Podobné dokumenty
Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

Teorie. Hinty. kunck6am

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Teorie. Hinty. kunck6am

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Zadání. Goniometrie a trigonometrie

(5) Primitivní funkce

Z teorie je nutné znát pojmy: lineární funkcionál, jádro, hodnost a defekt lineárního funkcionálu. Také využijeme 2. větu o dimenzi.

Odchylka ekliptiky od roviny Galaxie

Program SMP pro kombinované studium

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Charakterizace rozdělení

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus

Fyzika základního kurzu I (hypertextově) seznam důležitých skutečností

Zadání diplomové práce

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Lineární algebra : Metrická geometrie

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Příloha-výpočet motoru

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích

Příklady pro cvičení 22. dubna 2015


Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky

Řešení: Nejprve musíme napsat parametrické rovnice křivky C. Asi nejjednodušší parametrizace je. t t dt = t 1. x = A + ( B A ) t, 0 t 1,

ELIMINACE VLIVU DRUHÉ ROTACE PŘI AFINNĚ INVARIANTNÍM 2D ROZPOZNÁVÁNÍ

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Kolmost rovin a přímek

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Proseminář z matematiky pro fyziky

terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy

Michael Valášek Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Bauma, CSc.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí


ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Syntetická geometrie I

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Teorie her pro FJFI ČVUT řešené úlohy

Syntetická geometrie II

Syntetická geometrie I

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb


Matematika přehled vzorců pro maturanty (zpracoval T. Jánský) Úpravy výrazů. Binomická věta

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 10 : Harmonické oscilace, Pohlovo torzní kyvadlo

Syntetická geometrie I

9. Je-li cos 2x = 0,5, x 0, π, pak tgx = a) 3. b) 1. c) neexistuje d) a) x ( 4, 4) b) x = 4 c) x R d) x < 4. e) 3 3 b

Základy elektrotechniky

VZOROVÝ TEST PRO 2. ROČNÍK (2. A, 4. C)

Zápo tová písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4 varianta A

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.


Veronika Drobná VB1STI02 Ing. Michalcová Vladimíra, Ph.D.

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

V této kapitole si ukážeme, jak lze řešit některé nelineární autonomní soustavy rovnic. Uvažujme soustavu X = F (X), (1)



Úvod do laserové techniky

Souřadnicové výpočty I.

Integrální počet - II. část (další integrační postupy pro některé typy funkcí)

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce


PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU


9.6. Odchylky přímek a rovin


Kapitola 7: Integrál.

24. Parciální diferenciální rovnice

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

Syntetická geometrie I

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Geometrické transformace pomocí matic

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

1. Přímka a její části

JAK VELKÁ JE TŘETINA KOULE? Úvod

A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)

1. Řešená konstrukce Statické řešení Výpočet průhybové čáry Dynamika Vlastní netlumené kmitání...

1/55 Sluneční energie

nazvu obecnou PDR pro neznámou funkci

Zkou²ková písemná práce. 1 z p edm tu 01MAB4

1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. R. R = = = Metodou postupného zjednodušování vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. U = 60 V. Řešení.

STABILITA SYNCHRONNÍHO HO STROJE PRACUJÍCÍHO

Transkript:

γ

α β E k r r ρ ρ 0 θ θ G Θ G U( r, t) w(z) w 0 ω z R z

U( r, t) 1 c 2 2 U( r, t) t 2 = 0, U( r, t) U( r, t) = E( r, t) U( r, t) = u( r)e iωt. u( r) + k 2 u( r) = 0, k = ω/c

u( r) = A exp( i k r), k u( r) = A r exp( ikr), x 2 + y 2 z (x 2 + y 2 ) 2 4λz 3 U( r) = A ( ) z exp ( ikz) exp ik x2 + y 2, 2z r r = z r = z + x2 + y 2, 2z

z r = x 2 + y 2 + z 2 = z ( 1 + s 2) 1 2 z ) (1 + s2 = z + x2 + y 2, 2 2z s 2 = x2 +y 2 z 2 z z U 1, U 2,..., U n n U = U i. i=1 I UU.

I = I 1 + I 2 + U 1 U 2 + U 2 U 1 = I 1 + I 2 + 2{U 1 U 2 } 2{U 1 U 2 } I( r) = I 1 + I 2 + 2U 1 U 2 cos(φ 2 Φ 1 ), Φ Φ 2 Φ 1 = 0 Φ 2 Φ 1 = π 10 18 m

exp( ρ 2 /a) ρ a ( ) ) w 0 ρ 2 U(r) = U 0 w(z) exp exp ( ikz ik ρ2 w(z) 2 2R(z) iφ(z), U 0 w(z) z 1/e

w 0 (z = 0) λ w 0 w 0 z R θ G ρ R(z) ( ( ) ) 2 z R(z) = z 1 + z 0 Φ(z) ( ) z Φ(z) = arctan z R w(z R ) = 2w0 z R = πw2 0 λ. 2z R θ G Θ G Θ G = 2θ G θ G = λ πw 0.

) w0 2 I(ρ, z) = I 0 ( w 2 (z) exp 2ρ2 w 2 (z) I 0 = E 0 2 w0 2 I(0, z) = I 0 w 2 (z) = I 0 ( ) 2, z 1 + z 0 I 0 1I 2 0

a(x, y, z) = u(x, y) exp( iβz) β

x = r cos φ, y = r sin φ, z = z a(r, φ, z) = R(r)Φ(φ) exp( iβz), Φ(φ) Φ(φ) = exp(imφ), m = 0, 1, 2,....

α 2 d 2 R(r) dr 2 + 1 r dr(r) dr ) + α 2 R(r) (1 m2 = 0, α 2 r 2 = k 2 β 2 m J m m N m a(r, φ, z) = J m (αr) exp(imφ iβz) ( z m ( 1) J m (z) = 2) k ( z ) 2k, k!γ (m + k + 1) 2 k=0 Γ m R m = 0, 1, 2,... J m (z) = 1 π π 0 cos(z sin θ nθ)dθ.

J 2 (0) = 0 2π U( r, t) = exp [i (βz ωt)] exp [iα (x cos ϕ + y sin ϕ)] dϕ 0 2π, α = k sin θ β = k cos θ. k θ α = 0 θ

θ = π α = k 2 3λ 4 1/ρ 1/ρ 2 z max 2θ z θ G

θ G θ θ θ = πw ( 0 α ) θ G λ arcsin αw 0 k 2, z ρ 0 ρ 0 = 2,405 α = 0,382 λ sin θ. J 0 z = 0 z = z max 1/e 2 z max = w 0 sin θ = w 0k α.

µm 10 µm µm

z v z v z v z v = a tan θ = ak 2α, θ a θ z v z v z max

d d R f θ = arctan d 2f, z max = R tan θ. γ n θ θ = (n 1) γ.

R z max d d f w 0 θ z max w 0 tan θ. θ γ ρ 0 = 2,405 λ 2πθ γ γ

γ γ γ

2 µm

z x y x y + z x y

x y

λ λ/2

λ = 632,8 nm 2

1 px = 5,2 µm. (Z 1 ) (Z 2 )

Z 1 Z 2

U pp = 4 V U offset = 2,5 V f = 10 mhz f(x) = a cos(bx + c) + d a b c d b = 0,9926 ± 0,0007 p p = 2π b. p = (6,330 ± 0,004) V l U l U = λ 2p = λb 4π. l U = (49,98 ± 0,03) nm/v l U = 50 nm γ = 2

ω = k m, k

Z 1 Z 2

x y z x y

D 2 f(x) = a sin (bx + c) + d b = 0,01451 p = 433 nm d l d = 2 l. b

D 1 D 2 Z 1 Z 2

f(x) = 105 sin (0,01451x 1,27) + 110 x y 3,9 µm 5, 2 µm

D 1 D 2 Z 1 Z 2 73 µm 1,5 10 4 rad 320 µm ±2

γ γ Z 2 µm

0 µm 110 µm 200 µm 320 µm 420 µm 490 µm 10 µm

D 1 D 2 Z 1 Z 2 (435 ± 5) µm (410 ± 10) µm (660 ± 30) µm (1,6 ± 0,1) mrad

(a) (b) (c) Obrázek 3.14: (a) měření vzdálenosti periody pruhového vzoru, (b) jedno z pěti měření vzdálenosti jader ve vzdálenosti 39 cm od druhého děliče, (c) jedno z pěti měření vzdálenosti jader ve vzdálenosti 59,5 cm od druhého děliče Obrázek 3.15: Graf závislosti rozestupu jader na vzdálenosti kamery od děliče. Hodnoty proložené přímkou se směrnicí k = (1,6 ± 0,1) 10 3 odpovídající náklonu os v radiánech. 51

f(x) = 0,659 x f(x) = a a = 0,659 ± 0,007 x

z r (0, h) φ (0, 2π) r(r, φ) = (x 0 + r cos φ) i + (y 0 + r sin φ) j + (z 0 + r arctan θ) k, [x 0, y 0, z 0 ] h θ i j k r r = z z 0 arctan θ, (x x 0 ) 2 + (y y 0 ) 2 = r 2

r (x x 0 ) 2 + (y y 0 ) 2 = tan 2 θ (z z 0 ) 2, [x 0, y 0, z 0 ] + δ x y x y z x y z 1 0 0 x = 0 cos δ sin δ y, 0 sin δ cos δ cos δ 0 sin δ x = 0 1 0 y sin δ 0 cos δ z z z x y z cos δ sin δ 0 x = sin δ cos δ 0 y. 0 0 1 z θ x 0 r = (x 0 + r cos φ) i + r sin φ j + r tan θ k

x 2 + y 2 = z 2 tan 2 θ r cos φ = x 0 2. x = x 0 2 z 2 = x2 0 + 4y 2 4 tan 2 θ. z = x 2 0 + 4y 2 4 tan 2 θ.

f(x) = 0,659 x f(x) x