6.Limityfunkcí 2.část
|
|
- Patrik Šmíd
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 6.Limityfunkcí.část Limita podílu dvou funkcí je rovna podílu it těchto funkcí jen tehdy, když má podíl it smysl. V některých případech, kdy podíl it smysl nemá, lze itu podílu najít např. pomocí tohoto tvrzení: Věta 6..l Hospitalovo pravidlo.)nechť a R anechťjsousplněnytyto podmínky:funkce f, gjsoudiferencovatelnévjistém Pa)a ) Pakje ) buď a f)= a g)=0, nebo a g) =+. f) a g) = f ) a g ), eistuje-liitavpravo. Analogickátvrzeníplatíproituzpravavbodech a <+ azlevavbodech a >. Příklad 6.. Ilustrujme užití l Hospitalova pravidla několika typickými příklady: 3 ) 3 ) 4) 5) 6) 7) lg = =0; lg lg= = e = = e= arccotg arccotg= sin =cos=; + =0; e =0; = + =; π/ π )tg= π π/ cotg = π/ sin =. Příklad 6.. Větu 6. lze aplikovat na podíl f/g i několikrát: Splňují-li například nejenfunkce f, g,aleijejichderivace f, g, f, g předpokladyv.6.,je f) a g) = f ) a g ) = f ) a g ) = f ) a g ),eistuje-liposledníita. 65
2 Například tedy je sin cos sin cos 8) 3 = 3 = = = Jak je patrné, při praktické aplikaci l Hospitalova pravidla píšeme rovnosti v jistémsmyslu nadluh.zpočátkutotižnemusímevědět,zdaliplatíprvnítřirovnosti v8), protože na příslušné zlomky nelze aplikovat větu o itě podílu. První čitatel f):=sin ipříslušnýjmenovatel g):= 3 všakmáitu0atotéž platíof ), g ), f ), g ).Platnostprvníchtřírovnostív8)všakzatéto situace)plynezeistenceitypodílu f )/g )= 6 cos. ) Příklad6.3.Je-li α 0,jepodlevětyoitěpodílu) α /e =0, protožečitatel f):= α mábuďitu0,nebo,jmenovatel g):= e itu +.Je-li α R +,diverguječitatelijmenovateldo+ ;je-li nnejmenšípřirozené číslo větší nebo rovné α, lze n- krát aplikovat l Hospitalovo pravidlo, protože funkce g)=g )=...=g n ) )=e máv+ itu+.dostanemetakrovnosti 9) α e = α α αα ) α e = e = αα ) α n+) α n = e =0; posledníznichplynezvětyoitěpodílu,protože α n mábuďitu0,nebo. Poznámka 6.. l Hospitalovým pravidlem lze počítat nejen některé ity podílů, ale i např. rozdílů nebo součinů; před aplikací pravidla je ovšem třeba rozdíl resp. součinupravitnavhodnýpodílsr.s3 ),4),5),7)).Tojemožnévždy,ale úpravanenídánajednoznačně;označíme-li F:=/f, G:=/g,jenapříklad 0 ) 0 ) f) g)= F) G) = G) F), F)G) fg= f G = g F. Daný výraz se vždy snažíme upravit na zlomek, jehož čitatel i jmenovatel má conejjednoduššíderivaci.vpříkladu3 )bynapř.nevedlokcíli,kdybychom narozdíloduvedenéúpravy ponechali včitateliadojmenovateledali/lg; podílderivacíbytotižvtompřípaděbylroven lg,cožjesložitějšínežsoučin, zněhožjsmevyšli.hlavnímcílemvpříkladech3 )a5)byloodstranitderivováním transcendentní funkci lg resp. arccotg, jejíž přítomnost způsobuje, že numerickou hodnotu příslušné ity nevidíme na první pohled. V Př. 6. jsme vypočítali itu několika součinů; uveďme ještě příklad na itu rozdílu: )Kdybyvpodobnésituaciitapodílutřetíchderivacíneeistovala,nezbylobynežkonstatovat, že l Hospitalovo pravidlo nevede k cíli; z toho by samozřejmě vůbec neplynulo, že výchozí itaneeistuje sr.spř
3 ) Příklad 6.4. Je cotg = ) ) = cos sin cos = sin sin sin sin+cos = sin =0. sin +cos Poznámka 6.. Pomocí l Hospitalova pravidla lze počítat i ity některých funkcítvaru f) g) = eph)), kde h) := g)lgf).najdeme-liitu funkce h),stačíuvážit,žepodlev.4.) 0 pro A= ) h)=a f) g) = epa pro A R a a + pro A=+. Eistují-lioběity g),lgf),nemájejichsoučinsmysl,právěkdyž jejednaznichrovna0adruhájenekonečná;toodpovídátěmtosituacím: ) g)=0a f)jerovnabuď0,nebo+ ; ) g)=± a f)=. Doufáme, že ani čtenář, který mánapř. v důsledku chybného výkladu ve škole) tendenci nahrazovat itní přechod dosazením, nebude umocňovat čísla ± na nultouačíslona ± mocniny ± ) 0, ± bymělybýtkaždémupodezřelé. Připomeňme, že tyto symboly nejsou definovány a nemělo by smysl definovat je, protože by se tím nic nezískalo. Skutečně velmi nebezpečná však může být pro nezkušeného studenta situace, kdy f)= g)=0,protoževýraz0 0 jedefinovánjako,zatímco f) g) může být nejen rovna kterémukoli nezápornému číslu, ale nemusí vůbec eistovat! Dokládátonejennásledujícípříklad,aletakéPř.6.6acvičení Příklad6.5.Je-li α R, f):=, g):= α/lgvšudev0,),je f0+)= g0+)=0.protože αlg ) α/lg =ep e α lg všudev0,),jei + f) g) = e α,cožmůžebýtjakékoličíslozr +. Je-li f):=ep ), g ):=/, g ):= /,majítytofunkcev+ itu0a f)g) = e =0, f)g) = e =+. Je-li g 3 ):=cos)/,je g 3 + )=0,funkce F):= f) g3) = e cos všakv+ itunemá např.proto,žepro n je Fnπ)=ep nπ) 0 a Fn+)π)=epn+)π) +. 67
4 Poznámka 6.3. Je zajímavéale bohužel smutné), jak dlouho se na různých školáchvčetně vysokých) a v nejrůznějších učebnicích a sbírkách vzorců udržuje historický termín neurčitý výraz. Uvádí se jich několik: 0 0,, 0,, 00,, 0. Komentujmepodrobnějinapř. neurčitývýraz0/0,kterýzřejměsouvisísitou podílu f)/g) v případě, že ita čitatele i jmenovatele je rovna nule. Přístup k podobným otázkám se nejen v dobách, kdy žili slavní matematikové Guillaume François Antoine de l Hospital, sir Isaac Newton a Gottfried Wilhelm von Leibniz, ale ještě mnohem později, zásadně lišil od nynějšího způsobu uvažování. Když se začaly počítat ity, počítaly se nutně i ity zlomků; pokud ita A čitatele byla konečná a ita B jmenovatele konečná nenulová, bylaa je) ita podílu rovna A/B. V některých případech, kdy ita čitatele byla nenulová, ita jmenovatelenulová,setéžnašlojakési řešení napíšeme A/0ařekneme,žeje to nekonečno; se znaménkem si nebudeme příliš lámat hlavu, stejně někdy vychází zpravajinénežzleva. )Vpřípadě,žeičitatelmáitu0,budemepostupovat analogicky:napíšeme0/0jako výsledek ateprvepakzačnemeuvažovat,cotento záhadný symbol znamená. Z hlediska dnešní logiky je podobný postup naprosto nepřijatelný. Je zřejmé, že sejednáosnahunahraditpočítáníitydosazením,což jakčtenářjiždobřeví neníobecněmožné.tím,ženapíšeme0/0ařekneme,žejdeoneurčitývýraz,nejen že nic neřešíme, ale zatemňujeme podstatu problému: Je-li f)= g)=0,nelzeo f)/g))obecněnicříci,protože itapodílumůžebýtpodlesituace)rovnajakémukoličísluz R anemusídokonce ani eistovat. Tuto smutnouskutečnost ilustrujítriviálnípříklady např.podílsinα)/ má vbodě 0itu α, cožmůže být jakékoličíslozr. Podíl0/0nezavádíme nedefinujeme) proto, že bychom tím zřejmě nic nezískali ať se budeme jakkoli snažit, nikdy nebude platit obecná věta, že ita podílu je rovna podílu it. V souvislostistímnaopakříkáme,žepodíl0/0nemásmysl.tento výraz nenítedy z logického hlediska neurčitý, ale nesmyslný. Podobnějetomusostatními neurčitýmivýrazy 3 ),kteréjsmeuvedli,svýjimkoumocniny0 0,jejížzařazenímezitytovýrazyjeskutečnějižnapováženou, protožejakjsmeukázalivpo.6. avpř.6.5)můžeménězkušenéhostudenta dovést ke zcela falešným závěrům. )Idnesnajdemevněkterýchsbírkáchvzorcůzreálné analýzyrovnost π/ tg= ; některépočítačovéprogramyvpodobnýchpřípadechdávají výsledek vetvaru/0. 3 )Poanglickémstředověkémfilozofu-scholastikoviWilliamoviofOccamseOccamovoubřitvou nazývá princip nezavádění hypotézobecněji: čehokoli, např. názvů, symbolů apod.), kteréza dané situace) nejsou nutně potřebné.v originále zněl princip takto: Assumptions introduced toeplainathingmustnotbemultipliedbeyondnecessity. )Dnešnívědasetímtoprincipem dost důsledně řídí, i když jej, jak ukazuje užívání zbytečného a navíc zavádějícího názvu neurčitý výraz,někteříučitelématematikybohuželignorují. 68
5 Příklad6.6.Ptejmese,prokterá n Neistujeita 3) n +cos) / ; základ má itu, eponent itu +. Podle l Hospitalova pravidla je ± lg n +cos) = ± g n), kde g n ):= nn sin n +cos, atozapředpokladu,žepříslušnáitafunkce g n eistuje.tovšakpodstatnězávisí na n, protože g )=±, g )= ±, g n)= provšechna n >. Limita3) pro n = tedy neeistuje, protože příslušná ita zprava resp. zleva je rovna+ resp.0.je-li n >,ita3)eistuje;jerovna e / pro n=ae / provšechna n >. Poznamenejme ještě, že 3 ) cos) / = e /, protože podle l Hospitalova pravidla je lgcos) sin = cos =. Iv3 )mázákladitu,eponentitu+ ;přidáme-livšakkzákladu malou funkci n majícívbodě0itu0),výslednáita3)můžebýtúplně jiná,protoženezáležíjennatom,jakoumázákladitu,aletakénatom, jak rychle sektétoitěblíží. Tento příklad má varovat před ukvapenými úsudky typu protože se základ změnil jennepatrně,itaceléhovýrazuseasinezmění. Poznámka 6.4. Bylo by omylem domnívat se, že l Hospitalovo pravidlo je za všech okolností nejlepší metodou výpočtu ity podílu, nebo snad dokonce jedinou známou metodou. Za prvé se totiž může stát, že po derivování čitatele a jmenovatele dostaneme zlomek složitější, než byl zlomek původní. Za druhé je možné, že ita podílu f)/g)eistuje,aleitapodílu f )/g )neeistujetakženenísplněnjeden z předpokladů l Hospitalova pravidla). Za třetí je aplikace l Hospitalova pravidla zbytečná tam, kde vystačíme se znalostí derivací.limity ± 3 / / )lzenajítnapř.takto:napíšeme/místo,čímžuvedenéitypřevedemenaity ± 3 )/,cožjsou jak bychommělinaprvnípohledrozeznat derivacefunkce3 vbodě0zprava azleva.protožejea ) = a lgaprokaždé Rakaždé a R +,jetedy ± 3/ / 3 3 )= = =lg3 lg=lg 3 ±. 69
6 Za čtvrté: Při výpočtu ity některých zlomků bychom museli l Hospitalovo pravidlo užít mnohokrát, čímž by se čitatel nebo jmenovatel mohl nadměrně zkomplikovat. Mnohdy vede pohodlnější a rychlejší cesta k výpočtu ity přes tzv. Taylorovy polynomy. První dvě situace budeme nyní ilustrovat jednoduchým příkladem; pak vysvětlíme, co jsou Taylorovy polynomy a jak lze pomocí nich některé ity najít rychleji a elegantněji než l Hospitalovým pravidlem. Příklad6.7.Funkce f):=, g):= +lg sinmajív+ itu+, přičemž f) 4) g) = +lgsin = protoželg)/ 0asinjeomezenáfunkce.Podíl 4 ) + lg sin =, f ) g ) = + sin = +lgcos +sin+lgcos, který je složitější než podíl původní, přitom pro + itu nemá např. proto,žesejehojmenovatelanulujevnekonečněmnohabodech a n divergujících do+. 4 )Ztohojepatrné,žel Hospitalovopravidlonelzevtomtopřípaděužít, ačkoli ita4) eistuje. Je-lifunkce fdefinovánavjistémokolí Ua)jistéhobodu a Raeistuje-lipro některéceléčíslo n 0konečnáderivace f n) a),nazývásefunkce 5) T f a,n ):= n f k) a) a) k, kde R, k! n-týtaylorůvpolynomfunkce fostředu a;je-lizesouvislostizřejmé,okterou funkci faokterýbod asejedná,můžemejejstručnějiznačitnapř. T n ). Taylorovy polynomy užijeme k itní aproimaci příslušných funkcí. Několik nových pojmů a označení nám dovolí jednoduše vysvětlit, co se tím míní, a umožní nám s Taylorovými polynomy efektivně pracovat. Je-li a R ajsou-li f, gdvěfunkcedefinovanévjistém Pa),budesymbol 6) f)=oh)) pro a znamenat, že 7) a f) h) =0; 4 )Spojitáfunkcevejmenovateliposledníhozlomkuv4 )máprokaždé n Nvboděnπ hodnotunπ+lgnπ)) >0,vboděn+)πhodnotun+)π lgn+)π)) <0;někde mezibodynπ,n+)πseprotoanuluje. 70
7 jsou-li f, g, htřifunkcedefinovanévjistém Pa),budezápis 8) f)=g)+oh)) pro a znamenat, že 9) f) g)=oh)) pro a. Analogickysedefinujísymboly,vnichžjebuď a+,nebo a místo a.symbolickézápisy6)resp.8)čteme: f)jemaléó h) resp. f)jerovno) g)plusmaléó h)pro a. Poznámka 6.5. Za situace6) jsou prakticky důležité jen případy, kdy jsou obě ity a f), a h)rovnybuď0,nebo ±.Prvnípřípadodpovídá názornépředstavě,že pro ase f)blížíknulepodstatněrychlejinež h) graf f se vblízkostibodu a přimykákosepodstatnělépenežgraf h);ve druhémpřípaděvšaknaopak f)divergujepro ado ± podstatněpomaleji než h) bod,h))je pro blízkáka podstatnědáleodosynežbod, f)). Jistě nemusíme připomínat, že tyto itní pojmy nemají nic společného shodnotamifunkcí fa hvbodě asamém. Při této terminologii jsou jistě srozumitelné např. tyto výroky: A.Je-li β > α >0,roste β pro + do+ podstatněrychlejinež α.je α / β 0.) B. e konvergujek0pro + podstatněrychlejinežkterákolizáporná mocnina a.prokaždé a R je e / a 0neboli a e +.) C.lgdivergujepro 0+do podstatněpomaleji,nežkterákolizáporná mocnina a divergujedo+.jelg/ a 0neboli b lg 0prokaždé b R +.) Uveďmenyníněkterézákladnívlastnostisymbolu malé o : 5 ) 0) f)=oh)), g)=oh)) f)±g)=oh)); ) f)=oh)), g)=ok)) f)g)=oh)k)); h) ) je-li 0 ±,je f)=oh)) f)=ok)). a k) Dále:Prokaždé α R + je 3) f)=oh)) f α )=oh α )) pro 0+ apro + ; je-li α N,platí3)pro 0 oboustranně ). Příklad6.8.Podle4)a3 )je =oe ) a lg=o) pro +. 5 )Vrelacích0) )vynechávámeprostručnostsymbol a a+, a ). 7
8 Obecněji,prokaždádvěčísla α R +, β Rje 4) 5) 6) β = oe α ) pro +, lg β =o α ) pro +, lg β = o α ) pro 0+. Platí též např. tyto relace: 7) α < β e α = oe β ) pro +, 8) α R +, β R + e α = oe β ) pro +. Věta6.oitníaproimacifunkcípolynomy).Nechť a R,nechť n 0je celéčísloanechťfunkce fmávbodě aspojitou n-touderivaci.pakje 9) f)=t f a,n)+o a) n ) pro a. Obráceně: Jediný polynom p stupně nejvýše n, který splňuje podmínku 30) f)=p)+o a) n ) pro a, je n-týtaylorůvpolynomfunkce fostředu a. Abychom mohli pomocí Taylorových polynomů počítat běžné ity, je nutné spolehlivě znát několik základních aproimací: 3) 3) 33) 34) 35) 36 ) 36 ) Prokaždéceléčíslo n 0je e = cos= sin= cosh= sinh= lg+)= k= lg )= k k! +on ) pro 0; ) k k k)! +on+ ) pro 0; ) k k+ k+)! +on+ ) pro 0; k k)! +on+ ) pro 0; k+ k+)! +on+ ) pro 0; k k ) k +on ) pro 0; k= k k +on ) pro 0; 7
9 37) 38) 39) +) α = arcsin= arctg= α k) k +o n ) pro 0 akaždé α R; k )!! k)!! k+ k+ +on+ ) pro 0; ) k k+ k+ +on+ ) pro 0. Poznámka 6.6. Jak snadno nahlédneme, je n- tý Taylorův polynom součtu resp. rozdílu dvou funkcí roven součtu resp. rozdílu jejich n- tých Taylorových polynomů. Taylorovypolynomylzei zkráceně )násobit,atotakto:jsou-li 40) T f a,n) = a j a) j, T g a,n) = b k a) k n-tétaylorovypolynomyfunkcí f,g,je n-týtaylorůvpolynomsoučinu fgroven součtuvšechvýrazůtvaru a j b k a) j+k,kde j+k n,tj.roven 40 ) T fg a,n )= n m=0 j=0 m a j b m j a) m. Jinými slovy: Podobně jako při tzv. zkráceném násobení čísel násobíme jen ty dvojicesčítanců,unichžjevýslednýmocnitelvýrazu a)nejvýšeroven n. Všechnytakovésoučinysečtemeazpravidlaiuspořádámetakjakove40 ). Příklad6.9.AbychomzískalipátýTaylorůvpolynomfunkce e arcsinostředu 0, násobíme pátý Taylorův polynom prvního faktoru pátým Taylorovým polynomemdruhéhofaktoru,aleponechámesijenmocniny m s m 5: 4) e arcsin= + 4 +o 5 ) ) o 5 ) ) = + + 6) ) 5 +o 5 )= o 5 ). Všechnyostatnísoučiny přešly podle0)a))do o 5 ). Taylorovy polynomy lze též dělit: Příklad6.0.PátýTaylorůvpolynomfunkcetgvbodě0lzezískatopět zkráceným )dělenímpátéhotaylorovapolynomufunkcesinpátýmtaylorovýmpolynomem funkce cos. Běžným algoritmem dostaneme tento výsledek: 4) tg= o 5 ) ) : o 5 ) ) = o 5 ). 73
10 Poznámka 6.7. Dělení Taylorových polynomů vede občas k funkci, která sice není polynomem, ale kterou lze přesto užít k itní aproimaci podílu. Tak např. dělením pátých Taylorových polynomů funkcí cos a sin dostaneme tento výsledek: 43) znějnapř.plyne,že cotg= o 5 ) ) : o 5 ) ) = o 4 ); 43 ) cotg= o 4 ), cotg 3 pro 0. Uveďme několik příkladů situací, kdy je užití Taylorových polynomů rychlejší a pohodlnější než aplikace l Hospitalova pravidla. Příklad 6.. Při výpočtu ity 44) A:= sin arcsin tg arctg najdemenejdřívenejmenší n N,proněžje n-týtaylorůvpolynomjmenovatele nenulový. Protože 45) tg arctg= o 3 )) 3 3 +o 3 ))= 3 3 +o 3 ), je n = 3. Po tomto zjištění sestavíme třetí Taylorův polynom čitatele: 46) sin arcsin= 6 3 +o 3 )) o 3 ))= 3 3 +o 3 ). Nakonecvydělímerozdíl46)rozdílem45)azkrátímevýrazem 3 3 ;jetedy 3 A= 3 +o 3 ) 3 3 +o 3 ) +o) = = +o). Poznamenejme, že symbol o) znamená jakoukoli funkci konvergující k nule. Příklad 6.. Při výpočtu ity 47) B:= nelze Taylorovy polynomy užít přímo, protože výrazy pod odmocninami mají itu +.Poúpravě,ponížbudoumítodmocňovanévýrazytvar+o),budevšak možné užít vzorec37). 74
11 Jmenovatel napíšeme proto ve tvaru = ) = o 3 ) ) + 3 +o 3 ) )) = 3 3 +o 3 ) ), čitatel ve tvaru = ) Ztohoihnedplyne,že B= = o 3 ) ) + 3 +o 3 ) )) = 3 3 +o 3 ) ) o 3 ) ) )= 3 3 +o 3 ) +o) +o) =. 48) Příklad6.3.Vypočtěme pokudeistuje itupro 0funkce Zidentit π arccos ) cotg=epf), kde f):=cotg lg π arccos ). π ) π arccos= π arcsin = π ) ) π +o)) = π +o) podle36 )a))plyne,že ) lg π arccos = +o) pro 0. π Vzhledemk43)jeproto f)= ) +o) ) π +o) = π +o) π pro 0, takže ) cotg= π arccos epf)=e /π. Příklad6.4.Je-li ϕt) apro t αaϕt) avšudevjistém Pα),platí podle věty o itě superpozice implikace f)=g)+oh)) pro a fϕt))=gϕt))+ohϕt)))pro t α. 75
12 Například při výpočtu čtvrtého Taylorova polynomu funkce eparcsin ) o středu0bude a=α=0amísto oarcsin 4 )lzepodle))psát o 4 );jetedy eparcsin ) = =+arcsin+ arcsin + 6 arcsin3 + 4 arcsin4 +oarcsin 4 ) = o 4 ) ) o 4 ) ) o 4 ) ) o 4 ) ) 4 +o 4 ) = ) ) o 4 ) = o 4 ) pro 0; zcela analogicky odvodíme identitu epsin)= o 4 ) pro 0. Tytodvěidentitynámdovolírozhodnout,zdalieistuječíslo n Ntak,žeita 49) eparcsin) epsin) n je konečná a nenulová. Protože se čitatel rovná o 4 )) o 4 )) = 3 3 +o 3 ) pro 0, splňujeuvedenoupodmínkučíslo n=3apříslušnáita49)jepakrovna 3. Zdokázanéhovýsledkudáleplyne,žeita49)jerovna0prokaždéceléčíslo n <3.Prosudáčísla n >3ita49)neeistuje,protožepříslušnáitazprava je+ azleva ;prolichá n >3jeita49)rovna+. 6 ) Příklad 6.5. Při zjišťování, zdali eistuje ita 50) A:= cos sin ) cosh arctg ) lg+ + 4 ) lg+ 4 ) ačemuserovná,začnemeopětjmenovatelem:protožepro 0je lg+ + 4 )= + 4 ) + 4 ) +o + 4 ) )= + 4 +o 4 ), lg+ 4 )= 4 ) 4 ) +o 4 ) )= 3 4 +o 4 ), jejmenovatel j)zlomkuv50)roven 4 + o 4 );budemeprotohledatčtvrtý Taylorův polynom čitatele. 6 )Proneceléeponenty nsesituacedálekomplikuje,protožemocnina n nemusíbýtpro <0definována. 76
13 Pro y 0je cosy= y +oy ), takže cos y= y +oy ), coshy=+ y +oy ), takže cosh y=+y +oy ), aza ymámedosadit resp. sin = 6 3 +o 3 )) = +o ) arctg = 3 3 +o 3 )) = +o ); pro 0jetedyčitatel c)zlomkuv50)roven +o )) +o 4 ) ) + +o )) +o 4 ) ) = 4 +o 4 ). Vdůsledkutohoje c) j) = 4 +o 4 ) 4 +o 4 = +o) ) +o) pro 0,takže A=.Čtenářsemůžesámpřesvědčit,žehledánítétoity l Hospitalovým pravidlem by bylo velice komplikované. Příklad 6.6. Při výpočtu některých it je výhodné užít jak l Hospitalovo pravidlo, tak i Taylorovy polynomy. Například itu 5) cosh cos ) /lg můžeme počítat takto: Podle l Hospitalova pravidla je lgcosh cos ) sinh +sin ) 5) = lg cosh, cos přičemž cosh cos =+ 4 +o 4 )) 4 +o 4 )) = 4 +o 4 ), sinh sin )= +o ))+ +o )))=8 4 +o 4 ). Limitanapravéstraně5)jetedyrovna4atotéžplatíoitěvlevo.Ztoho plyne,žeseita5)rovná e 4. l Hospitalovo pravidlo nám v tomto příkladu pomohlo odstranit nepříjemný zlomekna levé straně5)), jehož čitatel i jmenovatel má itu, zatímco podíl derivací čitatele a jmenovatele je daleko jednodušší. Před dalším derivováním čitatele a jmenovatele jsme však dali přednost Taylorovým polynomům, protože tento postupjeoněcopřehlednějšíavedekcílirychleji. 77
14 Cvičení Zapředpokladu,že a, b, c, α, β, γ, δ, εjsoukonečná)reálnáčísla, A, B, C kladnákonečná reálná) čísla a n N, vypočítejte užitím l Hospitalova pravidla nebotaylorovýchpolynomůnebokombinacíobou tytoity: 7 ) e a e b 6.0., kde a b sina sinb lg +) 6.0. lg 0 + 5) cos ep ) 4 cosh cos , kde a = b cosa cosb )tg π +tg +sin tg sin lgπ arctg)) 6.0. e e sin n 6.. ep +) sin+3cos 4 arctg e sin 6.3. ep )sin ) cos ) sin 4 lgcosa) 6.4., kde b 0 lgcosb) 7 )Ukaždéhopříkladudoporučujemezvážit,kterámetodapovedesnadnějiarychlejikcíli; před každým krokem je vhodné zamyslit se, zdali nelze aktuální situaci nějak zjednodušit. 78
15 6.5. sin tg)+ 3 ep )ep ) ) cos cos ) 6.7. sin a tg π ), kde a 0 a a 6.8. π/ π)tg 6.9. cos lg 4 ) lg + 4 ) 6.0. arcsin tg sin arctg 6.. arctg + + arctg ) + arctg 6.. ± ep ) +)lg+) 6.3. ) e +) e ) cos cos 6.5. lg ) 6.6. cose ) cose ) ep +5 4 ) ep 3 4 ) cos )cosh ) 6.8. cos tg) epsin ) ) cosh )lgcos) sin 3 tg 3 cotgsin) sin 3 +sin3 lg+) lg )) 79
16 lg+e )sin 6.3. lgcosh ) lgsin+ 4tg ) lgtg+ ) arcsin tg cosh ep ) +e sin 3 +3e sin sinharcsin ) )e α+β 3 3 +γ +δ+ε ) arccosa cos, kde a > )arccos ) arccos cos )arctg ) arcsin )ep ) 5 3 +argsinh5 +sinh , kde a = b cosa cosb ) 6.4. n ) lg +sin) lg +arcsin) n ep epsin) eparcsin) n ) / sin ) / arccos ) / π ) tg tg π/4 80
17 arctg ) / π/ sin)tg 6.5. tg 4 π )) cotg 6.5. π/+ cos)tg 4arctg π ) /arccos sinh)arctg/) 6 sin) ) / sin ) /arctg lg lg lg+ arccos arctg/) e + e e π/4 tg)/4 π) 6.6. ) tgπ/) ) / 3 ) /sinπ ) /lg+) sin ) +cos sin ) +cos A +B +C ) / ep sin ) + +)/arcsin +tg ) /sin sin 8
18 sin ) / lg+ ) sinπ ) cotgπ ep ) /arccotg +4 ) +/ + 4 cos ) 6.7. sin arctg arctg ) /lg ) ) cotg cos cos arcsin sin arcsin ) lg cotg ) sin/ep ) ) cotg/arctg ) / arctg) ) /arcsin sin) arctg arcsin sin)a/lg cos) a/lg 6.8. arccotg)/lglg) ) /lg arcsin sin)/lgarctg) lglg) ) /lglglg)) lg ± arccotge arccotge + ) / 8
19 6.85. e / cotg ep lg )cotg α +) / / ) α lg +) lg ) α lg arctg+) arctg α lg lg+) lg Řešení Profunkcezávisléna n Nnebona α Rjakojsounapř.funkcezpříkladů 6.0 a ) podává následující seznam řešení numerické hodnoty it jen proněkterá nresp. α,proněžjeitakonečnácožjenapř.v6.0hodnota/6 pro n=3).řešeníproostatní nresp. αjsouztechnickýchdůvodůuvedenaažna konci seznamu /b a ) /π lg n=3) a /b a /π ± α 3 γ lga /a b ) n=3) n=4) n=5) e 83
20 6.46. e / e /π e e / e e /π e e 9/ e e /π e /π e e / 6.6. e /π 6.6. e ABC e e / e 5/ e e e e / 6.7. e / e / e / e 3/ e e a e a e e α=) α <) /π α=) α ) Doplňky řešení 6.0.Limitajerovna0pro n=an=;jerovna+ prolichá n >3 aneeistujeprosudá n >3,protožepakseitazpravazleva)rovná+ ). 6.4.Limitajerovna0pro n=an=;rovnáse+ provšechna n > Limitajejerovna0pron=,,3;rovnáse prosudá n >4,neeistuje prolichá n > Limitajerovna0,je-li n 4;rovnáse prosudá n >5,neeistuje prolichá n > Limitajerovna0pro α <a+ pro α > Limitajerovna+ pro α Limitajerovna0pro α <a+ pro α > Limitajerovna+ pro α >. 84
Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
I. 4. l Hospitalovo pravidlo
I. 4. l Hospitalovo pravidlo 235 I. 4. l Hospitalovo pravidlo Věta (l Hospitalovo pravidlo). Buď 0 R. Nechť je splněna jedna z podmínek 0 f() 0 g() 0, 0 g() +. Eistuje-li (vlastní nebo nevlastní) 0 0 f
Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce
Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních
arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.
Neurčitý integrál arcsin. Integrál najdeme integrací per partes. Pomocí této metody dostaneme arcsin = arcsin 4 = arcsin + 4 + C, (,. ln + 4 ln + 9. Tento integrál lze převést substitucí ln = y na integrál
Limita a spojitost funkce
Přednáška 5 Limita a spojitost funkce V této přednášce se konečně dostaneme k diferenciálnímu počtu funkce jedné reálné proměnné. Diferenciální počet se v podstatě zabývá lokálním chováním funkce v daném
Management rekreace a sportu. 10. Derivace
Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu
7B. Výpočet limit L Hospitalovo pravidlo
7B. Výpočet it L Hospitalovo pravidlo V prai často potřebujeme určit itu výrazů, které vzniknou operacemi nebo složením několika spojitých funkcí. Většinou pomohou pravidla typu ita součtu násobku, součinu,
Limita a spojitost LDF MENDELU
Limita a spojitost Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze
Matematika vzorce Ing. Petr Šídlo verze 0050409 Obsah Jazyk matematiky 3. Výrokový počet.......................... 3.. Logické spojky...................... 3.. Tautologie výrokového počtu...............
5. Derivace. (1) f (n) (a):=(f (n 1) ) (a),
5. Derivace Derivaceoboustranná, zprava, zleva reálné funkce f reálné proměnné v bodě a Rbyladefinovánavkapitole4vizřádky9a9±;tatoderivacesepodrobněji nazýváderivaceřádu.oboustrannéderivaceřádu n,kde n
Limita a spojitost funkce
Limita a spojitost funkce Základ všší matematik Dana Říhová Mendelu Brno Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného základu
Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné
Přednáška 4 Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné V několika následujících přednáškách budeme studovat zobrazení jedné reálné proměnné f : X Y, kde X R a Y R k. Protože pro každé
Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.
LIMITA FUNKCE Pojem ity unkce charakterizuje chování unkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých unkce není deinovaná Zápis ( ) L Přesněji to vyjadřuje deinice: znamená, že pro
Matematika 1 pro PEF PaE
Derivace funkcí jedné proměnné / 9 Matematika pro PEF PaE 4. Derivace funkcí jedné proměnné Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Derivace funkcí jedné proměnné Nejjednodušší derivace 2 / 9 Derivace
1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu
22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte
1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y) pro x, y R;
3. Elementární funkce. Věta C. Existují funkce sin(x) a cos(x) z R do R a číslo π (0, ) tak, že platí: 1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y)
Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace
Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace
5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.
5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod 0 R. a) Číslo c R je částečná ita funkce f v bodě 0, pokud eistuje posloupnost ( n ) taková, že platí
f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0
KAPITOLA 5: Spojitost a derivace na intervalu [MA-8:P5] 5 Funkce spojité na intervalu Věta 5 o nulách spojité funkce: Je-li f spojitá na uzavřeném intervalu a, b a fa fb < 0, pak eistuje c a, b tak, že
Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou
4 Cíle Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou funkce, jejichž ita v bodě 0 je rovna funkční hodnotě v tomto bodě Seznámíme se s vlastnostmi takových funkcí
Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16
Matematika 1 3. přednáška 1 Derivace 2 Vlastnosti a použití 3. přednáška 6.10.2009) Matematika 1 1 / 16 1. zápočtový test již během 2 týdnů. Je nutné se něj registrovat přes webové rozhraní na https://amos.fsv.cvut.cz.
LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin
Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.
.. Integrace metodou per partes.. Integrace metodou per partes Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme poznali, že integrování součtu funkcí lze provést jednoduše, známe-li integrály jednotlivých
Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]
KAPITOLA 3: Limita a spojitost funkce [MA-8:P3.] 3. Úvod Necht je funkce f definována alespoň na nějakém prstencovém okolí bodu 0 R. Číslo a R je itou funkce f v bodě 0, jestliže pro každé okolí Ua) bodu
Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodce studiem V kapitole Diferenciální počet funkcí jedné proměnné jste se seznámili s derivováním funkcí Jestliže znáte derivace
f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce
1. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Teorie Abelovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce spojitá na [a, b) a funkce g : [a, b) R je na [a, b) spojitá
Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?
Derivace úvod P ČEZ Jak zjistit míru změny? Derivace nám dá odpověď jestli je funkce: rostoucí/klesající konkávní/konvení jak moc je strmá jak moc roste kde má maimum/minimum 1000 700 P ČEZ P ČEZ 3% 4%
Limita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39
Limita funkce FIT ČVUT v Praze 3.týden (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39 Definice funkce. Zobrazení (f, D f ), jehož definiční obor D f i obor hodnot H f je podmnožinou množiny reálných čísel, se nazývá
Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)
Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 6. přednáška z AMA Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 23 Obsah
Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010
Derivace funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy
Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3
Příklad 1 Zjistěte, zda jsou dané funkce sudé nebo liché, případně ani sudé ani liché: a) =ln b) = c) = d) =4 +1 e) =sin cos f) =sin3+ cos+ Poznámka Všechny tyto úlohy řešíme tak, že argument funkce nahradíme
Limita ve vlastním bodě
Výpočty it Definice (a případné věty) jsou z knihy [] příklady z [] [] a []. Počítám u zkoušky dvacátou itu hlavu mám dávno už do čista vymytu papír se značkami skvěje z čela mi pot v proudech leje než
Cvičení 1 Elementární funkce
Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte
SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ
VÝPOČET PEIÁLNÍH PRIMITIVNÍH FUNKÍ Obecně nelze zadat algoritmus, který by vždy vedl k výpočtu primitivní funkce. Nicméně eistují jisté třídy funkcí, pro které eistuje algoritmus, který vždy vede k výpočtu
Metody výpočtu limit funkcí a posloupností
Metody výpočtu limit funkcí a posloupností Martina Šimůnková, 6. listopadu 205 Učební tet k předmětu Matematická analýza pro studenty FP TUL Značení a terminologie R značí množinu reálných čísel, rozšířenou
I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)
VÝSLEDKY I. TAYLORŮV POLYNOM. a) ( ) + ( ) ( 6 ), b) ( π ). a) +, b) +, c) + + 4, f (4) (0) = 48, d) + 4 4, e) + 0, f), g) ++ 6 4, h) + 70 4, i) 4 j) + 6 k) 7 8 40. + o( ), 8 4. a), b), c), d) -, e) 4
V této kapitole si zobecníme dříve probraný pojem limita posloupnosti pro libovolné funkce.
Kapitola 7 Limita funkce V této kapitole budeme studovat pojem ita funkce, který lze zařadit mezi základní pojmy matematiky, speciálně pak matematické analýzy Využití ity funkce je široké Pomocí ity lze
1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.
1 LIMITA FUNKCE 1. 1 Definice funkce Pravidlo f, které každému z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné. Píšeme y f ( ) Někdy používáme i jiná písmena argument (nezávisle
NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, ale co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějaké tvrzení, nezapomeňte ověřit splnění předpokladů. Jméno a příjmení: Skupina: Příklad 3 5 Celkem bodů Bodů 8
Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0
Příklad Vypočítejte ity funkcí: a) b) c) d) Poznámka Po dosazení do všech těchto úloh dostaneme nedefinovaný výraz. Proto je třeba provést úpravy vedoucí k vykrácení a následně k výsledku. Řešení a Budeme
DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.
KAPITOLA 7: 7. Úvod Primitivní funkce [MA-6:P7.] Definice: Funkce F je primitivní funkcí k funkci f na intervalu I, jestliže pro každé I eistuje F a platí F f. Poznámky: Obsahuje-li I některý z krajních
Teorie. kunck6am/ (a) lim. x x) lim x ln ) = lim. vnitřní funkce: lim x. = lim. lim. ln(1 + y) lim = 1,
8. cvičení http://web.natur.cuni.cz/ kunck6am/ Teorie Příklady. Spočtěte ity a) + ) vnitřní funkce: + ) e ln+ ) ln + ) ln + ), nebot další vnitřní funkce b) c) a ln + y) 0 y 0. podmínka P, g) 0 pro 0,
9. Limita a spojitost
OKOLÍ BODU, VNITŘNÍ A HRANIČNÍ BOD Okolí bodu a je libovolný interval (a r, a + r), kde r > 0; značí se O(a, r), případně jen O(a) (obr. 9..). Číslo r se nazývá poloměr okolí. O(a, r) 0 a r a a + r Obrázek
PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE
PIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí
dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )
6 Výklad Definice 6 Nechť je 0 vnitřním bodem definičního oboru D f funkce f ( ) Funkce proměnné d = 0 definovaná vztahem df ( 0) = f ( 0) d se nazývá diferenciál funkce f ( ) v bodě 0, jestliže platí
PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.
PRIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí
Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala
Matematická analýza ve Vesmíru Jiří Bouchala Katedra aplikované matematiky jiri.bouchala@vsb.cz www.am.vsb.cz/bouchala - p. /8 3. Elementární funkce. 3. Elementární funkce. Matematická analýza ve Vesmíru.
Konvergence kuncova/
Konvergence http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Příklady.. 3. 3 + d Konverguje - u je funkce spojitá, u srovnáme s /. e d Konverguje - na intervalu [, ] je funkce spojitá, na intervalu
30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení č. 11 30. listopadu 2017 [KS] Jaromír Kuben Petra Šarmanová: Diferenciální počet funkcí jedné proměnné. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: http://homel.vsb.cz/ s1a64/cd/inde.htm. 1
MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY
MATEMATIKA B Sbírka úloh Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY MATEMATIKA B Sbírka úloh Úvod Dostali jste do rukou sbírku příkladů k přednášce Matematika B - Sbírka úloh. Tato sbírka je doplněním tetu Fuchs,
DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně LDF)
Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14
Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14 Neurčitý integrál 2/14 Definice: Necht f je funkce definovaná na intervalu I. Funkci F definovanou na intervalu I, pro kterou platí F (x) = f (x) x I nazýváme primitivní
Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze
Asymptoty funkce 1 Asymptota bez směrnice 6 Máme dvě funkce f 1 : y a 3 f : y 3 Člověk nemusí být matematický génius, aby pochopil, že do předpisu obou funkcí lze dosadit za libovolné reálné číslo kromě
Posloupnosti a jejich limity
KMA/MAT Přednáška č. 7, Posloupnosti a jejich ity 5. listopadu 203 Motivační příklady Prozkoumejme, zatím laicky, následující posloupnosti: Posloupnost, 4, 9,..., n 2,... : Hodnoty rostou nade všechny
Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není samostatným studijním materiálem. Jde jen o prezentaci promítanou na přednáškách, kde k ní přidávám slovní komentář. Některé důležité části látky píšu pouze na tabuli a nejsou zde obsaženy.
Spojitost a limita funkce, limita posloupnosti
Spojitost a ita funkce, ita posloupnosti Spojitost funkce Limita funkcí Limita posloupností. p.1/14 Spojitost funkce Příklad 2.1.1 Vyšetřete spojitost funkce x sin 1 pro x 0, f(x) = x 1 pro x =0. Příklad
Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).
9 Využití derivace 9.1 Derivace vyšších řádů Definice 1. Nechť funkce má derivaci v nějakém okolí bodu c D(f). Nechť funkce ϕ() =f () máderivacivboděc. Pak hodnotu ϕ (c) nazýváme derivací 2. řádu (2. derivací)
2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je
Derivace funkce a jej geometrický význam Je dána funkce f) 3 6 + 9 + a naším úkolem je určit směrnici tečny v bodě [; f)] Pro libovolné lze směrnici sečny danou body [; f)] a [; f)] spočítat jako f) f)
7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]
KAPITOLA 7: 7. Úvod Primitivní funkce [MA-8:P7.a] Definice: Funkce F je primitivní funkcí k funkci f na intervalu I, jestliže pro každé I eistuje F a platí F f. Poznámky: Obsahuje-li I některý z krajních
3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE
3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE Okolí reálného čísla a 3.1. Deinice Okolím reálného čísla a nazýváme otevřený interval a, a, kde je libovolné kladné číslo. Je to tedy množina reálných čísel x, která vyhovují
1 L Hospitalovo pravidlo
L Hospitalovo pravidlo Věta.. Bud R R R {± }). Necht je splněna jedna z podmínek i) ii) f) g), g). Eistuje-li vlastní nebo nevlastní) f ) g ) Obdobné tvrzení platí i pro jednostranné ity., pak eistuje
8 Limita. Derivace. 8.1 Okolí bodu. 8.2 Limita funkce
8 Limita Derivace 81 Okolí bodu Okolím bodu a nazveme otevřený interval (a r, a + r), kde a, r jsou reálná čísla Číslo r je poloměr okolí, a jeho střed Okolí bodu a lze zapsat a
Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 2014/2015 2. prosince 2014 Předmluva
1) Spočítejte limitu pomocí l Hospitalova pravidla, pokud selˇze, spočítejte ji klasicky:
Příklady k desátému cvičení ) Spočítejte itu pomocí l Hospitalova pravidla pokud selˇze spočítejte ji klasicky:. 2. 3.. 5 + 3 2 8 π π sin 2 + ln(cos(3)) 3 2) Upravte na zlomek a pouˇzijte l Hospitalovo
Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =
. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Teorie Věta 1 (Abelovo-Dirichletovo kritérium konveregnce Newtonova integrálu). Necht a R, b R a necht a < b. Necht f : [a, b) R je
Kapitola 7: Integrál.
Kapitola 7: Integrál. Neurčitý integrál. Definice: Necht f je funkce definovaná na intervalu I. Funkci F definovanou na intervalu I, pro kterou platí F (x) = f(x) x I nazýváme primitivní funkcí k funkci
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce
MATA P1 Užití derivací Funkce rostoucí a klesající: Deinice rostoucí a klesající unkce Funkce je rostoucí v intervalu (a,b), právě když platí: ( ) ( ) ( ), a, b : 1 1 1 Funkce je klesající v intervalu
8. Elementární funkce. I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k k!.
8. Elementární funkce I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k = k!. Vlastnosti exponenciální funkce: a) řada ( ) konverguje absolutně
V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že
.5. Cíle Uvedeme nní několik unkcí, z nichž většinu studenti znají již ze střední škol. Nazveme je základní elementární unkce. Konečným počtem sčítání, odčítání, násobení, dělení, skládání a případně invertování
Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava.
SBÍRKA PŘÍKLADŮ Z MATEMATICKÉ ANALÝZY JIŘÍ BOUCHALA Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava jiri.bouchala@vsb.cz www.am.vsb.cz/bouchala 3 Předmluva Cílem této sbírky je poskytnout studentům vhodné
Základy matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
Definice derivace v bodě
Definice derivace v bodě tgϕ = f ( ) f () f () : = tgϕ = lim f f () tgϕ = f f () Obecně: f f f ( ) ( ) : = lim f ( + h) f f : = lim h h Derivace zleva (zprava): f ( ) : = lim f f ( ) f ( ) : = lim + +
1 Mnohočleny a algebraické rovnice
1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem
Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné
66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak
Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
+ n( 1)n+1 (x 7) n, poloměr konvergence 6. 3.Poloměr konvergence je vždy +. a) f(x) = x n. (x 7) n, h(x) = 7 + 7(n+1)( 1) n. ( 1)n
VÝSLEDKY I. TAYLORŮV POLYNOM. a + b + 4 4 c + 0 d e + + 4 f + + 4 g + 70 4 h 4 4. a b c d - e log a f 0 g h i j k - 4. a 7 b 4. a AK absolutně konverguje b D diverguje c D d AK e D f AK g AK II. MOCNINNÉ
Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer
Přednáška MATEMATIKA č. 9-11 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Šotová, J., Doudová, L. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné Motivační příklady
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Z..07/..00/4.080 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IT
Kapitola 7: Integrál. 1/17
Kapitola 7: Integrál. 1/17 Neurčitý integrál - Motivační příklad 2/17 Příklad: Necht se bod pohybuje po přímce rychlostí a) v(t) = 3 [m/s] (rovnoměrný přímočarý pohyb), b) v(t) = 2t [m/s] (rovnoměrně zrychlený
Diferencovatelné funkce
Přednáška 5 Diferencovatelné funkce Jak jsme se zmínili v minulé přednášce, je lavní myšlenkou diferenciálnío počtu naradit danou funkci y = f) v okolí bodu a polynomem V této přednášce se budeme podrobně
Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 2014/2015 7. prosince 2014 Předmluva
1 Polynomiální interpolace
Polynomiální interpolace. Metoda neurčitých koeficientů Příklad.. Nalezněte polynom p co nejmenšího stupně, pro který platí p() = 0, p(2) =, p( ) = 6. Řešení. Polynom hledáme metodou neurčitých koeficientů,
1. Písemka skupina A...
. Písemka skupina A.... jméno a příjmení Načrtněte grafy funkcí (v grafu označte všechny průsečíky funkce s osami a asymptoty). y y sin 4 y y arccos ) Určete, jestli je funkce y ln prostá? ) Je funkce
Úvodní informace. 17. února 2018
Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní
MATEMATIKA I DIFERENCIÁLNÍ POČET I FAKULTA STAVEBNÍ MODUL BA01 M06, GA01 M05 DERIVACE FUNKCE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL BA0 M06, GA0 M05 DIFERENCIÁLNÍ POČET I DERIVACE FUNKCE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 0 Typeset by L
Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Funkce a limita Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Zimní semestr akademického roku 015/016 5. ledna 016 Obsah Cvičení Předmluva iii
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
Derivace funkcí více proměnných
Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,
Tabulkové limity. n! lim. n n) n + lim. n + n β = 0. n + a n = 0. lim. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj.
1 Limity posloupností 1. (a) pro a > 1 je (c) Pro β > 0 a a > 1 Tabulkové ity n! n n = 0 a n n! = 0. n β a n = 0. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj. libovolně malé) ln α n n β = 0. (e)
ln(1 + 3x) lim lim lim ln(x 2 x + 1) lim ln(x 10 + x + 1) = ln x 2 (1 1 x + 1 x 2 ) ln x 10 (1 + 1 x = lim 2 ln x + ln(1 1 x 2 + ln(1 1 x
6. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ ktaristka@gmail.com Příklad. a) b) c) ln + 3x) x x ln 3 ) x x x e 2 e 2x arccos x d) Vtkněte nejrchleji rostoucí člen z logaritmu lnx 2 x + ) lnx 0 +
Spojitost a limita funkce
Spojitost a ita funkce Okolí bodu Značení: a R ε > 0 označujeme O ε (a) = (a ε, a + ε) ε-ové okolí bodu a O + ε (a) = a, a + ε) pravé okolí, O ε (a) = (a ε, a levé okolí P ε (a) = O ε (a) \ {a} x a ε-ové
Cvičení 1 Elementární funkce
Cvičení Elementární funkce Příklad. Najděte definiční obor funkce f = +. + = + =, = D f =,. Příklad. Najděte definiční obor funkce f = 3. 3 3 = > 3 3 + =, 3, 3 = D f =, 3, 3. ± 3 = Příklad 3. Nalezněte
Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20
Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20 Okolí bodu 2/20 Značení: a R, ε > 0 O ε (a) = (a ε, a + ε) ε-ové okolí bodu a O + ε (a) = a, a + ε) pravé okolí, O ε (a) = (a ε, a levé okolí P ε (a) = O ε (a)
Teorie. Hinty. kunck6am
kytaristka@gmail.com www.natur.cuni.cz/ kunck6am 5. cvičení Teorie Definice. Necht funkce f je definována na neprázdném otevřeném intervalu I. Řekneme, že funkce F je primitivní funkce k f na I, jestliže
Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková
Tento text není samostatným studijním materiálem. Jde jen o prezentaci promítanou na p edná²kách, kde k ní p idávám slovní komentá. N které d leºité ásti látky pí²u pouze na tabuli a nejsou zde obsaºeny.
Obsah. Derivace funkce. Petr Hasil. L Hospitalovo pravidlo. Konvexnost, konkávnost a inflexní body Asymptoty
Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy I c Petr Hasil (MUNI) MA I (M0) / 46 Obsah Základní vlastnosti derivace Geometrický význam derivace Věty o střední hodnotě L Hospitalovo pravidlo 2 Etrémy Konvenost,
4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE
4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE V této kapitole se dozvíte: jak jsou definovány goniometrické rovnice a nerovnice; jak se řeší základní typy goniometrických rovnic a nerovnic. Klíčová slova této
( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209
.. Užití derivace Předpoklad:, 9 Pedagogická poznámka: Hodinu dělíme na dvě polovin jednu na tečn a normál, druhou na L Hospitalova pravidla. Už při zavádění derivace, jsme si ukázali, že hodnota derivace