prodloužení reakční doby v závislosti na hladině alkoholu

Transkript

1 prodloužení reakční doby v závislosi na hladině alkoholu Prof. PhDr. Jiří STRAUS, DrSc. Kaedra kriminalisiky Policejní akademie ČR v Praze. Úvod Volní reakce na podně jsou mnohem sloţiější neţ reflexy a vyţadují účas vyšších mozkových funkcí. Při volních reakcích je signál z oka nebo jiného smyslového orgánu, resp. několika smyslových orgánů zároveň, posílán do moorických cener mozku, kerá jej zpracují, určí podsau odezvy a ransporují daný pokyn svalům, jejţ následně vykonají reakci, a o po uplynuí určiého časového inervalu 1. Na zadaný podně však nereaguje člověk svalovou reakcí bezprosředně, ale s určiým zpoţděním. Délka reakční doby je fyziologicky ohraničena a do jisé míry ovlivňuje rychlos celého pohybového úkonu (fakicky celkového rvání pohybu), coţ je nesmírně důleţié zejména pro pohybové aky velmi krákého rvání, řádově sekundy. Reakční rychlos je aké mimořádně významná při řešení výběrových moorických činnosí, při nichţ dochází k zapojení velkých svalových skupin. 2 Reakční rychlos je aké mimořádně významná při řešení výběrových moorických činnosí, při nichţ dochází k zapojení velkých svalových skupin. Ve forenzní biomechanice se v posledních leech ukazuje jako velmi akuální oázka řešení vnějších a vniřních vlivů na reakční čas. Jako akuální fakor povaţujeme zejména vliv alkoholu na čas rozhodování, j. dobu reakce sloţiou moorickou odezvou. Sudiem reakčního času na náhodný podně, vyţadující sloţiou moorickou odezvu se zabýváme na Policejní akademii jiţ několik le v rámci výzkumného úkolu Teorie forenzní biomechaniky. Pro napsání ohoo článku byly vyuţiy výsupy z výzkumu 3,4,5. Pojem reakčního času Nejjednodušeji vzao je reakční doba 6 čas, kerý uplyne od počáku vnímání podněu do počáku vykonávání odezvy na eno simul. Rozšířený pojem reakční schopnosi přinesla publikace Human Facors Design Handbook 7 vymezující jednoduchý reakční čas jako nejkraší moţný čas mezi momenem, kdy smysly deekují podně a časem, v němţ ělo začne vykonáva odezvu, přičemţ komplexní reakční doba zahrnuje adiivně proces lidského myšlení. Dále je charakerizován ím, 1 j. paricipace percepuálního, kogniivního a moorického sysému v uvedeném pořadí. 2 STRAUS, J.: Aplikace forenzní biomechaniky. Praha: Police Hisory, 2001, s DANKO, F.: Reakční čas na náhodný podně vyţadující komplexní moorickou odezvu. Bakalářská práce (vedoucí J. Sraus). Praha: PA ČR, 2009, 94 s. 4 HRICAN, M.: Biomechanická analýza kriminalisických sop odráţejících funkční a dynamické vlasnosi. Diplomová práce (vedoucí J. Sraus). Praha: PA ČR, 2009, 76 s. 5 STRAUS, J. - DANKO, F.: Reakční čas na náhodný podně vyţadující komplexní moorickou odezvu- piloní sudie. Pohybové úsrojí, roč. 16, 2009, č. 1+2, s ISSN éţ reakční schopnos, reakční rychlos či rychlos reakce 7 WOODSON, W. E. - TILLMAN, B. - TILLMAN, P.: Human Facors Design Handbook. New York: McGraw-Hill Professional, 1991, s

2 ţe úlohu, jejímţ výsupem má bý komplexní reakční čas, voří několik simulů s odlišnými mody odezev. 8 Disribuce jednoduchých reakčních časů a výběrových reakčních časů s jednoduchou moorickou odezvou odhaluje en fak, ţe vizuální informační proces je nejdůleţiější čásí reakční schopnosi člověka. Výběrový reakční čas navíc zahrnuje proces rozhodování, kerý logicky zapříčiňuje zpoţdění, čímţ v porovnání s jednoduchým reakčním časem vzrůsá celková reakční rychlos. Navíc čas pořebný pro rozhodnuí je nejvíce variabilní jako komponena reakční rychlosi. Nicméně právě eno rozdíl poskyuje aproximaci určení inervalu doby rozhodování, 9 a sice podle konkréních podmínek, resp. poču a druhu působících fakorů, jejichţ význam bude v éo práci dále podrobně rozpracován. Jako nejpodsanější fakor zde vysupuje druh podněu, neboť právě pořeba rozhodnuí se na základě více či méně sandardního podněu činí uo komponenu nesálou oproi komponenám jiným. 10 Celkový reakční čas lze vyjádři jako souče doby rvání vizuální percepce a doby rvání rozhodování, na něţ bezprosředně navazuje samoná moorická odezva. Vizuální percepce zahrnuje inerval pořebný pro deekci simulu od doby, kdy jej bylo moţné deekova, zaímco doba rozhodování reprezenuje čas pořebný pro výběr a rozhodnuí o odezvě. Poé ělo započne výkon příslušné odezvy. Nad rámec definice reakčního času se saví čas pořebný pro svalový pohyb, kerý nicméně voří neopomenuelnou kaegorii, neboť zkoumání pouze reakční rychlosi bez zájmu o moorické odezvy by pozbylo pro forenzní biomechaniku prakického významu. Vyjádření reakční rychlosi v ermínech ěcho komponen je následující: r kde r je reakční čas, p je čas pořebný pro percepci, r je čas pořebný pro rozhodování. p r Kaegorizace reakčních časů Donders ve své publikaci 11 prvně navrhl klasifikační schéma, z něhoţ experi sále vycházejí při deskripci a rozlišení mezi rychlosmi reakce: a) jednoduché - skládající se ze samoného podněu, na nějţ subjek odpovídá co nejrychleji je o moţné, ihned po objevení daného simulu b) rozpoznávací - sesávající ze dvou a více simulů, ale s pouze jednou odpovědí korespondující s jedním simulem, zaímco na zbylé nesmí reagova c) výběrové vořené dvěma a více podněy, na keré subjek musí voři odlišné odezvy, j. subjek musí vybra, jaký signál byl příomen a poé učini odpověď vhodnou pro eno podně. Schéma se ýkalo a nadále ýká zejména experimenální psychologie a úzce souvisejících vědních oborů. Zjednodušeně lze uo věev zahrnou pod reakční časy, jejichţ podsau předsavuje mooricky jednoduchá odpověď, rozšířené a erminologicky mírně odlišné schéma lze vyjádři podle obr Taméţ. 9 DEMIRARSLAN, H.: Visual informaion processing and response ime in raffic-signal cogniion. [online]. [ci ]. Dosupné na World Wide Web: < hp://sine.dic.mil/cgi-bin/getrdoc?ad=ada248165&locaion=u2&doc=getrdoc.pdf > 10 Taméţ. 11 DONDERS, F. C.: On he speed of he menal processes. Aca Psychologica 30, 1969, s

3 Obr. 1 - Kaegorizace reakčních časů Reakční rychlos s komplexní moorickou odezvou charakerizuje siuaci, kdy subjek zapojuje při odpovědi velké svalové skupiny, na rozdíl od jednoduchých moorických odpovědí, kde eno znak absenuje. Prosý reakční čas Rozpoznávací reakční čas Výběrový reakční čas 3

4 Obr. 2: Proces vorby moorické odezvy u jednolivých ypů reakčních časů, dle Donderse 12 Komponeny významné pro rvání akce Z hlediska relevanní událosi, ať uţ se jedná o dopravní nehody či analýzu sřeného boje, můţe voři vedle ěcho komponen další významnou kaegorii laence způsobená přísrojem. Jesliţe člověk oiţ vykonává odezvu pomocí přísroje, pak eno voří spolu s člověkem nerozdílný sysém a nelze pokláda za relevanní výlučně dobu rvání reakce člověka. Nejčasěji se vzhledem k uvedeným příkladům jisě jedná o dopravní prosředek či o palnou zbraň. Základ pro výklad o komponenách zahrnuje beze sporu objasnění podsa vnímání, neboť vnímání je základním procesem člověka a z hlediska reakce iniciačním procesem při vorbě odpovědi na kerýkoliv simul. Nejvýznamnějšími druhy percepce předsavuje zrakové a sluchové vnímání. Zrakové vnímání Zraková percepce je pro mnoho siuací nejpodsanější. Subjek jejím prosřednicvím získává základní informace o siuaci. Oko má však oblasi s různou rozlišovací schopnosí. V éo souvislosi hovoříme o cenrálním a periferním vidění. Cenrální, fronální vidění má rozsah pouze několika supňů při nejvyšší osrosi. Pro opimální vyuţií ohoo vidění je řeba, aby subjek sále měnil směr pohledu. Periferní, deekční, celkové vidění naopak zachycuje celkovou plochu mimo kuţelového cenrálního vidění. 13 Zrakové vnímání je nejdůleţiějším pro zjišění informací, důleţiých pro další rozhodování, keré, jak bylo uvedeno, hraje významnou úlohu. Obecný proces vidění probíhá v hlavních rysech ako: 14 - oko se orienuje v pohledovém poli ěkavými mikropohyby, - vnější podně zaujme pozornos, 12 DONDERS, F. C.: On he speed of he menal processes. Aca Psychologica 30, 1969, s PORADA, V. a kol.: Silniční dopravní nehoda v eorii a praxi. Praha: Linde, 2000, s Taméž, s

5 - zrakový recepor se zaměří a sousředí na zajímavý opický podně a na základě zjišěných opických paramerů opické siuace (vzdálenosi, jasu aj.) se připraví na recepci, - podně zpracovaný opickým sysémem oka zasáhne svěločivé elemeny sínice, - ransformací opických podněů v nervové vzruchy vzniká odezva v opickém nervu, po kerém je vedena k mozkovým cenrům vidění, kde vzniká počiek, - synézou likná vjem, na jehoţ základě se rozhoduje o odpovědi organismu na daný podně, dochází k zv. diferenciaci, - vjem můţe bý pominu nebo uloţen v paměi, nebo můţe bý ransformován ve vzruch, šířící se pohybovými nervy k nervosvalovým ploénkám, - v nervosvalových ploénkách je nervový vzruch ransformován v nervový sah, - v průběhu ohoo procesu je cenrální nervová sousava neusále informována o změnách vlasnosí pozorovaného objeku a jeho okolí; vysílá povely, řídí plynule adapační sav. Svou roli můţe eoreicky hrá i percepce v rámci zv. foveálního vidění, kdy k příjmu obrazu nedochází na celé ţlué skvrně, ale jen v její čási, kerá se nazývá úsřední jamka a je vyplněna pouze čípky. V éo čási dochází k nejkvalinějšímu zobrazování předměů. Sluchové vnímání Sluchové vnímání umoţňuje subjeku získa informace, keré by pomocí zraku ěţko deekoval, ať uţ z důvodu, ţe by o nešlo, ak ţe by je nesačil pojmou. Zvukové informace na rozdíl od opických jsou vnímány podvědomě, bezděčně, bez úmyslu je regisrova. Sluchový orgán sesává ze ří čásí: zevního, sředního a vniřního ucha. Zevní ucho se skládá z bolce a zvukovodu a je ukončeno bubínkem. Zevní ucho zachycuje a vede zvuk na bubínek. Tao čás sluchového orgánu spolu se sínem hlavy ovlivňuje inenziu podněů přicházejících k bubínku z různých směrů, má edy význam pro směrovou charakerisiku sluchového orgánu. Nejlépe je zvuk přijímán ze srany a poněkud zepředu. Směrový účinek se projevuje u vysokých kmiočů, kdeţo óny hluboké, do 200 Hz, vnímáme ze všech sran ve sejné hlasiosi. Sřední ucho má funkci převodní a ochrannou. Řeězec ří sluchových kůsek přenáší a zesiluje chvění bubínku na oválné okénko vniřního ucha. Zvuková energie se sbírá z poměrně velké plochy bubínku, koncenruje na malou plošku oválného okénka a prakicky beze zrá přechází do ekuiny sředního ucha. Přichází-li do sluchového orgánu nějaký silný zvuk, oba svaly se reflexně sáhnou. Tím se zvěší napěí bubínku a zíţí se přenos, hlavně hlubokých ónů. Děje se o při hladinách zvuku db. Po celou dobu simulace se ím sniţuje vnímaelnos silných zvuků a labyrin je chráněn před poškozením. Reflex má laenci ms. Pro zvuky impulzní povahy (doba rvání do 200 ms) však ao ochranná funkce sředního ucha není uváděna do činnosi, akţe můţe snadněji dojí k poškození vniřního ucha. Minimální hladina akusického laku slyšielná lidských uchem se nazývá práh slyšielnosi, coţ odpovídá hladině akusického laku 10-5 Pa. Jesliţe se inenzia akusických vln dopadajících na ucho zvěšuje, sává se vnímaný hluk hlasiějším a hlasiějším, aţ vjem slyšení kolem hodnoy 120 db přesane a změní se v lechání, akţe ve sluchovém orgánu nasane i hmaový vjem, coţ se označuje pojmem hmaový práh. Působí-li však hluk na sluchový orgán dlouhodobě, vzniká jiţ v prvních minu posun prahu slyšielnosi. Nasává adapace a hluk vnímáme v menší hlasiosi. Na eno adapační jev navazuje další děj sluchová únava, kerá se 5

6 objevuje jiţ v první minuě a svého nasycení dosahuje v době od 7 aţ 10 minu. Projeví se posunem prahu a hluk subjekivně vnímáme menší hlasiosí. S ní je spojeno i změněné rozlišování kmiočů, hlasiosi a změny maskování. Usupuje během desíek minu, hodin a někdy rvá i celý den. Doba rvání akce a její komponeny Celkovou dobu rvání akce lze pro didakické účely sekvenčně rozčleni do jednolivých úseků. Těmio úseky jsou reakční čas, doba rvání moorické odezvy a fakulaivně éţ laence způsobená přísrojem. Přehledně eno komplex znázorňuje následující schéma: Obr. 3: Srukura celkové doby rvání akce Reakční čas Reprezenuje čas, kerý rvá od okamţiku, kdy reagující osoba zaregisruje podně, kerý nasal, a rozhoduje o odpovědi, aţ do počáku vykonávání odezvy. Jedná se o iniciační fázi celého procesu sesávající z níţe uvedených čyř subkaegorií. a) Vjem: čas, jenţ je pořebný pro deekci simulu smyslovými senzory. Fakory deerminující deekci vjemu a jejich samoný vliv na hodnou reakčního času popíši rozsáhle v následující kapiole, nicméně zde je řeba učini určiou inrodukci k omuo émau. Charaker samoného vjemu signifikanně působí na celkový reakční čas, přičemţ nejpodsanějšího významu dosahuje inenzia podněu, jeho komplexnos a okolní podmínky, za nichţ je podně vnímán, jakoţ i připravenos osoby na o, ţe simul můţe nasa. b) Rozpoznání podsay vjemu: čas pořebný pro rozpoznání smyslu vjemu. Tao komponena vyţaduje aplikaci informací a zkušenosí z paměi osoby 6

7 k inerpreaci vzruchu přicházejícího do smyslového senzoru. V někerých případech dochází k auomaické odpovědi, zn., ţe eno úsek je velmi kráký. V ěcho případech se jedná samozřejmě o jednoduché reakce, včeně nepodmíněných reflexů. V jiných případech se jedná o konrolovanou odpověď, coţ předsavuje nepoměrně významnější dobu. Obecně lze říci, ţe nový, subjeku vnímajícímu podně, neznámý simul zpomaluje reakční čas, sejného efeku dosahuje méně inenzivní signál a dále např. neurčios, ať uţ zdroje podněu, konkréní okamţik objevení podněu nebo jeho forma a samozřejmě překvapení. Nepochybně exisuje velice úzká provázanos s předchozí subkaegorií vjemu, resp. lze v mnohých experimenech vyslovi závěr o redundanním charakeru subkaegorie rozpoznání vjemu. Nicméně její uvedení přináší komplexnější eoreický základ problemaiky komponen reakčního času. V neposlední řadě éţ výsledky výzkumu opodsaňují začlenění do ohoo eoreického rámce. c) Uvědomění: čas pořebný k rozpoznání a inerpreování podsay okolí, exrahování jeho smyslu a predikce evenuálního vývoje do budoucna. Např., jakmile řidič rozezná chodce na silnici a zkombinuje eno vjem se znalosí své vlasní rychlosi a vzdálenosi, předsaví si, co se sane a sled oho, co se sane. Sejně jako u předchozí subkaegorie, nový simul zpomaluje uo fázi, kerá je rozumově zpracovávána. d) Výběr reakce: čas nezbyný k rozhodnuí, jakého charakeru bude pořebná odezva. Selekce z moţných reakcí zpomaluje reakční čas, jesliţe exisuje rozmaniější mnoţina moţných signálů. Čas pořebný pro pohyb Jakmile je vybrána odpověď, subjek musí provés vyţadovaný svalový pohyb. Z povahy věci je zřejmé, ţe samoný počáek vykonávání pohybu můţe bý zároveň éměř roven času dokonání pohybu, zejména u prosých reakčních časů. Tyo případy pro nás však nejsou do značné míry zajímavé. Markannější rozdíl mezi okamţikem počáku vykonávání reakce a okamţikem dokončení reakce je pozorován u komplexních moorických projevů jednání. Pro příklad mohu uvés siuace ve sřeném boji, kdy je počáek reakce pro účinnou obranu vcelku irelevanní, neboť samoná obrana nabývá účinnosi aţ po přechodu do určié fáze dané echniky. Samozřejmě, ţe na oo sadium působí řada fakorů ovlivňující čas pořebný pro vykonání pohybu. Obecně vzao, čím komplexnější pohyb je vyţadován, ím vyšší laence. Význam komponen reakčního času ve sřeném boji Obligaorní podmínky nuné obrany při sřeném boji, j. schopnos napadeného ubráni se úoku reagováním, nasávají při splnění nerovnosi úspěšnosi obranné akce: kde d - rvání obranné akce, d < a a - rvání úočné akce. Přičemţ rvání akce obranné se skládá ze dvou čásí:, kde r - akuální reakční doba obránce, d 7 r m m - rvání obranného pohybu.

8 Zároveň lze vyjádři reakční dobu subjeku vzahem: r p r kde p - rvání percepce, r - rvání procesu rozhodování. Pak edy plaí: p r m a Exisuje edy několik moţnosí pro zvýšení šance na účinnou obranu: - redukce doby rvání percepce podněu - redukce doby rvání procesu rozhodování - redukce doby rvání moorické odezvy Časové nároky na jednolivé komponeny lze rozděli do ří fází, a o vizuální percepci, proces rozhodování a svalový pohyb. Zhruba 70 % celkové hodnoy reakčního času voří čas pořebný pro vizuální percepci, zaímco 30 % vyţaduje moorická odezva. Uvedený poměr se ýká moorických odpovědí řidiče v dopravě ve sudii Demirarslana 15. Průměrné rozdělení podle Bradáče 16 činí 28,4% pro svalový pohyb, 71,6% pro vizuální percepci, resp. 23,8% k 76,2%. Podíl percepce na reakční rychlosi se zvyšoval s ím, zda řidič sledoval jiný objek, a o buď v rozsahu nepřesahujícím pě supňů od kolmice vedené k relevannímu objeku, resp. přesahující uo hodnou. Samozřejmě, ţe v případě sřeného boje se vyskyují mooricky sloţiější odezvy, čímţ se význam obou komponen vyrovnává. Vizuální percepce jako sloţka reakční rychlosi je ovlivňována fakory, keré uvedu v následující kapiole, kde bude pregnanně vysvělena jejich podsaa působení. Obecně vzao mají na její délku vliv zejména vnější podmínky prosředí, prosorové umísění subjeku vůči zdroji, resp. směr, ze kerého je podně exponován. Doba pořebná pro rozhodování voří nejvíce variabilní sloţku reakční doby. Fakory na ní působící lze velmi ěţko nějakým způsobem kaegorizova. Jedná se vyloţeně o deerminaci samoným subjekem vyvolanou zejména psychickými savy napadeného, j. emocemi, rozrušením, nezkušenosí ve sřeném boji ap. Redukce časového rvání éo fáze je udíţ moţná především nabyými zkušenosmi v ěcho siuacích, psychickou odolnosí ad. Moorickou, pohybovou rychlos určuje čas, kerý je pořebný k vykonání jednolivého pohybového aku, coţ je dáno především rénovanosí svalového aparáu a rychlosí svalové konrakce zapojených svalů. Trénované subjeky edy mají lepší předpoklady pro redukci rvání éo fáze. Tyo osoby dosáhly sadia nazývaného sabilizace pohybové sereoypu, kdy jsou pohyby prováděny přesně, plynule, koordinovaně a úsporně. V důsledku oho se jednak výrazně sniţuje čas pořebný pro moorickou odezvu, jednak osoba dokáţe jedna přesně, čímţ neporovnaelně vůči nerénovaným osobám zvyšuje šance na účinnou obranu. Další poziivum z hlediska účinné obrany předsavuje fak, ţe rénované subjeky zpravidla získaly v rénované oblasi schopnos rychlé percepce a díky sabilizovanému 15 DEMIRARSLAN, H.: Visual informaion processing and response ime in radic-signal cogniion. [online]. [ci ]. Dosupné na World Wide Web: < hp://sine.dic.mil/cgi-bin/getrdoc?ad=ada248165&locaion=u2&doc=getrdoc.pdf > 16 BRADÁČ, A. a kol.: Soudní inženýrsví. Brno: CERM, 1997, s

9 dynamickému sereoypu redukují aké dobu pořebnou pro rozhodování. Všechny yo výhody rénovanosi přispívají k podsané redukci celkové doby rvání akce. Mnohá úočná akce však můţe bý provedena na kráké vzdálenosi ak rychle, ţe se proi nim nelze bráni. Napadený edy maximálně deekuje podně, coţ ale bez příslušné moorické odezvy nemá ţádný význam z hlediska jeho účinné obrany. Proo je ţádoucí nereagova na podně, kerý jiţ nasal, neboť o činí účinnou obranu nemoţnou. Co se ýče úoků beze zbraně, nejjednodušším, nejrychlejším prosředkem k dosaţení kriminálního cíle násilným způsobem je úder končeinou, j. úhoz, a kop. Samoná rychlos provedení úderu nehraje ak podsanou roli, neboť pořebného účinku dosáhne v případě vhodného posoje a opimální vzdálenosi od poškozeného. Účinnos úderu rovněţ ovlivňuje správná pronace, resp. supinace předlokí a oáčení a přemísění rupu. Obdobné moorické úkony jsou vyţadovány při pouţií kráké chladné zbraně, či při úderech ěţkými předměy. Ovšem upořebení kráké chladné zbraně dosahuje účinnosi i při samoném pohybu končeiny. Na druhou sranu, úder vedený éţ pouhým pohybem končeiny nebude naolik efekivní, nicméně v obou případech bude iniciace pohybu a jeho deekce jako podněu pro poškozeného méně čielná. Trvá-li edy úočná akce dobu výrazně kraší neţ doba rvání obranné akce napadeného, je jeho obrana jako reakce na ni neuskuečnielná. Aby byla nějak moţná, je nezbyné, aby napadený reagoval nikoliv na začáek úočné akce svého proivníka, nýbrţ na něco, co jí dosaečně předcházelo a pomohlo k samoné idenifikaci simulu. 17 Napadený pak ze znaků siuace anicipuje budoucí vývoj chování svého proivníka, na základě čehoţ pak jedná. Předvída pravděpodobné jednání dává proo solidní moţnos, i za cenu moţného omylu, jak se účinně bráni. Uvedená deerminace komponen psychickými a fyzickými schopnosmi napadeného subjeku byla předměem výzkumu jiţ zmíněných auorů Olenika, Roţkova, Kargina. 18 Uvádím jimi naměřené hodnoy v závislosi na preferovaných schopnosech subjeku: Tabulka - Průměrné skupinové ukazaele rozvoje psychických vlasnosí vrcholových zápasníků s různými způsoby vedení boje. Typ Prosý reakční čas (ms) Složiá pohybová reakce (ms) Reakce na pohybující se předmě (ms) Ci pro čas 19 (s) Racionalia operaivního myšlení (poče ahů) Hráč 148,2 ± 10,2 200,9 ± 11,2 500 ± 190 3,87 ± 1,86 7,72 ± 0,41 Silák 157,7 ± 11,3 224,9 ± 18,5 610 ± 220 4,93 ± 2,84 8,32 ± 0,71 Tempař 160,1 ± 11,1 223,5 ± 24,1 690 ± 250 7,31 ± 4,20 8,42 ± 0,66 Pro ilusraci dále přikládám výsledky měření (viz následující abulky) Nováka, Skoupého, Špičky (1991) ýkající se úzce éo problemaiky. 20 Z uvedených 17 mulisignální reakce 18 OLENIK, V. G. - ROŢKOV, P. A., -KARGIN, N. N.: Specifika misrovsví zápasníků s různými způsoby vedení boje. Sporivnaja borba, 1984, s Anglicky inerval iming ; jednoduše řečeno se jedná o schopnos odhadnou časový inerval, plynuí času, j. jedna z inelekových schopnosí člověka. 20 NOVÁK, J. - SKOUPÝ, O. - ŠPIČKA, I.: Sebeobrana a zákon. Praha: Klavis, 1991, s

10 reakčních dob je parné, ţe pokusná osoba reaguje na něco, co předchází vzdalování proivníkovy nohy od podloţky. Tao měření byla prováděna v ělocvičně při běţném večerním osvělení. 21 Měřením bylo povrzeno, ţe úroveň osvělení a jeho umísění značně ovlivňují schopnos pokusné osoby reagova. Při dobrém osvělení ze správného směru prosá reakční doba na nesandardní signál, jehoţ subsráem je výpad následovaný kopem, nabývá i záporných hodno. Za konvenční počáek akce je brán okamţik, kdy se noha úočníka začala vzdalova od podloţky. Poslední nevrané změny přípravy pokusné osoby k provedení následné akce se však dají za ěcho podmínek velmi spolehlivě idenifikova jiţ 0,5-2 sekundy před sanoveným počákem pohybu úočníka, coţ pro pořeby praxe sačí. Tabulka - Konvenční prosá reakční doba před vybranými bojovými akcemi Druh reakce po expozici sandardního vizuálního signálu Konvenční prosá reakční doba (ms) Nejkraší Běžné Sisknuí lačíka Přímý úhoz vzdálenější paží Úhoz sranou Vnější roační úhoz Obloukový kop zdola vzdálenější nohou z bojového sřehu Kružný kop zdola do výšky holeně proivníka bližší nohou Výpad z bojového sřehu o sopu vpřed Výpad z bojového sřehu o sopu vzad Kry zdola předsunuou paží z bojového sřehu Kry shora předsunuou paží z bojového sřehu Úhyb hlavou vzad Úhyb hlavou sranou Tabulka - Konvenční prosá reakční doba před vybranými bojovými akcemi Druh reakce po expozici sandardního vizuálního signálu Konvenční prosá reakční doba (ms) Nejkraší Běžné Sisknuí lačíka Přímý úhoz vzdálenější paží Úhoz sranou Vnější roační úhoz Obloukový kop zdola vzdálenější nohou z bojového sřehu Kružný kop zdola do výšky holeně proivníka bližší nohou Výpad z bojového sřehu o sopu vpřed Výpad z bojového sřehu o sopu vzad Kry zdola předsunuou paží z bojového sřehu Kry shora předsunuou paží z bojového sřehu Úhyb hlavou vzad Úhyb hlavou sranou Tabulka - Trvání bojových akcí. 21 vnější deerminan vizuální percepce 10

11 Druh bojové akce Trvání akce (ms) Nejkraší Běžné Přímý úhoz Úhoz sranou Vnější roační úhoz beznápřahový Vnější úhoz vzdálenější paží z bojového sřehu úhoz shora z bojového sřehu předsunuou paží Přímý kop sranou z bojového sřehu předsunuou nohou do výšky kolena Koncový kop zdola bližší nohou na holeň proivníka Obloukový kop zdola z bojového sřehu vzdálenější nohou do Kyvný kop sranou z bojového sřehu bližší nohou do výšky pasu Vnější kop z bojového sřehu vzdálenější nohou do výšky pasu Přehoz přes záda (seoi-nage) ze vzdálenosi na dosah paže z čelného posoje (analogicky u dalších porazů) Přehoz přes lýko (ai-ooši) Podraz vnější (o-soo-gari) Podraz zepředu (uči-maa) Vnější kry (dle školy Šookan) Vniřní kry (dle školy Šookan) Úhyb hlavou vzad Úhyb hlavou sranou Tabulka - Reakční doba po expozici nesandardního signálu. Pokusná osoba č. 2 provádí: Trvání prosé reakční doby pokusné osoby č. 1 (průměr z naměřených hodno v ms) Výpad vpřed + obloukový kop do výšky pasu 48 Koncový kop zdola vzdálenější nohou na holeň 62 Koncový kop bližší nohou a holeň 93 Kop zdola ze soje spaného do výšky pasu 88 Kop zdola z čelného posoje do výšky pasu 37 Kyvný kop sranou z čelného posoje do výšky pasu 6 Výpad vpřed + obloukový kop zdola do výšky pasu 115 Toéž 119 Toéž 202 Fakory ovlivňující reakční čas Činiele deerminující reakční čas lze klasifikova podle mnoha kriérií, přičemţ mezi relevanní jak z hlediska eorie, ak z hlediska praxe povaţuji alkohol, simulující léky, resp. drogy, věk, rénink, únava, prosorová orienace vůči podněu, varování přicházejícího simulu a enze. V dalším nás primárně zajímala oázka změny reakční doby vlivem hladiny alkoholu. Alkohol sniţuje rychlos informačních procesů, jednoduchých, výběrových a rozpoznávacích reakčních časů v rámci experimenů vyţadujících jako odezvu jednoduchou moorickou reakci. V neposlední řadě éţ rozdílně narušuje kogniivní schopnosi vyššího řádu, coţ je předpokladem pro negaivní deerminaci komplexních moorických odpovědí. Alkohol dále prokazaelně od mnoţsví 0,5 v krvi negaivně ovlivňuje: smyslové vnímání, myšlení, rychlos činění rozhodnuí, 11

12 posřeh, reakční dobu na všechny ypy podněů, pozornos pro deail, přizpůsobení očí při přechodech ze svěla do my a naopak, vnímání barev, schopnos sousředění, rovnováhu, odhad vzdálenosi. Experimenální čás Hlavním cílem experimenu bylo zjišění reakčních časů člověka v experimenu zaměřeném na komplexní reakční čas výběrový s komplexní moorickou odezvou. Vedle ohoo cíle jsme se zaměřili na kvanifikování a vyjádření závislosí reakčního času na mnoţsví poţiého alkoholu, připravenosi způsobené disrakcí subjeku a inenziou audiálního simulu. Další úkol spočíval ve vyjádření časového rvání prováděného úhozu z klidové pozice, a o jednak do volného prosoru, jednak do uhého ělesa. Cílem naopak nebylo následova výzkumy spočívající v analýze jednoduchých reakčních časů, ať uţ s komplexní moorickou odezvou, nebo pouze s jednoduchým ypem moorické odezvy. Sejně ak se jevila jako ţádoucí, vzhledem ke sanoveným cílům, konfigurace experimenu ak, aby podně charakerizovala jeho náhodnos, způsobená prosorovou a časovou neurčenosí při exponování. Znaky náhodného podněu pro účely ohoo pokusu: - podně z definované mnoţiny simulů, s jejímţ obsahem byl subjek před započeím experimenu seznámen, přičemţ kaţdému z ěcho podněů byla přičleněna jediná správná odezva, jejíţ nejdůleţiější charakerisikou je komplexní moorická odezva; - na rozdíl od ypických schéma pouţívaných v experimenální psychologii, zde mezi podněy nejsou konsanní časové inervaly, resp. éměř konsanní inervaly (Experimenální psychologie pouţívá časové inervaly mezi podněy, jejichţ rvání se pohybuje v rozmezí cca ms, čímţ subjek zákoniě, alespoň v někerých případech, sníţí reakční dobu díky sekvenčnímu efeku), čímţ dochází k eliminaci zv. sekvenčního efeku; v omo experimenu jsme naproi omu pracovali s časovými inervaly se spodní hranicí řádově od desíek milisekund aţ po více neţ minuové horní hranice; - důleţiým fakorem pro náhodnos podněu se jeví skuečnos, ţe docházelo ke změně charakeru simulu, j. sřídavě byl exponován podně audiální (z hlediska komplexnosi unimodální) s audiovizuálním (z hlediska komplexnosi bimodální) a zcela náhodně paricipoval éţ podně nedefinovaný, na nějţ subjek neměl reagova vůbec; - průběţně docházelo i k subsiuci prosorového umísění zdroje podněu, opě z důvodu zachování variabiliy vzhledem k subjeku. Experimenu se zúčasnilo 25 dobrovolníků, reprezenující skupinu velmi dobře rénovaných osob. Prakická čás výzkumu byla uskuečněna v úpolové ělocvičně Policejní akademie ČR. Experimeny a měření u všech dobrovolníků rvaly celkově zhruba 60 minu. Vzhledem k charakeru experimenu se vyskyoval pouze komplexní reakční čas prosý a výběrový, kerý vyţadoval komplexní moorickou odezvu. Insrukce byly subjekům prezenovány před započeím experimenu. Jednalo se o násin zaměření experimenu, j. orienace na výzkum reakčních časů na 12

13 náhodný podně, kerý vyţaduje sloţiou moorickou reakci. Dále insrukce spočívala ve vymezení krákých podněů, keré byly jasné, srozumielné: 1) úder 2) oč 3) kop 4) záda 5) naaţení závěru pisole CZ vz. 75 6) břicho 7) sed 8) leh 9) klik Výslovně bylo určeno, ţe na jakýkoliv další podně nemají reagova. Takové insrukce zakládají charaker experimenu výběrového ypu subjek reaguje na podněy, na něţ musí vybra správnou reakci a navíc odliši neţádoucí podněy. Pokud docházelo k ypům prosým, docházelo k omu akovým způsobem, kdy subjek vykonal neurální reakci, prosý pohyb a eprve během pohybu modifikoval celý proces ke korekní odezvě. V akovém případě jsme určili hodnou prosé reakční rychlosi a následně éţ laenci, kerá určuje, za jaký časový inerval subjek od počáku jednoduché reakce začal vykonáva samonou reakci, relevanní k danému pokynu. Za výběrovou reakční dobu pak pokládám samozřejmě čas souhrnný, s nímţ nadále pracovalo v rámci analýzy závislosí. Exponování zvuku závěru nasávalo výlučně v dorsálním směru vůči subjeku. Kriériem pro zvolení uvedených podněů, spočívajících ve slovním vyjádření byl poţadavek na relaivně sejnou délku rvání pokynů, čemuţ byl podřízen i způsob formulace zadání, jehoţ objekivní podsaa nemusela bý ihned zřejmá. Proo subjek dosal pařičné poučení o příslušné správné odpovědi. V případě uţií výsiţnějších, avšak výrazně odlišných signálů co se ýče délky, by mohlo mnohem pravděpodobněji docháze k deekci neurčiého signálu, čímţ by subjek získal podmínky pro vykonání prosého reakčního času a v rámci jeho výkonu by meziím došlo k exponování celé informace, čímţ by upřesnil svou odezvu, j. vykonal poţadovanou odpověď. Jinými slovy lze říci, ţe ve prospěch subjeku by působil fakor varování přicházejícího simulu, jenţ je výlučně poziivně deerminující činiel reakční rychlosi. Hladina alkoholu v krvi byla měřena přísrojem pro deekci alkoholu v dechu Alkohol Teser, nicméně pro eliminaci alkoholu v dechu subjek po dobu zhruba 10 minu prováděl cvičení, jehoţ cílem bylo odsrani alkohol z dechu a urychli vsřebání alkoholu do krve. Meody analýzy da Samoné meody analýzy da spočívaly v om, ţe ze získaného videozáznamu jsem exrahoval v maximální kvaliě nezměněnou zvukovou sopu. Videozáznam byl analyzován v programu VirualDubMod build Záznam slouţil k určení okamţiku, v němţ subjek začal reagova, coţ vzhledem k pouţiým meodám videozáznamu znamenalo přesnos 40 ms. Díky funkci zrušení prokládání byla nakonec vyvořena sekvence po 20 ms znamenající uo mezní chybu při měření výsupu. Vsup, j. počáek exponování simulu, jehoţ podsaou byl audiální signál jsme pro vyšší přesnos a pro moţnos další analýzy sopy analyzovali programem Audaciy , kerý jiţ pracoval pouze se zvukovou sopou, a umoţnil bez 13

14 problémů pracova na časové ose s rozlišením i niţším neţ 1 ms, ovšem ao cilivos vzhledem k okolnosem byla opimální. U kaţdého ze simulů jsme pouţili analýzu zvuku, kerá zahrnovala zjišění inenziy audiálního podněu (Vyjádřeno v jednokách dbfs, hladina 0 dbfs odpovídá maximální inenziě), analýzu frekvencí signálu (frekvenční analýza) a jeho kompleního spekra (spekrogram). Výsledky Průměrný reakční čas všech subjeků při nulové hladině alkoholu dosahoval hodnoy 395,27 ms (σ = 113,37). Tao hodnoa reprezenuje průměr všech hodno bez rozlišení. Pro unimodální audiální simul o inenziě 0 dbfs byl průměr všech subjeků 342,65 ms. Výsledky lze velmi přehledně vyjádři v grafických závislosech (obr. 4, 5, 6). Obr. 4 - Závislos reakčního času na inenziě audiálního simulu Charaker závislosi je edy zřejmý rychlejších reakčních dob dosáhne subjek, jesliţe simul nabývá vyšší inenziy a naopak. Samozřejmě, ţe křivka vyvořená z námi naměřených hodno se neýká simulů, keré nedosáhly akové inenziy, aby byly deekovány. Takové podněy se v našem experimenu nevyskyovaly. Z podsay věci je zřejmé, ţe hodnoa reakčního času by se nezvyšovala, resp. nesniţovala donekonečna, pokud by eoreicky podně nabyl nekonečně malé, resp. velké inenziy. V grafu by aková okolnos byla znázorněna asympoami, přičemţ kaţdá z nich by byla rovnoběţná s příslušnou osou. 14

15 Obr. 5 - Graf závislosi reakčního času na hladině alkoholu maximální hladina alkoholu 0,6. Obr. 6 - Graf závislosi reakčního času na hladině alkoholu maximální hladina alkoholu 1,2. Grafické znázornění, sejně jako samoné koeficieny rovnice, vypovídá o om, ţe funkce nabývá minima nikoliv v nule, nýbrţ dále ve směru ke kladným hodnoám osy x. Jinými slovy, ao analýza experimenálně zjišěných hodno naznačuje exciační efek alkoholu pro velmi malé hladiny alkoholu v krvi, pro 0,17 0,23 g/kg. 15

16 Diskuse Provedené experimeny a měření byly provedeny pouze na souboru muţů, nelze edy s jisoou vrdi, jakých konkréních hodno reakčních dob by ţeny dosahovaly. Z piloního výzkumu vyplynula pořeba učini v rámci následného výzkumu následující kroky: Provedení věšího poču měření z fronálních pozic vůči subjeku, jednak s vizuálními, jednak s audiovizuálními podněy. Cílem ohoo experimenu by pak bylo zkompleování souboru reakčních časů na audiální, vizuální a audiovizuální podně, coţ jsou pro pořeby praxe nejpodsanější poznaky pro znalecké zkoumání v oblasi. Ve všech relevanních okruzích zkoumání získáva další daa, jeţ jenom pomohou k upřesnění daných závislosí, a kerá ujasní reakční moţnosi běţné populace, sejně jako ukáţou hraniční fyziologické moţnosi vysoce rénovaných subjeků. Pro zjišění vlivu alkoholu se jeví jako nezbyné dále určova vliv alkoholu na reakční schopnos, popř. na další komponeny reakční schopnosi. Dále pokládám za pořebné získa hodnoy reakčních dob i pro vyšší hladiny alkoholu v krvi, neţ cca. 0,6. Pouţií kamery s vyšší snímkovací frekvencí. Získaná daa bude poé moţno analyzova s věší přesnosí. Závěr Zjišěné výsledky lze formulova do ěcho závěrů: 1. Hypoéza o podmíněnosi reakční rychlosi v závislosi na inenziě simulu se povrdila. Jednalo se zaím pouze o audiální simul, nicméně na zvukový podně člověk reaguje nejrychleji z uvedených druhů podněů. Díky omu ak byly získány nejlepší moţné průměrné hodnoy reakčních časů, keré budou následně ješě nápomocny při analýze odezev na audiovizuální podněy, resp. při celkovém komplexním posouzení reakčních schopnosí člověka z běţné populace, či rénovaných osob. 2. Analýza vlivu disrakce na připravenos a ím na hodnou reakční doby povrdila očekávání a vořila deerminan nezanedbaelného charakeru. Získaná daa opě poskyují solidní základ pro zkoumání připravenosi a jejího vlivu na reakční čas. 3. Zajímavé výsledky poskyla analýza vlivu alkoholu na reakční rychlos, kdy subjeky byly v průměru nízkými hladinami dokonce exciovány, konkréně při hladině alkoholu v krvi cca. 0,08. Následně docházelo k negaivní deerminaci dosahující při cca. 0,4 a vyšších hodnoách poměrně vysokých hodno. analýza experimenálně zjišěných hodno naznačuje exciační efek alkoholu pro velmi malé hladiny alkoholu v krvi, pro 0,17 0,23 g/kg. Grafy na obr. 5 a 6 poměrně přesně ukazují predikci reakčního času na náhodný podně vyţadující komplexní moorickou odezvu v závislosi na hladině alkoholu v krvi. 4. Alkohol samozřejmě ovlivňoval celý soubor komponen reakčního času, resp. i celkového rvání akce. Zhoršovala se edy percepce, rozhodování, reakční rychlos, sejně jako další charakerisiky nespadající do éo kaegorie jako např. moorika, přesnos provedení odezvy ap. 5. Rychlejších reakčních dob dosáhne subjek, jesliţe simul nabývá vyšší inenziy a naopak. Samozřejmě, ţe křivka (obr. 4) vyvořená z námi naměřených hodno se neýká simulů, keré nedosáhly akové inenziy, aby byly deekovány. Takové podněy se v našem experimenu nevyskyovaly. Z podsay věci je zřejmé, ţe 16

17 hodnoa reakčního času by se nezvyšovala, resp. nesniţovala donekonečna, pokud by eoreicky podně nabyl nekonečně malé, resp. velké inenziy. V grafu by aková okolnos byla znázorněna asympoami, přičemţ kaţdá z nich by byla rovnoběţná s příslušnou osou. Použiá lieraura 1. ADAM, J. - PAAS, F. - BUEKERS, M. - WUYTS, I. - SPIJKERS, W. - WALLMEYER, P.: Gender differences in choice reacion ime: evidence for differenial sraegies. Ergonomics, 1999, Vol ANDO, S. - KIDA, N. - ODA, S.: Reenion of pracice effecs on simple reacion ime for peripheral and cenral visual fields. Percepual and Moor Skills, 2004, Vol.98, No ANDO, S. - KIDA, N. - ODA., S.: Pracice effecs on reacion ime for peripheral and cenral visual fields. Percepual and Moor Skills, 2002, Vol.95, No BELENKY, G.: Caffeine mainains vigilance and marksmanship in simulaed urban operaions wih sleep deprivaion. Aviaion, Space, and Environmenal Medicine, 2005, Vol.76, No BERTELSON, P.: The ime course of preparaion. Quarerly Journal of Experimenal Psychology, 1967, Vol BOTWINICK, J. - THOMPSON, L. W.: Componens of reacion ime in relaion o age and sex. Journal of Geneic Psychology, 1966, Vol BRADÁČ, A. a kol.: Soudní inženýrsví. Brno: Akademické nakladaelsví CERM, ISBN X 8. DANKO, F.: Reakční čas na náhodný podně vyžadující komplexní moorickou odezvu. Bakalářská práce (vedoucí: J. Sraus), Praha: PA ČR, DEMIRARSLAN, H.: Visual informaion processing and response ime in radicsignal cogniion. [online]. [ci ]. Dosupné na World Wide Web: 10. < hp://sine.dic.mil/cgi-bin/getrdoc?ad=ada248165&locaion=u2&doc=getrdoc.pdf > 11. GREEN, M.: How Long Does I Take To Sop? Mehodolical Analysis of Driver Percepion-Brake Times. Transporaion Human Facors, Sepember 2000, No HICK, W. E.: On he rae of gain of informaion. Quarerly Journal of Experimenal Psychology, 1952, Vol HRICAN, M. Biomechanická analýza kriminalisických sop odrážejících funkční a dynamické vlasnosi. Diplomová práce (vedoucí J. Sraus). Praha: PA ČR, 2009, 76 s. 14. LEE, J. D. - CAVEN, B. - HAAKE, S. - BROWN, T. L.: Speech-based ineracion wih in-vehicle compuers: The effec of speech-based on drivers' aenion o he roadway. Human Facors, 2001,Vol.43, No NOVÁK, J., SKOUPÝ, O., ŠPIČKA, I. Sebeobrana a zákon. Praha: Klavis, ISBN REDFERN, M. S. - MULLER, M. - JENNINGS, J. R. - FURMAN, J. M.: Aenional dynamics in posural conrol during perurbaions in young and older aduls. The Journals of Geronology, Series A, 2002, Vol.57, No ISBN

18 19. STRAUS, J.: Zkušenosi ze znalecké praxe ve forenzní biomechanice. Kriminalisika, roč. 41, č STRAUS, J. - DANKO, F.: Reakční čas na náhodný podně vyţadující komplexní moorickou odezvu- piloní sudie. Pohybové úsrojí, roč. 16, 2009, č. 1+2, s ISSN WOODSON, W. E. - TILLMAN, B. - TILLMAN, P.: Human Facors Design Handbook. New York: McGraw-Hill Professional, ISBN Sraus, J. Prodloužení reakční doby v závislosi na hladině alkoholu SOUHRN Sudium doby reakce je důleţiý paramer pro posouzení moţných pohybových reakcí osoby, zejména ve forenzní biomechanice. Činiele deerminující reakční čas lze klasifikova podle mnoha kriérií, přičemţ mezi relevanní jak z hlediska eorie, ak z hlediska praxe povaţuji alkohol, simulující léky, resp. drogy, věk, rénink, únava, prosorová orienace vůči podněu, varování přicházejícího simulu a enze. V dalším nás primárně zajímala oázka změny reakční doby vlivem hladiny alkoholu. V článku jsou prezenovány výsledky výzkumu, v němţ byl zjišťován vliv doby reakce na náhodný podně vyţadující komplexní pohybovou odezvu. Výsledky jsou prezenovány v grafických závislosech. Bylo zjišěno, ţe do hladiny alkoholu 0,3 promile se reakční doba v podsaě nemění, pak se zvyšuje kvadraickou funkcí. Sraus, J. Prodloužení reakční doby v závislosi na hladině alkoholu SOUHRN Sudium doby reakce je důležiý paramer pro posouzení možných pohybových reakcí osoby, zejména ve forenzní biomechanice. Činiele deerminující reakční čas lze klasifikova podle mnoha kriérií, přičemž mezi relevanní jak z hlediska eorie, ak z hlediska praxe auor považuje alkohol, simulující léky, resp. drogy, věk, rénink, únavu, prosorovou orienaci vůči podněu, varování přicházejícího simulu a enzi. V dalším nás primárně zajímala oázka změny reakční doby vlivem hladiny alkoholu. V článku jsou prezenovány výsledky výzkumu, v němž byl zjišťován vliv doby reakce na náhodný podně vyžadující komplexní pohybovou odezvu. Výsledky jsou prezenovány v grafických závislosech. 18

19 Bylo zjišěno, že do hladiny alkoholu 0,3 promile se reakční doba v podsaě nemění, pak se zvyšuje kvadraickou funkcí. Sraus, J. Prologaion of he reacion ime in relaion o he alcohol level SUMMARY Reacion ime research is an imporan parameer for he examinaion of possible human moor responses, especially in forensic biomechanics. Facors influencing he reacion ime can be classified by many crierions. The mos relevan heoreical and pracical facors are alcohol, simulaing drugs, age, raining, faigue, subjec s orienaion owards simulus, warning of incoming simulus and psychical ension. Primary, we were ineresed in impairmen of human s reacion ime as a resul of alcohol adminisraion. This aricle refers o presenaion of resuls of our pilo research projec, which reas of he reacion ime on random simulus ha requires complex moor response. Resuls are expressed in graphical relaionships. We found no impairmen up o 0,3 BAC, bu overall relaionship is expressed by quadraic regression. Sraus, J. Die Verlängerung der Reakionszei in Abhängigkei vom Alkoholpegel ZUSAMMENFASSUNG Das Sudium der Reakionszei sell insbesondere in der forensichen Biomechanik einen wichigen Parameer für die Beureilung der möglichen Bewegungsreakionen einer Person dar. Die die Reakionszei besimmenden Fakoren können nach vielen Krierien klassifizier werden, wobei der Auor sowohl vom Gesichspunk der Theorie als auch vom Gesichspunk der Praxis Alkohol, simulierende Arzneimiel, resp. Drogen, Aler, Training, Müdigkei, räumliche Orienierung bezogen auf die Anregung, sowie die Warnung des kommenden Simulus und Tension für relevan häl. Weier ineressiere uns primär die Frage der Veränderung der Reakionszei durch Einfluss des Alkoholpegels. Im vorliegenden Arikel werden die Ergebnisse einer Unersuchung präsenier, in der der Einfluss der Reakionszei auf eine zufällige Anregung, die eine komplexe Bewegungsreakion verlang, ermiel wurde. Die Ergebnisse sind in graphischen Abhängigkeien präsenier. Es seh fes, dass sich die Reakionszei bis zum Alkoholpegel von 0,3 Promille im Wesenlichen nich änder, danach wächs sie quadraisch. 19

20 20