Prognózování vzdělanostních potřeb na období 2006 až 2010

Transkript

1 Prognózování vzdělanosních pořeb na období 2006 až 2010 Zpráva o savu a rozvoji modelu pro předvídání vzdělanosních pořeb ROA - CERGE v roce 2005 Vypracováno pro čás granového projeku Společnos vědění - nároky na kvalifikaci lidských zdrojů a na další vzdělávání Oleksandr Supnyskyy Jaromíra Koíková Ludvík Michalička VÚPSV Praha 2006

2 Vydal Výzkumný úsav práce a sociálních věcí, Praha 2, Palackého náměsí 4 Vyšlo v roce 2006, 1. vydání, náklad 26 výisků, poče sran 44 Tisk: VÚPSV Recenze: doc. Ing. Daniel Münich (CERGE-EI) Ing. Věra Havlíčková (Národní vzdělávací fond) Doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D. (Vysoká škola báňská, Osrava) ISBN

3 Meodika využiá při vypracování prognózy vznikla v rámci mezinárodního projeku Regular Forecasing of he Training Needs: Comparaive Analysis, Elaboraion and Applicaion of Mehodology - Pravidelné předvídání vzdělávacích pořeb: srovnávací analýza, vypracování a aplikace meodologie, s finanční podporou Evropské komise pod vedením Národní observaoře zaměsnanosi a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu, o.p.s. a za přímé účasi CERGE-EI (Cenrum pro ekonomický výzkum a posgraduální vzdělávání Univerziy Karlovy), ROA (Výzkumné cenrum pro vzdělávání a rh práce) Univerzia Maasrich, Holandsko a ESRI (Úsav pro ekonomický a sociální výzkum), Irsko. Evropská komise neodpovídá za výsledky a využií éo meodiky. 3

4 Obsah 1. ÚVOD MODEL ROA - CERGE V ROCE Vsupní daa Makroekonomická predikce Výběrové šeření pracovních sil Absolveni škol Popávka po práci Náhradní popávka Expanzní popávka Subsiuční popávka Shif - share analýza VÝSLEDKOVÁ ČÁST Náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech Expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech Náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech Expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech Subsiuční popávka Shif - share analýza Absolveni Koeficieny napěí na rhu práce SHRNUTÍ DODATEK A - EXPANZNÍ POPTÁVKA DODATEK B - NÁHRADNÍ POPTÁVKA DODATEK C - SUBSTITUČNÍ POPTÁVKA DODATEK D - SHIFT-SHARE ANALÝZA DODATEK E - INDIKÁTORY NAPĚTÍ NA TRHU PRÁCE DODATEK F - TABULKY VZDĚLANOSTNÍCH A ZAMĚST. KLASTRŮ LITERATURA

5 1. ÚVOD Model Výzkumného cenra pro vzdělání a rh práce při univerziě v Maasrichu (ROA) byl upraven na naše podmínky pracovníky CERGE-EI UK (proo se v dalším označuje jako model ROA-CERGE, či zkráceně jako model ). Je založen na odhadu a analýze oků keré určují nabídku pracovních mís a popávku po pracovních silách na rhu práce. Model ROA - CERGE odhaduje v současnosi poměry na rhu práce v České republice v leech 2006 až Klade si za cíl vyvoři věší ransparennos rhu práce a pomáha všem, keří na něj vsupují či se na něm pořebují z profesních důvodů orienova. Cílem éo zprávy je popsa současný sav vývoje modelu, provés prognózu vzdělanosních pořeb a upozorni na nedosaky, keré je řeba odsrani. Z analýzy souborů Výběrového šeření pracovních sil (VŠPS) a dalších vsupních da odhadujeme yo údaje o rhu práce: Průměrný poče zaměsnaných v prvních dvou čvrleích roku 2005 je isíc osob. V období mezi ley 2006 až 2010 odhadujeme popávku po práci na 793 isíc pracovních mís. Z nich 238 isíc mís vznikne expanzí průmyslu a služeb. 555 isíc mís se uvolní odchody do důchodu, na maeřské dovolené a z podobných důvodů. Na eno rh práce budou vsupova absolveni škol, jejich poče v období 2006 až 2010 odhadujeme na 661 isíc. Lze očekáva i zájem o práci asi 191 isíce nezaměsnaných, keří jsou v současnosi v nezaměsnanosi méně než jeden rok. Z uvedených da je parné, že rh práce bude v uvedeném období napjaý, proože v někerých vzdělanosních a zaměsnanosních kaegoriích bude převažova nabídka práce nad popávkou. Model analyzuje rh práce hlouběji. Popisuje jej z hlediska specificky vzdělaných příchozích a aké z hlediska zaměsnavaelů popávajících pracovníky s určiým vzděláním. Pro příchozí na rh práce se odhaduje šance pro získání vhodného zaměsnání a šance zaměsnavaelů specificky vzdělané pracovníky nají. Výsledky mají slouži decizní sféře k vorbě opaření na odsranění nerovnováhy na rhu práce a mají aké pomáha s volbou oboru sudia žákům a sudenům. Výsledky prognózy vzdělanosních pořeb nelze dosud uvolni. Hlavním důvodem je velký rozpyl výsledků pro někeré vzdělanosní a zaměsnanosní klasry a z oho vyplývající nunos sdruži je ve věší celky. Tyo důvody jsou popsány v exu zprávy am, kde se popisují slabá mísa modelu, převážně při odhadování náhradní a expanzní popávky. 5

6 2. MODEL ROA - CERGE V ROCE 2005 Model odhaduje popávku po práci v období le v definovaných vzdělanosních a zaměsnanosních klasrech. Tyo klasry byly vymezeny na základě kombinace klasrové analýzy a experního posouzení pro účely použií v omo modelu. Jsou popsány v kapiole 10, dodaku F. Popávku po práci ve vzdělanosních klasrech model porovnává s nabídkou práce v omo období a sanovuje koeficieny vyjadřující šanci absolvenů škol na získání vhodného zaměsnání. Práce na rozvoji modelu v roce 2005 vycházely ze savu modelu popsaného v (7) a byly zaměřeny na zpřesňování modelu a jeho přibližování reálným podmínkám, jak je popsáno v následujících odsavcích. Model byl zdokonalen hlavně v ěcho oblasech: Na základě zjišěných odchylek frekvencí vzdělanosních a zaměsnanosních klasrů a jejich podmnožin od reálných poměrů v populaci byla zahájena saisická inerpreace frekvencí a bylo zpřesněno odhadování náhradní popávky. Byl vybudován apará umožňující výběr regresní meody při odhadování expanzní popávky a upřesněno odhadování expanzní popávky. Byla změněna funkce subsiuční popávky ak, jak se domníváme, že ve skuečnosi funguje, j. shora dolů, kdy pracovníci s vyšším vzděláním nahrazují pracovníky s podobným, avšak nižším vzděláním. Byla provedena shif-share analýza vývoje zaměsnanosi, kerá slouží k dokonalejší inerpreaci expanzní popávky ve vzdělanosních a zaměsnanosních klasrech. Byla zavedena korekce na hospodářský cyklus, kerá eliminuje vliv krákodobých změn zaměsnanosi, daných hospodářským cyklem, na zaměsnanos v klasrech a věkových kohorách, a edy na odhad náhradní popávky. Vedle akuálního odhadu poču absolvenů škol ve srukuře, kerá vyhovuje modelu, byly provedeny korekce podílu ěch absolvenů sředních škol, keří pokračují ve sudiu na vysokých školách. Bylo přiom zjišěno, že se yo podíly proi údajům z roku 2002 mění ve prospěch pokračování ve sudiu na vysokých školách. Následující body popisují práci, kerá je obsažena v přiložené sudii s názvem Technická sudie rozšíření a zkvalinění současné programové implemenace modelu ROA- CERGE-EI. Tao sudie vznikla podle smlouvy mezi VÚPSV a CERGE-EI v CERGE-EI a obsahuje podklady popisující rozšíření funkcí modelu ve čyřech základních směrech. Model bude o yo body rozšířen v následujícím roce. Rozšíření modelu zohledňující rozdílné paricipační chování mužů a žen na rhu práce. Sudie obsahuje popis problému, meodiku a samoné programové insrumeny upravující segmen nahrazovací popávky ak, aby zohledňoval rozdílné pracovní charakerisiky mužů a žen a především o, jak se promíají do jejich paricipačního chování. Porovnání saré a navržené meodologie založené na skuečných daech ukazuje, že uvedená rozšíření nemají zásadnější dopad na agregání výsledky, ale projevují se ve specifických vzdělanosně-profesních segmenech, keré jsou ypické pro jedno z obou pohlaví. Analýza saisické věrohodnosi však ukázala, že v současnosi používané, poměrně podrobné vzdělanosně-profesní dělení se po zavedení rozlišení dle pohlaví pro řadu vzdělanosně-profesních skupin dosává na hranici saisické věrohodnosi. Alernaivní deailnější srukuralizace skupin zaměsnanosi v budoucnosi bude edy možno realizova pouze při snížení poču základních vzdělanosně-profesních skupin. 6

7 V rámci rozšíření segmenu nahrazovací popávky byly aké provedeny úpravy jak daové, ak programové, keré při výpoču nahrazovací popávky zohledňují paricipační chování mladších generací na rhu práce (o původní model neumožňuje). Zároveň byl připraven programový insrumen umožňující modelova alernaivní scénáře posunu sauárního věku odchodu do důchodu, kerý může bý případně využi ke speciálním ad hoc analýzám navazujícím na analyické práce spojené s přípravou penzijní reformy. Zpřesnění kvaniaivního přílivu absolvenů škol na rh práce. Sudie obsahuje popis problému, meodiku a programové insrumeny umožňující komplexní využií dosupných daových a saisických informací o dynamice srukury oků osob mezi sředním a erciálním supněm vzdělání a rhem práce. Navržená meodologie využívá údajů z regisru přihlášek na vysoké školy, keré umožňují podrobnější rozklad agregáních údajů o absolvenech sředních škol a přijaých na školy vysoké dle oborů jak sředoškolských (absolveni), ak vysokoškolských (uchazeči). Ukazuje se, že na základě ěcho údajů lze významně zpřesni predikce absolvenů škol přicházejících na rh práce. Analýza cilivosi ukazuje, že dodaečná informace o ocích ve vzdělávacím sysému zpřesňuje predikované oky pracovní síly, a o především v dynamicky se vyvíjejících vzdělávacích oborech. Mezisekorová analýza. Sudie obsahuje popis problému, meodiku a samoné programové insrumeny umožňující sysemaické využií informací z zv. inpu-oupu sekorových maic, keré publikuje ČSÚ a keré popisují srukuru produkčního procesu ekonomiky. Navržená meodologie umožňuje dvě rozdílná využií modelu. Za prvé poskyuje alernaivní predikce sekorové zaměsnanosi k doposud používaným predikcím založeným na modelu HERMIN, případně na jiných zdrojích, jakým je v současnosi předpověď budoucí zaměsnanosi v odvěvích uvedená v [15] a předsavuje ak doplňkový korekční násroj. Za druhé meodologie umožňuje ad hoc simulace dopadu velkých invesičních projeků na vzdělanosně profesní pořeby rhu práce. 2.1 Vsupní daa Makroekonomická predikce Predikce zaměsnanosi do roku 2010 v celém národním hospodářsví a predikce zaměsnanosi v jednolivých odvěvích je jedním ze vsupů pro výpoče expanzní popávky podle vzdělanosních skupin. Kvalia ěcho predikcí se promíá do výsledků expanzní popávky, a ím do celkových výsledků V dalším používaná Projekce zaměsnanosi v ČR na období 2005 až 2010 v členění dle ekonomických odvěví [15] vznikla v Národní observaoři zaměsnanosi a vzdělávání NOZV-NVF. Je o odvěvová predikce zaměsnanosi, vzniklá jako experní odhad založený na kombinaci modelových propočů, názorech odborníků a dalších informacích, keré byly k omuo účelu shromážděny, zpracovány a vyhodnoceny. Predikce zaměsnanosi ve všech odvěvích OKEČ byla vyhoovena ve řech varianách: variana dolní odhad, horní odhad a variana NO, 1 s nimiž model dále pracuje 1 Variana Národní observaoře zaměsnanosi a vzdělávání, arimeický průměr varian horní a dolní, kerá je dále korigovaná o vývojové rendy prosazující se v zahraničí. 7

8 Podle variany NO a variany dolní rozpěí do roku 2010 dojde k poklesu zaměsnanosi v následujících odvěvích: - zemědělsví, - lesnicví, - veřejná správa, - savebnicví, - školsví. Růs zaměsnanosi se očekává v následujících odvěvích: - dobývaní nerosných surovin, - obchod a opravy moorových vozidel, - činnosi v oblasi nemoviosí, - zdravoní a veerinární činnosi. Podle variany horní rozpěí do roku 2010 dojde k poklesu zaměsnanosi v odvěvích: - veřejná správa, - školsví. Porosou následující odvěví: - lesnicví, - dobývaní nerosných surovin, - obchod a opravy moorových vozidel, - činnosi v oblasi nemoviosí, - zdravoní a veerinární činnosi. T a b u l k a 1 Projekce vývoje zaměsnanosi do r podle odvěvi, poče osob v is. odvěví, sekor variana NO variana "dolní rozpěí" variana "horní rozpěí" empo růsu empo růsu empo růsu zemědělsví, myslivos ad. 154,2 147,7-0,86% 141,8-1,66% 154,9 0,09% lesnicví, rybolov a chov ryb 37,4 34,8-1,41% 33,1-2,44% 39,2 0,92% dobývání nerosných surovin 49,1 55,0 2,30% 49,2 0,03% 56,4 2,82% zpracovaelský průmysl 1 279, ,0 0,01% 1 255,3-0,38% 1 279,0 0,00% výroba a rozvod elekřiny 77,9 78,0 0,02% 72,8-1,35% 77,5-0,11% savebnicví 456,0 433,0-1,03% 417,6-1,74% 441,7-0,63% obchod, opravy mo. vozidel 617,3 658,5 1,30% 644,8 0,88% 650,5 1,05% pohosinsví a ubyování 180,9 179,0-0,21% 163,6-1,99% 174,0-0,78% doprava, skladování a spoje 358,5 365,9 0,41% 357,6-0,05% 364,1 0,31% peněžnicví a pojišťovnicví 96,2 95,0-0,25% 90,0-1,32% 96,5 0,06% činnosi v oblasi nemovi. ad. 276,8 301,8 1,75% 288,3 0,82% 293,1 1,15% veř. správa, obrana, soc. zab. 327,8 311,6-1,01% 308,9-1,18% 314,4-0,84% školsví 294,3 279,0-1,06% 266,4-1,97% 272,2-1,55% zdrav., veerinární a soc. čin. 327,3 345,0 1,06% 335,1 0,47% 344,2 1,01% osaní veřejné a soc. služby 193,5 191,5-0,21% 187,9-0,58% 191,4-0,22% Zdroj: NOZV-NVF , ,8 0,12% 4 612,5-0,49% 4 749,1 0,10% 8

9 2.1.2 Výběrové šeření pracovních sil Výběrové šeřeni pracovních sil (VŠPS) Českého saisického úřadu je zdrojem informace pro analýzu vývoje popávky podle vzdělanosních skupin. Panel zahrnuje více než respondenů ročně a každé čvrleí se vymění 20 % z nich. Poče respondenů je proporcionální velikosi okresů. Výběr domácnosí v každém okrese je náhodný, ve vybrané domácnosi jsou do šeření zahrnui všichni členové. Tao náhodnos výběru zaručuje, že ve výběrovém šeření je každá vzdělanosní skupina reprezenována proporcionálně svému skuečnému poču. Váha respondena odpovídá jeho reprezenaci v daném okresu, dané věkové skupině a daném pohlaví. Podhodnocen je poče cizinců. ČSÚ v roce 2005 uváděl, že počy cizinců zjišěné v byech v rámci VŠPS jsou éměř 4krá nižší než oficiální údaje Minisersva vnira a cizinecké policie Absolveni škol Tabulky absolvenů škol s výhledem na celé prognózované období připravují pracovníci Úsavu pro informace ve vzdělávání. Srukura je shodná se srukurou vzdělanosních klasrů popsaných v abulce 32. Tao vsupní daa se nyní vyznačují dramaickým zvyšováním poču absolvenů vysokých škol kerý je zvlášť markanní v posledních dvou leech a porvá po celé odhadované období Je o zásluhou inenzivního zavádění bakalářských programů na vysokých školách v posledních dvou leech. Poče zapsaných k bakalářskému sudiu na veřejných vysokých školách eprve ve školním roce 2003/2004 přesáhl poče zapsaných ke sudiu magiserskému a v následujícím roce 2004/2005 byl na ěcho školách poče zapsaných bakalářů a zapsaných k magiserskému sudiu jen Model předpokládá, že v roce 2010 bude opoušě vysoké školy přes 47 isíc absolvenů, edy asi 1,27násobek poču absolvenů vysokých škol z roku Vyhlídka na nalezení odpovídajícího mísa pro absolveny vysokých škol se ak zhorší, jak je parné z abulky 26, kde se u vysokoškolských kaegorií objevuje převaha nabídky práce nad popávkou, a o i po předpokládané subsiuci popsané v kapiole 3.5 a v abulce 22. Z Úsavu pro informace ve vzdělávání pocházejí i údaje o poču absolvenů sředních škol, keří pokračují ve sudiu na vysokých školách. Tao daa jsme původně ročně nesledovali, proože jsme se domnívali, že se vzorce chování sředoškoláků v omo ohledu nebudou rychle měni. Ukazuje se, že omu ak není a následující abulka ukazuje, že se podíl sudenů sředních škol, keří pokračují ve sudiu, až na výjimky rychle zvyšuje. 9

10 T a b u l k a 2 Počy absolvenů sředních škol keří pokračují ve sudiu na vysokých školách 2000* 2004** vzdělání pokračují ve sudiu na VŠ odcházejí na rh práce pokračují ve sudiu na VŠ odcházejí na rh práce 12 SŠ s ma., obecná příprava 73% 27% 78% 22% 13 SŠ s ma., přírodní vědy 26% 74% 56% 44% 14 SŠ s ma., srojírensví 27% 73% 37% 63% 15 SŠ s ma., elekroechnika 24% 76% 41% 59% 16 SŠ s ma., savebnicví 45% 55% 48% 52% 17 SŠ s ma., zemědělsví 22% 78% 27% 73% 18 SŠ s ma., zdravonicví 11% 89% 27% 73% 19 SŠ s ma., ekonomika 27% 73% 18% 82% 20 SŠ s ma., právní vědy 9% 91% 15% 85% 21 SŠ s ma., učielsví 13% 87% 40% 60% 22 SŠ s ma., osaní 37% 63% 33% 67% * Zdroj: Uchazeč Do poču jsou zahrnui nově přijaí sudeni VŠ, keří absolvovali sřední školu v roce 1998 až ** Zdroj: UIV Do poču jsou zahrnui nově přijaí sudeni VŠ, keří absolvovali sřední školu v roce Popávka po práci Náhradní popávka Náhradní popávkou v odhadovaném období rozumíme změnu celkové popávky po práci ve vzdělanosní či zaměsnanosní kaegorii, kerá je dána počem uvolněných pracovních mís. Důvody uvolnění pracovního mísa mohou bý: odchod do důchodu, změna zaměsnání a jiné. Podsané je, že pracovní mísa zůsávají zachována a jsou obsazována. Mísa, kerá jsou po odchodu pracovníka určena ke zrušení, se do náhradní popávky nezapočíávají. Posup pro sanovení náhradní popávky pro vzdělanosní i zaměsnanecké klasry je shodný. Proože se ýká odhadovaného období, v našem případě období le 2006 až 2010, je zřejmé, že jde o odhad náhradní popávky. Teno odhad vychází ze znalosi náhradní popávky ve sledovaném období, či v několika minulých sledovaných obdobích, pokud jsou aková daa k dispozici. Náhradní popávka je nejvěší čásí popávky po práci a model odhaduje, že v leech 2006 až 2010 dosáhne náhradní popávka výše 500 is. pracovních mís. Výpoče náhradní popávky ve sledovaném období obsahuje krok, kdy v abulkách, keré obsahují čenosi jednolivých druhů vzdělání či zaměsnání a věkové kaegorie, sledujeme s odsupem 5 le kohory respondenů s věkem le, 35-39, 40-44, 45-49, 50-54, 55-59, le. 2 V dané vzdělanosní či zaměsnanosní kaegorii se pro každou věkovou kohoru sanoví změna ve sledovaném období. Dojde-li v mezidobí k poklesu, jde z hlediska náhradní popávky o volná mísa. Souče ěcho poklesů pro všechny věkové kaegorie definuje celkový poče volných mís pro vzdělanosní či zaměsnanosní kaegorii. 2 Věková kohora le je v poslední verzi již do modelu zahrnua. 10

11 Při prověřování výsledků modelu jsme zjisili, že exisuje klasr, pro kerý můžeme eno krok urči exakně z vrdých da z vyčerpávajícího šeření v celé populaci. Jelikož v ČR exisuje povinné člensví v lékařské komoře, lze získa čenosi věkových kohor všech lékařů resoru Minisersva zdravonicví v posledních leech. Porovnání změn věkových kohor podle údajů ÚZIS a údajů VŠPS je v následujících abulkách. Tabulka 4 obsahuje změny, k jakým došlo ve věkových kohorách za 2 poslední pěileá období. Je zřejmé, že změny v údajích ÚZIS jsou malé a usálené v čase (ve sloupcích) T a b u l k a 3 Změny velikosi kohor lékařů a zubařů za pě le podle ÚZIS období Zvýrazněná hodnoa 47 v abulce 3 například znamená, že kohora 40 až 44leých v roce 2003 byla o 47 věší, než byla kohora 35 až 39leých v roce Tabulka 4 uvádí yo výpočy ze souboru VŠPS. Zvýrazněná hodnoa v abulce 4 znamená, že kohora 40 až 44leých v roce 2003 byla o menší, než byla kohora 35 až 39leých v roce Rozdíly hodno v obou abulkách jsou obrovské. Je parné, že správné rozdíly vypočíané na základě vyčerpávajícího šeření ÚZIS jsou o řád či dva menší, až na kohoru 45 až 49leých nemění v čase (ve sloupcích) znaménko, zaímco údaje z abulky 4 vůbec neodpovídají realiě. Záporné rozdíly model při expanzi celého klasru inerpreuje jako čás náhradní popávky. Model poom může podáva falešné informace. T a b u l k a 4 Změny velikosi kohor lékařů a zubařů během pěi le podle VŠPS období Při sudiu rozdílů mezi údaji z abulek 3 a 4 jsme dospěli ke zjišění, že je řeba brá v úvahu saisické vlasnosi frekvencí. Tyo frekvence jsou náhodnými veličinami, proože byly zjišěny na souboru VŠPS, kerý je vybírán náhodně. Dá se edy zjišťova jejich rozdělení, průměr a rozpyl a další saisické charakerisiky. Z nich je pro naše účely užiečný inerval spolehlivosi (IS). Inerval spolehlivosi používá maemaická saisika k odhadu inervalu, v němž se s určiou pravděpodobnosí (například s pravděpodobnosí 95 %) skuečná hodnoa náhodné veličiny, v našem případě frekvence, nachází. Český saisický úřad publikuje k Výběrovému šeření pracovních sil abulky pořebné k určení inervalu spolehlivosi pro frekvence podsouborů. Pro klasr lékařů a věkové kohory z roku 2005 (kerý je reprezenován prvními dvěma čvrleími) vyplývají yo 95 % inervaly spolehlivosi: T a b u l k a 5 95% inervaly spolehlivosi pro čenosi kohor klasru VŠ zdravonicví v r kohory zjišěná frekvence horní hranice IS dolní hranice IS

12 Připomeňme, že v éo abulce jde o čenosi věkových kohor. Rozdíly ako nepřesných kohor mohou bý ješě nepřesnější a odud plynou údaje z abulky 4. Inerval spolehlivosi kohor z abulky 5 je přibližně % okolo naměřené hodnoy, a edy pro naše účely značně široký. Z maemaicko-saisické analýzy vyplývá, že směrodaná odchylka a aké šířka inervalu se zvěšuje se zmenšováním frekvence (velikosi) klasru. Více o éo problemaice uvádíme v dodaku B, kde aké popisujeme opaření, kerá jsme pro výpoče náhradní popávky použili. Vyplývá z nich, že výsledky pro klasry, pro něž nemáme k dispozici hisorická daa, nelze nijak zpřesni, a edy odhady náhradní popávky mohou bý značně nepřesné, a nejhorší je, že neumíme zjisi žádnou míru éo nepřesnosi. V současnosi používáme hisorická daa od roku 1994 pouze u klasrů s vysokoškolským vzděláním, kde jsme dokázali propoji daa VŠPS před rokem 2001 s day pozdějšími. Sudium saisických vlasnosí náhradní popávky a dalších složek modelu bude náplní plánované spolupráce se saisiky Expanzní popávka Expanzní popávku model chápe jako celkovou změnu popávky po práci pro danou zaměsnanosní či vzdělanosní kaegorii v odhadovaném období. V modelu ROA - CERGE se expanzní popávka definuje jako rozdíl mezi zaměsnanosí na konci a na začáku odhadovaného období. Proože se ýká odhadovaného období, v našem případě období le 2006 až 2010, je zřejmé, že jde o odhad expanzní popávky. Teno odhad může bý kladný nebo záporný podle růsu či poklesu popávky po práci. Expanzní popávka se počíá shodně pro vzdělanosní i zaměsnanecké klasry. Model odhaduje, že v leech 2006 až 2010 vznikne expanzí ekonomiky 29,5 is. nových mís. Při výpoču expanzní popávky je rozhodující použí vhodný regresní model, pomocí něhož se vyrovnává frekvence zaměsnanosi v klasru v minulém období a exrapoluje se na odhadované období 2006 až Pro vysokoškolské klasry byly sesaveny časové řady na období 1994 až 2005, i když v omo období došlo k několikanásobné změně vzdělanosní klasifikace. Podařilo se ím vylepši kvaliu regrese, exrapolaci a výpoče expanzní popávky. I ak někeré časové řady vykazují velký rozpyl hodno. To bylo důvodem k doplnění o robusní meodu lineární regrese, kerá analyzuje vyrovnávaná daa a vylučuje odlehlá pozorování. Model byl navíc upraven, akže uživael má během chodu programu možnos vybra někerou z meod lineární regrese a exrapolace, včeně exrapolace ypu Same as before. Jsme si vědomi, že exrapolace na pě le přináší značný rozpyl do odhadu expanzní popávky a my uo skuečnos dosud neumíme při výpoču expanzní popávky vyhodnoi. Také ao problemaika bude zahrnua do spolupráce se saisiky Subsiuční popávka Subsiuční popávka vysihuje siuaci, kdy se popávka po pracovnících s daným vzděláním uspokojuje pracovníky s jiným, podobným ypem vzdělání. K subsiuci dochází ehdy, když exisuje převis nabídky určiého ypu vzdělání, nebo ehdy, když exisuje nedosaek lidí s určiým ypem vzdělání. O "subsiuční popávce" se edy uvažuje jen ve spojiosi se vzdělanosními klasry a model odhaduje, že subsiucí se v období 2006 až 2010 zaplní přibližně 125 is. pracovních mís, jak je uvedeno na posledním řádku abulky 22 ve sloupci Subsiuční popávka. Vzhledem k rosoucímu poču vysokoškolsky vzdělaných 12

13 absolvenů model avizuje velké napěí v určiých segmenech rhu práce, určených právě pro vysokoškoláky. Předpokládáme, že někeří z nich budou vykonáva zaměsnání vykonávaná dosud sředoškoláky a uo skuečnos model inerpreuje jako subsiuci směrem dolů, kdy pracovníci s vyšším vzděláním mohou nahrazova pracovníky se sejným či nižším vzděláním. Podrobnosi o úpravě subsiuční popávky jsou uvedeny v dodaku C. 2.3 Shif - share analýza Při sledování odhadu expanzní popávky v prognózovaném období dochází ke změně zaměsnanosi ve vzdělanosním či zaměsnanosním klasru. Shif - share analýza dává odpověď na oázku, co je hlavní příčinou růsu či poklesu zaměsnanosi v omo časovém inervalu. Může o bý změna zaměsnanosi v odvěví, kam klasr náleží, či změna poču pracovníků v určiém zaměsnání nebo i změna poču sejně vzdělaných pracovníků. Popřípadě o může bý inerakce všech ří fakorů. Shif - share analýza edy pomáhá vysvěli příčiny prognózovaných změn. Podrobnosi a příklad, jak se analýza projevuje, jsou ve výsledkové čási v kapiole 3.6 a v dodaku D. 13

14 3. VÝSLEDKOVÁ ČÁST Ve výsledkové čási pracujeme s varianou NO odhadu vývoje zaměsnanosi a pro všechny variany vývoje zaměsnanosi uvádíme výsledky syneických koeficienů v kapiole 3.8 Koeficieny napěí na rhu práce. 3.1 Náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech Náhradní popávka je definována v dodaku B. Ve výsledkové čási uvádíme vzdělanosní klasry s nejvyšší predikovanou náhradní popávkou, počíáno v absoluních číslech. Je zřejmé, že o je popávka v klasrech s velkými čenosmi. Vysvělení použiých zkraek: SbM sřední vzdělání bez mauriy, ISCED 0-2 SsM sřední vzdělání s mauriou, ISCED 3-4 VŠ vysokoškolské vzdělání (včeně VOŠ), ISCED 5,6 T a b u l k a 6 Nejvyšší náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech, absoluně náhradní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně absoluně celkem v roce k celkové 2005 vel. klasru SbM řízení a obsluha srojů, srojírensví, hunicví ,42% SbM obchod služby ,75% SsM ekonomika, obchod ,82% SbM savebnicví ,40% SsM srojírensví ,32% Nejmenší náhradní popávku model předpokládá v ěcho klasrech: T a b u l k a 7 Nejnižší náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech, absoluně náhradní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně absoluně celkem v roce k celkové 2005 vel. klasru VŠ osaní vědy a nauky ,75% VŠ přírodní vědy ,09% SsM učielsví ,81% VŠ osaní společenské obory ,25% SsM přírodní vědy ,27% Vzhledem k omu, že pořadí je silně ovlivněno celkovou velikosí klasru, uvádíme klasry s nejvěší a nejmenší predikovanou náhradní popávkou, relaivně k velikosi klasru v roce Seřazení podle relaivních změn je zajímavějším srovnáním hlavně pro y, keří do klasru paří. Následující abulka uvádí klasry, v nichž se obmění nejvěší díl zaměsnaných. 14

15 T a b u l k a 8 Nejvyšší náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech, relaivně náhradní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně k celkové absoluně celkem v roce 2005 velikosi klasru SbM chemie, poravinářsví ,36% SsM zemědělsví a veerinářsví ,36% SsM savebnicví ,37% SbM obchod, služby ,75% SbM savebnicví ,40% Klasry s nejmenší relaivní náhradní popávkou jsou yo: T a b u l k a 9 Nejnižší náhradní popávka ve vzdělanosních klasrech, relaivně náhradní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně k celkové absoluně celkem v roce 2005 velikosi klasru VŠ přírodní vědy ,09% SsM učielsví ,81% VŠ ekonomika, obchod ,46% VŠ osaní společenské obory ,25% SsM přírodní vědy ,27% 3.2 Expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech Expanzní popávka je definována v dodaku A. Následující abulky uvádějí vzdělanosní klasry s nejvěší a nejmenší expanzní popávkou. Expanzní popávka může nabýva záporných hodno, odpovídá o redukci klasru. Redukce vzdělanosního klasru může nasáva při odchodech do důchodu, když školsví podobně vzdělané pracovní síly dále neprodukuje (klasr osob bez vzdělání) nebo omezuje (někeré učební obory). Z hodnocení byly vyloučeny klasry bez vzdělání a sřední s mauriou, právnické vzdělání, proože jsou málo čené a vykazují velmi nepravděpodobné výsledky. T a b u l k a 10 Nejvyšší expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech, absoluně expanzní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně absoluně celkem v roce k celkové 2005 vel. klasru SsM ekonomika, obchod ,10% VŠ ekonomika, obchod ,22% SsM elekroechnika ,60% SbM řízení a obsluha srojů srojírensví, hunicví ,51% SbM savebnicví ,17% 15

16 T a b u l k a 11 Nejnižší expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech, absoluně expanzní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně k celkové absoluně celkem v roce 2005 vel. klasru základní vzdělání ,80% SbM zemědělsví a lesní hospodářsví ,22% SbM elekroechnika, doprava, spoje ,51% obecná příprava (gymnázia) ,74% SbM exil, oděvnicví, výroba obuvi ,48% SsM učielsví ,47% T a b u l k a 12 Nejvyšší expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech, relaivně expanzní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně k celkové absoluně celkem v roce 2005 vel. klasru VŠ přírodní vědy ,36% VŠ ekonomika, obchod ,22% VŠ osaní společenské obory ,33% VŠ elekroechnika ,76% SsM ekonomika, obchod ,10% T a b u l k a 13 Nejnižší expanzní popávka ve vzdělanosních klasrech, relaivně expanzní popávka vzdělání zaměsnaných relaivně k celkové absoluně celkem v roce 2005 vel. klasru základní vzdělání ,80% SbM zemědělsví a lesní hospodářsví ,22% SsM učielsví ,47% VŠ osaní vědy a nauky ,94% SbM elekroechnika, doprava, spoje ,51% 3.3 Náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech Ve výsledkové čási uvádíme zaměsnanosní klasry s nejvyšší očekávanou náhradní popávkou počíáno v absoluních číslech. Je o popávka ve velkých klasrech, keré se vyskyují v následující abulce 14. T a b u l k a 14 Nejvyšší náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech, absoluně KZAM povolání absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru 721,722 formíři, svářeči, kováři % 832 řidiči moorových vozidel % 311 echnici v průmyslu % 52 prodavači, manekýni a předváděči zboží % 413,414,419 pracovníci ve skladech, dopravě, knihovnách, pošách % 16

17 Nejmenší náhradní popávku model předpokládá v ěcho klasrech: T a b u l k a 15 Nejnižší náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech, absoluně KZAM povolání absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru 743 kvalifikovaní výrobci exilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a kvalifikovaní dělníci v příbuzných % oborech 744 zpracovaelé kůží, kožešin a obuvníci % 816 obsluha elekrárenských a příbuzných zařízení % 92 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělsví, lesnicví, rybářsví a příbuzných % oborech 824 obsluha auomaických nebo poloauomaických dřevoobráběcích srojů % Nulová náhradní popávka v klasrech v abulce 15 a 17 vzniká ím, že v klasrech je záporná expanzní popávka, edy proo, že celková zaměsnanos v klasru se bude snižova. V akové siuaci model předpokládá, že uvolněná pracovní mísa se nebudou obsazova novými pracovníky. Klesající zaměsnanos v absoluních číslech v klasru KZAM 743 je parná z abulky 19. T a b u l k a 16 Nejvyšší náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech, relaivně KZAM povolání absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru 811 obsluha důlního zařízení, razících šíů a zařízení na zpracování nerosů % 314,316 echnici v dopravě % 711 kvalifikovaní dělníci - horníci a osaní v dolech % 61 kvalifikovaní dělníci v zemědělsví, lesnicví, rybářsví, myslivosi - orienovaní na rh i samozásobielé % 11,12 zákonodárci, vyšší úředníci, vedoucí pracovníci výrobních a provozních dílčích celků velkých organizací, společnosí, podniků % T a b u l k a 17 Nejnižší náhradní popávka v zaměsnanosních klasrech, relaivně KZAM 743 povolání kvalifikovaní výrobci exilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a kvalifikovaní dělníci v příbuz. oborech absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru % 744 zpracovaelé kůží, kožešin a obuvníci % 914,915 domovníci, školníci, vrání, nosiči % 912,913 čisiči bo, pomocníci, uklízeči a pradláci, pouliční prodavači a pracovníci v příbuzných oborech % 516 ochrana a osraha % 17

18 3.4 Expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech Expanzní popávka je definována v dodaku A. Následující abulky uvádějí zaměsnanosní klasry s nejvěší a nejmenší expanzní popávkou. Expanzní popávka může nabýva záporných hodno, odpovídá o redukci klasru. T a b u l k a 18 Nejvyšší expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech, absoluně KZAM povolání zaměsnaných relaivně absoluně celkem v roce k celkové v klasru 2005 vel. klasru 341, 342 zprosředkovaelé a ageni % 24 osaní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení % 513,514,515 obsluhující pracovníci v osobních službách, pečovaelé % 828,829 monážní dělníci /práce na monážních linkách/ % 817 obsluha auomaických monážních linek a průmyslových roboů % T a b u l k a 19 Nejnižší expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech, absoluně KZAM povolání pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, savebnicví, v dopravě a v příbuzných oborech kvalifikovaní výrobci exilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a kvalifikovaní dělníci v příbuzných oborech absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru % % 343, 346 odborní adminisraivní pracovníci % 912,913 čisiči bo, pomocníci, uklízeči a pradláci, pouliční prodavači a pracovníci v příbuzných oborech % 23 odborní pedagogičí pracovníci % T a b u l k a 20 Nejvyšší expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech, relaivně KZAM povolání absoluně v klasru zaměsnaných celkem v roce 2005 relaivně k celkové vel. klasru 817 obsluha auomaických monážních linek a průmyslových roboů % 824 obsluha auomaických nebo poloauomaických dřevoobráběcích srojů % 711 kvalifikovaní dělníci - horníci a osaní v dolech % 341, 342 zprosředkovaelé a ageni % 823 obsluha srojů na výrobu pryžových a plasových výrobků % 18

19 T a b u l k a 21 Nejnižší expanzní popávka v zaměsnanosních klasrech, relaivně KZAM povolání zaměsnaných relaivně absoluně celkem v roce k celkové v klasru 2005 vel. klasru 744 zpracovaelé kůží, kožešin a obuvníci % 816 obsluha elekrárenských a příbuzných zařízení % 743 kvalifikovaní výrobci exilií, oděvů a výrobků z kůží, kožešin a kvalifikovaní dělníci v příbuz % oborech 92 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zeměděl., lesnicví, rybářsví a příbuzných oborech % 344, 345 celníci, policisé % 3.5 Subsiuční popávka Subsiuční popávka modeluje chování pracovníků, keří z různých důvodů přijímají zaměsnání vykonávaná převážně pracovníky s jiným, podobným vzděláním. V modelu ROA- CERGE pomáhá snižova převahu nabídky práce nad popávkou ím, že simuluje odchod lépe kvalifikovaných pracovníků na mísa vykonávaná pracovníky s podobným vzděláním na sejném či nižším supni. Vyhlídky vysokoškolsky vzdělaných absolvenů či sředoškolsky vzdělaných absolvenů s mauriou se po subsiuci ve věšině klasrů zlepšují. Zlepšení vyhlídek na získání zaměsnání je indikováno snížením koeficienu IFLM po subsiuci. Podrobněji je ao meoda definována v dodaku C. Následující abulka 22 dokumenuje působení subsiuční popávky ve vzdělanosních klasrech. Sloupec mezera je rozdíl mezi nabídkou práce danou počem absolvenů a krákodobě nezaměsnaných a popávkou po práci - součem expanzní a náhradní popávky. Kladná mezera indikuje převahu nabídky práce, záporná mezera znamená převahu popávky po práci nad nabídkou. 19

20 T a b u l k a 22 Subsiuční popávka vzdělání mezera subsiuční zaměsnaných popávka v klasru r bez vzdělání základní vzdělání SbM řízení a obsluha srojů, srojír., hunicví SbM elekroechnika, doprava, spoje SbM chemie, poravinářsví SbM exil, oděvnicví, výroba obuvi SbM zpracování dřeva SbM savebnicví SbM zemědělsví a lesní hospodářsví SbM obchod, služby SbM osaní obecná příprava (gymnázia) SsM přírodní vědy SsM srojírensví SsM elekroechnika SsM savebnicví SsM zemědělsví a veerinářsví SsM zdravonicví SsM ekonomika, obchod SsM právní vědy SsM učielsví SsM osaní VŠ přírodní vědy VŠ srojírensví VŠ elekroechnika VŠ savebnicví VŠ osaní echnické obory VŠ zemědělsví a veerinářsví VŠ zdravonicví VŠ ekonomika, obchod VŠ právní vědy VŠ učielsví VŠ osaní společenské obory VŠ osaní vědy a nauky celkem Shif - share analýza Shif-share analýza odpovídá na oázku: keré fakory ovlivňují vývoj zaměsnanosi v dané vzdělanosní skupině? Tao analýza edy nepřispívá ke upřesnění samoných predikcí, ale dokáže je lépe inerpreova. Efek odvěví idenifikuje vliv změn v odvěvové srukuře národního hospodářsví. Teno efek vyjadřuje vliv echnologického progresu, vývoje produkiviy a jiných makroekonomických fakorů, keré působí na vývoj zaměsnanosi podle odvěví. Následující abulka ukazuje, že efek odvěví je kladný pro věšinu vzdělanosních skupin, což odpovídá omu, že se očekává expanze celkové zaměsnanosi o 238 is. osob. Záporný efek odvěví odhadujeme jen pro vzdělanosní skupiny zemědělsví, savebnicví a učielsví. Je o pravděpodobně způsobeno ím, že užiá makroekonomická prognóza 20