Derivace složené funkce

Podobné dokumenty
FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Obecnou definici vynecháme. Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když dosadíme za argument funkci g. Potom y f g

Základní elementární funkce

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Teorie. Hinty. kunck6am

x (D(f) D(g)) : (f + g)(x) = f(x) + g(x), (2) rozdíl funkcí f g znamená: x (D(f) D(g)) : (f g)(x) = f(x) g(x), (3) součin funkcí f.

V exponenciální rovnici se proměnná vyskytuje v exponentu. Obecně bychom mohli exponenciální rovnici zapsat takto:

Funkce. Vlastnosti funkcí

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Matematika 1 pro PEF PaE

3.3. EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ ROVNICE A NEROVNICE

Teorie. Hinty. kunck6am

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Funkce základní pojmy a vlastnosti

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Matematika 1 pro PEF PaE

INTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1.

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Teorie. kunck6am/ (a) lim. x x) lim x ln ) = lim. vnitřní funkce: lim x. = lim. lim. ln(1 + y) lim = 1,

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

1 Integrální počet. 1.1 Neurčitý integrál. 1.2 Metody výpočtů neurčitých integrálů

1 1 x. (arcsinx) = (arccosx) = (arctanx) = x 2. (arcctg) = (e x ) = e x

SBÍRKA ÚLOH I. Základní poznatky Teorie množin. Kniha Kapitola Podkapitola Opakování ze ZŠ Co se hodí si zapamatovat. Přírozená čísla.

Matematika 1. Matematika 1

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

16. Goniometrické rovnice

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Elementární funkce. Polynomy

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Přednáška 4: Derivace

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Matematika - rovnice a nerovnice

0.1 Funkce a její vlastnosti

Teorie. Hinty. kunck6am

Opravná zkouška 2SD (druhé pololetí)

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

4.3.2 Goniometrické rovnice II

Goniometrické rovnice

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

Matematika (KMI/PMATE)

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

1. Písemka skupina A...

Derivování sloºené funkce

Matematika I pracovní listy

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

(5) Primitivní funkce

1) Spočítejte limitu pomocí l Hospitalova pravidla, pokud selˇze, spočítejte ji klasicky:

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]

Planimetrie 2. část, Funkce, Goniometrie. PC a dataprojektor, učebnice. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Průřezová témata Poznámky

Variace Goniometrie a trigonometrie pro studijní obory

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

POŽADAVKY pro přijímací zkoušky z MATEMATIKY

Obyčejné diferenciální rovnice

c) nelze-li rovnici upravit na stejný základ, logaritmujeme obě strany rovnice

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Cyklometrické funkce

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

PRACOVNÍ SEŠIT FUNKCE. 4. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

27. června Abstrakt. druhá odmocnina a pod. jsou vynechány. Také je vynechán např. tangensu.) 1 x ln x. e x sin x. arcsin x. cos x.

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

4.3.1 Goniometrické rovnice

1 L Hospitalovo pravidlo

Matematika I (KMI/PMATE)

Bakalářská matematika I

Neurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

4. Funkce Funkce. S pojmem funkce jsme se setkali již v Kapitole 1F Zobrazení. Připomeňme základní pojmy.

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE

Matematika pro všechny

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

8. Elementární funkce. I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k k!.

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Maturitní témata z matematiky

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

h = 0, obr. 7. Definice Funkce f je ohraničená shora, jestliže x Df Funkce f je ohraničená zdola, jestliže x Df d R

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL

MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY

Pavel Kreml Jaroslav Vlček Petr Volný Jiří Krček Jiří Poláček

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

Transkript:

Derivace složené fnkce Na rozdíl od integrování (neboli hledání primitivní fnkce k dané fnkci), kdy snadno narazíte na složeno fnkci, se ktero nehnete, ani kdyby trakače padaly, v případě derivací se mi nic podobného zatím nestalo. Zatím. Začneme věto: Nechť má fnkce g derivaci v bodě 0 a fnkce f derivaci v bodě 0 g( 0 ). Potom složená fnkce h : f g má derivaci v bodě 0 a platí: f g f g g h. 0 0 0 0 0 Pozn. V následjícím tet předpokládám znalost derivací základních elementárních fnkcí, derivace sočin dvo fnkcí a derivace podíl dvo fnkcí. Ve všech příkladech bdeme počítat derivace fnkce v libovolném bodě, v němž tyto derivace eistjí. Příklad ) Jedná se o složeno fnkci. Vnější fnkce (já jí říkám obálka) je v tomto případě mocninná fnkce f, kde +. Vnitřní fnkce (vnitřek) je kvadratická fnkce g. Výše vedená věta nám říká, jak derivovat složeno fnkci. Derivjeme vnitřní i vnější fnkci zvlášť a jejich derivace pak násobíme. A to je celé. g f 0 h () Příklad ) sin Vnitřek je v tomto případě eponent, tedy g sin g sin Obálka je eponenciální fnkce f f sin ln lnsin., kde sin.

() Příklad ) tg sin h lnsin Vnitřek je fnkce tangens, tedy tg tg g g. Obálka je mocninná fnkce f, kde tg. f tg Příklad 4 ) tg h () tg Tady máme stejné fnkce jako v příklad, ale v opačném pořadí. Vnitřek je mocninná fnkce g. g Obálka je fnkce tangens, tg f, kde. f tg h () Příklad 5 h ( ) Vnitřek je tentokrát podíl dvo fnkcí, g( ). g ( ) 6

Obálka je opět mocninná fnkce f f, kde. h () 6 Příklad 6 ) tg Tato fnkce je složená ze tří fnkcí. Postpjeme následovně. Vnitřek je lineární fnkce j (). j ( ) Prostředek je mocninná fnkce Obálka je fnkce f ( v) tgv, kde v h () g( ), kde.. 4. g ( ) f ( v) v Příklad 7 ) 5 I toto je složená fnkce. Vnitřek je lineární fnkce g() 5, g() 5. Obálka je goniometrická fnkce f(), kde 5. Derivace f () sin sin 5. h () Příklad 8 ) log 5sin 5 Tato fnkce je opět složená ze tří fnkcí. Vnitřek je kvadratická fnkce j (). j ( )

Prostředek je logaritmická fnkce g( ) log, kde. g ( ) ln0 ln0 Obálka je kvadratická fnkce f ( v) v, kde v f ( v) v log log. h () log ln0 4log ln0 8log. ln0 Příklad 9 cot g ) e Opět fnkce složená ze tří elementárních fnkcí. Vnitřek je kvadratická fnkce j (). j ( ) Prostředek je fnkce g ( ) cot g, kde. g ( ) sin sin v v cot g Obálka je fnkce f ( v) e, kde v cot g. f ( v) e e h () cot g e. sin Příklad 0 sin ) e Tomto typ já říkám fnkce na fnkci. Nejprve si tento příklad vyřešíme žitím tzv. logaritmické derivace, kdy typ fnkce na fnkci převedeme na typ e fnkce. (čeština teď, kokám, dostává pěkně zabrat) Jelikož pro každé přípstné a platí vztah a e ln a, můžeme fnkci ) zapsat ve tvar: ) sin sin ln e sin lne e e e Vnitřek g() je eponent, který se skládá ze sočin dvo fnkcí, z nichž jedna je navíc složená. Vyřešíme si nejdříve on složeno fnkci y lne. Její vnitřek je závorka, obálko je logaritmická fnkce. y e Teď derivjeme sočin sin lne. sin lne ln e sin lne sin e ln e Dostali jsme g ().

Obálka je eponenciální fnkce f() e, kde sin lne. f sin ln e e e e ln h () e ln e sin sin e ln e e sin e e sin. Výše vedený postp bde asi většině obyčejných smrtelníků připadat troch komplikovaný. Proto mám v rkáv ještě jeden, ovšem svůj vlastní a tedy nijak nepodložený. Nicméně zatím mě nikdá nezklamal. Tož tak! ---------------------------------POZOR! ACHTUNG! WARNING!--------------------------------- --BEZ ZÁRUKY-- Mám-li typ fnkce na fnkci, postpj takto:. Fnkci derivj jako mocninno, za vnitřek považj základ mocniny.. Fnkci derivj jako eponenciální, za vnitřek považj eponent.. Obě derivace sečt. A teď konkrétně: Po sečtení dostan: () sin e e sin sin ln e e sin sin h e lne

Příklad h ( ) arcsin Typ fnkce na fnkci. Požij obě metody, tentokrát nejdřív t svo a potom oficiální.. h ( ) arcsin. h ( ) arcsin ln arcsin. h () 4 arcsin arcsin ln arcsin arcsin 4 arcsin ln arcsin Metoda logaritmické derivace: arcsin h ( ) e ln arcsin ( ) ln arcsin e Vnitřek g ln arcsin. g ln arcsin ln arcsin arcsin ln arcsin ln arcsin Obálka f e, kde ln arcsin ( arcsin f e e ) ln. 4 arcsin 4 h () ln arcsin ln arcsin e arcsin 4 ln arcsin arcsin arcsin Příklad (aneb jak já derivj složeno fnkci) a) ) ln Vnitřek je logaritms, obálka je kosins. První derivj obálk (s neznámo ln ), pak vnitřek (s neznámo ) a všechno rovno řadím za sebe do sočin. Derivace kosin je sins, derivace ln je /. h () sin ln sin ln ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- b) ) e Vnitřek je mocninná fnkce v eponent, obálka je eponenciální fnkce. Nejdřív obálka, potom vnitřek.

e h () e ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- c) h Fnkci si přepíš do tvar h. Vnitřek je kosins, obálka mocnina. sin h sin ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- h d) h Fnkce na fnkci. Nejdřív si ji přepíš do tvar derivj po složkách a rovno sčítám. Pozn. Eponent zapíš ve tvar a derivj jako mocnin., potom h ln ln ln ln ln KONEC