UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Transkript

1 UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Hlubká žilní trmbóza dlních knčetin příčiny a léčba pacienta Renáta Guttenvá BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012

2

3

4 PODĚKOVÁNÍ Upřímně děkuji veducí bakalářské práce paní MUDr. Janě Kubelkvé za její laskavý přístup, cenné infrmace, dbrné připmínky, trpělivst a čas, který mi věnvala. Děkuji také zdravtní sestře a pacientům z cévní pradny ambulantní části Interní kliniky krajské nemcnice za pmc při realizaci výzkumu. Pděkvání patří i rdině, která mne p dbu studia pdprvala.

5 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracvala samstatně. Veškeré infrmace a literární prameny, které jsem v práci využila, jsu uvedeny v seznamu pužité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č.121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, že Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy užití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, že pkud djde k užití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pžadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalžila, a t pdle klnstí až d jejich skutečné výše. Suhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne Renáta Guttenvá

6 SOUHRN Bakalářská práce Hlubká žilní trmbóza dlních knčetin - příčiny a léčba pacienta zpracvává infrmace pacientech, kterým byla diagnstikvána hlubká žilní trmbóza dlních knčetin, zabývá se vyvlávajícími příčinami a zmiňuje také různé způsby mderní léčby. Práce bsahuje dvě hlavní části. Část tereticku a část výzkumnu. Teretická část je zaměřena na hlubku žilní trmbózu dlních knčetin, přibližuje mžné příčiny vzniku nemcnění a způsby léčby. Výzkumná část prezentuje výsledky získané výzkumným šetřením sb, u kterých se nemcnění vyskytl. KLÍČOVÁ SLOVA Pacient, žilní systém, trmbóza, příčina, léčba TITLE Deep venus thrmbsis f lwer extremities causes and treatment f patient ABSTRACT Thesis "Deep venus thrmbsis f lwer extremities - causes and treatment f patient" prcesses infrmatin abut patients wh were diagnsed with deep vein thrmbsis f lwer extremities, deals with endcrine causes and als makes reference t varius mdern methds f treatment. The wrk cntains tw main parts: theretical and research. The theretical part is fcused n deep vein thrmbsis f lwer extremities, brings pssible causes f diseases and treatments. The research sectin presents the results btained frm a survey f persns fr whm the disease ccurred. KEYWORDS The patient, venus system, thrmbsis, cause, treatment

7 OBSAH I. TEORETICKÁ ČÁST Úvd d prblematiky žilníh systému Anatmie žilníh systému DK Pvrchvý žilní systém (epifasciální) Hlubký žilní systém (subfasciální) Spjvací žíly (perfrátry, kmunikující žíly) Chlpně Krev Srážení krve Kagulační faktry Charakteristika nemcí žil DK Trmbflebitida (flebitida, superficiální flebitida) Patfyzilgie Diagnstika Klinický braz Léčba Kmplikace trmbflebitid Prgnóza trmbflebitid Trmbóza ( flebtrmbóza ) hlubkých žil dlních knčetin Definice Diagnstika Klinický braz Léčba Kmplikace Recidiva flebtrmbózy Prevence recidívy trmbemblismu (TEN)...18 II. VÝZKUMNÁ ČÁST Stanvení výzkumných tázek Metdika výzkumu Pužité metdy Dtazník Výhdy dtazníku Nevýhdy dtazníku Realizace výzkumu Zpracvání získaných dat Analýza a interpretace získaných dat Diskuze Závěr Supis bibligrafických citací

8 Seznam brázků Seznam tabulek Seznam zkratek Seznam přílh Přílha A Dtazník

9 ÚVOD Hlubká žilní trmbóza je nemcnění hlubkéh žilníh systému, způsbené úplným neb částečným uzávěrem žíly trmbem, nejčastěji na dlních knčetinách. Onemcnění však může pstihnut i žíly na paži, neb žíly v hrudní či břišní dutině. Žilní trmbóza je jeden z klinických příznaků TEN, druhým příznakem je plicní emblizace. Prevalence flebtrmbózy se v civilizvaných zemích phybuje klem 2-3 %. Její incidence se udává mezi na byvatel za rk. Onemcnění se vyskytuje u bu phlaví, vyšší výskyt v psledních letech je u žen (je mžná suvislst s HAK). Dalším mmentem vlivňujícím častější výskyt TEN je vyšší věk pacientů, plymrbidita, nižší mbilita a další. Velmi zřídka se může vyskytnut i u dětí. Závažným prblémem zmiňvanéh nemcnění jsu kmplikace jednak akutní (PE) a chrnické (psttrmbtický syndrm a CVI I. - IV. stádia) Sezónní výskyt hlubké žilní trmbózy není stále dřešen. 9

10 CÍLE PRÁCE Cílem teretické části bakalářské práce je přiblížit prblematiku hlubké žilní trmbózy, zaměřit se na anatmii žilníh systému, patfyzilgii nemcnění, klinický braz s kmplikacemi, terapii a prevenci. Cílem výzkumné části tét bakalářské práce je: 1. zjistit nejčastější příčiny vyvlávající vznik hlubké žilní trmbózy DK 2. určit, nejčastější lkalizaci v žilním systému 3. zjistit nejčastěji vlený způsb léčby u výzkumnéh celku 10

11 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Úvd d prblematiky žilníh systému Žíly představují prti tepnám nízktlaký systém se značnu rztažnstí. Při nulvém tlaku klabují a teprve při tlaku 10-15mmHg zaujímají kruhvitý průřez (Klener et al., 2001). Úklem žil je dvádět krev z jedntlivých tkání a přivádět ji k srdci (žilní návrat). Jsu patřeny chlpněmi, které umžňují tk směrem k srdci, ne zpět. 1.1 Anatmie žilníh systému DK Dlní knčetiny, které jsu nejčastěji pstiženy žilními chrbami, mají dva žilní systémy: pvrchvý a hlubký (Klener et al., 2001) Pvrchvý žilní systém (epifasciální) Pvrchvý žilní systém má dva hlavní kmeny: v. saphena magna, nejdelší žíla v těle, prbíhá na vnitřní straně knčetiny d ktníku až d ingviny, kde se vlévá d v. femralis cmmunis, druhým kmenem je v. saphena parva, kteru tvří něklik větví za zevním ktníkem a ta se vlévá d v. pplitea v pdklenní jamce (Klener et al., 2001) 2. Čast se pužívají jak štěp pr knčetinvý bypass Hlubký žilní systém (subfasciální) Hlubký žilní systém dlních knčetin na lýtku představují tři žíly v. tibialis anterir, psterir a v. fibularis. Tyt žíly jsu čast zdvjeny. Spjují se ve v. pplitea v pdklení a pkračují pak dále jak v. femralis superficialis, která splu s v. femralis prfunda tvří v. femralis cmmunis. Ta pkračuje d v. iliaca a dále d v. cava inferir (Klener et al., 2001) 2. 11

12 1.1.3 Spjvací žíly (perfrátry, kmunikující žíly) Jsu žíly, které spjují pvrchvý a hlubký žilní systém. Perfrátry na stehně a bérci mají chlpně, bvykle v subfasciálním průběhu, bez chlpní jsu perfrátry v blasti nhy. Chlpně zabezpečují tk krve z pvrchvéh systému d hlubkéh. Inkmpetence perfrátrů, p flebtrmbóze, je spjena s vývinem typických kžních kmplikací, které známe u chrnické žilní insuficience (Karetvá et al., 2001) Chlpně Pvrchvé i hlubké žíly DK bsahují chlpně, které zajišťují tk krve směrem k srdci a brání jeh refluxu (tk zpětný). Četnější jsu v pvrchvých žilách DK a v distálních částech knčetin. Pánevní žíly nemají chlpně a t usnadňuje šíření trmbózy s následkem PE (Musil et al., 2008) Krev Krev je tělní tekutina, která se skládá z plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Zajišťuje přísun živin (kyslík, glukóza), stpvých prvků a dvádění metablických prduktů (Kittnar et al., 2011) Srážení krve Hemstáza je subr mechanizmů, které brání vzniku krvácení a staví krvácení již vzniklé. Langmeier (et al., 2009) uvádí, že prces hemstázy vlivňuje: 1. cévní stěna, 2. trmbcyty, 3. plasmatická slžka (kagulační a fibrinlytický systém). V knečné fázi kagulace prbíhá přeměna fibringenu na fibrin, půsbením trmbinu. 12

13 1.1.7 Kagulační faktry Kagulační faktry jsu plazmatické glbuliny, glykprteiny přirzeně přítmné v krevní plazmě. Tvří se v játrech a jejich syntéza je závislá na vitamínu K. Většina reakcí kagulační kaskády je závislá na intech vápníku. Srážecích faktrů se ppisuje dvanáct a jsu značeny římskými číslicemi. Kagulaci vlivňují i přirzené inhibitry, ke kterým patří antitrmbin, fibringen, prtein C, prtein S (Marek et al., 2010). 1.2 Charakteristika nemcí žil DK Pstižení pvrchvých žil nazýváme flebitidu, trmbflebitidu, neb superficiální flebitidu. Pstižení hlubkých žil se značuje jak flebtrmbóza. Pstižení varixů je varikflebitída. Trmbóza může pstihnut vedle DK čast žíly HK, vzácně žíly na trupu. Odlišení jedntlivých systémů je důležité z důvdu rzdílnéh klinickéh brazu, léčby a prgnózy nemcnění (Vjáček, 2004) Trmbflebitida (flebitida, superficiální flebitida) Trmbflebitida představuje pstižení pvrchvéh žilníh systému Patfyzilgie Pr vznik trmbózy jsu rzhdující následující předpklady: 1. zpmalení tku krve (stáza), 2. hyperkagulační stav krve, 3. pškzení žilní stěny. Tyt předpklady značujeme jak Virchwva trias, kteru definval patlg Rudlf Virchw v rce 1856 (Šafránkvá, Nejedlá, 2006). 13

14 Diagnstika V diagnstice flebitidy je důležité rzlišení flebitidy d HŽT. Herman (et al., 2011) uvádí, že diagnstika flebitidy se pírá : 1. anamnézu (např. přítmnst varixů, pranění žilní stěny flexilu, infuze hypertnickéh rztku), 2. bjektivní klinický nález (známky zánětu), 3. fyzikální vyšetření (phled, phmat), 4. UZ vyšetření k vylučení eventuálně sučasné hlubké trmbózy Klinický braz Vjáček (et al., 2004) uvádí, že v 90 % vzniká zánět žil pvrchvéh systému v terénu varixů, hvříme varikflebitidě. Klasická trmbflebitida se prjevuje zarudnutím (rubr), zvýšením lkální teplty (calr), blestí (dlr) a tkem (tumr). Sučasně mhu být celkvé příznaky zánětu (teplta, schvácenst). Známky zánětu pstupně mizí, ale může přetrvávat tužší hmatný pruh v průběhu žíly s hyperpigmentací. Flebitida na hrní knčetině vzniká většinu v důsledku infekce jak kmplikace intravenózní léčby. Vzniklá v intaktní žíle, může být prvním příznakem malignity. Nejčastější bývá u karcinmu plic, pankreatu a střeva (Vjáček et al., 2004) 2. Při takt ppsané flebitidě není indikvána antikagulační léčba. Antikagulační léčbu zahajujeme až v případě přechdu trmbózy na hlubký žilní systém Léčba Marek (2010) zdůrazňuje, že v léčbě trmbflebitidy je důležité zachvání mbility pacienta. Pacient se musí vyvarvat abslutníh klidu na lůžku, důležitá je kmprese dlních knčetin především pužitím kmpresivních punčch d třísel, eventuálně bandáž d třísel elastickým binadlem (pacienti se silnými DK). Pstižené míst lze lkálně šetřvat Litn gelem, dále lze pdávat celkvě nesteridní antiflgistika (NSA mají prtizánětlivý účinek) a ventnika. Pkud se jedná flebitidu vyvlanu kanylací žíly, která hrzí kanylvu sepsí je nutné dstranění kanyly a její deslání na mikrbilgické vyšetření. Na základě mikrbilgickéh nálezu je nutné zahájit léčbu antibitiky dle citlivsti. Trmbflebitida není indikací k antikagulační léčbě. Antikagulační léčbu zahajujeme puze v případě rzšíření trmbózy na hlubký žilní systém. 14

15 Kmplikace trmbflebitid Kmplikace trmbflebitid jsu vzácné. Rzšíření zánětu v klí vpichu d kůže představuje nebezpečí vzniku flegmóny. Nejzávažnější kmplikací je šíření trmbózy d hlubkéh žilníh systému, které znamená hržení pacienta PE (Štejfa, 2007) Prgnóza trmbflebitid Prgnóza trmbflebitid se dvíjí d základníh nemcnění a je převážně příznivá, nebť djde ke spntánní rekanalizaci žíly, ale v některých případech je trmbflebitida prjevem maligníh nemcnění (Ca plic, Ca pankreatu, Ca tlustéh střeva). Raftery a Lim (2010) zmiňují vzácnu trmbflebitidu, kteru je Mndrva chrba. Jedná se superficiální trmbflebitidu lkalizvanu na hrudníku, která někdy prvází Ca mammae a jen vzácně je nemcněním benigním. Výskyt flebtrmbózy u varikózně pstižených žil je mžné vlivnit chirurgickým dstraněním varixů Trmbóza ( flebtrmbóza ) hlubkých žil dlních knčetin Pjem trmbóza značuje pstižení hlubkéh žilníh systému Definice Jde akutní stav, při kterém se v žíle utvří krevní sraženina a djde k částečnému, či úplnému uzávěru pstižené žíly. Nejčastěji pstihuje žíly dlních knčetin, ale může se vyskytnut i na žílách hrních knčetin. Bezprstředním nebezpečím tht nemcnění je vznik plicní emblie, která hržuje živt pacienta (Herman et al., 2011). 15

16 Diagnstika Včasné rzpznání HŽT má pr její průběh a léčbu rzhdující význam. Herman (et al., 2011) pvažuje za základ diagnstiky: 1. anamnézu (pátráme p příčině např. úraz a fixace sádrvým bvazem, perace, především rtpedické TEP, artrskpie, závažná maligní nemcnění, imbilizace, u žen HAK, prd, šestinedělí a trmbfílie v sbní a rdinné anamnéze); 2. bjektivní klinický nález (phledem zjišťujeme tk, asymetrii bjemu knčetiny, barvu kůže, phmatem zjistíme tuhst tku, tepltu kůže, blestivst; 3. UZ žil triplexní (s barevným mapváním tku) Klinický braz K typickým příznakům patří tuhý tk knčetiny v různé lkalizaci (bérec, stehn) s asymetrií v bjemech prti zdravé knčetině (měříme centimetrem ve dvu místech na stehně, ve třech na bérci). Barva knčetiny může být nrmální, typická změna barvy je v některých případech uvedených níže. Otk je palpačně blestivý, bývá zvýšená náplň žil v distálních částech knčetiny, pulsace jsu zachvané a knčetina má nrmální tepltu. Závažnu frmu flebtrmbózy je trmbóza s velkým tkem, blestí, s knstrikcí kžních cév, která se prjevuje bledstí knčetiny a značuje se jak phlegmásia alba dlens. Opakem je výrazná cyanóza celé knčetiny, kdy trmbóza pstihuje hlubký žilní systém, může přejít d gangrény a značuje se jak phlegmásia cerulea dlens (Chrbák et al., 2007) Léčba Cílem léčby je zabránění narůstání trmbu v žíle a vznik PE. Základem je elastická kmprese pstižené knčetiny kmpresivní punčchu d třísla, neb elastickým binadlem d třísla. Dle lkalizace trmbózy je relativní klid na lůžku (týká se I-F-P-C trmbózy), při pplitecrurální trmbóze je vhdná chůze. Základem medikamentózní léčby je AK terapie LMWH (Clexan, Zibr, Fraxiparin), Warfarinem, jehž pdávání zahajujeme sučasně s LMWH, neb p 2-3 dnech pdávání samtnéh LMWH. Před zahájením AK léčby debíráme vždy krev na základní hemkagulace (INR, APTT, KO) a speciální hemkagulace (AT, fibringen, prtein C-systém) k vylučení vrzenéh či získanéh trmbfilníh stavu. V průběhu léčby jsu nutné kntrly INR. Optimální terapeutické rzmezí INR při AK léčbě je 2,2 3,0. 16

17 Důležitu sučástí léčby je edukace pacienta hledně interakcí lékvých, které vlivňují účinek AK terapie a interakcí s některými ptravinami, které bsahují vitamin K. Tyt ptraviny účinek AK terapie snižují, dchází pak k nárustu trmbu a k nebezpečí PE. Antikagulační léčba má i vedlejší nežáducí účinky, ke kterým patří krvácivé kmplikace GIT, epistaxe, hematurie a nejzávažnějším je krvácení d CNS. Ke kntraindikacím AK terapie patří vředvá chrba gastrdudena, mzkvá příhda, hematlgická nemcnění (např.trmbcytpenie), nekrigvaná HN a pperační stavy (Karetvá, Bultas, 2009) Kmplikace Kmplikace hlubké ŽT znamenají pr pacienta výrazné rizik. Štejfa (2007) kmplikace HŽT dělí na: 1. akutní (časné), 2. chrnické (pzdní). K akutním kmplikacím hlubké žilní trmbózy DK patří PE. Závažnst PE závisí na rzsahu pstižení plicníh řečiště. Widimský (et al., 2002) pstižení plicníh řečiště člení na: 1. akutní masivní PE (vede ke kardigennímu šku a smrti pacienta), 2. akutní submasivní PE (hemdynamicky stabilní, ale sučasně hrzí rizik selhání pravéh srdce), 3. akutní malá PE (celkem dbrá prgnóza). K chrnickým kmplikacím patří CVI (vč. psttrmbtickéh syndrmu). CVI je chrnické žilní nemcnění DK, prvázené chrnicku stázu a zvýšením žilníh tlaku. Příčinu může být insuficience chlpní či trmbóza v hlubkých žilách, neb varixy v pvrchvých žilách. K příznakům CVI patří pcit napětí, tíhy a blesti v DK, k úlevě dchází při elevaci knčetiny. Objektivně zjistíme tk DK, pigmentace lkalizvané klem vnitřníh ktníku, někdy kžní ekzém a nejzávažnější kmplikací je ulcus cruris (Klener et al., 2001) Recidiva flebtrmbózy Vjáček (et al., 2004, s. 156) uvádí, že prdělaná trmbóza zvyšuje rizik recidivy trmbózy, kumulativní incidence pakvané žilní trmbózy během 5 let dsahuje 21,5 % (PE 2,6 %). 17

18 Prevence recidívy trmbemblismu (TEN) V rámci prevence nemcnění dbáme na dstatečnu hydrataci, režimvá patření (např.časná mbilizace pacienta p peraci), fyzikální prstředky (kmpresivní léčba elasticku punčchu, u ležících pacientů jsu vhdné intermitentní pneumatické kmprese nafukvacími vaky) a farmaklgicku prevenci, ke které Vlček (et al., 2010) řadí: 1. pdání LMWH v preventivních dávkách (Clexan, Zibr) například v peračním bdbí, u dluhdbě ležících pacientů, při plánvaném letu trvajícím déle než 3 hdiny v eknmické třídě, neb při dluhdbé jízdě autem aplikvaný 1x denně s.c. (před cestu tam a zpět) Vjáček uvádí: Předpkládá se, že cestvní trmbóza tvří asi 9 % všech trmbóz. (Vjáček et al., 2004, s. 156) 2 ; 2. pdávání Warfarinu dluhdbě u pacientů s recidivu trmbózy či PE a u trmbfilních stavů vždy za kntrly INR. 18

19 II. VÝZKUMNÁ ČÁST 2 Stanvení výzkumných tázek Prstřednictvím výzkumných tázek směřujeme k ptvrzení či vyvrácení předpkládanéh vztahu mezi sledvanými jevy. Na základě studia dbrné literatury a rzhvrů s pacienty se sledvanu diagnózu jsem zvlila výzkumné tázky: 1. C byl nejčastější příčinu vzniku hlubké žilní trmbózy DK? 2. Která část cévníh systému byla hlubku žilní trmbózu nejčastěji pstižena? 3. Jakým způsbem byli slvení pacienti nejčastěji léčeni? 19

20 3 Metdika výzkumu V následující části se blíže zaměříme na mnu prvedený výzkum. 3.1 Pužité metdy Pr získání ptřebných infrmací k výzkumné části bakalářské práce jsem zvlila metdu dtazníku. Dtazníky jsem rzdávala k vyplnění náhdně slveným pacientům dcházejícím d cévní pradny. Sestavený a pužitý dtazník je uveden v přílze-a. Dtazník byl annymní a skládá se z 15 tázek. Dtazníkvé šetření prbíhal v cévní pradně d listpadu 2011 d únra Dtazník bsahuje tázky pltevřené a uzavřené a výzkumný subr tvří 30 respndentů Dtazník Dtazník tvří série tázek, cílem kterých je získat názry a fakta d respndentů. Kutnhrská (2009) zdůrazňuje důležitst vlby vhdných tázek při sestavvání dtazníku. Pkud jsu tázky špatně frmulvány, navržené dpvědi nemusí pskytvat ptřebný prstr pr validní dpvědi, frma dtazníku může dradit respndenta d dknčení jeh vyplňvání a získané výsledky nemusí být dstatečně relevantní pr naplnění cíle dtazvání. V případě, že dtazník nezpracvává dbrník, jeh správné vyhdncení může být dst btížné Výhdy dtazníku Dtazník je jednu z nejlevnějších metd průzkumu. Výhdu je jednduché zpracvávání a vyhdncvání. Patří mezi nejméně dtěrné metdy průzkumu, respndent jej může vyplnit i v klidu dmva a pdle dhdy devzdat ve stanveném čase na určeném sběrném místě Nevýhdy dtazníku Mezi nevýhdy dtazníku patří skutečnst, že bčas může být btížné získat ptřebný pčet chtných respndentů. Nevýhdu je také, že redukuje kmunikaci a také je snadnější vyplnění nepravdivých infrmací v rámci dtazvání. 20

21 4 Realizace výzkumu Dtazníkvé šetření prbíhal v cévní pradně d listpadu 2011 d únra Dtazník bsahuje 15 tázek, které jsu pluzavřené a uzavřené. Výzkumný subr tvří 30 respndentů. Před zahájením dtazníkvéh šetření jsem si věřila zájem a chtu persnálu i pacientů zapjit se d plánvanéh výzkumu. Vstřícnstí a aktivním přístupem jsem byla mile překvapena. Celkem byl rzdán 35 dtazníků, zpět se mi vrátil všech 35, 30 úplně vyplněných, zbylých 5 byl vyplněn neúplně a prt byly vyřazeny (viz Obr. 1). Výzkumný celek v knečné pdbě tvřil 30 respndentů. Obr. 1 Graf pčtu dtazníků pužitých ve výzkumném šetření 21

22 4.1 Zpracvání získaných dat Výsledky výzkumu jsem zpracvávala v prgramu MS Excel a MS Wrd Získané údaje byly pr přehlednst dat zpracvány d tabulek a grafů, ke znázrnění jsem pužila slupcvé a výsečvé grafy. K prcentuálnímu vyjádření jsem pužila statistický vzrec: pi = (ni / n) * 100, kdy pi vyjadřuje relativní četnst, kteru udáváme v prcentech, ni je abslutní četnst a n je celkvý pčet respndentů. 22

23 5 Analýza a interpretace získaných dat Otázka č. 1 Phlaví respndenta? Na začátku hdncení výzkumu jsem zjišťvala, klik dtazníků ve výzkumném subru vyplnili muži a jakým pčtem byly zastupeny ženy. Zjistila jsem, že z celkvéh pčtu 30 respndentů (100%) ve výzkumu, zastupvali muži dvě pětiny a ženy tři pětiny celku (viz Obr. 2). Obr. 2 Graf zastupení phlaví ve výzkumném šetření (n=30) 23

24 Otázka č. 2 V klika letech Vás hlubká žilní trmbóza pstihla? Při věřvání nejpčetnější věkvé skupiny pacientů pstižených hlubku žilní trmbózu jsem zjistila, že nejčastější výskyt, téměř plvina ŽT byla u věkvé skupiny let, u 2 věkvých skupin výzkumnéh celku jsem nezjistila ve výsledku pdstatnější rzdíl a nejméně případů byl ve skupině 50 a více let (viz Obr. 3). Obr. 3 Graf věkvéh zastupení respndentů (n=30) Prcentuální vyjádření pčtu nemcnění u jedntlivých věkvých skupin je zpracván v Tab. 1. Tab. 1 Přehled věku respndentů pstižených žilní trmbózu v % (n=30) Věk respndenta abslutní četnst (ni) relativní četnst % (pi) a více 4 13 Celkem (n)

25 Otázka č. 3 C nemci předcházel? Na grafu č. 4 vidíme, že u největšíh pčtu respndentů se nemcnění bjevil v suvislsti s užíváním léků (hrmnální antikncepce) a t u více než jedné třetiny, u další třetiny (10) dtázaných se nemcnění vyskytl p úrazu, pslední necelá třetina ŽT byla tvřena v největším pčtu pacienty, kteří před vznikem nemcnění pdstupili perační zákrk, nejméně ŽT suvisel s bezitu respndenta a u zbylých 2 dtazvaných vznikla hlubká žilní trmbóza v důsledku jiné příčiny (viz Obr. 4). Obr. 4 Graf vyjadřující příčiny nemcnění (n=30) V Tab. 2 je vyjádřené prcentuální zastupení jedntlivých příčin pdílejících se na vzniku hlubké žilní trmbózy. Tab. 2 Přehled příčin vzniku hlubké žilní trmbózy (n=30) Příčina trmbózy abslutní četnst (ni) relativní četnst % (pi) Operační zákrk 5 17 Úraz Obezita 1 3 Užívání léků Jiné 2 7 Celkem (n)

26 Otázka č. 4 P klikáté jste hlubku žilní trmbózu nemcněl? Tut tázku jsem měla v úmyslu zjistit, zdali se nemcnění bjevil u respndenta pprvé, neb se častěji vyskytl ve výzkumném vzrku respndentů pakvaně jak recidiva nemcnění. Z celkvéh pčtu 30 dtazvaných jich 90% uvedl, že nemcněli pprvé, jen 10% respndentů uvedl, že se u nich nemcnění bjevil již pakvaně (viz Obr. 5). Obr. 5 Graf četnsti výskytu nemcnění ve výzkumném šetření (n=30) 26

27 Otázka č. 5 C byl zdrjem infrmací nemci? Na Obr. 6 je zřetelně vyjádřen, že nejčastějším zdrjem infrmací nemci u výzkumnéh vzrku respndentů byl samtný lékař (více než plvina celku), pr menší plvinu celku byl zdrjem infrmací nejen lékař, ale i infrmační letáky a internet. Žádný z respndentů neuvedl čerpání infrmací nemcnění z jiných médií (viz Obr. 6). Obr. 6 Graf zdrjů infrmací (n=30) 27

28 Otázka č. 6 Byly zdravtníky pskytnuté infrmace hledně nemci dstatečné? Na tut výzkumnu tázku dpvěděl více než 3 čtvrtiny respndentů, že infrmace nemci získané d zdravtníků byly dstatečné, necelá 1 čtvrtina pvažvala získané infrmace za částečné a za nedstatečné neznačil získané infrmace nikd z výzkumnéh subru (viz Obr. 7). Obr. 7 Graf vyjadřující míru infrmvansti pacientů (n=30) 28

29 Otázka č. 7 Která část žilníh systému dlních knčetin byla pstižena? V rámci výzkumnéh celku měl více než tři čtvrtiny respndentů hlubku žilní trmbózu pstižené žíly lýtka, u necelé čtvrtiny případů byla vedle žil lýtka pstižena i stehenní žíla a u 1 respndenta byla trmbóza diagnstikvána na žíle hrní knčetiny (viz Obr. 8). Obr. 8 Graf lkalizace trmbózy (n=30) 29

30 Otázka č. 8 V jakém prstředí prbíhala Vaše léčba? 80 % respndentů z celkvéh pčtu 30 dpvěděl, že jejich léčba prbíhala ambulantně, puze ve 20 % případů byla nutná zpčátku hspitalizace a následvala ambulantní léčba (viz Obr. 9). Obr. 9 Graf prstředí léčby (n=30) 30

31 Otázka č. 9 Jaký způsb léčby byl zvlen ve Vašem případě? Více než dvě třetiny dtazvaných byl léčen kmbinací Warfarinu a LMWH, zbylu necelu třetinu dtazvaných tvří čtyři nemcní kteří měli aplikvaný samtný LMWH, jeden pacient léčený puze Warfarinem, u statních byl úvdem léčby za hspitalizace pdáván heparin i.v. s následním převedením na Warfarin (viz Obr. 10). Obr. 10 Graf vyjadřující rdinvaný způsb léčby (n=30) 31

32 Otázka č. 10 Kd prváděl aplikaci v případě léčby LMWH? Léčba trmbózy pmcí LMWH a jeh kmbinace s Warfarinem byla zvlena dle výsledku předchzí výzkumné tázky celkem u 25 respndentů (viz Obr. 10). Z tht pčtu si více než 3 čtvrtiny respndentů aplikval LMWH sam, u necelé 1 čtvrtiny případů zajišťvala jeh aplikaci jiná sba (viz Tab. 3). Tab. 3 Přehled aplikace LMWH (n=25) Aplikace LMWH četnst (ni) relativní četnst % (pi) Samstatně Jiná sba 4 16 Celkem (n) Otázka č. 11 Byl jste upzrněn na nutnst vynechání či mezení knzumace některých ptravin při antikagulační léčbě? Více než čtyři pětiny respndentů ve výzkumném šetření uvedl dpvěď an, necelá 1 pětina si upzrněním nebyla jista, dpvěď ne neuvedl nikd (viz Tab. 4). Tab. 4 Infrmvanst pacientů dietních mezeních při antikagulační léčbě (n=30) Upzrnění na dietu četnst (ni) relativní četnst % (pi) An Nevím jistě 4 13 Ne 0 0 Celkem (n)

33 Otázka č. 12 Pužíváte pravidelně bandáž pstižené knčetiny? Z celkvéh pčtu 30 respndentů (100%) pužívají bandáž pstižené knčetiny pravidelně více než 4 pětiny, zbylá necelá 1 pětina dtazvaných uvádí bčasné pužívání bandáže (viz Tab. 5). Tab. 5 Přehled pužití bandáže pstižené knčetiny (n=30) Pužití bandáže četnst (ni) relativní četnst % (pi) An, pravidelně Občas 2 7 Ne 0 0 Celkem (n) Otázka č. 13 Znáte rizika hlubké žilní trmbózy? Znalst hrzících rizik hlubké žilní trmbózy ptvrdil ve výzkumu 30 respndentů, více než sedm desetin dtázaných, částečnu znalst připustily dvě desetiny dtázaných a neznalst rizika přiznala necelá desetina respndentů (viz Tab. 6). Tab. 6 Přehled znalsti mžných rizik hlubké žilní trmbózy (n=30) Znalst rizik abslutní četnst (ni) relativní četnst v % (pi) An Částečně 6 20 Ne 2 7 Celkem

34 Otázka č Je Vám pravidelně kntrlván INR či KO v rámci léčby? V tét tázce všech 30 respndentů ptvrdil pravidelné kntrly labratrních výsledků při antikagulační léčbě (viz Tab. 7). Tab. 7 Přehled pravidelnsti krevních dběrů při antikagulační léčbě (n=30) Pravidelné kntrly INR, či KO abslutní četnst (ni) relativní četnst v % (pi) An Ne 0 0 Celkem Otázka č. 15 Kd prvádí kntrlní dběry? Výzkumným šetřením jsem zjistila, že labratrní dběry jsu téměř u všech respndentů výzkumnéh celku prváděny v rámci kntrlníh vyšetření v cévní pradně, puze 1 dtazvaný abslvuje mezi pravidelnými kntrlami v cévní pradně dběry u PL dle dpručení angilga (viz Tab. 8). Tab. 8 Přehled lékařů prvádějících kntrlní dběry Odběr prvádí abslutní četnst (ni) relativní četnst v % (pi) PL na dpručení angilga 1 3 Angilg Jiný lékař 0 0 Celkem

35 Diskuze Onemcnění hlubkých žil cévníh systému znamená pr pstiženéh člvěka různě dluhé mezení v suvislsti s antikagulační léčbu, ale i přímé hržení živta pacienta v případě nesprávně stanvené diagnózy, neadekvátně zvleném způsbu léčby či při výskytu emblie jak kmplikace. Úspěšnst léčby ŽT v sučasné dbě je větší z důvdu včasné diagnstiky, kteru umžňují dstupné zbrazvací metdy tvřící její standart. Ve značné míře je vlivněna i větší dstupnstí LMWH, který v léčbě téměř nahradil klasický heparin (viz Otázka č. 9, Graf č. 10). Snadná manipulace (předplněné dávky ve stříkačkách) a s.c. aplikace LMWH umžňuje v sučasné dbě léčení distální ŽT ambulantně, tut skutečnst ptvrdil i výzkumné šetření (viz Otázka č.8, Graf č.9). V psuzvání nejčastější příčiny vzniku nemcnění jsem zjistila, že výsledek výzkumu ptvrzující užívání HAK jak nejčastější příčinu ŽT, mhl být vlivněn větším zastupením žen ve výzkumném subru, který byl náhdný a není jisté, zdali by byl ptvrzen v případě hlubšíh zkumání. Tut mžnst nabízí pčet úrazů a případné perační řešení (viz Graf 4). Svje zjištění jsem mhla prvnat puze s teretickými pznatky v tét blasti, kdy většina autrů literatury s tématiku ŽT uvádí úrazy, perační zákrky a užívání HAK u žen jak nejčastější příčiny vzniku nemcnění (Herman, Musil, 2011, Vjáček, 2004, Widimský, 2002). Při studiu zdrjů jsem nenalezla pdbně zaměřený výzkum, pravděpdbným důvdem je mžný fakt, že hlubší dbrnější prvedení by byl finančně značně nárčné (vyšetření hledně získaných a vrzených trmbfilních stavů jsu velmi drahá a vyžadují eventuelně i vyšetření rdičů) a výsledek (přesnější zjištění častějších příčin ŽT) by mhl být pět vlivněn skladbu výzkumnéh vzrku a byl by v pměru k vynalženým nákladům zanedbatelný. 35

36 Závěr Tat bakalářská práce je zaměřená na diagnózu hlubké žilní trmbózy DK. Téma jsem si zvlila s hledem na mnhaletu praxi na interní ambulanci nemcnice krajskéh typu, kde byla tat nemc pměrně čast diagnstikvána. V praktické výzkumné části jsem si zvlila tři cíle. První měl upřesnit, c byl ve výzkumném vzrku nejčastější příčinu veducí ke vzniku hlubké žilní trmbózy DK. Nejčastější příčinu vzniku HŽT ve výzkumném vzrku byl užívání léků (hrmnální antikncepce) ve dvanácti případech, úraz byl dvakrát častější (10) než perační zákrk (5), v jednm případě byla zastupená jak příčina bezita a 2krát nklgické nemcnění (tázka č. 3). Druhým cílem jsem měla v úmyslu zjistit, která část cévníh systému byla u respndentů výzkumu trmbózu nejčastěji pstižena. Více než tři čtvrtiny dtazvaných měl trmbózu pstižené lýtkvé žíly, u čtyrech respndentů trmbóza zasáhla i blast stehna a jeden pacient měl trmbózu na hrní knčetině (tázka č. 7). Třetím cílem byl zjistit, jakým způsbem byli dtazvaní pacienti nejčastěji léčeni. Téměř tři čtvrtiny dtazvaných byl léčen kmbinací Warfarinu a LMWH, čtyři nemcní měli aplikvaný samtný LMWH, jeden pacient byl léčen puze Warfarinem, u statních byl úvdem léčby pdáván Heparin i.v. (tázka č. 9). Při léčbě LMWH si dkázal tent samstatně aplikvat 21 dtázaných, cž je důkazem snadné manipulace s LMWH (tázka č. 10). Dtazníkem se mi pdařil získat dpvědi na stanvené výzkumné tázky. Na výsledky výzkumu, hlavně na nejrizikvější věkvé skupiny byvatel a nejčastější faktry veducí ke vzniku nemcnění, by mhla být zaměřena edukační činnst v rámci prevence ŽT. 36

37 Supis bibligrafických citací 1. HERMAN, Jiří a Dalibr MUSIL, et al. Žilní nemcnění v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 264 s. ISBN CHROBÁK, Ladislav, et al. Prpedeutika vnitřníh lékařství. Praha: Grada, ISBN KARETOVÁ, Debra, et al. Angilgie pr praxi. 1. vyd. Praha: Maxdrf, 2001, 311 s. ISBN X. 4. KARETOVÁ, Debra a Jan BULTAS. Farmakterapie trmbemblických stavů. Praha: Maxdrf, 2009, 136 s. ISBN KITTNAR, Otmar, et al. Lékařská fyzilgie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 800 s. ISBN KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2001, 949 s. ISBN KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v šetřvatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 175 s. ISBN LANGMEIER, Milš, et al. Základy lékařské fyzilgie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN MAREK, Jsef, et al. Farmakterapie vnitřních nemcí. 4., zcela přeprac. a dpl. vyd. Praha: Grada, 2010, 808 s. ISBN MUSIL, Dalibr, et al. Ultrazvukvé vyšetření žil dlních knčetin. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 152 s. ISBN RAFTERY, Andrew T a Eric LIM. Diferenciální diagnóza d kapsy. 1., české vyd. Praha: Grada, 2010, 520 s. ISBN ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní šetřvatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 280 s. ISBN ŠTEJFA, Milš, et al. Kardilgie. 3., přeprac. a dpl. vyd. Praha: Grada, 2007, 760 s. ISBN

38 14. VLČEK, Jiří a Daniela FIALOVÁ, et al. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 368 s. ISBN VOJÁČEK, Jan, et al. Arteriální a žilní trmbóza v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 276 s. ISBN X. 16. WIDIMSKÝ, Jiří, et al. Akutní plicní emblie a žilní trmbóza. Vyd. 1. Praha: Tritn, 2002, 303 s. ISBN

39 Seznam brázků Obr. 1 Graf pčtu dtazníků pužitých ve výzkumném šetření...21 Obr. 2 Graf zastupení phlaví ve výzkumném šetření (n=30)...23 Obr. 3 Graf věkvéh zastupení respndentů (n=30)...24 Obr. 4 Graf vyjadřující příčiny nemcnění (n=30)...25 Obr. 5 Graf četnsti výskytu nemcnění ve výzkumném šetření (n=30)...26 Obr. 6 Graf zdrjů infrmací (n=30)...27 Obr. 7 Graf vyjadřující míru infrmvansti pacientů (n=30)...28 Obr. 8 Graf lkalizace trmbózy (n=30)...29 Obr. 9 Graf prstředí léčby (n=30)...30 Obr. 10 Graf vyjadřující rdinvaný způsb léčby (n=30)

40 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled věku respndentů pstižených žilní trmbózu v % (n=30)...24 Tab. 2 Přehled příčin vzniku hlubké žilní trmbózy (n=30)...25 Tab. 3 Přehled aplikace LMWH (n=25)...32 Tab. 4 Infrmvanst pacientů dietních mezeních při antikagulační léčbě (n=30)...32 Tab. 5 Přehled pužití bandáže pstižené knčetiny (n=30)...33 Tab. 6 Přehled znalsti mžných rizik hlubké žilní trmbózy (n=30)...33 Tab. 7 Přehled pravidelnsti krevních dběrů při antikagulační léčbě (n=30)...34 Tab. 8 Přehled lékařů prvádějících kntrlní dběry (n=30)

41 Seznam zkratek AK - antikagulační AT - antitrmbin Ca - karcinm CNS - centrální nervvý systém CVI - chrnická žilní insuficience DK - dlní knčetiny GIT - gastrintestinální trakt HAK - hrmnální antikncepce HK - hrní knčetiny HN - hypertenze I-F-P-C ŽT - ilefemrpplitecrurální žilní trmbóza INR - prtrmbinvý čas, test hemkagulace i.v. - intravenózní pdání léku KO - krevní braz LMWH - nízkmlekulární heparin n - celkvý pčet respndentů ni - abslutní četnst NSA - nesteridní antiflgistika P-C ŽT - pplitecrurální žilní trmbóza PE - plicní emblie pi - relativní četnst PL - praktický lékař p.. - perrální pdání léku 41

42 s.c. - subkutánní aplikace léku TEN - trmbemblická nemc TEP - ttální endprtéza UZ - ultrasngrafie ŽT - žilní trmbóza 42

43 Seznam přílh Přílha A Dtazník Vážení pacienti, jmenuji se Renáta Guttenvá a jsem studentku třetíh rčníku bru Všebecná sestra na Fakultě zdravtnických studií Univerzity Pardubice. Pr svu bakalářsku práci jsem si vybrala téma Hlubká žilní trmbóza příčiny a léčba pacienta. Prsím Vás vyplnění níže uvedenéh dtazníku, jehž výsledky budu základem pr můj výzkum týkající se dané prblematiky. U tázek, které nabízejí dpvědi, zakřížkujte prsím jednu mžnst, není-li uveden jinak. Dtazník je zcela annymní a bude služit puze pr mé studijní účely. Za splupráci Vám velmi děkuji. Renáta Guttenvá 1. Phlaví respndenta? muž žena 2. V klika letech Vás hlubká žilní trmbóza pstihla? a více 43

44 3. C nemci předcházel? perační zákrk úraz bezita užívání léků (hrmnální antikncepce) jiné, uveďte. 4. P klikáté jste hlubku žilní trmbózu nemcněl? pprvé pakvaně 5. C byl zdrjem infrmací nemci? lékař lékař a letáky lékař a internet jiná média 6. Byly zdravtníky pskytnuté infrmace hledně nemci dstatečné? an částečně ne 7. Která část žilníh systému dlních knčetin byla pstižena? žíly lýtka žíly lýtka a stehenní žíla jiné, uveďte. 8. Jak prbíhala Vaše léčba? ambulantně zpčátku za hspitalizace, následně ambulantně 44

45 9. Jaký způsb léčby byl zvlen ve Vašem případě? Warfarin p.. Nízkmlekulární heparin (LMWH) Warfarin p.. v kmbinaci s LMWH Heparin intravenózně Heparin i.v. + následně Warfarin p Kd prváděl aplikaci v případě léčby LMWH? sám jiná sba (statní pkračujte tázku č. 11) 11. Byl jste upzrněn na nutnst vynechání či mezení knzumace některých ptravin při antikagulační léčbě? an nevím jistě ne 12. Pužíváte pravidelně bandáž pstižené knčetiny? an, pravidelně bčas ne 13. Znáte rizika hlubké žilní trmbózy? an částečně ne 45

46 14. Je Vám pravidelně kntrlván INR či KO v rámci léčby? an ne 15. Kd prvádí kntrlní dběry? praktický lékař angilg jiný lékař Děkuji za Váš čas při vyplňvání dtazníku 46