14. cvičení z Matematické analýzy 2

Podobné dokumenty
14. cvičení z Matematické analýzy 2

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

13. cvičení z Matematické analýzy 2

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

10. cvičení z Matematické analýzy 2

II. 5. Aplikace integrálního počtu

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

8. cvičení z Matematiky 2

x + F F x F (x, f(x)).

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

4. cvičení z Matematiky 2

Výpočet obsahu rovinného obrazce

VEKTOROVÁ POLE Otázky

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

17 Křivky v rovině a prostoru

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

14. Věty Gauss-Ostrogradského, Greenova a Stokesova věta

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

Matematika II: Testy

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

26. listopadu a 10.prosince 2016

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematické metody v kartografii

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství MATEMATIKA 2

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Pružnost a plasticita II

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Stereometrie metrické vlastnosti 01

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Matematika pro chemické inženýry

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Hlavní body - magnetismus

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Na vyřešení tohoto úkolu zavedeme tzv. křivkové integrály. Mám rád hezké křivky...

5. cvičení z Matematiky 2

U V W xy 2 x 2 +2z 3yz

7.5.8 Středová rovnice elipsy

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Digitální učební materiál

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Skalární a vektorový popis silového pole

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Transkript:

4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi y, x y x v prvním kvdrntu. Křivk je orientován v kldném smyslu tj. proti směru hodinových ručiček). Podle Greenovy věty pro pole F F, F 2 ) máme F d s ds, kde výrz n prvé strně si můžeme pmtovt jko F 2 x F x. Je to nlogie rotce pole jkéhosi víru v F F 2 dném bodě) ve třech dimenzích. Interpretcí Greenovy věty je to, že víry pole uvnitř oblsti se v sousedních bodech vyruší zbyde jen vír n okrji oblsti. áme tedy oblst : x & y x. Její hrnicí je po částech diferencovtelná křivk, která má orientci odpovídjící použití Greenovy věty. Dále je F 2 x F 8xy2 6xy 2 2xy 2 proto F d s ds 2xy 2 ds x 2xy 2 dy dx 2 x dx 2. 4.2 použití Greenovy věty) rčete i) yx 2 + ) dx + xy 2 ) dy kde je kldně orientovná hrnice obdélník,, 2. ii) xy + y) dx + xy + x) dy kde : x 2 + y 2 2x & y, se zápornou orientcí.

V obou příkldech můžeme použít Greenovu větu. ) i) Zápis znmená, že máme pole F x, y) yx 2 + ), xy 2 ). Orientce křivky odpovídá použití Greenovy věty pro oblst : x & y 2. Dále je proto F 2 x F y2 x 2 + ) F d s ds 2 y 2 x 2 2 ds y 2 x 2 2 dy dx 2 2 4 2. ii) Zde máme pole F ) x, y) xy + y, xy + x. Orientce křivky je nyní opčná než je v Greenově větě. usíme proto ještě otočit znménko v integrálu. Oblst, kterou ohrničuje je půlkruh : x ) 2 + y 2 & y. Dále je proto máme F d s F 2 x F y + x + ) y x F d s ds x y ds [ x r cos ϕ ] yr sin ϕ r ϕ π π r cos ϕ r sin ϕ + )r dr dϕ π cos ϕ sin ϕ) + 2 dϕ 2 + π 2. 4. Greenov vět) Pomocí Greenovy věty spočítejte i) y 2 dx + xy dy kde 2 je hrnice mezikruží určeného záporně orientovnou kružnicí s poloměrem 2 středem v počátku kldně orientovnou kružnicí 2 s poloměrem středem tké v počátku. ii) y e sin x ) dx + 7x + y 4 + ) dy Pge 2

kde je kldně orientovná kružnice x 2 + y 2 9. iii) x 4 dx + xy dy kde je kldně orientovná hrnice trojúhelníku s vrcholy A, ), O, ), B, ). i) Orientce hrnice mezikruží odpovídá orientci pro Greenovu větu správná orientce znmená, že při postupu podél hrnice máme oblst po levé strně). Nše oblst je tvru : x 2 + y 2 2 2 pole je F x, y) y 2, xy ). ůžeme proto psát F d s 2π 2 ds y 2y ds y ds r 2 cos ϕ dr dϕ ii) Nše oblst je kruh o poloměru 2 2π r 2 dr cos ϕ dϕ. : x 2 + y 2 2 [ xr cos ϕ ] yr sin ϕ r 2 ϕ 2π pole je F x, y) y e sin x, 7x + ) y 4 +. Orientce křivky je v souhlse s Greenovou větou. ůžeme proto psát s využitím znlosti obshu kruhu) F d s ds 7 ) ds 4 ds 4 π 2 6π. Je vidět, že původní křivkový integrál bychom těžko počítli, le s využitím Greenovy věty je výpočet sndný. iii) Trojúhelník popíšeme jko : y & x y pole je F x, y) x 4, xy ). Orientce křivky je v souhlse s Greenovou větou. ůžeme proto psát F d s ds y ds y y dx dy y y) dy 2 6. Pge

4.4 Stokesov vět) Pomocí Stokesovy věty spočítejte F d s, i) kde F x, y, z) y 2 z 2, z 2 x 2, x 2 y 2 ) je řez kostky J, rovinou x + y + z 2. Orientce okrje je určen pořdím bodů 2,, ), ),, 2, 2, ). ii) kde F x, y, z) xz, 2xy, xy) je hrnice části roviny x + y + z, která je v prvním oktntu. Okrj plochy je orientovný v záporném smyslu při pohledu seshor. Stokesov vět je zobecnění Greenovy věty z R 2 do R orientovná ploch, jejíž je křivk nyní okrjem, už může být různě zkřivená v prostoru): F d s rot F ) ds, kde rot F ) : F i j k x z F F 2 F F F 2 z, F z F x, F 2. Orientce plochy jejího okrje musí být v souldu to pomocí prvidl prvé ruky vztyčený plec poblíž okrje ukzuje směr orientce plochy prsty směr orientce okrje). i) nožin je prvidelný šestiúhelník s hrnou o délce 2 2. Dále máme rot F ) 2y 2z, 2x 2z, 2x 2y ). Podle zdání je normálové vektorové pole orientovné plochy určené normovným) vektorem roviny, ve které ploch leží, sice n,, ) směru vektoru tké odpovídá zdání). K výpočtu využijeme definici toku pole plochou, toho, že ploch splňuje rovnici x + y + z 2 toho, že známe velikost plochy prvidelného šestiúhelníku: F d s rot F ) ds ) rot F 4 ) n ds x + y + z ds 4 2 ds 2 ds 2 4 2 9 2. ii) Ploch je trojúhelník. Orientce plochy v souldu s orientcí okrje je tedy směrem dolů při pohledu zdol bude okrj orientovný v kldném smyslu). Normovné normálové pole je tk dné směrem vektoru n,, ). Dále máme rot F ) i j k x z xz 2xy xy x, x y, 2y ). Plochu zprmetrizujeme jko grf funkce z x y, tedy Φx, y) x, y, x y) Pge 4

pomocí množiny : x & y x. je jen projekcí do roviny xy). Pro tečné vektory máme x,, ),, ) x,, ). Protože tento vektorový součin má opčný směr než zdná orientce n, musíme ho do integrálu dosdit s opčným znménkem nebo prostě změnit pořdí vektorů v součinu, tj. dosdit nmísto x ). Tkže máme F d s Φ) x, x y, 2y) rot F ) ds rot F ) ) Φ ) ds x ds x + y) ds x) 9 2 x)2 x x) dx 2 6 7 2. x y x dy dx 4.5 Stokesov vět) Pomocí Stokesovy věty spočítejte rot F ) d S, kde F x, y, z) xyz, x, e xy cos z) je polosfér x 2 + y 2 + z 2 z s orientcí směrem vzhůru. áme : x 2 + y 2 + z 2 & z : x 2 + y 2 & z. Ploch je orientovná směrem nhoru orientce jejího okrje tedy odpovídá orientci dné npř. prmetrizcí ϕα) cos α, sin α, ) pro α 2π. áme tedy ϕ α) sin α, cos α, ) rot F ) ds 2π F d s, cos α, e sin α cos α ) sin α cos α 2π dα cos 2 α dα π. Pge 5

4.6 Stokesov vět) rčete kde je kldně orientovná křivk při pohledu seshor. y z) dx + z x) dy + x y) dz : x 2 + y 2 & x + z Křivk je elips, která vznikne jko průnik roviny x + z, která šikmo přeřízne povrch válce x 2 + y 2. ůžeme ji chápt jko hrnici plochy S : x 2 + y 2 & x + z s orientcí nhoru. Použijeme proto Stokesovu větu. Spočítáme si rotci rot F i j k ) x z 2, 2, 2 ). y z z x x y Normovné normálové vektorové pole orientovné plochy je určené normálovým vektorem roviny, ve které ploch leží, sice n 2 2,, ) směr vektoru tké odpovídá zdání). ůžeme pk psát F d s rot F ) ds ) rot F ) n ds 2 2 ds. Ted už stčí jen určit velikost povrchu plochy tj. ds). Protože le jde o plochu ohrničenou elipsou s délkmi poloos b 2 sndno určíme z obrázku), je obsh roven πb 2π. Doszením pk dostáváme F d s 2 2 ds 2 2 2π 4π. 4.7 Gussov vět) Pomocí Gussovy věty vypočtěte plošný integrál S F d S, kde F x, y, z) x 2, y 2, z 2 ) S je sfér x ) 2 + y b) 2 + z c) 2 R 2 s vnější orientcí R > je prmetr. Gussov vět F ds div F ) dv Pge 6

dává do souvislosti tok pole F přes okrj oblsti v R s integrálem přes tuto oblst. Funkce div F ) F x + F 2 + F z, která se integruje v se nzývá divergence pole F interpretuje se jko zdroj pole v dném bodě při kldné hodnotě) přípdně odtok pole v dném bodě při záporné hodnotě). Smyslem Gussovy věty tedy je, že celková změn pole v objemu odpovídá příslušnému toku pole přes okrj. V nšem přípdě je orientce plochy S v souldu s Gussovou větou. Spočítáme si divergenci div F ) F x + F 2 + F 2x + y + z). z Protože sfér S má střed v obecném bodě, vezmeme si příslušně posunuté sférické souřdnice Φ, které budou prmetrizovt kouli pro kterou je S jko pomocí množiny : x ) 2 + y b) 2 + z c) 2 R 2 Φ : x y b z c r sin ϑ cos ϕ r sin ϑ sin ϕ r cos ϑ : r R & ϕ 2π & ϑ π. Použijeme tedy obvyklou větu o substituci opět máme detφ ) r 2 sin ϑ) dostneme, že F ds div F ) dv div F ) ) Φ detφ ) dr dϕ dϑ S } {{ } Φ) [ 2 rsin ϑ cos ϕ + sin ϑ sin ϕ + cos ϑ) + + b + c ] r 2 sin ϑ dr dϕ dϑ 2π ) 2π ) cos ϕ dϕ... + sin ϕ dϕ... + +2 + b + c) R } {{ } 2π r 2 dr dϕ }{{} R } {{ } 2π π π ) 2 cos ϑ sin ϑ dϑ... + } {{ } sin ϑ dϑ } {{ } 2 8πR + b + c). Srovnejte výsledek i náročnost postupu se stejným příkldem z minulého cvičení počítným ovšem přímo ). 4.8 Gussov vět) rčete S xz dx dy + xy dy dz + yz dz dx Pge 7

kde S je hrnice čtyřstěnu orientovná vnější normálou. : x + y + z & x, y, z Použijeme Gussovu větu. Orientce plochy S je v souldu s Gussovou větou. Spočítáme si divergenci div F ) F x + F 2 + F z z + x + y. Čtyřstěn si rozřežeme kvůli Fubiniově větě) npř. jko áme tedy : x & y x & z x y F ds S div F ) dv x x y x + y + z dz dy dx 2 x [x + y) + 2 x y) ] x y) dy dx 2 [y ] y x x + y) y dx 2 x x + y) 2 dy dx 2 x + x dx 2 2 2 + ) 2 8 4.9 Gussov vět) Ověřte Gussovu větu pro pole F x, y, z) x, y, z ) sféru x 2 + y 2 + z 2. áme : x 2 + y 2 + z 2 : x 2 + y 2 + z 2. Orientce okrje je dán vnější normálou. Gussovu větu F ds div F ) dv ověříme tk, že zjistíme, zd ob integrály dávjí stejnou hodnotu. hodnot div F ) dv : áme div F ) x 2 + y 2 + z 2 ) div F ) dv [ x 2 + y 2 + z 2) dv xr sin ϑ cos ϕ yr sin ϑ sin ϕ zr cos ϑ r,ϕ,ϑ),,2π,π ] Pge 8

π 2π hodnot r 2 r 2 sin ϑ dr dϕ dϑ F d S: 2π r 4 dr dϕ Pro druhý integrál si zvolíme prmetrizci pomocí sférických souřdnic s definičním oborem áme π Φϕ, ϑ) sin ϑ cos ϕ, sin ϑ sin ϕ, cos ϑ), : ϕ 2π & ϑ π. ϕ sin ϑ sin ϕ, sin ϑ cos ϕ, ) sin ϑ dϑ 5 2π 2 2 5 π. ϑ cos ϑ cos ϕ, cos ϑ sin ϕ, sin ϑ ) ϕ ϑ sin ϑ sin ϑ cos ϕ, sin ϑ sin ϕ, cos ϑ) sin ϑ Φϕ, ϑ). Vektor ϕ ϑ tedy má směr normály směřující dovnitř. Protože plochu máme orientovnou směrem ven, musíme při výpočtu toku pole vzít tento vektor s opčným znménkem, tj. Doszením tedy obdržíme F ds F Φϕ, ϑ)) π π 2π ϕ ) ds ϑ ϕ ϑ ϑ ϕ. F Φϕ, ϑ)) sin ϑ Φϕ, ) ϑ) ds ) sin ϑ sin 4 ϑ cos 4 ϕ + sin 4 ϑ sin 4 ϕ + cos 4 ϑ dϕ dϑ 2π sin 5 ϑ dϑ cos 4 ϕ + sin 4 ϕ dϕ + Pro první dv integrály máme díky posunutí symetriím, že Pro n 2 spočítáme tedy integrál A n : π 2 π 2π 2π cos 4 ϕ dϕ sin 4 ϕ dϕ 4 π sin 5 ϑ dϑ 2 π 2 sin n α dα [ cos α sin n α] π 2 + n ) π 2 2π cos 4 ϑ sin ϑ dϑ dϕ. π 2 sin 5 ϑ dϑ. π 2 sin 4 ϕ dϕ n ) sin n 2 α cos 2 α dα sin n 2 α sin 2 α) dα n )A n 2 n )A n. Pge 9

Tedy máme A n n n A n 2 A 2 π 4 A. Dokončením výpočtu dostáváme [ ] ϑπ ) cos5 ϑ F d S 2 4 5 2 ) 8 4 π ) + 4 Gussov vět je tk pro tento přípd ověřen. 5 ϑ ) 2π 8 5 π + 4 5 π 2 5 π, Pge