Dynamický backpropagation a predikce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dynamický backpropagation a predikce"

Transkript

1 6 Dymcý bcpropgto predce V čláu je předstveo mtcové odvoeí dptce dymcých modelů pomocí grdetového učeí techy pětého šířeí chyby bcpropgto pro plc predce čsových řd. Jsou odvoey techy dptce dsrétího leárího predtvího modelu dptce dymcého vdrtcého eurou (tj. eurou s vdrtcou tvčí fucí dptce jedoduché reuretí euroové sítě. Pro demostrc dobrých overgečích vlstostí jsou uááy výsledy predce eleárího perodcého sgálu chotcé čsové řdy té predce reálých dt tj. polohy plc př dýcháí pcet. Stručě jsou dsutováy převpvé výsledy porovávých dptvích rchtetur vyplývjící ávěry pro prtcé využtí. Úvod Čláe volě vuje čláe otštěý v []. V ěm bylo předstveo odvoeí dptce spojtého modelu leárí soustvy spolu s dptcí prmetrů spojtého PID regulátoru pojeého v regulčím obvodu se soustvou prvího druhého řádu. V tomto čláu je předstve tech dptce dymcých modelů plová problemtce predce průběhu jedé velčy s osttím vorováím tj. predc čsových řd. Ztímco jsme v předchoím čláu [] se jedlo o spojtou ver této dptčí techy yí probereme odvoeí její dsrétí vere. Přpomeňme že grdetová tech dptce v šem čláu se odvouje techou pětého šířeí chyby (glcy bcpropgto v glcy psé ltertuře bývá souhrě očová jo RRL (Rel me Recurret Lerg reuretí učeí v reálém čse []. Pro úplost uveďme že me dlší lgortmy učeí dymcých sítí ptří tech očová rtou BP (BcPropgto hrough me [3]. Ve svém áldu se tol ehodí pro dptc v reálém čse vš může dosáhout lepších výsledů pro detfc systému. V tomto čláu předstvujeme techu RRL terá je sdější oprot BP hodí se dobře pro dptc dymcých modelů v reálém čse (tj. vore vorem čímž bíí řdu příležtostí pro plce utomtcého říeí. Zmňme že uvedeí metod RRL BP oc osmdesátých let odstrtovlo des jž rosáhlý rovoj dymcých (reuretích euroových sítí. Z dlší součást čláu povžujeme předstveí dymcého vdrtcého eurou stručé porováí jeho schopostí se schopostm leárího predtoru jedoduché euroové sítě. Smosttý vdrtcý euro je v glcé ltertuře očová jo QNU ( Qudrtc Neurl Ut [4 5]. V oboru euroových sítí estují v součsost dv obdobé směry m le QNU řdt. Jsou to polyomálí euroové sítě (PNN Polyoml Neurl Networs [6] euroové sítě vyšších řádů (HONN eurl Networs [7]. Z pohledu PNN le QNU hlížet jo reltvě jedoduchý přípd polyomálí euroové sítě tímco pohledu HONN je vdrtcý euro smosttý stvebí prve ještě složtější sítě. Adptce leárího predtvího modelu Pro sší oretc ujsěí termologe čeí předstvíme ejdříve dptc leárího reuretího predtvího modelu defového vthem s r y( + s w y( + s + w y ( s + r ( Leárí reuretí (predtví model ( má svém vstupu r reálých (měřeých hodot predové velčy roově požděých tj. y r ( y r (... y r ( r +. Vtří dymcá strutur obshuje s pětých veb tj. reurecí. Výstupem eurou y ( + s je tedy predce velčy s vorů dopředu. Převeďme leárí dymcý predtví model ( do vetorového tvru s řádovým vetorem formátu ( s + r dptovtelých prmetrů w sloupcovým vetorem formátu ( s + r tj. vetorem stvů roově požděých měřeých vstupů s + r y( + s w w( w w w K w s + r ( y( + s ( + s ( r( r( yr( r + ]. ( Pro jedodušeí vorce veďme očeí počtu prvů vetoru jo s + r (3 Nyí áorě uážeme dptc jedé váhy predtvího modelu ( potom uážeme mtcový tvr pro výpočet přírůstu všech vh jedou. Adptce jedé váhy w reuretího modelu ( probíhá podle schémtu e( + s yr( + s y( + s e( + w s µ ( w µ e( + s + s w w + w (4 de e( + s je chyb me reálou predovou hodotou. Obě musí být pro dptc ámé. o meá že v reálém čse by se dptce predcí opožďovl o s vorů. Symbol µ je oefcet rychlost učeí. V mtcové formě le prcálí dervc eurálího výstupu podle dptové váhy pst jo ( + s ( w( w ( ( + w (5 de / předstvuje ulový řádový vetor o prvcích s jedotou -té poc tj. poc váhy w w w w w + L L [ L L ] (6 výr / předstvuje sloupec prcálích dervcí vstupího vetoru podle dptové váhy w. Jedá se vlstě o -tý sloupec Jcobho mtce očeý j w uáý v rovc ( j w ( y ( + s ( + s ( + L L (7 de prcálí dervce reálé (měřeé velčy y r eávsí prmetrech modelu jsou tudíž ulové. N čátu dptce strtuje vetor j w ulových počátečích podmíe pro ždý dp-

2 6 tčí ro se reuretě počítá (posouvá ásledově j w ( L [ ] j w ( + w y ( ( w jw ( + s + ( + L L (8 Výsledý vetorový áps přírůstu smostté váhy w leárího predtvího modelu ( se potom počítá podle vthů v w µ. e ( + s ( ( + w. j w ( w w + w (9 de je -tý prve vetoru (. Nyí uážeme mtcovou formu odvoeí výpočtu dptčích přírůstů všech vh jedou což je velm efetví pro tvorbu progrmu ejmé v prostředí prcujícím s mtcovým vorc (př. v systému tlb. Zpšme jedodušeě prcálí dervce výstupí velčy dymcého eurou podle dptových vh vetoru w leárího modelu ( j ásleduje v rovc ( + s ( w ( w ( ( + ( w de / vlstě předstvuje jedotovou mtc o roměru J w je očeí Jcobho mtce dervcí prvů vetoru podle eurálích vh vetoru w j je uááo ve vthu ( + s ( + s ( + s L ( + s ( + s ( + s L J w ( L ( ( ( ( L L O L jejíž horí řáde se pro ždý dlší dptčí ro dosuje e vthu ( + s y ( + s y( + s y( + s K ( + w J w ( ( terý je relovtelou verí původě beroměrě psého výru (. Výsledá mtcová otce dptce všech vh leárího dymcého predtvího modelu ( jedou je v w µ. e ( + s (( + w. J w ( w w + w de w [ w w... w ] (3 Adptce vdrtcého predtvího modelu Nyí předstvíme vdrtcý predtví model terý hleds termologe euroových sítí le ývt vdrtcý euro ebo vdrtcá euroová jedot (QNU Qudrtc Neurl Ut. Reuretí vdrtcý euro se od oceptu ovečího reuretího umělého eurou lší (podobě jo od oceptu lscého leárího predtvího modelu ejmé tím že jeho tvčí fuce ν (tj. gregce vstupů stvů je vdrtcý polyom j je uááo v (4. Poud vypustíme eleárí (sgmodálí výstupí fuc typcou pro euroy ve srytých vrstvách sítě smotá reuretí QNU se ste eleárí dferečí rovcí s vdrtcým polyomem prvé strě. Nše mtemtcá repreetce smosttého reuretího vdrtcého eurou pro predc čsové řdy be výstupí sgmodálí fuce je urče rovcem s + r y ( + s wjj ( W ( j w w L w w L w W ( (4 O + ( L w de výstup eurou y ( + s je predová hodot s roů dopředu je sloupcový vetor stvů vstupů do eurou rošířeý o jedotu pro umožěí leárích čleů W je horí trojúhelíová mtce eurálích vh rošířeá o eurálí práh w. Použtím stejé grdetové techy mmlce vdrtcého rter (4 v ždém čsovém rou bude dptce jedé váhy reuretího vdrtcého modelu (4 vypdt ásledově w e ( + s j µ ( + s j wj wj + wj (5 de prcálí dervc výstupu modelu podle dptového prmetru vyjádříme pomocí prcpu dervováí per prtes jo ( + s ( W j j W W + + W (6 j j j de ( použtá symbolcá očeí prcálích dervcí podle váhy w j předstvují sloupec Jcobho mtce ( j w ( j j + + ( s y ( s y ( + L L (7 j j j prostředího čleu vyjde souč příslušých prvů vetoru W j. (8 j Sloupcový vetor j wj ve vthu (7 je vetor Jcobho mtce prcálích dervcí vetoru podle dptové váhy w j. V přípdě dptce reuretího predtvího modelu se vetor j wj reuretě počítá pro ždý ásledující dptčí omž cího schémtu j w ( W + j j + W w ( j j ( + s j jw ( + j ( + j (9 de ( j wj ( [... ]. Př blžším prooumáí předváděého odvoeí dospějeme možé úplé mtcové formě dptce vdrtcého predtvího modelu row{ W ( } ( ( + µ e( + s J W( W + row{ } W J W (

3 63 y r ( de ( row{ W(} je řádový vetor všech dptčích přírůstů vdrtcého predtvího modelu (4 row{ } je řádový vetor součů všech příslušých ombcí prvů vetoru. Jcobho mtce J W je mtce prcálích dervcí vetoru podle všech vh ve W její reuretí výpočet jož předchoí uvedeé řádové vetory jsou detlěj čey v příloe A-. out ( y r ( ( s+ r R y ( + s y ( + yr ( yr ( yr ( r + + ( + r R y ( ( y yr ( yr ( yr( r+ out ( ( w w w ( out (+ ( +.W. W out (+ ( + y( + y( + y ( + w out out out Obr. Schém dsrétí dymcé euroové sítě s euroy v reuretí sryté vrstvě sttcým výstupím leárím euroem ( ž (5 y ( + s Obr. Schém dymcého vdrtcého eurou defového vthy (4 y ( + s Adptce jedoduché reuretí euroové sítě V této část čláu předvedeme mtcové odvoeí dptce vh jedoduché reuretí euroové sítě sestávjící se prví vrstvy ovečích dymcých euroů (tj. euroů s leárí tvčí eleárí (sgmodálí výstupí fucí s jedou roově požděou pětou vbou jedoho sttcého výstupího eurou (obr.. Použjeme stejé očeí pro reálou hodotu predové velčy y r y pro výstup euroové sítě. Dále volme reltvě jedoduchou struturu euroové sítě t by byl vhodá pro predc čsových řd de je počet euroů v prví vrstvě ároveň tedy počet vtřích stvových velč (be fyálího výmu vstupujících do ždého eurou r je počet jedoroově požděých měřeých hodot vstupu ždého eurou. Reuretí síť s euroy v prví vrstvě jedím leárím euroem ve výstupí vrstvě vyoávjící predc sgálu podle obecěého fučího schémtu y ( + s f (y ( + y ( + y ( + y r ( y r ( y r ( r + ( de y ( + s je výstup sítě (predová hodot y ž y jsou výstupy euroů prví vrstvy y r je měřeá velč. tcový áps dsrétí dymcé euroové sítě potom vypdá ásledově y ( + s wout φ ( W ( wout out ( + ( de řády mtce vh prví vrstvy W jejíž roměr je ( + + r jsou vetory vh euroů prví vrstvy w ž w jejíž prví sloupec jsou eurálí prhy; řádový vetor vh výstupího eurou w out má stejý počet prvů jo je počet euroů prví vrstvy je vstupí vetor do prví vrstvy rošířeý o jedotu terou umožíme dptc eurálích prhů euroů je defová ásledově y ( y ( out ( ( y ( yr ( yr ( y r ( yr ( r + (3 vetor výstupů euroů prví vrstvy y ( + y ( + jsme očl out je ároveň vstupem do výstupího eurou (tj. do sttcé výstupí rovce spočítá se jo φν ( y ( + φν ( y ( + out ( + φν ( ( + (4 φν ( y ( + de př. Y. φν (. + e.. ν de ν( + je vetor výstupů tvčích fucí euroů prví vrstvy spočítá se součem mtce vh prví vrstvy W vstupího vetoru jo ν ν ν ( + W (. (5 ν Nyí odvodíme mtcovou otc dptce celého vetoru vh - tého eurou opět pomocí dervce výstupu podle vetoru vh w ( + ( wout out ( + ( + w out out (6 dy s ejprve pomůžeme jedodušeým beroměrým ápsem out( + φ ( W ( φ ( W w ( φ W (7 ( ( + W ν ν de mtce prcálích dervcí vh vstupí vrstvy podle vh prvího eurou ásobeá se vstupím vetorem W (IV ( předstvuje mtc o řádcích (jo euroů v prví vrstvě de řádu příslušého eurou je trspoový vetor (. Výr (7 tedy může pro relc vypdt ásledově out( + φ l * + w ( W J ν w (8 de [... ] má roměr ( + + r de jsou ( + + r ulové vetory * předstvuje souč jedotlvých prvů dvou mtc o stejém roměru (jo.* v systému tlb.

4 64 Poud vedeme řádový vetor δ o délce prvů (stejě jo euroů v prví vrstvě s jedotou -té poc osttím prvy ulovým (obdob Kroecerovy delt fuce používé př odvoováí sumčí formy lgortmu RRL můžeme mtc prcálích dervcí výstupů euroů prví vrstvy podle vh -tého eurou počítt výrem out( + φ (9 ( ( + W J ( w ν w de J w je ( + + r ( + + r Jcobho mtce prcálích dervcí vstupího vetoru podle vh -tého eurou prví vrstvy w pro ždý dlší dptčí omž se počítá původě ulových počátečích podmíe podle out( + ( + J w ( + w (3 de řády ž + se dosdí e vthu (9. Výsledá dptce -tého eurou prví vrstvy sítě potom tedy ještě o ěco více jedodušeější formou je w w w L w e + φ µ ( w out * ν (( ( d + W J ( w w + w (3 Podobě jo můžeme postupovt př odvoeí dptce vetoru vh výstupího eurou w out. Zjedodušeé beroměré odvoeí prcálích dervcí výstupu sítě podle dptových vh výstupího eurou ( + s wout ( ( + w out out out (3 out out out le pro mtcovou relc pst jo + y + + ( s ( s ( s ( + s K out out out out φ( out ( + w out * ( (33 ν w out de J w out je ( + + r Jcobho mtce dervcí vstupího vetoru podle vh výstupího eurou terou počítáme původě ulových počátečích podmíe vthem.5 eleárí perodcý sgál rovce ckey-glss dvh plc Obr. 3 Průběhy dt prvích vorů je pro tréováí byte jsou testovcí dt.5 test DLNU test RNN test DQNU Obr. 4 estováí učeých predtvích modelů s osttím tréovým prmetry pro predc čsové řdy eleárího sgálu s r test DLNU test RNN test DQNU Obr. 5 estováí učeých predtvích modelů s osttím tréovým prmetry pro predc porčujících dt ( teré modely ebyly tréováy ceyovy-glssovy rovce s r.5 test DLNU test RNN de je jedotový vetor jsou ulové vetory. (34 estová dt výsledy V této část budeme demostrovt vlstost odvoeých dymcých predtvích modelů. Abychom vydvhl promčí schopost modelů učeých odvoeou dptví techou budeme testovt učeé predtví modely be součsé dptce. o meá že budeme ejprve modely tréovt po ěol epoch dy test DQNU Obr. 6 estováí učeých predtvích modelů s osttím tréovým prmetry pro predc porčujících dt dvhu plc ( teré modely ebyly tréováy s r

5 réováí predce J eleárího perodcého DQNU sgálu J J DLNU RNN 4 tréovcích 6 epoch J DQNU J DLNU réováí predce cey-glss J DQNU J DLNU 5 tréovcích epoch tréovcích epoch réováí predce dvhu plc Obr. 7 Průběhy součtů druhých moc chyb jedotlvých typů dptových modelů sčíté pro ždou epochu tréováí pro ždý typ dt Dsuse I dyž příldy použtí lgortmu obr. 4 ž 6 euují vždy velm přesou predc vyplývjí těchto výsledů (včetě obr. 7 šch osttích potů velm důležté sutečost teré de ve stručost mííme. Z prvé: Jsou ptré dobré overgečí vlstost lgortmu včetě stblty poud je roumě vole rychlost učeí počátečí podmíy přípdě jsou vhodě ormlová dt (ejmé pro QNU. Z druhé: J J e( J QNU J LNU J ( 4 W 8 DLNU RNN DQNU J ( W J os dptových vh promčí schopost RNN le (romě vhodější volby vstupích dt potecálě lepšt té vhodější ofgurcí sítě (počet euroů vrstev Obr. 8 eoretcé porováí promčích overgečích vlstostí leárího modelu vdrtcého eurou reuretí euroové sítě jo ávslost chybového rtér myšleé ose dptovtelých prmetrů modelu (obreo jo rové sebe ose jed tréovcí epoch meá dptc (vore vorem přes celý tréovcí tervl posledí dptové váhy se použjí jo výchoí pro dlší tréovcí epochu. estováí potom meá predc be puté dptce porčujících testovcích dtech tj. predce s osttím vhm dtech pro terá jsme model eučl (pochoptelě romě prvího perodcého sgálu de porčující dt jsou shodá jo tréovcí. Prví čsovou řdou teré je demostrová overgece předváděého lgortmu učeí detfčí schopost eje reuretí euroové sítě le vdrtcého eurou je tedy umělý eleárí perodcý sgál geerový rovcí (3 se vorováím /3 seudy. π t yr ( t s t t (35 π s e Dlší čsová řd byl vytvoře průběhu chotcého řešeí spojté dferecálí rovce (36 cey-glss [8] vorováím s perodou jed seud. (t (t 7( + (t 7 (t (36 řetí čsová řd je ám měřeí dvhu plc pcet po fltrc šumu se vorovcí perodou /3 seudy [9]. réovcí dt měl délu tsíc vorů stejě t testovcí dt. Dt byl ormlová odečteím rtmetcého průměru vyděleím třem směrodtým odchylm vždy příslušých tréovcích dt. Protože jsme se v této část čláu sžl o stručou demostrc dptčího lgortmu součsě o jedoduché porováí schopostí uváděých modelů voll jsme pro jedoduchost r (tj. měřeých mulých hodot vstupu s (predce roů dopředu tj. 9 roově požděých pětých veb uvtř modelu. V tbulce jsou ofgurce tréovcích epoch rychlostí učeí teré jsme sdo usmo lel použl pro tréováí predce tří odvoeých modelů pro še tř typy dt. N obr. 4 ž 6 jsou výsledy pre - dce pro ždý typ dt ždý e tří modelů. Čerá brv je vyhre pro sutečou velču y r eleě jsou čey predové hodoty y červeě je vždy oče chyb jo rodíl reálé predové hodoty. Obr. 7 uuje j probíhlo tréováí jedotlvých modelů pro jedotlvá dt ždou epochu d W( 5 6 Jm W (.5.5 d W( Jm W Geerlčí schopost dymcých modelů př použtém dptčím lgortmu je velm dobrá (pochoptelě romě přípdu leárího modelu pro eleárí systémy. Z třetí: Z výsledů vyplývá j velý rodíl v promčích schopostech je me leárím modelem vdrtcým modelem. A víc je (eje pro tuto stručou uáu ptré že vdrtcý euro vyuje srovtelé promčí geerlčí schopost jo předstveý typ ovečí reuretí euroové sítě s jedou srytou vrstvou. Kvdrtcý euro přtom overguje rychlej (díy svému oveímu chrteru mohem přesěj ež leárí model víc srovtelě přesě s RNN. to popsé výsledy jsme prcpálě shrul obr. 8. Abychom více podepřel (romě obr. 4 ž 6 teoretcou úvhu o vlstostech vdrtcého eurou v porováí s leárím modelem reuretí euroovou sítí j je čeo obr. 8 uvádíme ávěr lespoň jede výstžý obráe obr. 9 pro čsovou řdu ceyovy-glssovy rovce terý le té vysthuje obdobou stuc pro osttí dt. N vodorové ose grfů je de vyese euldovsá vdáleost mometálí ofgurce dptovtelých prmetrů modelu od ejlepší leeé ofgurce. Pro ždý typ predtvího modelu jsme provedl tréováí růých počátečích podmíe tréovcích dtech po epochách. Souřdce tedy předstvuje polohu ejlépe dptových prmetrů vlášť pro ždý ejlépe učeý model deset jeho růých stcí. Poud body esměřují shor do počátu t to meá že váhy overgují horšímu loálímu mmu teré je vdáleé v prostoru prmetrů modelu úměrě vdáleost od počátu ose. N svslých osách je p vyese součet vdrátů chyby spočítý po ž- ( Obr. 9 Vulce overgece eurálích vh loálím mmům během dptce (od shor dolů jo ávslost součtového vdrtcého rtér (po ždé epoše tréováí euldovsé vdáleost eurálích vh od ejlepší leeé ofgurce (os v počátu pro dt ceyovy-glssovy rovce (vprvo detl v oolí ejmešího mm Kofgurce tréovcích epoch rychlostí učeí pro tréováí (dptcí tří eurálích modelů pro tř růé čsové řdy el. perod. cey-glss dvh plc ofgurce tréovcích µ tréovcích µ tréovcích µ pro tréováí epoch epoch epoch DLNU RNN DQNU 5 5

6 66 dé jedé tréovcí epoše testovcích dtech. Zčíá se obrovt ž po prví epoše. N obr. 9 je jsě vdět že během dptce (směr dolů j dptce sžuje hodotu J leárí model overguje e svému přroeě jedému mmu (do reuretí eruová síť overguje více mmům terá jsou od sebe reltvě dleo (ejmeší její mmum je v počátu vdrtcý euro má tedec overgovt vždy mmu teré je vždy reltvě blío jeho globálímu mmu. Závěr V čláu jsme předstvl grdetové prvdlo dptce dsrétího dymcého leárího modelu vdrtcého eurou s po mo - cí techy bcpropgto jsme odvodl dptc jedoho typu jedoduché dymcé euroové sítě. Uál jsme mtcovou formu te rá je efetví pro odvoeí pro progrmovou relc. N smulcích jsme čl porováí schopostí tří růých dptvích rchtetur se jímvým poty vyplývjícím pro dymcý v drtcý euro jeho potecálí plce v utomtcém říeí []. Bylo by šod dyby čteář po přečteí čláu byl egtvího dojmu vůl dálvé složtost odvoeí řešeí. Proto v příloe A- uujeme metodcý postup mtcově odvoeé dptce V příloe A- je uvede progrm pro výpočet dé reuretí euroové sítě LIERAURA [] BUKOVSKY I. HOA N. Dymcý bcpropgto. Automtce 5 ( č. str [] WILLIAS R. J. ZIPSER D. A lerg lgorthm for cotully rug fully recurret eurl etwors Neurl Computto (989 pp [3] WERBOS P. J. Bcpropgto through tme: Wht t s d how to do t Proc. IEEE 78 (99 o. pp [4] BUKOVSKY I. odelg of Comple Dymc Systems by Nocovetol Artfcl Neurl Archtectures d Adptve Approch to Evluto of Chotc me Seres Ph.D. hess Fculty of echcl Egeerg Cech echcl Uversty Prgue (7 dostupé o-le: [5] BUKOVSKY I. BILA J. GUPA. HOU. Z. G. HOA N. Foudto d Clssfcto of Nocovetol Neurl Uts d Prdgm of Nosyptc Neurl Itercto. I Dscoveres d Brethroughs Cogtve Iformtcs d Nturl Itellgece ACINI boo seres IGI Publshg Hershey PA USA pp.9 43 ISSN Lstopd 9. [6] NIKOLAEV N. Y. IBA H. Adptve Lerg of Polyoml Networs: Geetc Progrmmg Bcpropgto d Byes ethods Seres: Geetc d Evolutory Computto Sprger New Yor XIV 36 p. ISBN [7] Artfcl Hgher Order Neurl Networs for Ecoomcs d Busess ed. by g Zhg Chrstopher Newport Uversty USA IGI-Globl 8. ISBN [8] ACKEY. C. GLASS L. Oscllto d Chos Physologcl Cotrol Systems. Scece 97 (977 pp [9] HOA N. SAKAI. ENDO H. ISUYA. AKAI Y. YOSHIZAWA. A New oto gemet ethod for Lug umor rcg Rdto herpy. WSEAS rs. Systems 8 (9 Issue 4 pp [] SEANA L.: Neleárí euro-regulátor pro úlohy utomtcého říeí. Dplomová práce. Prh : ČVU FS 8. její mtcově odvoeou dptc. Je vytvoře v systému tlb je ptré že je velm rátý. V systému tlb le ompletí progrm relovt méě ež 3 řádů (pro QNU je ještě jedodušší. Čláe vl podpory grtu Š S jposého grtu # Ivo Buovsý Fult strojí ČVU v Pre Norysu Homm Reserch Dvso o Advced Iformto echology Cyberscece Ceter ohou Uversty PŘÍLOHA A- KVADRAICKÝ PREDIKIVNÍ ODEL Čley výru mtcové formy dptce reuretí vdrtcé euroové jedoty: row{ W( } w w w K w w row{ } L ( + s ( + s ( + s L ( + s ( + s ( + s ( + s L y ( + s J W ( L ( + ( + ( + ( + L L O L de se pro ždý dlší dptčí ro řády ž posouvjí o jede dolů druhý řáde Jcobho mtce J W se dosuje mtcovým výpočtem ( + s ( J W( W ( + row{ ( ( }+ ( W W J W ( PŘÍLOHA A- REKURENNÍ NEURONOVÁ SÍŤ Uá hlví část progrmu v prostředí tlb pro výpočet dptc vh předváděé reuretí euroové sítě v omžu : [out(:; yr(:-:-r+]; [; ]; uw*; for euro: ph(euro/(+ep(-(u(euro-; dphdu(euro*ep(- (u(euro/((+ep(-(u(euro^; ed out(:+ph; y(+swout*out(:+; e(+syr(+s-y(+s; % dpttce vystup vrstvy loes(; doutdwout((dphdu*l.*(w*jwout; dydwoutout(:+ +wout*doutdwout; dwoutmu*e(+*dydwout; woutwout+dwout; Jwout(:+:doutdwout; loes(++r; % dpttce vrstvy for euro: delteros( ; delt(euro; doutdw(dphdu*l.*((*delt +W*JW(:: euro; dydw(euro:(wout*doutdw; dw(euro:mu*e(+*dydw(euro:; JW(:+:eurodoutdW; ed WW+dW;

5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení

5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení 5 - Idetfce Mchel Šee Automtcé řízeí 08 6-3-8 Automtcé řízeí - Kyeret root Idetfce Zísáí modelu systému z dt ( jeho vldce jých dtech) whte ox (víme vše): ze záldích prcpů (fyz-chem-o- ) grey ox (víme ěco):

Více

Interpolace a aproximace. Interpolace algebraickým polynomem a aproximace metodou nejmenších čtverců

Interpolace a aproximace. Interpolace algebraickým polynomem a aproximace metodou nejmenších čtverců Iterpolce promce Iterpolce lgebrckým polomem p g ý p promce metodou ejmeších čtverců Iterpolce lgebrckým polomem Apromce metodou ejmeších čtverců Úloh. Dá tbulk hodot,, j pro j. Hodot jsou přesé. Hledáme

Více

Obr Lineární diskrétní systém

Obr Lineární diskrétní systém Mtetcé odel Uvžue leárí dsrétí ssté (or.. ). Or.. Leárí dsrétí ssté Steě u spotýc sstéů t u dsrétíc sstéů exstue ěol ožostí půsou věšío popsu cováí, teré vdřuí vt e výstupí velčou ( ) dsrétí vstupí velčou

Více

8.2.6 Geometrická posloupnost

8.2.6 Geometrická posloupnost 8.. Geometricá posloupost Předpoldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogicá pozám: V hodiě rozdělím třídu dvě supiy ždá z ich dělá jede z prvích dvou příldů. Př. : Poločs rozpdu (dob z terou se rozpde polovi existujícího

Více

Nové symboly pro čísla

Nové symboly pro čísla Nové symboly pro čísl V pitole Ituitiví ombitori jsme řešili tyto dv typy příldů. Stále se v ich opují součiy přirozeých čísel, t j jdou z sebou, ědy ž do, ědy sočí dříve. Proto si zvedeme dv ové symboly

Více

4. Spline, Bézier, Coons

4. Spline, Bézier, Coons 4. Sple Bézer Coos 4. SPLINE Cíl Po prostudováí této ptol budete umět popst defovt fuce teré jsou záldem pro tvorbu řve defovt zdávt dt pro progrm vreslováí grfů těchto fucí řešt příld z prxe řv Výld 4..

Více

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q

Více

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n

Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =

Více

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema

4. Opakované pokusy a Bernoulliho schema 4 Opové pousy Beroulliho schem Pozám: V ěterých příldech v odstvcích 2 3 jsme počítli prvděpodobosti áhodých jevů, teré byly výsledem opoví áhodého pousu Npř házeí dvěm micemi je stejé jo dv hody jedou

Více

Struktura a architektura počítačů

Struktura a architektura počítačů Struktur rchtektur počítčů Číselé soustvy Převody me soustvm, kódy Artmetcké operce České vysoké učeí techcké Fkult elektrotechcká Ver J Zděek 3 Polydcké číselé soustvy (počí) Hodot čísl v soustvě se ákldem

Více

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení., Def: Vetorovým součiem vetorů u =(u, u, u 3 ) v = (v, v, v 3 ) zýváme vetor u v = (u v 3 u 3 v, u 3 v u v 3, u v u v ) Vět: Pro vetory i, j, ortoormálí báze pltí i i = j = i, i = j Vět: Nechť u v, w, jsou

Více

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC 5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém

Více

2.4. Rovnováhy v mezifází

2.4. Rovnováhy v mezifází 2.4. Rovováhy v mezfází Mezfázím se rozumí teká vrstv (tloušťk řádově odpovídá molekulárím dmezím) rozhrí dvou fází, která se svým složeím lší od složeí stýkjících se fází. Je-l styčá ploch fází mlá, lze

Více

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a) Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a

Více

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =

Více

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců. 8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jký by byl

Více

2. Vícekriteriální a cílové programování

2. Vícekriteriální a cílové programování 2. Vícerterálí a cílové programováí Úlohy vícerterálího programováí jsou úlohy, ve terých se a možě přípustých řešeí optmalzuje ěol salárích rterálích fucí. Moža přípustých řešeí je přtom defováa podobě

Více

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1 3. cvičeí Přílady. (a) (b) (c) ( ) ( 3 ) = Otestujeme itu 3 = 3 = = 0. Je vidět, že posloupost je elesající, tedy z Leibize řada overguje, ( ) Řada overguje podle Leibizova ritéria, ebot je zjevě erostoucí.

Více

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel KAPITOLA : Číselé řdy MA-8:P.] Ozčeí: R {, +} R R C {} C rozšířeá komplexí rovi evlstí hodot, číslo, bod U ε {x C x < ε } pro C, ε > 0 U K {x C x > K } pro K 0 defiujeme pro C: ±, je pro 0, edefiujeme:

Více

10.2.3 VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI

10.2.3 VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI Středí hodoty Artmetcý průměr vážeý Aleš Drobí straa 0 VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI Zatím jsme počítal s tím, že četost ve vztahu pro vážeý artmetcý průměr byla přrozeá čísla Četost mohou

Více

M - Posloupnosti VARIACE

M - Posloupnosti VARIACE M - Poslouposti Autor: Mgr Jromír Juřek - http://wwwjrjurekcz Kopírováí jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleo pouze s uvedeím odkzu wwwjrjurekcz VARIACE Teto dokumet byl kompletě vytvoře,

Více

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností

4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností 4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.

Více

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:

=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy: 3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou

Více

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a } Nekoečé řdy. Nekoečé číselé řdy.. Defiice ) Ozčme { } { } = L L ekoečou posloupost reálých čísel.,,,,, Nekoečá číselá řd je součet tvru = + + + L+ + L. Jedotlivá čísl,,, L,, L se zývjí čley řdy, čle obvykle

Více

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků: ATA P Determity otivčí příkld: Řešte soustvu rovic o dvou ezámých: x + x = b x + x = b Permutce z prvků: Je dá moži = {,,, }, kde N Kždá uspořádá -tice [ k, k, k ] vytvořeá z všech prvků možiy se zývá

Více

Vlastnosti posloupností

Vlastnosti posloupností Vlstosti posloupostí Nekoečá posloupost je fukce defiová v oboru přirozeých čísel Z toho plye, že kždá posloupost má prví čle (zčíme ), koečé poslouposti mjí i čle posledí Př Vypište prví čtyři čley poslouposti

Více

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic. temtk I část I Determty mtc řádu Determty mtc řádu Cíle Cílem ktoly je zvládutí řešeí ermtů čtvercových mtc Defce Determtem (řádu ) čtvercové mtce řádu jejímž rvky j jsou reálá (oř komlexí) čísl zýváme

Více

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod

Více

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT 2 IDENIFIKACE H-MAICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNO omáš Novotý ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ ECHNICKÉ V PRAZE Faulta eletrotechicá Katedra eletroeergetiy. Úvod Metody založeé a loalizaci poruch pomocí H-matic

Více

Deterministické jádro HAVAR-DET systému HARP

Deterministické jádro HAVAR-DET systému HARP Doumetce projetu VG010013018 bezpečostího výzumu MV ČR Determstcé jádro HVR-DET systému HRP Pops metody determstcého jádr HVR-DET utoř: Ig. Petr Pech CSc. Prh 011 Ig. Emle Pechová 1 otce V předládé zprávě

Více

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI 6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme posloupost reálých ebo komplexích čísel; defiici vlstí evlstí limity poslouposti; defiici pojmů souvisejících

Více

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254 Evropský socálí fod Prh & EU: Ivestuee do vší udoucost eto terál vkl díky Operčíu progru Prh dptlt CZ..7/3..00/3354 Mžerské kvtttví etody II - předášk č. - eore her eore her 96 vo Neu, Morgester kldtelé

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA SP esty dobré shody PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Lbor Žá SP esty dobré shody Lbor Žá Přpomeutí - estováí hypotéz o rozděleí Ch-vadrát test Chí-vadrát testem terý e založe a tříděém statstcém souboru. SP esty

Více

Lineární regrese ( ) 2

Lineární regrese ( ) 2 Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující

Více

v. Úkolem regrese (vyrovnání) argumentu y je nalézt vhodnou regresní funkci Y f (x)

v. Úkolem regrese (vyrovnání) argumentu y je nalézt vhodnou regresní funkci Y f (x) 9 REGRESE A KORELACE Slovo regrese oecě zmeá poh zpět ústup ávrt regresví = ustupující Opčým termíem je progrese pokrok postup šířeí růst Pojem regrese l do sttstk zvede kocem 9 století rtským učecem Frcsem

Více

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů .8. Mohočley, sčítáí odčítáí mohočleů Předpokldy: 7 Mohočle = zvláští typ výrzů. Jk je pozáme? Mohočley obshují pouze přirozeé mociy ezámých (jedé ebo více) kostty. Př. : Rozhodi, které z ásledujících

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T BŘEZNA 09 D : 30. břez 09 M. možé skóre: 30 Počet řešitelů testu: 85 M. dosžeé skóre: 30 Počet úloh: 30 Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost: 9, % Mi. dosžeé skóre: -,8 Správé

Více

Posloupnosti a řady. Obsah

Posloupnosti a řady. Obsah Poslouposti řdy Poslouposti řdy Obsh. Poslouposti... 8. Úvod do posloupostí... 8. Aritmetická geometrická posloupost... 9. Limit poslouposti... 9. Řdy... 0. Nekoečá geometrická řd... 0 Strák 7 Poslouposti

Více

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0). ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí

Více

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+ Neurčité výrzy (lgebr s posloupostmi divergujícími k ekoeču), zvedeí pojmu číselé řdy, defiice POSLOUPNOST ČÁSTEČNÝCH SOUČTŮ, součet řdy, TVRZENÍ O NUTNÉ PODMÍNCE KONVERGENCE ŘADY, kokrétí příkldy výpočtu

Více

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Ztím ebylo v těchto textech věováo příliš pozorosti kovergeci fukcí, t jko limit poslouposti ebo součet řdy. Jik byl kovergece poslouposti fukcí ebo řdy brá jko bodová kovergece.

Více

y = ax+b x x x... x x y i i

y = ax+b x x x... x x y i i Úvod do umercých metod Apromce uce Př umercém řešeí úoh čsto hrzujeme uc jejíž přesý tvr ezáme ebo terá je příš sožtá ucí ϕ terá uc vhodým způsobem podobuje přtom se sdo zprcovává Tovou uc ϕ budeme zývt

Více

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a Poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) Prví čle ritmetické poslouposti je 8 diferece Určete prvích pět čleů této poslouposti ) V ritmetické

Více

8.2.7 Geometrická posloupnost

8.2.7 Geometrická posloupnost 87 Geometrická posloupost Předpokldy: 80, 80, 80, 807 Pedgogická pozámk: V hodiě rozdělím třídu dvě skupiy kždá z ich dělá jede z prvích dvou příkldů Větši studetů obou skupi potřebuje pomoc u tbule Ob

Více

3. cvičení 4ST201 - řešení

3. cvičení 4ST201 - řešení cvčící Ig. Jaa Feclová 3. cvčeí 4ST0 - řešeí Obah: Míry varablty Rozptyl Směrodatá odchyla Varačí oefcet Rozlad rozptylu a mezupovou a vtroupovou varabltu Změa rozptylu Vyoá šola eoomcá VŠE urz 4ST0 Míry

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.

PRACOVNÍ SEŠIT ČÍSELNÉ OBORY. 1. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online. Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ČÍSELNÉ OBORY vytvořil: RNDr. Věr Effeberger expertk olie příprvu SMZ z mtemtiky školí rok 204/205

Více

8.2.4 Užití aritmetických posloupností

8.2.4 Užití aritmetických posloupností 8..4 Užití ritmetických posloupostí Předpokldy: 80,80 Př. : S hloubkou roste teplot Země přibližě rovoměrě o 0 C 000 m. Jká bude teplot dě dolu hlubokého 900 m, je-li v hloubce 5 m teplot 9 C? Jká by byl

Více

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt

Mendelova univerzita v Brně Statistika projekt Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4

Více

Přehled modelů viskoelastických těles a materiálů

Přehled modelů viskoelastických těles a materiálů Přehled modelů vskoelsckých ěles merálů Klscké reologcké modely Klscké reologcké modely vycházejí z předsvy, že chováí ěles lze hrd chováím sysému složeého z pruž písů, edy z ookeových ewoových ěles. ookeovo

Více

Přibližné řešení algebraických rovnic

Přibližné řešení algebraických rovnic Přblžné řešení lgebrcých rovnc Algebrcou rovncí stupně n nzýváme rovnc =, tj n n x x x =, de n N, x C, oefcenty P n,,, n R, Budeme prcovt s tzv normovou lgebrcou rovncí ( = ) n n x x x = Řešením (ořenem)

Více

2. Matice a determinanty

2. Matice a determinanty Mtce deterty Defce : Odélíové sche (řádů) (sloupců) čísel zvee tce typu : [ ] M Je-l luvíe o čtvercové tc Prvy ( ) tvoří hlví dgoálu Zčíe ovyle : [ ] O - všechy prvy ulové - ulová tce I - edotová tce (

Více

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod Česé Vysoé Učeí Techcé v ze Fult stojí Techcá 4, h 6, 166 07 Výočet letových souolí omocí mtcových metod Výzumá záv áce byl odoová Výzumým cetem Josef Bož Záv č.: Z 02-07 Auto: Gbel Achteová Se, 2002 1

Více

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 NavMg. studium Kompletní znění testových otázek matematika a statistika Přijímcí řízeí kdemický rok /4 NvMg studium Kompletí zěí testových otázek mtemtik sttistik Koš Zěí otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správá odpověď efiičí obor fukce defiové předpisem f

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 : 9. břez 08 D : 897 P P P : 0 M. M. M. :, % S : 0 : 0 : -7,5 M. P : -, : 0, Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo

Více

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte: 6.2. ČÍSELNÉ ŘADY V této kpitole se dozvíte: jk defiujeme číselou řdu; defiici kovergece řdy jejího součtu; jk vypdá ritmetická, geometrická hrmoická řd jk je to s jejich kovergecí; jk zí utá podmík kovergece

Více

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online

PRACOVNÍ SEŠIT ALGEBRAICKÉ VÝRAZY. 2. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online Připrv se státí mturití zkoušku z MATEMATIKY důkldě, z pohodlí domov olie PRACOVNÍ SEŠIT. temtický okruh: ALGEBRAICKÉ VÝRAZY vtvořil: RNDr. Věr Effeberger epertk olie příprvu SMZ z mtemtik školí rok 04/05

Více

[ jednotky ] Chyby měření

[ jednotky ] Chyby měření Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá

Více

9. Číselné posloupnosti a řady

9. Číselné posloupnosti a řady 9 548 5: Josef Herdl Číselé poslouposti řdy 9 Číselé poslouposti řdy Defiice 9 (číselá posloupost Fuce se zývá číselá posloupost : (9 Jestliže pro obor hodot R ( poslouposti pltí R ( budeme řít že posloupost

Více

Řešení soustav lineárních rovnic

Řešení soustav lineárních rovnic Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí

Více

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI 6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY Mtemtik T BŘEZNA 08 :. břez 08 D : 0 P P P : 0 M. M. M. :,8 % S : 0 : 7,5 : -7,5 M. P : -,0 : 0,6 Zopkujte si zákldí iformce ke zkoušce: Test obshuje 0 úloh jeho řešeí máte 90

Více

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin 3. Charatersty a parametry áhodýh velč Úolem této aptoly je zavést pomoý aparát, terým budeme dále popsovat pomoí jedoduhýh prostředů áhodé velčy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo haratersty áhodé

Více

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.

Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc. PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Doc. Ig. Dagmar Blatá, CSc. Statsta statstcé údaje o hromadých jevech čost, terá vede zísáí statstcých údajů a jejch zpracováí teore statsty - věda o stavu, vztazích a vývoj

Více

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost 7 Vzoce po geometicou poloupot Předpoldy: 0, 0 Př : Po geometicou poloupot pltí ; q Uči čle, iž by učovl Mohli bychom pomocí vzoce po -tý čle učit čle p pomocí tejého vzoce učit i Teto potup je ložitější

Více

Metodika: Goniometrický tvar komplexního ísla, binomická rovnice

Metodika: Goniometrický tvar komplexního ísla, binomická rovnice ! " #$ % # & ' ( ) * + ), - Idvduálí výuka matematka Vít Ržka, kvte Metodka: Goometrcký tvar komplexího ísla, bomcká rovce Úvod Téma goometrcký tvar komplexího ísla je možé probírat soubž s výkladem pojmu

Více

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných Metody zkoumáí závslost umerckých proměých závslost pevá (fukčí) změě jedoho zaku jedozačě odpovídá změa druhého zaku (podle ějakého fukčího vztahu) (matematka, fyzka... statstcká (volá) změám jedé velčy

Více

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba

Příklady k přednášce 9 - Zpětná vazba Příklady k předášce 9 - Zpětá vazba Michael Šebek Automatické řízeí 205 6--5 Příklad: Přibližá iverze tak průřezu s výškou hladiy y(t), přítokem u(t) a odtokem dy() t dt + 2 yt () = ut () Cíl řízeí: sledovat

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách

Více

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY KVĚTNA 2019

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY KVĚTNA 2019 NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY T KVĚTNA 09 Dtum koáí koušky:. květ 09 M. možé skóre: 0 Počet řešitelů testu: 80 M. dosžeé skóre: 0 Počet úloh: 0 Mi. možé skóre: -7,5 Průměrá vyechost:, % Mi. dosžeé skóre:

Více

Měření na trojfázovém transformátoru.

Měření na trojfázovém transformátoru. Úol: Měřeí trojfáovém trsformátoru. 1. Proveďte oušu prádo trojfáového trsformátoru, měřte 2,, P, cos ϕ při 1. 2. Vypočítejte převod pětí p, poměrý proud prádo i, poměré tráty prádo p. 3. Proveďte oušu

Více

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře

Více

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

8.3.1 Pojem limita posloupnosti .3. Pojem limit poslouposti Předpokldy: 30, 0 Pedgogická pozámk: Limit poslouposti eí pro studety sdo strvitelým pojmem. Hlvím problémem je podle mých zkušeostí edorozuměí s tím, zd mezi posloupostí její

Více

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem

Více

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain) Stochastcé rocesy Marovovy řetězce s dsrétím časem (Dscrete Tme Marov Cha) Stochastcý roces Stochastcým rocesem {X(t), tr} je moža áhodých velč X(t) závslých a jedom arametru t. Stavový rostor : moža možých

Více

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová

Více

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru.

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru. Těžiště a momet setrvačosti Naleeí práce polohy těžiště a mometu setrvačosti vůči adaé ose u homogeích těles v tříroměrém prostoru. Př. 1 Najděte těžiště a momet setrvačosti kulové vrstvy vůči rotačí ose

Více

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i : ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru

Více

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ VEKTOROVÁ LGEBR NLYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Délk úsečk, střed úsečk,, B Délk úsečk B : B C, BC Střed úsečk : B S s, s souřdice středu: s, s Vektor Vektor = oži všech souhlsě orietových rovoěžých úseček

Více

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n /9 POSLOUPNOSTI Zákldí pojmy: Defiice poslouposti Vlstosti poslouposti Určeí poslouposti Aritmetická posloupost Geometrická posloupost Užití poslouposti. Defiice poslouposti Př. Sestrojte grf fukce y =.x

Více

IV. MKP vynucené kmitání

IV. MKP vynucené kmitání Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích

Více

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta

Více

( 1). (, ) Sčítání. úplná binární sčítačka. Doba vytvoření součtu. s i. a i A B 3. c i+ a b. S i. c i. a b A B 2. a b c S 1. b i c i.

( 1). (, ) Sčítání. úplná binární sčítačka. Doba vytvoření součtu. s i. a i A B 3. c i+ a b. S i. c i. a b A B 2. a b c S 1. b i c i. čítáí úplá árí čítčk ( ) ( ) =...... ( ) ( ) =.. =.... Do vytvořeí oučtu ( ). (, ) t = N t Mx t t o mx mx mx mx U U U L U L UC U? L L =.. ( ) =... ( ). ( )(. ) =... ( ).. ( )(. ). ( )(. )(. )...( )..(

Více

5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení

5 - Identifikace. Michael Šebek Automatické řízení 5 - Idetface Mchael Šebe Automatcé řízeí 06 8-3-6 Idetface Automatcé řízeí - Kybereta a robota Aeb ja zíat model ytému z dat (a valdovat ho a jých datech) whte box (víme vše): ze záladích prcpů (fyz-chem-bo-

Více

Soustava momentů. k s. Je-li tedy ve vzorci obecného momentu s = 1, získáme vzorec aritmetického průměru.

Soustava momentů. k s. Je-li tedy ve vzorci obecného momentu s = 1, získáme vzorec aritmetického průměru. Soutava mometů Momety (Obecé, cetrálí a ormovaé) Do ytému mometových charatert patří ty ejdůležtější artmetcý průměr (mometová míra úrově) a rozptyl (mometová úroveň varablty). Obecý momet -tého tupě:

Více

Sekvenční logické obvody(lso)

Sekvenční logické obvody(lso) Sekvečí logické obvody(lso) 1. Logické sekvečí obvody, tzv. paměťové čley, jsou obvody u kterých výstupí stavy ezávisí je a okamžitých hodotách vstupích sigálů, ale jsou závislé i a předcházejících hodotách

Více

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu 5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá

Více

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou

LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: Petr Česák Datum měřeí:.3.000 Studjí rok: 999-000, Ročík: Datum odevzdáí: 6.3.000 Studjí skupa: 5 Laboratorí skupa:

Více

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC Zákldí pojmy Defiice Soustv rovic m m m b b b m kde ij bi (i m; j jsou reálá čísl j jsou ezámé se zývá soustv m lieárích rovic o ezámých stručě soustv lieárích rovic Čísl ij

Více

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků). Učebí text k předášce UFY8 Dvojvzková tererece teké vrtvě Dvojvzková tererece teké vrtvě Předpokládejme, vl o mpltudě dvou delektrk tk, že mpltud održeé vly bude o dexu lomu bude t (vz obr. DI-1). v protředí

Více

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota

Více

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor . LINEÁRNÍ LGEBR Vektorový prostor.. Defiice Nechť V e moži které sou defiováy operce sčítáí + : t. zobrzeí V V V ásobeí i : t zobrzeí R V V. Možiu V zýváme vektorovým prostorem, sou-li splěy ásleduící

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Peter Majerík

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Peter Majerík UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Peter Mjerí Uiverzit Prdubice Fult eletrotechi iformti Numericé řešeí Poissoov rovice popisující rozložeí poteciálu eletricého

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Moderí techologie ve studiu plikové fzik CZ.1.07/2.2.00/07.0018 8. Elemetárí fukce Historie přírodích věd potvrzuje, že většiu reálě eistujících dějů lze reprezetovt mtemtickými model, které jsou popsá

Více

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t. ročík - loeý lgebrický výrz, lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Loeý lgebrický výrz Lieárí rovice s ezáou ve jeovteli Doporučujee žáků zopkovt vzorce tpu ( + pod úprvu výrzu souči Loeý výrz Číselé výrz

Více

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE

1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE V této kaptole se dozvíte: jak je oecě defováa kolmost (ortogoalta) vektorů; co rozumíme ortogoálí a ortoormálí ází; co jsou to tzv relace ortoormalty a Croeckerovo delta;

Více

Nejistoty v mìøení II: nejistoty pøímých mìøení

Nejistoty v mìøení II: nejistoty pøímých mìøení V úvodí èásti [] volého cylu èláù yl uvede struèý pøehled proletiy ejistot v ìøeí, pøilíže historicý vývoj v této olsti zèey dùvody výhody používáí souèsé odifice v širších souvislostech eziárodí etrologie

Více

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte: 1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí

Více

1. Přirozená topologie v R n

1. Přirozená topologie v R n MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášy M Krupy Zií seestr 999/ Přirozeá topologie v R V prví části tohoto tetu zavádíe přirozeou topologii a ožiě R ejprve jao topologii orovaého prostoru a pa jao topologii součiu

Více