Úvod do kvantové chemie
|
|
- Anna Ševčíková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úvod do kvatové cheme Operátory Postuláty kvatové mechaky Schrodgerova rovce Aprxmace vedoucí k Hartree-Fockově metodě Slaterův determat Hartree-Fock metoda Báze atomových orbtalů Korelačí eerge Metody výpočtu korelačí eerge
2 Operator algebra OPERATOR - a rule that trasform a gve fucto to aother fucto O f ( x, y) = g( x, y) Lear operator: O( f + f ) = O f + O f Commutator: O cf = co f [ P, Q] = PQ Q P Egefuctos ad egevalues: O f = k o k f k Egevalue Egefucto
3 Dracova otace: ( bracket ) Φ Φ * * ( x) Φ( x) dx ( x) H Φ( x) dx = Φ( x) Φ( x) = Φ Φ = Φ( x) H Φ( x) = Φ H Φ bra -vector ket -vector * ϕ Orthoormálí fukce ( x) ( x) dx = = j = 0... j j ϕ * ϕ = j δ j ( x) ( x) dx = = = ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ j Kroeckerova delta Hermtovský operators: * * * f ( x) Of ˆ ( x) dx = f ( x) Oˆ f ( x) dx Vlastí hodoty jsou reálá čísla! Vlastí fukce tvoří ÚPLNOU SADU ORTHONORMÁLNÍCH FUNKCÍ Φ = k f c k = Φ k ck k f
4 Srováí klascé a kvatové mechaky KLASICKÁ MECHANIKA Pohyb částce se řídí druhým Newtoovým zákoem: d x F = m a = m dt Záme-l pozc a rychlost částce v čase t 0 a sílu F => můžeme vypočítat souřadce a hybost v lbovolém okamžku => Úplý determsmus KVANTOVÁ MECHANIKA V důsledu prcpu eurčtost a emůžeme splt podmíky pro to, abychom mohl determovat budoucí stav systému. Postulujeme exstec vlové (stavové) fukce Ψ(x,t), která je fukcí souřadc a času. Pravděpodobostí pops: čtverec vlové fukce Ψ( x, t) dx Udává pravděpodobost s jakou bude v čase t systém mít souřadce x.
5
6 Φ AΦdτ a = * Φ Φdτ *
7 NAVOZENÍ KVANTOVÉ MECHANIKY Vyjdeme z Hamlotoovy formulace klascké mechaky: Celková eerge systému... H = T + V (u kozervatvího systému se H s časem eměí) Pohyb částce podél oxy x v potecálu V(x) =>. Pro studovaý systém vyjádříme T a V jako fukce souřadc a hybostí: T = mv = p m x x H E = px + V( x) m. Aplkuje prví postulát: px x H = x + V( x) m 3. Druhý postulát => exstuje Ψ(x) popsující stav systému 4. Aplkujeme čtvrtý postulát Hˆ Ψ = E Ψ k k k x + V( x) Ψ k( x) = EkΨk( x) m Schrödgerova rovce pro pohyb částce podél osy x
8 Obdobě můžeme sestavt Hamltoá a Schrödgerovu rovc pro jakýkolv systém.. Částce pohybující se ve 3-D. Atom vodíku 3. Atomy a molekuly obecě Hamltoá pro atom vodíku Hˆ e = ΔI Δe m m 4πε r I e 0 Hamltoá pro molekulu vody: H e e e m m πε πε πε Δ I Z I ZZ I J Δ I= I e = 0 I= = RI r 0 = j> r rj 0 I= J> I RI RJ = Kectc eergy of ucle Ketc eergy of electros Coulombc attracto ucle-electro Coulombc repulso elecrto-electro Coulombc repulso ucleus-ucleus Hˆ = Tˆ + Tˆ + Vˆ + Vˆ + Vˆ N e en ee NN
9 Vodíkový atom (atomy vodíkového typu) Jedý chemcký systém řeštelý přesě. Získaé vlové fukce vodíkové atomomé orbtaly výchozí vlové fukce pro řešeí Schrödgerov rovce pro molekuly Hˆ e = ΔI Δe m m 4πε r I e 0 Zaedbáme vzhledem k rozdílu hmotostí Hˆ = Δe m e' r e me e' ΔΨ ( xyz,, ) + E+ Ψ = 0 r Schrödgerov rovce Řešeí se hledá ve sférckých souřadcích: z = r.cosθ y = r.sθ sφ x = r.sθ cosφ r = x + y + z dxdydz = r dr sθdθ d φ
10 => Schrödgerova rovce ve sférckých souřadcích: Ψ(, r θ, φ) Ψ Ψ Ψ mr e' r + + sφ E Ψ = r r s θ φ sθ φ θ r Umožňuje separac proměých: ψ = R lm l l m () r Y (, θφ) Radálí Část (,l) Úhlová Část (l,m) R a Y se řeší samostatě. Ψ mr e' Ψ Ψ r + E sφ + Ψ = r r r s θ φ sθ φ θ
11 Eerge vodíkového atomu závsí pouze a hlavím kvatovém čísle! E Z e' Z e Z = 3,598 [ ev] a = = 8πε0a a(=a 0 )=0,59 Å e =,60 x 0-9 C ε 0 = 8,85 x 0 - F/m Bohrův poloměr áboj elektrou permtvta vákua Defce uly eerge Degeerace eerge
12 Atomová spektra atom vodíku Emsí spektrum atomu vodíku le 40, 434, 486, 656 m Balmer (885) pozorovaé vlové délky jsou ve vztahu: ν 3 Po objeveí Lymaov a Pascheov sére (řídící s podobým vztahem) Rydberg (890) obecý výraz: ν = R H R H = cm -
13 Řešeím Schrödgerov vlové fukce pro atomy vodíkového typu - Získáme jedoelektroové vlové fukce orbtaly - Čtverec vlové fukce udává pravděpodobost alezeí elektrou v daém bodě - Závsí a 3 kvatových číslech používáme je ke klasfkac orbtalu 3/ Z Zr/ a Ψ,0,0 = e π a 3/ Z Zr Ψ,0,0 = e 4 π a a Zr/a 5/ Z Zr /a Ψ,,0 = re 4 π a cosθ ( z rcosθ ) = => p z orbtal
14 7/ Z Zr /3a Ψ 3,,0 = re 8 6π a ( 3cos θ )
15 Atom hela Jedo atomové jádro a dva elektroy Hˆ e' e' e' = Δ Δ Δ + m m r m r r Zaedbáme I I e e Závsí a souřadcích elektrou Závsí a souřadcích obou elektroů Závsí a souřadcích elektrou Nedovolí ám separovat proměé Neumíme řešt aalytcky
16 Atom hela Hˆ e' e' e' = Δ Δ + m r m r r e e Úplé zaedbáí elektroové repulse Hrubá aproxmace! => Dovolí ám separovat proměé Hˆ = Hˆ + Hˆ Hˆ e' = Δ m e r Hˆ e' = Δ m e r Separace proměých v Hamltoáu ám dovolí hledat řešeí (vlovou fukc) ve tvaru produktu jedoeletroových fukcí (vezmeme ty z vodíkového atomu). Ψ (, ) = ψ () ψ ()
17 Řešíme dvě ezávslé (jedoelektroové) Schrödgerov rovce: H ˆ ψ () () ˆ () () = εψ H ψ = εψ Celková eerge systému bude součtem jedoelektroových eergí: E = ε+ ε Jako vlovou fukc vezmeme řešeí atomu vodíkového typu Z= (He + ): 3/ Z Zr/ a Ψ,0,0 = e π a Z e' ε = 3,598 54, 4[ ev ] = = a Totéž dostaeme pro druhý elektro (v aší aproxmac spolu elektroy eteragují) E = -08,8 ev
18 Jak spolehlvý je áš výsledek? Expermetálě změřeý prví ozačí potecál atomu He je 4,6 ev. Eerg zbylého elktrou v otu He + umíme spočítat jde o atom vodíkového typu: Z e' ε = 3,598 54, 4[ ev ] = = a Eerge atomu vodíku je 79,0 ev. Obrovská chyba ašeho výpočtu. Z rozdílu přesé a vypočteé eerge můžeme určt velkost repulse mez elektroy. Přblžě 30 ev. Iterakc mez elektroama emůžeme zaedbat. Musíme ajít způsob, jak vyřešt Schrödgerovu rovc pro víceelektroové systémy a přtom respektovat terakc mez elektroy.
19 Model ezávslých elektroů Formálě můžeme Hamltoá psát ve tvaru: = () + H (, ) h vj j> vj(,) V = j> = () T + V J V ee Závsí a souřadcích dvou elektroů - obecě elze řešt aalytcky. Efektví potecál - elektro se pohybuje ve zprůměrovaém pol ostatích elektroů Iterakce mez elektroy eí zaedbáa Je však zprůměrováa Elektroy se pohybují ezávsle Jejch pohyb eí korelová KORELAČNÍ ENERGIE
20
21 Model ezávslých elektroů Formálě můžeme Hamltoá psát ve tvaru: = () + H (, ) h vj j> vj(,) V = j> = () T + V J V ee Závsí a souřadcích dvou elektroů - obecě elze řešt aalytcky. Efektví potecál - elektro se pohybuje ve zprůměrovaém pol ostatích elektroů H = [ h( ) + V ( )] = = H '( ) Každý čle Hamltoáu působí pouze a jede z elektroů Celkovou vlovou fukc systému můžeme hledat ve tvaru produktu jedoelektroových fukcí
22 = H '( ) Ψ(,,..., ) = EΨ(,,..., ) Ψ(,,..., ) = ϕ ( ) = Původí stacoárí Schrödgerova rovce se rozpadá a jedoelektroovýh rovc. Abychom vyhověl atsymetrzačímu postulátu musíme celkovou vlovou fukc hledat ve tvaru Slaterova determatu (př záměě souřadce dvou elektroů vlová fukce změí zaméko). Ψ(,,..., ) = det( ϕ ) =! ϕ () ϕ ()!... ϕ ( ) ϕ () ϕ ()... ϕ ( ) ϕ () ϕ ()... ϕ ( )
23 Celková vlová fukce - ve tvaru produktové fukce (Slaterova determatu) sestávající z jedoelektroových vlových fukc ϕ V jakém tvaru jsou jedoelektroové fukce ϕ? Jedoelektroové vlové fukce molekul - MOLEKULOVÉ ORBITALY - hledáme ve tvaru leárí kombace vlových fukcí atomů: MO LCAO metoda MO, jedoelektroová vlová fukce Idex MO ϕ = b c χ μ μ μ = Idex AO AO, jedoelektroová vlová fukce BÁZOVÉ FUNKCE, báze {χ } MO z AO přesost aproxmace kotrolujeme pomocí změy velkost báze mmalzace eerge v závslost a c μ
24 Varačí teorém H Φ E Φ Přesá eerge 0 Zkusmá vlová fukce Aproxmatví vlová fukce dává eerg, která je vždy větší (ebo rova) E 0 Příklad 3 - atom He varačě Leárí varačí fukce: Φ = ck f k k W Podmíka pro alezeí ejvhodější varačí fukce (mmálí eerge): = 0 c => vede a systém sekulárích rovc: [ H WS ] c = 0 H = f H f S k = f f k k k Systém N leárích rovc o N ezámých - etrválí řešeí pouze je-l determat soustavy rove 0 b k = k k k
25 Borova-Oppehemerova aproxmace Atomová jádra považujeme za stacoárí - E J k = 0 H = T J + T e + V JJ =0 =kost. + V Je + V ee H = T e + V Je + V ee + kost. Jedoelektroová část Dvouelektroová část Elektroy se pohybují v potecálu jader o souřadcích R: H Ψ ( r, R) = E ( R) Ψ ( r, R) Hyperplocha potecálí eerge Úplá separace jaderého a elektroového pohybu Pohyb jader řešíme a získaé PES - kvatová ebo klascká dyamka pohybu jader
26 Δ = > = > = = = = + + Δ = H I I J J I J I j j I I I e I I I R R Z Z r r r R Z e e e m m πε πε πε Ketcká eerge jader Coulombcká atrakce elektro-jádro Ketcká eerge elektroů Coulombcká repulze elektro-elektro Coulombcká repulze jádro-jádro Hamltoá pro molekulu vody. 4 4 H kost r r r R Z j j I I I e e e m + + = Δ = > = = = πε πε Problémový čle!!
27 Cofgurato Iteracto (CI) Coupled Clusters (CC) Perturbato Theory (PT, MP) Electro correlato H Ψ = EΨ Bor-Oppehemer approxmato Model of depedet electros Product wave fucto (Slater determat) MO LCAO Hartre-Fock method (HF) Sememprcal methods (NDO, AM, PM3) Exteded Hückel Theory Hückel MO Addtoal approxmato No-teractg electros
28 Hartree-Fockova metoda H = () + (, ) h vj j> Ψ(,,..., ) = det( ϕ ) =! ϕ () ϕ ()!... ϕ ( ) ϕ () ϕ ()... ϕ ( ) ϕ () ϕ ()... ϕ ( ) E[ Ψ ] = Ψ H 0 Ψ δe[ Ψ] = Gealta metody spočívá v techckém řešeí - - postupě se řeší problém pro jedotlvé elektroy - jedotlvé elektroy se pohybují v zprůměrovaém potecálu ostatích elektroů
29 E [ Ψ] = Ψ H Ψ = h + ( J K ) j j = j Jedoelektroový tegrál h ( = ϕ ) h ϕ () Coulombcký tegrál J j ( j j j = ϕ ) ϕ () v (,) ϕ () ϕ () Výměý tegrál K j ( j j j = ϕ ) ϕ () v (,) ϕ () ϕ () δe[ψ]=0 => systém Fockových rovc F ϕ ' = ε ϕ ' F() = h() + ϕ j () v'(,) ϕ j () j= Řešeí Fockových rovc probíhá teračě - metoda ozačováa jako SCF
30 Closed-shell system: { } { α β Φ } B ϕb/, ϕb/ Φ ϕ = ϕ β β Φ ϕ = ϕ α α α α = ααds = β β = ψ(, ) vˆ ψ(, ) = ϕ () α() ϕ () β() ϕ () β() ϕ () α() ϕ () α() ϕ () β() ϕ () β() ϕ () α() = [ ] [ ] r = { ϕ () ϕ () ϕ () ϕ () α() α() β() β() ϕ () ϕ () ϕ () ϕ () α() β() α() β() ϕ () ϕ () σ() s = αoder β r r r α β = αβds = β α = 0 Sp-orbtal ~ x, y, z, s = Orbtal ~ x, y, z Sp-fucto ~ s (, ) Two-electro system: φ () φ () ϕ () α() ϕ () β() φ () φ () ϕ () α() ϕ () β() Ψ = = = = [ ϕ () α() ϕ () β() ϕ () β() ϕ () α() ] ϕ () ϕ () β() α() β() α() + ϕ () ϕ () ϕ () ϕ () α() α() β() β() } = J r OPEN SHELL E [ Ψ] = Ψ H Ψ = h + ( J j Kj ) = j E / ε CLOSED SHELL / / / E[ Ψ ] = Ψ H Ψ = h + ( J K ) j j = j Example: atom L
31 MO LCAO ϕ L c μ μ= = Hartree-Fock Fock-Roothaa χ μ SECULAR EQUATIONS L L L FOCK EQUATIONS L L Fˆ( ) c χ = ε c χ μ μ μ μ μ= μ= F c = ε S c c ( F εs ) = 0 μν μ μν μ μ μν μν μ= μ= μ= B B core μν μ f ν μν κλ κ= λ= L μ= = χ ˆ( f ) ν μ μ L μ= χ ε χ χ F = χ ˆ( ) χ = h + P ( μν κλ ) ( μλ κν ) c c ν μ μ = SCF procedure: ) Startg MO ~ set of c μ ) Calculate tegrals (μν κλ), S μν, h μν 3) Costructg P κλ 4) Costuctg F μν 5) Solvg Fock equatos => ew set of c μ 6) Check the covergece [back to 3] / * κλ = cκ jcλ j j= P Let computer to do t!
32 BASIS SET. Hydroge atom orbtals:. Slater-type orbtals: φ φ l Zr / a0 = Nr e STO [ ς / a0] = [( )!] l j bjr Yl, m j= 0 + / / ( ϑϕ, ) ς r r e Yl, m ( ϑϕ, ) 3. Gaussa orbtals: l x =l y = l z = 0 s l x + l y + l z = p φ GTO = l l l αr x y z Nx y z e l x + l y + l z = d (! 6 d-compoets) [Boys (Proc. R. Soc. A, 00 (950) 54)] Sgfcat dffereces betwee GTO ad STO descrpto of electos close to the ucleus
33 Cotracted GTO orbtals: φ ( ς =.4) 0.44 φ ( α = 0.7) s s STO GTO + = s 0.54 φgto( α 0.6) + = s 0.5 φgto( α 3.43) Example: STO-3G for C atom S D D D D D D+00 SP D D D D D D D D D+00 Bass set classfcato: mmal bass set double-ζ bs valece double -ζ bs trple-ζ bs polarzato fucto dffuse fucto α expoet Cotr. coef. for s Cotr. coef. for p
34
35 Example: 6-3G(d) bass set for carbo atom: Stadard bass: 6-3G(d) (5D, 7F) Bass set the form of geeral bass put: 0 S D D D D D D D D D D D D+00 SP D D D D D D D D D+00 SP D D D+0 D.00 α expoet Cotr. coef. for s Cotr. coef. for p
36 Bass sets Atom-cetered bass sets Gaussa Type Orbtals (GTO) Slater Type Orbtals (GTO) Numercal bass set N A N B N A+B A + B AB Iheret problem: Bass set superposto error (BSSE) Correcto for BSSE - couterpose correcto method Plae-wave bass set - for perodc systems - o BSSE
37 Stacoárí Schrödgerova rovce H Ψ = EΨ Metoda kofguračí terakce Metoda vázaých klastrů Poruchová teore Zahrutí el. korelace Borova-Oppehemerova aproxmace Model ezávslých elektroů Vlová fukce ve tvaru Slaterova determatu MO LCAO + varačí prcp Hartreeho-Fockova metoda (HF) Separace σ-π Neemprcké π-elektroové metody Zaedbáí ěkterých tegrálů Emprcké parametry Sememprcké π-elektroové metody Zaedbáí elektroové repulse Hückelova metoda MO Zaedbáí ěkterých tegrálů Emprcké parametry Sememprcké metody (NDO, AM, PM3) Metoda EHT Zaedbáí elektroové repulse Separace σ-π
38 Cofgurato Iteracto (CI) Coupled Clusters (CC) Perturbato Theory (PT, MP) Electro correlato H Ψ = EΨ Bor-Oppehemer approxmato Model of depedet electros Product wave fucto (Slater determat) MO LCAO Hartre-Fock method (HF) Sememprcal methods (NDO, AM, PM3) Exteded Hückel Theory Hückel MO Addtoal approxmato No-teractg electros
39 Correlato eergy E HF lmt No-relatvstc exp. Expermetal eergy Importace of electro correlato strogly deped o the ature of studed system/process. It may partally cacel out. Correlato eergy Electro correlato rases from the close proxmty of electros. To clude electro correlato electros must have a chace to escape away from other electros. Istead of usg sgle Slater determat we use combato of more Slater determats the wavefucto of the system. Vrtual orbtals Moo-, d-, tr,- excted determat from referece Slater determat Valece - uoccuped Valece - occuped Core orbtals Example: CH, lear CH Dyamc vs. statc correlato eergy
40 => sgle Slater determat s replaced by lear combato of may determats Φ = I C I Ψ I Varous methods dffer the specfcato of Slater determats lear expaso ad the crtera used search for optmal coeffcets C I If all Slater determat that ca be created wth the gve bass set are cosdered full CI (cofgurato teracto) Number of SD gve bass set: B=00, =50 N SD full ~0 45 N SD full B!( B+ )! ( / )!( / + )!( b / )!( b /+ )! Brllou s theorem: ˆ a Ψ H Ψ = 0 0 Slater-Codo s rules: majorty of tegrals formed by dfferet Slater determat vashes
41 Mooexcted determats: Bexcted determats: occ uocc S a a c a Ψ = Ψ occ uocc D ab ab cj j a j b a Ψ = Ψ Tr- ad tetra-exctato Ψ = 0 ϕ () ϕ ()... ϕ () ϕ() ϕ()... ϕ()! ϕ ( ) ϕ ( )... ϕ ( ) Ψ = a ϕ () ϕ ()... ϕ () ϕ() ϕa()... ϕ()! ϕ ( ) ϕ ( )... ϕ ( ) a a Cofgurato teracto (CI) Wavefucto the form: Varato theorem appled Search oly for C coeffcets of CI expaso MO are kept fxed (coeffcets c does ot chage) Varous mplemetatos (CID, CISD, CISDTQ,..) Not sze cosstet! Davdso correcto for sze cosstecy: (-c 0 ).E correl Applcatos Moder varat of CI method: AQCC, ACPF CI S D T Q Φ = c0ψ 0 +Ψ +Ψ +Ψ +Ψ +... CISD - el ~ 00% E(corr) - 00el ~ 60% E(corr) Example: He He
42 Coupled Clusters (CC) Tˆ Ψ = e Ψ HF T ˆ 3 3 Tˆ = Tˆ + Tˆ + Tˆ Tˆ e = + Tˆ + (!) Tˆ + (3!) Tˆ + = 3 N k k Tˆ k! Wave fucto 3! Taylor expaso = + ˆ + ˆ + ˆ + Ψ 3 Ψ ( T T T ) HF Eg., double exctato Tˆ Ψ = t Ψ ˆ Ψ= ˆ T T t Ψ ab ab ab ab j j j j j< a b< a j< a b< a CID CID Φ = ( + Tˆ ) Ψ Φ = ( + Tˆ ˆ + T ) Ψ CCD CCD HF HF = t t Ψ j< k l< k a b< a c d< c Makes t sze-cosstet! ab cd abcd j kl jkl
43 CCSD CCSD(T), CCSDT qute precse sze cosstet best route method for descrpto of dyamc el. correlato QCISD(T) - eglects some of T T cross-terms - oly small computer savg, lost of accuracy
44 PERTURBATION THEORY System of terest: Referece (kow) system: Perturbato (small!): Hˆ Ψ = E Hˆ 0Ψ = E Ψ Vˆ Hˆ ' = Hˆ Hˆ Raylegh-Schrödger formulato (o-degeerate systems) Ψ (0) (0) (0) 0 Itroducg a orderg parameter λ ad expad egefuctos ad egevalues Taylor seres: k ( k ) Ψ Ψ = k k! λ λ= 0 E ( k ) = Hˆ = Hˆ + λhˆ ' 0 E = E + λe + λ E + (0) () () Ψ =Ψ + λψ + λ Ψ + (0) () () k E k k! λ λ= 0 Hˆ Ψ + λ( Hˆ ' Ψ + Hˆ Ψ ) + λ ( Hˆ ' Ψ + Hˆ Ψ ) + = (0) (0) () () () = E Ψ + λ( E Ψ + E Ψ ) + λ ( E Ψ + E Ψ + E Ψ ) + (0) (0) () (0) (0) () () (0) () () (0) () Results caot deped o λ depedet equatos for each λ k Usg termedate ormalzato + addtoal mapulato:
45 E = E + E + E + E E (0) () () () (0) (0) () = Ψ Hˆ ' Ψ = Ψ Hˆ ' (0) (0) m E Ψ E (0) (0) m m (0) () () Ψ =Ψ +Ψ +Ψ + Ψ Hˆ ' Ψ Ψ = Ψ (0) (0) () m (0) (0) (0) m m E Em PT for electro correlato - Moller-Plesset formulato Perturbato ˆ ' HF H = r v ( ) j < j ε + ε ε ε (0) () () HF ab rs ab sr MP E E E E E = + + = + = E HF occ occ vrt vrt a b r s a b r s Sze-cosstet, ovaratoal MP, MP3, MP4 MP - cheapest post-hf method for electro correlato Most popular method Ca be close to 0!
46 He atom - varous approaches Hˆ He Ze Ze e = Δ Δ + m m 4πε r 4πε r 4πε r e e e' = e 4πε 0 Hˆ He Ze' Ze' e' = Δ Δ + m r m r r e e ĥ ĥ ˆv Exact value: E He+ + IP(He) = ,90357 = a. u. Exact eergy of He + : Z E = He+ 0.5 au.. Expermet a.u. = 7.4 ev = 67.5 kcal/mol
47 . Electro repulso completely eglected ˆ ˆ ˆ 3/ => H = h+ h ˆ Ze' Z hψ () = Δ exp ( Zr/ a0) = => Ψ (, ) = ψ() ψ() me r π a0 => E = ε+ ε = Z = ( au..) E He = a.u. Error: +,09643 a. u.. Electro repulso treated as perturbato Hˆ He Ze' Ze' e' = Δ Δ + m r m r r e e E = Ψ H ˆ ' Ψ Ĥ 0 6 π π π π () (0) (0) Ze' Zr/ a0 Zr/ a0 = e e r 6 r s θ s θdrdrdθdθd φdφ a0π = r Ze' 5 = = au.. =.50.. au 8a0 4 E He ~ E (0) + E () = a.u. Error: a. u. ˆ ' H
48 E () (0) ˆ ' (0) Ψm H Ψ = = au.. E E (0) (0) m m E He ~ E (0) + E () + E () = a.u. Error: a. u. Note: covergece of PT wth H ~electro repulso s ot early as good geral. 3. Varato mprovemet of the wave fucto 3/ ξ ψ () = exp / ( ξr a ) 0 π a0 5 e' => E = ( Z ) 6 a 0 E He ~ = a.u. Error: a. u.
49 4. Hartree-Fock descrpto Hartree-Fock descrpto BASIS No. No. of HF Orbtal SET of bf prm. G Eergy E. sto-3g G G G G(d,p) tzvp cc-pvdz cc-pvtz cc-pvqz ,85 cc-pv5z , Total Eergy -,854 -,856 -,858 -,86 -,86 -,864 HF lmt bass set sze : cc-pvdz - ccpv5z He atom NOTE: oly s-fuctos play a role
50 5. Post-HF descrpto Method 6-3G 6-3G(d,p) hf mp mp mp CID CISD CCD CCSD Notes: CID/CCD ad CISD/CCSD gves the same eerges CID ad CISD does ot gve the same eerges CPU depedece o the sze of the system: Bass set # BF E(HF) full CI cc-pvdz cc-pvtz cc-pvqz cc-pv5z Method Formal Actual SCF B 4 B.7 MP OB 4 O B 3 MP4, QCISD(T) O 3 V 4 O 3 V 4 Full CI ((O+V)!/O!V!) B total umber of bass fuctos O umber of occuped orbtals V umber of uoccuped orbtals
51 CCSD(T) Statoary Schrödger equato H Ψ = EΨ MP Electro correlato Expaso over Slater det. Φ= C0Ψ 0 + CSΨ S + CDΨ D + No-relatvstc Hamltoa Bor-Oppehemer approxmao occ Electro Desty ρ( r) ϕ ( r) Oe-el. Fuctos Tradtoal Ab to = ϕ() = c μ χ μ () DFT μ Hybrd fuctoals B3LYP, B3PW9,... Geeralzed gradet approxmato (GGA) E E[ ρ, ρ] PW9, BP86, BLYP, PBE,... Post-HF methods Model of depedet electros ˆ el eff H (, j) V () No-teractg referece system Koh-Sham orbtals Hartree-Fock method φ () HF orbtals Ψ (,,..., ) = det ϕ() ϕ()... ϕ( )! Electro correlato eglected Local desty approxmato LDA (LSD, SVWN) E E[ ρ]
52 Kvatová cheme Stacoárí Schrödgerova rovce H Ψ = EΨ Řešeí Řada aproxmací (určují spolehlvost) E 0 (R)... Eerge systému Ψ 0 (R,,, )... Vlová fukce Ψ 0 (R,,, ) ΨΨ... hustota pravděpodbost Ψ Ô Ψ... hodoty pozorovatelých fyzkálích velč pro daé R E 0 (R) Kostrukce PES Geometre molekul Vlastost závsející a pohybu jader Příklady použtí kvatově mechackého jsou předmětem ásledujícíh předášek Geometre molekul, akvačí barery chemckých reakcí Elektrcké a magetcké vlastost Rotačě vbračí spektroskope NMR, EPR
53 Spolehlvost výpočetí cheme Malé molekuly (oty) v plyé fáz: -malý počet elektroů dovoluje použtí drahých metod vysoká spolehlvost, hovoříme o spektroskopcké přesost Velké molekuly a molekuly v kodezovaé fáz: - musíme se spokojt s méě přesým metoda žší spolehlvost Praktcky jakákolv vlastost systému může být modelováa Kvaltatvě korektí pops (za předpokladu vhodé volby modelu a metody) Kvattatví shoda s expermetem mohem áročější úloha, e vždy řeštelá Velké ároky a použtou metodu Velké árodky a použtý model
54 Selectg a proper model/method: Compromse betwee model sze ad method relablty IPF sememprcal LDA GGA hybrd DFT MP CCSD(T) Relablty of method Sze of the model Represetatve (relable) model Approxmatve method (less relable) Urelable model Relable electroc structure Commo compromse
55 Lterature: R. Polák a R. Zahradík: Kvatová cheme, SNTL, Praha 985. P. Čársky a M. Urba: Ab to výpočty v chem, SNTL, Praha 985. J. Fšer: Úvod do kvatové cheme, Academa, Praha 983. I. Lev: Quatum Chemstry, Pretce Hall, New Jersey 99. A. Szabo a N. S. Ostlud: Moder Quatum Chemsty, McGraw-Hll, New York 98. W. Koch ad M. Holthause: A Chemst s Gude to DFT, Whley-VCH, 000.
Hartre-Fock method (HF)
Cofgurato Iteracto (CI) Coupled Clusters (CC) Perturbato Theory (PT, MP) Electro correlato H Ψ = EΨ Bor-Oppehemer approxmato Model of depedet electros Product wave fucto (Slater determat) MO LCAO Hartre-Fock
Víceck f Podmínka pro nalezení nejvhodnější variační funkce (minimální energie): = 0
Varačí teorém W Φ H Φ = ΦΦ E 0 Aproxmatví vlová fukce dává eerg, která je vždy větší (ebo rova) E 0 Leárí varačí fukce: Φ = k k W Podmíka pro alezeí ejvhodější varačí fukce (mmálí eerge): = 0 ck f c =>
VíceHartreeho-Fockova metoda (HF)
Stacionární Schrödingerova rovnice H Ψ = EΨ Metoda konfigurační interakce Metoda vázaných klastrů Poruchová teorie Zahrnutí el. korelace Bornova-Oppenheimerova aproximace Model nezávislých elektronů Vlnová
VíceMetody zkoumání závislosti numerických proměnných
Metody zkoumáí závslost umerckých proměých závslost pevá (fukčí) změě jedoho zaku jedozačě odpovídá změa druhého zaku (podle ějakého fukčího vztahu) (matematka, fyzka... statstcká (volá) změám jedé velčy
Více5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
VíceNejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
VíceIV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
VíceKorelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d
Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím
VíceOdhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Ig. Mchal Dorda, Ph.D. Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl σ atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt
VíceRegrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n
Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
VíceSpolehlivost a diagnostika
Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore
Více[ jednotky ] Chyby měření
Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá
Více4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností
4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.
VíceInterpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2
Iterpolace pomocí sple křvky dáo: bodů v rově úkol: alézt takovou křvku, která daým body prochází y f f 2 f 0 f x0 x... x 2 x x Iterpolace pomocí sple křvky evýhodou polyomálí terpolace změa ěkterého z
VíceOdhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme
VíceP1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VícePoznámky k přednášce Kvantová mechanika. PřF MU v Brně, únor - květen (upraveno v prosinci 2003) Michal Lenc
Pozámky k předášce Kvatová mechaka PřF MU v Brě úor - květe 997 (upraveo v prosc 3) Mchal Lec Prcp superposce 4 Feymaova formulace4 Formulace Ladaua a Lfšce4 Matematcký pops5 Základí pops5 Axomy 5 3 Reprezetace
VíceOperátory a maticové elementy
Operátory a matice Operátory a maticové elementy operátory je výhodné reprezentovat maticemi maticové elementy operátorů jsou dány vztahy mezi Slaterovými determinanty obsahujícími ortonormální orbitaly
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP Záko velkých čísel, cetrálí lmtí věta PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Lbor Žák SP Záko velkých čísel, cetrálí lmtí věta Lbor Žák Kovergece podle pravděpodobost Posloupost áhodých proměých,,,, koverguje
VíceZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ AKULTA STAVEBNÍ ING. JIŘÍ KYTÝ, CSc. ING. ZBYNĚK KEŠNE, CSc. ING. OSTISLAV ZÍDEK ING. ZBYNĚK VLK ZÁKLADY STAVEBNÍ ECHANIKY ODUL BD0-O SILOVÉ SOUSTAVY STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ
VíceP. Girg. 23. listopadu 2012
Řešeé úlohy z MS - díl prví P. Girg 2. listopadu 202 Výpočet ity poslouposti reálých čísel Věta. O algebře it kovergetích posloupostí.) Necht {a } a {b } jsou kovergetí poslouposti reálých čísel a echt
VíceKvantová teorie elementární základy
Kvtová teore elemetárí zákldy Toy Hey, Ptrk Wlters Nový kvtový vesmír Překld Mrt Žofk, váz. s přeblem, 43 str, ISBN 8-7363--, řd zp Co byste měl zát l Zářeí čerého těles by Jeff Juste https://www.youtube.om/plylst?
Vícezákladním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
VíceMATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor SP Náhodý vektor Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu eho výsledek a
Více9. Měření závislostí ve statistice. 9.1. Pevná a volná závislost
Dráha [m] 9. Měřeí závslostí ve statstce Měřeí závslostí ve statstce se zývá především zkoumáím vzájemé závslost statstckých zaků vícerozměrých souborů. Závslost přtom mohou být apříklad pevé, volé, jedostraé,
VíceVýstup a n. Vstup. obrázek 1: Blokové schéma a graf paralelní soustavy
Paralelí soustava Vstup a a Výstup a Vstup a Výstup a a obrázek : Blokové schéma a graf paralelí soustavy paralelí soustava je v bezporuchovém stavu je-l v bezporuchovém stavu prvek (tzv. adbytečé spojeí
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách
Více2. Definice plazmatu, základní charakteristiky plazmatu
2. efiice plazmatu, základí charakteristiky plazmatu efiice plazmatu Plazma bývá obyčejě ozačováo za čtvrté skupeství hmoty. Pokud zahříváme pevou látku, dojde k jejímu roztaveí, při dalším zahříváí se
Více8 NELINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY
8 NELINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY 8 Tvorba eleárího regresího modelu Postup tvorby eleárího regresího modelu se dá rozčlet do těchto kroků: Návrh regresího modelu Obvykle se jako eleárí regresí model používá
Více, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle
Měřeí závslostí. Průběh závslost spojtá křvka s jedoduchou rovcí ( jedoduchým průběhem), s malým počtem parametrů, která v rozmezí aměřeých hodot vsthuje průběh závslost, určeí kokrétího tpu křvk (přímka,
VíceUniverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
Více6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
VíceChyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
VíceElectron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected
CCSD(T) Stationary Schrödingr quation H Ψ = EΨ MP Elctron corrlation Expansion ovr Slatr dt. Φ= C0Ψ 0 + CSΨ S + CDΨ D + Non-rlativistic Hamiltonian Born-Oppnhimr approximaion occ Elctron Dnsity ρ( r) ϕ
VíceHartreeho-Fockova metoda (HF)
Staonární Shrödngerova rovne H Ψ = EΨ Metoda konfgurační nterake Metoda vázanýh klastrů Poruhová teore Zahrnutí el. korelae Bornova-Oppenhemerova aproxmae Model nezávslýh elektronů Vlnová funke ve tvaru
VíceMatematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu
VíceOptimalizace portfolia
Optmalzace portfola ÚVOD Problémy vestováí prostředctvím ákupu ceých papírů sou klasckým tématem matematcké ekoome. Celkový výos z portfola má v době rozhodováí o vestcích povahu áhodé velčy, eíž rozložeí
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: Petr Česák Datum měřeí:.3.000 Studjí rok: 999-000, Ročík: Datum odevzdáí: 6.3.000 Studjí skupa: 5 Laboratorí skupa:
Více3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
VíceTéma 2 Přímková a rovinná soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma 2 Přímková a rová soustava sl Přímková soustava sl ový svazek sl Statcký momet síly k bodu a dvojce sl v rově Obecá rová soustava sl ová soustava rovoběžých
Více5 PŘEDNÁŠKA 5: Jednorozměrný a třírozměrný harmonický oscilátor.
5 PŘEDNÁŠKA 5: Jedorozměrý a třírozměrý harmoický oscilátor. Půjde o spektrum harmoického oscilátoru emá to ic společého se spektrem atomu ebo se spektrálími čarami atomu. Liší se to právě poteciálem!
VíceMendelova univerzita v Brně Statistika projekt
Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
VíceIterační výpočty projekt č. 2
Dokumetace k projektu pro předměty IZP a IUS Iteračí výpočty projekt č. 5..007 Autor: Václav Uhlíř, xuhlir04@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Iformačích Techologii Vysoké Učeí Techické v Brě Obsah. Úvodí defiice.....
VíceÚVOD DO KVANTOVÉ CHEMIE
ÚVOD DO KVANTOVÉ CHEME. Navození kvantové mechanky Postuláty kvantové mechanky, základy operátorové algebry, navození kvantové mechanky, jednoduché modely.. Vodíkový atom 3. Základní aproxmace používané
VíceAb-inito teoretické výpočty pozitronových parametrů
Teoe fukcoálů hutoty (DFT) Koh, Sham 965 fukcoál = fukce jé fukce - zde elektoové hutoty () Bo Oppehemeova apoxmace elektoy v pevé látce e pohybují v exteím potecálu elektckého pole od ehybých otů vlová
VíceVícečlenné kinematické řetězce (šesti-, osmi-, desetičlenné-)
Vícečleé kematcké řetězce (šest-, osm-, desetčleé-) Zpracoval: Jří Mrázek, Mart Bílek Pracovště: Techcká uverzta v Lberc katedra textlích a jedoúčelových strojů I-TECH, ozačuje společý projekt Techcké
Více11. Časové řady. 11.1. Pojem a klasifikace časových řad
. Časové řad.. Pojem a klasfkace časových řad Specfckým statstckým dat jsou časové řad pomocí chž můžeme zkoumat damku jevů v čase. Časovou řadou (damcká řada, vývojová řada) rozumíme v čase uspořádaé
VíceTesty statistických hypotéz
Úvod Testy statstckých hypotéz Václav Adamec vadamec@medelu.cz Testováí: kvalfkovaá procedura vedoucí v zamítutí ebo ezamítutí ulové hypotézy v podmíkách ejstoty Testy jsou vázáy a rozděleí áhodých velč
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
PRAVDĚPODOBNOT A TATITIKA Přpomeutí pojmů,, P m θ, R θ R - pravděpodobostí prostor - parametrcký prostor - parametrcká fukce,, T - áhodý vektor defovaý a pravděpodobostím prostoru,, P θ s hustotou f x,
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
VíceAb initio výpočty v chemii a biochemii
Ab initio výpočty v chemii a biochemii Doc. RNDr. Ing. Jaroslav Burda, CSc., jaroslav.burda@mff.cuni.cz Dr. Vladimír Sychrovský vladimir.sychrovsky@uochb.cas.cz Studijní literatura Szabo A., Ostlund N.S.
VíceVY_52_INOVACE_J 05 01
Název a adresa školy: Středí škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková orgazace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačího programu: OP Vzděláváí pro kokureceschopost, oblast podpory 1.5 Regstračí
VíceIAJCE Přednáška č. 12
Složitost je úvod do problematiky Úvod praktická realizace algoritmu = omezeí zejméa: o časem o velikostí paměti složitost = vztah daého algoritmu k daým prostředkům: časová složitost každé možiě vstupích
VíceKomplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
VíceModelové výpočty na H 2 a HeH +
Modelové výpočty na H 2 a HeH + Minimální báze Všechny teoretické poznatky je užitečné ilustrovat modelovým výpočtem. Budeme aplikovat Hartree-Fockovy výpočty na uzavřených slupkách systémů H 2 a HeH +.
VíceAnalytická geometrie
MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzta Na Rybíčku, 746 0 Opava DENNÍ STUDIUM Aalytcká geometre Téma 3.: Aí zobrazeí Dece 3.. Zobrazeí aího prostoru A do aího prostoru A se azývá aí zobrazeí, estlže má ásleduící
VíceS1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák
SP Popsá statstka Popsá statstka Lbor Žák SP Popsá statstka Lbor Žák Základí zdroje : skrpta Mateatka IV - doc. RNDr. Z. Karpíšek, CSc. ateatka o le - http://athole.fe.vutbr.cz/ Základ ateatcké statstk
VíceAtom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =
Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?
VíceSoustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný
Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod
VíceMETODY VÝPOČETNÍ CHEMIE
METODY VÝPOČETNÍ CHEMIE Metody výpočetní chemie Ab initio metody Semiempirické metody Molekulová mechanika Molekulová simulace Ab initio metody Ab initio - od počátku Metody kvantově-mechanické vycházejí
VíceUžití binomické věty
9..9 Užití biomické věty Předpoklady: 98 Často ám z biomického rozvoje stačí pouze jede kokrétí čle. Př. : x Urči šestý čle biomického rozvoje xy + 4y. Získaý výraz uprav. Biomický rozvoj začíá: ( a +
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
VíceUSTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH
USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou
Více8. Zákony velkých čísel
8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy
VíceU. Jestliže lineární zobrazení Df x n n
MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zmí semestr 999/ 3. Iverzí a mplctí zobrazeí V této kaptole uvádíme dvě důležté věty, které acházeí aplkace v moha oblastech matematky: Větu o verzím a větu o
VíceRegresní a korelační analýza
Regresí a korelačí aalýza Závslost příčá (kauzálí). Závslostí pevou se ozačuje případ, kdy výskytu jedoho jevu utě odpovídá výskyt druhé jevu (a často aopak). Z pravděpodobostího hledska jde o vztah, který
VíceTéma 6: Indexy a diference
dexy a dferece Téma 6: dexy a dferece ředáška 9 dvdálí dexy a dferece Základí ojmy Vedle elemetárího statstckého zracováí dat se hromadé jevy aalyzjí tzv. srováváím růzých kazatelů. Statstcký kazatel -
VíceIterační metody řešení soustav lineárních rovnic
Iteračí metody řešeí soustav lieárích rovic Matice je: diagoálě domiatí právě tehdy, když pozitivě defiití (symetrická matice) právě tehdy, když pro x platí x, Ax a ij Tyto vlastosti budou důležité pro
VíceExperimentální postupy. Koncentrace roztoků
Experimetálí postupy Kocetrace roztoků Kocetrace roztoků možství rozpuštěé látky v roztoku. Hmotostí zlomek (hmotostí proceta) Objemový zlomek (objemová proceta) Molárí zlomek Molarita (molárí kocetrace)
Více( NV, )} Řešením Schrödingerovy rovnice pro N částic
Partčí fuc { E ( V, )} Řším Schrödgrovy rovc pro částc Zdoduší (?) H = H E = E Ψ= Ψ BOSOY stavy sou obsazováy bz omzí FERMIOY frmoy mohou být v stém stavu Přílady: Ply (ízý tla) => mzmolulové trac zadbáy
VíceTéma 11 Prostorová soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra
VíceChemická struktura B
Chemcká struktura B Elektronová struktura molekul Lubomír Rulíšek, Martn Srnec rulsek@uochb.cas.cz; srnec@h-nst.cas.cz (2016/17: pondělí CH3 8:10 9:40, CH3 9:50 10:35) 1 Přednáška 6: Od vodíku k protenům
VíceEKONOMETRIE 9. přednáška Zobecněný lineární regresní model
EKONOMETRIE 9. předáška Zobecěý lieárí regresí model Porušeí základích podmíek klasického modelu Metoda zobecěých emeších čtverců Jestliže sou porušey ěkteré podmíky klasického modelu. E(u),. E (uu`) σ
VíceL A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATED RA F YZIKY L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y Jméo TUREČEK Daiel Datum měřeí 8.11.2006 Stud. rok 2006/2007 Ročík 2. Datum odevzdáí 15.11.2006 Stud.
Vícef x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )
DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce
Více1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
Matematka IV PRAVDĚPODOBNOT A TATITIKA Lbor Žák Matematka IV Lbor Žák Regresí aalýza Regresí aalýza zkoumá závslost mez ezávslým proměým X ( X,, X k a závsle proměou Y. Tato závslost se vjadřuje ve tvaru
Vícea další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.
Předáška č. 8 Testováí rozptylu, testy relatví četost, testy dobré shody, test ezávslost kvaltatvích zaků Testy rozptylu Testy se používají k ověřeí hypotézy o určté velkost rozptylu a k ověřeí vztahu
Více1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
Více14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
VíceNáhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
Víceveličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
VíceFYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová
VíceMATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce
MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost
Více2.4. Rovnováhy v mezifází
2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze
VíceKapitola 5 - Matice (nad tělesem)
Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
VíceNMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019
Jméo: Příklad 2 3 Celkem bodů Bodů 0 8 2 30 Získáo 0 Uvažujte posloupost distribucí {f } + = D (R defiovaou jako f (x = ( δ x m, kde δ ( x m začí Diracovu distribuci v bodě m Najděte limitu f = lim + f
Více