Liouvilleova rovnice (teorém)

Podobné dokumenty
Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

x + F F x F (x, f(x)).

11. cvičení z Matematické analýzy 2

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

8. cvičení z Matematiky 2

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Vzorová řešení čtvrté série úloh

I. část - úvod. Iva Petríková

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Matematické metody v kartografii

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

PRUŽNOST A PEVNOST II

14. cvičení z Matematické analýzy 2

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Relativiatická fyzika a astrofyzika I. Geometrie

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Pružnost a pevnost I

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

2. Statistický popis plazmatu

Dvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost. rovinná deformace

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY

II. 5. Aplikace integrálního počtu

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Charakterizace rozdělení

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Neideální plyny. Z e dr dr dr. Integrace přes hybnosti. Neideální chování

Téma 22. Ondřej Nývlt

26. listopadu a 10.prosince 2016

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Záření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.

Logaritmické rovnice I

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Prověřování Standardního modelu

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Nerovnovážná termodynamika

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

Apriorní rozdělení. Jan Kracík.

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

10 Funkce více proměnných

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Poznámky k Fourierově transformaci

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Plazma. magnetosféra komety. zbytky po výbuchu supernovy. formování hvězdy. slunce

Nerovnovážné systémy Onsagerova hypotéza, fluktuačně disipační teorém

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Přednášky část 8 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození

Pružnost a plasticita II

9. Vícerozměrná integrace

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

POUŽITÍ PRINCIPU VIRTUÁLNÍCH PRACÍ PRO VÝPOČET PŘETVOŘENÍ

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Radiologická fyzika základy diferenciálního počtu derivace a tečny, integrály a plochy diferenciální rovnice

MATEMATICKÁ STATISTIKA

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

2 Odvození pomocí rovnováhy sil

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Křivkový integrál funkce

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Biomechanika II. Modely napjatosti a deformace cév, vliv zbytkových napětí a aktivní vlastnosti. Lukáš Horný


Sestavení diferenciální a diferenční rovnice. Petr Hušek

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Vlastnosti odhadů ukazatelů způsobilosti

Operátory a maticové elementy

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

12. Prostý krut Definice

Variační počet 2. Prof. RNDr. Olga Krupková, DrSc. Autorizovaný zápis přednášek (letní semestr 2004/2005) Zapsal Jan Šustek

17 Křivky v rovině a prostoru


. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza.

Transkript:

Louvlleov rovnce (teorém hustot systémů ( hustot částc Klmontovčov rovnce systém s. částcí (6-rozměrný prostor ( x, p, t δ[ x X ( t] δ[ p P( t] Systém s částcem (6 -rozměrný prostor ( x, p,..., x, p, t δ[ x X ( t] δ[ p P( t] ormlzce ( systém ( x, p,..., x, p, d t x d p... dx dp Uděláme / t využjeme δ t dx dp + x + pk je p t dt dt d X [ x X( t] xδ[ x ( ] X t dt po doszení dostneme Louvlleovu rovnc p m p m + x + q (, (, E x t + B x t p t m m

Levá strn je úplná dervce podle trjektore systému Zákon zchování počtu systémů t p + ( + x m Ansáml mkroskopcky shodných systémů Hustot prvděpodonost p ( F f ( x, p,..., x p d x d p... d x d p, poměr počtu systému v elementu fázového prostoru k počtu v nsámlu Integrál systémy v nsámlu se nerodí n neznkjí ( P f x X f p t D Dt f + ( + Hustot systémů se podle trjektore systému ve fázovém prostoru nemění Df / Dt Δ A

A systémů v nsámlu Louvlleov rovnce f f δ[ x X ( t] δ[ p P( t] Δ A j + v + x f F p f t V je normovcí ojem f d p d p...d p V f V f k-částcová rozdělovcí funkce f x p x p V x p x p x p f k (,,...,, d + d + d + d +...d d k k k k k k k okrje f x y z ± f p p p ± x y z rozdělovcí funkce symetrcká vzhledem k záměně dentckých částc f (..., x, p,..., x p,... f (..., x, p,..., x p,... k m m n, n k n n m, m uvžujme druh částc pro jednoduchost jen coulomovská nterkce

z rovnce pro f d t t q d s P Fj Fj 3 ( x x j dt j 4πε x x j f odvodíme rovnc pro f ntegrcí dx d p x d p V f d d v v d d v v v d d d v x + p y z f x p x f V x f + x p x + y + z f x y z Druhý ntegrál (první člen x x dx p F f g + g + g + g V F f + d j p j j j p j j j j + + + px dx d p F d d d p f x p y p z F x j f px j Rovnce pro f t f f F f x p F f + v x + j p d d p j V Z rovnce pro f odvodíme rovnc pro f ntegrcí dx d p +

x p x p F f x p F x p f V x p F f d d d d d d d d d d p p p Rovnce pro f t f + v f + F f dx d p F f x j p p j V Rovnce pro f k t k f f F f x p F f k k k k + v x d d k + j p k k + k + k + p k + j V BBGKY (Bogoljuov, Born, Green, Krkwood, Yvon herrche Ekvvlentní Louvlleovu teorému (oshuje trjektore částc, le lze někde useknout, zjímjí nás k <<, pk k n (n je hustot částc pro jednočástcové rozdělení x p t V f + v f + n dx d p F f f ( x, p dp nx ( normlzční podmínk f ( p d p přípdně n f ( x, p, x, p, t f ( x, p, t f ( x, p, t + g( x, p, x, p, t

g - nární korelční funkce,. krok v Myerově klstrovém rozvoj zrychlení půsoící n částc je F n dxd p Ff( x, p, t t f + v f + F f n dx d p F g( x, p, x, p, t x p p Člen nprvo srážkový ntegrál g Vlsovov rovnce Potřeuj rovnc pro g rovnce pro f t f + + f + F + F f n x p F + F f ( v v x x ( p p d d ( p p 3 3 3 3 3 ( Klstrový rozvoj f,,3 f ( f ( f (3 + f ( g(,3 + f ( g(,3 + f (3 g(, + h(,,3 3 - h tříčástcová korelční funkce ~ Λ e - znedáme g(, + ( v x + v ( [ ] (, ( ( (, x g F p + F p f f + g t + { n [ ]} dx3d p3f 3 p f( g(,3 f(3 g(, { } Uzvřený systém rovnc pro f g Chceme vyjádřt nární korelční funkc pomocí jednočástcové rozd.fce

Budeme uvžovt homogenní plzmu ez vnějších polí potencální nární půsoení f(, x p, t f( pt, F(, xt Ft ( g g( x x, p, p, t U( x x F Δx x odhdneme g z.členů rovnce, ereme ~v T Δ t g f fu / εt h3 f3gu3 / εt v ntegrálním smyslu Rovnce pro f g, více druhů částc f ( f f U r r + v + F drd p g( r, p, r, p, t t r p p r síl se skládá z vnější vntřní F F drd pf( r, p, t U( r r r Srážkový člen f ( U r r drd p g( r, p, r, p, t t p r c

Rovnce pro g U + v + v + F + F g g t r r p p r p p f f U f Uc f f + drcd pc gc + { } + p p r p c r U c + drc d pc hc + { } r p c Úloh má možné mlé prmetry ( slé slové půsoení mez částcem U α ε - střední knetcká energe h ε g f f f g c c U c ε U ε znedáme poslední člen nlevo prot prvnímu nprvo poslední člen nprvo << předchozí

( mlý dosh sl d dosh sl, n koncentrce částc v plynu 3 U ( β nd v plzmtu U ε ε 3 nd. člen nprvo znedáme prot, 3. člen nprvo znedáme prot. tedy α ~, β << e β 3 ( nrd 4πε rd kbt α << Pokud α << β << Fokker-Plnckův (Lndův srážkový člen jednoduchý pro řešení, v žádném systému nepltí předpokldy přesně Pokud β << (α lovolné Boltzmnnův srážkový člen (plyn, nepružné srážky v plzmtu Pokud α << (β lovolné (Bogoljuov-Lenrd-Blescův srážkový člen (pružné srážky v plzmtu včetně půsoení n velké vzdál. Jk vyjádřt g? Čs τ g relxce korelční funkce g (do trvní srážky << čs relxce τ f jednočástcového rozdělení (/srážková frekvence Stčí vyjádřt g v lmtě t

Bogoljuov hypotéz g(t - (částce před srážkou jsou nekorelovné, le po srážce je už korelce nenulová nevrtnost do mez srážkm týchž částc je velká (nformce o předchozí srážce se ztrtí Odvodíme Lndův (Fokker-Plnckův srážkový člen nejjednodušší f f U r r + v + v g f f t r r p p r ( Jké je g v rovnováze? Funkce f mxwellovská čsová dervce f n exp p 3/ mkt ( π mkt B g U ( r r f f B kt B (g správně pro U << k B T Řešení nerovnovážné rovnce hledáme řešení v t ntegrcí od t, chrkterstky rovnce odpovídjí rovnoměrnému přímočrému pohyu částc, r r v ( t t r t' r v ( t t' odoně pro částc

t ( g( r, p, r, p, t g( r ', p, r ', p, t + dt U r t ' r t ' r t f( r t', p, t f( r t', p, t f( r t', p, t f( r t', p, t p p prostorově homogenní f, f (n doshu sl konst. v čse(po dou srážky g ( r, p, r, p, t g ( r, p, r, p, t + { f ( r, p, t f ( r, p, t p ( ' ' f ( r, p, t f ( r, p, t } dt U r r p r t t t využjeme Bogoljuovy hypotézy t g( t do srážkového ntegrálu f ( U r r drd p g( r, p, r, p, t t p r c dosdíme g dostneme t

kde f f f dp Ij ( v v f f t c p pj p j 3 U( r r Ij (v d r d t U( r r + v t r r vyjádříme nterkční potencál pomocí Fourerovy trnsformce 3 d k qq U ( r Φ ( exp( 3 k kr Φ ( k ( π, kde ε k pro Coulomův potencál (odvození v pendxu Integrál logrtmcky dverguje k mn /r mn /r D, k mx /r mn I j (v πε qq v δj v vj ln Λ 3 8 v kde Coulomův logrtmus ln Λ ln( kmx / kmn ln( rd / rmn r qq mx( p, p m v, kde Lndův prmetr πε m v mn j,

f v v v qq δj j f f ln d Λ p f 3 f t c p 8πε v pj p j lze npst ve tvru f ( ( f A f + Dj t c p p pj síl dynmckého tření (rzdí pohyující se částce v v v ( qq δj j f ( lnλ d 3 8πε v pj A p p Koefcent dfúze v prostoru hyností (rozmzává svzek částc v v v ( qq δj j j ( lnλ d 3 8πε v D p p f Používá se jný tvr f A ( f + t p p p B f ( j c j

A ( A B B kde jsou koefcenty dány součty j j dílčí členy lze vyjádřt pomocí Rosenluthových potencálů G H,, A Ψ H ( p B Ψ G ( p j p p p Lenrd-Blescův srážkový člen př odvození ponechány z g c g c ošetří korelce n dlouhou vzdálenost zhrnuje dynmcké stínění srážky plzmtem téměř totožný tvr jko FP, le jádro ( v v dk qq kk jδ k Ij π 3 ( π ε l k ε k v, k ( ε l podélná reltvní permtvt, když ε l Fokker-Plnck (Lndu l ( q f ε ω, k + dp k ε k ω k v + Δ p j

Boltzmnnův srážkový člen př odvození g ponechán poslední člen n prvé strně chrkterstky neodpovídjí rovnoměrnému přímočrému pohyu, le pohyu v pol g v rovnováze (f je stconární homogenní Mxwellovo rozdělení U ( r r g exp f f kt B pro α<< přejde ve výsledek pro Fokker-Plnckovu rovnc Boltzmnnův srážkový člen f dp v f( p f( p f( p f( p d σ ( v, θϕ, t c pro pružné koule o poloměru je dσ dω n 4/ n pro U ~ /r d σ ~ d Ω/ v pro reálný plyn čsto používán Lenrd-Jonesův potencál 6 U 4 ε ( / r ( / dσ qq pro Coulomů v potencál 4 dω 8πε m v sn ( θ /

Apendx Apendx Odvození jádr Fokker-Plnckov srážkového ntegrálu ejdříve spočteme Fourerovu trnsformc Coulomov potencálu kr qq qq e U ( r Φ ( k U (exp( r krdr dr r 4πε r 4πε kr cosθ e kry 4π 4 r drdϕsnθdθ π r dr e dy sn krdr r k k qq Φ ( k tedy ε k dk U ( r dk U ( r Φ ( kexp( kr k Φ ( kexp( kr 3 j 3 ( π rj ( π dk k ( r r + k vt d t U ( r r + v t d t k Φ ( ke r j ( π ( π j 3 πδ k v dk k r d r k k r r kj Φ ( e d e ( e v 3 k t kj Φ 3 k k ( ( k vt π ( π π ( δ (

Apendx d ( d ( e k r r ( e k k k r r dr k Φ v 3 k π k j 3 k k ( π Φ ( π dk dk ( k Φ k k k Φ k dr ( π ( ( δ ( ( ( k+ k r r j ( v ( e 3 δ 3 ( π ( π 3 ( π δ( k+ k k Φ( k dk π Φ ( δ v Φ( Φ*( 3 kk j k k k k ( Φ( k ez új my n oecnost lze předpokládt v ( v,,, pk pltí ( δ( vd ( k Φ k k k k Φ k x x x x δ( k vdk ntegrál pro x j x, smíšená yz komponent též dkydkz dk ydkz ky Izz Iyy π k d ( 3 y kxφ k δ ( kxv π Φ ( 3 ky + kz v ( π ( π x x ( π π kdkdϕ qq qq dk qq sn 3 k ϕ ε k πε k πε π ln Λ v 8 v 8 v

Apendx teď jž jen trnsformujeme pro lovolný směr rychlost protože jedný směr je v, mám k dspozc tenzory δ v j /v j v pro v ( v,, je qq j j j (v 3 8πε v I j ~ v δ v v I ln Λ δ j vv v j