2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909



Podobné dokumenty
Logaritmické rovnice I

Logaritmická funkce teorie

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Větu o spojitosti a jejich užití

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Hyperbola a přímka

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Neurčité výrazy

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Definice limit I

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Středová rovnice hyperboly

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Hledání hyperbol

Vzdálenost roviny a přímky

Věty o logaritmech I

Obsahy - opakování

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

2.9.1 Exponenciální funkce

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

II. kolo kategorie Z5

Rovnice s neznámou pod odmocninou I

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

8.2.7 Geometrická posloupnost

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

4. cvičení z Matematiky 2

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

x + F F x F (x, f(x)).

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Diferenciální počet. Spojitost funkce

( a) Okolí bodu

Konstrukce na základě výpočtu I

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

2.7.8 Druhá odmocnina

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Auto během zrychlování z počáteční rychlost 50 km/h se zrychlením dráhu 100 m. Jak dlouho auto zrychlovalo? Jaké rychlosti dosáhlo?

Výpočet obsahu rovinného obrazce

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

3. Kvadratické rovnice

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Konstrukce na základě výpočtu I

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

17 Křivky v rovině a prostoru

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

8. cvičení z Matematiky 2

Ohýbaný nosník - napětí

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

Lineární nerovnice a jejich soustavy

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Úlohy krajského kola kategorie A

1.3.8 Množiny - shrnutí

Konstrukce na základě výpočtu II

Vzdálenost rovin

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

Přednáška 9: Limita a spojitost

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Vbodě ajsmevčase t=0ahodnoty fsevtéchvíliměnírychlostí. [(h 2 +k 2 )t 2 +(2h+4k)t+5]

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Parabola a přímka

Křivkový integrál funkce

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

8. Elementární funkce

s N, r > s platí: Základní požadavek na krásu matematického pravidla: Musí být co nejobecnější s minimem a a = a = a. Nemohli bychom ho upravit tak,

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Transkript:

.9. Logritmus Předpokld: 909 Pedgogická poznámk: Následující příkld vždují tk jeden půl vučovcí hodin. V přípdě potřeb všk stčí dojít k příkldu 6 zbtek jen ukázt, což se dá z jednu hodinu stihnout (nedoporučuji). Pedgogická poznámk: Je potřeb, b studenti počítli ritm smi. Nedělá jim to problém, jen n úplném zčátku je třeb několik jednotlivcům zopkovt, co ritmus znmená. Při řešení příkldů n eponenciální závislosti i při řešení některých rovnic, jsme nebli schopni určit výsledek. Podobnou situci jsme už zžili při umocňování. Srovnáme obě situce n rovnicích: Kd to šlo: = Hledáme číslo, které se po umocnění n třetí bude rovnt. = = Kd to nešlo: = 0 Hledáme číslo, které se po umocnění n třetí bude rovnt 0. Nemáme tkové číslo k dispozici (žádné nám dosud známé číslo se po umocnění n třetí nerovná 0). = 0 Smbol 0 znmená číslo, které se po umocnění n třetí rovná dvceti. Nzýváme ho třetí odmocnin z 0. Můžeme ho určit přibližně n libovolný počet míst, npříkld n dvě: 0,. Správnost můžeme ověřit umocněním:, 9,9. = Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. = = = Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Nemáme tkové číslo k dispozici ( n žádné dosud známé číslo se nerovná ). Z grfu vidíme, že tkové číslo eistuje: - 6 Funkce = má hodnotu musí eistovt číslo, n které umocníme, získáme. Z grfu je vidět, že bude pltit: < <. Číslo, téměř splňuje nše poždvk:, 6,96. Stejně jko u odmocnin se smíříme s tím, že nebudeme ve většině přípdů znát přesnou hodnotu hledného čísl budeme ji určovt

hodnotu hledného čísl budeme ji určovt jen přibližně n libovolný počet míst. Číslo pojmenujeme ritmus při zákldu ze ( ) (zákld, protože umocňujeme, ze protože po umocnění má vjít ). Nejpřesnější odpověď n otázku: N jké číslo musíme dát, b všl?, je. Pltí: =, právě kdž =. Logritmus při zákldu z je číslo (píšeme = ), n které musíme umocnit zákld, bchom získli číslo (píšeme = ). Ted =, právě kdž =. Předchozí definice pro nás teď bude velmi důležitá. Vžd kdž budeme potřebovt zjistit význm libovolného čísl vstupujícího okolo ritmů, odkážeme se n ni. Pedgogická poznámk: Definice smozřejmě není kompletní korektní. Jejím dokončením se studenti zbývjí později, ve chvíli, kd již určí několik ritmů zčnou se trochu orientovt ve význmu čísel,,. Pokud někdo n nekompletnost upozorní, řešíme ji ihned. Jká je hodnot? Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Hledné číslo je, protože pltí: = =. Poznámk: Všimni si, že stejně jko se při určování hodnot odmocnin odkzujeme n umocňování, při určování hodnot ritmu se odkzujeme n hodnot eponenciální funkce. Př. : Urči 9. Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo 9. Hledné číslo je, protože pltí: = 9 9 =. Poznámk: Příkld můžeme řešit tké jko rovnici. Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo 9. Kdž si ho oznčíme, musí pltit: = 9. = = 9 = Př. : Urči hodnot ritmů: 6 0 0000 d) e) 9

Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo 6. Hledné číslo je, protože pltí: = 6 9 =. Hledáme číslo, n které musíme umocnit 0, b všlo 0000. Hledné číslo je, protože pltí: 0 = 0000 0 0000 =. Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Hledné číslo je, protože pltí: = =. d) Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Hledné číslo je, protože pltí: = =. e) Hledáme číslo, n které musíme umocnit ( ) ( ) = = = 9 9 =., b všlo 9. Hledné číslo je, protože pltí: Př. : Urči hodnot ritmů: 0 0, 000 d) 6 e) Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Pomůžeme si rovnicí: =. = = = Hledáme číslo, n které musíme umocnit 0, b všlo 0,000. Pomůžeme si rovnicí: 0 = 0,000. 0 = 0 = 0 0, 000 = Hledáme číslo, n které musím umocnit, b všlo. Pomůžeme si rovnicí: =. 0 = = 0 = 0 (ritmus z se rovná nule bez ohledu n zákld) d) Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo 6. Pomůžeme si rovnicí: = 6. ( ) = = =

6 = e) Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Pomůžeme si rovnicí: ( ) 6 = =. = = = 6 Pedgogická poznámk: Většin studentů dokáže předchozí ritm určovt zpměti, což je smozřejmě lepší. Použití rovnice b mělo být zbrní poslední záchrn, přesto ho doporučuji poměrně brzo po zdání příkldu ukázt n tbuli, b studenti s horší schopností počítt zpměti zbtečně neztráceli čs. Př. : Urči hodnot ritmů: d) 6 Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Pomůžeme si rovnicí: =. = = = Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Pomůžeme si rovnicí: =. ( ) = = = Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo Pomůžeme si rovnicí: =. ( ). = = = d) Hledáme číslo, n které musíme umocnit, b všlo 6. Pomůžeme si rovnicí: ( ) 6 6 = =. = = = = =

Logritmus při zákldu z je číslo (píšeme = ), n které musíme umocnit zákld, bchom získli číslo (píšeme = ). Ted =, právě kdž =. Př. : Definice ritmu ze zčátku hodin není úplná korektní. Doplň ji tk, b bl správná. V definici zřejmě chbí předpokld o hodnotách. (číslo, které umocňujeme) stejné poždvk jko n zákld eponenciální funkce 0;. ( ) { } (výsledek umocňování) umocňujeme kldná čísl, různá od jedné výsledek musí být 0;. vžd kldný ( ) (mocnitel) může být libovolný R. Logritmus při zákldu z je číslo (píšeme = ), n které musíme umocnit zákld, bchom získli číslo (píšeme = ). Ted =, právě kdž =. Ted = právě kdž =. Pedgogická poznámk: Mslím, že použitá metod pozdějšího doplnění předpokldů je výhodnější. Studenti si nejdříve zžijí, jk se ritm počítjí teprve poté, kdž znjí význm jednotlivých čísel, sestvují předpokld. Tkto se nd předpokld zmslí, lespoň v okmžiku, kd je formulují. V klsickém přípdě je většinou zcel ignorují. Př. 6: Urči zpměti hodnot ritmů: π = ( musíme umocnit n, b všlo ) π = π ( musíme umocnit n druhou n π, b všlo π ) = = ( musíme umocnit n polovinu n, b všlo ) Pedgogická poznámk: Minimálně první bod b měli studenti oprvdu vřešit ( chápt) z hlv. Pokud ne, je potřeb ujsnění situce. Př. : Urči hodnotu výrzu. Pltí: =. je číslo, n které musíme umocnit, b všlo. A právě n toto číslo jsme dvojku umocnili. Pedgogická poznámk: Předchozí příkld b měl být opět všem zcel jsný. Překvpivě s ním mjí problém lepší studenti. Při vsvětlování je možné použít zdání, ze kterého je možné provést výpočet přímo: Urči hodnotu výrzu

= = (pltí = ). V kždém přípdě je potřeb, b kždý chápl rovnost = přímo bez určování hodnot ritmu, které jsme použili v této poznámce. Př. : Urči číslo, pokud pltí: = = = d) = Opkujeme význm čísel = je zákld mocnin (co umocňujeme), je číslo, které vjde po umocnění, hodnot ritmu () je číslo n které umocňujeme. Pltí ted: = = 6. Pltí: = =. Pltí: = ( ) =. = =. d) Pltí: ( ) Poznámk: Je vidět, že příkld tohoto tpu je možné řešit zcel utomtick. Zákld ritmu umocníme n jeho hodnotu získáme číslo, ze kterého jsme ritmus počítli. Př. 9: Urči číslo, pokud pltí: 6 = = = d) = 6 6 = Opkujeme význm čísel 6 = je zákld mocnin (co umocňujeme), 6 je číslo, které vjde po umocnění, hodnot ritmu () je číslo, n které umocňujeme. Pltí ted: 6 =. Ptáme se: Jké číslo musíme umocnit n, b všlo 6? = = = Jké číslo musíme umocnit n -, b všlo? = = = = = Jké číslo musíme umocnit n, b všl? = = = d) = 6 Jké číslo musíme umocnit n 6, b všlo? 6

6 = = 6 = Př. 0: Urči hodnotu výrzu: 90 0, Problém: Čísl, n která umocňujeme jsou jiná než číslo v zákldu ritmu. Uprvíme výrz, zkusíme přepst zákld mocnin: 0 = 9 = 9 = 0 = 0 9 90 9 0 ( ) ( ) ( ) 0, = = = = Př. : Zjednoduš výrz uveď podmínk: = R { 0} = ( 0; ) { } Př. : Petáková: strn /cvičení 69 d) e) g) strn /cvičení 0 d) g) h) strn /cvičení d) g) (zákld ritmu nesmí být ) Shrnutí: je číslo, n které musíme umocnit, b všlo. Proto pltí =.