Přílohy školního řádu Gymnázia Valašské Klobouky

Transkript

1 Přílhy šklníh řádu Gymnázia Valašské Klbuky Subr Přílh 1-9 Obsah 1 Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků (... 2 A Pravidla pr hdncení žáků... 2 B Klíčvé kmpetence a jejich hdncení Přílha č. 2 - Pravidla pr mluvání žáků Přílha č. 3 - Prgram k primární prevenci šikany na GVK Přílha č. 4 - Řešení prblematiky návykvých látek ve šklním prstředí Přílha č. 5 - Pstup škly při výskytu pdezřelé látky a při pdezření na užití mamné látky žákem Přílha č. 6 - Užívání mbilů Přílha č. 7 - Výchvná patření Přílha č. 8 Uknčení vzdělávání - Žák přestává být žákem škly Přílha č. 9 - Prvzní řád šklní jídelny Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 1

2 1 Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků ( Klasifikační řád A Pravidla pr hdncení žáků Pravidla hdncení a klasifikace žáka Gymnázia Valašské Klbuky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklským záknem a vyhlášku MŠMT ČR č. 13/2005 Sb. ve znění pzdějších předpisů. Zásady Při hdncení a při průběžné i celkvé klasifikaci pedaggický pracvník (dále jen učitel ) uplatňuje přiměřenu nárčnst a pedaggický takt vůči žákvi. Při celkvé klasifikaci přihlíží učitel k věkvým zvláštnstem žáka i k tmu, že žák mhl v průběhu klasifikačníh bdbí zaklísat v učebních výknech pr určitu indispzici. Pr ptřeby klasifikace se předměty dělí d tří skupin předměty s převahu teretickéh zaměření, dbrná praktika a předměty s převahu výchvnéh a uměleckéh zaměření. Kritéria pr jedntlivé klasifikační stupně jsu frmulvána především pr celkvu klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, psuzuje žákvy výkny kmplexně. Při hdncení žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami se přihlíží k pvaze jejich pstižení neb jejich zdravtníh znevýhdnění. Získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci Pdklady pr hdncení a klasifikaci výchvně vzdělávacích výsledků a chvání žáka získává učitel zejména těmit metdami, frmami a prstředky: sustavným diagnstickým pzrváním žáka sustavným sledváním výknů žáka a jeh připravensti na vyučvání různými druhy zkušek (písemné, ústní, grafické, praktické, phybvé) didaktickými testy, kntrlními písemnými pracemi a praktickými zkuškami analýzu výsledků činnsti žáka, rzbrem prezentací žáka knzultacemi s statními učiteli a pdle ptřeby i s pracvníky pedaggick-psychlgických praden a zdravtnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravtními btížemi rzhvry se žákem a záknnými zástupci Vyučující v jedntlivých předmětech hdntí žáka průběžně písemně neb ústně tak, aby měl dstatek pdkladů pr bjektivní plletní hdncení. V každém předmětu musí být žák za jedn plletí alespň dvakrát hdncen. Učitel znamuje žákvi výsledek každé klasifikace a pukazuje na klady a nedstatky hdncených prjevů, výknů, výtvrů. Při ústním vyzkušení známí učitel žákvi výsledek hdncení kamžitě. Výsledky hdncení písemných zkušek, prací a praktických činnstí známí žákvi nejpzději d 5 pracvních dnů. Kntrlní písemné práce a další druhy zkušek rzvrhne učitel rvnměrně na celé plletí tak, aby se nadměrně nenahrmadily v určitých bdbích. V jednm dni mhu žáci psát puze jednu čtvrtletní kntrlní práci. Termín knání kntrlní práce musí být zapsán v pznámce v třídní knize alespň týden předem. Učitel je pvinen vést sustavnu a průkaznu evidenci každé klasifikaci žáka. Klasifikace Žáci jsu klasifikváni ve všech pvinných a nepvinných předmětech uvedených v učebním plánu příslušnéh rčníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační bdbí příslušní učitelé p vzájemné dhdě. Nedjde-li ke shdě, stanví výsledný klasifikační stupeň ředitel škly. Při určvání stupně prspěchu v jedntlivých předmětech na knci klasifikačníh bdbí se hdntí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dsáhl za celé klasifikační bdbí. Přitm se přihlíží k systematičnsti v práci žáka p celé klasifikační bdbí. Stupeň prspěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné bdbí. Při určvání klasifikačníh stupně psuzuje učitel výsledky práce žáka bjektivně. Případy zastávání žáků v učení a nedstatky v jejich chvání se prjednají v pedaggické radě. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 2

3 Nelze-li žáka hdntit na knci prvníh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za první plletí byl prveden nejpzději d dvu měsíců p sknčení prvníh plletí. Není-li mžné žáka hdntit ani v náhradním termínu, žák se za první plletí nehdntí. Nelze-li žáka hdntit na knci druhéh plletí, určí ředitel škly pr jeh hdncení náhradní termín, a t tak, aby hdncení za druhé plletí byl prveden nejpzději d knce září následujícíh šklníh rku. D dby hdncení navštěvuje žák nejbližší vyšší rčník. Není-li žák hdncen ani v tmt termínu, neprspěl. Na knci klasifikačníh bdbí, v termínu, který určí ředitel škly, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkvé klasifikace d třídníh výkazu a d SASu (infrmační elektrnický systém škly). Způsby hdncení B Nedílnu sučástí výchvně vzdělávacíh prcesu ve škle je hdncení žáků. 1. Hdncení žáků prvádí učitel průběžně p celý šklní rk. 2. Cílem hdncení je pskytnut žákvi zpětnu vazbu. Jejím prstřednictvím získává žák infrmace tm, jak zvládá danu prblematiku, jak dkáže pužívat t, c se naučil, v čem se zlepšil a kde ještě chybuje. 3. Hdncení musí být zaměřen na individuální pkrk každéh žáka a na naplnění předem stanvených pžadavků. Sučástí hdncení je knkrétní návd, jak má žák pstupvat, aby nedstatky dstranil. 4. Sučástí hdncení žáka ve škle je též hdncení jeh chvání a vystupvání. 5. Průběžné hdncení je kmbinací hdncení klasifikací a slvníh hdncení, které dkáže lépe pstihnut individuální pkrk žáka, slabé a silné stránky jeh výknů. 6. Slvní hdncení dplněné klasifikací může být hdntným výchdiskem pr rzhvr výsledcích žáka s ním a s jeh rdiči. 7. Hdncení žáka na knci hdntících bdbí (bě plletí) bude realizván klasifikací. 8. Žáci budu předem seznámeni s výukvými cíli, čekávanými výstupy pr daný předmět, rčník. 9. Žáky pvedeme k reálnému a bjektivnímu sebehdncení své práce. Klíčvé kmpetence a jejich hdncení Kmpetence k učení (KU) vyhledává a třídí infrmace a na základě jejich pchpení, prpjení a systematizace je efektivně využívá v prcesu učení v praxi (frmuluje hlavní myšlenky textu, vytváří pznámky, výpisky) získané výsledky prvnává, kriticky psuzuje a vyvzuje z nich tázky, nejdůležitější infrmace prezentuje z něklika různých úhlů a vlí si vlastní pstup řešení prblémů pracuje samstatně, svu práci vyhdncuje, dvede pracvat s chybu pznává smysl a cíl učení, dkáže se samstatně vzdělávat kriticky hdntí výsledky svéh učení, přijímá radu i kritiku druhých aplikuje získané pznatky a dkáže myslet v suvislstech vybírá a využívá pr efektivní učení vhdné a přiměřené způsby vlastníh učení, plánuje, rganizuje a řídí vlastní učení Kmpetence k řešení prblémů (KŘP) rzpzná a frmuluje prblém prblém prmyslí, analyzuje a naplánuje řešení s využitím vlastníh úsudku využívá získaných vědmstí a dvednstí k bjevvání různých variant řešení vyhledává infrmace vhdné k řešení prblémů a třídí je hledá různé varianty řešení prblémů a vybírá mezi nimi samstatně řeší prblém a vlí vhdné způsby řešení, využívá představivst a intuici analyzuje chyby ve svém pčínání, s neúspěchem se vyrvná systematizuje pznatky, frmuluje závěry, hdntí výsledky Kmpetence kmunikativní (KK) umí se kultivvaně dmluvit ústní i písemnu frmu čte, píše a vyjadřuje se v mateřském i v některých cizích jazycích využívá mderních kmunikačních technlgií ke kmunikaci se svým klím respektuje názry a přesvědčení statních jedinců a diskutuje nich umí nasluchat jiným a przumět jim, jedná asertivně frmuluje a vyjadřuje své myšlenky a názry písemně i ústně, výstižně, suvisle a v lgickém sledu, dbrně přesně vhdně argumentuje a bhajuje svůj názr, je schpen prezentvat své závěry Kmpetence sciální a persnální (KSP) pdílí se na práci skupiny (třídy), přichází s myšlenkami a nápady Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 3

4 samstatně a zdpvědně plní dílčí úkly v rámci skupiny pzitivně se vyjadřuje nápadech a prjevech členů skupiny, respektuje různá hlediska vnímá a pužívá kritiku jak užitečný nástrj (cílem kritiky není dminvat a narušvat činnst statních, ppřípadě se vyhnut práci) dkáže kultivvaným způsbem bhájit vlastní návrh v případě různých návrhů se snaží najít kmprmis svým jednáním přispívá k vytváření dbrých mezilidských vztahů drží se tématu, ddržuje pracvní pstupy a návdy ddržuje pravidla práce v týmu v případě ptřeby pskytne pmc neb ni pžádá váží si hdnt vytvřených druhými, a prt zdpvědně zachází s pužívanu techniku, pmůckami apd. ddržuje přádek, účastní se úklidu p splečné činnsti Kmpetence bčanské (KO) zná a pužívá základní splečenské nrmy chvání, přijímá stanvená pravidla aktivně se zapjuje d veřejně prspěšných a charitativních aktivit škly i mim ni dmítá násilí, dkáže se vcítit d situace druhých, dvede pmci v krizvé situaci, umí vyhledat pmc plní své pvinnsti, využívá svá práva má úctu ke kulturním a lidským hdntám využívá svůj vlný čas, je aktivní chrání zdraví své i druhých, zbytečně neriskuje chrání živtní prstředí zajímá se událsti veřejnéh živta Kmpetence k pdnikavsti (KP) pracuje pdle pstupu a předem daných kriterií, rzvíjí svůj sbní i dbrný ptenciál vyhledává příležitsti pr svůj růst, je kreativní a cílevědmý ví, jak si naplánvat a rganizvat svu činnst pracuje sám i ve skupině vytváří si pcit zdpvědnsti za svěřený úkl i kperaci dbá na ddržvání bezpečnsti, pužívá sbní chranné pracvní prstředky (OOPP) naučené dvednsti a schpnsti využívá i v živtě mim šklu, zvažuje buducí pvlání zajímá se infrmace vzdělávacích a pracvních příležitstech a vyhdncuje je pznatky z terie aplikuje při praktických činnstech hdntí výsledky své práce, je sebekritický a je připraven nést důsledky svých rzhdnutí chápe pdstatu, principy a případná rizika pdnikání s hledem na své předpklady kriticky zvažuje mžnst realizace svéh pdnikatelskéh záměru Klasifikační stupně, prspěch 1 výbrný 2 chvalitebný 3 dbrý 4 dstatečný 5 nedstatečný Kritéria hdncení Stupeň 1 KU žák pužívá efektivních a správných metd pr řešení úklů pužívá správných zdrjů neb pmůcek, přesně zaznamenává průběh pracvníh pstupu, pracuje rychle a s jisttu směřuje k cíli dychtí p pznání má přesný dhad a správně zaznamenává výsledek práce, dkáže frmulvat závěr ve svém prjevu žák spisvně vyslvuje česká i dbrná slva, samstatně pracuje s předlženu dbrnu literaturu a mediální techniku je velmi aktivní, přitm dvede sustředěně nasluchat druhým, zaujímá pstj k prblému a navrhuje mžnsti řešení dlišuje fakta d názrů, rzlišuje manipulativní kmunikaci argumentuje výstižně, přesně a lgicky Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 4

5 KŘP KK KSP KO KP zapjuje se d diskuse, řídí ji a ddržuje stanvená pravidla kmunikace je schpen hdncení členů týmu i sebehdncení. samstatně nachází prblematická místa při řešení úklů, dkáže je ppsat a vlí správnu cestu k řešení prblému dvede zaujímat pstj k prblému a navrhnut něklik správných mžnstí řešení aktivně vyhledává infrmace, je kreativní pužívá efektivních a správných metd k řešení úklů, pracuje rychle a s jisttu směřuje k cíli je schpen hdncení členů týmu i sebehdncení prezentace jeh pstupu řešení je bezchybná, závěr je věcně správný a lgický vyjadřuje se samstatně a kultivvaně aktivně využívá mderních kmunikačních technlgií je velmi aktivní, dvede sustředěně nasluchat druhým, živě diskutuje, názry respektuje lgicky argumentuje, přesně a výstižně se vyjadřuje rganizuje práci ve skupině, pdpruje statní, aby vyjadřvali své názry, je bjektivně kritický, ddržuje pravidla týmvé práce umí najít kmprmis, vlastní názr bhajuje kultivvaně, jeh jednání je zdvřilé je chten a schpen pmci, umí pmc pžádat váží si hdnt vytvřených druhými, svěřené pmůcky pečuje, ddržuje a udržuje přádek jedná dle splečenských nrem, řídí se stanvenými pravidly aktivně se zapjuje d akcí škly i mimšklních aktivit, mnhdy se na nich rganizačně pdílí násilí dsuzuje, chtně a rád pmůže zná svá práva i pvinnsti a plně se jimi řídí kulturních a lidských hdnt si váží, událsti veřejnéh živta se aktivně zajímá, má vytvřen žebříček hdnt chrání zdraví své i druhých, pdílí se na chraně živtníh prstředí samstatně pracuje dle návdu, je kreativní, cílevědmý účelně plánuje a rganizuje svu činnst je zcela samstatný, při práci ve skupině je aktivní, splupracuje, plně vnímá zdpvědnst za svěřenu část úklu zná, respektuje a ddržuje bezpečnstní pravidla má knkrétní představu svém buducím pvlání, cíleně k němu směřuje získané pznatky dkáže vhdně aplikvat v praxi bjektivně hdntí výsledky své práce, je zdravě sebekritický chápe pdstatu, principy a případná rizika pdnikání, dkáže bjektivně psudit mžnst realizace svéh pdnikatelskéh záměru Stupeň 2 KU žák pužívá efektivní a správné metdy pr řešení úklu, při jejich výběru ale bčas váhá, naknec dchází ke správným závěrům dplňující infrmace nevyhledává systematicky a cíleně phtvě vyknává pžadvané intelektuální a mtrické činnsti zajímá se učení, myslí správně, v jeh myšlení se prjevuje lgika a tvřivst jeh dhady jsu někdy nepřesné pracuje s předlženým (nvým) textem s menší pmcí s przuměním a splehlivě jeh půsbení v týmu je aktivní a přínsné dkáže vyslechnut názr jiných, respektvat h a zapjit se d diskuse na dané téma jeh ústní i písemný prjev mívá menší nedstatky ve výstižnsti a věcné správnsti s menší pmcí je schpen bhajvat svá rzhdnutí a hdntit členy týmu i sám sebe KŘP s dílčí pmcí učitele žák rzpzná prblém, pté jej dkáže frmulvat a vyřešit přest, že nachází a pužívá jen některé ze správných variant řešení je tvřivý dplňující infrmace nevyhledává systematicky a cíleně pužívá efektivní a správné metdy pr řešení úklu, při jejich výběru ale bčas váhá, naknec dchází ke správným závěrům Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 5

6 KK KSP KO KP chybu připustí teprve p pádné argumentaci prezentace jeh pstupu řešení je přesvědčivá, závěr je lgický jeh prjev je samstatný a kultivvaný, puze s menšími nedstatky využívá mderních kmunikačních technlgií d diskuze se živě zapjuje, dkáže vyslechnut názry statních, ne vždy je však připuští svůj názr dkáže bhájit přichází s myšlenkami a nápady, je aktivní myšlenkám statních nasluchá, jeh kritické připmínky jsu bčas vedeny snahu prsadit sám sebe, ale je zdvřilý, respektuje pravidla týmvé práce snaží se najít kmprmis, ale upřednstňuje svůj názr je chten a umí pmci i ni pžádat váží si hdnt vytvřených druhými, svěřené pmůcky pečuje, ddržuje a udržuje přádek nrmy a pravidla akceptuje zapjuje se d akcí škly i mimšklních aktivit dmítá násilí, v případě ptřeby je připraven pmci pvinnsti akceptuje, avšak svá práva upřednstňuje kulturních a lidských hdnt si váží, událsti veřejnéh živta se zajímá zbytečně neriskuje, váží si svéh zdraví i zdraví druhých, uvědmuje si důležitst chrany živtníh prstředí pracuje dle návdu, vyhledává infrmace, je snaživý, cílevědmý umí si svu činnst zrganizvat i naplánvat je samstatný, při skupinvé práci je přínsem, splupracuje, svěřený díl úklu se snaží splnit zná a ddržuje bezpečnstní pravidla přemýšlí buducím pvlání, vyhledává si ptřebné infrmace získané pznatky dkáže uplatnit hdntí výsledky své práce, ne vždy dvede být sebekritický chápe pdstatu pdnikání, je si vědm jeh případných rizik, zvažuje mžnst realizace svéh pdnikatelskéh záměru Stupeň 3 KU žák při výběru metd, pstupů a vyhledávání infrmací bčas chybuje, ptřebuje pdpru a radu při vyknávání pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí prjevuje nedstatky uplatňuje pznatky a prvádí hdncení jevů a záknitstí pdle pdnětů učitele žákv myšlení je vcelku správné, ale mál tvřivé, v jeh lgice se vyskytují chyby v ústním a písemném prjevu jsu nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti má malu mtivaci k učení grafický prjev je méně estetický je schpen samstatně studvat pdle návdu učitele své chyby se snaží během práce napravvat s pmcí splužáků a učitele je schpen pracvat systematicky a úkl dknčit jeh sebehdncení není zcela bjektivní KŘP žák nachází prblém puze s pmcí učitele, frmuluje jej nepřesně při řešení prblému chybuje, ke správnému vyřešení ptřebuje vedení pužívá nejjedndušší a zafixvanu variantu řešení při vyhledávání infrmací bčas chybuje žák při výběru metd, pstupů ptřebuje pdpru a radu prblém řeší s dpmcí jeh sebehdncení není zcela bjektivní pstup řešení prblému a závěr prezentuje s chybami KK jeh prjev je nesuvislý, bsahvě nepřesný, mál výstižný mderních kmunikačních technlgií využívá v blasti svých zájmů účastní se diskuze, snáze přejímá názry jiných, než bhajuje vlastní sled myšlenek pstrádá bčas lgiku Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 6

7 KSP KO KP pracuje ve skupině, názry statních vyslechne, avšak nepsuzuje vždy bjektivně, pravidla týmvé práce bčas prušuje kmprmis přijme, ale ne vždy vstřícně respektuje dbré mezilidské vztahy na pžádání pskytne pmc, je-li klnstmi přinucen, pžádá ni ne vždy si váží hdnt vytvřených druhými, ke svěřeným pmůckám se chvá laxně, snaží se udržvat přádek, ale úklid nejeví zájem pravidla a nrmy zná, ale bčas je prušuje je-li vybídnut, zapjí se d šklních i mimšklních akcí, vlný čas efektivně nevyužívá nezttžňuje se s násilím, ale pdřizuje se většině, na vyzvání se snaží pmci svá práva si uvědmuje, avšak k plnění pvinnstí přistupuje laxně kulturní a lidské hdnty vnímá, ale nedceňuje plně jejich význam, zajímají h jen dílčí blasti veřejnéh živta bčas riskuje, zdraví si však váží, prblematika živtníh prstředí mu není cizí snaží se pstupvat dle návdu, dplňující infrmace nevyhledává, sleduje dílčí cíle plánvání a rganizvání činnstí je nesystematické není zcela samstatný, d skupinvé práce se zapjuje, pcit zdpvědnsti za svěřenu část úklu bčas chybí bezpečnstní pravidla zná, ale bčas je prušuje nemá knkrétní představu buducím pvlání, pdléhá vlivu klí a jde cestu nejmenšíh dpru s pmcí dkáže získané pznatky uplatnit snaží se hdntit výsledky své práce, důsledky svých nesprávných rzhdnutí není vždy schpen přijmut je beznámen s pdstatu pdnikání, případná rizika připuští, většinu bezřetně zvažuje mžnst realizace svéh pdnikatelskéh záměru Stupeň 4 KU žák má v ucelensti, přesnsti a úplnsti svjení si pžadvaných pznatků závažné mezery různé zdrje infrmací využívá spradicky a s btížemi při prvádění pžadvaných intelektuálních a mtrických činnstí není phtvý, má nedstatky v uplatňvání svjených pznatků a dvednstí při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují závažné chyby při využívání pznatků pr výklad a hdncení jevů je nesamstatný v lgice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvřivé jeh ústní a písemný prjev má vážné nedstatky ve správnsti, přesnsti a výstižnsti, grafický prjev je neestetický závažné nedstatky a některé chyby dvede žák pravit puze s pmcí učitele, při samstatném studiu má velké těžksti při práci ptřebuje sustavné vedení, jeh výsledky jsu nepřesné a neúplné, s jejich prezentací má velké prblémy jeh mtivace vzhledem k nepchpení smyslu učení je minimální není schpen bjektivně psudit výsledky své práce, hdntí je puze v rvině úspěch neúspěch KŘP prblematická místa nachází puze pd vedením učitele, frmuluje je s velkými btížemi, řešit dkáže jen dílčí části prblému samstatně nenachází cestu k řešení prblému, ptřebuje vedení různé zdrje infrmací využívá puze spradicky a s btížemi není schpen bjektivně psudit výsledky své práce s prezentací výsledků má prblémy, závěr nezfrmuluje KK v ústním i písemném prjevu se prjevují zásadní nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti, vyjadřvání je chatické využití mderních kmunikačních technlgií není účelné účastní se diskuze puze spradicky, lehce přejímá názry jiných svůj názr neumí prsadit Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 7

8 KSP KO na práci skupiny se pdílí jen spradicky, nezajímá se názry statních, kritickými připmínkami ruší činnst skupiny, prušuje dhdnutá pravidla kmprmisu se pdřídí svým jednáním nepřispívá k vytváření pzitivních vztahů uvnitř skupiny necítí ptřebu pmáhat, ani pmc nežádá, ale umí ji přijmut neváží si hdnt vytvřených druhými, pmůcky se nestará, přádek udržuje s btížemi stanvená pravidla a nrmy pakvaně prušuje nemá zájem účast na akcích škly ani mim ni, vlný čas prmrhá jeh jednání nese dílčí stpy agresivity, na násilí se splupdílí, pmáhá spradicky pvinnsti si nepřipuští, plní je pd nátlakem a jen částečně, prsazuje t, c se mu hdí lidské a kulturní hdnty bčas vědmě ničí, veřejné dění se nezajímá zajímá se puze své zdraví, péče živtní prstředí je mu cizí KP při práci pdle návdu je nesamstatný, nemá ptřebu dbrnéh růstu plánuje nahdile, své činnsti není schpen účelně zrganizvat je nesamstatný, d skupinvé práce se bčas zapjí, necítí zdpvědnst za nesplnění svéh úklu bezpečnstní pravidla neddržuje nemá představu buducí prfesi, přemýšlí ní, ale nemá ani nevyhledává ptřebné infrmace i ty pznatky, které má, dkáže uplatňvat jen s btížemi výsledky své práce většinu není schpen zhdntit dstatečně sebekriticky je beznámen se základy pdnikání, případná rizika příliš nepřipuští, nezvažuje důkladně mžnst realizace svéh pdnikatelskéh záměru Stupeň 5 KU žák nemá žádný cíl, chybí mu mtivace pžadvané pznatky si svjuje neuceleně a nepřesně nedvede samstatně studvat, s předlženými infrmacemi nepracuje, jiné zdrje nevyužívá, jeh myšlení pstrádá lgiku závažné nedstatky se prjevují i v mtrické činnsti při řešení teretických a praktických úklů se vyskytují pdstatné chyby výsledky jeh práce mají hrubé nedstatky, nedkáže je pravit ani s pmcí učitele v ústním a písemném prjevu má závažné nedstatky ve správnsti, přesnsti i výstižnsti své vědmsti neumí uplatnit, nesnaží se przumět úklu, není na něm schpen pracvat ani s dpmcí bjektivníh sebehdncení není schpen KŘP KK KSP prblém nenachází ani pd vedením učitele, rvněž dílčí úseky nedkáže řešit navrženu cestu řešení prblému nedkáže realizvat s předlženými infrmacemi nepracuje, jiné zdrje nevyužívá nedvede pracvat na úklu ani s pmcí splužáků a učitele bjektivníh sebehdncení není schpen své vědmsti nedkáže uplatnit závěry nezfrmuluje vyjadřuje se s velkými btížemi mderní kmunikační technlgie nedkáže účelně využít d diskuze se nezapjuje, nemá vlastní názr vyjadřvání naprst pstrádá lgiku práce skupiny se neúčastní, pužije-li kritiku, je nebjektivní, neřídí se dhdnutými pravidly svůj názr nedkáže bhájit, natž prsadit, prjev je hrubý Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 8

9 KO svým jednáním narušuje dbré mezilidské vztahy členů skupiny nepmáhá a ani pmc nepžádá neváží si hdnt vytvřených druhými, pmůcky se nestará, jeh pracviště je v nepřádku, necítí ptřebu úklidu neřídí se stanvenými pravidly a nrmami neúčastní se akcí škly, vlný čas využívá k negativním aktivitám iniciuje násilí, pmc druhým je mu cizí pvinnsti si nepřipuští a ani pakvaně je neplní, svá práva se hlásí záměrně ničí lidské a kulturní hdnty, veřejný živt h nezajímá zajímá se své zdraví, ale pdceňuje rizika, riskuje, pškzuje živtní prstředí KP není schpen pracvat pdle návdu, v dbrnsti zastává neplánuje, činnsti rganizuje chaticky je nesamstatný, d skupinvé práce se nezapjuje, je nezdpvědný a laxní bezpečnstní pravidla ignruje buducí prfese h nezajímá minimum pznatků, které získal, nedkáže uplatnit Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 9

10 2 Přílha č. 2 - Pravidla pr mluvání žáků Při absenci žáka je nutn neprdleně infrmvat třídníh učitele sbně, písemně neb telefnicky a sdělit důvdy absence, viz dst 1b. Nepřítmnst žáka ve škle se mluvá prstřednictvím písemnéh zápisu ve studijním průkazu žáka. Omluvání absence žáka prvádí třídní učitel, a t na základě mluvenky záknnéh zástupce nezletiléh žáka, u zletiléh žáka na základě dkladu uvedenéh v bdě 1e). 1. Pr mluvání platí dále tat pravidla: a) Nemůže-li se žák účastnit vyučvání p dbu jednh dne z předem známých důvdů, je pvinen s předstihem žádat uvlnění z výuky třídníh učitele. b) Neúčastní-li se žák vyučvání z důvdů, které nebyly předem známy (např. z důvdu nemci, mimšklníh úrazu), je mluvající pvinen v suladu s 67 dst. 1 šklskéh zákna nejpzději d 3 vyučvacích dnů známit třídnímu učiteli (případně jeh zástupci) důvd nepřítmnsti: písemně ( em, sms), sbně neb telefnicky. Pnechávání vzkazů u jiných sb (např. u splužáků) není pvažván za splnění pvinnsti dlžení důvdu nepřítmnsti dle 67 dst. 1 šklskéh zákna. c) Jestliže se žák neúčastní vyučvání a není-li splněn bd b) pravidla pr známení důvdů, vyzve třídní učitel rdiče nezletiléh žáka neb záknnéh zástupce tht žáka ke zdůvdnění absence. U zletiléh žáka je ke zdůvdnění vyzván samtný žák. Nedjde-li ani p výzvě k mluvě d 10 dnů p dručení výzvy, je u žáka, který nekná pvinnu šklní dcházku, situace pvažvaná za zanechání studia, a t prvním dnem nemluvené účasti na výuce. Dručení tét výzvy se řídí ustanveními Správníh řádu. U nezletiléh žáka je situace vyhdncena jak neplnění základní pvinnsti rdiče neb záknnéh zástupce žáka. Neplnění záknné pvinnsti dcházet d škly znamuje ředitel škly rgánům sciálně právní chrany. (Šklský zákn, 68, dst. 2) d) Dkladem pr mluvení žáka z výuky je záznam ve studijním průkaze v části NEPŘÍTOMNOST. Při zdravtní indispzici nezletiléh žáka záznam prvádí záknný zástupce a dplní h svým pdpisem. e) Zletilý žák při zdravtní indispzici musí sám zvážit, zda v daný den nastupí d výuky ve škle, neb zda vyhledá lékařsku pmc. Při mluvání absence předkládá svému třídnímu učiteli písemný dklad, který umžní mluvit jeh absenci d prvníh dne jeh nepřítmnsti ve škle. Dkladem se v tmt smyslu rzumí studijní průkaz se záznamem, razítkem a pdpisem lékaře. Krátkdbu absenci zletiléh žáka může mluvit třídní učitel i bez předlžení ptvrzení návštěvě lékaře, nejvýše však třikrát za klasifikační bdbí. Krátkdbu absencí se rzumí jednhdinvá, něklikahdinvá neb jedndenní absence ze zdravtních, rdinných neb sbních důvdů. Ostatní absence je pvažvána za vícedenní. f) O uvlnění z vyučvání na dbu delší než dva dny žádá zletilý žák neb záknný zástupce nezletiléh žáka ředitele škly. Žádst má vždy písemnu frmu a musí bsahvat knkrétní zdůvdnění. žádst se pdává předem prstřednictvím třídníh učitele. K žádsti se vyjadřuje třídní učitel, ale uvlnění rzhduje ředitel škly. O výsledku rzhdnutí je žadatel infrmván písemně. g) Před každým dchdem ze škly v průběhu vyučvání je žák pvinen vyžádat si suhlas vyučujícíh, pkud bude nepřítmen jen v jeh hdině. O suhlas k dchdu s následnu absencí ve více vyučvacích hdinách je nutn pžádat sbně třídníh učitele, v případě jeh nepřítmnsti ředitele škly neb jeh zástupce. h) Žák je pvinen neprdleně, nejpzději d pěti dnů d uknčení dané absence, předlžit třídnímu učiteli (případně jeh zástupci) studijní průkaz s písemným zdůvdněním důvdu nepřítmnsti. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 10

11 - Nepřítmnst žáka trvající nejvýše 3 dny písemně zdůvdňuje mluvající, v případě vícedenní nepřítmnsti může škla pžadvat ptvrzení šetřujícíh lékaře (Čl. II, dst. 2 metdickéh pkynu MŠMT č. j / ). - Na dbu nepřítmnsti žáka ve škle, která předchází návštěvě žáka u šetřujícíh lékaře, není tent lékař právněn vydat ptvrzení nemci (Čl. II, dst. 3 metdickéh pkynu MŠMT č. j / ). Z tht důvdu se žákvi dpručuje v případě nemci nedkládat návštěvu lékaře více než na tři dny d začátku nepřítmnsti. - Opakuje-li se i třídenní nepřítmnst žáka častěji, může třídní učitel vyžadvat ptvrzení d šetřujícíh lékaře (Čl. II, dst. 4 metdickéh pkynu MŠMT č. j / ). - Nedlží-li žák v předepsaném termínu zdůvdnění nepřítmnsti způsbem uvedeným v tmt šklním řádu neb bude-li zdůvdnění nepřítmnsti psuzen třídním učitelem jak nedstatečné, pkládají se zameškané hdiny za nemluvené. - Zletilý žák musí vždy dlžit vícedenní absenci ptvrzením šetřujícíh lékaře - Jestliže se žák, který splnil pvinnu šklní dcházku, neúčastní p dbu nejméně 5 vyučvacích dnů vyučvání a jeh neúčast není mluvena, vyzve ředitel škly (na pdnět třídníh učitele) písemně dpručeným dpisem zletiléh žáka neb záknnéh zástupce nezletiléh žáka, aby neprdleně dlžil důvdy žákvy nepřítmnsti. Výzva bude bsahvat upzrnění, že jinak bude žák psuzván, jak by vzdělávání zanechal. Žák, který d 10 dnů d dručení výzvy d škly nenastupí neb nedlží důvd nepřítmnsti, se psuzuje, jak by vzdělávání zanechal psledním dnem tét lhůty. Tímt dnem přestává být žákem škly. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 11

12 3 Přílha č. 3 - Prgram k primární prevenci šikany na GVK 1. Charakteristika a prjevy šikanvání Šikanvání je jakékliv chvání, jehž záměrem je ublížit, hrzit neb zastrašvat žáka, případně skupinu. Jednznačně určit, kdy se jedná šikanu a kdy klukvinu není vůbec jednduché, čast t vyžaduje už dbrný phled. Šikana se v zárdečné frmě vyskytuje prakticky na všech šklách a má ve svých prjevech velice různrdu pdbu. Mezi základní frmy šikany patří: Verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (sučástí je i kyberšikana - pmcí ICT) Fyzická šikana, přímá a nepřímá (např. krádeže, ničení majetku) Smíšená šikana kmbinace verbální a fyzické šikany Z hlediska trestníh zákna může šikanvání žáků naplňvat skutkvu pdstatu trestných činů či prvinění. Pedaggický pracvník, kterému bude znám případ šikanvání a nepřijme v tmt hledu žádné patření se vystavuje riziku trestníh pstihu pr neznámení, případně nepřekažení trestnéh činu. 2. Stádia šikanvání Šikanvání ppisujeme ze tří praktických phledů: A. Šikanvání jak nemcné chvání Jeden neb více žáků úmyslně, většinu pakvaně týrá a ztrčuje splužáka či splužáky a pužívá k tmu agresi a manipulaci. B. Šikanvání jak závislst Mezi bětí a agresrem existuje nesvbdný vztah, jakýsi scénář skryté splupráce. Oběť se chvá jakby vstřícně, kamarádsky, někdy běhá za svým trýznitelem jak pslušný pejsek. C. Šikanvání jak nemcnění celé skupiny Šikanvání není nikdy puze záležitstí jedntlivce. Neděje se ve vzduchprázdnu, ale v kntextu vztahů nějaké knkrétní skupiny. Onemcnění takvé skupiny má svůj vnitřní vývj, který prchází pěti stádií d pčátečníh až p rzvinuté. 1. stupeň zrd strakismu Jde mírné, převážně psychické frmy násilí, kdy se krajvý člen skupiny (strakizvaný) necítí dbře. Je neblíben a není uznáván statní se s ním nebaví, pmluvají h, dělají na jeh účet drbné legrácky apd. 2. stupeň fyzická agrese a přitvrzvání manipulace V zátěžvých situacích, kdy ve skupině stupá napětí, začnu strakizvaní žáci služit jak hrmsvd. Manipulace se přitvrzuje a bjevuje se zprvu pnejvíce subtilní fyzická agrese. 3. stupeň vytvření jádra (klíčvý mment) Vytváří se skupina agresrů, úderné jádr, kteří začnu splupracvat a systematicky šikanvat nejvhdnější běti. 4. stupeň většina přijímá nrmy Nrmy agresrů jsu přijaty většinu a stanu se napsaným záknem. I mírní a ukáznění žáci se začnu chvat krutě aktivně se účastní týrání splužáka a pržívají při tm uspkjení. 5. stupeň ttalita nebli dknalá šikana Násilí jak nrmu přijímají všichni členvé třídy. Žáci jsu rzděleni na dvě srty lidí: jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. 3. Prevence šikanvání, násilí a agresivity mezi žáky Základem prevence šikanvání a násilí je pdpra pzitivních vzájemných vztahů mezi žáky, mezi žáky a pedaggickými pracvníky a mezi pracvníky navzájem. Subr patření a dpručení na naší škle: Psílení demkracie ve škle - Splurzhdvání žáků prstřednictvím Studentskéh parlamentu - Zavést a mtivvat žáky k využívání Schránky důvěry - Knzultační hdiny výchvnéh pradce - Umžnit rdičům c nejčastější přístup d škly a k infrmacím - Den tevřených dveří, pravidelná aktualizace www-stránek škly, třídní schůzky. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 12

13 - Kmunitní kruhy Uplatňvání splupráce mezi žáky - Prjektvé dny v rámci škly, rčníku - Obrvé exkurze - Třídní akce a výlety - Výchva mim vyučvání kružky, kurzy Slidarita se slabými - Učitelé se ve své pedaggické činnsti více rientují na žáky slabé, handicapvané, se sciálně nevhdnými sbními vlastnstmi, utsidery ve skupině apd., s cílem zlepšit jejich pzice ve skupině, třídě. Svědectví splužáků - Učitelé při vhdných příležitstech zdůrazňují žákům rzdíl mezi žalváním a nutným svědectvím a pkusí se jim vymezit hranice mezi těmit přístupy. Dzr ve škle - Při výknu pedaggickéh dzru se pedaggičtí pracvníci zaměří na místa a příležitsti, kdy může nejpravděpdbněji djít k šikanvání. - I nepedaggičtí zaměstnanci škly při sebemenším pdezření na prjevy šikany upzrní příslušnéh pedaggickéh pracvníka. Zjištění sučasnéh stavu - Jedenkrát rčně zadat žákům annymní dtazník, zjišťující mim jiné i přítmnst šikany. Vzdělávání pracvníků pedaggických i nepedaggických - Splupráce s pracvníkem Pedaggick-psychlgické pradny a statními specializvanými institucemi. - Akreditvané kurzy DVVP. - Dplňvání šklní knihvny literaturu z blasti prblematiky násilnéh chvání a šikanvání. 4. Pstupy řešení šikany Odhalení šikany bývá btížné. Významnu rli při jejím zjišťvání hraje strach, a t nejen strach běti, ale i pachatelů a dalších účastníků. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikvanéh dhadu stadia a frmy šikanvání. Dpručují se čtyři kritéria, s jejichž pmcí se dá pměrně bezpečně psudit, zda je šikana pčáteční či pkrčilá. I. Způsb chvání a výpvědi svědků - pčáteční stadium: svědci mluví pměrně tevřeně, neppírají násilí, sucítí s bětí - pkrčilé stádium: svědci mluví ustrašeně, ppírají násilí II. Závažnst a častst agresivních prjevů - u těžkéh zranění je pravděpdbné, že šikana již gradvala. III. Dba, p jaku šikanvání trval - čím vyšší rčník, tím je pravděpdbnější vyšší stupeň šikany. IV. Pčet bětí a agresrů - větší pčet agresrů a bětí signalizuje vyšší stupeň šikany. 5. Výchvná patření Pr ptrestání agresrů se užijí následující výchvná patření: Napmenutí a důtka třídníh učitele, důtka ředitele, pdmíněné vylučení a vylučení ze studia. Snížení známky z chvání. Ředitel škly dpručí rdičům dbrvlné umístění žáka d pbytvéh ddělení SVP. Pr nápravu situace ve třídě, skupině se budeme snažit splupracvat s celým třídním klektivem, aby se vypřádali s traumaty i ti, kteří přihlíželi, ale nezasáhli. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 13

14 4 Přílha č. 4 - Řešení prblematiky návykvých látek ve šklním prstředí Všem sbám je v prstrách škly zakázán užívat návykvé látky 1, ve škle s nimi manipulvat 2 a sučasně není z důvdu chrany zdraví a bezpečnsti sb dvlen d škly vstupvat pd jejich vlivem. T neplatí pr případy, kdy sba užívá léky s bsahem OPL v rámci léčebnéh prcesu, který jí byl stanven zdravtnickým zařízením. Pužívání mamných a psychtrpních látek (OPL) dětmi 3 je v České republice pvažván za rizikvé chvání. Každý, kd se h dpuští, má nárk na pmc dbrných pradenských institucí a na pmc rgánů sciálně-právní chrany dětí. 1. V případě, kdy se škla takvém chvání dzví, bude tut skutečnst hlásit záknnému zástupci dítěte Škla je pvinna známit rgánu sciálně-právní chrany dětí becníh úřadu bce s rzšířenu půsbnstí skutečnsti, které nasvědčují tmu, že dítě pžívá návykvé látky Distribuce 6 mamných a psychtrpních látek a jedů dle 283 trestníh zákníku je v ČR zakázána a takvé jednání je trestným činem, resp. prviněním v případě dítěte. Škla je pvinna v takvém případě tent skutek překazit včasným známením věci plicejnímu rgánu V případě výskytu látky v prstrách škly, u níž je pdezření, že se jedná OPL neb jed, neb v případě přechvávání takvé látky žákem bude škla pstupvat stejně jak bdu Testvání na přítmnst návykvé látky v rganismu z žáků bude prváděn puze v případech důvdnéh pdezření 8 na užití návykvé látky žákem na základě na základě záknných důvdů 9 neb předem získanéh písemnéh suhlasnéh stanviska záknnéh zástupce nezletiléh žáka. Vylučuje se plšné neb namátkvé rientační testvání na přítmnst návykvé látky rganismu žáků. 6. Pkud se v případě existence písemnéh suhlasnéh stanviska záknnéh zástupce nezletiléh žáka neb suhlasnéh stanviska zletiléh žáka a zárveň existence důvdnéh pdezření na užití návykvé látky, žák na výzvu pedagga dmítne rientačnímu testu pdrbit, hledí se na něj jakby návykvu látku užil. 7. Výchvná patření se uplatní v případě 10 - příchd d škly neb na akci přádanu šklu pd vlivem návykvé látky - pakvaný příchd d škly neb na akci přádanu šklu pd vlivem návykvé látky - pžití návykvé látky ve škle neb na akci přádané šklu - pakvané pžití návykvé látky ve škle neb na akci přádané šklu distribuce a další frmy jednání uvedené v zákna č. 40/2009 Sb., trestní zákník, s látkami tam uvedenými ve škle, v prstrách škly neb na akcích přádaných šklu 1 Návykvu látku se rzumí alkhl, mamné látky, psychtrpní látky a další látky způsbilé nepříznivě vlivnit psychiku člvěka neb jeh vládací neb rzpznávací schpnsti neb sciální chvání z. č Sb. trestní zákník. 2 Manipulací se pr účely šklníh řádu rzumí jakékliv nakládání (tzn. např. vnášení, nabízení, zprstředkvání, prdej, patření, přechvávání). 3 Pr účely šklníh řádu se dítětem rzumí každá lidská bytst mladší 18 let 4 7 dst. 1 zákna č. 359/1999 Sb., sciálně právní chraně dítěte 5 10 dst. 4 zákna č. 359/1999 Sb., sciálně právní chraně dítěte 6 a další frmy jednání uvedené v zákna č. 40/2009 Sb., trestní zákník zákna č. 40/2009 Sb., trestní zákník 8 Důvdným pdezřením na užití návykvé látky se myslí pdezření na mmentálně prbíhající intxikaci žáka návykvu látku s přítmnstí duševních a tělesných příznaků intxikace. Termín užití návykvé látky by neměl být zaměňván s termínem užívání návykvé látky v případě pdezření na t, že žák experimentuje s návykvými látkami či je pravidelně užívá, by měly být spuštěny mechanismy indikvané prevence a včasné intervence ve splupráci s dbrnými pradenskými a pmáhajícími institucemi z. č. 379/2005 patřeních k chraně před škdami půsbenými tabákvými výrbky, alkhlem a jinými návykvými látkami 10 Při stanvvání výchvných patření a jejich uplatňvání vůči žákvi, se dpručuje rzlišvat mezi prkázanu knzumací a distribucí OPL, mezi prvním a pakvaným prušením šklníh řádu v těcht suvislstech, mezi knzumací jedntlivých návykvých látek pdle jejích zdravtní a sciální nebezpečnsti a pkud mžn prefervat individuální přístup při řešení prušení šklníh řádu Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 14

15 5 Přílha č. 5 - Pstup škly při výskytu pdezřelé látky a při pdezření na užití mamné látky žákem Legislativní pdklady: Trestní zákn č. 140/1961 Sb., v platném znění. Zákn č. 37/1989 Sb., chraně před alkhlismem a txikmánií, v platném znění. Minimální preventivní prgram pr škly a šklská zařízení v blasti zneužívání návykvých látek Škla bez drg. Omamné látky 1. Identifikace a ukládání látek: a) Zajistí-li pedagg pdezřelu látku a je pdezření, že se jedná drgu či jinu škdlivu látku, v přítmnsti dalšíh člena pedaggickéh sbru ulží tut látku d bálky (s drgu nikd nijak nemanipuluje). b) Na bálku napíše datum, čas a míst zajištění látky, ppř. jmén žáka, u kteréh byla látka zjištěna. Obálku přelepí a patří razítkem škly a uschvá d šklníh trezru u ředitele škly neb v kanceláři škly. c) nálezu neb zachycení škla sepíše zápis, ve kterém se přesně ppíše vzhled látky, bal, míst a čas nálezu a tent zápis pdepíší dvě dspělé sby a ten, u kh byla látka nalezena neb ten, kd nález známil (jestliže žák pdepsat dmítne, v zápisu se uvede: dmítl pdepsat). d) Pté je nutn bezdkladně uvědmit plicii. Identifikaci látky prvede vždy plicie, nikli zaměstnanec škly. e) Pkud je zajištěna pdezřelá látka u žáka, který jeví známky travy, předá se látka stejným způsbem ulžená přivlanému lékaři (usnadní t lékařsku intervenci žáka). f) celé záležitsti musí být ihned infrmváni členvé vedení škly a šklní metdik prevence. Jednu z dspělých sb přítmných u celé akce je ředitel škly, případně zástupce ředitele škly. 2. Ohržení zdraví žáka: a) V případě hržení zdraví žáka v důsledku pdezření na pžití mamné látky se pstupuje tak, jak když žák přijde d škly s hrečku. b) Žák jevící příznaky užití mamné látky je dveden ze třídy d návštěvní místnsti vedle vrátnice škly, kde zůstane p dbu, než si pr něj přijdu rdiče neb lékařská služba. P celu dbu musí být nad žákem zajištěn dhled dspělé sby. O celé záležitsti musí být ihned infrmváni členvé vedení škly a šklní metdik prevence. c) Škla kntaktuje bezdkladně rdiče žáka neb jeh záknné zástupce blíže nespecifikvaných ptížích žáka, rdiče jsu vyzváni k tmu, aby si své dítě c nejdříve vyzvedli ze škly, nebť je nutné lékařské vyšetření žáka. Rdič (záknný zástupce) si přijde d škly pr dítě: Rdič je seznámen se zdravtními ptížemi (např. zúžené zrnice, návaly hrka, ptíže s dýcháním aj.). P užití stimulačních či kanabinidních látek jsu např. zrnice rzšířené. Škla apeluje na rdiče, aby s dítětem navštívili lékaře, a nabídne mžnsti, kde se může pradit výchvných pstupech. Pedagg dkáže rdiče na dbrníky na specializvaných pracvištích. Rdič (záknný zástupce) si d škly pr dítě nedjde: Škla (zdravtník škly) přehdntí zdravtní stav žáka a je v kmpetenci škly přivlat lékařsku službu (může jít předávkvání návykvu látku), rdič je pstupu škly předen infrmván. Pkud není rdič k zastižení a zdravtní stav žáka není dbrý, ihned se přivlá lékařská služba. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 15

16 Následná patření: a) Škla (šklní metdik prevence neb třídní učitel neb p celu dbu akce přítmný učitel) vyhtví pdrbný zápis průběhu celéh případu. O celé záležitsti musí být ihned infrmváni členvé vedení škly a šklní metdik prevence. b) Škla pzve nejrychlejší cestu rdiče (záknné zástupce) prblémvéh žáka k jednání se šklu. Rdiče jsu před výchvnu kmisí škly seznámeni se všemi skutečnstmi případu, s prušením šklníh řádu, s návrhem výchvnéh patření, který dpručila a schválila pedaggická rada. Škla dpručí rdičům (záknným zástupcům) žáka specializvanu pmc dbrníků. Škla vyhtví dva zápisy z jednání výchvné kmise, jeden bdrží rdič, druhý zůstane ulžen ve škle. Škla nabídne rdičům pmc: mnitrvání dítěte, pravidelné schůzky rdič + třídní učitel, šklní metdik prevence a výchvný pradce. c) Všichni žáci škly jsu becnu frmu seznámeni s případem a jsu upzrněni na závažnst držení, přechvávání a užívání návykvé látky, a t nejen v areálu škly. Žáci jsu pdrbně seznámeni s tím, že: Žák, který prkazatelně zneužíval mamnu látku v areálu škly neb na akcích přádaných šklu, a tím prušil šklní řád, bude kázeňsky ptrestán dle šklníh řádu. d) Třída, v níž se vyskytnul prblém, bude mnitrvána, budu v ní pracvat dbrníci primární a sekundární prevence. e) Prběhne mimřádná schůzka rdičů třídy, ve které se případ vyskytnul. Všichni přítmní rdiče jsu infrmváni následujících prblémech: 1. C se ve třídě stal a jak se škla k případu pstavila. 2. Jak bude škla pracvat s rizikvu třídu a s rizikvým žákem v preventivní blasti. 3. Rdiče jsu vybídnuti ke splupráci při výskytu sciálně nežáducíh chvání, jsu seznámeni s účinky a příznaky užití návykvých látek dítětem a dále jsu seznámeni s náplní práce a knzultačními hdinami výchvnéh pradce a šklníh metdika prevence. 4. Rdiče jsu pdrbně seznámeni s tím, že: Dítě pd vlivem návykvé látky ve škle prušuje šklní řád (zákaz nšení, držení, distribuce a zneužívání návykvých látek v areálu škly, včetně sankcí, které z prušení tht zákazu vyplývají výchvná patření). 3. V případě pdezření, že žák zneužívá návykvé látky: Šklní metdik prevence, výchvný pradce, třídní učitel neb pvěřený pracvník ředitelem škly dle svých dbrných mžnstí a kmunikativních sciálních dvednstí: a) Pvede diskrétní šetření, phvr se žákem. Dpručí mu rzhvr s dbrníkem, např. přes Linku důvěry, dkáže h na dbrníky ze zdravtnickéh zařízení, pedaggick-psychlgické pradny (PPP), střediska výchvné péče (SVP). V případě mžné nedůvěry ze strany žáka k pracvníkům škly je nutná (již při prvním rzhvru) sučinnst dbrníků PPP, SVP, sciálních kurátrů, pracvníků ddělení péče dítě atd. Vzniklu situaci i nadále mnitruje. b) Při důvdném pdezření kntaktuje rdiče (záknné zástupce). V případě negativní reakce rdičů na sdělení skutečnsti a v případě, že rdiče nezařídí pr žáka další péči, uvědmí ddělení péče dítě, ddělení sciální prevence sciálníh dbru. c) V akutním případě, p průkazném zjištění zneužívání návykvých látek ve škle, neb v případě, že žák je prkazatelně vlivněn drgu (i alkhlem) v dbě vyučvání ředitel škly neb pvěřený pracvník škly: Uvědmí rdiče (záknné zástupce) a zárveň kntaktuje zdravtnické zařízení. Uvědmí ddělení péče dítě, ddělení sciální prevence sciálníh dbru. Distributra je třeba ihned hlásit na plicii. Zákn ukládá tent trestný čin (prdej, předávání neb výrba drg) překazit, cž se nejlépe udělá tím, že se známí! Terminlgické pznámky: uživatel je dítě (žák, jedinec), které drgy užívá (je na něh phlížen jak na nemcnéh) distributr je dítě (žák, jedinec), který drgy ddává uživateli (phled jak na pachatele) bě rle se můžu překrývat, ale nemusí užívání drgy u nás není trestné (všem ani zdaleka neznamená, že je nějak žáducí) prdej, předávání neb výrba drg u nás je trestné Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 16

17 6 Přílha č. 6 - Užívání mbilů 1. Žák může mít ve šklním zařízení a na akcích přádaných šklu mbilní telefn. Žák a jeh záknní zástupci beru na vědmí, že škla nenese žádnu dpvědnst za případnu ztrátu tht mbilníh zařízení. 2. V dbě přímé výuky musí být mbilní telefn žáka vypnutý a ulžen ve šklním bathu žáka. 3. Dbíjení mbilu v prstrách škly je zakázán. Neddržení ustanvení tht ddatku bude pvažván za prušení šklníh řádu. Vztahují se na něj ustanvení kázeňských patřeních tak, jak jsu stanvena ve Šklním řádu Gymnázia Valašské Klbuky. 4. V případě, že vyučující má u sebe mbilní telefn, je pvinen jej ještě před vstupem d třídy, kde uskutečňuje výuku, vypnut. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 17

18 7 Přílha č. 7 - Výchvná patření Škla uděluje jedntlivým žákům za účelem zajištění výchvné stránky vzdělávání následující výchvná patření: - pchvaly (třídníh učitele, ředitele škly) - napmenutí třídníh učitele, - důtky (třídníh učitele, ředitele škly) - pdmíněné vylučení ze škly, - vylučení ze škly. Zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka neb studenta vůči pracvníkům škly neb šklskéh zařízení se vždy pvažují za závažné zaviněné prušení pvinnstí stanvených tímt šklním řádem. Stejně tak v případě splužáků. Při prušení pvinnstí stanvených šklním řádem neb jinu šklsku legislativní nrmu lze pdle závažnsti tht prušení žákvi ulžit kázeňská patření, která jsu: 1. napmenutí třídníh učitele, 2. důtku třídníh učitele, 3. důtku ředitele škly, 4. Snížený stupeň z chvání Snížený stupeň z chvání - 3 a zárveň pdmínečné vylučení ze studia 6. vylučení ze vzdělávání. 1. Napmenutí třídníh učitele za 1 nemluvenu hdinu za 2 pzdní příchdy d vyučvání za bčasné zapmínání pmůcek d vyučvání (sešity, učebnice) za bčasné neddržení pvinnstí žáka neb přádkvé služby za známení 1. prušení zákazu pužívat mbilní telefn neb s ním manipulvat ve vyučvání 2. Důtka třídníh učitele: za 2 až 4 jedntlivě nemluvené hdiny neb nemluvenu část dne až 5. pzdní příchd d vyučvání za pravidelnu nepřipravenst na vyučvání (sustavné zapmínání sešitů, učebnic, dmácích úklů, prtklů apd.) za pakvané (nikliv sustavné) neddržvání pvinnstí žáka neb přádkvé služby za pužívání mbilníh telefnu v dbě vyučvání za 2. a další prušení zákazu vycházet přestávkách a vlných hdinách z budvy škly za 1. prušení zákazu kuření před budvu škly (hraničen pzemkem ve správě škly) za 2. a další prušení zákazu pužívat mbilní telefn neb s ním manipulvat ve vyučvání za hrubé zacházení se šklním majetkem 3. Důtka ředitele škly: za 5 až 9 jedntlivě nemluvených hdin neb 1 až 3 vyučvací dny, až 10. pzdní příchd d vyučvání za dluhdbé neb sustavně se pakující neddržvání pvinnstí žáka neb přádkvé služby, za pakvané prušvání šklníh řádu, nerespektváním zákazů vycházet přestávkách a vlných hdinách z budvy škly, pužívat mbilní telefny a jiná elektrnická zařízení v dbě vyučvání, kuřit ve všech prstrách škly i před budvu škly za pdvdy v mluvání absence a za lhaní Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 18

19 za první prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce alkhl, mamné a jedvaté látky neb přijít d škly neb na šklní akci již pd vlivem těcht látek, pkud se žák nedpustil sučasně jinéh přestupku, za který lze ulžit kázeňské patření 4. Snížený stupeň z chvání - 2 za 10 až 25 jedntlivě nemluvených hdin neb 4 až 5 vyučvacích dnů, za více než deset pzdních příchdů d vyučvání za hrubé a dluhdbé prušvání šklníh řádu v blasti výslvných zákazů za hrubé chvání vůči splužákům neb zaměstnancům škly za prjevy šikanvání splužáků a zneužívání návykvých látek ve škle za nedvlené zaznamenávání zvuku neb brazu při vyučvání za sustavně pakující se pdvdy a lhaní za druhé prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce alkhl, mamné a jedvaté látky a pžívat je neb přijít d škly neb na šklní akci již pd vlivem těcht látek za první prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce předměty zdraví a živtu nebezpečné a hržující (např. zbraně sečné neb bdné, prstředky paralyzující apd.) 5. Snížený stupeň z chvání - 3 a zárveň pdmínečné vylučení ze studia nad 25 jedntlivě nemluvených hdin neb více než 5 vyučvacích dnů, za zvláště hrubé slvní a úmyslné fyzické útky žáka vůči zaměstnancům škly za prkázané krádeže neb přestupky násilné pvahy spáchané ve škle za druhé prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce předměty zdraví a živtu nebezpečné a hržující (např. zbraně sečné neb bdné, prstředky paralyzující apd.) za prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce střelné zbraně včetně vzduchvých a plynvých za zvláště hrubé a dluhdbé prušvání šklníh řádu v blasti výslvných zákazů za pakvané prjevy šikanvání splužáků a zneužívání návykvých látek ve škle za pakvané nedvlené zaznamenávání zvuku neb brazu při vyučvání za třetí prušení zákazu přinášet d škly neb na šklní akce alkhl, mamné a jedvaté látky a pžívat je neb přijít d škly již pd vlivem těcht látek za prkázané krádeže neb přestupky násilné pvahy spáchané ve škle 6. Vylučení ze vzdělávání: za prušení šklníh řádu ve zkušební lhůtě pdmíněnéh vylučení (bez hledu na druh neb rzsah přestupku) za násilné prjevy šikanvání a za pkusy distribuci neb za distribuci návykvých látek ve škle za spáchání trestnéh činu krádeže neb jinéh násilnéh trestnéh činu spáchanéh ve škle neb na šklní akci Ppsané přestupky prti šklnímu řádu se vztahují vždy na jedn klasifikační bdbí, tj. plletí. Pkud se stejný přestupek žáka prti šklnímu řádu bude pakvat v následujícím klasifikačním bdbí, bude pužité kázeňské patření vždy stupeň přísnější než v bdbí předchzím. Ttéž platí pr pakvaný přestupek ze stejné kategrie v tmtéž klasifikačním bdbí. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 19

20 8 Přílha č. 8 Uknčení vzdělávání - Žák přestává být žákem škly Způsby uknčení vzdělávání před úspěšným vyknáním maturitní zkušky: - vylučení žáka ze škly (Šklský zákn, 31, dst. 4): Žák neb student přestává být žákem neb studentem škly neb šklskéh zařízení dnem následujícím p dni nabytí právní mci rzhdnutí vylučení, nestanví-li tt rzhdnutí den pzdější. - přestup žáka střední škly d jiné střední škly (Šklský zákn, 66, dst. 4): Žák přestává být žákem škly, z níž přestupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinu šklu. - přerušení vzdělávání (Šklský zákn, 66, dst. 5 a 6): Ředitel škly může žákvi, který splnil pvinnu šklní dcházku, přerušit vzdělávání, a t na dbu nejvýše dvu let. P dbu přerušení vzdělávání žák není žákem tét škly. - předčasné uknčení vzdělávání (Šklský zákn, 68): a) zanechání vzdělávání (dst. 1) Žák, který splnil pvinnu šklní dcházku, může zanechat vzdělávání na základě písemnéh sdělení dručenéh řediteli škly. Sučástí sdělení nezletiléh žáka je suhlas jeh záknnéh zástupce. Žák přestává být žákem střední škly dnem následujícím p dni dručení tht sdělení řediteli škly, ppřípadě dnem uvedeným ve sdělení zanechání vzdělávání, pkud jde den pzdější. b) neúčast žáka ve vyučvání (dst. 2) Jestliže se žák, který splnil pvinnu šklní dcházku, neúčastní p dbu nejméně 5 vyučvacích dnů vyučvání a jeh neúčast není mluvena, vyzve ředitel škly písemně zletiléh žáka neb záknnéh zástupce nezletiléh žáka, aby neprdleně dlžil důvdy žákvy nepřítmnsti; zárveň upzrní, že jinak bude žák psuzván, jak by vzdělávání zanechal. Žák, který d 10 dnů d dručení výzvy d škly nenastupí neb nedlží důvd nepřítmnsti, se psuzuje, jak by vzdělávání zanechal psledním dnem tét lhůty; tímt dnem přestává být žákem škly. c) žák nepstupil d vyššíh rčníku (dst. 3) Žák, který p splnění pvinné šklní dcházky nepstupil d vyššíh rčníku, přestává být žákem škly psledním dnem příslušnéh šklníh rku (k ) neb p tmt dni dnem následujícím p dni, kdy nevyknal pravnu zkušku neb neprspěl při hdncení v náhradním termínu, aneb dnem následujícím p dni nabytí právní mci rzhdnutí nepvlení pakvání rčníku. Uknčení vzdělávání p maturitní zkušce (Šklský zákn, 81, dst. 9): Žák přestává být žákem škly dnem následujícím p dni, kdy úspěšně vyknal maturitní zkušku. Nevyknal-li žák jednu neb bě části maturitní zkušky v řádném termínu, přestává být žákem škly 30. června rku, v němž měl vzdělávání řádně uknčit. Přílhy šklníh řádu GVK Stránka 20