Determinanty hospodářského růstu v zemích východní Evropy

Transkript

1 Cenrum výzkumu konkurenční schopnosi české ekonomiky Ekonomicko-správní fakula Masarykovy univerziy Deerminany hospodářského růsu v zemích východní Evropy Ing. Zdeněk Tomeš h.d. doc. Ing. Libor Žídek h.d. a kolekiv Brno 28

2 Recenzeni: prof. Ing. Vojěch Krebs CSc. Ing. er arasimovič M.A. Mgr. Jan Vlček h.d. ublikace vznikla s podporou projeku MŠMT výzkumná cenra M524 Zdeněk Tomeš Libor Žídek a kolekiv 28 ISBN:

3 OBSA SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍC MAKRO-EKONOMICKÝC UKAZATELŮ VYBRANÝC ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCODNÍ EVROY...5 LIBOR ŽÍDEK...5 TR RÁCE A KONKURENCESCONOST ZEMÍ CE-6 V OBDOBÍ TRANSFORMACE...8 ETR MUSIL...8 VLIV SOCIÁLNÍ OLITIKY NA KONKURENCESCONOST LITEVSKÉ ESTONSKÉ LOTYŠSKÉ SLOVINSKÉ RUMUNSKÉ A BULARSKÉ EKONOMIKY...46 ZDEŇKA MUSILOVÁ...46 KOMARACE DEMOGRAFICKÉO VÝVOJE ESTONSKA BULARSKA LOTYŠSKA LITVY RUMUNSKA A SLOVINSKA V LETEC VERONIKA KARTUSOVÁ...67 RACOVNÍ MIGRACE VE VYBRANÝC ZEMÍC STŘEDNÍ A VÝCODNÍ EVROY...9 ALEŠ FRANC...9 FINANČNÍ ZROSTŘEDKOVATELÉ A ALOKACE KAITÁLU V ZEMÍC 6CE...7 AVLÍNA BALCAROVÁ JANA CMELOVÁ...7 VLIV MONETÁRNÍ OLITIKY NA EKONOMICKÝ RŮST U VYBRANÝC ZEMÍ...44 ETRA ČERNÍKOVÁ...44 SROVNÁNÍ FISKÁLNÍ OLITIKY VE VYBRANÝC ZEMÍC STŘEDNÍ A VÝCODNÍ EVROY...67 NAĎA VORÁČOVÁ...67 ZARANIČNÍ KAITÁL A KONKURENCESCONOST VYBRANÝC ZEMÍ EU...94 MONIKA JAMBOROVÁ...94 ROZVOJ DEMOKRACIE V 6CE A JEO VLIV NA KONKURENCESCONOST EKONOMIK...26 JITKA DOLEŽALOVÁ...26 REGULACE A DEREGULACE VE VYBRANÝC ZEMÍC EU V OBDOBÍ VERONIKA EDIJA

4 STRUKTURÁLNÍ OLITIKA BULARSKA ESTONSKA LITVY LOTYŠSKA RUMUNSKA A SLOVINSKA TOMÁŠ ALETA ZARANIČNÍ OBCOD VYBRANÝC EKONOMIK STŘEDNÍ A VÝCODNÍ EVROY ( MONIKA JANDOVÁ ODADY NAIRU A OTENCIÁLNÍO RODUKTU V ČR DANIEL NĚMEC NOMINAL RIGIDITIES AND WAGE-RICE DYNAMICS IN ESTIMATED DSGE MODEL: ALICATION FOR TE CZEC ECONOMY MIROSLAV LOUŠEK MONETARY OLICY AND STABILITY OF CZEC ECONOMY: OTIMAL COMMITMENT OLICY IN NOEM DSGE FRAMEWORK ADAM REMO

5 SROVNÁNÍ ZÁKLADNÍC MAKRO-EKONOMICKÝC UKAZATELŮ VYBRANÝC ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCODNÍ EVROY LIBOR ŽÍDEK Cílem příspěvku je analýza základních makroekonomických ukazaelů vybraných zemí sřední a východní Evropy. V rámci working paperu jsme se sousředili na země jejichž analýza je nuná pro další výsupy CVKS. Z ěcho důvodů jsme do analýzy zahrnuli pobalské země Slovinsko Bulharsko a Rumunsku v období Konkréně jsme se zaměřili na rozbor vývoje čyř základních makroekonomických agregáů ekonomického růsu (včeně analýz ekonomické úrovně a síly nezaměsnanosi inflace a vybraných charakerisik vnější rovnováhy (rovnováha běžného úču a přímých zahraničních invesic a objem devizových rezerv. Všechny uvažované země byly na počáku 9. le zasaženy (ransformační recesí kerá byla doprovázena nárůsem nezaměsnanosi a vysokou inflací. Siuace ve věšině zemí se začala zlepšova ve druhé polovině dekády ekonomiky se dosaly na před ransformační výkonnos klesla nezaměsnanos a snížilo se empo růsu cen. Významnou nerovnováhou jsou v současnosi schodky běžného úču plaební bilance.. ÚVOD Cílem éo kapioly je provés analýzu základního makroekonomického vývoje v průběhu ransformace ve vybraných zemích sřední a východní Evropy. Analýza se ýká zemí keré vsoupily do EU v roce 24 a 27 a jejichž vývoj ješě nebyl zpracován v předchozích obdobích v rámci CVKS. Konkréně se jedná o následující země: Slovinsko Esonsko Livu Loyšsko Bulharsko a Rumunsko. Těcho šes zemí budeme v následujícím exu označova jako 6CE. Zkoumané období je rozmezí le 99 a 27. V exu se budeme věnova čyřem základním makroekonomickým ukazaelům hrubému domácímu produku inflaci nezaměsnanosi a vybraným ukazaelům indikáorům vnější (nerovnováhy. ři zpracování W jsme naráželi na pochopielný problém s day. Dle našeho názoru pouze EBRD poskyuje víceméně komplexní saisiky daného období nicméně v někerých případech jsme čerpali i z jiných zdrojů. Zejména v analýze úvodní fáze ransformace je pořeba k uváděným daům přisupova obezřeně. Saisiky z éo doby se mohou dle jednolivých zdrojů velmi významně (řádově liši. Dodaečné problémy navíc vznikají u Slovinska a pobalských republik z oho důvodu že na počáku 9. le byly yo země součásí věších sáních celků Jugoslávie resp. Sověského svazu a proo pro ně saisiky nejsou vůbec dosupné. 5

6 2. D V ZEMÍC 6CE V rámci první podkapioly se zaměříme na ekonomický růs v zemích 6CE. Nejdříve se budeme věnova empu růsu následně se pozasavíme u kumulovaného vývoje produku v průběhu celé ransformace absoluní velikosi D a D na osobu. 2.. Růs D Základním makroekonomickým ukazaelem je vývoj hrubého domácího produku. rvní graf nám zachycuje vývoj ohoo ukazaele pro země 6CE od konce 8. le do současnosi. Graf č. : Meziroční změny D v zemích 6CE ( Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// counry/secor/econo/sas/index.hm ( Graf naznačuje že vývoj v éo skupině zemí byl obecně obdobný jako v osaních ransformujících se ekonomikách. Na konci 8. le ješě někeré z ekonomik dosahovaly kladných emp ekonomického růsu. Následně se ovšem všechny propadly do (ransformační recese kerá se u nich projevovala s věší nebo menší inenziou (následný graf zachycuje kumulované propady D. Země se posupně vymaňovaly z krize a v roce 995 již všechny (až na Loyšsko dosahovaly kladného empa ekonomického růsu. V následném období se empa růsu posupně sabilizovala na relaivně vysoké úrovni ale země se nevyvarovaly dalších recesí a nebo alespoň výrazných zbrždění empa růsu. luboké krize zasáhly v druhé polovině 9. le Bulharsko a Rumunsko. Liva a Esonsko zaznamenaly výrazné zbrždění empa růsu či dokonce recesi v roce 999. Od počáku nového soleí rosou všechny země 6CE sabilními a v řadě případů i vysokými empy. Obecně vyšších emp poom dosahují pobalské země keré prošly nejhlubší ransformační recesí na počáku 9. le Kumulované výsledky D Následující graf zachycuje propad D spojený s ransformační recesí. Vidíme že ransformační recese mnohem více zasáhla pobalské země. D se v případě 6

7 Loyšska a Livy snížil éměř o 5 % a v případě Esonska éměř o 4 %. roi omu Slovinský D se v nejnižším bodě propadl jen na 8 % úrovně roku 989. Někeří ekonomové poukazují na skuečnos že pokles výkonu v první fázi ransformace pravděpodobně nebyl ak vysoký jak uvádí oficiální saisické ukazaele (například Myan 23; CERGE 999 nebo Krkoška 999. ro svoje vrzení uvádí několik argumenů předchozí komunisický režim nadhodnocoval své výsledky (respekive podniky chěly ukáza jak plní plán například Myan 23; saisický úřad (podobně jaké osaní subjeky v ekonomice nebyl připraven na novou siuaci a jen obížně získával informace o vývoji soukromého sekoru; ržní subjeky se snažily vyhnou se placení daní a proo snižovaly vykazované výkony (uo skuečnos můžeme chápa v konexu exisence a případného rozšiřování šedé či černé ekonomiky například Åslund Boone a Johnson 2; a vykázaná inflace byla pravděpodobně vyšší než reálný růs cen což se projevilo podhodnocením reálného výkonu ekonomiky. Myan (23 dále uvádí že někeří ekonomové upozorňovali na skuečnos že i když došlo k poklesu výkonu bohasví ve společnosi se nesnížilo. Cenrální plánování znamenalo plývání neefekiviu a zbyečnou produkci (výroba ležáků. Velice rychle aké došlo k eliminaci fron a prodávané zboží bylo kvalinější. Graf č. 2: Kumulované výsledky D v zemích 6CE ( Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp://www. ebrd.org/counry/secor/econo/sas/index.hm ( vlasní výpočy V Bulharsku a Rumunsku nebyl počáeční ransformační pokles zdaleka ak hluboký jako v pobalských zemích ale ve druhé polovině 9. le došlo ke zmiňované další recesi kerá oddálila návra na před-ransformační úroveň D. V roce 25 již měly všechny sledované země D vyšší než jak omu bylo v roce 989. Nejlepší výsledky dosáhlo Esonsko jehož D byl v roce 27 éměř o 6 % vyšší než v roce

8 2.3. Ekonomická síla Jaká byla absoluní velikos D jednolivých uvažovaných zemí? Následují graf zachycuje vývoj D jednolivých zemí vyjádřený v amerických dolarech. V grafu můžeme vidě počáeční propad objemu D u Rumunska a Bulharska kerý byl spojen nejen s ransformační recesí ale i s devalvacemi keré země na počáku ransformace uskuečnily. Graf č. 3: Absoluní velikos D dle směnného kurzu (miliardy dolarů Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// exernal/pubs/f/weo/26/2/daa/index.aspx ( Od roku 2 všechny uvažované země rosou s ím že zejména Rumunské D se v daném období dramaicky zvýšilo. Z grafu je rovněž parno že nejsilnější ekonomiku mělo éměř po celé období Rumunsko. Všech pě osaních sáů můžeme zařadi mezi malé ekonomiky. Nejslabší jsou pobalské ekonomiky Loyšska a Esonska D na osobu K ukazaeli ekonomické úrovně můžeme přisoupi několika způsoby. My se nejdříve zaměříme na D na osobu dle směnného kurzu následně budeme uvažova D na osobu dle pariy kupní síly a v závěru podkapioly srovnáme ekonomickou úroveň analyzovaných zemí s průměrem eurozóny. I v ukazaeli D na osobu se bohužel plně projevuje nedosaek da z období kdy pobalské země a Slovinsko byly součásí vyšších celků a proo jsou pro ně údaje až od roku 99 resp Vývoj D na osobu dle směnného kurzu máme zachycen v následujícím grafu. Na zemích k nimž jsou daa dosažielná vidíme propad ekonomické úrovně v prvních leech ransformace. Od roku 993 naopak dochází éměř u všech zemí k rvalému růsu ohoo ukazaele. 8

9 Graf č. 4: Vývoj D na osobu dle směnného kurz v zemích 6CE ( v amerických dolarech Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// econo/sas/index.hm ( Vidíme aké že nejvyšší ekonomickou úroveň z uvažovaných zemí mělo po celé období s výrazným náskokem Slovinsko. Na druhé sraně nejnižší D na osobu dle směnného kurzu dosahuje z uvedených zemí v posledním období Bulharsko. Jiný způsob měření D na osobu je dle pariy kupní síly. Vývoj dle ohoo ukazaele zachycuje následující graf. Graf č. 5: Vývoj D na osobu dle pariy kupní síly v zemích 6CE ( v amerických dolarech Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// exernal/pubs/ f/weo/26/2/daa/index.aspx ( Z grafu je parno že propad D na osobu dle pariy kupní síly nebyl zdaleka ak výrazný jako pokles samoného D nebo D na osobu dle směnného kurzu. D na osobu se dle pariy v někerých zemích snížilo ale u věšiny následoval 9

10 výrazný růs. Zejména pobalské země začaly od roku 999 srmě růs a Esonsko se dle ohoo ukazaele v současnosi přibližuje Slovinsku. Na ekonomickou úroveň se můžeme podíva i opikou kerá bude zahrnova průměr zemí EU. Následující graf zachycuje D na osobu dle pariy kupní síly jako proceno průměru zemí eurozóny. Graf č. 6: Vývoj D na osobu dle pariy kupní síly v zemích 6CE ( eurozóna = Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// exernal/pubs/ f/weo/26/2/daa/index.aspx ( Z omezených da kerá máme k dispozici můžeme vidě že věšina z analyzovaných zemí se minimálně od poloviny 9. le přibližuje svou ekonomickou úrovní zemím eurozóny. Dochází edy ke konvergenci ale úroveň přeso zůsává (mimo Slovinsko jen mezi 5 7 % eurozóny. Odlišná je siuace u Bulharska a Rumunska keré se na úroveň z počáku ransformace dosávají až v posledním období a ekonomická úroveň zůsává jen na přibližně 3 % průměru zemí eurozóny. 3. INFLACE V ZEMÍC 6CE Druhým ze základních makroukazaelů keré sledujeme je míra inflace. Vzhledem k odlišnému vývoji v 9. leech a v novém isícileí zobrazíme vývoje ve dvou grafech. V uvažovaných zemích došlo po liberalizaci cen na počáku ransformace k dramaickému vývoji což je parno z následujícího grafu. Eurosa například uvádí D na osobu až od poloviny 9. le.

11 Graf č. 7: Meziroční změny indexu spořebielských cen v zemích 6CE ( Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// counry/secor/econo/sas/index.hm ( V první fázi ransformace měly všechny země meziroční růs spořebielských cen vyšší než %. obalské ekonomiky měly poom inflace pohybující se dokonce okolo %. Do roku 995 se siuace ve všech uváděných zemích sabilizovala a meziroční inflace se pohybovala v řádu desíek procen. Ve druhé polovině 9. le se siuace ve věšině zemí dále sabilizovala ale Bulharsko zasáhla hyperinflace. V roce 997 se index spořebielských cen zvýšil o více jak %. roblémy se sabilizací cen mělo i Rumunsko. Jeho problémy sice ani zdaleka nedosahovaly problémů Bulharska ale následná desinflace rvala podsaně delší dobu. Graf č. 8: Meziroční změny indexu spořebielských cen v zemích 6CE ( Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Slovinsko Řada6 Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// counry/secor/econo/sas/index.hm (

12 V novém isícileí se meziroční růs spořebielských cen ve všech zemích (mimo Rumunska rvale pohybuje v rámci jednociferných hodno jak je zachyceno v předcházejícím grafu. okud budeme hodnoi růs cen v celém období pak nejnižší vzesup cenové hladiny zaznamenalo Slovinsko o čemž vypovídá následující abulka. Nicméně i v éo zemi se cenová hladina zvýšila na dvaceinásobek původní úrovně. Tabulka č. : Kumulovaný růs indexu spořebielských cen v období Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko oznámka: hodnoy indexu pro pobalské země v roce 99 nejsou známy. Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// econo/sas/index.hm ( vlasní výpočy Nejvyšší kumulovaný nárůs cen v ransformaci zaznamenalo Rumunsko spolu s Bulharskem a o v důsledku zmiňovaných problémů ve druhé polovině 9. le. obalské země rpěly hyperinflací na počáku ransformačního období. Jejich inflace se však poměrně rychle snížila na úroveň několika desíek procen a následně i na jednocifernou úroveň. V důsledku se proo jejich cenová hladina zvýšila podsaně méně než v Bulharsku a Rumunsku. 4. NEZAMĚSTNANOST V ZEMÍC 6CE Dalším z ukazaelů keré budeme sledova je nezaměsnanos. Transformace na uvažované ekonomiky dopadla opě velmi inenzivně a v její první fázi došlo k prudkému nárůsu poču lidí bez práce jak můžeme vidě v následujícím grafu. Graf č. 9: Míra nezaměsnanosi v % v zemích 6CE ( Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko 2

13 Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// secor/econo/sas/index.hm ( V Bulharsku Loyšsku a Livě se nezaměsnanos blížila 2 %. V Livě a Bulharsku se udržela na vysokých hodnoách až do počáku nového soleí. oněkud nesandardní průběh měl vývoj nezaměsnanosi v Esonsku keré zaznamenalo vrchol blížící se 5 % pracovní síly až v roce 2. Relaivně nejmenší problémy s nezaměsnanosí měly z uvažovaných zemí Slovinsko a Rumunsko. V jejich případě se nezaměsnanos prudce zvýšila v souvislosi s ransformačním poklesem ale ve druhé polovině dekády se již míra nezaměsnanosi snížila a pohybovala se kolem sedmi procen. o roce 2 všechny země zaznamenaly pokles míry nezaměsnanosi kerá je v současnosi ve všech uvažovaných zemích nižší než % pracovní síly. 5. CARAKTERISTIKY VNĚJŠÍ ROVNOVÁY ZEMÍ 6CE oslední uvažovanou charakerisikou je vnější rovnováha. laební bilance je z definice vyrovnaná a proo se zaměříme na někeré ukazaele keré demonsrují vnější rovnováhu sledovaných ekonomik. Konkréně budeme sledova běžný úče plaební bilance pohyby přímých zahraničních invesic a devizové rezervy. 5.. Běžný úče plaební bilance Základní složkou plaební bilance je běžný úče. Následující graf nám zachycuje rovnováhu běžného úču ve vzahu k D jednolivých zemí. Graf č. : Rovnováha běžného úču plaební bilance jako proceno D zemí 6CE Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: IMF: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// exernal/pubs/f/weo/26/2/daa/index.aspx ( Z uváděných ukazaelů jsou parné někeré rendy. Vidíme že mimo Slovinska měly všechny země v průběhu ransformace významné problémy se sabiliou běžného úču. Ve věšině zemí se běžný úče propadl do záporu již na počáku ransformace kde eno ukazael zůsal po celé období. Výjimku voří Bulharsko keré po mimořádném schodku v roce 993 ukazael sabilizovalo. 3

14 Schodky se po věšinu období ve věšině zemí pohybovaly v řádu do % D. o roce 22 se však ve všech sledovaných zemích nerovnováha běžného úču výrazně zhoršila a mimo Slovinsko v současnosi výrazně přesahuje % D. V exrémním případě Loyšska přesahuje dokonce 2 % D Čisý příliv přímých zahraničních invesic Druhou charakerisikou kerou budeme v rámci podkapioly zabývající se vnější rovnováhou sledova jsou pohyby přímých zahraničních invesic. Graf č. : Meziroční čisý příliv přímých zahraničních invesic do zemí 6CE (v milionech dolarů Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// ( Z grafu je zřejmé že v úvodních fázích ransformace byl čisý příliv kapiálu ve všech zemích velmi nízký. osupně se objem začal zvěšova a výraznějších hodno bylo dosaženo zejména pro relaivně věší ekonomiky Bulharska a Rumunska. Slovinsko je jediná země kerá měla v někerých obdobích čisý odliv přímých zahraničních invesic. Význam přímých zahraničních invesic pro jednolivé ekonomiky můžeme zachyi i jinými způsoby. Jedním z nich je podíl čisého přílivu přímých zahraničních invesic na vorbě fixního kapiálu daných ekonomik. Teno ukazael je zachycen v následujícím grafu. 4

15 Graf č. 2: odíl čisého pohybu přímých zahraničních invesic na hrubé vorbě fixního kapiálu (v % Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko Zdroj: UNCTAD: World Invesmen Repor Z výsledků je parné že přímé zahraniční invesice hrají velmi významnou úlohu v vorbě kapiálu řady z uvažovaných ekonomik. V úvodní fázi ransformace omu ak pochopielně nebylo. Následně se ovšem začal význam přímých zahraničních invesic pro vorbu kapiálu jednolivých zemí významně zvyšova. Vysokých hodno dosahoval eno ukazael pro Loyšsko v roce 997. Od poloviny 9. le dosahují čisé přílivy mimořádných hodno pro Bulharsko. Velké čisé přílivy můžeme zaznamena i v Esonsku a Rumunsku. oměrně malý význam přímých zahraničních invesic pro vorbu kapiálu byl v průběhu celého období (mimo rok 22 naopak zaznamenán ve Slovinsku pro keré jsou údaje v několika leech dokonce záporné Devizové rezervy Graf č. 3: Devizové rezervy bez zlaa (konec roku - poče pokryých měsíců dovozů zboží a služeb Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Rumunsko Slovinsko 5

16 Zdroj: EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// secor/econo/sas/index.hm ( oslední z ukazaelů kerý jsme sledovali je vývoj devizových rezerv. Z důvodu věší vypovídací schopnosi (pro naše pořeby jsme zvolili ukazael poču měsíců dovozů keré byly pokryy devizovými rezervami. Teno poče měsíců je zachycen ve výše uvedeném grafu. Údaje pro věšinu ekonomik na počáku ransformace bohužel chybí. řeso je zřejmé že objem devizových rezerv byl na počáku 9. le velmi nízký. osupem doby se poče měsíců dovozů pokryých devizovými rezervami pro věšinu zemí zvyšoval. V případě pobalských zemí se však jednalo spíše o sagnaci. Slovinsko a Bulharsko zaznamenaly po roce 23 poměrně významné poklesy poču měsíců dovozů kryých devizovými rezervami. 6. ZÁVĚR Na předchozích sránkách jsme se seznámili se základními makroekonomickými charakerisikami skupiny ransformujících se zemí zahrnujících Bulharsko Rumunsko Esonsko Livu Loyšsko a Slovinsko. Sledovaným obdobím byly léa Viděli jsme že někeré charakerisiky byly podobné. Všechny země například prošly na počáku 9. le (ransformační recesí. Tao recese se však mezi zeměmi velmi významně lišila svoji hloubkou i délkou rvání. Na počáku dekády v důsledku recese poklesla i ekonomická úroveň v jednolivých zemích. ropad byl (pochopielně významnější pokud D na osobu měříme dle směnného kurzu než dle pariy kupní síly. Od poloviny 9. le se siuace zlepšuje a věšina ze sledovaných zemí konverguje k průměru zemí eurozóny. orší výsledky zaznamenáváme jen u Bulharska a Rumunska. Inflace byla pro věšinu uvažovaných zemí velmi vysoká zejména v prvním ransformačním období. V éo době měly všechny země meziroční inflaci vyšší než % a v pobalských ekonomikách se dokonce pohybovala okolo %. Ve věšině zemí následovala poměrně rychlá desinflace ale Rumunsko a zejména Bulharsko zaznamenaly vysoké inflace i ve druhé polovině 9. le. V novém isícileí se meziroční růsu cen ve všech zemích snížil na jednocifernou úroveň. Nezaměsnanos byla dalším významným negaivem ransformačního procesu. V někerých ekonomikách se proceno lidí bez práce v někerých leech blížilo 2 %. Vysokou nezaměsnanos se navíc nedařilo sníži po řadu le. V novém isícileí však dochází ke zlepšení i ohoo ukazaele. Závěrečná podkapiola se ýkala vybraných ukazaelů vnější rovnováhy. Nejdříve jsme sledovali rovnováhu běžného úču plaební bilance. Viděli jsme že prakicky všechny země mimo Slovinsko měly v průběhu sledovaného období značné problémy s rovnováhou běžného úču. Schodky běžného úču se navíc významně prohlubují v posledním období. římé zahraniční invesice hrají v současnosi v jednolivých ekonomikách podsaně důležiější úlohu než jak omu bylo na počáku ransformačního období. V někerých případech se v jednolivých leech podílely i více jak 5 % na vorbě hrubého fixního kapiálu. V jednolivých zemích 6

17 aké došlo k nahromadění devizových rezerv keré v současnosi ve věšině ze zemí dosahují poměrně vysoké úrovně. Celkově můžeme konsaova že z pohledu věšiny analyzovaných ukazaelů jsou uvažované ekonomiky sabilní. oziivní vývoj můžeme sledova v oblasi konvergence ekonomické úrovně k zemím EU sabilizaci inflace i snižování nezaměsnanosi. roblemaické zůsávají zejména schodky běžného úču plaební bilance keré se naopak v posledním období zvěšují a u několika zemí dosahují velmi vysokých hodno. OUŽITÁ LITERATURA ÅSLUND A. BOONE. JONSON S.: Escaping he Under-Reform Trap IMF Saff apers svazek 48 Special Issue 2. CERGE: Czech republic Back o he Drawing Board 99 rague UK-CERGE December 999 ISBN EUROEAN BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOMENT (EBRD: Seleced economic indicaors daa URL: hp:// ( FISCER S. SAAY R.: The Transiion Economies Afer Ten Years IMF working paper 2 číslo 3. INTERNATIONAL MONETARY FUND: World Economic Oulook Daabase. URL: hp:// ( KRKOŠKA L.: Transformace ve sřední a východní Evropě: Finance a úvěr 999 ročník 49 číslo 2 sr MYANT M.: The Rise and Fall of Czech Capialism Edward Elgar Chelenham 23 ISBN UNCTAD: World Invesmen Repor 27 ISBN

18 TR RÁCE A KONKURENCESCONOST ZEMÍ CE-6 V OBDOBÍ TRANSFORMACE ETR MUSIL Cílem příspěvku je provedení analýzy pracovního rhu v pobalských zemích (Esonsko Loyšsko Liva Bulharsku Rumunsku a Slovinsku. Důraz je kladen jak na nejvýznamnější fakory ovlivňující popávkovou i nabídkovou sranu rhu práce a jejich vzah ke schopnosi ekonomik zmíněných zemí dosahova dlouhodobého ekonomického růsu.. ÚVOD Efekivní fungování rhů je předpokladem efekivního fungování celé ekonomiky. Trhy výrobních fakorů jsou specifické v om že popávka a nabídka jsou funkcemi odvozenými z rhu finální produkce. roo je důležié aby byly schopny správně čís a vyhodnocova informace keré z rhů saků a služeb přicházejí. Navíc je nuné aby rhy práce či kapiálu dokázaly na yo informace pružně reagova. roo můžeme říci že schopnos rhů výrobních fakorů fungova efekivně je jedním z předpokladů schopnosi ekonomiky dosahova dlouhodobého hospodářského růsu a proo si yo rhy zaslouží naši pozornos. My se zde zaměříme na rh pracovní. Cílem příspěvku je edy provés analýzu rhu práce a jeho vývoje v období prvních 5 le ransformačního procesu a o v zemích keré pracovně označíme jako země CE-6. od ímo označením budeme rozumě Bulharsko Esonsko Livu Loyšsko Rumunsko a Slovinsko. Nejprve se kráce zmíníme o hlavních rysech pracovního rhu v období reálného socialismu. Vzhledem k omu že země bývalého socialisického ábora vesměs převzaly ekonomický model bývalého SSSR popíšeme právě eno s ím že zdůrazníme případná specifika v analyzovaných zemích. oé se zaměříme na obecnou charakerisiku vývoje pracovních rhů v zemích CE- 6 jako například srukurální změny v zaměsnanosi poliika rhu práce a zaměsnanosi. Dále se již budeme věnova hlavním fakorům a veličinám keré ovlivňují popávkovou a nabídkovou sranu rhu práce. Analýza vyúsí ve zhodnocení vlivu uvedených fakorů na schopnos zkoumaných ekonomik dosahova dlouhodobého hospodářského růsu. 2. CARAKTERISTIKA TRU RÁCE V ZEMÍC CE-6 V éo čási se zaměříme na charakerisiku prosředí a vývoje pracovního rhu ve zkoumaných zemích. Nejprve bude popsáno fungování rhu práce v cenrálně plánované ekonomice včeně výchozího savu na počáku ransformace. oé se sousředíme na hlavní rysy pracovních rhů v průběhu ransformačního procesu a na nejdůležiější změny keré se na nich udály. Země CE-6 = Bulharsko Esonsko Liva Loyšsko Rumunsko Slovinsko. 8

19 2.. Trhy práce v cenrálně plánované ekonomice a jejich výchozí savy na počáku ransformace racovní rh v cenrálně plánované ekonomice socialisických zemí nebyl sandardním rhem jak jej chápeme v sysému ržního hospodářsví. Alokace pracovních sil se neděla na čisě ržních principech. Zaměsnávání pracovníků bylo určováno plánovacím cenrem. lavním moivem bylo splnění pěileého plánu. Ekonomiky socialisického bloku vesměs převzaly ekonomický model Sověského svazu (se všemi implikacemi pro pracovní rh nicméně o neznamená že prakické fungování ohoo modelu bylo všude sejné. Nejvíce posiženy ímo modelem byly pobalské země (Esonsko Liva Loyšsko neboť se již před druhou svěovou válkou saly součásí samoného SSSR. Naopak Slovinsko keré bylo až do roku 99 součásí Jugoslávie do jisé míry vyěžilo dobrou výchozí pozici pro ransformační proces ze skuečnosi že vliv SSSR na Jugoslávii nebyl ak významný jako například v Československu. Jugoslávie byla obecně chápána jako jakási oáza rhu v socialisickém bloku. Jisou známku éo skuečnosi lze spařova například v exisenci regisrované nezaměsnanosi. odle Ignjaovi e al. (2 dosahovala ve Slovinsku v roce %. Bulharsko a Rumunsko se svým modelem blížily spíše Československu avšak s významným podílem zemědělsví na celkové srukuře zaměsnanosi (World Bank 24. Alokace pracovních sil se edy ve věší či menší míře děla na základě cenrálních plánů zpravidla pěileých. Nezaměsnanos oficiálně neexisovala (s výjimkou Jugoslávie. Odsranění nezaměsnanosi bylo v CE 2 považováno za jednu z jejich přednosí. To že v ržních ekonomikách exisovala oevřená nezaměsnanos bylo prezenováno jako důkaz nadřazenosi cenrálně plánovaných ekonomik nad ekonomikami ržními neboť nezaměsnanos byla zoožňována s plýváním pracovními silami a neefekivnosí kapialisických ekonomik. lná zaměsnanos v akovémo pojeí však exisovala pouze saisicky. Oevřená nezaměsnanos byla nahrazena nezaměsnanosí skryou proože vyplácené mzdy mnohdy suplovaly podpory v nezaměsnanosi keré by za normálních okolnosí byly vypláceny. Uměle zaměsnaná pracovní síla by ve sandardních ržních podmínkách nenašla uplanění. Odměňování za práci se nedělo na čisě ržních základech. Jedním z principů vyplácení mezd byla snaha o mzdovou nivelizaci na základě ideologického pohledu na pracovní sílu ve smyslu sejnosi žaludků. rakicky ale přece jen docházelo k určié mzdové diferenciaci opě v důsledku ideologie a na bázi eoreické koncepce K. Marxe. V odměňování byla jednoznačně upřednosňována zv. dělnická řída a zejména profese ve sraegických odvěvích jako hornicví hunicví ěžký průmysl zemědělsví. Z oho víceméně vyplývala i výchozí srukura zaměsnanosi dle sekorů na počáku ransformačního období. Zemědělsví edy požívalo zvlášního posavení jakožo zdroj obživy obyvaelsva. Těžký průmysl byl pak považován za jakousi záruku a podmínku vnější bezpečnosi socialisického bloku. Sekor služeb sál v rámci CE na pomyslné nejnižší příčce důležiosi o čemž svědčí i fak že podíl Nezaměsnanos se v Jugoslávii regisrovala již v roce 975 (Ignjaovi e al Cenrálně plánované ekonomiky ekonomiky éry reálného socialismu. 9

20 zaměsnanosi ve službách činil v někerých zemích pouze 3 % (Rumunsko či 4 % (Bulharsko (Thiessen Gregory 25. Výchozí srukuru zaměsnanosi dle sekorů národního hospodářsví zobrazuje následující abulka. Tabulka č. : Srukura zaměsnanosi v zemích CE-6 v roce 99 (podíly v % zemědělsví (A průmysl (I služby (S srukura Bulharsko ISA Esonsko SIA Liva SIA Loyšsko SIA Rumunsko ISA Slovinsko ISA Zdroj: Thiessen Gregory (25 vlasní výpočy Z pohledu srukury zaměsnanosi lze za země s nejlepší výchozí pozicí pro ransformační proces považova y se srukurou SIA j. srukurou kerá odpovídá srukuře rozvinuých zemí. Na druhou sranu je ale řeba brá v úvahu i samonou velikos podílů jednolivých sekorů na zaměsnanosi. Z ohoo hlediska lze považova za nejrozvinuější zemi Slovinsko keré sice mělo srukuru zaměsnanosi ISA ale podíl zaměsnaných zemědělsví dosahoval jen 8 % což se zároveň projevilo výrazně vyšším podílem v průmyslu a službách. Tabulka navíc dává uši keré země se zřejmě v následujících leech musely vypořádáva s problémy souvisejícími s resrukuralizací ekonomiky. U zemí s vyšším podílem zemědělsví na zaměsnanosi se dá předpokláda že resrukuralizace bude znamena věší problémy pro pracovní rh bude bolesnější bude znamena hlubší ekonomický propad a edy nižší schopnos dosahova růsu alespoň co se ýče počáeční fáze ransformace. Na druhou sranu ao na první pohled nepříznivá siuace skýala možnos uskuečni resrukuralizaci rychle což by sice mohlo znamena krákodobý ekonomický propad ovšem s lepší perspekivou pro budoucí dlouhodobý růs racovní rhy v zemích CE-6 v období ransformace obecný vývoj Bulharsko Transformace ekonomiky zemí jihovýchodní Evropy měla poměrně negaivní dlouhodobé dopady na pracovní rh. Období kdy nezaměsnanos byla oficiálně nulová vysřídalo období s nezaměsnanosí dvoucifernou. racovní rh v Bulharsku se v 9. leech minulého soleí vyvíjel v poměrně nesabilním prosředí. Na om se podepsalo hned několik skuečnosí z nichž za nejvýznamnější lze jmenova například opožděnou implemenaci reformních kroků nejisou kerá vyúsila v pokles invesiční akiviy nebo nejisý proces ekonomické obnovy (oi 24. okles zaměsnanosi ve sáním sekoru nebyl dosaečně kompenzován jejím zvýšením u nově vzniknuvších soukromých firem. Kromě oho Bulharsko v průběhu celých 9. le opakovaně rpělo vysokou inflací což pouze 2

21 přispělo ke všeobecné neochoě invesova a vyváře ak nová pracovní mísa. Výsledkem byla více než 2% nezaměsnanos v leech (oi 24. roblémem se rovněž sala nezaměsnanos mladých j. lidí ve věku 5 24 le jejichž míra nezaměsnanosi dosahovala dvojnásobných hodno oproi míře celkové. Velká věšina mladých navíc měla pouze základní nebo sřední vzdělání (oi 24. Ke konci 9. le nezaměsnanos v Bulharsku klesala. říčina však nebyla spařována v nějakém razanním zvyšování poču pracovních mís ale spíše v rozrůsající se šedé ekonomice prodlužování sudia či pracovní emigraci (oi 24; Tzanov 2. Dlouhodobá nezaměsnanos se na přelomu isícileí ýkala přibližně poloviny nezaměsnaných. Nezaměsnanos u pracovníků sarších 55 le se vyznačuje nižší hodnoou než celková což bývá připisováno předčasným odchodům do důchodu (oi 24. Výchozí relaivně vysoký podíl zemědělsví na zaměsnanosi avizoval pořebu resrukuralizace ekonomiky. Ruku v ruce s pomalými ekonomickými reformami šel i proces resrukuralizace. řesněji řečeno úlumová odvěví zanikala poměrně rychle nicméně nevznikala odvěví nová kerá by uvolněnou pracovní sílu byla schopna absorbova. Lidé proo začali vyhledáva jakousi záchranu v zemědělsví. Teno fak vedl k narůsajícímu podílu zemědělsví na zaměsnanosi. V roce 23 pracoval v zemědělsví každý čvrý pracující Bulhar oproi každému páému na počáku ransformace (Kozeva auna 26. okud jde o poliiku zaměsnanosi ak lze říci že v leech hrála důležiou roli především poliika pasivní. To se zdá bý poněkud nelogické v konexu oho že obecně dochází k příklonu k poliice akivní. Musíme si však uvědomi že nezaměsnanos se ve vysoké míře v Bulharsku objevila prakicky ze dne na den a udíž byla pasivní poliika zaměsnanosi logickou volbou. V roce 993 šlo éměř 83 % z výdajů na poliiku zaměsnanosi na pasivní opaření zaímco v roce 998 činil eno podíl necelých 6 % (Beleva Tzanov 2. o roce 998 dochází k razannějšímu přechodu k akivní poliice zaměsnanosi. Z opaření AZ lze uvés například programy na podporu vorby pracovních mís podpora samozaměsnávání programy na podporu zaměsnanosi v regionech posižených hromadným propoušěním na podporu mobiliy pracovní síly programy pro zaměsnávání mladých žen či handicapovaných (Beleva Tzanov 2. Rumunsko Rumunský rh práce prošel podobným vývojem jako pracovní rh v Bulharsku. Obě země měly navíc podobné výchozí podmínky co se srukury zaměsnanosi ýče. Také v Rumunsku probíhaly ekonomické reformy pomalu a se značnou nejisoou. odobně jako v Bulharsku docházelo k poměrně rychlému zániku pracovních mís aniž by vznikal dosaek pracovních mís nových (Kozeva auna 26. Více o míře nezaměsnanosi viz Žídek (28. 2

22 Resrukuralizace ekonomiky začala především v sekoru průmyslu. Mezi ley se celková zaměsnanos snížila o 22 miliony lidí. Nejvěší propad zaměsnanosi nasal paradoxně ve měsech (pod 5 % naproi omu na venkově zaměsnanos rosla (Bocean Barbu 26. Teno rend se aké projevil na měnící se srukuře zaměsnanosi ovšem nepříliš žádoucím směrem. Zaímco na počáku 9. le pracoval v zemědělsví skoro každý řeí pracující Rumun o dese le později eno podíl dosáhl 42 % (lanas Benus 26. Teno jev může předsavova poměrně velký problém neboť jde o známku oho že se příliš nerozvíjí sekor služeb pracovní síla se z průmyslu vesměs přesouvá do zemědělsví edy sekoru kde nelze očekáva příliš velký růs produkiviy práce. Za hlavní příčiny ohoo vývoje označují Bocean a Barbu (26 následující fakory: celkový hospodářský pokles selhání makroekonomické sabilizační poliiky a odložení privaizace pokles invesiční akiviy a resrukuralizace nerenabilních firem nízká mobilia pracovní síly a omezení související s mezinárodním prosředím. Vývoj pracovního rhu v Rumunsku byl ovlivněn aké demografickými fakory jako snížení porodnosi a vysoká úroveň úmrnosi rosoucí poče emigranů a pokles kvaliy zdravonických služeb. To vedlo ke zvýšení podílu populace sarší 6 le (Bocean Barbu 26. oliika zaměsnanosi se aké nesla v podobném duchu jako v Bulharsku. V první fázi ransformace byl kladen důraz především na její pasivní složku s ím že k razannějšímu přehodnocení došlo až ke konci 9. le. I přeso již dříve můžeme hovoři o exisenci akivní poliiky zaměsnanosi v podobě programů na podporu zaměsnávání mládeže rekvalifikačních kurzů a podpory vorby pracovních mís prosřednicvím zvýhodněných úvěrů začínajícím firmám. Nicméně až od konce 9. le lze hovoři o moderní podobě akivní poliiky zaměsnanosi. V roce 997 byla založena Národní agenura zaměsnanosi a vzdělávání se svými regionálními pobočkami. Skrze uo agenuru byly implemenovány konkréní programy AZ (Bocean Barbu 26. Slovinsko Jak už bylo řečeno Slovinsko bylo až do svého vzniku jako samosaného sáu v roce 99 součásí Socialisické federaivní republiky Jugoslávie. Jugoslávie byla v rámci socialisického bloku specifickou zemí. Nebyla pod akovým vlivem SSSR jako osaní socialisické sáy což se projevovalo věším prosorem pro ržní prvky pracovní rh nevyjímaje. Ačkoli byla prosazována poliika plné zaměsnanosi přeso byla regisrována určiá nezaměsnanos. Dokonce fungovala i síť úřadů práce jejíž funkce spočívala především v hledání zaměsnání pro ěžko zaměsnaelné pracovníky handicapované a mládež. řeso nebyl jugoslávský (slovinský rh práce považován za efekivní (Ignjaovi e al. 2. Z období reálného socialismu Slovinsko zdědilo i sysém sociálního zabezpečení kerý si po zahájení ržních reforem vyžádal určié změny. Osaní ranziivní země prakicky musely vyváře kompleně nové sociální sysémy ak aby yo plnily funkce v ržním hospodářsví obvyklé. K hlavním změnám ve Slovinsku pařilo zkrácení doby vyplácení dávek v nezaměsnanosi sysém péče v nezaměsnanosi se sal více redisribuivním poliika zaměsnanosi se již od začáku sousředila i na akivní opaření. 22

23 Slovinsko nezaznamenalo ak výrazný nárůs nezaměsnanosi jako řeba Rumunsko s Bulharskem. Míra nezaměsnanosi během ransformačního období nikdy nedosáhla dvouciferných hodno (dle meodiky ILO. Nejvíce se jim přiblížila pouze v roce 993 kdy dosáhla 9 % (Ignjaovi e al. 2. Tuo skuečnos lze přičís na vrub ransformačnímu ekonomickému propadu kerý ale zaznamenaly všechny ranziivní země. Srukura zaměsnanosi ve Slovinsku se měnila poziivním směrem. odíl zemědělsví na zaměsnanosi dosahoval na počáku ransformace zhruba 8 % o deseileí později se eno podíl snížil na 5 % přičemž podíl služeb dosáhl éměř 6 % (Thiessen Gregory 25. Esonsko Esonský rh práce zaznamenal podobný vývoj jako rhy práce osaních ranziivních ekonomik. Esonsko do roku 99 součás SSSR bylo aké součásí sověského ekonomického modelu. Reforma pracovního rhu měla v zásadě dvě fáze z nichž první lze vymezi přelomem 9. le kdy ješě čásečně spadala do období zv. peresrojky. Skuečná ržní reforma pracovního rhu však začala až v roce 992 kdy započaly i osaní ekonomické reformy (Arro e al. 2. Období počáku ransformace je charakerisické obecným poklesem zaměsnanosi (podobně jako v jiných ranziivních zemích. Sejně ak příčiny jsou podobné jako jinde snižování přezaměsnanosi a počáeční ransformační pokles hospodářského výkonu. (Rajasalu e al. 23. To se následně projevilo skokovým zvýšením nezaměsnanosi kerá do roku 996 vzrosla až na % úroveň (Arro e al. 2. V dalším období mírně poklesla nicméně bývá považována převážně za srukurální. Nezaměsnanosí byly nejvíce posiženy skupiny jako muži mladí do 24 le lidé s nízkým vzděláním a kvalifikací Rusové a aké lidé v oblasech kde dříve dominovalo zemědělsví a průmysl. roblémem je aké přervávající nesoulad mezi požadavky pracovního rhu a kvalifikační srukurou absolvenů (Rajasalu e al. 23. Esonsko paří k zemím keré se vydaly cesou šokové erapie. Zároveň bývá označováno za zemi kerá zvolila nejvíce liberální podobu ekonomických reforem včeně reforem pracovního rhu. Zároveň bývá esonský pracovní rh považován za vysoce pružný. S ím souvisí poměrně vysoká profesní mobilia a insiucionální flexibilia (Rajasalu e al. 23. ružnos esonského pracovního rhu lze aké přičís omu že Esonsko provádělo poměrně velmi liberální poliiku pracovního rhu. K flexibiliě přispívá hned několik fakorů. Z pohledu pasivní poliiky zaměsnanosi sojí za zmínku především fak že průměrná dávka v nezaměsnanosi dosahovala v roce 998 pouhých 7 % národní průměrné mzdy zaímco například ve Slovinsku 44 % (Arro e al. 2. Vedle oho sojí poměrně efekivní opaření akivní poliiky zaměsnanosi. Za všechna lze uvés například možnos pracova na čásečný úvazek. Tuo možnos v roce 99 využívalo 36 % zaměsnanců zaímco na konci 9. le již více než 8 %. Čásečné úvazky jsou populární především u osob ve věku 5 24 le (okolo % a ve věku 5 69 le (mezi a 2 % (Arro e al. 2. Využívání čásečných úvazků navíc skýá možnos kombinova více zaměsnání. Dále je zajímavý i fak že v roce 998 bylo 5 % celkových výdajů na poliiku pracovního rhu vydáváno na akivní poliiku 23

24 zaměsnanosi. řeso se míra nezaměsnanosi po zbyek 9. le pohybovala kolem % hranice (Arro e al. 2. Srukurální změny keré se udály na esonském pracovním rhu lze hodnoi jako poziivní. odíl zemědělsví na zaměsnanosi se snížil z éměř 2 % v roce 99 na 68 % v roce 2 při současném zvyšování podílu sekoru služeb z cca 45 % na počáku 9. le na 6 % o dese le později (Thiessen Gregory 25. Liva Liva prošla podobným vývojem jako Esonsko neboť i Liva byla po poměrně dlouhou dobu součásí SSSR. Ekonomické reformy 9. le se samozřejmě nevyhnuly ani pracovnímu rhu. očáek ransformace byl z pohledu pracovního rhu ve znamení poklesu ekonomické akiviy a přesunu pracovní síly z průmyslových odvěví směrem ke službám (uman Developmen Repor 2. Důkazem je aké fak že podíl zemědělsví na zaměsnanosi se snížil jen mírně a o ze zhruba 2 % v roce 99 na 62 % v roce 2 (Thiessen Gregory 25. Míra nezaměsnanosi dosahovala v Livě až do roku 998 jednociferných hodno mezi ley dochází k překročení % hranice. Teno fak lze vysvěli zpomalením hospodářského růsu respekive jeho poklesem v roce 999. Období po roce 23 je pak charakerisické návraem nezaměsnanosi pod % v souvislosi s razanním oživením lievské ekonomiky (Eurosa IMF 28. asivní poliika zaměsnanosi spočívá zejména v definování dávek v nezaměsnanosi jež je možno pobíra maximálně 6 měsíců a jejichž velikos závisí na délce předchozího zaměsnání a velikosi výdělku. Na pasivní poliiku zaměsnanosi vydávala lievská vláda průměrně 45 % celkového rozpoču určeného na poliiku pracovního rhu. Akivní opaření poliiky pracovního rhu se ýkají zejména rekvalifikační programy podpory při zahájení podnikání ad. (aas e al. 23. Loyšsko O vývoji na pracovním rhu v Loyšsku nelze říci něco výrazně odlišného než co bylo uvedeno u předchozích dvou pobalských zemí. Tao skuečnos vyplývá jednak ze společné sověské hisorie všech ze a dále aké z jejich podobného charakeru. Vedle sandardního vývoje ekonomické akiviy v počáeční fázi ransformace lze zmíni jen fak že srukura zaměsnanosi se měnila podobně jako v Livě. Význam zemědělsví mírně poklesl zaímco se výrazně rozvíjel sekor služeb. Konkréní údaje jsou éměř sejné jako pro Livu (Thiessen Gregory 25. Míra nezaměsnanosi v Loyšsku podobně jako v jiných ranziivních zemích vzrosla především na počáku ransformačního období. Nicméně během celé ransformace nedosáhla dvouciferných hodno. Do roku 999 se pohybovala kolem 6 7 %. oé byl zaznamenán určiý nárůs o 2 procenní body. oé se nezaměsnanos usálila na zhruba 8% úrovni. Vzhledem k omu že v období skokového zvýšení nezaměsnanosi v roce 999 nebyl zaznamenán hospodářský pokles (pouze mírné snížení empa růsu D lze příčiny ohoo jevu hleda například v dokončení resrukuralizace ekonomiky (Eurosa IMF 28. asivní poliiku zaměsnanosi lze označi za nejvelkorysejší v rámci pobalských zemí. V roce 2 bylo možné pobíra v Loyšsku dávky v nezaměsnanosi 9 24

25 měsíců s ím že i konkréní výše dávek byla nejvyšší v rámci ěcho 3 zemí. Akivní poliika zaměsnanosi se v zásadě sousředila na sejné ypy programů jako v Livě. odíl výdajů na AZ na celkovém rozpoču poliiky pracovního rhu se pohyboval v průměru na úrovni 2 % v leech (Thiessen Gregory ANALÝZA NABÍDKY RÁCE V ZEMÍC CE-6 V éo čási příspěvku se budeme zabýva analýzou fakorů keré ovlivňují nabídkovou sranu pracovního rhu. Nabídku práce lze chápa jako exenzivní fakor hospodářského růsu. Zaměříme se proo na velikos nabídky práce a reálné mzdy. Reálné mzdy považujeme za důležié z hlediska působení na ochou lidí ke vsupu na pracovní rh j. na jejich ochou pracova. Bude nás edy zajíma i vzájemná inerakce mezi reálnou mzdou a nabízeným množsvím práce. Nabídku práce lze chápa jako exenzivní fakor hospodářského růsu. 3.. Velikos nabídky práce Nabídku práce voří zv. ekonomicky akivní obyvaelsvo j. obyvaelsvo keré spadá do určié věkové skupiny (zpravidla 5 64 a lze jej (dle meodiky OECD zařadi do jedné z následujících skupin: osoby zaměsnané osoby bez práce ale akivně hledající práci (osoby regisrované na pracovním úřadě nebo hledající práci jiným způsobem osoby bez práce ale připravené k násupu do práce buď okamžiě nebo nejpozději do 4 dnů. Osaní osoby kerým nelze přiřadi ani jednu z výše uvedených charakerisik pak označujeme za osoby ekonomicky neakivní a udíž je nepočíáme mezi pracovní sílu. Množsví pracovní síly lze vyjádři buď absoluním počem osob nebo pomocí zv. míry pracovní paricipace což je z hlediska mezinárodního srovnávání vhodnější. Míra pracovní paricipace je definována jako poměr pracovních sil ku poču osob v produkivním věku j (dle OECD. Míru pracovní paricipace lze aké chápa jako jeden z ukazaelů ekonomické akiviy obyvaelsva. Druhým akovým ukazaelem je míra zaměsnanosi vyjádřená jako podíl pracujících osob na celkovém poču populace v dané věkové skupině. Míra zaměsnanosi je vhodnější ukazael ekonomické akiviy než například míra nezaměsnanosi. Míra nezaměsnanosi je vyjádřením podílu nezaměsnaných na objemu pracovní síly. V míře nezaměsnanosi udíž nejsou zachyceni lidé keří vůbec nevsupují na pracovní rh. To znamená že ekonomiku s nízkou mírou nezaměsnanosi nelze jednoznačně označi za ekonomiku s vysokou mírou ekonomické akiviy obyvaelsva. Uvažujeme-li edy o pracovní síle jako o exenzivním fakoru hospodářského růsu pak nás zajímají právě výše zmíněné ukazaele ekonomické akiviy obyvaelsva. O jejich vývoji ve zkoumaných zemích vypovídají následující grafy. 25

26 Graf č. : Míra pracovní paricipace v zemích CE-6 v leech (v % osoby ve věku Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Slovinsko Rumunsko Zdroj: Eurosa (28 vlasní výpočy Vývoj míry pracovní paricipace u věšiny zkoumaných zemí příliš nevybočuje ze sandardu obvyklého u osaních ranziivních ekonomik. S výjimkou Bulharska a Slovinska se míra pracovní paricipace u všech pohybuje mezi 7 a 8 %. Slovinská míra pracovní paricipace je zhruba na 65% úrovni což lze vysvěli určiou radicí přervávající z období Jugoslávie. Sejným způsobem lze vysvěli poměrně vysokou míru pracovní paricipace v pobalských zemích keré z dob SSSR zdědily myšlení v inencích ideologie nulové zaměsnanosi. Výjimku vůči všem osaním zkoumaným zemím voří Bulharsko. V roce 99 vsupovalo na pracovní rh ješě více než 7 % obyvaelsva v dané věkové skupině (v grafu není zachyceno. Ovšem vývoj v následujících leech se zcela vymykal vývoji v jiných zemích. Nejnižší míry pracovní paricipace dosáhlo Bulharsko v roce 2 (pouhých 44 %. Klesající rend éo veličiny vysvělují Tzanov Beleva (2 a oi (24 odchodem pracovní síly do sféry šedé ekonomiky a pracovní emigrací. Obdobně lze vysvěli obrácení ohoo rendu po roce 2 edy návraem pracovních emigranů do Bulharska (více viz Franc 28 a sabilizací insiucionálního prosředí pracovního rhu kerá mohla čásečně způsobi návra pracovní síly z šedé ekonomiky na oficiální pracovní rh. Míra zaměsnanosi v uvedených zemích v zásadě kopíruje vývoj míry pracovní paricipace přičemž její hodnoy jsou nižší díky nenulové míře zaměsnanosi. Zajímavé je že všechny sledované země ke konci sledovaného období víceméně konvergují ke shodné hodnoě u obou sledovaných veličin. Tuo skuečnos lze vysvěli určiou sabilizací ekonomik v daných zemích včeně sabilizace pracovního rhu. 26

27 Graf č. 2: Míra zaměsnanosi v zemích CE-6 v leech (v % osoby ve věku Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Slovinsko Rumunsko Zdroj: Eurosa (28 vlasní výpočy 3.2. Vývoj reálných mezd Reálnou mzdu lze chápa jako množsví saků a služeb keré lze pořídi za danou nominální mzdu v peněžním vyjádření a při akuálních ržních cenách. Jde edy o ukazael vyjadřující koupěschopnos lidí keří za svou práci pobírají mzdu. Jelikož lidé zpravidla pracují proo aby za odvedenou práci získali určié množsví zboží dá se říci že reálná mzda ovlivňuje ochou lidí pracova. Velikos reálné mzdy je odvozována od mezní produkiviy práce. V praxi jde ale spíše o vzah k průměrné produkiviě práce. Dá se edy říci že vývoj reálných mezd by měl víceméně odpovída vývoji produkiviy práce jinými slovy pracovník získá z celkového produku akovou čás kerou sám vyvoří. Reálná mzda edy funguje jako cena výrobního fakoru práce kerá vyčišťuje pracovní rh. Zde nás edy bude zajíma mzdový vývoj v jednolivých zemích. Na vývoj reálných mezd lze nahlíže buď pomocí indexu reálných mezd nebo pomocí meziročních procenních změn. ro získání lepšího obrazu mzdového vývoje v čase se jako výhodnější jeví využií indexu pro mezinárodní srovnání mzdové dynamiky je vhodnější využí meziroční procenní změny reálné mzdy. Následující grafy zobrazují oba přísupy. Z grafu je parný volailní vývoj reálných mezd především v Bulharsku a Rumunsku v 9. leech. Tuo skuečnos lze vysvěli poměrně nesabilním vývojem cenové hladiny. Inflace vyvolala dramaický pokles cenové hladiny především v Bulharsku Roční míra inflace dosáhla v Bulharsku v roce 99 více než 3 % poé se pohybovala v řádu desíek procen. Další akcelerace inflace nasala v leech 996 (2 % a 997 (58 % (Eurosa 28. Rumunská roční inflace dosahovala více než 2% úrovně v leech překročení % hranice bylo zaznamenáno pak ješě v roce 997 (Eurosa

28 kde nebyl výjimkou pokles reálné mzdy v řádu desíek procen ročně. Osaní země prodělaly sandardní vývoj ranziivních ekonomik kdy na počáku ransformace sice vlivem cenové liberalizace došlo k poměrně velkému poklesu reálných mezd ale v dalších leech už docházelo vesměs k reálnému mzdovému růsu. Graf č. 3: Vývoj reálných mezd v zemích CE-6 v leech (meziroční změny v % Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Slovinsko Rumunsko Zdroj: Galgoczi (22 národní saisické úřady (28 vlasní výpočy Graf č. 4 pak zobrazuje vývoj reálných mezd pomocí indexu. Výchozím rokem je rok 992. Graf č. 4: Vývoj reálných mezd v zemích CE-6 v leech (992= Bulharsko Esonsko Loyšsko Liva Slovinsko Rumunsko Zdroj: Galgoczi (22 národní saisické úřady (28 vlasní výpočy 28