Alltran. 1. Úvod. 2. Definice problému. Dokumentace knihovny Alltran v 1.01
|
|
- Danuše Pavlíková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Dokumentace knhovny Alltran v Úvod Alltran Jedná se o knhovnu pro výpočet transformačního klíče a transformac souřadnc pro různé transformace založené na metodě nejmenších čtverců. Knhovna obsahuje zejména transformace používané v rámc oborů geodéze, kartografe a fotogrammetre. Knhovna je napsaná v jazyce C++ a je dostupná pod všeobecnou veřejnou lcencí GNU (vz [ 1]) na adrese "k154.fsv.cvut.cz/~koska". Byl vytvořen jednoduchý konzolový program pro použtí této knhovny a pro testování vhodnost jednotlvých transformací. 2. Defnce problému Knhovna je vhodná pro mplementac transformací založených na metodě nejmenších čtverců dále MNČ. Pro tuto metodu je oprava defnována jako rozdíl mez souřadncem transformovaným a souřadncem daným (v soustavě do které transformujeme): T T vx, = X ( a, x ) X, (1) kde v x, je oprava souřadnce x -tého bodu, a je vektor parametrů transformačního klíče, x je vektor tého bodu v lokální soustavě (soustava z které transformujeme) a X je x sová souřadnce bodu v globální soustavě (soustava do které transformujeme). Pro výpočet transformačního klíče v souladu s podmínkou MNČ je použta Gauss Newtonova terační metoda (např. vz [ 2]). V případě nelneárního tvaru transformačních rovnc z hledska neznámých je nutno do výpočtu zadat přblžné hodnoty. U mplementovaných transformací jsou přblžné hodnoty získávány z vhodných tvarů defnce opravy, které jsou lneární z hledska transformačních parametrů. Gauss Newtonovu metodu je možné přímo použít v hrančním případě, kdy je počet hledaných parametrů roven počtu rovnc a dochází k výpočtu bez vyrovnání. pro vyrovnání jsou zavedeny metodou Lagrangeových multplkátorů. 1
2 3. Implementované transformace Základní typ Základní Dstorze Doposud mplementované transformace jsou uvedeny v následujících tabulkách: Polynomcké Přímá lneární (DLT) Konkrétní typ Označení Dmenze obecná afnní lneární general_affne_lnear multdm. obecná afnní general_affne_m multdm. afnní affne_2d, affne_3d 2D, 3D podobnostní smlarty_2d (_3d) 2D, 3D shodnostní dentty_2d (_3d) 2D, 3D korekce radálních dstorzí rd 2D korekce radálních dstorzí 2 rd2 2D korekce radálních a rd_td 2D tangencálních dstorzí kvadratcká quadratc_2d 2D kubcká cubc_2d 2D čtvrtého stupně quartc_2d 2D DLT (2D) lneární dlt_app, dlt_2d_app 2D, 3D->2D DLT (2D) dlt, dlt_2d 2D, 3D->2D DLT (2D) s rd dlt_rd, dlt_2d_rd 2D, 3D->2D DLT (2D) s rd2 dlt_rd2, dlt_2d_rd2 2D, 3D->2D nverze DLT 2D s rd2 nv_dlt_2d_rd2 2D DLT 2D rd_td dlt_2d_rd_td 2D DLT 2D s cubc_2d dlt_2d_cubc_2d 2D TPS Thn Plate Splnes thn_plate_splne_2d 2D Projektvní Projektvní (fxní x, y, f) projectve 3D->2D Projektvní (fxní f) projectve_xy 3D->2D Projektvní (fxní x, y) projectve_f 3D->2D Projektvní (fxní x, y, f) s rd2 projectve_rd2 3D->2D Projektvní (fxní f) s rd projectve_xy_rd 3D->2D Projektvní (fxní f) s rd_td projectve_xy_rd_td 3D->2D Projektvní (fxní x, y, f) projectve_planar 3D->2D Projektvní (fxní f) projectve_planar_xy 3D->2D Projektvní ze dvou snímků Projektvní ze dvou snímků (fxní x, y, f) Tab. 1 Jednoduché transformace projectve_planar_double_nner 3D->2D projectve_planar_double 3D->2D Kromě jednoduchý transformací je v Alltranu mplementována řada transformací složených vz 3.8 Složené transformace na straně 21. V dalším textu jsou uvedeny podrobnost k jednotlvým mplementovaným transformacím. U jednotlvých transformací nejsou, až na výjmky, uvedeny nterpretace hledaných parametrů. Pro každou transformac je uveden tvar rovnc, podmínky, počet neznámých (p), podmínek (q), nutných konstant (c), mnmální počet rovnc (p-q) a z toho plynoucí mnmální počet bodů (pb), pořadí neznámých a způsob řešení přblžných hodnot. 2
3 3.1. Základní transformace V dalším textu jsou základním transformacem myšleny transformace tvaru (příklad pro dmenz n = 3): X = X + M R x, X X x r11 r12 r13 mx, (2) X = Y, X = Y, x = y, R = r21 r22 r23, M = my Z Z z r r r m z kde X je vektor posunu, R je rotační matce a dagonální členy matce M představují měřítka v jednotlvých osách. Sloupce matce R jsou vektory os lokálního souřadncového systému x v globálním souřadncovém systému X. Prvky matce je možno vhodněj popsat následovně: r r r Xx Xy Xz = ryx ryy ryz R, (3) rzx rzy r Zz kde prvek r j představuje cosnus úhlu mez uvedeným osam j. Tato transformace je doplňována různým nelneárním podmínkam, které zabezpečí její požadované vlastnost Obecná afnní transformace lneární tvar Obecná afnní transformace v lneárním tvaru v příkladu dmenze n = 3 (proměnné defnované v souladu s (2)): Nejsou X = X + R x. (4) Tato transformace je mplementována pro lbovolnou dmenz n. : p = n + n 2, q =, p-q = n + n 2, pb = n + 1. R(n,n) - výps po řádcích. jsou lneární Obecná afnní transformace Vz (2). 3
4 Příklad pro dmenz n = 3: r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r + r + r 1 = Tato transformace je mplementována pro lbovolnou dmenz n. : p = 2 n + n 2, q = n, p-q = n + n 2, pb = n + 1. X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru. (5) Afnní transformace ve 2D Vz (2). defnované v a r11 r21 + r12 r22 =. (6) Není důležté, jestl podmínku ortogonalty defnujeme pro řádky nebo sloupce. : p = 8, q = 3, p-q = 5, pb = 3. n=2, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru Podobnostní transformace ve 2D V lteratuře je tato transformace často označována jako Helmertova transformace. Vz (2). Tvar rovnc a podmínky jsou stejné jako v afnní transformac ve 2D, pouze přbyla další podmínka stejného měřítka v obou osách: m x m =. (7) Není důležté, jestl podmínku ortogonalty defnujeme pro řádky nebo sloupce. y 4
5 : p = 8, q = 4, p-q = 4, pb = 2. n=2, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru nebo vz Shodnostní transformace ve 2D Vz (2). jsou stejné jako v afnní transformac ve 2D, pouze přbyly další podmínky fxace měřítka: m m x y 1 =, 1 =. (8) Není důležté, jestl podmínku ortogonalty defnujeme pro řádky nebo sloupce. : p = 8, q = 5, p-q = 3, pb = 2. n=2, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru nebo vz Afnní transformace ve 3D Vz (2). jsou stejné jako v obecné afnní transformac, pouze přbyly další podmínky kolmost os: r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r = (9) : p = 15, q = 6, p-q = 9, pb = 3. n=3, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. 5
6 Obecná afnní transformace v lneárním tvaru nebo vz Podobnostní transformace ve 3D V lteratuře je tato transformace často označována jako Helmertova transformace. Vz (2). jsou stejné jako v afnní transformac ve 3D, pouze přbyla další podmínky stejného měřítka v osách: m m x y my =, m = z (1) : p = 15, q = 8, p-q = 7, pb = 3. n=3, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru nebo vz Shodnostní transformace ve 3D V lteratuře je tato transformace často označována jako Helmertova transformace. Vz (2). jsou stejné jako v afnní transformac ve 3D, pouze přbyly další podmínky fxace měřítka: m m m x y z 1 =, 1 =, 1 =. : p = 15, q = 9, p-q = 6, pb = 3?. n=3, X (1,n), M(1,n), R(n,n) - výps po řádcích. Obecná afnní transformace v lneárním tvaru nebo vz (11) 6
7 Poznámka k nutnému počtu bodů pro přblžné hodnoty Pro výpočet přblžných hodnot hledaných parametrů se používá obecná afnní transformace vz [ 3]. Úskalím této metody je, že pokud skutečný vztah obou souřadncových systémů je přílš vzdálen ortogonální transformac (podobnostní transformace) potom budou přblžné hodnoty přílš vzdálené hledaným hodnotám a Gauss Newtonova metoda nebude konvergovat. Druhým problémem této volby přblžných hodnot je, že obecná afnní transformace má, oprot dalším transformacím z ní odvozených, nejmenší počet podmínek q a proto je pro n mnmální počet rovnc (a tedy mnmální počet dentckých bodů) větší. Tento problém je řešen pro podobnostní a shodnostní ve 2D (dva nutné body) a afnní, podobnostní a shodnostní ve 3D (tř nutné body). Obecná afnní transformace ve 2D vyžaduje totž tř dentcké body a ve 3D čtyř dentcké body. Stuace ve 2D je jednodušší. Nejprve se vypočítá úhel stočení jako rozdíl směrníku v globální soustavě a v lokální soustavě. Potom se v případě podobnostní transformace určí měřítko jako podíl vzdálenost v globální a lokální soustavě. Určení posunu je shodné pro případ ve 3D a je popsáno následující rovncí pro lbovolný bod: X = X M R x. (12) Stuace ve 3D je trochu složtější. V lteratuře [ 4] a [ 5] a byly nalezeny dva možné způsoby výpočtu přblžných transformačních parametrů ve 3D. Oba způsoby jsou založené na stejném prncpu, ale metoda uvedená v první publkac je jednoduší. Nejprve je řešena matce R. Metoda je založena na defnc další souřadncové soustavy např. xyz'. V obou soustavách je vektor osy x' defnován jako normovaný vektor spojnce prvního a druhého bodu. Vektor osy y' je defnován jako vektor kolmý na x' a ležící v rovně dané trojcí bodů. Vektor osy z' je kolmý na oba předchozí vektory a doplňuje pravotočvou souřadncovou soustavu. Tím je dána jedná souřadncová soustava v obou výchozích souřadncových soustavách a dvě příslušné rotační matce RX a Rx (vz. (3)). Složením těchto dvou matc je dána matce rotace R = RX.Rx T. V případě afnní nebo podobnostní transformace je možné měřítko přblžně určt z průměrného poměru délky mez body v globálním a lokálním systému. Pro určení posunu je možné opět použít rovnc (12) Funkce popsující dstorz Tvar rovnc (14), (15) a (16) neodpovídá přímo rovnc (1), protože obsahuje vyrovnávané souřadnce na pravé straně rovnc. Například pro rovnc (14) by tvar rovnce v souladu s (1) byl: X = x ( x x ) ( k r + k r + k r ) Y = y ( y y ) ( k r + k r + k r ), (13) r = ( x x ) + ( y y ) Tento tvar by byl ale v rozporu s nejčastějším použtím těchto funkcí jak součástí projektvní, kolneární nebo přímé drektvní transformace vz Níže uvedené vztahy mnmalzují sumu čtverců "uzávěrů" rovnc (14) a v tomto konkrétním případě tyto uzávěry odpovídají opravám na souřadncích x, y. Výsledek z vyrovnání by měl být velm podobný a aposterorní jednotková odchylka stejná jako v případě rovnc (13). 7
8 Radální dstorze X = x ( X x ) ( k r + k r + k r ) Y = y ( Y y ) ( k r + k r + k r ) r = ( X x ) + ( Y y ) Nejsou. : p = 3, q =, p-q = 3, pb = 2. k 1, k 2, k 3. c = 2(x, y ). Lneární Radální dstorze 2 X = x ( X x ) ( k r + k r + k r ) Y = y ( Y y ) ( k r + k r + k r ) r = ( X x ) + ( Y y ) Nejsou. : p = 5, q =, p-q = 5, pb = 3. k 1, k 2, k 3, x, y. c = 2(x, y ). Lneární Radální a tangencální dstorze, (14), (15) X x X x k r k r k r p r X x p X x Y y = ( ) ( + + ) ( + 2 ( ) ) 2 ( ) ( ) = ( ) ( + + ) ( + 2 ( ) ) 2 ( ) ( ) r = ( X x ) + ( Y y ) 1 2 Y y Y y k r k r k r p r Y y p X x Y y 2 1, (16) 8
9 Nejsou. : p = 5, q =, p-q = 5, pb = 3. k 1, k 2, k 3, p 1, p 2. c = 2 (x, y ). Lneární Polynomcké transformace Jedná se o polynomcké transformace druhého (kvadratcké), třetího (kubcké) a čtvrtého stupně ve 2D. Všechny tyto transformace jsou z hledska hledaných parametrů lneární, a proto není nutné hledat jejch přblžné hodnoty. Transformace čtvrtého stupně má tvar: X = a + a x + a y + a x + a x y + a y a x + a x y + a x y + a y a x + a x y + a x y + a x y + a y Y = b + b x + b y + b x + b x y + b y b x + b x y + b x y + b y b x 11 + b x y + b x y + b x y + b y (17) Kvadratcká Vz rovnce (17) pouze členy s koefcenty a 1 až a 6 a b 1 až b 6. Nejsou. : p = 12, q =, p-q = 12, pb = 6. a 1,.., a 6, b 1,.., b 6. Lneární Kubcká 9
10 Vz rovnce (17) pouze členy s koefcenty a 1 až a 1 a b 1 až b 1. Nejsou. : p = 2, q =, p-q = 2, pb = 1. a 1,.., a 1, b 1,.., b 1. Lneární Čtvrtého stupně Vz rovnce (17). Nejsou. : p = 3, q =, p-q = 3, pb = 15. a 1,.., a 15, b 1,.., b 15. Lneární Transformace založené na drektní lneární transformac Drektní lneární transformace (dále DLT) je odvozena z projektvní transformace: L1 X + L2 Y + L3 Z + L4 A x = = L9 X + L1 Y + L11 Z + 1 D, (18) L5 X + L6 Y + L7 Z + L8 B y = = L X + L Y + L Z + 1 D kde parametry L 1,... L 11 jsou hledané parametry. V souladu s běžným značením souřadnc ve fotogrammetr jsou snímkové souřadnce (globální) značeny malým písmeny a souřadnce prostorové (lokální) velkým písmeny (další nformace o DLT např. [ 6]). Její výhoda je lneární forma pro upravenou defnc oprav. Nevýhodou je naopak nemožnost řešení pro dentcké body ležící v rovně. Dalším vlvem převedení projektvní transformace na DLT je změna počtu parametrů. Původní projektvní transformace obsahuje neznámých parametrů devět a DLT jedenáct. Dva nadbytečné parametry zavádějí do výpočtu stočení souřadncových os a různá měřítka v obou osách. Proto je možné tyto parametry vhodnou volbou podmínek ve vyrovnání potlačt. 1
11 DLT v lneárním tvaru Pro výpočet přblžných hodnot hledaných parametrů upravíme rovnce (18) a získáme lneární tvar rovnc: Tento tvar rovnce neodpovídá přímo rovnc (1), protože př jeho aplkac nedochází k mnmalzac oprav souřadnc, ale "uzávěrů" rovnc (19). Jako přblžné hodnoty jsou takto získané parametry DLT dostatečné. Nejsou. x = L1 X + L2 Y + L3 Z + L4 x L9 X x L1 Y x L11 Z. (19) y = L X + L Y + L Z + L y L X y L Y y L Z : p = 11, q =, p-q = 11, pb = 6. L 1,.., L 11. Lneární DLT Vz (18). Nejsou. : p = 11, q =, p-q = 11, pb = 6. L 1,.., L 11. DLT v lneárním tvaru DLT s opravou radální dstorze DLT byly rozšířeny o tvar elmnující vlv radální dstorze. Tento tvar rovnce neodpovídá přímo rovnc (1). Exstují dvě možnost jak tyto rovnce řešt. První v Alltranu použtou možností je řešení dstorzních členů v původních snímkových souřadncích. To znamená, že v rovnc (2) jsou ve všech teracích za snímkové souřadnce dosazovány původní neopravené hodnoty. Z hledska mplementace vyrovnání je toto řešení jednoduší, ale naopak př použtí v jednoduché transformac musí docházet k teračnímu 11
12 výpočtu dstorzních členů (ty jsou totž známy a defnovány ve výsledných snímkových souřadncích). Druhou možností je řešení "postupného přblžování". Na pravé straně rovnce (2) by se v každé nové terac dosazovala aktuální opravená hodnota snímkových souřadnc. Tím by vždy došlo k úpravě výchozích vztahů a docházelo by k novému vyrovnání. Výpočet by byl zastaven v okamžku, kdy by došlo k ztotožnění hodnot na obou stranách rovnce. Nejsou. L X + L Y + L Z + L x = ( x x ) ( k r + k r + k r ) L9 X + L1 Y + L11 Z + 1 L X + L Y + L Z + L y = ( y y ) ( k r + k r + k r ), (2) L9 X + L1 Y + L11 Z + 1 r = ( x x ) + ( y y ) : p = 14, q =, p-q = 14, pb = 7. L 1,.., L 11, k 1, k 2, k 3. L 1,.., L 11 z DLT a k 1, k 2, k 3 = DLT s opravou radální dstorze 2 jsou totožné s rovncem (2). Jednou změnou je, že střed radální dstorze nemusí být totožný s hlavním snímkovým bodem a je zahrnut mez hledané parametry. Vz (2). Nejsou. : p = 16, q =, p-q = 16, pb = 8. L 1,.., L 11, k 1, k 2, k 3, x, y.. Z DLT s opravou radální dstorze Kolneární transformace (DLT 2D) Tvar rovnc je u kolneární transformace (dále DLT 2D) je podobný jako ve 3D: 12
13 L1 X + L2 Y + L3 A x = = L7 X + L8 Y + 1 D. (21) L4 X + L5 Y + L6 B y = = L X + L Y + 1 D 7 8 Proto jsou ostatní transformace z ní odvozené podobné těm v 3D. c = 2 (x, y ) DLT 2D v lneárním tvaru x = L1 X + L2 Y + L3 x L7 X x L8 Y 1 y = L X + L Y + L y L X y L Y 1. (22) Nejsou. : p = 8, q =, p-q = 8, pb = 4. L 1,.., L 8. Lneární DLT 2D Vz (21). Nejsou. : p = 8, q =, p-q = 8, pb = 4. L 1,.., L 8. DLT 2D v lneárním tvaru DLT 2D s opravou radální dstorze 13
14 Nejsou. L X + L Y + L x = ( x x ) ( k r + k r + k r ) L7 X + L8 Y + 1 L X + L Y + L y = ( y y ) ( k r + k r + k r ), (23) L7 X + L8 Y + 1 r = ( x x ) + ( y y ) : p = 11, q =, p-q = 11, pb = 6. L 1,.., L 8, k 1, k 2, k 3. c = 2 (x, y ). L 1,.., L 8 z DLT 2D a k 1, k 2, k 3 = DLT 2D s opravou radální dstorze 2 jsou totožné s rovncem (2). Jednou změnou je, že střed radální dstorze nemusí být totožný s hlavním snímkovým bodem a je zahrnut mez hledané parametry. Vz (23). Nejsou. : p = 13, q =, p-q = 13, pb = 7. L 1,.., L 8, k 1, k 2, k 3, x, y. c = 2 (x, y ). Z DLT 2D s opravou radální dstorze Inverzní DLT 2D s opravou radální dstorze 2 Nestandardní transformace v rámc knhovny Alltran. Slouží pouze pro výpočet transformačního klíče k nverzní transformace DLT 2D s opravou radální dstorze 2 a k transformac souřadnc podle níže uvedených rovnc: Úpravou těchto rovnc jsem vyjádřl souřadnce bodu X : 14
15 X ( x + dx) M + ( y + dy) M + M = ( x + dx) M + ( y + dy) M ( x + dx) M + ( y + dy) M + M Y = ( x + dx) M + ( y + dy) M M = ( L L L ) / norm, M = ( L L L ) / norm M 3 = ( L3 L5 L2 L6 ) / norm, M 4 = ( L4 L6 L7 ) / norm M 5 = ( L3 L7 L1 ) / norm, M 6 = ( L 1 L 6 L 3 L 4 ) / norm. (24) M = ( L L L L ) / norm, M = ( L L L L ) / norm norm = L L L L dx = ( x x ) ( k r + k r + k r ) dy = ( y y ) ( k r + k r + k r ) r = ( x x ) + ( y y ) DLT 2D s opravou radální a tangencální dstorze L X + L Y + L x = ( x x ) ( k r + k r + k r ) L7 X + L8 Y + 1 p ( r + 2 ( x x ) ) 2 p ( x x ) ( y y ) L X + L Y + L y = ( y y ) ( k r + k r + k r ). (25) L7 X + L8 Y + 1 p r y y p x x 2 2 ( + 2 ( ) ) 2 ( ) ( y y 2 1 r = ( x x ) + ( y y ) Nejsou. : p = 13, q =, p-q = 13, pb = 7. L 1,.., L 8, k 1, k 2, k 3, p 1, p 2. c = 2 (x, y ). L 1,.., L 8 z DLT 2D a k 1, k 2, k 3, p 1, p 2 = DLT 2D s kubckou ) 15
16 Nejsou. L X + L Y + L ( x = a1 x + a2 y + a3 x + a4 x y + a5 y L7 X + L8 Y a x + a x y + a x y + a y L X + L Y + L ( y = a6 x + a7 y + a8 x + a9 x y + a1 y L7 X + L8 Y a x + a x y + a x y + a y ) : p = 21, q =, p-q = 21, pb = 11. a 1,.., a 18, L 1,.., L 8. L 1,.., L 8 z DLT 2D a a 1,.., a 18 = Thn Plate Splne 2D ), (26) Tato transformace není založena na rozdíl od ostatních uvedených na MNČ a proto byla její mplementace náročnější. Je testováno využtí této transformace pro odstranění dstorzí objektvu. Více o této transformac vz [ 7] Transformace založené na projektvní transformac Projektvní transformace r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) ( ) ( ) ( ) x = x f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) ( ) ( ) ( ) y = y f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z. (27) 16
17 r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, cx =, cy =, f cf =. : p = 15, q = 9, p-q = 6, pb = 4?. r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, x, y, f. c = 3(cx, cy, cf). Řešení pro čtyř body podle [ 9]. x y (28) Projektvní transformace s neznámým hlavním bodem Vše stejné jako u projektvní transformace, pouze x a y není zafxováno podmínkou, ale je vyrovnáváno Projektvní transformace s neznámým ohnskem Vše stejné jako u projektvní transformace, pouze f není zafxováno podmínkou, ale je vyrovnáváno Projektvní transformace s opravou radální dstorze 2 r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) x = x f ( x x2 ) ( k r + k r + k r ) r13 ( X X ) + r23 ( Y Y ) + r33 ( Z Z) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) y = y f ( y y2 ) ( k r + k r + k r13 ( X X ) + r23 ( Y Y ) + r33 ( Z Z) r = ( x x2 ) + ( y y2 ) 3 r ),(29) 6 17
18 r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r = : p = 17, q = 6, p-q = 11, pb = 6. r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, x2, y2, k 1,.., k 3. c = 3(x, y, f). Z projektvní transformace a k 1,.., k 3 =. (3) Projektvní transformace s neznámým hlavním bodem a opravou radální dstorze r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) x = x f ( x x ) ( k r + k r + k r ) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) y = y f ( y y ) ( k r + k r + k r ), (31) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) r = ( x x ) + ( y y ) Stejné jako u Projektvní transformace s opravou radální dstorze 2. : p = 17, q = 6, p-q = 11, pb = 6. r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, x, y, k 1,.., k 3. c = 3(x, y, f). Z Projektvní transformace s neznámým hlavním bodem a k 1,.., k 3 = Projektvní transformace s neznámým hlavním bodem a opravou radální a tangencální dstorze 18
19 r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) ( ) ( ) ( ) x = x f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z ( x x ) ( k r + k r + k r ) p ( r + 2 ( x x ) ) 2 p ( x x ) ( y y ) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) + ) 33 ( ) y = y f r 13 ( X X ) r 23 ( Y Y + r Z Z ( y y ) ( k r + k r + k r ) p ( r + 2 ( y y ) ) 2 p ( x x ) ( y y ) r = ( x x ) + ( y y ) 2 1 Stejné jako u Projektvní transformace s opravou radální dstorze 2. : p = 19, q = 6, p-q = 13, pb = 6. r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, x, y, k 1,.., k 3, p 1, p 2. c = 3(x, y, f)., (32) Z Projektvní transformace s neznámým hlavním bodem a opravou radální dstorzea k 1,.., k 3 = Projektvní transformace s rovnným polem pro přblžné hodnoty Vše stejné jako u Projektvní transformace pouze rozdílný způsob řešení přblžných hodnot vz [ 1] Projektvní transformace s rovnným polem pro přblžné hodnoty s neznámým hlavním bodem Vše stejné jako u předchozího typu transformace, pouze x a y není zafxováno podmínkou, ale je vyrovnáváno Projektvní transformace ze dvou snímků s neznámým prvky vntřní orentace 19
20 r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) x = x f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z ( ) ( ) ( ) r ( X X ) + r ( Y Y ) + r ( Z Z ) y = y f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z x = x f r 2 ( 2 ) 2 13 X X + r Y Y + r Z Z = ( ) ( ) ( ). (33) r2 ( X X 2 ) + r2 ( Y Y 2 ) + r2 ( Z Z 2 ) ( 2 ) 2 ( 2 ) r2 ( X X 2 ) + r2 ( Y Y 2 ) + r2 ( Z Z 2 ) y y f r 13 X X + r 23 Y Y + r 33 Z Z 2 ( 2 ) 2 ( 2 ) 2 ( 2 ) r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r + r + r 1 =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, r r + r r + r r =, r + r + r = 1, r + r + r = 1, r + r + r = r2 r2 + r2 r2 + r2 r2 =, r2 r2 + r2 r2 + r2 r22 =, , r2 r2 + r2 r2 + r2 r2 =, (34) : p = 27, q = 12, p-q = 15, pb = 4. r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, r2 11, r2 21,..,r2 23, r2 33, X2, Y2, Z2,x, y, f. c = 3(x, y, f). Řešení pro čtyř body podle [ 9] Projektvní transformace ze dvou snímků Vz (33). 2
21 Vz (34) a x y cx =, cy =, f cf =. (35) : p = 27, q = 15, p-q = 12, pb = 4 (z důvodu výpočtu přblžných hodnot). r 11, r 21,..,r 23, r 33, X, Y, Z, r2 11, r2 21,..,r2 23, r2 33, X2, Y2, Z2,x, y, f. c = 3(cx, cy, cf). Řešení pro čtyř body podle [ 9] Složené transformace V knhovně Alltran exstuje třída pro snadné sérové skládání mplementovaných transformací. Takto vytvořené transformace mají stejné rozhraní jako transformace jednoduché. Seznam složených transformací vz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Základní typ Označení (konkrétní typy) Dmenze Přímá lneární dlt_plus_rd 3D->2D (DLT) dlt_plus_rd2 3D->2D dlt_plus_tps_2d 3D->2D dlt_2d_plus_tps_2d 2D dlt_2d_rd2_plus_tps_2d 2D dlt_2d_plus_rd 2D dlt_2d_plus_rd2 2D dlt_2d_plus_quadratc_2d 2D dlt_2d_plus_cubc_2d 2D dlt_2d_plus_quartc_2d 2D dlt_2d_rd_td_plus_cubc_2d 2D dlt_2d_plus_rd_td 2D Projektvní projectve_xy_plus_rd 3D->2D projectve_xy_plus_rd_td 3D->2D projectve_xy_plus_rd2 3D->2D projectve_xy_plus_quadratc_2d 3D->2D projectve_xy_plus_cubc_2d 3D->2D projectve_xy_plus_quartc_2d 3D->2D projectve _plus_cubc_2d 3D->2D Tab. 2 Složené transformace 21
22 4. Realzace knhovny Knhovna je napsána v jazyce C++. Níže je uvedena struktura knhovny Alltran. Jednotlvé buňky představují názvy tříd vz Tab. 1 Jednoduché transformace a Tab. 2 Složené transformace, spojovací čáry dagramu představují dědčnost. 22
23 all_tran_base general_affne_lnear general_affne_m affne_2d smlarty_2d dentty_2d affne_3d smlarty_3d dentty_3d rd rd2 rd_td quadratc_2d cubc_2d quartc_2d dlt_2d_app dlt_2d dlt_2d_rd dlt_2d_rd2 nv_dlt_2d_rd2 dlt_2d_rd_td dlt_2d_cubc_2d dlt_app dlt dlt_rd dlt_rd2 thn_plate_splne_2d projectve_nner projectve projectve_xy projectve_f projectve_xy_rd projectve_xy_rd_td projectve_rd2 projectve_planar_nner projectve_planar_xy projectve_planar projectve_double_nner projectve_double Obr. 1 Dagram dědčnost pro jednoduché transformace 23
24 all_tran_base composte_tran_base Obr. 2 Dagram dědčnost pro složené transformace Základní třídou je tedy "all_tran_base". Je to čstě vrtuální třída a defnuje základní rozhraní pro všechny mplementované transformace. Pro prác s matcem je použta knhovna MatVec (vz [ 8]) Implementace nové transformace založené na MNČ Implementace transformace je ukázána formou komentovaného příkladu pro drektní lneární transformace DLT. class dlt : publc all_tran_base { publc: //defnce konstruktorů a destruktoru //je pouze zadán počet hledaných parametrů, podmínek a vstupních konstant dlt(const Mat<>& XX,const Mat<>& xx) dlt_plus_rd dlt_plus_rd2 dlt_plus_tps_2d dlt_2d_plus_tps_2d dlt_2d_rd2_plus_tps_2d dlt_2d_plus_rd dlt_2d_plus_rd2 dlt_2d_plus_quadratc_2d dlt_2d_plus_cubc_2d dlt_2d_plus_quartc_2d dlt_2d_rd_td_plus_cubc_2d dlt_2d_plus_rd_td projectve_xy_plus_rd projectve_xy_plus_rd_td projectve_xy_plus_rd2 projectve_xy_plus_quadratc_2d projectve_xy_plus_cubc_2d projectve_xy_plus_quartc_2d projectve _plus_cubc_2d : all_tran_base(xx,xx,11) // 11 je počet hledaných parametrů 24
25 {tt="dlt";q=;c=;} //"q" je počet podmínek a "c" je počet konstant //případ známého transformačního klíče dlt(const Vec<> hh) : all_tran_base(hh,11) {tt="dlt";} //mplctní konstruktor je nutný pouze v případě, že se transformace bude //používat ve složené transformac dlt() : all_tran_base(11) {tt="dlt";} vrtual ~dlt (){} //pops konkrétní transformace ostream& report_constants(ostream& out) const { out<<endl<<endl<<tt; out<<endl<<"the equaton of "<<tt<<" s:"; out<<endl<<"x = X*L1 + Y*L2 + Z*L3 + L4 / (X*L9 + Y*L1 + Z*L11 + 1)"; out<<endl<<"y = X*L5 + Y*L6 + Z*L7 + L8 / (X*L9 + Y*L1 + Z*L11 + 1)"; out<<endl<<"computed parameters are (n order L1, L2,...,L11)"; return out; } //Ve výpočtu obrácené označení souřadnc, X soustava souřadnc do //které se transformuje, x soustava souřadnc z které se transformuje protected: //přblžné řešení pokud se nejedná o transformac v lneárním tvaru vod ApproxSoluton() { dlt_app at((*x),(*x)); //lneární forma DLT at.solve(); h = at.get_soluton(); } //naplnění Jakobánu a přblžných hodnot transformačních rovnc vod fll_matrxes_dlt() { //J a XT double A,B,C; for(nt = ; < r1; ++) { A = (*x)(+1,1)*h(1) + (*x)(+1,2)*h(2) + (*x)(+1,3)*h(3) + h(4); 25
26 B = (*x)(+1,1)*h(5) + (*x)(+1,2)*h(6) + (*x)(+1,3)*h(7) + h(8); C = (*x)(+1,1)*h(9) + (*x)(+1,2)*h(1) + (*x)(+1,3)*h(11) + 1; //dervace transformačních rovnc podle jednotlvých hledaných parametrů J(*n+1,1) = (*x)(+1,1)/c; J(*n+1,2)=(*x)(+1,2)/C; J(*n+1,3)=(*x)(+1,3)/C; J(*n+1,4)=1/C ; J(*n+1,9) = -A*(*x)(+1,1)/(C*C); J(*n+1,1)= -A*(*x)(+1,2)/(C*C); J(*n+1,11)= -A*(*x)(+1,3)/(C*C); J(*n+2,5)=(*x)(+1,1)/C; J(*n+2,6)=(*x)(+1,2)/C; J(*n+2,7)=(*x)(+1,3)/C; J(*n+2,8)=1/C; J(*n+2,9)= -B*(*x)(+1,1)/(C*C); J(*n+2,1)= -B*(*x)(+1,2)/(C*C); J(*n+2,11)= -B*(*x)(+1,3)/(C*C); //vyčíslení transformačních rovnc z přblžných hledaných parametrů XT(+1,1) = A/C; XT(+1,2) = B/C; } } vod fll_matrxes() {fll_matrxes_dlt();} publc: //tranformace souřadnc Mat<> transform_ponts(const Mat<>& x) { f(s_solved) { nt num = x.rows(); Mat<> X(num,2); double hh; for(nt = 1; <= num; ++) { hh = x(,1)*h(9) + x(,2)*h(1) + x(,3)*h(11) + 1; X(,1) = ( x(,1)*h(1) + x(,2)*h(2) + x(,3)*h(3) + h(4))/hh; X(,2) = ( x(,1)*h(5) + x(,2)*h(6) + x(,3)*h(7) + h(8))/hh; 26
27 } }; } else { } } return X; throw at_excepton("dlt::transform","transformaton key s not solved yet. Call method \"solve()\" frst"); 5. Pops programů 5.1. Alltran_console Jedná se o jednoduchý konzolový program, který používá knhovnu Alltran. Program načte soubor "nput.txt". Formát tohoto souboru musí být následující: ř 1(řádek 1): Název transformace např. "dlt_rd". ř 2: Výraz "ponts" nebo "no_ponts". Informace o tom jestl se mají nebo nemají transformovat nedentcké body ze souboru "local_ponts.txt". ř 3: Výraz "constants". V případě, že transformace vyžaduje nějaké vstupní hodnoty, tak je uveden výraz "constants" a následují vstupní hodnoty. ř 4: "global_ponts" nebo "key". Typ následujících dat. Buď seznam bodů, nebo transformační klíč. Pokud je uveden výraz "global_ponts" následuje za seznamem výraz "local_ponts" a druhý seznam bodů. Čísla a počet dentckých bodů musí být v seznamech "global_ponts" a "local_ponts" totožné. dlt_rd Příklad vstupního souboru "nput.txt": no_ponts global_ponts local_ponts
28 Příklad vstupního souboru "local_ponts.txt" Oddělovač údajů může být jeden nebo posloupnost bílých znaků (mezera, tabelátor, znak konce řádku). Program vytvoří soubory "key_report.txt", "output_detals.txt" a pokud je uvedena transformace souřadnc z "local_ponts.txt" tak ještě soubor "transformed_ponts.txt". Pokud není vstupní soubor v pořádku nebo pokud nekonverguje výpočet, potom bude soubor "key_report.txt" obsahovat nformace o chybě (třída a metoda, kde se chyba vyskytla a její pops). Pokud vše proběhne v pořádku, bude výps vypadat například následovně (komentáře jsou psány typem písma Tmes New Roman, stejně jako text příspěvku): //první odstavec je specfkum transformace DLT a obsahuje významné parametry //vypočtené z vyrovnaných hledaných parametrů The standard elements of camera nner and outer orentaton are: f, x, y, p, m, lambda, X, Y, Z, R f = x = y = p = m = lambda = X = Y = Z = R:
29 dlt_rd // zde jž začíná standardní výps název transformace, její rovnce, seznam a pořadí //vyrovnaných parametrů a hodnoty těchto parametrů The equaton of dlt_rd s: x = X*L1 + Y*L2 + Z*L3 + L4 / (X*L9 + Y*L1 + Z*L11 + 1)-(xx)*(k1*r*r+k2*r*r*r*r+k3*r*r*r*r*r*r) y = X*L5 + Y*L6 + Z*L7 + L8 / (X*L9 + Y*L1 + Z*L11 + 1)-(yy)*(k1*r*r+k2*r*r*r*r+k3*r*r*r*r*r*r) Computed parameters are (n order L1, L2,..., L11, k1, k2, k3) (Numbers smaller than 1e-5 wll be dsplayed as "") e e e-19 //následuje počet dentckých bodů, směrodatná odchylka aposterorní, počet terací, nformace o použtém algortmu, číslo podmíněnost (pro matc plánu nebo normálních rovnc), nformace o maxmální korelac mez parametry, korelační matce a opravy na jednotlvých bodech: Number of dentcal ponts s: 17 Standard devaton a posteror s (sqrt([vv]/number_of_redundant_ponts)): Standard devaton a posteror n coordnates s (sqrt([vv]/number_of_redundant_coordnates)): Number of teratons s: 22 Used soluton algorthm: Gauss-Jordan elmnaton The condton number s: Maxmal correlaton s: between parameters: Correlaton matrx: 29
30 Resduals:
31 Soubor "teratons.txt" obsahuje výps jednotkových aposterorních směrodatných odchylek a hodnot hledaných parametrů pro všechny terace výpočtu a pro všechny transformace, které se počítají (tedy pro výpočty přblžných hodnot). Směrodatné odchylky aposterorní jsou vypočteny dvakrát. Jednou z vektoru oprav z vyrovnání a podruhé kontrolně z rozdílů přetransformovaných souřadnc dentckých bodů. Příklad souboru "teratons.txt" zkrácený na tř první sloupce parametrů a několk terací: dlt_app ter. sg sgcont parameter1 parameter2 parameter3 SVD SVD GJA GJA dlt ter. sg sgcont parameter1 parameter2 parameter3 GJA GJA GJA dlt_rd ter. sg sgcont parameter1 parameter2 parameter3 GJA GJA GJA GJA GJA GJA GJA Program Alltran_test Jedná se o jednoduchý konzolový program, který umožňuje snadné posouzení vhodnost použté transformace. Pro posouzení jsou dentcké body rozděleny na polovny (body 31
32 umístěné na lché pozc v pořadí od začátku seznamu jsou v první polovně). První polovna je použta k výpočtu transformačního klíče a druhá polovna k jeho testu. Pro potřeby testu je druhá polovna dentckých bodů přetransformována s použtím transformačního klíče z první polovny a jsou posouzeny rozdíly vůč daným bodům. Vstupní soubor je shodný jako soubor "nput.txt" v případě programu Alltran_console. Musí obsahovat mnmálně dvojnásobek bodů nutných pro danou transformac. Výstupním souborem je opět soubor "key_report.txt". První část souboru je stejná jako v programu Alltran_console. V druhé část je uveden výsledek testu např.: TEST RESULTS: Resduals are: on ponts: Standard devaton s: Maxmal absolute resdual s: Pro směrodatnou odchylku je uvažován počet bodů o jednu menší, než je počet bodů v druhé skupně. 6. Závěr V textu byla představena knhovna tříd a funkcí Alltran, která slouží k výpočtu transformačního klíče a transformac souřadnc pro transformace založené na metodě nejmenších čtverců. Byly stručně popsány mplementované transformace, které byly voleny s ohledem k oborům geodéze a fotogrammetre. Dále byla popsána programová realzace a struktura knhovny. Na příkladu byla předvedena mplementace nové transformace. 32
33 V poslední kaptole byly popsány dva konzolové programy, které knhovnu Alltran využívají. Lteratura [ 1] GNU General Publc Lcence [onlne]. Verze 2, červen 1991 [ct ] < [ 2] Rektrorys, K. a spolupracovníc: Přehled užté matematky II. Sedmé vydání: Nakladatelství Prometheus, [ 3] Štroner, M.: Měření statckých a dynamckých charakterstk strojních a stavebních prvků soubor rozborů, postupů a prostředků. [Dsertační práce]. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 22. [ 4] Horn, B. K. P.: Closed-form soluton of absolute orentaton usng unt quaternons. In: Journal of the Optcal Socety of Amerca, vol, 4, p , Aprl < [ 5] Dewtt, B. A.: Intal Approxmatons for the Three-Dmensonal Conformal Coordnate Transformaton. In: Photogrammetrc Engneerng & Remote Sensng, vol. 62, No. 1, p , January < >. [ 6] Pavelka, K.: Fotogrammetre vyd. Praha: ČVUT, s. ISBN [ 7] Booksten, F. L.: Prncpal Warps: Thn-Plate Splnes and the Decomposton of Deformatons. In: IEEE Transactons on Pattern Analyss and Machne Intellgence, vol. 11, no. 6., p , < [ 8] Čepek, A.: MatVec C++ matrx/vector template lbrary [onlne]. Verze.9.25, [ct ]. < [ 9] KRAUS, K.: Photogrammetry Volume 2 - Advanced Methods and Applcatons. Duemmler/Bonn, Germany, 4th edton, 1993, ISBN [ 1] KOSKA, B. ŘEZNÍČEK, H.: Solvng Approxmate Values of Outer Orentaton Parameters for Projectve Transformaton. In: Proceedngs of Workshop 28. Praha: ČVUT, 28, ISBN
IBLIŽNÝCH HODNOT HLEDANÝCH PARAMETR
Dokumentace knhovny Spatfg v 1.1 Obsah Spatfg OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 2. DEFINICE PROBLÉMU... 2 3. ZVOLENÁ METODA... 3 3.1. METODA ODDĚLENÝCH PARAMETRŮ TVARU A POLOHY... 3 3.2. ALGORITMUS III... 3 3.2.1.
VíceLokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz
Markéta Brázdová 1 Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Klíčová slova: odbavování záslek, centrum grafu, vážená excentrcta vrcholů sítě, časová náročnost odbavení záslky, vážená
VíceVÝVOJ SOFTWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSTI PROSTOROVÝCH SÍTÍ PRECISPLANNER 3D. Martin Štroner 1
VÝVOJ SOFWARU NA PLÁNOVÁNÍ PŘESNOSI PROSOROVÝCH SÍÍ PRECISPLANNER 3D DEVELOPMEN OF HE MEASUREMEN ACCURACY PLANNING OF HE 3D GEODEIC NES PRECISPLANNER 3D Martn Štroner 1 Abstract A software for modellng
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019
Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete
VíceStaré mapy TEMAP - elearning
Staré mapy TEMAP - elearnng Modul 4 Kartometrcké analýzy Ing. Markéta Potůčková, Ph.D., 2013 Přírodovědecká fakulta UK v Praze Katedra aplkované geonformatky a kartografe Kartometre a kartometrcké vlastnost
VíceNumerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První
Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá
VíceMODELOVÁNÍ A SIMULACE
MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký
VíceIterační výpočty. Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS. 22. listopadu projekt č. 2
Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS Iterační výpočty projekt č.. lstopadu 1 Autor: Mlan Setler, setl1@stud.ft.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologí Vysoké Učení Techncké v Brně Obsah 1 Úvod...
Více2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2
Výpočet transformačních koeficinetů vybraných 2D transformací Jan Ježek červen 2008 Obsah Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací 2 Meto vyrovnání 2 2 Obecné vyjádření lineárních 2D transformací
VíceRegresní a korelační analýza
Regresní a korelační analýza Závslost příčnná (kauzální). Závslostí pevnou se označuje případ, kdy výskytu jednoho jevu nutně odpovídá výskyt druhé jevu (a často naopak). Z pravděpodobnostního hledska
Víceu (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo
Metoda sítí základní schémata h... krok sítě ve směru x, tj. h = x x q... krok sítě ve směru y, tj. q = y j y j τ... krok ve směru t, tj. τ = j... hodnota přblžného řešení v uzlu (x,y j ) (Possonova rovnce)
Více8a.Objektové metody viditelnosti. Robertsův algoritmus
8a. OBJEKOVÉ MEODY VIDIELNOSI Cíl Po prostudování této kaptoly budete znát metody vdtelnost 3D objektů na základě prostorových vlastností těchto objektů tvořt algortmy pro určování vdtelnost hran a stěn
VíceALGORITMUS SILOVÉ METODY
ALGORITMUS SILOVÉ METODY CONSISTENT DEFORMATION METHOD ALGORITHM Petr Frantík 1, Mchal Štafa, Tomáš Pal 3 Abstrakt Příspěvek se věnuje popsu algortmzace slové metody sloužící pro výpočet statcky neurčtých
Více2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC
25 MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak lze obecnou soustavu lneárních rovnc zapsat pomocí matcového počtu; přesnou formulac podmínek řeštelnost soustavy lneárních rovnc
VíceŘešení radiační soustavy rovnic
Řešení radační soustavy rovnc 1996-2016 Josef Pelkán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cun.cz http://cgg.mff.cun.cz/~pepca/ RadSoluton 2016 Josef Pelkán, http://cgg.ms.mff.cun.cz/~pepca 1 / 23 Soustava lneárních
VíceSIMULACE. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10
SIMULACE numercké řešení dferencálních rovnc smulační program dentfkace modelu Numercké řešení obyčejných dferencálních rovnc krokové metody pro řešení lneárních dferencálních rovnc 1.řádu s počátečním
VíceUmělé neuronové sítě a Support Vector Machines. Petr Schwraz
Umělé neuronové sítě a Support Vector Machnes Petr Schraz scharzp@ft.vutbr.cz Perceptron ( neuron) x x x N f() y y N f ( x + b) x vstupy neuronu váhy jednotlvých vstupů b aktvační práh f() nelneární funkce
VíceKorelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d
Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím
VícePřehled základních metod georeferencování starých map
Přehled základních metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie 4. listopadu 2011 Obsah prezentace 1 2 3 4 5 Zhlediska georeferencování jsou důležité
VíceVícekriteriální rozhodování. Typy kritérií
Vícekrterální rozhodování Zabývá se hodnocením varant podle několka krtérí, přčemž varanta hodnocená podle ednoho krtéra zpravdla nebývá nelépe hodnocená podle krtéra ného. Metody vícekrterálního rozhodování
VíceNumerická matematika A
Numercká matematka A 5615 A1 Máme dánu soustava lneárních rovnc tvaru AX = B, kde 4 1 A = 1 4 1, B = 1 a Zapíšeme soustavu rovnc AX = B ve tvaru upravíme a následně (L + D + P X = B, DX = (L + P X + B,
VíceModelování elektrických sítí KEE/MS Přednáška na téma: Výpočty chodu sítě. Ing. Jan Veleba, Ph.D. doc. Ing. Karel Noháč, Ph.D.
Modelování elektrckých sítí KEE/MS Přednáška na téma: Výpočty chodu sítě Ing. Jan Veleba, Ph.D. doc. Ing. Karel Noháč, Ph.D. Výpočet chodu soustavy Výpočet chodu soustavy Výpočet chodu soustavy Výpočet
VíceŘešení radiační soustavy rovnic
Řešení radační soustavy rovnc 1996-2008 Josef Pelkán KSVI MFF UK Praha e-mal: Josef.Pelkan@mff.cun.cz WWW: http://cgg.ms.mff.cun.cz/~pepca/ NPGR010, radsoluton.pdf 2008 Josef Pelkán, http://cgg.ms.mff.cun.cz/~pepca
VíceShodnostní Helmertova transformace
Shodnostní Helmertova transformace Toto pojednání ukazuje, jak lze určit transformační koeficienty Helmertovy transformace za požadavku, aby představovaly shodnostní transformaci. Pro jednoduchost budeme
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec
Více4EK211 Základy ekonometrie
4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 9 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 8 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,
VícePOROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI
POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI Potřeba porovnání počtů mez určtým skupnam jednců např. porovnání počtů onemocnění mez kraj nebo okresy v prax se obvykle pracuje s porovnáním na 100.000 osob. Stuace ale nebývá
Více4EK211 Základy ekonometrie
4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 8 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 7 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,
Více1. Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů 1.1. Motivace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrické matice 1 1 A = 1 2.
. Spektrální rozklad samoadjungovaných operátorů.. Motvace Vlastní čísla a vlastní vektory symetrcké matce A = A λe = λ λ = λ 3λ + = λ 3+ λ 3 Vlastní čísla jsou λ = 3+, λ = 3. Pro tato vlastní čísla nalezneme
VíceNumerické metody optimalizace
Numercké metody optmalzace Numercal optmzaton methods Bc. Mloš Jurek Dplomová práce 2007 Abstrakt Abstrakt česky Optmalzační metody představují vyhledávání etrémů reálných funkcí jedné nebo více reálných
VíceImplementace bioplynové stanice do tepelné sítě
Energe z bomasy XVII, 13. 15. 9. 2015 Lednce, Česká republka Implementace boplynové stance do tepelné sítě Pavel MILČÁK 1, Jaroslav KONVIČKA 1, Markéta JASENSKÁ 1 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101,
VíceNUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT
NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT J. Tuma Summary: The paper deals wth dfferentaton and ntegraton of sampled tme sgnals n the frequency doman usng the FFT and
VíceMetoda digitalizace starých glóbů respektující jejich kartografické vlastnosti a Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz
Metoda dgtalzace starých glóbů respektuící ech kartografcké vlastnost a Vrtuální mapová sbírka hartae-antquae.cz Mlan Talch, Klára Ambrožová, Flp Antoš, Ondře Böhm, Jan Havrlant, Lubomír Soukup XXXIV.
VíceA u. jsou po řadě počáteční a koncové body úsečky; t je parametr:
1 Úvod Trangulace oblast má dnes využtí například v počítačové grafce nebo numercké matematce, kde základní algortmy pro výpočet parcálních dferencálních rovnc vyžadují rozdělení zadané souvslé oblast
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. 1 Komplexní úloha FAKULTA STAVEBNÍ - OBOR STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - OBOR STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ KATEDRA SPECIÁLNÍ GEODÉZIE název předmětu STAVEBNÍ GEODÉZIE číslo úlohy název úlohy 1 Komplexní úloha školní rok den výuky
Více( x ) 2 ( ) 10.2.15 Úlohy na hledání extrémů. Předpoklady: 10211
10..15 Úlohy na hledání etrémů Předpoklady: 1011 Pedagogcká poznámka: Kromě příkladů a není pro studenty problém vypočítat dervace funkcí. Problémem je hlavně nalezení těchto funkčních závslostí, tam postupujeme
VíceIvana Linkeová SPECIÁLNÍ PŘÍPADY NURBS REPREZENTACE. 2 NURBS reprezentace křivek
25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE Ivana Lnkeová SPECIÁLNÍ PŘÍPADY NURBS REPREZENTACE Abstrakt Příspěvek prezentuje B-splne křvku a Coonsovu, Bézerovu a Fergusonovu kubku jako specální případy
VíceStanislav Olivík POROVNÁNÍ DVOU METOD HLEDÁNÍ ODRAZNÉHO BODU NA POVRCHU ELIPSOIDU
5. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE Stanslav Olvík POROVNÁNÍ DVOU METOD HLEDÁNÍ ODRAZNÉHO BODU NA POVRCHU ELIPSOIDU Abstrakt Úlohou GPS altmetre je nalezení odrazného bodu sgnálu vyslaného z
VíceNumerická integrace konstitučních vztahů
Numercká ntegrace konsttučních vztahů Po výočtu neznámých deformačních uzlových arametrů v každé terac NR metody je nutné stanovt naětí a deformace na rvcích. Nař. Jednoosý tah (vz obr. vravo) Pro nterval
VíceDopravní plánování a modelování (11 DOPM )
Department of Appled Mathematcs Faculty of ransportaton Scences Czech echncal Unversty n Prague Dopravní plánování a modelování (11 DOPM ) Lekce 5: FSM: rp dstrbuton Prof. Ing. Ondře Přbyl, Ph.D. Ing.
VícePřednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady. Milan Růžička
Přednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady Mlan Růžčka mechanka.fs.cvut.cz mlan.ruzcka@fs.cvut.cz Analýza dynamckých zatížení Harmoncké zatížení x(t) přes soubor
Více3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina
3 VBRANÉ MODEL NÁHODNÝCH VELIČIN 3. Náhodná velčna Tato kaptola uvádí stručný pops vybraných pravděpodobnostních modelů spojtých náhodných velčn s důrazem na jejch uplatnění př rozboru spolehlvost stavebních
VíceUrčení tvaru vnějšího podhledu objektu C" v areálu VŠB-TU Ostrava
Acta Montanstca lovaca Ročník 0 (005), číslo, 3-7 Určení tvaru vnějšího podhledu objektu C" v areálu VŠB-TU Ostrava J. chenk, V. Mkulenka, J. Mučková 3, D. Böhmová 4 a R. Vala 5 The determnaton of the
VíceMechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory
Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current
Více6 LINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY
1 6 LINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY Př budování regresních modelů se běžně užívá metody nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců poskytuje postačující odhady parametrů jenom př současném splnění všech předpokladů
Více9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese
cvčící 9. cvčení 4ST01 Obsah: Jednoduchá lneární regrese Vícenásobná lneární regrese Korelační analýza Vysoká škola ekonomcká 1 Jednoduchá lneární regrese Regresní analýza je statstcká metoda pro modelování
VíceKOMPLEXNÍ ČÍSLA. Algebraický tvar komplexního čísla
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Příklad Řešte na množně reálných čísel rovnc: x + = 0. x = Rovnce nemá v R řešení. Taková jednoduchá rovnce a nemá na množně reálných čísel žádné řešení! Co s tím? Zavedeme tzv. magnární
VíceMonte Carlo metody Josef Pelikán CGG MFF UK Praha.
Monte Carlo metody 996-7 Josef Pelkán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cun.cz http://cgg.mff.cun.cz/~pepca/ Monte Carlo 7 Josef Pelkán, http://cgg.ms.mff.cun.cz/~pepca / 44 Monte Carlo ntegrace Odhadovaný
VíceOtto DVOŘÁK 1 NEJISTOTA STANOVENÍ TEPLOTY VZNÍCENÍ HOŘLAVÝCH PLYNŮ A PAR PARABOLICKOU METODOU PODLE ČSN EN 14522
Otto DVOŘÁK 1 NEJISTOTA STANOVENÍ TEPLOTY VZNÍCENÍ HOŘLAVÝCH PLYNŮ A PAR PARABOLICKOU METODOU PODLE ČSN EN 145 UNCERTAINTY OF DETEMINATION OF THE AUTO-IGNITION TEMPERATURE OF FLAMMABLE GASES OR VAPOURS
VíceKartometrická analýza starých map část 2
Podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace Kartometrická analýza starých map část 2 Seminář NeoCartoLink, Olomouc, 29. 11. 2012 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem
VíceVliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin
Vliv realizace, vliv přesnosti centrace a určení výšky přístroje a cíle na přesnost určovaných veličin doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Úvod Při přesných inženýrsko geodetických
VíceHUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ
HUDEBÍ EFEKT DISTORTIO VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGÁLŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Ing. Jaromír Mačák Ústav telekomunkací, FEKT VUT, Purkyňova 118, Brno Emal: xmacak04@stud.feec.vutbr.cz Hudební efekt
VíceANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST
Abstrakt ANALÝZA ZKA A CTLOST JAKO SOUČÁST STUDE POVEDTELNOST 1. ČÁST Jří Marek Úspěšnost nvestce závsí na tom, jaké nejstoty ovlvní její předpokládaný žvotní cyklus. Pomocí managementu rzka a analýzy
VícePOTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ
POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ ELEKTRICKÝ POTENCIÁL Elektrcká potencální energe Newtonův zákon pro gravtační sílu mm F = G r 1 2 2 Coulombův zákon pro elektrostatckou sílu QQ F = k r 1 2
VíceDigitalizace starých glóbů
Milan Talich, Klára Ambrožová, Jan Havrlant, Ondřej Böhm Milan.Talich@vugtk.cz 21. kartografická konference, 3. 9. - 4. 9. 2015, Lednice Cíle Vytvoření věrného 3D modelu, umožnění studia online, možnost
Více4/3.3. bodem v rovině (tvoří rovinný svazek sil), jsou vždy. rovnice z-ová. Pro rovnováhu takové soustavy
STROJNICKÁ PŘÍRUČKA čá s t 4, d íl 3, k a p to la 3, str. 1 díl 3, Statka 4/3.3 ROVNOVÁHA TĚLESA Procházejí-l po uvolnění tělesa všechny síly jedním bodem v rovně (tvoří rovnný svazek sl), jsou vždy splněny
VíceProgramování jako nástroj porozumění matematice (seriál pro web modernivyuka.cz)
Programování jako nástroj porozumění matematce (serál pro web modernvyuka.cz) Autor: Radek Vystavěl, vystavel(zavnáč)modernprogramovan.cz Díl 15: Analýza Určtý ntegrál MATEMATIKA Integrál je v běžné řeč
VíceANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší
VíceAproximace funkcí. x je systém m 1 jednoduchých, LN a dostatečně hladkých funkcí. x c m. g 1. g m. a 1. x a 2. x 2 a k. x k b 1. x b 2.
Aproximace funkcí Aproximace je výpočet funkčních hodnot funkce z nějaké třídy funkcí, která je v určitém smyslu nejbližší funkci nebo datům, která chceme aproximovat. Třída funkcí, ze které volíme aproximace
VícePředloha č. 2 podrobné měření
Předloha č. 2 podrobné měření 1. Zadání 2. Zápisník 3. Stručný návod Groma 4. Protokol Groma 5. Stručný návod Geus 6. Protokol Geus 7. Stručný návod Kokeš 8. Protokol Kokeš 1 Zadání 1) Vložte dané body
VíceTěžiště. Fyzikální význam těžiště:
ěžště Fykální výnam těžště: a) hmotný bod se soustředěnou hmotností útvaru b) bod, ve kterém le hmotný útvar vystavený tíe podepřít prot posunutí anž by docháelo k rotac ěžště je chápáno jako statcký střed
VíceANALÝZA PRODUKCE OLEJNIN ANALYSIS OF OIL SEED PRODUCTION. Lenka Šobrová
ANALÝZA PRODUKCE OLEJNIN ANALYSIS OF OIL SEED PRODUCTION Lenka Šobrová Anotace: Olejnny patří mez významné zemědělské plodny. Nejvýznamnější zástupc této skupny se však v jednotlvých částech světa lší,
VíceRegresní lineární model symboly
Lneární model, Dskrmnační analýza, Podůrné vektory Regresní lneární model symboly Použté značení b arametry modelu (vektor ) očet atrbutů (skalár) N očet říkladů (skalár) x jeden říklad (vektor ) x -tá
VíceOdraz a lom rovinné monochromatické vlny na rovinném rozhraní dvou izotropních prostředí
Odraz a lom rovnné monochromatcké vlny na rovnném rozhraní dvou zotropních prostředí Doplňující předpoklady: prostředí č.1, ze kterého vlna dopadá na rozhraní neabsorbuje (má r r reálný ndex lomu), obě
VíceLOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K
LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K Ostrava 2006 Obsah předmětu 1. ČÍSELNÉ SOUSTAVY... 2 1.1. Číselné soustavy - úvod... 2 1.2. Rozdělení číselných soustav... 2 1.3. Polyadcké číselné soustavy... 2
VíceLaserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti
Laserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti Ing. Bronislav Koska Ing. Martin Štroner, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Pospíšil, CSc. ČVUT Fakulta stavební Praha Článek popisuje laserový skenovací systém
VíceEnergie elektrického pole
Energe elektrckého pole Jž v úvodní kaptole jsme poznal, že nehybný (centrální elektrcký náboj vytváří v celém nekonečném prostoru slové elektrcké pole, které je konzervatvní, to znamená, že jakýkolv jný
VíceREGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení
REGRESNÍ ANALÝZA 13. cvčení Závslost náhodných velčn Závslost mez kvanttatvním proměnným X a Y: Funkční závslost hodnotam nezávsle proměnných je jednoznačně dána hodnota závslé proměnné. Y=f(X) Stochastcká
VícePřemysl Žiška, Pravoslav Martinek. Katedra teorie obvodů, ČVUT Praha, Česká republika. Abstrakt
ALGORITMUS DIFERENCIÁLNÍ EVOLUCE A JEHO UŽITÍ PRO IDENTIFIKACI NUL A PÓLŮ PŘE- NOSOVÉ FUNKCE FILTRU Přemysl Žška, Pravoslav Martnek Katedra teore obvodů, ČVUT Praha, Česká republka Abstrakt V příspěvku
VíceVýpočet průsečíků paprsku se scénou
Výpočet průsečíků paprsku se scénou 1996-2018 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Intersection 2018 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 26 Průsečík
VíceXXX. ASR '2005 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 29,
XXX. ASR '2005 Semnar, Instruments and Control, Ostrava, Aprl 29, 2005 449 Usng flockng Algorthm and Vorono Dagram for Moton Plannng of a Swarm of Robots Plánování pohybu skupny robotů pomocí flockng algortmu
Více7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ
7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů
VíceMaticová exponenciála a jiné maticové funkce
Matcová exponencála a jné matcové funkce Motvace: Jž víte, že řešením rovnce y = ay, jsou funkce y(t = c e at, tj exponencály Pro tuto funkc platí, že y(0 = c, tj konstanta c je počáteční podmínka v bodě
VíceVýslednice, rovnováha silové soustavy.
Výslednce, ovnováha slové soustavy. Základy mechanky, 2. přednáška Obsah přednášky : výslednce a ovnováha slové soustavy, ovnce ovnováhy, postoová slová soustava Doba studa : as 1,5 hodny Cíl přednášky
VícePosuzování dynamiky pohybu drážních vozidel ze záznamu jejich jízdy
Posuzování dynamky pohybu drážních vozdel ze záznamu jejch jízdy Ing. Jaromír Šroký, Ph.D. ŠB-Techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Insttut dopravy, tel: +40 597 34 375, jaromr.sroky@vsb.cz Úvod
VíceStatika soustavy těles v rovině
Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M
VíceX = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní
..08 8cv7.tex 7. cvičení - transformace náhodné veličiny Definice pojmů a základní vzorce Je-li X náhodná veličina a h : R R je měřitelná funkce, pak náhodnou veličinu Y, která je definovaná vztahem X
VíceZáklady finanční matematiky
Hodna 38 Strana 1/10 Gymnázum Budějovcká Voltelný předmět Ekonome - jednoletý BLOK ČÍSLO 6 Základy fnanční matematky ředpokládaný počet : 5 hodn oužtá lteratura : Frantšek Freberg Fnanční teore a fnancování
VíceKOMPLEXNÍ ČÍSLA. Algebraický tvar komplexního čísla
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Příklad 1 Řešte na množně reálných čísel rovnc: x + = 0. x = Rovnce nemá v R řešení. Taková jednoduchá rovnce a nemá na množně reálných čísel žádné řešení! Co s tím? Zavedeme tzv. magnární
VíceVýpočet průsečíků paprsku se scénou
Výpočet průsečíků paprsku se scénou 1996-2008 Josef Pelikán, MFF UK Praha http://cgg.ms.mff.cuni.cz/~pepca/ Josef.Pelikan@mff.cuni.cz NPGR004, intersection.pdf 2008 Josef Pelikán, http://cgg.ms.mff.cuni.cz/~pepca
VíceBořka Leitla Bolometrie na tokamaku GOLEM
Posudek vedoucího bakalářské práce Bořka Letla Bolometre na tokamaku GOLEM Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Svoboda, CSc Bořek Letl vpracoval svoj bakalářskou prác na tokamaku GOLEM, jehož rozvoj je závslý
VíceSylabus 18. Stabilita svahu
Sylabus 18 Stablta svahu Stablta svahu Smykové plochy rovnná v hrubozrnných zemnách ev. u vrstevnatého ukloněného podloží válcová v jemnozrnných homogenních zemnách obecná nehomogenní podloží vč. stavebních
Více6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu
6. Demonstrační smulační projekt generátory vstupních proudů smulačního modelu Studjní cíl Na příkladu smulačního projektu představeného v mnulém bloku je dále lustrována metodka pro stanovování typů a
VíceŘEŠENÍ PROBLÉMU LOKALIZACE A ALOKACE LOGISTICKÝCH OBJEKTŮ POMOCÍ PROGRAMOVÉHO SYSTÉMU MATLAB. Vladimír Hanta 1, Ivan Gros 2
ŘEŠENÍ PROBLÉMU LOKALIZACE A ALOKACE LOGISTICKÝCH OBJEKTŮ POMOCÍ PROGRAMOVÉHO SYSTÉMU MATLAB Vladmír Hanta 1 Ivan Gros 2 Vysoká škola chemcko-technologcká Praha 1 Ústav počítačové a řídcí technky 2 Ústav
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství
České vysoké učení techncké v Praze Fakulta bomedcínského nženýrství Úloha KA03/č. 4: Měření knematky a dynamky pohybu končetn pomocí akcelerometru Ing. Patrk Kutílek, Ph.D., Ing. Adam Žžka (kutlek@fbm.cvut.cz,
Více4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA)
4.4 Exploratorní analýza struktury objektů (EDA) Průzkumová analýza vícerozměrných dat je stejně jako u jednorozměrných dat založena na vyšetření grafckých dagnostk. K tomuto účelu se využívá různých technk
VíceKlasifikace a predikce. Roman LUKÁŠ
1/28 Klasfkace a predkce Roman LUKÁŠ 2/28 Základní pomy Klasfkace = zařazení daného obektu do sté skupny na základě eho vlastností Dvě fáze klasfkace: I. Na základě trénovacích vzorů (u nchž víme, do aké
VíceKombinatorická minimalizace
Kombinatorická minimalizace Cílem je nalézt globální minimum ve velké diskrétní množině, kde může být mnoho lokálních minim. Úloha obchodního cestujícího Cílem je najít nejkratší cestu, která spojuje všechny
VíceINTERAKCE KŘEMÍKU A NIKLU ZA VYSOKÝCH TEPLOT
METAL 4. 6. 5., Hradec nad Moravcí INTERAKCE KŘEMÍKU A NIKLU ZA VYSOKÝCH TEPLOT Jaromír Drápala a, Monka Losertová a, Jtka Malcharczková a, Karla Barabaszová a, Petr Kubíček b a VŠB - TU Ostrava,7.lstopadu,
VíceK přesnosti volného stanoviska
K přesnosti volného stanoviska MDT Doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D., ČVUT Fakulta stavební, Praha Abstrakt Článek se zabývá rozborem přesnosti a vyvozením obecnějších závěrů pro přesnost určení souřadnic
VícePorovnání metod při georeferencování vícelistového mapového díla Müllerovy mapy Moravy
Porovnání metod při georeferencování vícelistového mapového díla Müllerovy mapy Moravy Jakub Havlíček Katedra geomatiky Fakulta stavební ČVUT v Praze Dep. of Geomatics, www.company.com FCE Obsah 1. Vícelistová
Více7.3 Mělká a hluboká kopie Pochopit správně rozdíly mezi mělkou a hlubokou kopií je velmi důležité, provedeme tedy ještě toto shrnutí.
Vážení zákazníc, dovolujeme s Vás upozornt, že na tuto ukázku knhy se vztahují autorská práva, tzv. copyrght. To znamená, že ukázka má sloužt výhradnì pro osobní potøebu potencálního kupujícího (aby ètenáø
VíceLiteratura: Kapitola 5 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.
Předmět: MA4 Dnešní látka: Metoda sítí pro 2D úlohy. Possonova rovnce. Vlnová rovnce. Rovnce vedení tepla. Lteratura: Kaptola 5 ze skrpt Karel Rektorys: Matematka 43, ČVUT, Praha, 2. Text přednášky na
VícePŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ GENNET STUDIE DENNÍHO OSVĚTLENÍ. Gennet Letná s.r.o.
PŘÍSTAVBA KLNKY SV. KLMENTA ul. Kostelní, p.č. 2118/9, k.ú. Holešovce, 170 00, Praha 7 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ výškový systém b.p.v. ±0,000 = +230,030 m.n.m., souřadncový systém S - JTSK Gennet
VíceDvoukroková metoda kalibrace digitální kamery s využitím nelineárních transformací
Dvoukroková metoda kalibrace digitální kamery s využitím nelineárních transformací The two-step method calibration of digital camera utilizing non-linear transformation V. Obr, B. Koska* vitezslav.obr@fsv.cvut.cz
VíceVyužití logistické regrese pro hodnocení omaku
Využtí logstcké regrese pro hodnocení omaku Vladmír Bazík Úvod Jedním z prmárních proevů textlí e omak. Jedná se o poct který vyvolá textle př kontaktu s pokožkou. Je to ntegrální psychofyzkální vlastnost
VícePřehled vhodných metod georeferencování starých map
Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního
VíceVÝPOČET PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ SILOVOU METODOU řešený příklad pro BO004
VÝPOČET PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ SILOVOU METODOU řešený příklad pro BO00 Slová metoda využívá prncp vrtuální práce. Zavádí se nový zatěžovací stav vrtuální zatížení. V tomto zatěžovacím stavu
VíceUrčení tlouštky folie metodou konvergentního elektronového svazku (TEM)-studijní text.
Určení tlouštky fole metodou konverentního elektronového svazku (TEM)-studjní text. Pracovní úkol: 1) Nastavte a vyfotorafujte snímek dfrakce elektronů v konverentním svazku, který je vhodný pro určení
Vícepodle typu regresní funkce na lineární nebo nelineární model Jednoduchá lineární regrese se dá vyjádřit vztahem y
4 Lneární regrese 4 LINEÁRNÍ REGRESE RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Častokrát potřebujete zjstt nejen, jestl jsou dvě nebo více proměnných na sobě závslé, ale také jakým vztahem se tato závslost dá popsat.
Více