program Inovace podpořil celkem 90 projeků ze 331 podaných žádosí. Nejvíce podaných projeků bylo ve Sředočeském (61) a Jihomoravském kraji (55). Ve sejných krajích bylo rovněž podpořeno nejvíce projeků (SČ 46, JM 36). Pokud by podpořené projeky byly vzaženy k poču obyvael, bylo by nejvíce projeků v Pardubickém kraji (1,77 projeků na 100 is. obyvael) a v Jihomoravském kraji (1,68). Žádná žádos o podporu nebyla schválena v Karlovarském kraji. Bližší údaje o poču projeků v jednolivých krajích jsou uvedeny v grafu č. 88. V grafu je zobrazena aké úspěšnos jednolivých krajů, edy jaké proceno podaných žádosí bylo skuečně podpořeno. Za nejúspěšnější kraje ako můžeme označi kraje Liberecký (40 %) a Pardubický (39,13 %), naopak nejméně úspěšný je Karlovarský kraj (0 %). Graf č. 88: Projeky podané do programu Inovace Poče projeků * * * * * JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Schválené projeky * * * Vyřazené projeky Poznámka: souče schválených a vyřazených projeků udává celkový poče podaných projeků. Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves, vlasní výpočy * * * * * Úspěšnos (v %) * 45 % 40 % 35 % 30 % 25 % 20 % 15 % 10 % 5 % 0 % Úspěšnos (%) Graf č. 89 ukazuje procenuální podíl krajů na podaných žádosech, podpořených projekech a na získané podpoře. Z grafu je zřejmé, že nejvěší podíl podaných projekech má Sředočeský kraj (18,43 % ze všech projeků podaných v celé ČR). Nejvěší podíl na podpořených projekech má Jihomoravský kraj (20,21 % všech podpořených projeků v ČR). Na doacích bylo v programu Inovace rozděleno Kč. Nejvěší díl éo čásky (16,86 %) směřoval do Jihomoravského kraje, dále pak do krajů Sředočeského (15,45 %) a Královéhradeckého (15,09 %). Graf č. 89: Podíl krajů na vybraných výsledcích programu Inovace % 20 % Podíl kraje na ČR (%) 15 % 10 % 5 % 0 % JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Podané projeky Schválené projeky Přiznaná podpora Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves; vlasní výpočy

293 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR 291 V grafu č. 90 je zobrazena výše doace pro jednolivé kraje v přepoču na obyvael. Z ohoo hlediska získaly jednoznačně nejvyšší podporu kraj Pardubický (cca 396 is. Kč/1 000 obyvael) a Královéhradecký (cca 381 is. Kč). Až s velkým odsupem se umísily další kraje. Nadprůměrná výše doace byla přidělena ješě v krajích Jihomoravském a Sředočeském. Graf č. 90: Doace z programu Inovace na obyvael 400 Výše doace na is. obyv. (v is. Kč) JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Výše doace Průměr ČR Medián ČR Zdroj: informační sysém ISOP, CzechInves; vlasní výpočy Podpora inovací v programovacím období Na Operační program Průmysl a podnikání navázal v novém programovacím období Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Globálním cílem OPPI je zvýši do konce programovacího období konkurenceschopnos české ekonomiky a přiblíži inovační výkonnos sekoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Na celý operační program je alokováno cca mil. EUR (cca 98,4 mld. Kč dle kurzu ČNB k ), což je asi 18 % prosředků na všechny operační programy. Řídícím orgánem OPPI je opě Minisersvo průmyslu a obchodu, keré celý program realizuje pomocí dvou implemenačních agenur (CzechInves, Českomoravská záruční a rozvojová banka). Realizace programu probíhá na území zv. Konvergence, což je opě celé území ČR mimo hl. m. Prahy. Původní operační program byl všeobecně považován za úspěšný, a proo i nově vyvořený program na svého předchůdce úzce navazuje. OPPI se člení na 15 dílčích programů, přičemž věšina z nich má svého předchůdce již v OPPP. Na podporu inovací se opě nejvíce zaměřují programy Prosperia, Inovace a nově aké program Poenciál. Program Prosperia opě podporuje podnikaelské inkubáory, vědeckoechnické parky, cenra pro ransfer echnologií a nově i vyváření síě business angels. Formou podpory je doace, kerá může čini mil. Kč (projek zahrnující savební práce), příp mil. Kč (projek nezahrnující savební práce). Výše podpory je blíže upřesňovaná v jednolivých výzvách. Program Inovace byl nově rozdělen na dvě čási: Inovace Inovační projek a Inovace Projek na ochranu práv průmyslového vlasnicví (IPR). Čás inovační projek financuje obdobné akiviy jako program Inovace v předchozím období (výše doace je do 75 mil. Kč), čás IPR podporuje akiviy směřující k ochraně práv průmyslového vlasnicví (max. výše doace se pohybuje v řádu sovek isíc Kč). Pro obě čási programu jsou vypisovány samosané výzvy, kde je výše podpory určena přesněji. Nový program Poenciál pomocí doací (až do výše 75 mil. Kč) podporuje budování výzkumných a vývojových cener v podnicích.

294 292 PROGRAMOVÁ PODPORA INOVACÍ V REGIONECH ČR Programové období je eprve ve své polovině, a proo realizaci jednolivých programů můžeme hodnoi pouze omezeně. V programu Prosperia byly prozaím schváleny pouze 2 projeky, oba dva se nachází v Jihomoravském kraji a bylo na ně alokováno necelých 18 mil. Kč. Výsledky programů Inovace a Poenciál (sav k ) jsou prezenovány v následujících grafech. Mezi schválenými projeky převažují zejména projeky ze Sředočeského, Jihomoravského a Zlínského kraje. V každém kraji (s výjimkou programu Inovace IPR v krajích Pardubickém a Karlovarském) byl schválen u každého programu alespoň 1 projek. V programu Inovace Inovační projek bylo prozaím podpořeno 173 projeků s celkovou výši podpory Kč. V programu Inovace IPR byla prosřednicvím 88 projeků rozdělena čáska Kč. V rámci programu Poenciál bylo podpořeno 106 projeků, kerým byla přidělena doace ve výši Kč. Podíl jednolivých krajů (dle mísa realizace projeku) na podpořených projekech ukazuje graf č. 91. Graf č. 91: Podíl krajů na celkovém poču schválených projeků v ČR (sav k ) 20 % Podíl na poču projeků ČR (%) 15 % 10 % 5 % 0 % JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Inovace In. projek Inovace IPR Poenciál Zdroj: -oppi.cz Graf č. 92 ukazuje podíly jednolivých krajů na celkovém objemu přidělené podpory v rámci analyzovaných programů. U programu Inovace Inovační projek směřuje nejvěší čás podpory do Zlínského kraje, v případě programu Inovace IPR do Jihomoravského kraje a v případě programu Poenciál do Sředočeského kraje. Graf č. 92: Podíl krajů na schválené výši doace (sav k ) 20 % Podíl na přiznané podpoře v ČR (%) 15 % 10 % 5 % 0 % JČ JM HK MS OL PU PL SČ UL VY ZL LB KV Inovace In. projek Inovace IPR Poenciál Zdroj: -oppi.cz

295 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA V REGIONECH ČR Inovační infrasrukura v regionech ČR Mezi infrasrukuru na podporu inovačního podnikání jsou řazeny především podnikaelské inkubáory (PI) a vědeckoechnické parky (VTP). Iniciaiva pro zakládání podnikaelských inkubáorů a vědeckoechnických parků se objevuje především na regionální úrovni. Impuls k zakládání PI a VTP obvykle vychází od kraje, obce anebo univerziy. Rozvoj éo infrasrukury bývá zakoven i v regionálních inovačních sraegiích, o kerých je pojednáno v kapiole 3.4. Vědecké parky začaly vznika zejména z důvodu odsranění bariér mezi vědecko -výzkumnou a podnikaelskou sférou a z důvodu urychlení inovačního procesu. Vývoj inkubáorů i vědeckoechnických parků vedl posupem času k jejich účelnému propojení a dnes jsou inkubáory časo součásí vědecko -echnických parků anebo sídlí v jejich sousedsví a firmy opoušějící inkubáor časo přesunují své akiviy právě do vědeckoechnických parků. Vědeckoechnické parky jsou komplexy budov (výrobní haly, sklady, laboraoře, výzkumně- -vývojové prosory, kanceláře, konferenční sály apod.). Podnikaelé si zde mohou pronajmou buď sávající budovy anebo pozemky, kde si na základě smluvní dohody mohou vybudova vlasní pořebné objeky. VTP jsou časo umísněny v blízkosi vysokých škol (příp. výzkumných úsavů), neboť pro firmy ve VTP je ypické, že spolupracují s výzkumnou sférou. Podnikaelský inkubáor je zařízení (budova) určené začínajícím firmám, keré jim má pomoci v počáeční fázi podnikání. Jsou o prosory, kde jsou vyvořeny výhodné podmínky pro začínající podnikaele. Těmi jsou například zvýhodněný nájem, sdílení infrasrukury a vybavení, zvýhodněné provozní služby a především pak služby zaměřené na rozvoj podnikaelských dovednosí. Od VTP se odlišuje zejména ím, že je určen pro velmi mladé firmy. Důvody k zakládání VTP a PI a určení jejich hlavních cílů závisí na specifikách daného regionu. Důležiou roli ale obvykle hrají ekonomická úroveň regionu, sav nezaměsnanosi, úroveň a rozsah podnikaelské sféry, exisence velkých firem, poče nově zakládaných firem, příomnos univerzi, odborných škol a vědeckovýzkumných insiucí, vývoj progresivních echnologií a snaha mísních orgánů o řešení hospodářsko -sociálních problémů (Konečný a kol., 2001). Obecným úkolem inovační infrasrukury je podpora regionálního rozvoje a zvyšování konkurenceschopnosi. Jedním z očekávaných základních úkolů je vorba nových pracovních mís (eno cíl je však nuné brá s určiou rezervou, zejm. v případě podnikaelských inkubáorů, kde sídlí malé firmy). V současné době je hlavní důraz kladen na význam VTP a PI při rozvoji inovací, při ransferu echnologií (zejména z vysokých škol a výzkumných úsavů) a při vorbě nových spin-off firem. Podnikaelské inkubáory a vědeckoechnické parky fungují v ČR již od 90. le, avšak ve věší míře se začaly objevova po roce 2004, kdy ČR vsoupila do EU a začala ak inenzivněji čerpa prosředky ze srukurálních fondů. Hlavním finančním zdrojem pro rozvoj PI a VTP je v současné době program Prosperia (viz kapiola 3.5). Následující čás podává sručný přehled o exisujících

296 294 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA V REGIONECH ČR vědeckoechnických parcích a podnikaelských inkubáorech v ČR. Nezabýváme se zde Karlovarským krajem, neboť na jeho území není žádný podnikaelský inkubáor ani vědeckoechnický park. Jihočeský kraj Třeboňské inovační cenrum, jehož zakladaeli a provozovaeli jsou společnosi ENVI, s.r.o. a ENKI o.p.s., provozuje vědeckoechnický park a podnikaelský inkubáor. Jeho činnos byla zahájena v roce 2004 a v následujících leech byly prosory dále rozšiřovány. Hlavními parnery TIC jsou Jihočeská univerzia České Budějovice Úsav fyzikální biologie, Úsav sysémové biologie a ekologie AV ČR a ČVUT Praha, Fakula srojní. TIC se zaměřuje zejména na solární a jiné energeické programy, srojírenskou ekoechniku, inovace a podnikání v oblasi jemné mechaniky a opiky, využívání kořenových čisíren, bioechnologie a ekoechniku v oblasi servalého hospodaření s lákami v krajině. V Jihočeském kraji od roku 2005 dále působí Bioechnologický inkubáor v Nových Hradech, kerý je součásí Akademického a univerziního cenra Nové Hrady. Na jeho vybudování přispěl Sání fond živoního prosředí ČR, Jihočeská univerzia, Jihočeský kraj a Evropská unie. Inkubáor je určen pro začínající firmy z oblasi bioechnologií. Zakladaelem Jihočeského vědeckoechnického parku České Budějovice je Jihočeská univerzia a Jihočeská agenura pro podporu inovačního podnikání, o.p.s. VTP byl založen v roce 2008 a specializuje se na bioechnologické firmy. Jihomoravský kraj Hlavním provozovaelem inovační infrasrukury v kraji je Jihomoravské inovační cenrum, keré spravuje Technologický inkubáor I (od roku 2003), Technologický inkubáor II (od roku 2008) a bioechnologický inkubáor INBIT (od roku 2008). Nejedná se však pouze o podnikaelské inkubáory, čás ěcho budov funguje jako vědeckoechnický park. Jihomoravské inovační cenrum je zájmovým sdružením právnických osob, jehož členy jsou 4 vysoké školy, Sauární měso Brno a Jihomoravský kraj. V budoucnu by sí inkubáorů provozovaných Jihomoravským inovačním cenrem měla bý ješě rozšířena. Dalším inkubáorem a VTP a na území Brna je Vědeckoechnický park Brno-Jih. Provozovaelem zařízení, keré bylo oevřeno v červnu 2007, je VÚSH, a. s. (Výzkumný úsav savebních hmo). Nejsarším vědeckoechnickým parkem v Jihomoravském kraji je však Český echnologický park, kerý je budován akciovou společnosí Technologický Park Brno jako společná invesice Měsa Brna a briské nadnárodní firmy P&O. Společnos spolupracuje s Vysokým učením echnickým v Brně, keré je aké akcionářem společnosi. Hl. m. Praha Vědecký inkubáor ČVUT byl oevřen v lednu 2006 a je provozován Technologickým a inovačním cenrem ČVUT. TIC ČVUT bylo založeno již v roce 1991, avšak až do roku 2006 využívalo prosory v Praze-Moole. Nový vědecký inkubáor v Praze-Dejvicích (v kampusu ČVUT) byl v lednu 2006 oevřen za spolupráce ČVUT a švédské firmy IKANO, kerá inkubáor podpořila finančně i svým know-how. Začákem roku 2008 zahájil provoz nový podnikaelský inkubáor v Praze-Libni, kde byl zrekonsruován sarý nevyužívaný průmyslový objek (brownfield) a přeměněn na Inovační cenrum a podnikaelský inkubáor. Projek je realizován Technologickým inovačním cenrem ČKD Praha, z.s.p.o. V Praze funguje aké Vědeckoechnický park Výzkumný a zkušební leecký úsav Praha, a. s. Po úlumu leeckého průmyslu po roce 1989 VZLÚ své leecké akiviy podsaně omezil. K vyížení svých kapaci vybudoval VZLÚ posupně Vědecko -echnický park VZLÚ Praha, kerý funguje od roku 1996.

297 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA V REGIONECH ČR 295 Královéhradecký kraj Provozovaelem vědeckoechnického parku na bývalém vojenském leiši v Hradci Králové je společnos Technologické cenrum Hradec Králové, o.p.s. Součásí VTP je i podnikaelský inkubáor a cenrum pro ransfer echnologií. Technologické cenrum bylo založeno Měsem Hradec Králové. Prvním vědeckoechnickým parkem (dle Společnosi vědeckoechnických parků) na území Královéhradeckého kraje je ve Dvoře Králové nad Labem působící firma CTTV INOTEX Cenrum exilních echnologií. Cenrum exilních echnologií a vzdělávání je provozováno jako samosaná organizační jednoka firmy INOTEX, s.r.o. (násupnická organizace po Výzkumném úsavu exilního zušlechťování). Tao organizace však působí spíše jako výzkumný úsav než jako klasický vědeckoechnický park. Liberecký kraj V Libereckém kraji funguje pouze jeden VTP, a o Technologický park při VÚTS Liberec, a. s. Byl vybudován rekonsrukcí sávajících prosor Výzkumného úsavu exilních srojů Liberec, a. s. Moravskoslezský kraj Vědecko -echnologický park Osrava, a. s., byl vybudován na zelené louce v sousedsví areálu VŠB-TU Osrava. Zakladaeli společnosi Vědecko -echnologický park Osrava, a. s. jsou Sauární měso Osrava, Agenura pro regionální rozvoj, a. s. Osrava, VŠB-Technická univerzia Osrava, Osravská univerzia a Slezská univerzia Opava. Hlavním cílem projeku je vybudova v rámci regionu, v kooperaci s univerziami a vědecko -výzkumnými insiucemi, vrcholové pracovišě sloužící ke koordinaci vědeckého a echnologického výzkumu a ransferu pokročilých echnologií. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších VTP v ČR. Podnikaelský inkubáor a vědeckoechnický park BIC Osrava provozuje BIC Osrava, s.r.o. Společníky BIC Osrava, s.r.o., je několik soukromých firem (např. VÍTKOVICE, a. s., v jejichž prosorách inkubáor sídlí). Inkubáor byl oevřen v roce 1993 a v roce 2006 došlo k jeho významnému rozšíření. V kvěnu 2008 byl v areálu VŠB-TUO v Osravě-Porubě oevřen Podnikaelský inkubáor VŠB TUO. Jedním z úkolů inkubáoru je rozšíři výzkumné a vývojové akiviy univerziy směrem k podpoře a realizaci inovací. Součásí inkubáoru je Regionální cenrum ransferu echnologií. Vědeckoechnologický park Dako v Perovicích u Karviné zahájil svoji činnos v roce Hlavní prioriou parku je rozvoj malých a sředních inovačních firem v regionu. Regionální inovační cenrum Frýdek-Mísek s.r.o. bylo založeno v roce 1991 v prosorách Výzkumného úsavu hunicví železa Dobrá, a o jako vniřní jednoka, od roku 1996 exisuje RIC F-M jako samosaná společnos. Mezi společníky jsou měso Frýdek-Mísek, obec Dobrá a Agenura pro regionální rozvoj, a. s. Osrava. Podnikaelský inkubáor STEEL IT v Třinci byl oevřen na jaře 2007 a slouží zejména začínajícím firmám z oblasi informačních a komunikačních echnologií v Těšínském Slezsku. Inkubáor se nachází ve zrekonsruovaném 6. podlaží hoelu STEEL. Hlavními parnery projeku jsou Insiu EuroSchola a Hospodářská rozvojová agenura HRAT. V roce 2008 byl vybudován v areálu průmyslové zóny nový podnikaelský inkubáor ve Fulneku. Inkubáor vznikl rekonsrukcí bývalých objeků zemědělského družsva. Zřizovaelem inkubáoru je společnos RVP Inves, a. s. Olomoucký kraj Vědeckoechnický park Univerziy Palackého v Olomouci byl založen v roce V roce 2007 k němu přibyl i podnikaelský inkubáor. Zřizovaelem jsou Univerzia Palackého v Olomouci a sauární měso Olomouc.

298 296 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA V REGIONECH ČR V daabázi Společnosi vědeckoechnický parků se jako VTP objevuje aké Podnikaelský a inovační park Agriec, s.r.o., v Šumperku. Teno subjek však funguje spíše jako výzkumný úsav než VTP. Nový podnikaelský inkubáor se připravujev Přerově. Přerovský podnikaelský inkubáor bude provozován společnosí PPI, z.s.p.o., a mezi jeho hlavní parnery již nyní paří Vysoká škola logisiky, o.p.s., Prosperia, o.p.s., a Měso Přerov. Pardubický kraj V roce 2008 byl v Pardubicích dobudován TechnoPark Pardubice, jehož součásí je jak podnikaelský inkubáor, ak vědeckoechnický park. TechnoPark je společným projekem Pardubického kraje, Univerziy Pardubice a společnosi FREE ZONE Pardubice, a. s. (v é má zasoupení i Měso Pardubice). Areál TechnoParku je součásí Měsské průmyslové zóny. Kvůli nízké obsazenosi prosor se však TechnoPark po ročním působení nachází ve finančních obížích. Plzeňský kraj V Plzeňském kraji je jeden podnikaelský inkubáor, kerý je úzce napojen na vědeckoechnický park. Plzeňský inkubáor je provozován společnosí BIC Plzeň, s.r.o., jež je ve vlasnicví Sauárního měsa Plzeň a VTP je provozován firmou Vědeckoechnický park Plzeň, a. s. Provoz inkubáoru a vědeckoechnického parku byl zahájen v roce 1992, prosory však byly neusále rozšiřovány a nejvěšího rozšíření se dočkaly v roce Celý areál se nachází v ěsném sousedsví průmyslové zóny Borská pole. Sředočeský kraj První podnikaelský inkubáor ve Sředočeském kraji zahájil svoji činnos v říjnu 2007, kdy byla posavena hlavní budova echnologického parku a inkubáoru v Březně (u Mladé Boleslavi), jejichž provozovaelem je soukromá společnos VYRTYCH Technologický park a Inkubáor, s.r.o. V roce 2008 zahájil svůj provoz podnikaelský inkubáor v Nymburku, kerý se skládá z adminisraivní budovy a výrobní haly. Invesorem savby a provozovaelem inkubáoru je příspěvková organizace Podnikaelský inkubáor Nymburk. Ve Sředočeském kraji působí několik vědeckoechnických parků, keré úzce spolupracují s výzkumnými úsavy a keré využívají blízké vzdálenosi k Praze. V Husinci působí Vědecký a echnologický park Řež, jehož zakladaelem je Úsav jaderného výzkumu Řež. Dále se zde nachází Vědecko -echnický park Msěice (v obci Zeleneč), jehož zakladaelem je firma EUROSIGNAL, a. s. Jeho součásí je aké podnikaelský inkubáor. Vědeckoechnický park se nachází aké v Rozokách u Prahy (VTP Rozoky a. s.). Další vědeckoechnický park provozuje Sředočeské inovační cenrum, o.p.s. v obci Zlaníky-Hodkovice. Vědeckoechnickým parkem je aké VTP Inovační echnologické cenrum Výzkumný úsav kovů, a. s. v Panenských Břežanech. Park byl založen v roce 1993 jako jeden z prvních echnologických parků v ČR. Úsecký kraj Nejsarší podnikaelský inkubáor v Úseckém kraji je součásí Podnikaelského a inovačního cenra VÚHU, a. s. (Výzkumný úsav pro hnědé uhlí) a nachází se v komplexu VTP v Mosě-Kopisech. Jako vědeckoechnický park funguje obecně prospěšná společnos Technologický park Chomuov, kerá byla v roce 2002 založena Okresní hospodářskou komorou, Asociací mezinárodní spolupráce firem a společnosmi Finess Company, EDOST a HS Projec. Kraj Vysočina V okrese Třebíč vznikl ojedinělý projek Síť podnikaelských inkubáorů na Třebíčsku, na němž se podílí několik obcí. Účelem projeku je zlepšení podmínek pro začínající podnikaele na

299 INOVAČNÍ INFRASTRUKTURA V REGIONECH ČR 297 Třebíčsku. V rámci projeku bylo zrekonsruováno několik nemoviosí ve vlasnicví obcí (6 inkubáorů + 1 výzkumné a vývojové cenrum). Za účelem realizace projeku došlo ke vzniku společného subjeku zájmového sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska. Ve sdružení jsou členy následující subjeky: Měso Třebíč, Měso Moravské Budějovice, Měso Náměšť nad Oslavou, Měso Hroovice, Měso Jaroměřice nad Rokynou, Měso Jemnice, Obec Okříšky, Hospodářská komora Třebíč a Západomoravská vysoká škola Třebíč. Podnikaelské inkubáory se nachází v Třebíči, Moravských Budějovicích, Náměši nad Oslavou, Hroovicích, Jaroměřicích a Jemnici. Vědeckoechnický park se na Vysočině nachází jeden, a o Podnikaelský a inovační park Havlíčkův Brod, s.r.o. Je provozován od roku 1999 v prosorách Výzkumného úsavu bramborářského. Zlínský kraj Provozovaelem podnikaelského inkubáoru a vědeckoechnického parku ve Zlíně je Technologické inovační cenrum, s. r. o. Společnos založili Univerzia Tomáše Bai ve Zlíně a Zlínský kraj. Provoz podnikaelského inkubáoru byl zahájen v roce 2005 a koncem roku 2006 se inkubáor přesěhoval do zrekonsruované budovy č. 23 v areálu Svi, kerá paří do vlasnicví Sauárního měsa Zlín. V éo budově bylo vybudováno zv. Podnikaelské inovační cenrum, což je projek, jehož smyslem je na jednom mísě poskyova různé podpůrné služby (na jednom mísě je edy inkubáor, VTP a další podpůrné a poradenské organizace). Dalším vědeckoechnickým parkem ve Zlíně je Vědeckoechnický park Univerziy Tomáše Bai, kerý byl založen v roce Jeho součásí je i cenrum pro ransfer echnologií. Podnikaelský inkubáor Vseín byl oevřen v červenci 2007 a je umísěn v rekonsruovaném pamákově chráněném objeku Mašaliska. Provozovaelem inkubáoru je Agenura pro ekonomický rozvoj Vseínska, o.p.s. Podnikaelský inkubáor ve Slavičíně byl oevřen v září 2007 v areálu firmy Prabos a jeho provozovaelem je Regionální cenrum kooperace, a. s. (společný projek Měsa Slavičín a společnosi INTEC, s.r.o.).

300 298

301 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Hodnocení konkurenční pozice českých regionů NUTS2 v rámci zemí V-4 V konexu émaického zaměření éo monografie je následující regionální analýza zaměřena na země skupiny V-4 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), keré pojí jak blízkos geografická, ak poliicko -ekonomická. Uvedené země jsou analyzovány na regionální úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosi). Hlavním důvodem pro volbu éo úrovně je dosupnos saisických da. Auoři současně upozorňují na určié omezení vypovídací schopnosi prezenovaných da s ohledem na fak, že jednoky NUTS 2 jsou v převážně vyvořeny uměle a nereprezenují přirozené funkční regiony. I přeso lze považova závěry sudie za přínosné a dosaečně vypovídající o ekonomické úrovni regionů. V rámci čyř zkoumaných zemí exisuje edy celkem 35 regionů úrovně NUTS2. Jedná se o následující regiony: Česko (8) Praha, Sřední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Sřední Morava, Moravskoslezsko; Maďarsko (7) Közép-Magyarország, Közép-Dunánúl, Nyuga-Dunánúl, Dél-Dunánúl, Észak- -Magyarország, Észak-Alföld, Dél-Alföld; Polsko (16) Lódzkie, Mazowieckie, Malopolskie, Slaskie, Lubelskie, Podkarpackie, Swieokrzyskie, Podlaskie, Wielkopolskie, Zachodniopomorskie, Lubuskie, Dolnoslaskie, Opolskie, Kujawsko- Pomorskie, Warminsko-Mazurskie, Pomorskie; Slovensko (4) Braislavský kraj, Západné Slovensko, Sredné Slovensko, Východné Slovensko.

302 300 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Socioekonomická analýza regionů úrovně NUTS 2 Cílem realizované socioekonomické analýzy bylo zhodnoi ekonomickou úroveň regionů a na jejím základě následně sesavi jejich určiou ypologii. Bylo vybráno celkem 10 ukazaelů charakerizujících regiony ak, aby sudie byla pokud možno komplexní. Jedná se o yo ukazaele: přirozený přírůsek obyvaelsva; migrace; regionální hrubý domácí produk; produkivia práce; disponibilní příjem domácnosí; míra nezaměsnanosi; zaměsnanos v zemědělsví; zaměsnanos ve znalosně náročných službách; zaměsnanos ve výzkumu a vývoji; výdaje na výzkum a vývoj. Pro analýzu byl jako klíčový zvolen rok 2005, jenž je posledním rokem, pro kerý jsou dosupná veškerá saisická daa. Hodnoa uvedeného roku byla brána v případech, kdy se jednalo o ukazaele, keré nepodléhají zásadním výkyvům (zejména infrasrukurní daa a zaměsnanos). Pro osaní ukazaele, kde by použií jediného roku mohlo znamena významné zkreslení, byl pak do analýzy použi průměr hodno v leech Je -li dosupný údaj za průměr celé EU (EU27) jsou daa zkoumaných regionů porovnávána éž ve vzahu k omuo číslu. Obdobně je -li dosupný údaj za původní panácku (EU15), jsou analyzované údaje komparovány éž s průměrem ěcho vyspělých členských zemí. Pro všechny zahrnué ukazaele je pak vypočíán průměr pro hodnocené země, označovaný v dalším exu jako V-4, kerý umožnil významně zvýši vypovídací schopnos závěrů celé sudie. Pro karografické znázornění regionální diferenciace ukazaelů je využio inervalů založených právě na průměru a směrodané odchylce (výjimkou jsou ukazaele cesovního ruchu, kde je rozpyl hodno příliš veliký). Pro každý ukazael je dále sesaven přehled desei regionů s nejlepší hodnoou. Saisické údaje byly čerpány z regionální saisické daabáze Eurosau.

303 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Přirozený přírůsek obyvaelsva Základní demografický ukazael je vypočen z hodno poču narozených a poču zemřelých na obyvael. Země sřední a východní Evropy jsou charakerisické klesající mírou úmrnosi a současně éž velmi nízkou mírou porodnosi. To se pak projevuje v hodnoách přirozeného přírůsku obyvael. Pro analýzu nejsou dosupné průměrné hodnoy primárních ukazaelů za úroveň EU27 ani EU15. Nejvyšších hodno dosahují především polské regiony. Mezi první desíkou, kerá současně zahrnuje všech devě regionů s kladnou hodnoou přirozeného přírůsku, je jich celkem osm. Prvensví paří regionu Východné Slovensko, sejné hodnoy 4,63 však dosahuje i polské Pomorie. Desíku uzavírá druhý slovenský region Sredné Slovensko, kerý je s hodnoou 0,20 současně prvním regionem se záporným přirozeným přírůskem. Z českých regionů je na om nejlépe dvanácý Severozápad ( 0,60). Nejnižší přirozený přírůsek vykazují především maďarské regiony, všech sedm se jich řadí mezi devě nejhorších (doplňují je polské regiony Slaskie a Lódzkie). Záporného přírůsku v průměru le dosáhlo 26 regionů NUTS 2, mezi nimi éž všech osm českých. Na druhou sranu je řeba konsaova, že české regiony se s výjimkou Prahy (je první podprůměrná) pohybují nad průměrem V-4, kerý činí 1,81 (celkově nadprůměrných je 21 jednoek). Tabulka č. 110: Přirozený přírůsek obyvaelsva (na obyvael, průměr ) region NUTS 2 přirozený přírůsek SK04 Východné Slovensko 4,63 PL63 Pomorskie 4,63 PL41 Wielkopolskie 3,63 PL21 Malopolskie 3,53 PL32 Podkarpackie 2,47 PL62 Warminsko-Mazurskie 2,40 PL61 Kujawsko-Pomorskie 1,00 PL42 Zachodniopomorskie 0,80 PL43 Lubuskie 0,73 SK03 Sredné Slovensko 0,20 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Přirozený přírůsek ( ) do -7,0-6,9-3,6-3,5-0,1 0,0 3,3 3,4 a více Obrázek č. 1: Přirozený přírůsek obyvaelsva Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = -3, km

304 302 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 Migrace Migrace do značné míry vypovídá o arakiviě regionu. Získává -li obyvaele migrací, lze předpokláda, že disponuje nabídkou volných pracovních mís a edy poenciálem dalšího rozvoje. Ukazael je počíán z meziročního rozdílu v poču obyvael jednoek NUTS 2 po zohlednění přirozeného přírůsku. Obdobně jako u přirozeného ukazaele nejsou k dispozici hodnoy za EU15 a EU27. Kladného salda migrace dosahuje ve sledovaném období celkem 17 regionů, průměr V-4 činí 1,45 obyvaele na obyvael (nad ouo hodnoou se nachází 15 z nich). První desíce vévodí maďarský Közép-Magyarország a české Sřední Čechy, oba s hodnoou přesahující 10,00. Desíku doplňují ři polské NUTS 2, dva české (Praha a Jihozápad) dva slovenské regiony a maďarský region Nyuga-Dunánúl. Pořadí desei regionů s nejhorší bilancí zahajuje maďarský Észak-Magyarország ( 1,36) následovaný šesi polskými regiony (od 1,50 do 3,54), maďarským Dél-Dunánúl ( 1,68), českým regionem Moravskoslezsko ( 1,89), kerý je současně jediným českým regionem se záporným saldem migrace a regionem Východné Slovensko ( 2,57). Tabulka č. 111: Migrace (na obyvael, průměr ) region NUTS 2 migrace HU10 Közép-Magyarország 13,38 CZ02 Sřední Čechy 10,11 CZ01 Praha 7,56 PL12 Mazowieckie 5,32 PL11 Lódzkie 4,74 SK02 Západné Slovensko 2,88 HU22 Nyuga-Dunánúl 2,88 CZ03 Jihozápad 2,70 PL22 Slaskie 2,50 SK01 Braislavský kraj 2,50 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Migrační přírůsek ( ) do -0,5-0,4 3,3 3,4 6,9 7,0 10,6 10,7 a více Obrázek č. 2: Migrace Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 1, km

305 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Regionální hrubý domácí produk Hrubý domácí produk je klíčovým ukazaelem regionální (kohezní) poliiky a bezpochyby nejvýznamnějším indikáorem ekonomické úrovně regionu. Pro analýzu je použi regionální HDP v pariě kupní síly na obyvaele, vyjádřený jako proceno průměru EU27 (EU27 = 100 %). Pro nové členské země je důležiá především hodnoa 75 %. Zcela dominanní posavení mají ři regiony zahrnující nejvyspělejší hlavní měsa Prahu, Braislavu (Braislavský kraj) a Budapešť (Közép-Magyarország), keré přesahují hodnou EU27, Praha a Braislavský kraj éž hodnou EU15 (113,2 %). Uvedených 75 % překračuje ješě region polského hlavního měsa Mazowieckie. První desíku doplňuje pě českých regionů (Sřední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod, Severovýchod a Moravskoslezsko) a maďarský Nyuga-Dunánúl. Zbývající české regiony jsou v pořadí 11. (Severozápad) a 13. (sřední Morava). Průměr V-4 dosahuje hodnoy 57,0 %. Věšina regionů (22) se navíc nachází pod ouo hodnoou. Nejhorší ekonomickou výkonnos vykazují polské regiony (mezi nejhoršími desei jich figuruje sedm). Doplňují je dva maďarské a region Východné Slovensko. Jejich regionální HDP dosahuje pouze 43,0 34,9 % průměru EU27. Tabulka č. 112: Regionální hrubý domácí produk (% průměru EU27 v PPP na obyvaele, průměr ) region NUTS 2 regionální HDP CZ01 Praha 156,5 SK01 Braislavský kraj 134,1 HU10 Közép-Magyarország 101,7 PL12 Mazowieckie 78,2 CZ02 Sřední Čechy 70,5 CZ03 Jihozápad 68,9 CZ06 Jihovýchod 67,4 HU22 Nyuga-Dunánúl 66,3 CZ05 Severovýchod 64,0 CZ08 Moravskoslezsko 61,2 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy HDP na obyvaele (v PPS, EU27 = 100) do 44,1 44,2 69,9 70,0 95,5 95,6 121,2 121,3 a více Obrázek č. 3: Hrubý domácí produk Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 57, km

306 304 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 Produkivia práce Jednou z možnosí, jak měři produkiviu práce na regionální úrovni, je přepočíáva regionální HDP na zaměsnané v regionu. Pro eno přepoče je použio absoluních hodno HDP v EUR, vlasní ukazael je pak vyčíslen v isících EUR. Přesože jsou k dispozici éž údaje za průměr EU27 (50,78 is. EUR) a EU 15 (59,79 is. EUR), mají v omo případě spíše ilusraivní charaker, neboť jsou od ěcho průměrných hodno regiony zemí V-4 zaím příliš vzdálené. Nejvyšší produkiviu práce vykazuje Praha (35,26 is. EUR), maďarský Közép-Magyarország (30,05 is. EUR) a Braislavský kraj. Desíku nejprodukivnějších pak doplňují dva maďarské a čyři polské regiony a český NUTS2 Jihovýchod. Na 11.a 12. mísě se pak nachází české regiony Sřední Čechy a Moravskoslezsko, keré je současně posledním nadprůměrným regionem (průměr V-4 je 16,99 is. EUR). Prvním podprůměrným je pak český region Jihozápad (16,85 is. EUR). Dese regionů NUTS 2 dosahuje nižší produkiviy práce, než je 13,50 is. EUR. Jedná se o polovinu všech polských regionů (hodnoy od 13,24 do 9,32 is. EUR) a dva slovenské regiony, a o Sredné Slovensko (13,16 is. EUR) a Východné Slovensko (12,90 is. EUR). Tabulka č. 113: Produkivia práce (HDP/ zaměsnanos v is. EUR, průměr ) region NUTS 2 produkivia práce CZ01 Praha 35,26 HU10 Közép-Magyarország 30,05 SK01 Braislavský kraj 28,63 PL12 Mazowieckie 23,01 HU22 Nyuga-Dunánúl 19,85 HU21 Közép-Dunánúl 18,35 PL22 Slaskie 17,90 PL63 Pomorskie 17,50 PL51 Dolnoslaskie 17,44 CZ06 Jihovýchod 17,31 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy HDP na zaměsnance (is. Euro) do 14,2 14,3 19,6 19,7 24,9 25,0 30,2 30,3 a více Obrázek č. 4: Produkivia práce Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 17, km

307 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Disponibilní příjem domácnosí Saisika Eurosau rozlišuje dva druhy příjmů, a o primární a disponibilní. Pro analýzu byl zvolen ukazael disponibilního příjmu, kerý lépe vysihuje skuečnou kupní sílu obyvaelsva. Disponibilní příjem zahrnuje veškeré příjmy po odečení daní a zákonného pojisného, a dále zahrnuje přijaé sociální ransfery. Pro analýzu nejsou dosupné průměrné hodnoy ukazaele za úroveň EU27 ani EU15 a aké hodnoy za bulharské regiony. Nejvyšší disponibilní příjem mají obyvaelé maďarského regionu Közép-Magyarország (6 405 EUR). Následují Praha (5 955 EUR) a Braislavský kraj (5 583 EUR). Čvré nejvyšší hodnoy dosahuje region posledního z hlavních měs, polské Mazowieckie s prakicky sejnou hodnoou jako páé Sřední Čechy. Mezi prvními desei ješě figurují české regiony Jihozápad a Jihovýchod. Na 14. mísě je pak nejhorší z českých NUTS 2, jímž je Severozápad (3 891 EUR), kerý je současně prvním podprůměrným. Nad průměrem V-4, jehož hodnoa je EUR na obyvaele, je edy 13 regionů. Skupině regionů, jejichž obyvaelé disponovali s nejnižšími příjmy, dominují polské NUTS2, mezi nejhorší desíkou jich je celkem sedm, a o včeně jediného regionu V-4 s příjmem pod 3000 EUR na osobu (Podkarpackie). Mezi chudé se dále řadí Sredné (3324 EUR) a Východné (3083 EUR) Slovensko a maďarský region Észak-Alföld (3205 EUR). Tabulka č. 114: Disponibilní příjem domácnosí (v EUR na obyvaele, průměr ) region NUTS 2 příjem domácnosí HU10 Közép-Magyarország CZ01 Praha SK01 Braislavský kraj PL12 Mazowieckie CZ02 Sřední Čechy CZ03 Jihozápad HU22 Nyuga-Dunánúl CZ06 Jihovýchod HU21 Közép-Dunánúl PL22 Slaskie Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Disponibilní příjem domácnosí (is. Euro/obyv.) do 3311,6 3311,7 3710,2 3710,3 4108,8 4108,9 4507,4 4507,5 a více Obrázek č. 5: Disponibilní příjem domácnosí Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 3909, km

308 306 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 Míra nezaměsnanosi Nezaměsnaným je podle Mezinárodní organizace práce (a dle meodiky Eurosau) en, kdo je sarší 15 le, práci akivně hledá a je schopen ihned nebo do 14 dní nasoupi do zaměsnání. Míra nezaměsnanosi je obecně nejdosupnějším ukazaelem, osře sledovaným všemi členskými zeměmi, a o na jakékoliv regionální úrovni. Její saické hodnoy, jakož i jejich změny, jsou zajímavé nejen z hlediska zkoumání, ale jsou éž důležié pro realizaci hospodářské poliiky. Desíce regionů s nejnižší mírou nezaměsnanosi dominuje Praha (3,9 %), maďarské NUTS 2 Közép-Magyarország (4,5 %) a Nyuga-Dunánúl (5,0 %). Dále zde figurují čyři české (Sřední Čechy, Jihozápad, Severovýchod a Jihovýchod), dva maďarské (Közép-Dunánúl a Dél-Alföld) a slovenský Braislavský kraj. Všechny uvedené paří spolu s dalšími dvěma maďarskými regiony k nadprůměrným. Průměr V-4 je 9,1 % a je shodný s průměrem EU27. Všech 12 jednoek je současně pod průměrem EU15, kerý je 8,2 %. K podprůměrným paří i zbývající ři české regiony, a o Sřední Morava (9,4 %), Severozápad (12,6 %) a Moravskoslezsko (14,4 %). Magickou hranici 20 % překračuje sedm regionů, mezi nimi pě polských (21,2 24,6 %) a dva slovenské, kerými jsou Sredné Slovensko (20,7 %) a Východné Slovensko (23,0 %). Tabulka č. 115: Míra nezaměsnanosi (v %, průměr ) míra region NUTS 2 nezaměsnanosi CZ01 Praha 3,9 HU10 Közép-Magyarország 4,5 HU22 Nyuga-Dunánúl 5,0 CZ02 Sřední Čechy 5,3 CZ03 Jihozápad 5,4 HU21 Közép-Dunánúl 5,5 CZ05 Severovýchod 6,3 SK01 Braislavský kraj 6,9 HU33 Dél-Alföld 7,0 CZ06 Jihovýchod 7,6 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Míra nezaměsnanosi (%) do 4,1 4,2 7,4 7,5 10,7 10,8 14,0 14,1 a více Obrázek č. 6: Míra nezaměsnanosi Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 9, km

309 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Zaměsnanos v zemědělsví Ukazael zaměsnanos v zemědělsví je předsavován procenuálním podílem zaměsnanosi v zemědělsví na celkové zaměsnanosi. Obecně plaí, že regiony s vysokou zaměsnanosí v zemědělsví jsou považovány za méně vyspělé. Čím je edy podíl zaměsnanosi v zemědělsví na celkové zaměsnanosi v regionu nižší, ím je region vyspělejší. Tabulka zobrazuje 10 regionů s nejnižší zaměsnanosí v zemědělsví. V éo desíce voří přesnou polovinu české regiony vedoucí posavení má Praha (0,63 %), dalšími českými NUTS2 jsou Severozápad, Moravskoslezsko, Severovýchod a Sřední Čechy. Dále jsou zde dva maďarské a dva slovenské regiony a jeden region polský. Zaměsnanos v zemědělsví v zemích EU15 je 3,68 % a z námi sledovaných regionů je nad evropským průměrem pě regionů a zbývajících 30 je pod průměrem. V zemích EU27 je zaměsnanos v zemědělsví 6,09 %, nižší zaměsnanos je v 16 regionech, vyšší v 19. Nad průměrem EU27, jsou všechny české NUTS2, edy i Sřední Morava (4,90 %), Jihozápad (5,84 %) a Jihovýchod (6,04 %). Průměr zemí V-4 je 11,39 % a lépe si vede 24 regionů, hůře 11. Mezi 11 podprůměrných regionů s nejvyšším podílem zemědělsví na zaměsnanosi se nachází výhradně polské NUTS2. Zemědělsví má v ěcho regionech podíl na zaměsnanosi od 15,91 % do 35,91 %. Siuaci ješě umocňuje fak, že mezi nejhoršími 16 regiony, je 15 polských (edy všechny s výjimkou Slaskie). Tabulka č. 116: Zaměsnanos v zemědělsví (procenní podíl na zaměsnanosi, r. 2005) zaměsnanos region NUTS 2 v zemědělsví CZ01 Praha 0,63 SK01 Braislavský kraj 1,31 HU10 Közép-Magyarország 1,34 CZ04 Severozápad 2,69 CZ08 Moravskoslezsko 3,08 HU31 Észak-Magyarország 3,92 CZ05 Severovýchod 3,99 CZ02 Sřední Čechy 4,09 PL22 Slaskie 4,33 SK04 Východné Slovensko 4,58 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Podíl nezaměsnaných (%) do 4,5 4,6 9,3 9,4 14,1 14,2 18,9 19,0 a více Obrázek č. 7: Zaměsnanos v zemědělsví Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 11, km

310 308 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 Zaměsnanos ve znalosně náročných službách Ukazael zaměsnanos ve znalosně náročných službách vyjadřuje podíl zaměsnanosi v ěcho odvěvích na celkové zaměsnanosi. Mezi služby s vysokou náročnosí na znalosi paří odvěví NACE (rev. 1.1) s kódy 61, 62, 64 67, 70 74, 80, 85 a 92. Paří sem například vodní, leecká a kosmická doprava, spoje, finanční zprosředkování, činnosi v oblasi nemoviosí, v oblasi výpočení echniky, pronájem srojů, přísrojů a výrobků, výzkum a vývoj, vzdělávání, zdravoní a sociální péče, veerinární činnos a rekreační, kulurní a sporovní činnosi. Tabulka zobrazuje 10 regionů s nejvyšším podílem zaměsnanosi ve znalosně inenzivních službách. Počeně jsou zde nejvíce zasoupeny maďarské a polské regiony (čyři z každé země), z ČR a SR je zde pouze jeden region a o vždy region hlavního měsa. Praha a Braislavský kraj však zaujímají (spolu s maďarským Közép-Magyarország) výsadní posavení. Pro analýzu nejsou dosupné hodnoy ukazaelů za úroveň EU27 ani EU15. Průměr zemí V-4 je 25,14 %, převyšuje jej právě jen uvedená desíka regionů a 25 regionů se nachází pod ímo průměrem. Pokud jde o české regiony, nevychází při použií ohoo ukazaele příliš dobře. Nejen, že jsou s výjimkou Prahy všechny osaní podprůměrné, ale dokonce ři z nich (Sřední Morava s 21,37 %, Severovýchod s 21,10 % a Jihozápad s 20,99 %) paří mezi 10 regionů s nejnižší zaměsnanosí ve znalosně náročných službách. Zde je doplňuje pěice polských NUTS2 (hodnoy 21,94-18,75 %) a dva regiony maďarské (20,94 % a 20,55 %). Tabulka č. 117: Zaměsnanos ve znalosně inenzivních službách (v % jako podíl na celkové zaměsnanosi, r. 2005) region NUTS 2 zaměsnanos CZ01 Praha 41,96 SK01 Braislavský kraj 39,49 HU10 Közép-Magyarország 37,28 PL12 Slaskie 30,16 HU23 Dél-Dunánúl 28,22 HU32 Észak-Alföld 26,50 PL42 Zachodniopomorskie 25,63 HU31 Észak-Magyarország 25,54 PL62 Warminsko-Mazurskie 25,23 PL22 Slaskie 25,17 Zdroj: Eurosa Regional saisics Podíl zaměsnaných (%) do 22,5 22,6 27,7 27,8 32,8 32,9 37,9 38,0 a více Obrázek č. 8: Zaměsnanos ve znalosně náročných službách Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 25, km

311 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Zaměsnanci ve výzkumu a vývoji Ukazael vyjadřuje procenuální podíl zaměsnanců výzkumu a vývoje na celkové zaměsnanosi. Mezi zaměsnance jsou zařazeni jak samoní výzkumníci, ak další zaměsnanci (echnicko-hospodářší a osaní) výzkumných insiucí. Tabulka zobrazuje 10 regionů NUTS 2 s nejvyšším podílem zaměsnanosi ve výzkumu a vývoji. Mezi ěmio regiony jsou čyři polské, ři maďarské, dva české a jeden slovenský. Nejvyšší podíl na zaměsnanosi má Praha následovaná Braislavským krajem. Čyři regiony se nachází nad průměrem zemí EU15 (1,57 %) a pě regionů (včeně českého Jihovýchod) nad průměrem EU27 (1,43%). Zajímavosí následující abulky je, že dva polské regiony uvedené na 9. a 10. mísě dosahují hodnoy, kerá je již řadí mezi podprůměrné v rámci V-4, kdy průměr V-4 činí 1,04 %. Z oho vyplývá, že celkem 27 regionů dosahuje nižší než průměrné zaměsnanosi ve VaV. Přesože mezi nejhoršími regiony dominují polské NUTS2 (šes z desei, hodnoy 0,56 0,26 %), poslední míso v pomyslném žebříčku paří českému regionu Severozápad (0,23 %). Desíku pak doplňují maďarské regiony Nyuga-Dunánúl (0,54 %) a Észak-Magyarország (0,54 %) a Západné Slovensko (akéž 0,54 %). Pokud jde o zbývající pěici českých regionů, zaměsnanos ve VaV v nich dosahuje hodno mezi 0,95 % (Sřední Čechy) a 0,72 % (Moravskoslezsko), což odpovídá pořadí. Tabulka č. 118: Zaměsnanci ve VaV (jako % celkové zaměsnanosi, průměr ) zaměsnanci region NUTS 2 ve VaV CZ 01 Praha 4,02 SK01 Braislavský kraj 3,32 HU10 Közép-Magyarország 2,24 PL12 Mazowieckie 1,77 CZ06 Jihovýchod 1,49 PL21 Malopolskie 1,35 HU33 Dél-Alföld 1,17 HU23 Dél-Dunánúl 1,17 PL51 Dolnoslaskie 0,99 PL63 Pomorskie 0,96 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Podíl zaměsnaných (%) do 0,45 0,46 0,84 0,85 1,24 1,25 1,63 1,64 a více Obrázek č. 9: Zaměsnanci ve výzkumu a vývoji Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 1, km

312 310 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 Výdaje na výzkum a vývoj Sledovaný ukazael znázorňuje celkové roční výdaje na výzkum a vývoj, měřené jako proceno hrubého domácího produku (zv. GERD). Ve výdajích jsou zahrnuy výdaje vlády, podniků, vyšších škol a soukromých neziskových organizací. Lisabonská sraegie si klade za cíl, aby hodnoa ohoo ukazaele do roku 2010 byla ve všech zemích 3 % (1 % veřejný sekor, 2 % soukromý sekor). Teno cíl se však zřejmě nepodaří splni. Následující abulka zobrazuje 10 regionů NUTS 2 s nejvyššími výdaji na VaV. Z desei nejlepších regionů je šes českých. Regiony Sřední Čechy a Praha dosahují vyšších hodno, než je průměr zemí EU15 (1,91 %) i EU27 (1,84 %). Do první desíky se dosaly aké dva polské regiony a po jednom regionu z Maďarska a Slovenska. Nad průměrem V-4 (0,78 %) se pohybuje právě uvedených 10 regionů, pod průměrem je 25 regionů. Mezi nimi i dva české regiony, dvanácý Jihozápad (0,72 %) a k nejhorším regionům pařící Severozápad (0,26 %). Na opačné sraně žebříčku (podíl výdajů pod 0,30 %) se nachází kromě již zmíněného NUTS2 Severozápad éž po jednom maďarském (Észak-Magyarország) a slovenském (Východné Slovensko) regionu a dále sedm regionů polských (Kujawsko-Pomorskie, Podlaskie, Warminsko-Mazurskie, Zachodniopomorskie, Lubuskie, Opolskie, Swieokrzyskie). Podíl jejich výdajů na HDP činí od 0,07 do 0,29 %, čímž jsou i velmi hluboko pod průměrem V-4. Tabulka č. 119: Celkové výdaje na VaV (v % jako podíl na HDP, průměr ) region NUTS 2 výdaje na VaV CZ 02 Sřední Čechy 2,59 CZ 01 Praha 2,04 HU10 Közép-Magyarország 1,34 PL12 Mazowieckie 1,14 CZ06 Jihovýchod 1,14 SK01 Braislavský kraj 1,00 CZ05 Severovýchod 0,98 PL21 Malopolskie 0,94 CZ07 Sřední Morava 0,83 CZ08 Moravskoslezsko 0,82 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy Výdaje na výzkum a vývoj (v % HDP) do 0,37 0,38 0,63 0,64 0,91 0,92 1,17 1,18 a více Obrázek č. 10: Výdaje na výzkum a vývoj Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování Průměr V4 = 0, km

313 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V Regionální synéza rozvojového poenciálu Obsahem závěrečné čási je regionální synéza rozvojového poenciálu zemí V-4. Hlavním cílem synézy je poskynou všeobecné informace o rozvojovém poenciálu příslušných zemí, resp. jejich regionů. Meodický posup vychází z vyhodnocení následujících komponen socioekonomického rozvoje: ekonomické (ukazaele HDP na obyvaele a produkivia práce), sekorové (ukazaele podíly zaměsnaných v zemědělsví, výzkumu a vývoji a znalosně náročných službách), inovační (výdaje na výzkum a vývoj), sociální (ukazaele míra nezaměsnanosi a disponibilní příjem domácnosí) a demografické (ukazaele přirozený a migrační přírůsek), přičemž za každou komponenu byly regiony hodnoceny 1 5 body (čím více, ím lépe) dle příslušnosi do inervalů sanovených opě na základě průměru a směrodané odchylky (analogický byl posup v rámci jednolivých komponen, keré se skládají z více ukazaelů). V následném kroku pak byla provedena agregace výsledků dílčích hodnocení, vypočením arimeického průměru bodového zisku za pě zmíněných komponen výsledné hodnocení se ak eoreicky mohlo pohybova v inervalu 1,0 5,0. Výsledky synézy, souhrnně prezenované na následujícím obrázku (abulka s bodovým hodnocením regionů je součásí příloh), dokumenují exisující rozdíly, resp. Dispariy, v úrovni socioekonomického rozvoje jednolivých zemí či jejich regionů. Do nejlepší skupiny s nejvěším rozvojovým poenciálem jsou zařazeny dva české regiony (Praha a Sřední Čechy) a regiony hlavních měs Maďarska (Közép-Magyarország) a Slovenska (Braislavský kraj). Následující skupina zahrnuje především region polského hlavního měsa (Mazowieckie) a dále čyři české regiony v pořadí Jihovýchod, Severovýchod, Jihozápad a Sřední Morava. Počeně nejrozsáhlejší řeí skupinu (celkem 19 j. 54 % regionů) voří zbývající české (Moravskoslezsko a Severozápad), maďarské a slovenské regiony spolu s polovinou (8) polských regionů. Nejhorší skupina je pak zcela vyhrazena pro zbývající polské regiony. Z podrobnějšího pohledu lze konsaova, že rozvojový poenciál jednolivých regionů přirozeně koresponduje s jejich celkovou ekonomickou vyspělosí. Zjišěné výsledky naznačují, že vyspělejší země již vsoupily či vsupují do inegrační fáze ekonomického rozvoje, charakerisické difúzí poziivních efeků z nejvyspělejších regionů (včeně regionů ekonomicky rozvinuějších sousedních západních zemí) posilující přirozené endence ke konvergenci ekonomické úrovně. Jde ovšem o značně generalizovaný závěr, jehož verifikace by vyžadovala provedení podrobnějších analýz (včeně reflexe posouzení vlivu inercie v socioekonomickém rozvoji a rozvojových specifik jednolivých zemí v omo směru jde např. o Slovensko s exrémně okrajovou polohou hlavního měsa) přesahující rámec daného příspěvku. Výše uvedené skuečnosi logicky hrají významnou roli z hlediska výběru opimální sraegie regionální poliiky, deerminované zvlášě v zemích V-4 Poliikou hospodářské a sociální soudržnosi EU (kohezní poliika). Základním problémem je zejména percepce budoucí srukury kohezní poliiky zemí V-4 z hlediska vzájemného poměru cílů Konvergence a Konkurenceschopnos (např. v České republice lze předpokláda, že krieria pro zařazení do cíle Konvergence nesplní další 1 až 2 regiony NUTS 2). V éo souvislosi pak lze pokláda za klíčové zejména následující oázky: zohlednění výsledků odborných analýz v zájmu dosažení vyšší efekiviy alokace veřejných prosředků při respekování její komplemenariy s působením ržních mechanismů (zejména prosřednicvím účelných kombinací nepřímé a přímé podpory ekonomického rozvoje); opimalizace věcného obsahu dílčích cílů koncipovaných v rámci hlavního cíle kohezní poliiky zaměřeného na konvergenci, vycházející z komplexního vyhodnocení územně vázaných fakorů kvaliy podnikaelského prosředí a z důrazu na akivaci nových, resp. španě využívaných endogenních zdrojů rozvoje;

314 312 HODNOCENÍ KONKURENČNÍ POZICE ČESKÝCH REGIONŮ NUTS2 V RÁMCI ZEMÍ V-4 simulace vorby a ransferu inovací prosřednicvím sysémového rozvoje vzdělanosi a podpory spolupráce podnikaelského a veřejného sekoru v konexu hlavního cíle kohezní poliiky zaměřeného na konkurenceschopnos; podpora procesů územní inegrace, zabezpečující vyšší synergii dílčích cílů kohezní poliiky (včeně vypracování mechanismu její inkorporace do procesu výběru projeků prosřednicvím relevanních krierií) v konexu hlavního cíle kohezní poliiky zaměřeného na územní spolupráci; posílení významu komponeny kvaliy živoa, zejména v rámci hlavního cíle kohezní poliiky zaměřeného na konkurenceschopnos. Bodové hodnocení Obrázek č. 11: Regionální synéza rozvojového poenciálu 1,0 1,9 2,0 2,9 3,0 3,9 4,0 a více Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní zpracování km

315 DOPORUČENÍ PRO PERSPEKTIVNÍ ORIENTACI REGIONÁLNÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY Doporučení pro perspekivní orienaci regionální poliiky České republiky Hodnocení akuálního savu regionálního rozvoje a jeho dílčích komponen lze chápa jako významný násroj získávání informací pro koncepční vorbu a sysémovou opimalizaci regionálních příp. hospodářských poliik. Správné nasavení efekivního mixu veřejných inervencí pak logicky vyžaduje vyvoření relevanních rozvojových sraegií, respekujících základní rozvojové endence a předpoklady jednolivých regionů. Prakická aplikace regionální poliiky je ovšem komplikována celou řadou nevyjasněných oázek, indukovaných již samonou pluraliou eoreických přísupů. Z ěcho oázek jsou v zahraničních sudiích obvykle zmiňovány: převažující endence k universalismu, nezohledňující adekvání vlivy regionálních podmínek na reálné přínosy podpory vybraných (hnacích) fakorů rozvoje; nedosaečná pozornos věnovaná opimálnímu prosorovému rámci, ve kerém by měly bý příslušné inervence sysemaicky uplaňovány; přeceňování srany nabídky v příslušných poliikách a malá pozornos věnovaná sraně popávky, ačkoliv popávka je jedním z hnacích fakorů ekonomického rozvoje. Je rovněž zřejmé, že efekivní podpora regionálního rozvoje je podmíněna i kvaliou poliického sysému, zejména s ohledem na výkonnos veřejné správy a funkčnos sysému společenské regulace. Na základě informací obsažených ve výše uvedených případových sudiích lze formulova následující doporučení pro realizaci regionální poliiky České republiky, zdůrazňující vazby na Poliiku hospodářské a sociální soudržnosi (kohezní poliiku) EU: při formulování dílčích cílů regionální poliiky ve věší míře zohledňova výsledky odborných analýz a v zájmu dosažení vyšší efekiviy veřejných prosředků více respekova jejich korespondenci s ržními mechanismy, zejména prosřednicvím účelných kombinací nepřímé a přímé podpory ekonomického rozvoje (zakomponování podnikaelského přísupu zvyšuje alokační efekivnos veřejných zdrojů cílených na podporu regionálního rozvoje); zjišěné relaivně malé rozdíly v kvaliě podnikaelského prosředí a ekonomické výkonnosi krajů (s výjimkou Prahy) oevírá prosor pro posupný přechod od preference radiční regionální poliiky cílené na snižování regionálních dispari k preferenci regionální poliiky cílené na posilování regionální konkurenceschopnosi. V omo směru je pořebné usilova o opimalizaci srukury hlavních cílů kohezní poliiky, j. Konkurenceschopnos a Konvergence, s důrazem na selekivní zlepšování proinovačně působících fakorů (simulace vorby a ransferu inovací prosřednicvím sysémového rozvoje vzdělanosi a programové podpory spolupráce podnikaelského a veřejného sekoru, včeně výsavby inovační infrasrukury);

316 314 DOPORUČENÍ PRO PERSPEKTIVNÍ ORIENTACI REGIONÁLNÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY problémy snižování územních dispari v rámci hlavního cíle Konvergence řeši s důrazem na akivaci nových, resp. španě využívaných endogenních zdrojů rozvoje a územní inegraci regionů prosřednicvím rozvojových os a územní spolupráce firem (simulace exerních úspor cesou podpory rozvoje echnické a podnikaelské infrasrukury a podnikaelských síí). Dispariy vznikající v ekonomickém rozvoji lze členi na hierarchicky podmíněné, j. deerminované významovým posavením regionů, jejichž regulace by byla v rozporu se zákoniosmi sociálně- -geografické organizace území, a vývojově podmíněné, j. deerminované charakerem ekonomického vývoje regionů, jejichž regulace je společensky ospravedlnielná principem solidariy (základním předpokladem efekivnosi jejich snižování je aplikace příslušných násrojů a opaření podle skupin sdružujících regiony s podobným významovým posavením); podporova zavedení nového principu územní inegrace v rámci kohezní poliiky, zabezpečujícího efekivní věcnou a prosorovou provázanos, resp. synergii dílčích cílů poliiky (na regionální úrovni je všeobecně věší ochoa ke spolupráci než na cenrální úrovni charakerisické rezorním přísupem a v souladu s ím lze od územní inegrace očekáva vyšší efeky než od pouhé koordinace sekorových poliik), s navazujícím vypracováním mechanismu jeho inkorporace do procesu výběru projeků prosřednicvím relevanních doplňkových krierií; s přihlédnuím k regionálním specifikám zahrnou podporu zvyšování kvaliy živoa do všech hlavních cílů kohezní poliiky (zlepšování environmenální kvaliy urbanizovaného i venkovského prosoru, prevence sociálně -paologických jevů a rizik ad.). Získané výzkumné poznaky a zkušenosi lze účelně využí pro inovaci perspekivní kohezní poliiky EU, reagující jak na dosavadní zkušenosi s jejím uplaňováním, ak na nové výzvy 21. soleí (reflekované v zv. Lisabonské sraegii). Při sesavování operačních programů pro další plánovací období EU by pak měly bý plně reflekovány následující sraegické principy: efekivnos (omezení poču programů), perspekivnos (posilování konkurenceschopnosi), inegrace (inegrovaný přísup podporující šíření poziivních efeků) a vyváženos (inkorporace harmonizace ekonomických, sociálních a environmenálních aspeků rozvoje). Závěrem je účelné ješě uvés několik obecnějších poznámek k rozvojově cíleným veřejným inervencím. Především je v éo souvislosi pořebné zdůrazni odlišný pohled soukromé a veřejné sféry na vorbu užiků, kdy soukromá sféra je priorině orienována na krákodobé užiky (zisk), kdežo veřejná sféra na dlouhodobé užiky (obecný prospěch). Vedle důrazu na efekivnos veřejné podpory je edy řeba položi důraz i na hodnocení celkových dopadů veřejných inervencí na udržielnos ekonomického rozvoje. Z pohledu kohezní poliiky lze v omo směru poukáza na zásadní význam veřejných inervencí cílených na zvyšování kvaliy podnikaelského prosředí a kvaliy živoa, s čímž koresponduje pouze časově limiovaný význam sysémově nepromyšlených přímých doací podnikaelským subjekům. Pokud jde o celou skupinu nových členských zemí EU, lze obecně konsaova, že jejich regionální poliika je zaím v podsaě deerminována sávající regionální poliikou EU (s dominanní rolí cíle Konvergence ) a v omo konexu se jeví jako pořebné rozpracova perspekivních sraegií vícezdrojového financování regionální poliiky v ěcho zemích.

317 DOPORUČENÍ PRO PERSPEKTIVNÍ ORIENTACI REGIONÁLNÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY 315 Příloha č. 1: Regionální synéza rozvojového poenciálu region NUTS 2 bodové hodnocení CZ01 Praha 5,0 HU10 Közép-Magyarország 4,6 SK01 Braislavský kraj 4,4 CZ02 Sřední Čechy 4,2 PL12 Mazowieckie 3,8 CZ06 Jihovýchod 3,6 CZ05 Severovýchod 3,4 CZ03 Jihozápad 3,2 CZ07 Sřední Morava 3,0 PL21 Malopolskie 2,8 HU21 Közép-Dunánúl 2,8 HU22 Nyuga-Dunánúl 2,8 PL63 Pomorskie 2,6 PL41 Wielkopolskie 2,6 HU33 Dél-Alföld 2,6 SK02 Západné Slovensko 2,4 PL51 Dolnoslaskie 2,4 CZ08 Moravskoslezsko 2,4 HU23 Dél-Dunánúl 2,4 SK03 Sredné Slovensko 2,2 PL43 Lubuskie 2,2 HU32 Észak-Alföld 2,2 PL42 Zachodniopomorskie 2,2 CZ04 Severozápad 2,2 PL22 Slaskie 2,2 SK04 Východné Slovensko 2,0 PL61 Kujawsko-Pomorskie 2,0 HU31 Észak-Magyarország 2,0 PL62 Warminsko-Mazurskie 1,8 PL11 Lódzkie 1,8 PL32 Podkarpackie 1,6 PL52 Opolskie 1,6 PL31 Lubelskie 1,4 PL34 Podlaskie 1,2 PL33 Swieokrzyskie 1,2 Zdroj: Eurosa Regional saisics, vlasní výpočy

318 316 POUŽITÁ LITERATURA KE 3. KAPITOLE Použiá lieraura ke 3. kapiole ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ ČR (2009): Daabáze inovačního podnikání [online]. Dosupné na hp:// BEHRENS, A. (2003): Income of Privae Households and Gross Domesic Produc in Europe s Regions. Saisics in focus, General saisics, Theme 1 7/2003. ISSN BENEŠ, M. (2006): Konkurenceschopnos a konkurenční výhoda. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No. 5, BLAŽEK, J. Uhlíř, D. (2002): Teorie regionálního rozvoje. Praha: Univerzia Karlova v Praze, nakladaelsví Karolinum, ISBN BUSINESSINFO. Oficiální porál pro podnikání a expor. Dosupné na: hp:// CAMBRIDGE ECONOMETRICS (1991): European Regional Forecas. Analysis and Forecas o Cambridge, CAMBRIDGE ECONOMETRICS, ECORYS-NEI (2003): A sudy on he Facors of Regional Compeiiveness (A Draf Final Repor for he European Commission). Universiy of Cambridge, CENTRUM POKROČILÝCH INOVAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VŠB-TUO. Dosupné na: hp:// CZECHINVEST: INFORMAČNÍ SYSTÉM ISOP. Dosupné na: hp://isop.czechinves.org. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2005): Technické inovace v ČR za rok Praha: ČSÚ, Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2006): Ukazaelé výzkumu a vývoje v ČR za rok Praha: ČSÚ, Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2006): Inovace v ČR v roce 2005, Praha: ČSÚ, Dosupné na: hp:// ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2007): Krajské ročenky krajů ČR za rok Dosupné na: hp:// DRUCKER, P. F. (1993): Inovace a podnikavos. Praha: Managemen Press, 1993, 262 sr. ISBN DRUCKER, P. F. (1994): Věk diskoninuiy. Praha: Managemen Press, 1994, 853 sr. ISBN EUROPEAN COMMISSION (1996): Regional Developmen Sudies The Impac of he Developmen of he Counries of Cenral and Easern Europe on he Communiy Terriory. Luxembourg: Office for Official Publicaions of he European Communiies, ISBN X. EUROPEAN COMMISSION (1997): Aggregae and Regional Impac Regional Growh and Convergence. Luxembourg: Office for Official Publicaions of he European Communiies, ISBN EUROPEAN COMMISSION. Regional Policy InfoRegio. Dosupné na: hp://ec.europa.eu/regional_policy. EUROSTAT (2007): Eurosa Regional Yearbook Luxembourg: Office for Official Publicaions of he European Communiies, ISSN EUROSTAT. Dosupné na hp://epp.eurosa.ec.europa.eu. EUROSTAT: Regional Saisics. Dosupné na hp://epp.eurosa.ec.europa.eu. FEDERAL MINISTRY FOR REGIONAL PLANNING, BUILDING AND URBAN DEVELOPMENT (1993): Guidelines for Regional Planning. Bonn: Bad Godesberg, FÜRST, D. Güldenberg, E. Müller, B.(1994): Sysem of Spaial Planning in Germany. Federal Minisry for Regional Planning, Building and Urban Developmen Planco Consuling GmbH, Essen, GARELLI, S. (2002): Compeiiveness of Naions: The Fundamenals. In: Word Compeiiveness Yearbook, IMD Lausanne, HAMPL, M. (1996): Geografická organizace společnosi a ransformační procesy v České republice. Praha: Univerzia Karlova v Praze, HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosi v České republice: ransformační procesy a jejich obecný konex. Praha: Univerzia Karlova v Praze, ISBN X. HAMPL, M. (2005): Současný vývoj geografické organizace a změny v dojížďce za prací a do škol v Česku. Geografie, č. 3, ČGS, ISSN HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české ransformace, evropská inegrace a obecná eorie. Praha: PřF UK, HUČKA, M. (2008): Vznik a příčiny územních nerovnosí. Regionální dispariy, Working paper No. 1, Vysoká škola báňská TUO, Osrava, IRE NETWORK: Innovaing Regions Websie. Dosupné na: hp://

319 POUŽITÁ LITERATURA KE 3. KAPITOLE 317 Jihočeská agenura pro inovační podnikání. Dosupné na: hp:// KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol. (2005): Ročenka konkurenceschopnosi České republiky. Praha: CES VŠEM a NOZV NVF, ISBN KITSON, M. MARTIN, R. TYLER, P. (2005): The Regional Compeiiveness Debae. Universiy of Cambridge, KLAASSEN, L. H. VANHOVE, N. (1987): Regional Policy: An European Approach. Avebury, KLÍMOVÁ, V. (2006): Inovační procesy (disanční sudijní opora.) Brno: Masarykova univerzia, ISBN KLÍMOVÁ, V. (2008): Úloha malých a sředních firem v rozvoji regionů a její reflexe ve výsavbě podnikaelských inkubáorů. Diserační práce. Brno: Masarykova univerzia, KOELLREUTER, Ch. (2002): Regional Benchmarking As a Tool o Improve Regional Foresigh. Brussels: European Commission Research Direcoriae, KONEČNÝ, M. SKOKAN, K. ZAMARSKÝ, V. (2001): Inovační cenra. Transferová inovační pracovišě, inkubáory pro výchovu inovačních podnikaelů, vědecko -echnické parky v regionálním rozvoji. Osrava: VŠB-TUO, KUTSCHERAURER, A. (2008): Východiska výzkumu regionálních dispari v územním rozvoji České republiky. Regionální dispariy, Osrava: Vysoká škola báňská TUO, Working Paper No. 1, MALÍNSKÁ, M. (2009): Regionální inovační sraegie Královéhradeckého kraje. Inovační podnikání & ransfer echnologií. Vol. XVII, No. 3/2009, pp ISSN MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ (2006): Srukurální fondy EU. Praha: MMR, Dosupné na: hp:// MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU (2004): Průvodce podnikaele Operačním programem Průmysl a podnikání. Praha, MMR ČR (1997): Nadnárodní perspekivy evropského územního rozvoje (překlad Cooperaion for European erriorial developmen Europa 2000+), Praha MOLDAN, B. a kol. (2002): K udržielnému rozvoji České republiky: vyváření podmínek. Svazek 5, Národní sraegie udržielného rozvoje a regionální rozvoj. Praha: Cenrum Univerziy Karlovy pro oázky živoního prosředí, MOLLE, W. (2007): European Cohesion Policy. London: Rouledge, NAGARAJAN, N. VANHEUKELEN, M. (1997): Evaluaing EU Expendiure Programmes: A Guide (Ex- -pos and Inermediae Evaluaion). Direcoriae-General for Budges of he European Commission, NETHERLANDS ECONOMIC INSTITUTE IN COOPERATION WITH ERNST & YOUNG (1993): New Locaion Facors For Mobile Invesmen in Europe. Brussel Luxemburg: Office for Official Publicaions of he European Communiies, OECD, EUROSTAT (2005): Oslo Manual: Guidelines For Collecing and Inerpreing Innovaion Daa. Luxembourg: EUROSTAT, Dosupné na: hp:// OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE (informační porál). Dosupné na: hp:// OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE. Praha: OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Evropské meropole. Geografické rozhledy, č. 5. Praha: Karografie Praha, ISSN PEARCE, D. W. a kol. (1995): Macmillanův slovník moderní ekonomie. Praha: Vicoria publishing, PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR NYMBURK: Dosupné na: hp// PORTER, M. (1990): The Compeiive Advanages of Naions. New York: The Free Press, PORTER, M. (1996): Compeiive Advanage, Agglomeraion Economies and Regional Policy. Inernaional Regional Science Review, No. 1 and 2, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE JIHOČESKÉHO KRAJE. České Budějovice, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 3. (pracovní verze) Brno, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE KARLOVARSKÉHO KRAJE. Karlovy Vary, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE LIBERECKÉHO KRAJE. Liberec, kvěen Dosupné na: hp:// REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Osrava, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE PARDUBICKÉHO KRAJE. Pardubice, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE ÚSTECKÉHO KRAJE. Úsí nad Labem, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE ZLÍNSKÉHO KRAJE. Zlín, REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE, REGION PLZEŇ. Plzeň, SKOKAN, K. (2003): Klasry a konkurenceschopnos regionů. Habiliační práce, VŠB TU Osrava, SKOKAN, K. (2004) Konkurenceschopnos, inovace a klasry v regionálním rozvoji. Osrava: Repronis, ISBN

320 318 POUŽITÁ LITERATURA KE 3. KAPITOLE SLANÝ, A. a kol. (2007): Fakory konkurenceschopnosi. Brno: Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Masarykova univerzia, ISBN SPĚVÁČEK, V. a kol. (2002): Transformace české ekonomiky. Praha: Linde, ISBN SPOLEČNOST VĚDECKOTECHNICKÝCH PARKŮ ČR. Dosupné na: hp:// TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR (2004): Regionální inovační sraegie pro Prahu. Praha, ISBN TECHNOLOGICKÉ CENTRUM HRADEC KRÁLOVÉ. Dosupné na: hp:// TECHNOPARK PARDUBICE. Dosupné na: hp:/ TOUŠEK, V. TONEV, P. (2002): Změny ve srukuře zaměsnanosi v regionech České republiky; vliv zahraničních invesic. In: Vybrané aspeky kvaliy podnikaelského prosředí jako výchozího fakoru efekivnosi regionálních rozvojových projeků. Brno: Masarykova univerzia, TŘEBOŇSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM. Dosupné na: hp// VĚDECKOTECHNICKÝ PARK PŘI UTB VE ZLÍNĚ. Dosupné na: hp:// VITURKA, M. ŽÍTEK, V. TONEV, P. (2005): Regionální předpoklady rozvoje inovací. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No. 4, ISSN VITURKA, M. (2000): Zahraniční invesice a sraegie regionálního rozvoje. Brno: Masarykova univerzia, VITURKA, M. (2003): Regionální hodnocení rozvojových účinků evropského inegračního procesu na příkladě krajů České republiky. Brno: Masarykova univerzia, ISBN VITURKA, M. (2007): Konkurenceschopnos regionů, možnosi jejího hodnocení a simulace. In Sborník z X. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzia, ISBN VITURKA, M. (2007): Regionální ekonomie a poliika II. Brno: Masarykova univerzia, VITURKA, M. a kol. (1998): Invesiční arakivia vybraných měs České republiky. Brno: Masarykova univerzia, ISBN VITURKA, M. a kol. (2003): Regionální vyhodnocení kvaliy podnikaelského prosředí v České republice. Brno: Masarykova univerzia, ISBN ŽÍTEK, V. KUNC, J. TONEV, P. (2006): Vybrané indikáory regionální konkurenceschopnosi a jejich vývoj. Brno: Masarykova univerzia. Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky, Working paper No. 21, ISSN ŽÍTEK, V. (2007): The Role of Science Parks in he Regional Developmen. In Economy & Business. Bourgas: Science Inves-Bourgas, Bulgaria, ISBN ŽÍTEK, V. (2009): Innovaion Suppor in he Czech Republic and Is Regional Conex. In Proceedings of ICEIRD Thessaloniki: Souh-Eas European Research Cener, ISBN

321 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 319 Seznam abulek a grafů Seznam abulek [1] Rozklad českého HDP v leech (18) [2] Průměrné empo růsu HDP (v %) (20) [3] Vývoj HDP na osobu dle pariy kupní síly ( ); eurozóna = 100 (23) [4] Kumulovaný růs indexu spořebielských cen v období (24) [5] Průměrná míra nezaměsnanosi (v %) (25) [6] Průměrný podíl čisého pohybu přímých zahraničních invesic na hrubé vorbě fixního kapiálu (v %) (27) [7] Vývoj věkové srukury obyvaelsva dle pohlaví v leech (34) [8] Poměr mužů a žen sarších 65 le k celkové populaci sarší 65 le (v %) (35) [9] Vývoj ukazaelů plodnosi v leech (36) [10] Poče zemřelých dle pohlaví v leech (37) [11] Naděje dožií dle pohlaví ve vybraném věku v leech (v leech) (38) [12] Pohyb obyvaelsva v leech (39) [13] Vývoj poču obyvael dle pohlaví v leech (v is.) (40) [14] Obyvaelsvo dle ekonomického posaveni v leech (v is.) (41) [15] Podíly jednolivých věkových skupin na ekonomicky neakivním obyvaelsvu v leech (v %) (41) [16] Důvody neakiviy a posavení neakivního obyvaelsva v leech (v is.) (42) [17] Míra zaměsnanosi v leech (v %) (43) [18] Míra nezaměsnanosi v leech (v %) (44) [19] Rozklad jednolivých komponen průměrného empa růsu HDP reálně v leech a (meziročně, v %) (45) [20] Složená daňová kvóa v ČR v leech (% HDP) (54) [21] Impliciní daňová sazba práce v leech (55) [22] Výdaje na sociální ochranu v ČR (% HDP) (56) [23] Výdaje na sociální ochranu v ČR v PPS na 1 obyvaele (56) [24] Vklady u penzijních fondů v České republice (% HDP) (58) [25] Giniho koeficien pro Českou republiku (59) [26] Nerovnos v rozdělení příjmů (59) [27] Zaměsnání cizinců a volná pracovní mísa podle KZAM v leech 1999 a 2008 (66) [28] Účasníci projeku Akivní výběr v období (k ) (67) [29] Přehled zaměsnanosi občanů ČR ve vybraných sáech EU/EHP a Švýcarska v leech (68) [30] Toky remiancí v období (v mil. Kč) (70) [31] Ukazaele finančního zdraví bank (v %) (76) [32] Úroková marže (77) [33] Srukura bank podle vlasnicví (78) [34] Podíl jednolivých skupin bank na celkové bilanční sumě (v %, banka s licencí k uvedeného roku) (78) [35] Klienské úvěry obchodních bank podle sekorového hlediska (k , v mld. Kč) (79) [36] Sekorové rozložení úvěrů na úvěrech celkem (v %; údaj pro rok 2008 za měsíc březen) (80) [37] Velikos klasifikovaných úvěrů/úvěry (v %) (80) [38] Podíl úvěrů se selháním na úvěrech (v %) (81) [39] Sekorové členění klienských vkladů (v mld. Kč; ke konci roku) (81) [40] Dynamika růsu klienských vkladů a klienských úvěrů (v %) (82) [41] Prohlubování finančního sekoru (82) [42] Podíl akiv bankovního sekoru na akivech finančního sekoru (v %) (83)

322 320 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ [43] Úvěry soukromému sekoru/hdp (v %) (84) [44] Klasifikované úvěry/celkové úvěry (v %; údaje ke konci roku) (84) [45] Úroková marže mezi sazbami na půjčky a vklady (v %) (85) [46] Inflační cíle ČNB (90) [47] Přehled změn výše 2-ýdenní repo sazby (93) [48] Plnění inflačního cíle ČNB (98) [49] Vývoj veřejných příjmů (v % HDP) (107) [50] Mezní daňové sazby práce v roce 2007 (v %) (111) [51] Mandaorní výdaje (113) [52] Tvorba hrubého fixního kapiálu (113) [53] Údaje za podniky pod zahraniční konrolou v roce 2006 (127) [54] Ukazaele kvaliy správy v ČR v leech (140) [55] Výsledky modelu poliicko -rozpočového cyklu v ČR (142) [56] Nezávislos českého isku v ČR v leech (144) [57] Index vnímání korupce (CPI) v ČR v leech (144) [58] Poče akciových společnosí s majekovým podílem sáu (151) [59] Vývoj ukazaelů ransformace v období (153) [60] Vývoj regulace podnikaelského prosředí v České republice *) (156) [61] Celková sání pomoc v ČR (v % HDP) (163) [62] Sání pomoc podle cíle (v mil. eur, ve salých cenách 1995) (164) [63] Odvěvová a ad hoc pomoc (v procenech HDP (165) [64] Sání pomoc do odvěví ěžby uhlí (v milionech eur) (166) [65] Pomoc na záchranu a resrukuralizaci (v milionech eur) (166) [66] Změna produkiviy v průmyslu (meziročně, v %) (167) [67] Produkivia v průmyslu a službách (HPH/prac., v is. Kč, sálé ceny 2005) (168) [68] Exporní výkonnos (v Kč, b.c.) (174) [69] Podíl salda obchodní bilance na HDP (v %) (175) [70] Podíl salda obchodní bilance na HDP (v %) (176) [71] Komodiní skladba exporu (v %) (177) [72] Rozdělení exporu podle fakorové náročnosi (v mil. Kč, b.c.) (178) [73] Změny jednolivých odvěví zpracovaelského průmyslu (179) [74] Komodiní skladba imporu (v %) (180) [75] Vývoj využií imporů (181) [76] Popis paramerů (197) [77] Odhady paramerů a směrodaných odchylek šoků (198) [78] Inerpreace paramerů (212) [79] Odhady paramerů srukurní zahraničí (213) [80] Odhady paramerů VAR zahraničí (213) [81] Modelové proměnné (218) [82] Modelové paramery (219) [83] Pozorované proměnné daové položky (220) [84] Odhady paramerů (221) [85] Podíl nejméně obchodovaných saků na celkové hodnoě exporu v roce 2006 (233) [86] Výsledky při různých hodnoách kvanilu (236) [87] Podíl nejméně obchodovaných saků na celkové hodnoě exporu v roce 2006 (236) [88] Poenciál ovlivnění (253) [89] Poenciál reakce (256) [90] Inegrační poenciál regionů (257) [91] Hlavní deerminany prosorového uspořádání ekonomiky (261) [92] Selekivní benchmarking mikroregionů podle KPP (263) [93] Poziční hodnocení krajů podle skupin fakorů KPP (264) [94] Rozmísění inovačních cener (IC) 1 až 4. řádu podle krajů ČR (268) [95] Poče zaměsnanců VaV podle krajů ČR v roce 2005 (272) [96] Inovační sraegie v regionech (276) [97] Prioriy RIS Hl. m. Prahy (277) [98] Prioriy RIS Jihočeského kraje (277) [99] Prioriy RIS Plzeňského kraje (278) [100] Prioriy RIS Karlovarského kraje (279) [101] Prioriy RIS Úseckého kraje (279) [102] Prioriy RIS Pardubického kraje (280) [103] Prioriy RIS Jihomoravského kraje (280) [104] Prioriy RIS Zlínského kraje (281)

323 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 321 [105] Prioriy RIS Moravskoslezského kraje (282) [106] Prioriy RIS Libereckého kraje (282) [107] Prioriy RIS Královéhradeckého kraje (283) [108] Prioriy RIS krajů ČR (synéza) (284) [109] Poče opaření jednolivých RIS (284) [110] Přirozený přírůsek obyvaelsva (na obyvael, průměr ) (301) [111] Migrace (na obyvael, průměr ) (302) [112] Regionální hrubý domácí produk (% průměru EU27 v PPP na obyvaele, průměr ) (303) [113] Produkivia práce (HDP/zaměsnanos v is. EUR, průměr ) (304) [114] Disponibilní příjem domácnosí (v EUR na obyvaele, průměr ) (305) [115] Míra nezaměsnanosi (v %, průměr ) (306) [116] Zaměsnanos v zemědělsví (procenní podíl na zaměsnanosi, r. 2005) (307) [117] Zaměsnanos ve znalosně inenzivních službách (v % jako podíl na celkové zaměsnanosi, r. 2005) (308) [118] Zaměsnanci ve VaV (jako % celkové zaměsnanosi, průměr ) (309) [119] Celkové výdaje na VaV (v % jako podíl na HDP, průměr ) (310) Seznam obrázků [1] Přirozený přírůsek obyvaelsva (301) [2] Migrace (302) [3] Hrubý domácí produk (303) [4] Produkivia práce (304) [5] Disponibilní příjem domácnosí (305) [6] Míra nezaměsnanosi (306) [7] Zaměsnanos v zemědělsví (307) [8] Zaměsnanos ve znalosně náročných službách (308) [9] Zaměsnanci ve výzkumu a vývoji (309) [10] Výdaje na výzkum a vývoj (310) [11] Regionální synéza rozvojového poenciálu (312) Seznam grafů [1] Meziroční změny HDP v leech (v %) (20) [2] Kumulované výsledky HDP (21) [3] Absoluní velikos HDP dle směnného kurzu (miliardy dolarů) (21) [4] Vývoj HDP na osobu dle směnného kurz ( ) v amerických dolarech (22) [5] Vývoj HDP na osobu dle pariy kupní síly ( ) v amerických dolarech (22) [6] Meziroční změny indexu spořebielských cen ( ); v % (23) [7] Míra nezaměsnanosi v leech , v % (24) [8] Rovnováha běžného úču plaební bilance jako proceno HDP (25) [9] Meziroční čisý příliv přímých zahraničních invesic (v milionech dolarů) (26) [10] Zásoba zahraničních PZI v ekonomikách (jako % HDP) (26) [11] Poče živě narozených děí dle pořadí v leech (37) [12] Produkivia práce a HDP v ČR (meziroční změny v % čvrlení daa) (46) [13] Zaměsnanos a HDP v ČR (meziroční změny v %) (46) [14] Míra nezaměsnanosi a odhad přirozené míry v ČR (47) [15] Porovnání empa růsu HDP a míry nezaměsnanosi v ČR (48) [16] Vývoj podílu dlouhodobé nezaměsnanosi v ČR (v % z celkové nezaměsnanosi) (48) [17] Odvody na soc. zabezpečení a zaměsnanos v ČR v leech (% HDP) (54) [18] Výdaje na sociální ochranu a zaměsnanos v ČR (% HDP) (56) [19] Vývoj vkladů u penzijních fondů v ČR (58) [20] Podíl zaměsnanosi cizinců na pracovní síle a míra nezaměsnanosi v ČR v období (v %) (63) [21] Zaměsnanos cizinců podle ypu ekonomické akiviy v období (63) [22] Cizinci v pozici zaměsnanců a volná pracovní mísa v období (64) [23] Inflační cíle ČNB (90) [24] Vývoj změn 2-ýdenní repo sazby (91) [25] Vývoj kurzu CZK/EUR a CZK/USD (92) [26] Plnění inflačního cíle ČNB (94) [27] Vývoj spořebielských cen a měnověpoliické inflace (97)

324 322 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ [28] Vývoj úrokových sazeb 2W repo a 1M PRIBOR (v %) (99) [29] Změny 2W repo sazby a 1M PRIBOR den před a den po jednání bankovní rady ČNB (v %) (100) [30] Plnění inflačních prognóz (101) [31] Prognózy inflačního vývoje na rok 2008 a skuečný vývoj inflace (102) [32] Konsolidovaná daňová kvóa (108) [33] Konsolidovaná daňová kvóa zemí V-4 (108) [34] Podíl přímých daní na HDP (109) [35] Podíl nepřímých daní na HDP (110) [36] Podíl daně z příjmu právnických osob na provozním přebyku (111) [37] Podíl veřejných výdajů na HDP (112) [38] Výdaje veřejných rozpočů na rozvoj pracovní síly (v % HDP) (114) [39] Deficiy veřejných rozpočů (v % HDP) (115) [40] Srukurální deficiy (v % HDP) (116) [41] Vývoj národních úspor (v % HDP) (116) [42] Vývoj kumulaivního salda finančních účů plaební bilance nových členských zemí EU a ČR mezi ley 2000 až 2006 v milionech USD (121) [43] Vývoj sald jednolivých položek finančního úču plaební bilance ČR mezi ley 1989 až 2008 v milionech USD (122) [44] Vývoj přílivu, odlivu a čisého přílivu PZI v ČR mezi ley 2000 až 2008 v milionech USD (123) [45] Kumulovaný čisý příliv PZI mezi ley 2000 až 2007 (levá osa, v milionech USD) a kumulované PZI na hlavu (pravá osa, v USD) srovnání zemí sřední Evropy (124) [46] Růsové účenicví rozklad reálného růsu HDP ČR mezi ley 1996 až 2005 v % HDP (126) [47] Podíl čisého přílivu PZI na hrubé vorbě fixního kapiálu v ČR a Polsku mezi ley 2000 až 2007 v procenech (126) [48] Vývoj přílivu, odlivu a salda porfoliových invesic v ČR mezi ley 2000 až 2008 v milionech USD (128) [49] Vývoj přílivu, odlivu a salda osaních invesic v ČR v leech 2000 až 2008 v milionech USD (129) [50] Založení podniku v České republice (154) [51] Uzavření podniku v České republice (155) [52] Proces vymáhání plnění smluv (155) [53] Vývoj regulace a její kvaliy v České republice (158) [54] Oevřenos ekonomiky (% HDP) (173) [55] Obchodní bilance (bilance obchodu se zbožím, v mld. Kč, b.c.) (174) [56] Transformační výkon ekonomiky (v mld. Kč) (175) [57] Vývoj směnných relací (meziročně, průměr roku 2005=100) (176) [58] Expor high -ech produkce a jeho podíl na celkovém exporu (v mld. Kč, b.c.; v %) (178) [59] Mezera výsupu a konfidenční inervaly (199) [60] Mezera skuečného produku a poenciálního výsupu (200) [61] Modelová predikce empa růsu směnného kurzu (222) [62] Modelová predikce empa růsu směnných relací (223) [63] Modelová predikce per annum CPI inflace (223) [64] Modelová predikce per annum PRIBOR 3M (224) [65] Modelová predikce empa růsu HDP per annum (224) [66] Inovace v rovnici empa růsu směnných relací (225) [67] Zahraniční inflace (AR1 proces) (225) [68] Skuečný vývoj inflace v EMU (226) [69] Zahraniční výsup (AR1 proces) (226) [70] Svěový echnologický pokrok (AR1 proces) (227) [71] Analýza konfliků pro paramer α (228) [72] Analýza konfliků pro paramer ψ 1 (228) [73] Analýza konfliků pro paramer ρ R (229) [74] Analýza konfliků pro paramer ρ q (230) [75] Skladba exporu z Maďarska do EU 15 (233) [76] Vývoj nejméně obchodovaných saků: země Visegrádu (234) [77] Skladba exporu z České republiky do EU 15 (235) [78] Vývoj nejméně obchodovaných saků v čase: země Visegrádu (237) [79] Odhady mezer nepozorovaných savů (240) [80] Empirický odhad Okunova zákona (241) [81] Odezva na poziivní moneární šok (241) [82] Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku (244) [83] Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku (aler. model) (245) [84] Vývoj a prognóza klíčových makroekonomických veličin pro českou ekonomiku (aler. model) (245)

325 [85] Projeky podané do programu Prosperia (288) [86] Podíl krajů na vybraných výsledcích programu Prosperia (289) [87] Doace z programu Prosperia na obyvael (289) [88] Projeky podané do programu Inovace (290) [89] Podíl krajů na vybraných výsledcích programu Inovace (290) [90] Doace z programu Inovace na obyvael (291) [91] Podíl krajů na celkovém poču schválených projeků v ČR (sav k ) (292) [92] Podíl krajů na schválené výši doace (sav k ) (292) SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 323

326 324 POZNÁMKY Poznámky

327 Poznámky POZNÁMKY 325

328

329 CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY prof. Ing. Anonín Slaný, CSc., vedoucí výzkumného cenra EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ A KONKURENCESCHOPNOST prof. Ing. Anonín Slaný, CSc., a kolekiv Ediční rada: L. Bauer, L. Blažek, H. Hušková, E. Hýblová, M. Kvizda, L. Lukášová, R. Lukášová, J. Menšík, J. Nekuda, A. Slaný, J. Šedová, V. Žíek Vydala Masarykova univerzia roku vydání, 2009, náklad 200 výisků Návrh a sazba: EXACTDESIGN, Pavel Jílek, Tisk: EXPODATA-DIDOT spol. s r.o., Výsavišě 1, Brno Pořadové číslo ESF-11/09-02/58 ISBN

330

331

332 CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA ISBN