PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.



Podobné dokumenty
3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

II. kolo kategorie Z5

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

2.3. DETERMINANTY MATIC

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Hlavní body - magnetismus

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

3. Kvadratické rovnice

Analytická geometrie v rovině

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Logaritmické rovnice I

Cvičení 2 (Složená namáhání)

Nejdříve opis pro naladění čtenáře a uvedení do mého problému, ten, který budu za chvíli chtít diskutovat.

Pružnost a plasticita II

Hyperbola a přímka

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

II. 5. Aplikace integrálního počtu

x + F F x F (x, f(x)).

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Logické obvody. Logický obvod. Rozdělení logických obvodů - Kombinační logické obvody. - Sekvenční logické obvody

14.16 Zvláštní typy převodů a převodovek

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Ohýbaný nosník - napětí

Návrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor

4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33

Hledání hyperbol

( a) Okolí bodu

U 1, U 2 I 1, I 2. vnější napětí dvojbranu vnější proudy dvojbranu

Riemannův určitý integrál.

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Logaritmus. Předpoklady: 2909

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Vícebytová celočíselná aritmetika

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Větu o spojitosti a jejich užití

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Definice limit I

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

8. cvičení z Matematiky 2

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

1.1 Numerické integrování

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Regulace f v propojených soustavách

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

Rozvodovky. Konstrukčně nenahraditelná, propojuje převodovku a rozvodovku Je konstantním činitelem v celkovém převodovém poměru HÚ

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

8. Elementární funkce

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Přednáška 9: Limita a spojitost

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Středová rovnice hyperboly

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Transkript:

PLANETOVÉ PŘEVODY Pomůck do cvičení předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pvel Sedlák, CSc. Pro pochopení funkce plnetových převodů jejich kinemtiky je nutné se senámit se ákldy především kinemtikou jednoduchých převodů čelními, popř. kuželovými oubenými koly. 2 1 Obr. 1 Ukák dvoustupňové převodovky s čelními oubenými koly. Ření přesunem oubeného dvojkol. Pro ískání ákldních nlostí je možno doporučit středoškolské učebnice strojírenských oborů.

1. Jednoduchá plnetová soukolí 1.1 Členy struktur plnetového soukolí. Plnetová soukolí jsou tvořen oubenými koly unšečem. Některá tv. centrální oubená kol jsou souosá s unšečem centrální osou celého mechnimu jiná kol tv. stelity jsou otočně uložen n unšeči. Zbírjí bud' s centrálními koly, nebo nvájem mei sebou. Při rotci unšeče konjí tedy stelity pohyb složený e dvou rotcí. Unšeč (r) centrální kol nýváme centrálními členy jejich společnou osu centrální osou. Centrální kol s vnějším oubením čsto nýváme plnety (p). Centrální kol s vnitrním oubením nýváme korunová kol (koruny - k). Stelity mohou mít bud' jen jedno oubení (jeden oubeny věnec) pk je nýváme jednoduché, nebo dv věnce, pk je nýváme dvojité, přípdně mohou mít i více věnců. V nejjednodušším přípdë oubení stelitu může bírt s oubením plnety i korunového kol (Obr. 1.1). Obecně ovšem mohou stelity bírt v řdě sebou, při čemž koncové stelity této řdy bírjí s růnými centrálními oubenými koly (Obr. 1.2). Smořejmě v celém mechnimu může být tkovýchto stelitových řd (třeb i jednočlenných) vedle sebe více, i když pro uskutečnění kinemtických silových veb stčí řd jedn. Plnetová soukolí s jedním unšečem budeme nývt jednoduchá plnetová soukolí (JPS) Obr1.1 Jednoduché plnetové soukolí Obr. 1.2 Plnetové soukolí s více stelity

1.2 Funkční stvy jednoduchého plnetového soukolí Ze složení jednoduchých plnetových převodů vyplývjí následující možné funkce. 1) Korunové kolo stojí jedná se o jednoduchý plnetový převod s 1 o volnosti jedním rekčním členem, korunovým kolem 2) Plnetové kolo stojí - jedná se o jednoduchý plnetový převod s 1 o volnosti jedním rekčním členem, plnetovým kolem 3) Unšeč stelitů stojí - jedná se o neprvý plnetový převod s 1 o volnosti jedním rekčním členem, unšečem stelitů. Je li rekčním členem unšeč stelitů nýváme tkto vytvořený převod prostý. Nejde tu pk o soukolí plnetové, le oubené unšeč je spojen s rámem. Pro toto pojení plnetového převodu se používá ončení neprvý plnetový převod nebo neprvá plnet. 4) Diferenciál se 2 o volnosti všechny části plnetového převodu jsou pohyblivé, žádný člen není rekční. Jednotlivé funkční stvy je možno vidět po spuštění souboru plnety.exe (poklepáním n vybrvený text). Ponámk: Pokud chcete soubor spustit textu, musí být uložen ve stejném dresáři jko tento textový soubor. 2. Složené plnetové mechnimy Složené plnetové mechnimy jsou tvořeny několik jednoduchými soukolími, přípdně jinými převodovými ústrojími. Aby jednoduchá soukolí tvořil složený mechnimus, musí být mei sebou vájemně spojen. Vájemné propojení dvou nebo více členů nýváme přímou vbou. Přímou vbu mei dvěm členy mechnimu můžeme vytvořit jejich přímým spojením (tj. mohou být vytvořeny jko jeden hřídel, nebo spojeny

spojkou eventuelně kloubovým hřídelem) nebo tv. vebním převodem vi obr. 2.1. V prvém přípdě mjí ob členy stejné rychlosti, v druhém přípdě jsou jejich rychlosti určeny převodovým poměrem vebního převodu. Rekční členy u složených plnetových mechnimů mohou tedy být jednk u jednoduchých plnetových soukolí jednk u vebních převodů. Obr. 2.1 Příkld složených plnetových mechnimů Podle toho kolik větvemi se přenáší energie mechnimem dělíme složené plnetové mechnimy n: ) jednotoké energie se přenáší od vstupu k výstupu poue jednou cestou b) vícetoké energie se přenáší od vstupu k výstupu několik větvemi uspořádnými prlelně. Tyto mechnimy se nývjí diferenciální c) kombinovné jedná se o kombinci předchoích přípdů. 3. Kinemtik plnetových mechnimů Existuje řd metod kinemtického vyšetřování plnetových mechnimů. Jedn celkem jednoduchých náorných metod (ovšem jen pokud jde o jednoduché mechnimy), je metod obvodových rychlostí, někdy tké nývná Kutbchov. Tuto metodu je nutné plikovt n kždý přípd vlášť, eventuelně je třeb soukolí nkreslit v měřítku (vi přednášky MEP).

3.1 Willisov metod Je metod kinemtického vyšetřování plnetových mechnimů nejvhodnější ( při tom nejstrší). Principem Willisovy metody, neboli metody áměny mechnimu, je v podsttě metod superpoice. Mějme jednoduché plnetové soukolí s unšečem r, centrálními koly p, k, q stelity s (s 1, s 2..). Absolutní rychlosti těchto členů jsou r, p, k, q. Udělme celému mechnimu rychlost stejně velikou, le opčného smyslu, než je rychlost unšeče, tedy - r. Pk bude rychlost unšeče nulová ( r = 0) rychlosti jednotlivých členů se nám budou jevit jko reltivní vůči unšeči. (Místo udělení áporné rychlosti unšeče všem členům mechnimu si můžeme předstvit, že pohyby mechnimu poorujeme hledisk poorovtele n unšeči. Dospějeme ke stejnému výsledku). Zstvením unšeče obdržíme prostý převod s nehybnými osmi s 1 o volnosti. Převodový poměr mei libovolnými dvěm členy tohoto mechnimu už npř. pomoci počtu ubů umíme určit. To vyjdřuje Willisov formulk, která říká, že poměr reltivních rychlostí dvou členů plnetového soukolí vůči unšeči je převodový poměr mei těmito členy při nehybném unšeči. V symbolice pro převodový poměr budeme skutečnost, že jde o převod při stveném unšeči ončovt horním indexem r. Celkem má tedy ončení převodového poměru tři indexy s těmito výnmy: index stojícího členu i xy index výstupního členu index vstupního členu Odpovídjící symbol funkčního stvu je (x y). V tkto vedené symbolice le Willisovu poučku pst tkto: i xy = = x y = x y

kde veličiny s čárkou jsou reltivní otáčky vůči unšeči. Nečárkovné jsou rychlosti skutečné. Převodové poměry mei příslušnými členy soukolí při nehybném unšeči le jednoduše určit počtu ubů oubených kol soukolí. Tyto převodové poměry nýváme ákldními převodovými poměry jednoduchých plnetových soukolí. Willisovu poučku le dále vhodně uprvit do tvrů, vhodných pro určité postupy kinemtických vyšetřování. Předpokládejme, že máme soukolí jehož funkční stv je psán jko (x ) y, tj. že vstupní člen je x, výstupní stojící y. Z toho plyne, že y = 0. Podle Willisovy poučky musí pltit x x i xy = = = 1 y x i xy = 1 i (1) y x Ovšem i y x je hledný převod skutečného mechnimu. Všimněme si, že u symbolů převodových poměrů došlo k výměně indexů výstupního stveného členu. Tento tvr Willisovy formule je vlstně vorec vhodný pro úprvy převodových poměrů skutečných mechnimů při jejich vyjdřováni pomocí ákldních prmetrů plnetových soukolí. Tto formule byl odvoován původně pro centrální členy. Pltí le i pro stelity. Willisovu formuli le použít nejen pro převod (mechnimus s jedním stupněm volnosti), le tké pro diferenciál (mechnimus se dvěm stupni volnosti). V tomto přípdě je možné superpoicí stvit libovolný centrální člen pk psát : i xy = x y po úprvě ískáme vth = i + i (2) x xy y y x Tto úprv Willisovy formulky je vlstně rovnicí, níž le n ákldě nlosti rychlostí dvou členů diferenciálu určit rychlost členu třetího. (U převodu - mechnimu s jedním stupněm volnosti stčí dt jedny otáčky, prvidl vstoupní, by byl kinemtický

stv plně definován. U mechnimu se dvěm stupni volnosti je třeb dt dvoje otáčky, se třemi stupni volnosti troje td.) Při použití Willisovy formulky resp. jejích úprv ke kinemtickému řešeni plnetových soukolí se musíme řídit těmito prvidly: ) Pokud chceme vyjdřovt kinemtické poměry plnetových soukolí pomocí ákldních prmetrů nebo počtů ubů, jeden členů, pro který píšeme Willisovu formulku, musí být vždy unšeč. Pokud není, npř. je volným - psivním členem, musíme vyšetřovný převod rodělit n dv sériově pojené převody, u nichž je unšeč jednou členem výstupním, podruhé vstupním. i xy = i xr i ry b) Rychlosti dvou členů (jeden nich může být unšeč) musí být námy pk můžeme určit rychlost třetího. U plnetových převodů musí být dán rychlost jednoho členu, prvidl vstupního je nám rychlost rekčního členu, která je nulová. U diferenciálu musí být dány rychlosti dvou členů. Při řešení kinemtiky diferenciálních plnetových převodů je nejdříve nutné určit, jestli soukolí prcující jko diferenciál je ve směru toku výkonu n vstupu (), nebo n výstupu (b) Obr. 3.1. Diferenciální plnetové převody. ) s diferenciálem n vstupu, b) s diferenciálem n výstupu Ponámk: Ve schémtu nejsou kresleny stelity, které pro vlstní řešení kinemtiky nemjí výnm.

Diferenciální plnetový převod s diferenciálem n vstupu (obr. 3.1 ) Pro diferenciál soukolí R můžeme npst Willisovu formuli v jejím tvru vhodném pro diferenciály rovnice (2). = i f e e + i e f Po úprvě dosení (vi cvičení MEP) ískáme vth: toho celkový převod R S R = i i n + (1 i ) R S = i = i (i 1) + 1 n n f n Diferenciální plnetový převod s diferenciálem n výstupu (obr. 3.1 b) Stejný postup, jký jsme použili pro diferenciální převod s diferenciálem n vstupu, použijeme pro převod s diferenciálem n výstupu. Tentokrát ovšem tk, že Willisovou formulí budeme určovt úhlovou rychlost výstupního hřídele. Pro příkld n obr. 1.3 b bude: n = i f ne e + i e nf f Po úprvě dosení (vi cvičení MEP) ískáme vth pro celkový převodový poměr: i n = n S (1 i ) (1 i = S R 1 i i R )

4. Příkldy použití plnetových převodů v převodovkách MEP 4.1. Čtyřstupňový násobič Power Qud Je použit jednoduchý plnetový převod se sdruženým stelitem. Prvý plnetový převod se dvěm řdmi stelitů, spojkou V brdou Z, slouží k ření pátečky neutrálu. Z B 1 B 2 B 3 V S 1 2 3 4 1 stupeň 2 stupeň s 1 s 2 s 3 p r s 3 p r 3 stupeň p r

4.2. Čtyřstupňový násobič Dynshift 1 stupeň B 1, B 2 jednoduchý plnetový převod; 2 stupeň B 1, S 2 dif. převod s diferenciálem n vstupu; 3 stupeň S 1, B 2 - dif. převod s diferenciálem n vstupu. B 1 B 2 S 1 S 2 M P 1 stupeň 2 stupeň ( r) p k r p r p l n R Q 3 stupeň k r p l n R Q

4.3. Automtická třístupňová hydromechnická převodovk VW Golf Poloh páky stupeň B1 B2 K1 K2 F N 0 0 2 1 0 2 2 0 3 1 1 R R B1 F B2 K1 K2 Legend: K spojky, B brdy, F volnoběžná spojk

4.4. Plnetová hydromechnická převodovk ZF-Ecomt HP 500 Převodovk pro utobusy, nákldní jiná speciální voidl Použitá litertur: Svobod, J.: Plnetové převody. ČVUT Prh, 2000, 90 s. Vlk, F.: Převodová ústrojí motorových voidel. VLK Brno, 2000, 312 s. Odborné čsopisy, Firemní litertur.