MASARYKOVA UNIVERZITA

Podobné dokumenty
3.3. Operace s vektory. Definice

Skalární součin IV

= 1, (2.3) b 2 + z2. c2 se nazývá imaginární elipsoid. Jedná se o regulární kvadriku, která, jak vidíme z rovnice (2.3), neobsahuje žádný reálný bod.

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Smíšený součin

Analytická geometrie lineárních útvarů

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

Využití spočívá v možnosti určit velikost jedné ze stran pravoúhlého trojúhelníku ze znalosti velikosti zbývajících dvou stran.

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

13. cvičení z Matematické analýzy 2

1.6 Singulární kvadriky

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Smíšený součin

1. Přímka a její části

1 Analytická geometrie

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

12. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Relativita I příklady

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

Další plochy technické praxe

Relativita I příklady

Úvodní informace. 17. února 2018

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

DUM č. 14 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Definice : 1 Bod A Ω En se naývá vnitřní bod oboru Ω, kdž eistuje okolí U A, které celé patří do oboru Ω Bod B se naývá hraniční bod oboru Ω, kdž v ka

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

Limita a spojitost funkce

Příklady k analytické geometrii kružnice a vzájemná poloha kružnice a přímky

7.2.3 Násobení vektoru číslem I

Popis jednotlivých kvadrik

1 4( 1) Co je řešením rovnice 2y 1 = 3? Co je řešením, pokud přidáme rovnici x + y = 3? Napište

PODOBNÁ ZOBRÁZENÍ 1. SHODNOST TROJÚHELNÍKŮ 2. PRÁVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK

4.4.3 Další trigonometrické věty

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Diferenciální rovnice 1

Matematika 1 pro PEF PaE

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

Parametrická rovnice přímky v rovině

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Vlastní čísla a vlastní vektory

Přijímací zkouška na MFF UK v Praze

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Analytická geometrie v E 3 - kvadriky

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3,

2. přednáška 8. října 2007

3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

Na obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

4.2. Graf funkce více proměnných

14. přednáška. Přímka

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

Základní topologické pojmy:

1 Topologie roviny a prostoru

Teorie. Hinty. kunck6am

17 Kuželosečky a přímky

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Cvičení 1 Elementární funkce

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

Funkce základní pojmy a vlastnosti


II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

Speciální teorie relativity IF relativistická kinematika

Soustavy rovnic obsahující kvadratickou rovnici II

Elementární křivky a plochy

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

Teorie. Hinty. kunck6am

8.1. Separovatelné rovnice

Šroubovice... 5 Šroubové plochy Stanovte paprsek tak, aby procházel bodem A a po odrazu na rovině ρ procházel bodem

Na obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v

Analytická geometrie v rovině

Proč (a jak) učit lineární algebru na technických školách. Zdeněk Dostál

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Rovinná a prostorová napjatost

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Klíčová slova Mongeovo promítání, kuželosečka, rotační plocha.

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

Diferenciáln. lní geometrie ploch

půdorysu; pro každý bod X v prostoru je tedy sestrojen pouze jeho nárys X 2 a pro jeho

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

, p = c + jω nejsou zde uvedeny všechny vlastnosti viz lit.

1.6.7 Složitější typy vrhů

Transkript:

MASAYKOVA UNIVEZITA Přírodoědeká faklta OBÁLKY PLOCH teorie příklad aplikae BAKALÁŘSKÁ PÁCE Brno 3 Aleš Prhal

Prohlašji že jsem na akalářské prái praoal samostatně a požití literatr edené senam s konltaemi s edoím akalářské práe prof. NDr. Ianem Kolářem DrS.

Osah Úod 5 Oálk ploh 6 1 Základní pojm......................................................... 6 1.1 Pojem ploh.......................................................6 1. Impliitní jádření ploh............................................ 7 Stk ploh a oálk..................................................... 7.1 Stk ploh a křik................................................ 7. Stk ploh........................................................ 8 3 Jednoparametriká sostaa ploh......................................... 9 3.1 Oálka jednoparametriké sosta ploh...............................1 3. Hrana rat.......................................................1 3.3 Příklad..........................................................11 4 Doparametriká sostaa ploh......................................... 16 4.1 Oálka doparametriké sosta ploh............................... 17 4. Příklad..........................................................18 Literatra 1

Na tomto místě h htěl poděkoat sém diplomoém edoím pan prof. NDr. Ian Kolářoi DrS. Za odorné edení trpěliost a enné rad které mi ěhem práe posktoal.

ÚVOD Bakalářská práe je aměřena na difereniální geometrii konkrétně na oálk ploh a je rodělena do čtř kapitol. V prní kapitole jso sětlen oené pojm ploha a jádření ploh. V drhé kapitole se můžeme dočíst o stk křik a ploh stk do křiek a stk do ploh. V kapitole třetí se aýám jednoparametriko sostao ploh přesněji pak oálko jednoparametriké sosta ploh a hrano rat. Vše je pro ilstrai doplněno příklad. V poslední kapitole se ěnji doparametriké sostaě ploh dále pak oálko doparametriké sosta ploh.teoretiké ponatk jso opět aplikoán na konkrétní příklad. -5-

OBÁLKY PLOCH 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 POJEM PLOCHY V této kapitole deme praoat s ektoroo fnkí do proměnnýh. Nehť D je oteřená množina. Pak oraení w: D V 3 se naýá ektoroá fnke do proměnnýh. V teorii ektoroýh fnkí se definjí pariální deriae fnke w odě předpisem w w w w lim w w lim které jednodšeně načíme w w. Řekneme dále že ektoroá fnke w je tříd C r na D práě kdž má na D spojité šehn pariální deriae až do řád r četně. Definie. Množina S E 3 se naýá jednodhá ploha tříd C r jestliže eistje oteřená množina D a injektiní oraení f: D E 3 tříd C r takoé že S fd a ektor a f jso lineárně neáislé každém odě D. Zoraení f naýáme parametrikým jádřením neo parametriaí jednodhé ploh S olast D se též naýá oorem parametrů. f Definie. Množina S E 3 se naýá ploha tříd C r jestliže pro každé X S eistje takoé jeho okolí U X že U X S je jednodhá ploha tříd C r. Ploha S se naýá soislá jestliže každé da od na S le spojit jednodho křiko která elá leží na S. Příkladem soislýh ploh je například sféra paraoloid a anloid Or. 1. -6-

Or. 1 1. IMPLICITNÍ VYJÁDŘENÍ PLOCHY Sosta ploh deme ětšino adáat impliitně proto si edeme ět o ploše adané impliitní ronií. Věta. Nehť U 3 je oteřená množina a F: U je fnke tříd C r na U takoá že množina S o ronii F je neprádná a platí F F F pro každé S. Množin S naýáme ploho tříd C r definoano impliitně.. STYK PLOCH A OBÁLKY.1 STYK PLOCHY A KŘIVKY Definie. Řekneme že křika C a ploha S mají e společném odě p C S stk k-tého řád jestliže na S eistje takoá křika k-tého řád or.. C že p C a křik C a C mají odě p stk -7-

Or. Definie. Připomeňme že dě křik C a C mají e společném odě p C C stk řád k jestliže eistjí takoé jejih lokální parametriae f t a f t na společném interal I že platí f t f t p a i i f t f t i i t t i k.. STYK PLOCH Definie. Řekneme že ploha S má s ploho S odě p S S stk k-tého řád jestliže každá křika na S má odě p stk k-tého řád s ploho S. Nní edeme praktiké kritérim pro oěření stk do ploh. Věta. Nehť ploha S je dána ronií F a S má parametriai ff 1 f f 3 a nehť p f je společný od S a S. Sestrojme fnki ΨFf 1 f f 3. Pak ploha S má s ploho S odě p stk k-tého řád práě kdž i Ψ i1 i i k i 1 i i. Definie. oin τ která má s ploho S stk 1. řád odě f naýáme tečno roino ploh S odě f. -8-

Věta. Ploh S a S mají e společném odě p stk 1. řád práě kdž jejih tečné roin τ p S τ p S kde τ p S respektie τ p S načí tečno roin ploh S respektie S odě p or. 3. Or. 3 3. JEDNOPAAMETICKÁ SOUSTAVA PLOCH Uažjme jednoparametriko sosta S t ploh dano impliitní ronií Ft 1 kde F je tříd C r 3 t. Společné od ploh S t a S t pro t t jso rčen sostao roni Ft Ft která je ekialentní sostaě F t F t Ft. t t F V limitě pro t t ískáme drhé ronie pariální deriae t F Ft t. t 3 Definie. Množin rčeno pro pené t roniemi 3 naýáme harakteristiko na ploše S t. Sjednoení těhto množin pro každé t naýáme harakteristiko množino sosta S t. -9-

3.1 OBÁLKA JEDNOPAAMETICKÉ SOUSTAVY PLOCH Definie. Ploh ε s parametriaí ft τ t τ D naýáme oálko sosta S t jestliže ε se dotýká každé ploh S t podél křik ft τ. Věta. Každá oálka sosta S t je podmnožino její harakteristiké množin. Ted množina šeh odů oálk je řešením sosta 3. Ponámka. Při hledání oálk se ted e sosta roni 3 snažíme ločit parametr t. Pokd takto dostaneme ronii G která je impliitním jádřením nějaké ploh tak je tato ploha hledano oálko. 3. HANA VATU Charakteristiko množino na ploše S t je oená křika která je rčená roniemi 3 a ted oálk jednoparametriké sosta ploh toří jednoparametriká sostaa harakteristikýh křiek. Tato sostaa prostoroýh křiek má oeně také so oálk. Definie. Množin π o roniíh F t F t t F t t 4 naýáme hrano rat sosta S t. Křik π naýáme hrano rat protože šehn normáloé ře odeh této křik mají od rat. Hrana rat je ted množino singlárníh odů na plošeε a je třea ji této ploh pstit. Další ýnam této křik de eden příkladeh kde si kážeme že oálk této sosta le počíst jako ploh tečen hran rat Příklad 1. -1-

3.3 PŘÍKLADY V této kapitole si kážeme že oálka jednoparametriké sosta roin se naýá rointelná ploha. ointelnými plohami jso oeně práě tto ploh: áloá ploha kželoá plohaploha tečen prostoroé křik neo ploha která je částí jmenoanýh ploh a ploha která se skládá ýše jmenoanýh ploh. Uedené trení platí s poorněním že edené ploh moho osahoat singlární od. Ploh tečen prostoroé křik C dané parametrik gt le apsat e tar f t g t g t. 5 PŘÍKLAD 1. Dokažte že oálko jednoparametriké sosta roin je ploha tečen její hran rat. Řešení: Mějme dán jednoparametriko sosta roin S t Ft atttdt kde t I. Onačme normáloý ektor nt attt a od W[] lioolné roin sosta. Pak můžeme sosta S t psát e tar V sostaě roni t n t W d t F. t n t W d t F i F t t F t t n t W d t n t W d t rčjí ronie i a ii oálk a ronie i ii a iii hran rat. Jso-li nt n t n t lineárně neáislé pro šehna t I má sostaa roni i ii a iii řešení a dostááme hran rat ktero si onačíme gt. Nní od hran rat dosadíme do roni i a ii a derijeme je n tgt ntg t d t n tgt n tg t d t. ii iii -11-

Z ii respektie iii ošem plne že n tgt d t respektie n tgt d t a ted ntg t n tg t. Pro pené t je g t oeným řešením homogenní sosta roni i a ii a protože gt je řešením nehomogenní sosta i a ii dostááme přímk ft gt g t která je tečno hran rat a ároeň harakteristiko množino roin S to. Množina šeh tečen hran rat ft gt g t dáá oálk ož jsme htěli dokáat. Řešením i a ii je přímka podél které se roina S to dotýká oálk. Z toho plne že oálka msí ýt rointelno ploho. V případě že jso ektor nt n t n t lineárně áislé sostaa S t hran rat nemá a oeně se jedná o oený ále neo oený kžel. PŘÍKLAD. Najděte hran rat a oálk sosta roin adano ronií sin α osα α kde je konstanta a α parametr. Řešení: Nejdříe počteme hran rat a oálk rčíme pomoí ore 5 ted fα gα g α. Podle 4 napíšeme sosta roni e tar F α sinα osα α i F α osα sinα ii α F α sinα osα iii α Pokd sečteme ronie i a iii dostááme α ož dosadíme do i a počítáme sosta roni sin α osα / os α sinα / sin α sinα osα os α os α sinα osα sin α osα sinα. -1-

Máme ted parametriké jádření hran rat g α osα sinα α. Nní počteme g α sinα osα a dosaením do ore 5 dostaneme jádření oálk f α osα sinα sinα osα α Or. 4. Or. 4 PŘÍKLAD 3. Určete hran rat a oálk jednoparametriké sosta roin t t t 3. Řešení: Napíšeme sosta 4 e tar F t t t t 3 i F t t t 3t ii F t 6t. iii t Z ronie iii jádříme 3t a dosadíme to do ii odkd ískááme 6t 3t ož jednodšíme a dostááme 3t. Tento ýsledek dosadíme do ronie i a tím ískáme t 3. Hrano rat je ted křika 3 f t 33 t t t. Pokd od hran rat dosadíme do roni i a ii derijeme je a deme pokračoat podoně jako příkladě 1jistíme že oálko je ploha tečen hran rat. -13-

PŘÍKLAD 4. Vpočtěte oálk jednoparametriké sosta sfér adano ronií t t. Řešení: Napíšeme sosta 3 e tar t t t F t t t t F Z drhé ronie jádříme t a dosaením do prní ronie dostááme ož je ronie kžele Or. 5. Or. 5 PŘÍKLAD 5. Najděte oálk jednoparametriké sosta sfér dané ronií ] [ ] [ kde je konstanta a platí podmínka. Řešení: Napíšeme sosta 3 e tar ] [ ] [ F ] [ ] [ F -14-

Drho ronii praíme na tar [ ]. V příklad máme nní da případ: a Dosaením do prní ronie dostááme [ ] [ ] čehož dostááme dojii álů a Or. 6. Or. 6 t ale a podmínk dostaneme prádno množin. PŘÍKLAD 6. Najděte oálk jednoparametriké sosta roin adano ronií t t. Řešení: Napíšeme sosta 3 e tar F t t t F t t. t Z drhé ronie jádříme t a dosaením do prní ronie dostááme ož je ronie paraolikého ále Or. 7. -15-

Or. 7 PŘÍKLAD 7. Vpočtěte ronii oálk jednoparametriké sosta ϕ kloýh ploh jejihž poloměr jso ron čísl r a jejihž množina šeh středů je oso. Řešení: Jednoparametriká sostaa ϕ je popsána ronií Napíšeme ted sosta 3 e tar Z drhé ronie jádříme α r α. F r α α F α α α α a dosaením do prní ronie dostááme r ož je ronie hledané oálk. Toto oálko je áloá rotační ploha o ose a poloměr r. 4. DVOUPAAMETICKÁ SOUSTAVA PLOCH Předpokládejme že každá ploha sosta je pro dano dojii parametrů adaná ronií F. 6-16-

Ploh o ronii F deme načit smolem a elo sosta 6 smolem S. Společné od ploh S pro a jso rčen sostao tří roni S S S F F F která je ekialentní sostaě F F F F F. V limitě pro dostaneme F F F. 7 Definie. Bod E 3 rčené roniemi 7 naýáme harakteristikými od na ploše. Množin šeh těhto odů pro šehna naýáme S harakteristiko množino sosta S. onie harakteristiké množin ted ískáme ločením parametrů 7. 4.1 OBÁLKA DVOUPAAMETICKÉ SOUSTAVY PLOCH Definie. Ploh ε s parametriaí f D naýáme oálko sosta 6 jestliže ε se odě f dotýká ploh pro šehna D. S Věta. Každá oálka sosta S je podmnožino její harakteristiké množin. Naopak je-li f takoá ploha že f splňje 7 pro každé tak f je oálko sosta S. -17-

Praktiký postp hledání oálk je takoý že se e sosta 7 snažíme ločit parametr tak ahom dostali jedino ronii G. Pokd je tato ronie impliitním jádřením nějaké ploh tak se jedná o hledano oálk. Neo spočteme jako fnke a dostááme parametriké jádření oálk. 4. PŘÍKLADY Příklad 8. Vpočtěte oálk sosta kloýh ploh dano ronií F. Řešení: Napíšeme sosta 7 e tar F F. F Z drhé a třetí ronie jádříme a a dosaením do prní ronie dostááme ronii kželoé ploh která je impliitním jádřením hledané oálk. Příklad 9. Naleněte oálk doparametriké sosta elipsoidů 1 a kde a> > > takoýh že platí ak k-konstanta. Řešení: Nejdříe jádříme a k a můžeme psát sosta 7 e tar 1 k a a a F i 3 k a a a a F ii -18-

F a 3 a k iii onie ii a iii praíme na tar a a k a dosaením do i dostááme Z ii a iii ted plýá a k a 3 k 1. i a 3 3. Ted a ± 3 ± 3 k ± a 3 je parametriké jádření hledané oálk. Její ronii dostaneme násoením i a e tar k 7. PŘÍKLAD 1. Najděte harakteristiko množin doparametriké sosta sfér jejihž střed a poloměr jso fnkí parametrů. Řešení: Ted ss jso střed a rr poloměr sfér. A lioolný od W[] ležel na dané sféře msí platit W s W s r. -19-

Nní můžeme napsat sosta 7 e tar F W s W s r F s r W s r F s r W s r i ii iii Je-li s s tj. střed opisjí ploh pro pené dají ronie ii a iii ronii přímk která je kolmá k tečné roině ploh středů. Tato přímka protíná sfér i ď e do odeh neo jednom odě neo je průnik prádný. V případě že s s se jedná o singlární případ který pro oálk nepočítáme. --

Literatra [1] Bdinský B. Analtiká a difereniální geometrie. Praha: SNTL 1983. [] Bdinský B. Kepr B. Základ difereniální geometrie s tehnikými aplikaemi. Praha: SNTL 197. [3] Breš J. Hrčík K. Difereniální geometrie křiek a ploh skriptm UK Praha 1998. [4] Dopoe M. Difereniální geometrie a tenoroý počet. Brno: VUT Brně 1999. [5] Fedenko A.S. a kol. Sornik adač po differenial noj geometrii. Moska: Naka 1979. [6] Kolář I. Difereniální geometrie přednáška e školním roe 1/ na PřF MU Brno. -1-