Vytvoření produktu golfová turistika pro region Jižní Morava

Transkript

1 Mendelva univerzita v Brně Prvzně eknmická fakulta Vytvření prduktu glfvá turistika pr regin Jižní Mrava Bakalářská práce Veducí práce: Ing. Ida Vajčnervá Autr: Lucie Hájkvá Brn 2011

2

3 Zde bych chtěla pděkvat Kieferu Grdnvi za jeh pmc a pskytnuté rady, dále mjí rdině za pdpru a pdnětné rady a také všem respndentům mých dtazníkvých šetření.

4

5 Prhlašuji, ţe jsem bakalářsku práci Tvrba prduktu glfvá turistika pr regin Jižní Mrava zpracvala samstatně za puţití literárních a elektrnických pramenů uvedených v seznamu puţitých zdrjů. V Brně dne 1. ledna 2012

6

7 Abstract Hájkvá, L. The creatin f new glfing turism prduct in Suth Mravia. Bachelr thesis. Brn: MENDELU, The main fcus f this thesis is t identify Czech Republic's psitin in glfing turism wrldwide. This study specialises in glfing hlidays in Suth Mravia. It is supprted by an analysis f the current glfing situatin. The aim f this thesis is t create a new hliday ffering with the purpse f increasing the number f turists in this regin. This is based n primary research thrugh an nline survey which prbes cnsumer preferences. The gal is t develp a cmprehensive turist prduct, which cmbines glf with leisure activities. Keywrds Glfing turism, turist prduct, glfing hliday, services marketing, Suth Mravian regin. Abstrakt Hájkvá, L. Vytvření prduktu glfvá turistika pr regin Jiţní Mrava. Bakalářská práce. Brn: MENDELU, Hlavním námětem práce je glfvá turistika. Sučasná situace tht dvětví je rzebrána v analýze zahrnující evrpské i světvé měřítk. Z tét analýzy jsu čerpány pdklady pr vytvření nvéh prduktu cestvníh ruchu, jehţ účelem je zvýšit návštěvnst reginu Jiţní Mravy glfvými turisty. Dále je tvrba prduktu zalţena na výsledcích dvu primárních marketingvých šetření, které zkumají preference sptřebitelů v blasti glfvé turistiky. Cílem práce je vytvření kmplexníh balíčku glfvých pbytů, ve kterých je spjena hra glfu s dplňkvými aktivitami cestvníh ruchu. Klíčvá slva Glfvá turistika, prdukt cestvníh ruchu, glfvý pbyt, marketing sluţeb, Jiţní Mrava.

8 8 Obsah

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvd a cíl práce Úvd Cíl práce Metdika 17 3 Literární rešerše Cestvní ruch Faktry vlivňující cestvní ruch Cestvní ruch, vlný čas, ubytvací a stravvací sluţby Gegrafie cestvníh ruchu Marketing sluţeb Specifické vlastnsti sluţeb Marketing cestvníh ruchu Marketingvý mix sluţeb Rzšířený marketingvý mix Glf Zrzení hry gentlemanů Glf více neţ jen hra: důsledky glfvé turistiky Analytická část Odlišná chápání cestvníh ruchu v rámci Evrpy Sciální a technlgické prstředí cestvníh ruchu Jiţní Mrava - vymezení a sučasná situace v blasti CR Gastrnmie Ubytvací sluţby Atraktivity cestvníh ruchu v rámci Jiţní Mravy Analýza glfvéh trhu v celsvětvém měřítku... 39

10 10 Obsah 4.5 Glf v České republice Vývj glfu na našem území Glfvé areály Jiţní Mravy Jiţní Mrava - analýza SWOT rzvje glfvé turistiky Česká republika Glfvá destinace Glfví turisté Průzkum incmingvé glfvé turistiky d ČR Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků Dtazníkvé šetření sbní frmu ve Francii Výsledky dtazníkvé šetření Mapvání situace glfvé turistiky v rámci reginu Jiţní Mrava Vybrané trţní segmenty Švédsk Francie Německ Velká Británie Tvrba kmplexních balíčků Glf a Slavkvské bjiště (vinné stezky, Rakuské hřiště) Glf a památky UNESCO Glf a Mravský Kras Glf a hrady a zámky Glf a krásy Znjemska Nadstandardní vlby Dplnění infrmací dalších P marketingvéh mixu Price - Cena Prmtin - Prpagace Place Distribuce Partnership Partnerství Lidé - Peple... 71

11 Obsah 11 6 Diskuze 72 7 Závěr 74 8 Literatura 76 A Ppis atraktivit cestvníh ruchu v regin Jižní Mrava 82 Brn a klí Pálava a Lednick-Valtický areál Mravský Kras Slváck Znjemsk a Pdyjí B Glfvé resrty Jižní Mravy a klí 89 C Plitické a eknmické faktry vlivňující trh cestvníh ruchu92 D Glf Survey (English) 93 E Glf Questinnaire (francaise) 96

12 12 Seznam brázků Seznam brázků Obr. 1 Turistické reginy v České republice 22 Obr. 2 Jižní Mrava a její turistické blasti 37 Obr. 3 Rzlžení glfistů v rámci světa.zdrj: (Visit Sclnad, 2006) 39 Obr. 4 Mapa glfvých areálů Jižní Mrava+(Telč, Dlany, Pysdrf) 45 Obr. 5 Preference spluhráčů na glfvém hřišti Francie Zdrj: Vlastní tvrba 52 Obr. 6 Oblíbenst zemí pr glfvý pbyt francuzskými hráči- Zdrj: Vlastní tvrba 53 Obr. 7 Optimální délka glfvéh pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 53 Obr. 8 Optimální výdaje na sbu na třídenní glfvý pbyt pr francuzské hráče-zdrj: Vlastní tvrba 54 Obr. 9 Ideální pčet navštívených glfvých resrtů -Zdrj: Vlastní tvrba 54 Obr. 10 Prefervaná délka glfvéh pbytu pr francuzské hráče-zdrj: Vlastní tvrba 54 Obr. 11 Věkvá struktura respndentů dtazníkvéh šetření- Zdrj: Vlastní tvrba 55 Obr. 12 Nárdnstní zastupení respndentů dtazníkvéh šetření-zdrj: Vlastní tvrba 55 Obr. 13 Zájem navštívení České republiky za účelem hry glfu - Zdrj: Vlastní tvrba 56 Obr. 14 Důvdy k uskutečnění glfvéh pbytu v České republice- Zdrj: Vlastní tvrba 56

13 Seznam brázků 13 Obr. 15 Struktura preferencí dplňkvých aktivit ke glfu v ČR- Zdrj: Vlastní tvrba 57 Obr. 16 Struktura preferencí plánvání glfvéh pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 57 Obr. 17 Přehled služeb pžadvaných d turperátra při sestavení kmplexníh balíčku-zdrj: Vlastní tvrba 58 Obr. 18 Preference typu ubytvacíh zařízení během glfvéh pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 58 Obr. 19 Prefervaná délka glfvéh pbytu-zdrj: Vlastní tvrba59 Obr. 20 Preference sezóny k uskutečnění glfvých pbytů-zdrj: Vlastní tvrba 60 Obr. 21 Preference dprvdu na glfvém pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 60 Obr. 22 Maximální výše výdajů na sbu na den na glfvém pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 60

14 14 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Turistické reginy v České republice 22 Tab. 2 Rzšířený MM pr sektr služeb pdle Mrrisna (8P) a Middletna (7P) 29 Tab. 3 Vývj pčtu ubytvacích zařízení vyšší třídy v reginu Jižní Mrava v bdbí Tab. 4 Preference glfvých destinací hráčů stěžejních evrpských glfvých nárdů 42 Tab. 5 Vývj českéh glfu- pčty registrvaných hráčů a nrmvaných hřišť 44

15 Úvd a cíl práce 15 1 Úvd a cíl práce 1.1 Úvd Odvětví cestvníh ruchu se bezespru řadí mezi nejvýznamnější elementy, jak nárdních eknmik, tak celsvětvéh trhu. Tent br je právem pvaţván za dvětví buducnsti. Glf je hru gentlemanů, buduje kvalitní základy splečenskéh chvání, trénuje sebekázeň a pmáhá zvlnit ţivtní temp. Není puhým sprtem, je prezentací určitéh ţivtníh stylu a zásad. Jedinečný handicapvý systém umţňuje splečnu hru hráčů rzdílných výknnstí i věku. Kaţdý hráč tedy supeří s hřištěm, přesněji řečen sám se sebu, nikliv s statními hráči. Překnáním vlastníh průměrnéh výsledku na hřišti je tedy mţné prazit výknnstně zdatnějšíh hráče. Glf tímt vytváří zdravu sutěţní atmsféru. Díky všem zmíněným vlastnstem je jedním ze tří nejhranějších sprtů světa. Důkaz ppularity prezentuje více neţ 70 milinů hráčů ze 120 zemí světa (ČGF - Průvdce prjektem Hraj glf, změň ţivt, 2010). Glf byl dluhá léta pvaţván za sprt lidí z vyšších splečensk-majetkvých vrstev, všem tt dgma v dnešní dbě jiţ neplatí. Glf se stává dstupný širší veřejnsti. Pčet hráčů glfu rste kaţdým rkem. Věnují se mu lidé rzličných věkvých skupin. Především ti, kteří vlný čas rádi tráví aktivně na čerstvém vzduchu. Glfvá turistika je jednu z rychle se rzvíjejících a perspektivních blastí cestvníh ruchu sučasnsti. Vyuţití glfu v dvětví cestvníh ruchu je pr Česku republiku, která má dbrý ptenciál stát se kvalitní glfvu destinací, jedinečnu příleţitstí a výzvu. Hráči glfu, kteří za svým blíbeným sprtem vycestují, jsu chtni utratit značnu sumu peněz, ale na druhé straně pţadují vyský standard sluţeb i glfvých areálů. Cestvání za glfem vyvlává ptřebu celé řady dplňkvých aktivit a kvalitně rzvinutu infrastrukturu cestvníh ruchu. Glfvá turistika je přínsem pr celu destinaci, nejen pr glfvé areály. V 90. letech začala ppularita glfu v České republice strmě stupat a dšl i rapidnímu rzvji glfvé infrastruktury. V sučasnsti Česká republika dispnuje téměř 90 nrmvanými glfvými areály (ČGF, Aktualizvaná prezentace prjektu Hraj glf, změň ţivt, 2010) a další resrty jsu ve výstavbě. Naše země všem není v zahraničí vnímána jak glfvá destinace, i kdyţ nabízí hru na mnha zajímavých glfvých hřištích v srdci Evrpy.

16 16 Úvd a cíl práce 1.2 Cíl práce Cílem tét práce je vytvření prduktu glfvé turistiky pr zvýšení návštěvnsti České republiky zahraničními glfisty. V rámci republiky jsem vybrala regin Jiţní Mravy, a t ze dvu důvdů. Prvním je fakt, ţe Jiţní Mrava není prezentvána jak glfvá destinace na rzdíl d Prahy (Střední Čechy), západčeských lázní, ppřípadě klí Ostravy (Čeladná). Jiţní Mrava se nedkáţe těmt reginům, c se týče glfvé infrastruktury, rvnat. Je všem schpna nabídnut mnh atraktivit cestvníh ruchu, se kterými lze spjit hru glfu. Osbní zkušensti s atraktivitami reginu Jiţní Mravy jsu druhým mtivem k zaměření práce právě na tent regin. Cílem práce je vytvření kmplexníh balíčku glfvých sluţeb svázaných s dplňkvými aktivitami, které můţe regin Jiţní Mravy a klí nabídnut. Tent prdukt by měl vytvřit psílení image České republiky jak glfvé destinace. Balíčky rzšiřují nabídku i na regin, který dpsud nebyl za glfvu destinaci pvaţván a usiluje zvýšení návštěvnsti reginu glfvými turisty. Tvrbu prduktu předchází analýza sučasné situace trhu glfvé turistiky a především zmapvání ptenciálních trţních segmentů, na které by se Česká republika měla zaměřit. Kmplementárním cílem je zmapvat preference sptřebitelů prstřednictvím primárních marketingvých šetření. Tyt dtazníky jsu zaměřeny na glfvé sluţby i dplňkvé atraktivity. Okruh respndentů je tvřen zahraniční klientelu a menšinvu skupinu tuzemských hráčů. Z těcht pdkladů je sestaven návrh prduktu, resp. balíček sluţeb. Jedná se spjení glfu a dplňkvých aktivit. Výsledný prdukt by měl přispět k psílení rle destinačníh managementu Jiţní Mravy, zvýšení její atraktivity a návštěvnsti zahraniční klientelu. Dílčím cílem práce je snaha pukázat na kntraprduktivitu knkurence v tmt dvětví. Ze vzájemné splupráce těţí všechny zapjené subjekty. Primárně je výstup práce určen cestvním kancelářím zabývající se glfvu turistiku, které by se mhly inspirvat jak bhatit stávající nabídku. Dále by práce mhla psluţit při vzniku nvéh pdnikatelskéh subjektu budujícíh pzici Jiţní Mravy jak glfvé destinace. Z pznatků práce mhu dále čerpat rganizace prpagující Česku republiku v cestvním ruchu (Centrála cestvníh ruchu - Jiţní Mrava či CzechTurism). V nepslední řadě je snaha pukázat na ptenciál reginu, který nemůţe být plně vyuţit pr nedstatečný pčet glfvých resrtů. Zvýšení návštěvnsti zahraniční klientelu by způsbil tlak na investice výstavby dalších glfvých areálů v tmt reginu.

17 Metdika 17 2 Metdika V analytické části byly puţity infrmace ze zdrjů zabývající se sučasnu situací a trendy ve vývji glfvé turistiky. Na glf byl nahlíţen převáţně z phledu glfvé turistiky, nikliv z phledu sprtvní disciplíny. Na základě zjištěných infrmací byl sestaven přehled glfu v celsvětvém měřítku a rzbr evrpskéh trhu glfvé turistiky, a t za účelem nalezení cílvých trţních segmentů pr Česku republiku. Hlavním zdrjem infrmací analýzy sučasnéh stavu glfvé turistiky byla sktská agentura cestvníh ruchu Visit Sctland. Zhdncení celkvéh ptenciálu Jiţní Mravy v blasti rzvje glfvé turistiky byl zbrazen ve SWOT analýze. Nástrjem k sestavení kmplexníh prduktu cestvníh ruchu glfvé destinace byl primární marketingvý výzkum, mdifikván d dvu dtazníkvých šetření. První prběhl frmu sbníh dtazvání na francuzském glfvém hřišti a druhý dtazník byl publikván na internetu. Vzrek respndentů byl vybrán puze ze skupiny hráčů glfu, a t převáţně ze zahraničí. Dtazník zkumal preference a čekávání hráčů. První průzkum prbíhal frmu sbníh dtazvání 1 na francuzském glfvém hřišti Aix-Les-Bain v Hrním Savjsku. Dtazník byl sestaven z 19 tázek, z th tevřených. Právě tevřené tázky se ukázaly jak těţk vyhdntitelné a v druhém dtazníku jiţ byly puţity puze tázky uzavřené. Tt marketingvé šetření byl taktéţ pre-testem k vytvření přesnějšíh a specifičtějšíh dtazníku, který byl publikván v anglickém jazyce na internetu, a t v termínu Skládal se z 21 uzavřených tázek zkumajících preference hráčů na glfvém pbytu. Zabýval se nárky na glfvá hřiště, ubytvání i dprvdné aktivity. Převládající většina tázek zjišťvala subjektivní stanviska respndentů. Dtazník byl převeden d elektrnické pdby na internetvém serveru Vyplnt.cz, který se specializuje na nline průzkumy. Průzkum byl vyplněn 41 respndenty (glfisty), cţ není příliš mnh, ale jsu zde zastupeny všechny věkvé skupiny mnha nárdnstí, čímţ byl splněn účel dtazníku. Na základě výsledků těcht dvu šetření, analýzy trendů a sučasnéh stavu glfvé turistiky byly sestaveny balíčky Glfvých pbytů. Jde spjení hry glfu s dplňkvými aktivitami, které nabízí Jiţní Mrava. Prdukt je slţen z balíčků, kde je hra glfu rzšířena 5 různých blastí dplňkvých aktivit. Dále je vytvřen dplňkvý balíček slţený z dprvdných sluţeb, které mhu být libvlně kmbinvány pr uspkjení individuálních ptřeb návštěvníka. 1 Ve francuzském jazyce

18 18 Literární rešerše 3 Literární rešerše Tat část práce se zaměřuje na bjasnění pjmů z blasti cestvníh ruchu, marketingu sluţeb a glfu. Na základě přehledu pdlţenéh dbrnu literaturu je vypracvána Praktická část, dělící se na Analyticku část a Tvrbu prduktu. 3.1 Cestvní ruch Pdle Hrnera a Swarbrke (2003) mluvíme becně cestvním ruchu jak přesunu lidí z místa jejich trvaléh pbytu za účelem vyknávaní pr ně příjemných aktivit. Tat definice všem nezahrnuje sluţební cesty a kngresvé akce, kde hlavním mtivem je práce nikliv zábava. D cestvníh ruchu všem tyt cesty patří a významně d něj přispívají. Ryglvá (2009) chápe cestvní ruch ve dvu rvinách. Za prvé jde blast sptřeby a uspkjvání lidských ptřeb a za druhé se jedná pdnikatelské příleţitsti mnha brů. Phledy na disciplínu cestvníh ruchu se různí. Jeden z nich například nepvaţuje cestvní ruch za samstatné dvětví, nýbrţ za činnst, jeţ je výsledkem jiných dvětví, jakými jsu ubytvání, stravvání a dprava. Za průmysl cestvníh ruchu můţeme pvaţvat sluţby pskytvané přadateli zájezdů, tedy cestvní kanceláře-turperátry a agentury- prdejce. Vznik tht dvětví začíná s nástupem mderníh cestvníh ruchu zalţenéh na suhrnné nabídce více sluţeb. (Hrner, Swarbrke, 2003) Faktry vlivňující cestvní ruch Cestvání se stává nedmyslitelnu sučástí ţivta lidí vyspělých zemí. Preference a chvání lidí se neustále vyvíjí a trh cestvníh ruchu musí pruţně reagvat a přizpůsbvat nabídku. Pptávka (ppulace-sptřebitelé) je determinvána pdle Hllwaye (2004) na trhu cestvníh ruchu: Dispnibilním důchdem byvatelstva, fndem vlnéh času (záknnu dvlenu), cenami nabídky sluţeb, kvalitu lidských zdrjů -sluţeb, eknmicku a pliticku situací v zemi, reklamu, marketingvu účinnstí a referencemi druhých.

19 Literární rešerše 19 Nabídka (pskytvatelé sluţeb) je vlivňvána pdle Hllwaye (2004) těmit aspekty: Kvalitu přírdníh prstru (zázemí, kapacity a jiné), kvalitu lidských zdrjů-sluţeb, relativně malu pruţnstí nabídky, dpravní dstupnstí- rzvinutstí infrastruktury, cenvu nabídku ddavatelů Cestvní ruch, vlný čas, ubytvací a stravvací služby Tyt tři pjmy v lidských myslích velice čast splývají v jeden, prt zde jen krátce uvedu jejich chápání a tedy i dlišnsti. Pdle Cllina 2 (1994) je vlný čas: Časem, kdy můžete dělat, c chcete. Ubytvacím a stravvacím průmyslem jsu chápány všechny subjekty, které pskytují sluţby hstům, přičemţ zákazník nemusí být vţdy turista (př. místní ppulace). Za tyt sluţby pvaţujeme hlavně pskytvání nclehu, jídla, nápjů.(swarbke, Hrner, 2003) Pjmy cestvní ruch, vlný čas a ubytvací a stravvací sluţby můţeme prhlásit za tři dlišné, všem velmi prvázané blasti. Cestvní ruch je aktivita, vlný čas je pjem časvý a ubytvání a stravvání pkrývá zajišťvání sluţeb. Nicméně trendem dnešní dby je stírání hranic mezi zmíněnými prvky. Zdá se, ţe tent jev vlivňuje jak pptávku, tak i nabídku ve všech výše uvedených blastech.(swarbke, Hrner, 2003) Sučasně dchází i ke sniţvání rzdílu, který v těcht blastech existval mezi rekreačním sektrem a sektrem bchdních cest. Pr ilustraci uvedu něklik příkladů: Glfvá hřiště jsu stále častěji cílem pdnikvých knferencí. Zábavní parky nabízejí ubytvání přím na místě, aby zákazníci v daném parku strávili více času, a tedy utratili více peněz. Htely si budují vlastní zázemí pr vyuţití vlnéh času, jak jsu tělcvičny, bazény, wellness sluţby či dknce lázeňské kmplexy. Tímt se snaţí přilákat dvě rzdílné skupiny zákazníků, víkendvých rekreantů a lidí na sluţebních cestách během týdne. (Laws, 2004) 2 In: HORNER, Susan; SWARBROOKE, Jhn. Cestvní ruch, ubytvání a stravvání, vyuţití vlnéh času. Praha: Grada, c2003

20 20 Literární rešerše Gegrafie cestvníh ruchu V rámci tét kapitly stručně definuji základní pjmy gegrafie cestvníh ruchu 3, které budu vyuţity k jasnému vymezení teritria, ke kterému se práce vztahuje, tedy především k reginu Jiţní Mravy. Pdle Wahly (2010) zkumá gegrafie cestvníh ruchu území v rámci něklika kategrií. Za základní kategrii pvaţuje rzdělení území v prstru. Prstr je tedy dminantním předmětem tét blasti. GCR chápe prstr jak prstředí, ve kterém se uskutečňují všechny aktivity cestvníh ruchu. Pr tut práci je ptřeba bjasnit pjem regin, prtţe v případě České republiky se reginy cestvníh ruchu nekryjí s územně-správními celky (kraji) Regin Pjem regin lze chápat pdle Wahly (2010) jak vybrané, blíţe prstrvě vymezené území, které je hraničen fyzick-gegrafickými znaky a charakterizván specifickými scieknmickými ukazateli. Tímt se dlišuje d jiných reginů. Pjem regin lze chápat v různých rvinách a z dlišných hledisek (Wahla, 2010): Plitické (př. kraje, kresy), etngrafické 4 (př. Flklristické), fyzick-gegrafické (níţinné, údlní, hrské jezerní, mřské atd.), plitick-gegrafické (př. civilní, vjenské, hraniční, vlební atd.), velikstní (mikr-, mez-, markreginy, subreginy). V rámci tét práce pracuji puze se členěním z hlediska cestvníh ruchu. Reginy definuji jak marketingvé turistické reginy Regin cestvníh ruchu Reginem cestvníh ruchu je uvaţván území, které dispnuje atraktivitu. Tedy atraktivitami (hrady, zámky, města, nárdní parky atd.), infrastrukturu a sluţbami cestvníh ruchu. Z hlediska návštěvnsti jsu reginy rzděleny na celky s celrční, sezónní a příleţitstnu návštěvnstí. (Wahla, 2010) 3 Dále jen GCR 4 Výzkum prváděný shrmaţďváním dat během dluhdbéh pbytu v určitém prstředí (terénu) a uknčený kvalitativní bsahvu analýzu.

21 Literární rešerše 21 Rzvj cestvníh ruchu v dané lkalitě je pdmíněn ptřebným ptenciálem, kterým musí vybraná blast dispnvat. Ten zahrnuje jak přírdní tak i antrpgenní 5 slţku. Prfesr Dimitrijs Buhalis (2006) rzlišuje pět charakteristických kmpnentů pr reginy cestvníh ruchu, a t: Přitažlivst, která je ppsána jak primární nabídka cestvníh ruchu. Svým mnţstvím, kvalitu a atraktivitu vyvlává návštěvnst (přírdní, kulturně-histrický ptenciál). Přístupnst služeb zahrnuje všebecnu infrastrukturu, která umţňuje přístup d reginu, phyb za atraktivitami reginu. Patří sem také sluţby vyuţívané především místními byvateli, jak jsu zdravtnické, bankvní, pštvní, bchdní apd. Kmfrt cestvníh ruchu je určený kvalitu suprastruktury 6 a infrastruktury, které umţňují pbyt v reginu a vyuţití místních atraktivit (ubytvací, hstinská, sprtvně-rekreační, kulturně-splečenská a jiná zařízení). Turistické prdukty prezentvané v pdbě připravených prduktvých balíčků. Rzmanité aktivity. Reginy cestvníh ruchu v České republice V rce 1999 byl v České republice turistický ptenciál rzčleněn d patnácti turistických reginů. Tyt reginy se neshdují s hranicemi krajů, které fungují jak rgány veřejné správy, ale hranice byly vytyčeny ptenciálem cestvníh ruchu daných lkalit. Turistické reginy byly následně rzděleny při zpracvání prgramů rzvje cestvníh ruchu krajů a reginů na menší územně-turistické blasti, kterých je v dnešní dbě 43. (Kvář, 1997) 5 vytvřený lidsku činnstí 6 je část infrastruktury, která sluţí výhradně turistům (htely, pensiny, B&B, ubytvny, restaurace apd.)

22 22 Literární rešerše Obr. 1 Turistické reginy v České republice 7 V následující tabulce jsu všechny reginy vyjmenvány. Tabulka (Tab. 1) krespnduje s ilustrací turistických reginů v České republice (Obr. 1). Tab. 1 Turistické reginy v České republice Regin Regin 1 Praha 9 Český ráj 2 Praha a klí 10 Výchdní Čechy 3 Jiţní Čechy 11 Vysčina 4 Šumava 12 Jižní Mrava 5 Plzeňsk 13 Střední Mrava 6 Západčeské lázně 14 Severní Mrava a Slezsk 7 Severzápadní Čechy 15 Krknše 8 Český sever Zdrj: Vlastní práce Tat práce se bude dál zabývat puze reginem Jiţní Mravy. Pr tent regin jsu tedy vyjmenvány i turistické blasti. Oblasti reginu Jiţní Mrava (Turistická blast jiţní Mravy - Jiţní Mrava, 2010): Brn a klí, Lednick-Valtický areál, 7 Autr: freytag & berndt Praha

23 Literární rešerše 23 Mravský kras a klí, Pdyjí, Slváck, Zlínsk. 3.2 Marketing služeb Sektr sluţeb je pvaţván za perspektivní dvětví evrpských eknmik. Jak ale sluţby definujeme? C si máme pd tímt pjmem představit? Teretici definují sluţby z hlediska jejich nehmtné pvahy a skutečnsti, ţe nikdy nevedu ke vzniku vlastnictví čehkliv hmtnéh. Sluţby puze přinášejí prspěch či uspkjení. Ktler (1994) uvádí: Služba je jakákli činnst neb prspěch, které jedna strana může nabídnut druhé a které jsu v pdstatě nehmtné a nevytvářejí vlastnictví čehkli. Její prdukce se může neb nemusí vázat k fyzickému prduktu. Rustn a Carsn (1985) 8 uvádějí, ţe základní rzdíly mezi marketingem zbţí a sluţeb jsu ve skutečnsti, ţe zbţí se vyrábí, kdeţt sluţby se prvádějí. Rzhdvací faktry při nákupu sluţby: (Jakubíkvá, 2009) Reference, dpručení, image, vnější stránka Specifické vlastnsti služeb 1. Nehmtnst Sluţby jsu nehmtné, takţe před nákupem je nemůţeme vnímat ţádnými smysly. Zákazník nemá mţnst vyzkušet si předem funkčnst sluţby a neví, c přesně získá ani c mu sluţba přinese (zná puze jádr sluţby). (Jakubíkvá, 2009). 2. Neddělitelnst Typické je překrývání prdukce sluţby se sptřebu. Čast pskytvatel sluţeb a zákazník stanu tváří v tvář, cţ by tereticky měl usnadňvat realizaci marketingu v tmt dvětví. Výhdu sektru sluţeb je tedy sbní kntakt s kncvým zákazníkem. (Hllway,2004) 8 In: JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestvním ruchu: Jak uspět v dmácí i světvé knkurenci. Vyd. 1. Praha:Grada Publishing a.s, 2009

24 24 Literární rešerše 3. Různrdst I stejná sluţba bude při kaţdé sptřebě dlišná. Kvalita sluţby je vlivňvaná kvalitami a úrvní zaměstnanců. Lidský faktr je ve sluţbách velice důleţitý (Ryglvá, 2009). Příklad: Jedna a ta samá kadeřnice knkrétníh zákazníka nikdy nestříhá zcela ttţně. Záleţí na mnha dalších faktrech, c se týče zákazníkvi spkjensti. Např. Klientvi se střih zalíbí, díky dbré náladě c v daný den má a pdbně. 4. Dčasnst (netrvanlivst, pmíjivst) Sluţby časem pmíjí. T znamená, ţe pkud nejsu prdány, knkrétní bchdní případ jiţ nebnvíme (Jakubíkvá, 2009). Typickým příkladem je vlný pkj v htelu či nebsazené sedadl v letadle v daném čase. Tent čas, který představuje prmeškaný bchd a tím i ušlý zisk, nemůţeme uskladnit na pzdější sptřebu. 5. Neexistence vlastnictví Nákupem sluţby nenabýváme vlastnictví, ale puze získáme přístup k nějaké činnsti či zařízení. Sluţby nejčastěji zákazníkům přinášejí uspkjení. (Hllway, 2004) Ryglvá (2009) přidává: 6. Pdmíněnst nákladů Těţk předvídatelné náklady. Nelze přesně uvést částku fixních a variabilních nákladů. Kaţdý zákazník pţaduje individuální přístup, nelze tedy přesně kntrlvat výstupy. 7. Vztah služeb a prvzvatele- některé sluţby by bez knkrétníh pskytvatele nemhly existvat. Např. umělecká vystupení Oprah shw či divadl Járy Cimrmana. V případě změny by byla zcela dlišná dezva. Z výše uvedenéh plyne, ţe sluţby nelze skladvat a distribuční kanály, pkud nějaké existují, jsu krátké Marketing cestvníh ruchu Marketing je v cestvním ruchu klíčvým faktrem pr úspěch rganizace. Správně aplikvaný marketing dává výhdu v dnešní dbě (vyská míra knkurence). V blasti cestvníh ruchu je nutné marketing mdifikvat d specifické frmy marketingu sluţeb. Sluţby se významně dlišují d zbţí. Hlavní rzdíl spatřujeme v zdůraznění určitých prvků marketingvéh mixu u sluţeb. Jedním z úskalí na pli marketingu sluţeb je nelehký úkl vytvřit jedinečnu image firmy. A t v důsledku nehmtné 9 pvahy sluţeb, které jsu lehce reprdukvatelné a invace snadn aplikvatelné i u knkurenčních firem. (Vaštíkvá, 2008) 9 Sluţby většinu pr jejich nehmtnu pvahu nelze chránit autrskými právy či patenty.

25 Literární rešerše Marketingvý mix služeb Prdukt U prduktu rzlišujeme tři rviny (Jakubíkvá, 2009) Jádr pskytuje základní uţitek. Hlavní uţitá hdnta. Reálný prdukt zahrnuje prvedení, značku, kvalitu, styl, bal atd. Rzšířený prdukt vše c dstává zákazník navíc. Pdle Lewise a Chamberse 10 (1989) je rzšířený prdukt balík řešící všechny prblémy zákazníka, dknce i ty, na které zákazník ještě nepmyslel. Prdukt cestvníh ruchu Seatn a Bennett (1996) definují specifika prduktu cestvníh ruchu: Vázanst na využití knkrétníh prstru lázně, návštěva města, kngresy, hra na glfvém hřišti. Časvá závislst navázání na akci knanu v daném termínu: kngres, lympijské hry, rční bdbí, výstava, PGA 11 Tur. Kmplexnst na celkvém djmu se pdílí rganizace s různým druhem a kvalitu sluţeb. Zastupitelnst pr zákazníka z hlediska destinace (Řeck- Španělsk), pskytvatele (různé htely v dané lkalitě), zprstředkvatele (cestvní kanceláře). Časvá i místní závislst pptávky sezónnst, výkyvy v pptávce p určité destinaci v průběhu času. Důraz na segmentaci trhu masvé trhy se rzpadají na dílčí trhy. Trend individualizace a šití prduktu na míru. Cena Cenvá plitika je velmi důleţitu slţku marketingvéh mixu, prtţe generuje zisk (Ryglvá, 2009). Čast je všem cena pdceňvaným prvkem. Firmy tvří cenu na základě pkrytí nákladů, případně s přihlédnutím na ceny knkurence. Cena musí být všem sučástí plánvání firmy. Pptávka vytváří strp ceny a náklady napak její spdní hranici. (Hrner, Swarbrke, 2003) 10 In JAKUBÍKOVÁ, DAGMAR. Marketing v cestvním ruchu: Jak uspět v dmácí i světvé knkurenci. Vyd. 1. Praha:Grada Publishing a.s, PGA- The Prfessinal Glfer s Assciatin f America- prfesinální světvé glfvé turnaje

26 26 Literární rešerše Nyní uvedu některé bry cestvníh ruchu a zjedndušeně prezentuji specifické faktry vlivňující jejich cenvu plitiku: Faktry vlivňující cenu ubytvacích služeb (Jakubíkvá, 2009): Umístění htelu (destinace, lkalita v destinaci) Zařízení ubytvací jedntky a pkje Rční bdbí a den v týdnu Běţné jsu slevy last minute - pr hteliéry je lepší jistý příjem, neţ-li ţádný. Ti také dufají, ţe zákazník utratí další peníze v htelvé restauraci či baru. Tvrba cen u destinace cestvnéh ruchu Tvrba ceny v destinaci CR je zcela specifická, prtţe za návštěvu destinace se neúčtuje ţádná cena. Prt se tvrba cen nemhla dpsud uplatnit pr sníţení pptávky p destinacích, kde je návštěvnst ve špičce sezóny neúnsná. Je jedním z nejsprnějších aspektů marketingu destinací. Marketing destinací je financván převáţně širku veřejnstí (daně), všem většinu prspěchu získávají sukrmé subjekty. (Hllway,2004) Prpagace Prpagace je v rámci marketingvéh mixu chápána jak marketingvá kmunikace, přičemţ při puţití u knkrétníh subjektu hvříme kmunikačním mixu. Zahrnuje mnh dílčích prvků. V rámci tét práce bude phled lehce mdifikvaný pr sektr sluţeb a cestvníh ruchu. A t na knkrétních příkladech či na daném prvku kmunikačníh mixu. Nejlepší a nejţádanější frmu prpagace pr pskytvatele sluţeb je kladné hdncení d klientů, kteří šíří svůj názr mezi statní ptenciální sptřebitele. Pdle Ryglvé (2009) tzv. nekntrlvatelný kmunikační nástrj, jednduše řečen reference. Ovšem tat ústní reklama můţe v případě negativních zkušenstí zákazníků i nepříznivě pškdit image firmy na veřejnsti. Výsledky výzkumu pukazují na skutečnst, ţe v případě spkjensti šíří zákazník svůj názr mezi 4-5 sb, všem v případě nespkjensti aţ mezi 11 sbami. (Vaštíkvá, 2008) V České republice je zvykem si nestěţvat nahlas pskytvateli sluţeb, ale t více nespkjený Čech šíří negativní reference d svéh klí. (Ryglvá, 2009) Pskytvatelé sluţeb se nemhu splehnut jen na ústní reklamu, a prt puţívají nástrje kmunikačníh mixu. Jedná se :

27 Literární rešerše 27 Reklamu Nesbní placená frma prpagace prstřednictvím médií (televize, internetu, časpisů, nvin, ve veřejné dpravě či rádiu). Vlba média závisí na prstředcích rganizace a na segmentu ppulace, který by měla daná reklama slvit. Je t nákladná frma prpagace firmy a v dnešní dbě jsu lidé vůči klasické reklamě stále více imunní a dmítaví. Tent jev suvisí s neustále zvětšujícím se bjemem reklamy v médiích. (Hllway, 2004) Pdpru pdeje (PP) Chápeme jak činnsti či materiály, které by měly pdnítit zákazníky či ptenciální zákazníky k nákupu. Řadíme sem vzrky, kupóny, prémie, dárky, předvádění zbţí, chutnávky, sutěţe a lterie, cenvé slevy (např. při včasném zakupení zájezdu sleva či mtivační pbídka ve frmě zájezdu pr dítě zdarma) neb zvýšení hdnty prduktu. T znamená, ţe zákazník za stejnu cenu dstane více. Příkladem je uvítací láhev šampaňskéh na htelvém pkji. (Jakubíkvá, 2009) Další cíle pdpry prdeje: sníţení cykličnsti prdeje, zvýšení prdeje, pdněcvání zákazníka k zakupení většíh mnţství, pdněcvání pětnéh nákupu, pdněcvání zákazníků citlivých na cenu. Pdpra prdeje má za cíl stimulvat kamţitý prdej, tím se liší d reklamy. (Stanndeven & De Knp, 1999) Osbní prdej- přesvědčvání zákazníků nákupu prduktu tváří v tvář. Ústní prezentace můţe být určena jak kncvým zákazníkům, tak i zprstředkvatelům. Zaměřuje se, v prvnání s reklamu, na úzku skupinu či přím jedntlivce, ale účinnst je vyšší, lépe sledvatelná a hlavní výhdu spatřujeme v kamţité zpětné vazbě. (Hrner, Swarbrke, 2003) Příkladem je prdej fakultativních výletů na zájezdech. V blasti cestvníh ruchu je sbní prdej klíčvým prvkem kmunikačníh mixu. Pr firmu je tedy stěţejní dknalé prpracvání metdy sbníh prdeje a hlavně persnál, který přichází d kntaktu se zákazníky, musí být dbře vyšklen a mtivván. Public relatins 12 - Pdle Ryglvé (2009) je jeh hlavní snahu vytvřit pzitivní vnímání firmy ve splečnsti. Rzumíme tím subr technik a nástrjů, kterými rganizace buduje a udrţuje vztahy se svým klím a veřejnstí. Jedná se plánvané, dluhdbé úsilí s velkým důrazem kladeným na zpětnu vazbu. Výhdu je schpnst při relativně nízkých nákladech slvit širku veřejnst. Na základě půsbení lidí pracujících v public relatins se mění názry, pvědmí, pstj či způsb chvání jak uvnitř fir- 12 Vlný překlad vztahy s veřejnstí

28 28 Literární rešerše my, tak i mim ni. D tét sekce patří i prezentace na veletrzích a výstavách či spnzrství. Speciální frmu kmunikace pr blast cestvníh ruchu jsu katalgy, které bvykle ppisují rzsah nabízených sluţeb. U významných subjektů (CK, CA) cestvníh ruchu jsu katalgy hlavní investicí v blasti prpagace a kmunikace. Je nutné dbát na správné umístění, prtţe i výbrný katalg nemá ţádnu účinnst, nedstane-li se ke správným lidem. (Swarbrke, Hrner, 1999) Další zajímavu a velice specificku frmu prpagace v blasti cestvníh ruchu jsu phlednice, kalendáře, které svým vizuálním zpracváním mhu přilákat nvé klienty a přitm jsu šířeny nenásilnu frmu mezi lidmi. (Hrner, Swarbrke, 2003) Ryglvá (2009) uvádí: Příběh prdává. Čím silnější příběh, tím silnější emce. V pslední dbě rste nárčnst sptřebitelů jak na rzsah sluţeb, tak na jejich kvalitu. Tent trend je vidět v celsplečenských změnách, svět se stále více sjedncuje glbalizuje. Pdpru th trendu zahrnuje i existence nvých technlgií (internet, , mbilní telefny apd.). Praktikují se stále dknalejší sledvací techniky, které zde budu puze vyjmenvány 13 : direct marketing, internetvá kmunikace, Event marketing. Guerilla marketing 14 (Jakubíkvá, 2009) Distribuce Sptřebitelé mhu být zainteresváni v prduktu, jsu chtni platit pţadvanu cenu, ale prdukt pr ně musí být dstupný, aby jej mhli zakupit. U distribuce sluţeb je sptřebitel přemístěn ke sluţbě, zatímc u distribuce zbţí je prdukt dpravván ke sptřebiteli. (Hrner, Swarbrke, 2003) V dbě nákupu (rezervace) sptřebitel nemůţe sluţbu vidět či si ji vyzkušet. Rzhduje se na základě infrmací pskytnutých ddavateli. Pskytvatelé sluţeb tedy nenabízí jen samtný prdukt, ale i infrmace ceně, kvantitě (pčet pkjů), času (dlety, čas vyplutí trajektu), kvalitě (úrveň htelu), dplňkvé infrmace (jednlůţkvý pkj, pdmínky nákupu, vybavení pkje, plánvané zastávky na cestě). Při distribuci je tedy důleţité dpravit tyt infrmace k zákazníkvi. (Seatn, Bennett, 1996) 13 V rámci práce není prstr k pdrbnému ppisu těcht druhů prpagace. 14 Nutn uvézt, ţe některé metdy Guirella marketingu nejsu zcela legální.

29 Literární rešerše 29 Distribuce sluţeb v cestvním ruchu, stejně jak v jiných dvětvích, puţívá dvě cesty: Přímu d prducenta k zákazníkvi Nepřímu přes jednh či více zprstředkvatelů Organizace mhu vyuţívat jak jednu z mţnstí, tak i jejich kmbinaci. Zpravidla tuzemští prducenti (malé htely, penziny atd.) prdávají své prdukty přím, zatímc zahraniční prdukty se nabízí prstřednictvím cestvních agentur, tedy nepřím. (Vaštíkvá, 2008) Pkrkem na pli nepřímé distribuce jsu pčítačvé rezervační systémy (CRS) a glbální distribuční systémy (GDS). Tyt kanály v dnešní dbě pskytují přístup k nejbsáhlejší nabídce prduktů p celém světě. Nejpřednější distribuční systémy jsu SABRE, WORLDSPAN, GALILEO, AMADEUS. (Hrner, Swarbrke, 2003) Rzšířený marketingvý mix 4 základní prvky MM bývají rzšířeny další P, jejich pčet i interpretace se u různých autrů liší. Tab. 2 Rzšířený MM pr sektr sluţeb pdle Mrrisna (8P) a Middletna (7P) Mrrisn Middletn Prduct Prduct Price Price Prmtin Place Place Prmtin Peple Peple Partnership Physical Evidence Partnership Prcess Prgraming Oba autři uvádí jak pátý prvek MM lidský faktr a shdují se, ţe ten je velmi důleţitý pr úspěch firmy v tmt dvětví. Physical Evidence je pdle Middletna (1995) hmtná část sluţby, tedy prces zahrnující vzájemné půsbení vztahů vznikajících při pskytnutí sluţby (dplnění slţky Lidé). Pdle autrů A.V Seatna a M.M Bennetta (1996) jsu tyt rzšiřující prvky MM jen detailnějším zkumáním základníh prvku Prduct.

30 30 Literární rešerše Přikláním se k rzšíření 4P na 8P pdle Mrrisna,(1995) a t: Package 15 Tvrba a nabídka kmplexníh balíku sluţeb. Způsb jakým je spjen více prduktů d jednh kmplexníh celku, pr příklad uvedeme zájezdy all inclusive. Spjení těcht prvků v jeden kmplexní prdukt je pr zákazníka levnější neţ vyuţití jedntlivých prvků dděleně. Zjedndušuje klientvi zajištění dvlené, ale také je t nástrj k dbytu hůře prdejných sluţeb. Zamlţuje kalkulaci ceny a zákazník ztrácí pvědmí ceně jedntlivých kmpnent. Mţnst šití na míru zákazníkvi, cţ je rzdíl prti hrmadným zájezdům. (Jakubíkvá, 2009) Výhdy balíčků pr pskytvatele sluţeb (Vaštíkvá, 2008): Rvnměrnější vyuţití kapacit v sezóně, zvýšení dběru sluţby mim sezónu, navýšení dbytu sluţby, kteru není velký zájem (špatná dstupnst, vyská cena, malá známst atd.), vytvření nabídky pr různé trţní segmenty, zvyšvání standardu sluţeb, pdpra splupráce mezi pskytvateli. Peple- Lidé Pdle Ryglvé (2009) tvří lidé základní slţku vlivňující kvalitu sluţeb. Stěţejní je výběr zaměstnanců, a t jak vlivňvatelů (management firmy), kteří vytvářejí strategické plány pr vývj rganizace, tak zaměstnanců v 1. linii (tedy těch, c přichází d styku se zákazníkem). Úspěch všem závisí i na vhdném výběru zákazníků, prtţe ti se navzájem vlivňují a nevhdný zákazník můţe způsbit knflikty a dradit jiné klienty. Třetí půsbení lidí je frmu referenčníh trhu- prezentace zákazníky, jejich rdinami a přáteli. Ti se ústní reklamu pdílí na vytváření image nejen pskytvané sluţby, ale i celé rganizace. (Ryglvá, 2009) Partnership Partnerství Jak jiţ byl řečen v destinaci cestvníh ruchu se všichni pskytvatelé sluţeb navzájem vlivňují a chtějí-li vytvřit dbru image destinace musí splupracvat. Jedná se například splupráci dpravců, hteliérů, turperátrů, přadatelů sprtvních či kulturních akcí. (Mrrisn, 1995) 15 Hlavní cíl tét práce je vytvření balíčku glfvé turistiky pr regin Jiţní Mrava

31 Literární rešerše 31 Malí pdnikatelé mají větší šanci bstát mezi silnu knkurencí, vyuţívají-li splečné zdrje s statními drbnými pdnikateli. Knkurence je v tmt dvětví mnhdy zbytečná (zvyšuje náklady), cţ zatím v České republice d značné míry nebyl pchpen. Zájmem všech by měl být přilákání více návštěvníků a budvání dbré image destinace. Frmují se i bčanská sdruţení či prfesní rganizace (AHR ČR 16, ACCKA 17 ), která mají právní subjektivitu a lépe zastupují zájmy členských subjektů. Trendy pdle Ryglvé (2009): 1. Budvání mezireginálních partnerství 2. Budvání sfistikvané infrastruktury 3. Kncentrace zdrjů 4. Splupráce širkéh spektra pdnikatelů z různých brů 5. Pdpra z EU a účinná lbby Prgramming Prgramvání Technika těsně napjená na Packing - Balíčky. Zahrnuje pstupy, úkly, rzvrhy, mechanismy a činnsti, pmcí kterých je sluţba pskytvána sptřebiteli. Typický nástrj kvalitníh destinačníh managementu. (Swarbrke, Hrner, 1999). Cílem je rvnměrnější návštěvnst místa, a tím sniţvání sezónnsti. Příkladem je přádání různých sprtvních či kulturních akcí (Praţské jar, vánční trhy). 3.3 Glf Zrzení hry gentlemanů Glf se začal hrát před více neţ 500 lety. Klébka tht sprtu je Sktsk, ten se zde stal velice ppulárním. Zajímavstí všem je, ţe tamní panvník byl zpčátku prti glfu a dknce jej zakázal hrát. Měl pcit, ţe glf příliš rzptyluje lid, který by měl raději trávit čas tréninkem lukstřelby. (Seltzer, 2007). Glf v průběhu dby prcházel vývjem jak v přístupu hráčů, tak přijetím ve splečnsti. Také se měnila pravidla. V 19. Stletí nebyla pravidla glfu tak shvívavá, jak jsu nyní. Například se téměř v ţádném případě hráč nemhl dtknut svéh míčku. Jediný případ, kdy byl pvlen zvednut míček, byl na greenu 18 v případě, ţe se dtýkal prtihráčva míčku a jen p ţádsti prti- 16 Asciace htelů a restaurací v ČR 17 Asciace českých cestvních kanceláří a agentur 18 nejníţe střiţená travnatá plcha klem jamky

32 32 Literární rešerše hráče. Jinak byl pravidlem: Hraješ z místa, kam jsi dpálil. Dnes jiţ existuje mnh výjimek a úprav pravidel. (Seltzer, 2007) Glf více než jen hra: důsledky glfvé turistiky Glf je vysce ppulární sprt. Ve světvém měřítku miliny lidí tráví vlný čas hraním glfu. Prfesinální glf umţňuje hrstce nejtalentvanějších vydělávat astrnmické částky peněz. Nejenm z výher na turnajích, ale také díky prpjeným marketingvým příleţitstem, které se hráčům na špičce tht sprtu nabízejí (spnzři, reklamy Tiger Wds- Gillette, prduct placement ). V pdbném duchu funguje glfvá turistika jak uznávaná část sprtvní sekce trhu cestvníh ruchu v zemích jak je Španělsk, Prtugalsk, Bahamy, Dubaj, Singapur, Thajsk a další země s dbře zajištěnu glfvu základnu. Navzdry jasnému eknmickému prspěchu, který destinace díky ppularitě glfu získávají, se bjevují i pchyby. Ty pukazují na rzpry spjené s výstavbu luxusních glfvých hřišť, zejména v méně rzvinutých zemích světa. (Stanndeven & de Knp, 1999) Glfvá turistika je výklenkvým trhem cestvníh ruchu. Jedná se všem velmi zajímavu část trhu, jejíţ důleţitst dkládá existence speciální bchdní rganizace Internatinal Assciatin f Glf Tur Operatrs (IAGTO, 2002). Tat rganizace reprezentuje představy těch, kteří prpagují glfvu turistiku. Zájem glfvé pbyty vyplývá z mnha nezávislých skutečnstí. Například glbální prpagace glfu, jakţt sprtu, prstřednictvím médií napmáhá udrţvat jeh výsadní pzici mezi vlnčasvými aktivitami. Pčet lidí hrající glf v západních zemích se stále navyšuje, zvláště ptm v Japnsku. (Stanndeven & de Knp, 1999). Thajsk například puţil v rce 1993 hesl Navštiv thajský glf. Během tht rku glfisté, kteří přijeli d Thajska, Lasu neb Kambdţi hrát glf, byli svbzeni d nepříjemnstí z imigračními frmalitami (New Frntiers, 2002). (Stanndeven & de Knp, 1999) Destinace jak Seychelly mhu prdluţvat turisticku sezónu díky atraktivnímu pčasí nabízející glfistům příjemnu hru, i v dbě, kdy pčasí v jejich zemích hru neumţňuje. (Hllway,2004) Prt je glf chápán nejen jak hra, ale také jak váţený byznys. Hlavní glfvě-turistický trh zahrnuje glfisty ze Severní Ameriky, Japnska a Velké Británie.

33 Analytická část 33 4 Analytická část 4.1 Odlišná chápání cestvníh ruchu v rámci Evrpy Zřetelný rzdíl existuje mezi severní a jiţní Evrpu. Přičemţ státy severní Evrpy jsu více hspdářsky rzvinuté, prt je v těcht zemích vlný čas charakterizván za velmi důleţitu slţku lidskéh ţivta s dluhu histrií. Ve většině těcht zemí je cestvní ruch pvaţván za aktivitu prváděnu mim vlastní zemi. Hdně seveřanů vyjíţdí právě na jih Evrpy za sluncem neb d jiných zemí hledat nvé záţitky. Prt místní cestvní kanceláře a agentury rganizují a usnadňují cesty d zahraničí (tedy převáţně vysílací rganizace).(hrner, Swarbrke, 2003) Napak jiţní státy pvaţujeme za méně hspdářsky rzvinuté. Tyt země dispnují mezenějším zdrjem vlných příjmů, které jsu nezbytné pr utrácení za cestvání. Tat skutečnst d jisté míry vlivňuje phled těcht nárdů na cestvní ruch, vlný čas a ubytvací a stravvací sluţby. Země jiţní Evrpy jiţ d 60. let XX. stletí turisty převáţně hstí, neţ by je genervaly. Sluţby cestvníh ruchu jsu v těcht destinacích vnímány především jak snaha uspkjení ptřeb a přání zahraničních turistů. Čast právě tt dvětví se významně pdílí na nárdní eknmice. V těcht zemí je tedy cestvní ruch chápán jak sučást ubytvacích a stravvacích sluţeb, nikliv jak samstatné dvětví. Prt na jihu Evrpy cestvní kanceláře nefungují jak zprstředkvatelé cest d zahraničí, napak vystupují jak přijímací rganizace. Cestvní ruch však existuje v jiţní Evrpě ve frmě agentur, které jsu zaměřené na určité dmácí destinace, kde rganizují výlety či půjčení aut. (Swarbrke, Hrner, 1999) Další rzdíly jsu patrné i mezi západní a výchdní Evrpu, kdy chápání a rzvj cestvníh ruchu i trávení vlnéh času byl d značné míry v minulsti vlivněn plitickým reţimem. Země výchdní Evrpy ptřebují cizí běţiv a hspdářský růst a cestvní ruch vidí jak ideální cestu k získání bjíh. Prt jsu návštěvy zahraničních turistů ţáducí a velmi pdprvané. Plitické změny také nutily státy výchdní a střední Evrpy přehdntit přístup k cestvnímu ruchu. Státní mnply byly nahrazeny trţním hspdářstvím a sukrmý sektr vytváří knkurenční prstředí. V těcht zemích je nedstatečná kapacita či kvalita ubytvacích a stravvacích sluţeb i dplňkvých aktivit. Čast se bjevuje nízká kvalita sluţeb, a prt se zde vynakládá značné úsilí pr její zlepšení. Hlavní snahu je zkvalitnění péče zákazníka, čehţ lze dsáhnut nejen zkvalitněním materiální základny, ale i vzděláním lidí, jeţ se v tmt bru angaţují. Lidský faktr je v blasti cestvníh ruchu klíčvým. (Hllway, 2003)

34 34 Analytická část Tent phled je samzřejmě velmi zjedndušený a je nutn si uvědmit, ţe situace se v průběhu dby mění, zvláště u tak mladéh dvětví jakým je cestvní ruch. Především v dbě, kdy lidé pvaţují trávení vlnéh času za stále větší priritu. Je ptřeba brát v úvahu i fakt, ţe země jiţní Evrpy neprdukují mnh turistů vyráţejících za hranice vlastní země, ale dispnují silnu základnu dmácích turistů, kteří tráví svůj vlný čas ve vlastní zemi. V těcht státech průmysl cestvníh ruchu musí pkrývat ptřeby jak zahraničních tak dmácích návštěvníků. Čast zde cestvní ruch a prstředky z něj získané značně vylepšují hdntu nárdníh HDP a některé lkality jsu na cestvním ruchu přím existenčně závislé (např. malé strvy v Řecku, které se mim sezónu téměř zcela vylidní). (Hrner, Swarbrke, 2003) Také země západní Evrpy jak je Velká Británie mají významné trhy dmácíh cestvníh ruchu. Krmě městskéh cestvníh ruchu, kde v čele blíbensti stjí Lndýn, je především ve Sktsku hjně rzšířená právě glfvá turistika. (Seatn, Bennett, 2004) 4.2 Sciální a technlgické prstředí cestvníh ruchu Sciální a technlgické faktry jsem vybrala pr jejich přímé a jasné vlivnění tvrby prduktu cestvníh ruchu Glfvé pbyty, eknmické a plitické faktry sice také ppisují vnější prstředí a týkají se také bru cestvníh ruchu, ale nepvaţvala jsem je za stěţejní (v rámci ČR a pr účel práce), jsu tedy ppsány v přílhách. Sciální a technlgické faktry jsu ppsány v rámci evrpskéh rzvje změn a trendů. Sciální faktry Jsu v dnešní dbě silnu skupinu jevů, vlivňující trh cestvníh ruchu. Mezi ně patří pdle Zelenky (2004) a Seatna s Bennettem, (2004): Zvětšení cílvých trţních segmentů (pr blast cestvníh ruchu) díky demgrafickým změnám (stárnutí ppulace, růst pčtu neúplných rdin) Vyšší infrmvanst sptřebitelů prblémech (ţivtní prstředí, etické nrmy, lidské zdraví, kriminalita, přetíţenst destinací) d médií vlivňuje jejich nákupní rzhdvání. Důsledkem stále větší diverzifikace ppulací je rzpad masvých trhů na dílčí trhy- nvé prdukty a strategie prpagace. Vyská internacinalizace vzdělání napříč Evrpu bude učit zákazníky vnímat sami sebe za Evrpany. Tím se vytvří nvý silný segment pr rganizace usilující expanzi na zahraniční trhy.

35 Analytická část 35 Ţeny budu vystupvat na trhu cestvníh ruchu jak stále významnější zákazníci, zvláště pak na sluţebních cestách. Katalgy cestvních kanceláří se mhu čím dál více pdbat časpisům návrhářů ţivtníh stylu. Nvý trend myšlení lidí převzatý d výrbců aut či alkhlických nápjů. Technlgické faktry Technika se vyvíjí zběsilým tempem a v nadcházejících letech je snad nejvýznamnějším faktrem vytvářející prstředí pr sektr cestvníh ruchu, sluţeb a vyuţití vlnéh času Pdle Zelenky (2004) nejvíce dvětví cestvníh ruchu vlivňují tyt technlgické faktry: Technlgické invace budu určvat pdbu nvých prduktů jak je virtuální realita. Např. chytré karty mhu sníţit náklady a tedy i výslednu cenu prduktu (př. dpadne nutnst tisku letenky). Přímý marketing prste díky invacím v blasti kmunikace. Tím djde pět ke sníţení nákladů za vyplácení prvizí zprstředkvatelům. Katalgy a brţury budu nahrazeny elektrnickými médii a t změní techniku prpagace. Význam existence glbálních distribučních systémů: Sabre, Galile, Wrldspan, Apll, Amadues Změna způsbu prezentace z tištěných katalgů převáţně na elektrnická média. 4.3 Jižní Mrava - vymezení a sučasná situace v blasti CR Turistický regin Jiţní Mrava byl definván agenturu CzechTurism 19 a liší se d územně-správní jedntky Jihmravskéh kraje 20 (Slváck zasahuje i d Zlínskéh kraje) a zahrnuje 5 blastí: Brn a klí, Pálavu a Lednick-Valtický areál, Mravský kras a klí, Slváck, Znjm a Pdyjí. Průzkum CzechTurismu (Výzkum příjezdvé glfvé turistiky, 2008) ukazuje, ţe jiţní Mravu nejvíce navštěvují turisté ze Slvenska (23 %), Německa (14 %), Rakuska (13 %), Hlandska (9 %), Plska (7 %), USA (6 %) a Velké Británie (5 %). Nejčastěji tit turisté přijíţdějí za pznáním (42 %), relaxací (19 %) 19 Česká centrála cestvníh ruchu. Je státní příspěvkvu rganizací Ministerstva pr místní rzvj České republiky 20 Turistický regin lépe prpjí atraktivity cestvníh ruchu

36 36 Analytická část a turistiku a sprtem (17 %). Jihmravský kraj je výrazně častěji navštěvván zahraničními turisty neţ průměr celé České republiky, ale návštěvníci zde utrácejí méně (1 545 Kč na sbu/den, rzdíl činí 384 Kč) neţ je průměr pr ČR. Tit turisté v reginu přencují v průměru 5,4krát, cţ je víc neţ hdnta pr celu Česku republiku (4,5krát). Jihmravský kraj je p Praze druhým nejvyhledávanějším místem, d Brna zamíří 2/3 návštěvníků. Další vyhledávané lkality jsu ptm Znjm, Mikulv, Břeclav a Lednice. (Stem Mark. Příjezdvý cestvní ruch v Jihmravském kraji, 2008) Gastrnmie Prjekt Stezky Dědictví si klade za cíl zprstředkvat dmácím i zahraničním návštěvníkům ty nejlepší záţitky z naší reginální gastrnmie, t nejlepší z českéh a mravskéh gastrnmickéh dědictví. V rámci Jiţní Mravy byl vybrán 35 restauračních zařízení splňujících kritéria tht prjektu (převáţně jiţně a jihvýchdně d Brna). Kaţdý z vybraných pdniků nabízí právě reginální pkrmy a zákazník má mţnst kusit místní surviny. Dále byl v rámci prjektu Stezky Dědictví vydán průvdce dbrými restauracemi, který si kaţdý můţe stáhnut (ve frmátu PDF) na internetvých stránkách: Brţura je jasná a jednduchá, na kaţdé straně je prezentvaná restaurace s GPS suřadnicemi, značením na mapě, uvedením specialit pdniku a nabízenými sluţbami. Prjekt je pdprván nejen významnými českými šéfkuchaři, ale také centrálu cestvníh ruchu Jiţní Mravy či ROP Jihvýchd. (Stezky dědictví, 2010) Ubytvací služby Na území Jiţní Mravy je dstatečná kapacita ubytvacích zařízení. Prblém spčívá především v kvalitě pskytvaných sluţeb, nedstatečném jazykvém vybavení persnálu, nevhdné tevírací dbě zařízení neb v nedstatku dplňkvých sluţeb. Celkvá vybavenst ubytvacími zařízeními a jejich druhvá struktura je v reginu v rámci ČR dpvídající. Glfvý turista na svém pbytu čekává více neţ jen standardní sluţby a vybavení. Důleţitu slţku je i přístup a chta persnálu. Právě tent prvek sluţby dtváří finální djem a spkjenst zákazníka. V evidenci Centrály cestvníh ruchu - Jiţní Mravy je zapsán 280 htelů a 574 penzinů k rku (Turistická blast jiţní Mravy - Jiţní Mrava, 2010)

37 Analytická část 37 Tab. 3 Vývj pčtu ubytvacích zařízení vyšší třídy v reginu Jiţní Mrava v bdbí Rk Celkem Htely ***** Htely **** Htely *** Pensiny Zdrj: ČSÚ, 2011 Kapacita hrmadných ubytvacích zařízení v turistických reginech, 2011 Obr. 2 Jiţní Mrava a její turistické blasti Atraktivity cestvníh ruchu v rámci Jižní Mravy Jiţní Mrava se nachází v jihvýchdní části České republiky. Pmyslnu hranici vymezuje ze západu Vysčina (Českmravská vrchvina) na výchdě Bílé Karpaty a jih btéká řeka Dyje, ddělující Jiţní Mravu d Rakuska. Díky úrdným úvalům klem řek patří tat lkalita k místům s nejstarší histrií u nás. Bhatu histrii Jiţní Mravy dkládá hjný pčet památek z nejrůznějších bdbí vývje člvěka d pravěku p nvdbu architekturu. Z blasti cestvníh ruchu v rámci Jiţní Mravy jsem vybrala atraktivity cestvníh ruchu, které shledávám zajímavými pr tvrbu kmplexních balíčků glfvé turistiky. Vybrané turistické cíle i blasti jsu pdrbně ppsány 21 Zdrj: Centrála cestvníh ruchu Jiţní Mravy

38 38 Analytická část v Přílhách. Cílem je zvýšení návštěvnsti a atraktivnsti celéh reginu Jiţní Mravy. (Vítejte v České republice, 2009) Brn a klí kraj mnha tváří Území na Obr. 2 zvýrazněné červenu barvu. Zahrnuje hlavní měst Mravy Brn (380 tis. byvatel), které je známým českým univerzitním centrem. Právě velká kncentrace vyskšklských studentů (i mezinárdních) způsbuje přechdné přetíţení městské kapacity (např. hrmadné dpravy). Brn je městem veletrhů celé střední Evrpy a jeh chlubu je Masarykův závdní kruh, který kaţdrčně hstí Grand Prix České Republiky silničních mtcyklů. Zcela jedinečná je přehlídka hňstrjů Ignis Brunensis. Oblast Brna a klí spjuje kmfrt a mţnsti velkéh města s rzmanitými krásami přilehléh klí.(turistická blast jiţní Mravy, 2010) Pálava a Lednick-Valtický areál chluba Jižní Mravy Na Obr. 2 vyznačen ranţvu barvu. Kraj luţních lesů a vinic má bhatu histrii, mnh stavebních památek (UNESCO) a rzmanité přírdní krásy. (Turistická blast jiţní Mravy, 2010) Mravský Kras a klí kraj přírdních krás Na Obr. 2 znázrněná ţlut-hnědu barvu (severně d Brna). Jedná se jednu z nejčistších blastí na našem území s více neţ tisícvku jeskyní. Prstředí ideální nejen k bjevvání pdzemních krasvých jevů, ale také k jízdě na kni, cyklturistice pr zdatnější či hrlezectví. (Kvář, 1997) (Turistická blast jiţní Mravy, 2010) Slváck kraj bhatý na flklór Na Obr. 2 značen mdru barvu (jediná blast překračující hranice Jihmravskéh kraje). (Turistická blast jiţní Mravy, 2010) Oblast prslavená flklórem, vínem a tradičními řemesly. Znjemsk a Pdyjí kraj vína Na Obr. 2 vyznačen zelenu barvu.

39 Analytická část Analýza glfvéh trhu v celsvětvém měřítku Analýza trhu vlastní interpretací výsledků výzkumu v mezinárdním měřítku (Visit Sctland 22, Glf Summary f the Wrld Glf turism market, Prsinec 2006). Glf je celsvětvě velmi ppulární sprt, dkazuje t pčet registrvaných glfistů, kterých je zhruba 56 milinů. Ti mhu vyuţívat více neţ 32 tisíc glfvých hřiští p celém světě (AsiaGlf; Markciwk; 2002) IAGTO (IAGTO, ) uvádí, ţe v glfvé turistice se rčně prtčí 10 miliard (t je pr prvnání více neţ je rční zisk veducích světvých bank). Přest ţe je glf velmi ppulární, existuje stále velký ptenciál rzšiřvání základny glfistů, prtţe puze 1 % ppulace planety hraje v sučasné dbě glf (pr srvnání se světvým ukazatelem v USA hraje glf 10% ppulace). Optimistický je i vývj přádaných prfesinálních glfvých akcí, které se knají ve stále rzmanitějších blastech (d St. Andrews ve Sktsku aţ p Šanghaj). 3% 2% 1% 12% Severní Amerika Asie Oceánie 24% 58% Jižní Amerika Jižní Afrika Evrpa Obr. 3 Rzlţení glfistů v rámci světa. Zdrj: (Visit Sclnad, 2006) 23 Největší glfvý trh prdukuje USA, kde se nachází přes glfvých hřišť (50% z celkvéh pčtu) a je tu základna glfistů čítající více neţ 27 milinů hráčů. 22 Prtţe výzkum je z rku 2006, čísla nejsu zcela aktuální. 23 Zdrj infrmací:glf Digest, (Visit Sctalnd, 2006)Prvedení: Vlastní tvrba

40 40 Analytická část Evrpa je druhým nejvíce rzvinutým trhem s 8 miliny glfistů 24. Přest má stále ptenciál růstu glfvé základny hráčů. Přičemţ nejvíce glfistů prdukuje Velká Británie, Švédsk, Francie a Německ. Ve Velké Británii ze 4 milinů hráčů je puze 30 % registrván. Registrvaní hráči jsu zajímavým segmentem pr trh glfvé turistiky, prtţe při prpagaci víme přesně, kh slvujeme. Právě tit lidé nejvíce vyjíţdí na glfvé pbyty. Z th tedy plyne, ţe kampaně mhu být přesně cílené, cţ sniţuje náklady. Ve Skandinávii je glf dbře rzvinutý, ale zbylá část Evrpy vykazuje smíšený phled, v některých zemích je glfvá ppulace na nule. Glf má své čestné míst také v Německu, zde je ale čast vnímán stále ještě za sprt elity. V sučasnsti v tét zemi stjí glf na 15. příčce nejppulárnějších sprtů a jeh bliba rste (aţ 6 % rčně). Tent fakt činí z glfu sprt, který v Německu nejrychleji získává na ppularitě. Na základě výzkumu (R&A, 2005) byl vypzrván, ţe se evrpská základna hráčů kaţdým rkem rzrste 7 %. Kdyby tent vývj pkračval, v rce 2015 by Evrpa čítala 2,4 milinu registrvaných hráčů. Také rste pčet neregistrvaných hráčů, cţ je dbrým znamením pr buducnst glfvé turistiky. Dalším pzitivním jevem v Evrpě je také budvání nvých glfvých areálů. V rce 2006 byl celkvý pčet evrpských hřišť 6 229, přičemţ se dhaduje nárůst d rku 2015 na (v Evrpě se kaţdé 2 týdny začínají stavět 3 nvá hřiště). Zde uvádím rzbr chvání a čekávání 4 evrpských, výše zmíněných zemí. (VB, Švédsk, Francie, Německ). Hráči z těcht zemí tvří hlavní segment pr evrpský trh glfvé turistiky. Všechny výše zmíněné nárdy preferují hru ve vlastní zemi. Nejmarkantnější je tent jev ve Francii, cţ jsem pzrvala i při vlastním marketingvém šetření prvedeném na francuzském hřišti v Savjsku - Glf Club Aix-Les- Bains. Francuzi jsu nárdem nejvíce usedlým, c se cestvání za glfem týče. Drţí se evrpských destinací, na mimevrpských hřištích je prezentace francuzských hráčů velmi nízká. Osbně si myslím, ţe je t dán pvahu a přístupem Francuzů, kteří jsu velice hrdí na svůj jazyk a dmítají mluvit jiným světvým jazykem. Tat situace se začíná pmalu měnit a nvá vzdělaná část mladé generace jiţ vystupuje vstřícněji. Glfisté ve Francii, kde je tat hra přád pvaţvána za hru vyšších sciálních vrstev mi dhalili, ţe i kdyţ glf hrají převáţně starší lidé, jsu t lidé vzdělaní a tevření. Jiné světvé jazyky neviděli jak ab- 24 Z těcht 8 milinů jsu 4 miliny registrvanými hráči klubů

41 Analytická část 41 slutní překáţku v návštěvě glfvé destinace v cizině, ale přednst dávali francuzsky mluvícím destinacím (Reunin, Magreb). Tut mji dmněnku, pdlţenu sbními zkušenstmi, ptvrzuje i výzkum SMS Glf Hlidays (Visit Sctland, 2006), který uvádí nejvyšší návštěvnst mim Francii v Marku (úřední jazyk- francuzština). Výčet těcht mimevrpských destinací navštěvvaný francuzskými hráči není příliš rzmanitý (Mark, Egypt, Karibik, USA). Napak glfisté z Německa cestují hjně za glfem d extičtějších destinací, jakými jsu: Mauricius, Malajsie. Thajsk, Karibik, Jiţní Afrika a další. Tak Evrpě vzdálenu destinaci jaku je Austrálie navštívil největší prcent glfistů z Británie (i tak puze 0,6 %), následváni hráči z Německa (0,5 %). Britvé mají velmi silný dmácí trh (Anglie, Sktsk, Wales), cţ není překvapivé, prtţe Sktsk je klébku glfu a tent sprt má v těcht zemích dluhu tradici. Hraní glfu v extických zemích je u Britů jedinělé. Švédvé se nám jeví všem ještě více rezervvaní neţ předešlé nárdy, dmácí trh dramaticky dminuje a návštěvnst statních zemí, krmě Španělska a Prtugalska je téměř zanedbatelná (v tab. 3 je uveden výčet všech mál navštěvvaných destinací, všem jejich pdíl je pd 1%, tedy mnhem niţší neţ u statních zemí). Švédští hráči čast pdnikají krátké výlety d susedníh Dánska.

42 42 Analytická část Tab. 4 Preference glfvých destinací hráčů stěţejních evrpských glfvých nárdů Hráči Dminance dmácíh trhu Prefervané země (bez dmácíh trhu) Další navštěvvané země Nízká návštěvnst Krátké výlety Francie An 47,7 % Mark- 19,3 % Tunisk- 7,3 % Karibik, Španělsk, Prtugalsk Dánsk, Egypt,Dubaj, Itálie, Irsk, Rakusk, Sktsk, USA, Jiţní Afrika, Švédsk, Švýcarsk, Německ Ne 19 % (2.míst) Španělsk- 21,9 % (1. míst) USA, Tunisk, Thajsk, Karibik, Prtugalsk, Itálie, Egypt, Tureck, Francie, Austrálie, Malajsie, Mauricius, Kanada, Dubaj, Anglie, Dánsk, Mark, Švédsk, Švýcarsk, Jiţní Afrika, Irsk Rak-10,5 % Švédsk Velká Británie An 41,3 % An Anglie 26,5 %, Sktsk 11,7%, Wales 3,2 % Španělsk 15,4 %, Tunisk 7,2 %, Prtugalsk- 6,9 % Španělsk 21,2 %, Prtugalsk 13,1 %, Irsk, Francie, USA Zdrj infrmací: SMS Glf Hlidays 2005, Tvrba: Vlastní zpracvání Austrálie, Malajsie, Anglie, Švýcarsk, Jiţní Afrika, Irsk, Karibik, Německ, Francie, Tureck, Egypt, USA Švédsk, Jiţní Afrika, Itálie, Tureck, Tunisk, Thajsk, Německ, Dubaj, Austrálie Dán - 5,3 % Asijský trh je dhadván k rku 2006 na milinu hráčů. Z th 13 milinů glfistů hraje v Japnsku, tedy kaţdý desátý Japnec. V Japnsku se nachází hřišť. Prblémem zde je vyská cena pzemků a tím pádem jejich

43 Analytická část 43 nedstatek. Prt jsu velmi ppulární a rzšířené driving range 25 (cvičné dpalvací plchy) Zbývající 3 miliny hráčů jsu rzptýleny mezi Austrálii, Nvý Zéland a Jiţní Afriku. 4.5 Glf v České republice Vývj glfu na našem území Glf má v naší zemi pměrně dluhu histrii. Jiţ na pčátku 20. stletí zakládá král Edvard VII. první glfvé hřiště v Mariánských lázních, kde se glf uchytil díky bhaté a slavné klientele navštěvující západčeské lázně. V průběhu meziválečné dby se stal glf sučástí lázeňskéh ţivta. P válce s příchdem kmunistů všem nastaly těţké časy, prtţe glf nezapadal d nvé státní plitiky. Některá hřiště byla dknce přetvřena na zemědělsku půdu. (Glf Shw, 2008). P pádu kmunistickéh reţimu dšl k uvlnění pměrů a glf se stal d 90. let středem pzrnsti mnha lidí. Začaly vznikat glfvé splky a rganizace a bjevili se první prfesinální hráči. Od tét dby zaţívá Česká republika velký glfvý bm. Glf se stal velmi rychle se rzvíjejícím sprtem. Členská základna stupá kaţdým rkem. P rce 2004 přibývá 6000 registrvaných hráčů rčně a tat čísla se netýkají puze prduktivní generace. Velký zájem glf je i mezi dětmi a mládeţí (děti d 15 let tvří min. 1/4 aktivní členské základny České glfvé federace). Psledním uvedeným číslem ČGF je hráčů v České republice pr rk Rzvj glfu v naší zemi je světvými výzkumnými institucemi pvaţván za jeden z nejdynamičtějších v Evrpě (CzechTurism, ). Stejný vývj zaznamenávají glfvá hřiště. V sučasnsti se v ČR nachází 85 nrmvaných glfvých resrtů a 4 veřejná hřiště driving range

44 44 Analytická část Tab. 5 Vývj českéh glfu- pčty registrvaných hráčů a nrmvaných hřišť Rk Pčet hráčů Pčet hřišť Rk Pčet hráčů Pčet hřišť Zdrj: Glf Shw 2008, Vlastní zpracvání Glfvé areály Jižní Mravy Regin Jiţní Mravy nabízí jen 8 glfvých areálů a v tmt směru má značné rezervy. Tři glfvá hřiště se nacházejí v Brně či jeh blízkém klí a čtvrté 50 km d Brna. Zbývající areály nalezneme na výchd (jihvýchd) d Brna d vzdálensti 100 km (přístup p dálnici). Jediné hřiště (Telč) na západ d Brna je v glfvém průvdci CzechTurismu zapčítán d Jiţní Mravy i kdyţ d něj územně nespadá. 1. Brn- Kaskáda: 27 jamek 2. Křenec u Bskvic: 18 jamek 3. Slavkv u Brna: 18 jamek 4. Telč: 18 jamek 5. Brn- Autmtdrm: 9 jamek 6. Kstelec u Zlína: 9 jamek 7. Ostrţská Nvá Ves Jezera: 9 jamek 8. Slušvice: 9 jamkvé hřiště pstavené na dstihvé dráze. Je tedy zcela rvinaté a malé a v tét práci nebude dále rzebírán. Pr ptřeby tét práce bude uveden i hřiště zařazené d Severní Mravy: 9. Olmuc Dlany (18 jamek) Další uvedené hřiště není na území našeh státu. Zařazením tht hřiště d nabídky dsáhneme zatraktivnění glfvých pbytů. Rzšíření hry glfu při jednm pbytu i d dalšíh státu, který je dbře dstupný, se jeví výhdně nejen pr jiní Mravu, ale také pr budvání dbrých partnerských vztahů s Rakus-

45 Analytická část 45 kem, ze kterých mhu čerpat bě destinace (vzájemná prpagace, splupráce, splečné balíčky, vytvření virtuálních glfvých klubů, zvýhdňující členy atd.) 10. Pysdfr 18 jamek Rakusk A další mţnstí by byl rzšíření nabídky i na Black and White resrt v bezprstřední blízksti Bratislavy Slvensk ( v tét práci všem nebude rzpracván). V blasti cestvníh ruchu mhu ze splupráce benefitvat všechny zapjené strany. Pr další vyuţití v tét práci budu uvaţvána puze 3 puze cvičná (dplňkvá, méně nárčná) hřiště: Brn- Autmtrdm, Kstelec u Zlína, Ostrţská Nvá Ves. Za hlavní hráčská hřiště budu pvaţvána: Brn Kaskáda, Slavkv u Brna, Křenec, Telč, Dlany, Pysdrf. Jiţní Mrava nemá tak rzvinutu glfvu infrastrukturu (pčet areálů) jak Střední Čechy, západčeské lázně či Ostravsk, nicméně vybraná hřiště i z přilehlých blastí a atraktivity cestvníh ruchu v tmt reginu dělají z Jiţní Mravy zajímavý cíl glfvé rekreační cesty. Obr. 4 Mapa glfvých areálů Jiţní Mrava+(Telč, Dlany, Pysdrf) Zdrj: Mapy Ggle 2011, Vlastní zpracvání

46 46 Analytická část Pdrbný ppis uvedených areálů je uveden v přílhách. Seznam glfvých areálů krespndující s Obr. 4 : 1. Brn Kaskáda (27 jamek) 2. Křenec Glf a Ski Resrt (18 jamek) (červeně). 3. Austerlitz Glf Resrt (18 jamek) (červeně) 4. Glfvý areál Telč (18 jamek) (červeně). 5. Glfvý Club Olmuc (18 jamek) (červeně). 6. Pysdrf (18 jamek) (červeně). 7. Glf Klub AMK Autmtdrm Brn (9 jamek) (mdře pr účel práce určené jak cvičné hřiště). 8. Glf Club Lázně Kstelec u Zlína (9 jamek) (mdře pr účel práce určené jak cvičné hřiště). 9. JEZERA Ostrţská Nvá Ves (9 jamek) (mdře pr účel práce určené jak cvičné hřiště) Jižní Mrava - analýza SWOT rzvje glfvé turistiky Za stejným účelem vytvářela SWOT analýzu pr regin Jiţní Mravy i Martina Cupákvá (Cupákvá, 2011). Její pznatky zde budu ve zkratce prezentvány a dplněny vlastní úvahy a myšlenky. Silné stránky Dbrá dpravní dstupnst (mezinárdní letiště v Brně, Bratislavě, Vídni), vhdné klimatické pdmínky (jeden z nejteplejších reginů ČR), pplatky za hru se phybují v přijatelné cenvé relaci (zvláště 9 jamkvá hřiště), širká nabídka aktivit, které je mţné spjit s glfvu turistiku, velký pčet a rzmanitst atraktivit cestvníh ruchu, levnější sluţby v prvnání se zahraničím i klím Prahy či západčeskými lázněmi, 3 kvalitní 18 jamkvá hřiště situvaná v blízké vzdálensti d sebe (Kaskáda, Slavkv, Křenec), blízkst hřišť k reginálnímu centru,

47 Analytická část 47 veletrţní a kngresvá tradice Brna. Slabé stránky Nízký pčet glfvých areálů (v prvnání s Prahu a klím, západčeskými lázněmi a klím Ostravy), chybí areál s 36 jamkami (a více) nedstatečná splupráce hřišť v rámci tvrby glfvých balíčků (pbytů) a jejich nepříliš velká nabídka (nabízí puze Kaskáda), nemţnst celrční hry - v zimě puze indr, chybí zde nabídka umţňující výhdnu hru na hřištích v reginu Jiţní Mravy (existuje puze jeden), chybí splupráce s přilehlými zahraničními resrty př. Black and White Resrt Malacky (Bratislava- Slvensk), Pysdrf (Rakusk). Inspirací by měla být splupráce Jiţních Čech a Rakuska: Heart f Glf, nedstatečná (nulvá) prpagace JM jak glfvé destinace v zahraničí, špatná kvalita místních kmunikací (i dálnicí), nízké pvědmí České republice- Jiţní Mravě jak glfvé destinaci, nesuhlas místních rgánů s výstavbu nvéh glfvéh areálu v Lednici, nedstatek glfvých akcí světvéh frmátu, slabá glfvá tradice v reginu JM. chybí subjekty zabývající se incmingvu glfvu turistiku nedstatečná nabídka glfvých balíčků v reginu Jiţní Mravy Příležitsti Zvyšující se pčet hráčů glfu (glbálně), mţnst přilákání asijských hráčů (díky jejich rzsáhlým investicím v ČR, např. tvárna Hyundai) ptenciál pr výstavbu nvých kvalitních, knkurenceschpných a cenvě dstupných areálů, nalákání na hru v mimsezónním bdbí pr nárdnsti, kde glfvá sezóna ještě nezačala (Sktvé) neb jiţ sknčila

48 48 Analytická část splupráce se zahraničními partnery k dsaţení vyšší návštěvnsti (vytvření přeshraničních virtuálních glfvých klubů) splupráce glfvéh areálu Slavkv s francuzskými resrty (napjení na histrické území bjiště u Slavkva) zájem a dbré pdmínky pr uspřádání glfvéh turnaje mezinárdníh významu, hraniční regin s Rakuskem - příliv glfistů z tht státu (v Rakusku je glf ppulární sprt) dbudvání dálnice Brn -Vídeň, ptenciál přilákat nejvíce cestující nárdy za glfem: Brity, Francuze, Švédy a Němce, mţnst přilákání glfistů, kteří preferují mimsezónní pbyty (těch je drtivá většina) mţnst navrţení nvých glfvých areálů známu glfvu iknu např. Miguel Ángel Jiménez Rdríguez mţnst ţádat dtace z EU (na výstavbu nvých areálů, prjekty spjené s glfem) mţnst zacílení na manaţery a bchdníky - v sučasné dbě velký zájem glf. Vyuţití leteckých spjení více splečnstí Lndýn - Brn Hrzby Investice d glfvé infrastruktury v klních krajích a zemích, nepříznivé pčasí a jeh nevypčitatelnst (glbální teplvání), sučasný trend cestvání za glfem d cenvě výhdných destinací (např. Tureck), finanční nárčnst výstavby hřiště, mţnst rzvje v blasti glfvé infrastruktury v susedních státech (Plsk, Slvensk, ppřípadě Maďarsk), psílení názru u širké veřejnsti neeklgičnsti glfvých hřišť - špatná image,

49 Analytická část 49 eknmická krize - nedstatek vlných peněţních prstředků na vlnčasvé aktivity (glf) a cestvání, hrzba pádu Eurzóny negativní dpad na všechny evrpské státy, hrzba klapsu celéh finančníh sektru, rzmanitst nabídky rzličných glfvých balíčků v tradičních, evrpských, glfvých destinacích Česká republika Glfvá destinace Česká republika je předurčena stát se dbru glfvu destinací, ale musí se zpčátku zapsat d pvědmí glfistů. Peter Waltn, prezident IAGTO 27, vidí buducnst českéh glfu pzitivně. Říká: Glf v České republice dsahuje tak vyrvnaně vyské kvality, že tat země má ptenciál stát se jednu z nejúspěšnějších glfvých destinací ve střední Evrpě. (IAGTO, ) Česká republika se v rce 2005 pprvé prezentvala na významném glfvém veletrhu Internatinal Glf Travel Market (IGTM). Jiţ v tmt rce zaznamenala úspěch. Česk byl ve stejném rce nminván na 6. rčníku IAGTO Awards d kategrie Nebjevená glfvá destinace rku. V rce 2006 tent úspěch zúrčil, nebť z nminace se stal vítězství. (Czechturism, ). Glfvá turistika v České republice má ptenciál stát se významným zdrjem příjmů z cestvníh ruchu, ale prblém spčívá v nedstatečné prpagaci a prezentaci. Vyřešení tht prblému je jedním z cílů CzechTurismu a t systematickým budváním image České republiky jak glfvé destinace. D tht plánu všem spadají především zajímavá hřiště v Čechách, která jasně a přím slví ptenciální návštěvníky. Ideálními hřišti jsu: Karlštejn, kterému dminuje phádkvý hrad, či Mariánské Lázně, kde návštěvník můţu relaxvat v zdravných kupelích. Jiţní Mrava je prt lehce pmíjena. Zde jsu také kvalitní atraktivity cestvníh ruchu, nicméně (krmě Slavkva) se nenachází v bezprstřední blízksti hřišť Glfví turisté Glf jak prdukt cestvníh ruchu má schpnst přinést etablvané destinaci s rzvinutu glfvu infrastrukturu miliny EUR.( CzechTurism - Úvd, ) 27 Internatinal Assciatin f Glf Tur Operatrs

50 50 Analytická část Glf není puze sprtvní aktivita, ale znamená i sciální interakci, setkávání, dbré jídl, kvalitní ubytvání či trávení vlnéh času v příjemném prstředí. Pr glfvé turisty představuje kaţdrční glfvá dvlená vyvrchlení jejich glfvéh rku tit turisté si svu dvlenu chtějí uţít a jsu chtni za ni utrácet peníze, prt bvykle vlí balíčky sluţeb all inclusive. Ptenciální klient Glf hrají lidé převáţně ze střední třídy, která dispnuje pměrně vyskými příjmy a dstatečným mnţstvím vlnéh času. Klasickým glfvým turistu se stává hráč mezi lety, člen glfvéh klubu a nadšený čtenář glfvých časpisů a webvých stránek s glfvu tematiku. Glfista-turista cestuje za účelem hraní glfu. Právě tyt hráče mhu na území České republiky slvit prestiţní hřiště, jakými jsu: Čeladná, Knpiště, Nvá Amerika, Kaskáda či Darvanský Dvůr. Tyt hřiště mají špičkvu úrveň (36 neb 27 jamek) a glf je jejich hlavní priritu. Glfista-bjevitel - hledá něc jinéh neţ mu nabízejí španělská a prtugalská hřiště. Pr Jiţní Mravu je vhdné zacílit právě na tent trţní segment. Ta nedispnuje velkým výběrem hřišť, ale láká mnha atraktivitami cestvníh ruchu, kdy můţe návštěvníkům nabídnut více neţ puze glf. Jiţní Mrava má dstatečný ptenciál uspkjit ne zcela prfesinální hráče, kteří si na svji glfvu dvlenu nepřijedu puze zahrát. Glf hrají vzdělaní lidé s určitými splečenskými prvky chvání, kteří dispnují dstatečnými finančními prstředky, zajímají se kulturu, památky či tradiční výrbky. Glfví turisté jsu velkým přínsem pr destinaci.(czech Turism- Výzkum příjezdvé glfvé turistiky, 2008) Průzkum incmingvé glfvé turistiky d ČR Firma KPMG zmapvala pr CzechTurism situaci glfvé příjezdvé turistiky v České republice pr rk Z th vyplývá, ţe abslutní pčty návštěvníků se mhu vyvíjet běma směry, všem struktura a chvání zůstanu stejné. Je nutné brát tyt výsledky s určitým nadhledem, prtţe ani tyt instituce nebyly schpny přimět glfvé kluby a hřiště k plné splupráci a dtazníkvé šetření je tedy jen rientační. Cílem průzkumu byl zjistit přibliţný pčet glfvých turistů přijíţdějících d České republiky. Výsledky tht průzkumu ukazují, ţe d České republiky přijíţdějí hrát glfisté středníh věku (v průměru 55 let). Převáţně jimi jsu muţi (74 %), kteří přijíţdějí hlavně za účelem hraní glfu a statní aktivity beru puze za dplň-

51 Analytická část 51 kvé. Zahraniční návštěvníci vyuţívají pr své glfvé pbyty agentury stejně hjně, jak pdnikají individuální cesty. Tit návštěvníci zůstávají v destinaci déle neţ běţný návštěvník cestvníh ruchu, a t v průměru 4,16 dne. P dbu pbytu hráči navštíví 3 aţ 4 hřiště a Česká republika jiţ dispnuje dstatečnu glfvu infrastrukturu, aby se dkázala tmut pţadavku přizpůsbit. C se týče zvlené dpravy d Česka, převaţuje autmbil. Tent fakt vypvídá tm, ţe hlavní návštěvnst prudí z nedalekých klních států. Z th můţe prfitvat Jiţní Mrava, díky své hraniční plze s Rakuskem. Odkud k nám přijíţdějí hráči nejspíše kvůli niţším nákladům na hru. Struktura zahraničních návštěvníků krespnduje s výše zmíněným. Nejvíce hráčů přijíţdí ze Slvenska, Německa, ale také ze Skandinávie. Prcent zastupení zámřských glfistů není vyské. Rste zájem z Ruska a asijských zemí, cţ dsti pravděpdbně suvisí s rzsáhlými investicemi v pdnikání na našem území, právě z těcht států.(czech Turism-Výzkum příjezdvé glfvé turistiky, 2008)

52 52 Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků 5 Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků 5.1 Dtazníkvé šetření sbní frmu ve Francii Rzbr marketingvéh šetření prvedenéh sbním dtazváním na glfvém hřišti v lázeňském městě Aix-Les-Bain (výchd Francie v departmentu Savie a reginu Rhône-Alpes) byl piltním průzkumem 28. D tét práce jsem vybrala jen srzumitelně plţené tázky s jasnými a ptřebnými dpvěďmi (tedy 12 účelných tázek). Dtazník vyplnil 50 respndentů, z th 53 % muţů (74 % ţen). Nadplviční většina dtázaných, byla starší 46 let (59 %) a všichni respndenti měli zájem glfvé pbyty. Ze zkumanéh vzrku ppulace puze 27 % navštívil dříve Česku republiku a 23 % pvaţuje Česku republiku za glfvu destinaci, cţ pdpruje dmněnku nedstatečné prpagace České republiky v tmt směru v zahraničí. Šetření abslvvali především starší lidé 29 a pzitivním zjištěním byl, ţe třetina dtázaných (33,3 %) nevyţadvala francuzsky mluvící persnál (tat tázka byla špatně frmulvaná. Dtazvala se, zda by glfisté prefervali, nikliv vyţadvali francuzsky hvřící persnál. Tudíţ se dmnívám, ţe nezávislst na rdném jazyce mhla být i vyšší.). 1. U tázky zjišťující preference hráčů při výběru partnera pr glfvu hru se nejvíce (44 %) glfistů shdl na hře s více přáteli či jedním přítelem (13,5 %). S partnerem by upřednstňval hru 28,8 % dtázaných. Obr. 5 Preference spluhráčů na glfvém hřišti Francie Zdrj: Vlastní tvrba 2. Z prefervaných zemí, kam by francuzští hráči chtěli vyrazit na glfvé pbyty, zvítězila Francie (43,9 %), cţ suvisí s preferencí francuzských 28 v druhém průzkumu byla pzměněna struktura i bsah jedntlivých tázek 29 suvisí s náhledem splečnsti na glf ve Francii jak elitní sprtu

53 Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků 53 hráčů puţívat rdný jazyk. Dále tit hráči rádi vyjíţdí d klních zemí (29,27%), cţ pět shledávám jak důsledek vybranéh vzrku ppulace (starší lidé nechtějí vyjíţdět příliš dalek d dmva). Nicméně Česká republika se jeví stále jak vyhvující, jelikţ d Francie nás dělí jeden stát a navíc 14,63 % dtázaných by byl chtn vycestvat za glfem d celé Evrpy. Obr. 6 Oblíbenst zemí pr glfvý pbyt francuzskými hráči-zdrj: Vlastní tvrba 3. Na tázku týkající se rganizace cesty cestvní kanceláří či agenturu byl téměř shdný pměr prtichůdných názrů. 57,7 % dtázaných by dal přednst samstatnému rganizvání cesty bez CK či CA. 4. Optimálně dluhu dbu strávenu na glfvém pbytu byl pr hráče týden, cţ je dbru zprávu, prtţe průměrný turista stráví v ČR 4,15 dne. Obr. 7 Optimální délka glfvéh pbytu-zdrj: Vlastní tvrba 5. Výdaje, které jsu glfisté chtni vydat na sbu za třídenní glfvý pbyt, se v nadplviční většině phybují v rzmezí eur (60 %), pzitivním zjištěním je i fakt, ţe 17,5 % dtázaných by za třídenní pbyt byla chtna utratit eur. Nikd by všem tut hranici nepřekrčil.

54 54 Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků Obr. 8 Optimální výdaje na sbu na třídenní glfvý pbyt pr francuzské hráče-zdrj: Vlastní tvrba 6. Všichni respndenti uvedli, ţe by během svéh glfvéh pbytu chtěli navštívit více neţ jeden resrt. Drtivá většina prefervala 3 neb 4 glfvá hřiště (72,5 %). Obr. 9 Ideální pčet navštívených glfvých resrtů -Zdrj: Vlastní tvrba 7. U dby zvlené pr glfvý pbyt, panuje téměř jedntný názr. Preferván je pr mimsezónní cestvání (téměř 93 %), s lehku převahu jara nad pdzimem. Cţ pvaţuji za dbru hyptézu pr Česku republiku z hlediska vyuţití ubytvacích kapacit a atraktivit mim hlavní sezónu. Obr. 10 Prefervaná délka glfvéh pbytu pr francuzské hráče Zdrj: Vlastní tvrba 5.2 Výsledky dtazníkvé šetření Cílem dtazníku (Hájkvá Czech Republic the Glf Republic?, 2011) byl zjištění preferencí a čekávání ptenciálních návštěvníků českých glfvých

55 Tvrba prduktu glfvá turistika frmu balíčků 55 resrtů v rámci glfvých pbytů. Výsledky sluţí k vytvření kmplexních balíčků glfvé turistiky a dplňkvých aktivit. Cílvu skupinu byly převáţně glfisté ze zahraničí, ale ve vybraném vzrku jsu zastupeni i čeští hráči. Kntakty na glfisty byly čerpány z vlastních zdrjů či prstřednictvím tematických zahraničních facebkvých skupin. Vypvídací hdnta šetření je z hlediska pčtu respndentů nízká, ale dstačující pr účel tét práce. Průzkumu se zúčastnili hráči všech věkvých kategrií s největším zastupením v kategriích d 35 let (65,85 %). Dtazník vyplnil 73,15 % muţů a 26,85 % ţen. Obr. 11 Věkvá struktura respndentů dtazníkvéh šetření-zdrj: Vlastní tvrba Pslední charakteristiku účastníků tht dtazníkvéh šetření je nárdnstní členění. Respndenti pcházeli z 8 různých zemí s nejpčetnějším zastupením Sktů (36,59 %), následvána Američany (17,07 %) a dmácími hráči. Obr. 12 Nárdnstní zastupení respndentů dtazníkvéh šetření-zdrj: Vlastní tvrba Z výsledků vyplývá, ţe pvědmí glfvé infrastruktuře v České republice je nízká. 36,59 % dtázaných si myslí, ţe v ČR je mezi hřišti a 21,93 % dknce, ţe zde je méně neţ 15 resrtů. Necelých 5 % hráčů nadhdntil pčet českých hřišť dpvědí, ţe se v České republice nachází více neţ 150 glfvých