6 Reprezentace křivek v CAD systémech
|
|
- Emil Černý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text 6 Reprezetace křvek v CAD systémech Naprostá větša křvek a ploch, které se užvatel jeví jako velm růzorodé, je v moderích CAD systémech sestrojováa zcela jedotým způsobem. Od úsečky přes kuželosečky až po složté oramety defovaé užvatelem, od čtverce přes kulovou plochu až po karoser automoblu. V tomto textu se postupě astííme alespoň geometrcké prcpy těchto kostrukcí. 6. Afí kombace bodů V kaptole. jsme položl otázku, zda můžeme záps u = X A chápat jako rozdíl bodů, jehož výsledkem je vektor. Pokusme se yí a tuto otázku odpovědět. Pokud bychom záps X A chápal skutečě jako rozdíl bodů, měl by exstovat především součet těchto bodů [ x a; x a; x a] ( x + a ; x + a ; x + a )? X + A= [ x; x; x] + [ a; a; a] = a také součet ásobků (kombace)? t X + t A= t [ x; x; x] + t [ a; a; a] = [ tx ta ; tx ta ; tx ta ] ( tx + ta; tx + ta; tx + ta) Co by ovšem takovým součtem, popřípadě kombací bodů mělo být. Bod? Proč? Vektor? Z jakého důvodu? A jaký by to mělo geometrcký smysl? V kaptole. jsme defoval leárí kombac vektorů. V projektvím prostoru lze podobě defovat leárí kombac bodů. Projektví kombace bodů projektvího prostoru: Bod V prostoru E resp. E azveme leárí kombací bodů U; U;...; U právě tehdy, když každý reprezetat v bodu V je leárí kombací reprezetatů u; u;...; u bodů U; U;...; U, tj. když exstují ω ; = ;;..; taková, že v= ωu + ωu ωu. Zapsujeme V = ω U + ωu + + ω U.... Důležtá pozámka: Projektví kombace bodů je tedy vpodstatě leárí kombace jejch reprezetatů, ovšem s jedím omezeím. Na rozdíl od koefcetů c; c;...; c leárí kombace vektorů musí být alespoň jede z koefcetů ω; ω;...; ω projektví kombace eulový. Pokud by totž byly všechy ulové, pak by kombací byl ulový vektor. To ovšem eí možé, eboť ulový vektor emůže být reprezetatem žádého projektvího bodu (vz kaptolu.4, odst. ). Projektví kombace bodů budeme používat k modelováí geometrckých útvarů v eukldovském prostoru, který lze chápat jako možu všech vlastích bodů prostoru projektvího. Aby toto aše modelováí bylo úspěšé, je třeba, abychom používal je takové projektví kombace, kde kombací eukldovských reprezetatů je eukldovský reprezetat. V E tedy musí být ( v ; v ;) c ( u ; u ;) c ( u ; u ;)... c ( u ; u ;) =
2 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text v E aalogcky. Má-l ovšem být tato rovce splěa, musí být c + c c = (4) Operac, která splňuje podmíku (4), budeme azývat afí kombací bodů. Můžeme tedy defovat:. Afí kombace vlastích bodů projektvího prostoru: Leárí kombac V = c U + cu + + c U... bodů projektvího prostoru azýváme afí kombací vlastích bodů právě tehdy, když U; U;...; U jsou eukldovští reprezetat vlastích bodů a c + c c =. Díky podmíce (4) můžeme afí kombac zcela aalogcky defovat v afím prostoru: 4. Afí kombace bodů eukldovského prostoru: Bod V = cu + cu cu, kde VU ; ; U;...; U jsou body eukldovského prostoru a c + c c =, azýváme afí kombací bodů VU ; ; U;...; U. Afí kombace bodů má zcela jasý geometrcký fyzkálí výzam. V kaptole.. jsme modeloval přímku resp. rovu rovcem resp. x= w+ t s (5) x= w+ c u + cu kde jsme vektor w emohl ásobt skalárem. Jsou-l však A; B dva růzé body, pak afí kombace ebol X = ca + cb ; c+ c =, ( ) X = t A+ t B; t ; (6) je rovcí přímky procházející body A; B. Pro tř body A; BC, ; které eleží a jedé přímkce, je aalogcky X = ca + cb + cc ; c+ c+ c = (7) 99
3 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text Je-l v rovc (6) resp. (7) avíc c; c, resp. c; c; c, jedá se o rovc úsečky AB resp. trojúhelíka ABC. Pro kokrétí hodoty čísel m; m;...; m určuje afí kombace T = mu + mu mu (8) těžště soustavy hmotých bodů o hmotostech m; m;...; m. Je-l avíc m = m =... = m, lze afí kombací určovat geometrcké těžště mohoúhelíků. 6. Řídcí body V grafckých systémech se využívají křvky a plochy, které jsou sestrojováy a základě koečého počtu bodů zadávaých užvatelem tzv. řídcích bodů. Křvka ebo plocha, kterou takto sestrojujeme, může těmto body procházet, aebo také emusí. Podle toho dělíme křvky a plochy a: a) terpolačí procházejí všem zadaým body P; P;...; P b) aproxmačí eprocházejí všem zadaým body P; P;...; P Iterpolačí křvky jsou v systému Rhoceros přístupé z meu Křvka/Volý tvar/itepolovat body. Podroběj se jm budeme zabývat ve druhém semestru v umercké matematce. Zde se soustředíme a křvky aproxmačí, které jsou sestrojováy jako afí kombace řídcích bodů a v Rhoceros ajdeme v meu Křvka/Volý tvar/řídcí body. Užvatel zadává řídcí body P; P;...; P koefcety afích kombací jsou fukce c( t) ; c( t) ;...; c ( t ) ; t t; t takové, že pro každé t t; t je c( t) + c ( t) c ( t) = Těmto fukcem jsou polyomy, jejchž stupeň může užvatel volt uvtř příkazu, č specálí racoálí fukce. Nepoučeému užvatel jsou tyto fukce skryty, v tomto textu o ěkterých z ch pojedáme dále. Každá křvka geerovaá systémem Rhoceros je pak afí kombací řídcích bodů. Tímto způsobem jsou sestrojováy běžě zámé křvky apř. kružce elpsa atd. (včetě úsečky) Například kružce je afí kombací osm řídcích bodů, které tvoří vrcholy a středy stra c t ; c t ;...; c ( t ) jsou fukce schopé geerovat kruhové oblouky čtverce. Fukcem ( ) ( )
4 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text (podroběj o ch pojedáme dále). Změou polohy jedého řídcího bodu je pak užvatel schope předvídatelě mět tvar velké část modelovaé křvky. Podobě plocha je afí kombací řídcích bodů P; P ;...; P ; P ; P ;...; P ;...; Pm ; Pm ;...; P m, koefcety této kombace jsou fukce c ( u; v) ; c ( u; v) ;...; c ( u; v ); c ( u; v) ; c ( u; v) ;...; c ( u; v );.. cm( u; v) ; cm ( u; v) ;...; cm( u; v ); dvou proměých takové, že pro každé u u; u ; v v; v je c ( uv) c ( uv) c ( uv) c ( uv) ; + ; ; = ; = m m = j= I tyto fukce jsou polyomy č specálí racoálí fukce (tetokrát dvou proměých). Tímto způsobem jsou v Rhoceros opět sestrojováy všechy plochy včetě elemetárích apř. kulová, válcová č kuželová plocha (včetě rovy). Změou jedoho ebo ěkolka málo řídcích bodů je pak možo dosáhout požadovaé změy tvaru část plochy. j O ěkterých takto geerovaých plochách opět pojedáme dále v tomto textu. 6. Bézerovy křvky Jak jž bylo řečeo, drtvá větša křvek a ploch je v CAD systémech modelováa jako afí kombace řídcích bodů. Lší se od sebe vlastě je počtem těchto bodů a tzv. bázovým fukcem tj. fukcem, které fugují jako koefcety příslušé afí kombace. Prví takové křvky avrhl Perre Étee Bézer (9-999) pro frmu Reault. Odvodíme je způsobem, který avrhl Paul de Casteljau (ar. 9) pro frmu Ctroë
5 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text. Bézerova křvka. stupě: Úsečku vytvoří bod Q, jehož souřadce se měí v závslost a parametru t : ( ) ( ) Q t = P t + P t t ; Všměte s, že teto záps je tvaru t B t B t Q = P + P kde B t = t; B t = t a dále B ( t) + B ( t) = t+ t =. Úsečka je tedy afí kombací svých krajích bodů. Pozameejme ještě, že zápsy křvek ve tvaru afí kombace vlastích řídcích bodů jsou je jou formou zápsu bodové fukce - rovc lze totž v E přepsat do tvaru Q t = ( p ( t) + p t; p ( t) + p t;) kde p j začí j -tou souřadc bodu P (v E aalogcky). Je vdět, že afí zápsy jsou podstatě úsporější a přehledější, proto je u aproxmačích křvek upředostňujeme.. Bézerova křvka. stupě: Přdejme další řídcí bod a sestrojme tutéž afí kombac bodů P; P. Př začeí dle přpojeého obrázku obdržíme ( ) ( ) ( ) ( ) A t = P t + P t B t = P t + P t Do třetce sestrojme tutéž kombac A t ; B t. Dostaeme bodů ( ) ( ) Po dosazeí ( ) ( ) ( ) a úpravě Ozačme dostaeme záps tvaru ( ) ( ) Q t = A t t + B t t Q t = P t + P t t + P t + P t t ( ) ( ) ( ) Q t = P t + P t t + P t = ( ) ; B ( t) = t( t) ; ( ) B t t t B ( t) B ( t) B ( t) Q = P + P + P B t = t Lze ukázat, že se jedá o oblouk paraboly (pro rový případ dokážeme v kpt. 7. 5). Všměme s ještě geometrckého výzamu řídcích bodů. Dosazeím t = zjstíme, že
6 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text křvka má počátečí bod v bodě P, pro t = dostáváme kocový bod v P. Je tedy P = Q ( ) ; P = Q Směrové vektory teče v těchto bodech jsou dáy dervacem Q ' + ( ) resp. Q '. Q' t = P t + P 4t + P t ' + ( )( ) ( ) ( ) = + = ( ) ( ) Q P P P P ; ' Q = P + P = P P Směrové vektory teče v krajích bodech jsou tedy určey reprezetaty PP ; PP. Protože platí ( ) ( ) B t + B t + B t = t + t t + t = je každý bod takto získaé křvky opět afí kombací řdcích bodů.. Bézerova křvka. stupě: Přdáím dalšího bodu a zopakováím předchozího postupu dostaeme: ( t) = ( t) + t ( t) = ( t) + t ( ) ( ) ( ) ( ) ( t) = ( t) + t ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) A P P B P P C t = A t t + B t t D P P E t = B t t + D t t Q t = C t t + E t t kde ( ) ( ) B t = t ; ( ) ( ) B t = t t ; Po postupém dosazeí a úpravě dostaeme křvku ve tvaru t B t Q = P, = ( ) ( B t = t ( t) ;. ) B t = t (4) Jedá se o křvku, která je určea dvojcí resp. trojcí parametrckých rovc, z chž každá je třetího stupě. Pracujme-l v prostoru, je křvka určea trojcí parametrckých rovc je třetího stupě. Křvka jž emusí být rová. Zcela aalogcky jako v předchozím případě lze dokázat, že prochází řídcím body P; P a vektory PP ; PP jsou směrové vektory teče v bodech P; P. Rověž se lze přesvědčt, že opět platí ( ) ( ) ( ) ( B t + B t + B t + B ) t = 4. Bézerova křvka tého stupě: Výše uvedeým způsobem lze pokračovat dále. Pro řídcí body P; P;...; P bychom dostal křvku tvaru
7 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text ( ) ( ) ( Q t = P B t, kde ) B t = t ( t) ; = jsou tzv. Bersteovy polyomy. Bézerovy křvky jsou v systému Rhoceros dostupé z meu Křvka/Volý tvar/řídcí body. V příkazovém řádku je možo zadat stupeň křvky. Jak vyplývá z rovce, př volbě stupě je třeba zadat ejméě + řídcích bodů. Vyzkoušejte s, že tímto způsobem lze obdržet úsečku jako křvku zadaou dvěma řídcím body, které jsou pak krají body úsečky (vz odst. ). Na přpojeém obrázku je zázorě jede oblouk Bézerovy křvky stupě,, a 5. Zobrazeí řídcích bodů je možé zapout v paelu hlavích ástrojů Některé další křvky K sestrojeí křvky ve tvaru afí kombace řídcích bodů, tj. ve tvaru ( ) Q t = c t P + c t P c( t) P lze použít lbovolé fukce, které jsou dferecovatelé a splňují podmíku c t + c t c ( t) =. Fergusoovy křvky jsou kubcké křvky, které se v CAD systémech zadávají dvěma řídcím body A;B a dvěma tečým vektory ab ; v těchto bodech. Mez Fergusoovým a Bézerovým křvkam exstuje těsá souvslost, kterou azačuje přpojeý obrázek. Je-l Bézerova křvka určea body P; P; P; P, pak Fergusoova křvka je tvaru t = F t + F ( t ) + F ( t) + F ( t) ( ) Q P P P P P P kde ( ) = + F ( t) = t + t ( ) = + F ( t) = t t F t t t F t t t t Z geometrckého hledska je Fergusoova křvka afí kombací bodů P; P. Vzhledem k tomu, že všechy řídcí body jsou vlastí, jsou body a = P P a 4
8 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text b = P P evlastí. V prostorech E resp E můžeme tedy položt P PP = a ; PP = b a psát + ( ) a+ ( ) Q t = F t A F t B+ F t F t b = A; P = B; Fergusoovy křvky jsou v Rhoceros dostupé z meu Křvka/Volý tvar/křvka s tečam. I zde je patrá těsá souvslost S Bézerovým křvkam: Křvku zadáváme jako Fergusoovu v pořadí A; abb. ; ; Jestlže s však po této kostrukc echáme zobrazt řídcí body, zobrazí se stejá křvka jaké Bézerův oblouk. stupě s řídcím body P; P; P; P.. Coosovy křvky jsou opět afí kombací čtyř řídcích bodů. Její vyjádřeí dostaeme opět vhodou úpravou Bézerovy křvky, kterou tetokrát ebudeme podroběj rozebírat.. Coosovy křvky jsou tvaru kde t C t C t C ( t) C ( t) Q = 6 P + P + P + P ( t ) C t = ; C t = t 6t + 4 ; C t = t + t + t+ ; C t = t Pro každé t opět platí C t C ( t) C ( t) C ( t) ; ; ; ( ) = (přesvědčte se o tom), fukce C t C t C t C t jsou leárě ezávslé (proveďte potřebý výpočet), Coosova křvka je tedy opět afí kombací svých řídcích bodů a leárě ezávslých fukcí. Pro počátečí bod Coosova oblouku, tj. pro t = je C ( ) = ; C ( ) = 4; C ( ) = ; C ( ) = ; pro kocový bod ( t = ) máme C ( ) = ; C ( ) = ; C ( ) = ; Pro počátečí bod Coosovy kubky tedy dostaeme 4 ( ) = ( ) = ( + + ) + = ( + + ) + = ( + ) C =. Q P P P P P P P 6 6 P P P P T P Pro kocový bod pak ( ) = ( ) = ( + + ) + = ( + + ) + = ( ' + ) Q P P P P P P P 6 6 P P P P T P Bod T resp. T ' je těžštěm trojúhelíka PPP resp. PPP Q středem úsečky TP resp. T' P. Tyto body se azývají attěžště PPP resp. PPP., bod Q ( ) resp. ( ) Vztah mez Bézerovým, Fergusoovým a Coosovým obloukem je zázorě a přpojeém obrázku. Coosovy křvky ejsou v Rhoceros užvatel přímo k dspozc, jsou však zřejmě skrytě používáy př apojováí křvek apř. v abídce Křvka/Nástroje pro úpravu křvek/navázat. Umožňují totž sadé avazováí s hladkost G (vz ásledující kaptola). 5
9 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text 6. 5 Aproxmace po částech, B splajy V kaptole 4.. jsme vyjádřl Bézerovy křvky zcela obecého stupě. Aproxmačí křvky vyšších stupňů se však používají zřídka. Vezměme kupříkladu Bézerovu křvku 8. stupě. Je určea řídcím body P ; P ;..; P 8 a př změě byť je jedoho jedého z ch se změí celá křvka vz přpojeý obrázek.. Pro každé < t < je tedy Q t Q t, kde Q je bodová fukce křvky před a Q je bodová fukce po změě řídcího bodu. Říkáme, že tato křvka eí lokálě kotrolovatelá. Př kostrukc křvek tvarovaých pomocí většího počtu řídcích bodů se proto používá většou aproxmace po částech. Zameá to, že pro řídcí body P ; P ;...; P m ebudeme sestrojovat jede Bézerův oblouk stupě m, ale raděj apř. dva oblouky stupě a m, prví určeý body P ; P ;...; P ; druhý určeý body P+ ; P+ ;...; Pm. K tomu je ovšem třeba tyto dva oblouky a sebe vhodě apojt. 6
10 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text. Spojté apojeí: Vhodým apojeím rozumíme především to, aby toto apojeí bylo spojté, tj. aby počátečí bod avazujícího oblouku byl rove kocovému bodu oblouku předchozího. V předchozí úvaze je tedy třeba především položt P = P +. V dalším textu budeme tedy předpokládat, že výsledá křvka je určea body P ; P ;...; P, přčemž bod P ; < < m je bod, ve kterém a sebe avazují dva oblouky.. Hladké spojeí: Pro křvky ejméě. stupě je dalším přrozeým požadavkem, aby ' Q' P v bodě apojeí exstovala společá teča. To zameá, že pro dervace Q ( P ); ( ) oblouků Q ; Q v bodě apojeí P by mělo platt Q' ( P) = k Q' ( P ) ; k (vz přpojeý obrázek vlevo). V případě, že k =, tj. Q' ( P) = Q' ( P ), hovoříme o geometrcky hladkém spojeí (vpravo). Obecě můžeme u křvek -tého stupě požadovat hladkost popř. geometrckou hladkost až do stupě, tj žádat, aby v bodě P platlo j ( ) = k ( ) Q P Q P ; ( j) ( ) ( k popř. j ) ( j) Q ( P) = Q ( P ) pro každé j = ;;...; (hladkostí ultého stupě se rozumí spojtost). O křvce, která v každém svém bodě splňuje tyto podmíky, říkáme, že má hladkost C ( ), resp. ( ) geometrckou hladkost G. Dospíváme tak k pojmu splaj křvky.. Splaj křvka: Splaj křvkou -tého stupě rozumíme křvku, která vzkla spojeím koečého počtu aproxmačích popř. terpolačích oblouků -tého stupě tak, že výsledá ( ) křvka má ve všech bodech geometrckou hladkost G. Koečým počtem oblouků je samozřejmě jede oblouk, zameá to, že jedotlvé oblouky (apř. Bezérovy, Fergusoovy, Coosovy atd.) budeme považovat za splaj křvky. V Rhoceros jsou k dspozc splajy do hladkost G. Jsou dostupé z meu Křvka/Volý tvar/řídcí body. Jak bylo řečeo v závěru kaptoly 5.., př volbě stupě Je třeba zadat ejméě + bodů. Je-l zadáo bodů méě, příkaz se sce vykoá, výsledý stupeň křvky všem bude žší. Jsou-l apříklad zadáy pouze tř body, bude výsledá křvka pouze stupě dvě, přestože jsme požadoval apř. čtyř. Je-l zadáo bodů více ež je potřeba pro kostrukc křvky požadovaého stupě, je sestrojováa splaj křvka avázaá z oblouků žších stupňů. Lze se o tom přesvědčt ve vlastostech klkutím a tlačítko Podrobost. 7
11 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text Splaj křvky dále systém využívá př avazováí zolovaých oblouků z meu Křvka/Nástroje pro úpravu křvek/navázat. V tomto příkazu jsou k dspozc volby Pozce zaručuje spojtost výsledé křvky, tedy hladkost G, Tečost v bodě spojeí zaručuje společou teču, tj. hladkost G a Křvost v bodě spojeí zaručuje společou oskulačí kružc, zaručuje tedy hladkost G. Rhoceros umožňuje rověž změu tvaru jž sestrojeé křvky, a to eje změou souřadc řídcích bodů, ale umožňuje rověž řídcí body vkládat č odebírat, dodatečě lze také změt stupeň sestrojeé křvky, a to příkazem Rekostruovat. 4. Lokálí kotrolovatelost: Křvka, která vzkla aproxmací po částech, tj. apojeím ěkolka oblouků žších stupňů, se oprot křvkám vyšších stupňu vyzačuje tzv. lokálí kotrolovatelostí. Změa jedoho řídcího bodu takové křvky totž emusí mít vlv a kostrukc celé křvky. U těchto křvek ovlvňuje maxmálě tř její sousedí oblouky. 5. Bázové fukce: V odst. kaptoly. jsme hovořl o leárích kombacích vektorů a bázových vektorech. Tyto pojmy mají smysl rověž u fukcí. Leárí kombací fukcí f t ; f t ;...; f t rozumíme lbovolou fukc f ( t ), pro kterou exstují reálá čísla c; c;...; c tak, že platí = + ( ) + + ( ) f t c f t c f t c f t... t+ t+ Například fukce f t = 5e st je leárí kombací fukcí f t = e s t ; t f t = e s t, protože pro c = 4 ; c = e máme t+ t t+ t+ t+ ( ) c f t + c f t = 4 e s t+ e e s t = 4 e s t+ e s t = 5 e s t = f t 8
12 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text Naopak fukce ( ) ( ) ( ) B t = t eí leárí kombací fukc B t = t t ; eboť pro každá dvě čísla ; Fukce c c je t c ( t) c t( t) +. ( ) ( ) B t = t ; f t ; f t ;...; f t, z chž a jeda eí leárí kombací ostatích, azýváme leárě ezávslé, ebo též bázové fukce. Ke kostrukc aproxmačích křvek tvaru t f t f t f ( t) f ( t) Q = P + P P P emá smysl použít fukc fukce, která by byla leárí kombací ostatích. Pokud by totž fukce f t v zápsu (4) byla leárí kombací ostatích fukcí, byl by bod P afí kombací ostatích řídcích bodů a kostrukce křvky by se bez ěj mohla obejít. 6. Uformí a euformí B-splajy: Splajy, k jejchž kostrukc je použto výhradě bázových fukcí azýváme bázové splajy, krátce B-splajy. Tyto B-splajy lze dále dělt podle tvaru tzv. uzlového vektoru (te určuje, jakým způsobem jsou kostruovámy bázové fukce) a uformí a euformí. Obecější formace o těchto splajech a způsobu jejch kostrukce překračují rámec tohoto textu, a proto je ebudeme uvádět. Dodejme pouze, že Bersteovy polyomy vz vztah kpt jsou bázové a jedotlvé oblouky Bézerových křvek jsou euformí. V dalším textu je ještě poěkud zobecíme. 9. B-splaj křvky v eukldovském prostoru: Pokusme se yí zapsat B-splaj křvku jako eukldovskou bodovou fukc. Víme, že B-splaj křvku je možé zapsat ve tvaru afí kombace řídcích bodů (vz vztah ), kde P; P;...; P jsou eukldovští reprezetat bodů projektvího prostoru a f t ; f t ;...; f ( t ) jsou bázové fukce, pro které je ( ) t D: f t + f t f t = Rozepíšeme-l rovc do souřadc v q p p... p E, dostaeme f ( t) t q p p... p f = q p p... p... q 4... f t Z toho vyplývá, že q f t f t f ( t) = a díky podmíce tedy q 4 =. V zápsu 4... lze tedy čtvrté souřadce bodů vyechat a psát q p p... p f ( t) t f q = p p... p... q p p... p f t Díky tomu lze tyto křvky zapsat ve tvaru afí kombace v eukldovském prostoru: ( ) ( )... Qt = f t P+ f t P+ + f t P (4) 9
13 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text kde Qt ; P E ; = ;;..;. Vdíme, že v případě B-splaj křvek je rovce (4) formálě shodá s rovcí NURBS křvky Vážým edostatkem euformích B-splaj křvek je emožost přesého modelováí kuželosečkových oblouků a dále skutečost, že tyto křvky ejsou varatí vůč projektvím trasformacím, což je epříjemé v případě, je-l v geometrckém modelář použto středové promítáí. Tyto edostatky překoávají tzv. NURBS křvky (No Uform Ratoal B-Sple) NURBS křvky mají tyto vlastost:. Lze je vždy zadat tak, aby procházely prvím a posledím bodem řídcího polygou.. Jsou lokálě kotrolovatelé, tj. změa polohy, resp. váhy jedoho bodu má tedy vlv pouze a část křvky.. Jsou varatí vůč projektvím trasformacím 4. Umožňují přesé vyjádřeí kuželoseček.. Defce NURBS křvky: Nechť P; P;...; P jsou eukldovští reprezetat bodů projektvího prostoru, f t ; f t ;...; f ( t ) jsou bázové fukce takové, že t D: f t + f t f ( t) = NURBS křvkou rozumíme možu všech bodů leárích kombací reprezetatů ( ) tj. ω ω ω ω = f t P, t D: Q t = f t P + f t P f t P = f t P Koefcety ω; ω;...; ω této kombace azýváme váhy bodů P; P;...; P. Vektor ( ω ω ω ) ω= ; ;...; azýváme váhovým vektorem. Přpomíáme, že alespoň jeda váha musí být eulová (ulový vektor totž emůže být reprezetatem bodu v projektvím prostoru).. Příklad: Pomocí Bersteových polyomů sestrojme NURBS křvku. stupě s váham a) ω = ; ω = ; ω = d) ω = ; ω = 4; ω = b) ω = ; ω = ; ω = e) ω = ; ω = ; ω = c) ω = ; ω = ; ω = f) ω = ; ω = ; ω = Řešeí: Bersteovy polyomy. stupě jsme sestrojl vz vztah v kpt a) ω ω ω ( ) ( ) Qa t = f t P + f t P + f t P = t P + t t P + t P b) Q ( ) ( ) b t = ωf t P + ωf t P+ ωf t P = t P + t t P + t P c) Q ( ) ( ) c t = ωf t P + ωf t P+ ωf t P = t P + t t P + t P Křvky Q t ; Q t ; Q t ze zadáí d) e) f) aalogcky (přeecháváme čteář) d e f
14 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text Všměte s, že pro ω = ω = ω = dostáváme Bézerovu křvku. stupě. Proč se tyto křvky ozačují jako racoálí, když v ašem zápsu žádé lomeé výrazy ejsou, vysvětlíme v ásledujícím textu.. Geometrcký výzam váhového vektoru objasíme a případu rové B-splaj křvky. stupě. Každý bod B-splaj křvky vzká jako kombace BP + BP+ BP eukldovských reprezetatů řídcích bodů. Díky tomu, že tato kombace je afí - tj. díky podmíce je výsledkem eukldovský reprezetat, tj. reprezetat, kterého lze rověž považovat za bod v eukldovské rově. Váhy přřazeé jedotlvým řídcím bodům způsobí, že se z původí afí kombace reprezetatů stae pouze kombace leárí, tj. výsledí reprezetat křvky opustí eukldovskou rovu. Na obrázku máme další křvku, kde jsme bodům P; P přřadl váhy ω = ω = a bodu P jsme přřadl váhu ω =. Díky í eí součet BP + ωbp+ BP eukldovským reprezetatem a opustl eukldovskou rovu. Bod ω Q, který teto součet reprezetuje, se v projektvím prostoru zřejmě bude se vzrůstajícím ω blížt bodu P. To zameá, že jeho eukldovský reprezetat ωq se bude blížt k eukldovskému reprezetatov P bodu P. NURBS křvky tak lze tvarovat eje změou řídcích bodů, ale změou jejch vah. V eukldovské rově se to projeví tak, že se vzrůstající vahou se budou body křvky více blížt příslušému řídcímu bodu. Naopak bude-l váha meší, křvka se od řídcího bodu vzdálí. Změu tvaru NURBS křvky pomocí vah ovšem elze chápat je takto tutvě. Jak uvdíme v dalším textu, mají tyto změy hlubší geometrcké souvslost.
15 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text 4. NURBS křvky v Rhoceros: Váhu řídcích bodů můžeme mět příkazem Váha, a to v rozmezí.. Na přpojeém obrázku je původě kubcká Bézerova křvka, u íž byla změěa váha jedoho řídcího bodu postupě a.5; ;; 4;5. 5. Pozámka: Je zřejmé, že vyásobíme-l váhy lbovolým číslem růzým od uly, křvka se ezměí (Přesvědčte se o tom v Rhoceros!). p ; p ; p ; p kωp ; kωp ; kωp ; kω p ; k jsou totž reprezetaty Vektory ( ω ω ω ω 4) ; ( 4) téhož bodu. V příkladu je tedy t ( t) ( t) ( t) Q =Q =Q =Q. c d e f 6. NURBS křvka v eukldovském prostoru: Přepíšeme-l rovc do souřadc v E, máme ωf( t) q p p... p ωf t q = p p... p... q... ωf t Tedy q = p ω f t + p ω f t p ω f t = p ω f t =... q = p ω f t + p ω f t + + p ω f t = p ω f t =... q = ω f t + ω f t + + ω f t = ω f t = Abychom obdržel kartézské souřadce bodu Q v eukldovském prostoru je třeba, abychom q q = reprezetoval eukldovským reprezetatem Q= ; ;, tedy q q bod Q ( q ; q ; q ) E q q = = = p ω f t ω f t ; q q = = = p ω f t ω f t Vyjádřeí NURBS křvky v eukldovském prostoru je tedy tvaru. takže Q t q q = = = = ; = ; = q4 q4 ω f t ω f t ω f t = = = Qt = = p ω f t pω f t [ p ; p] ω f t = Pω f t ω f ; Q( t) E t (4)
16 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text Ve srováí s vyjádřeím v projektví rově přbývá jmeovatel odtud euformí racoálí B-splaj křvky. Jsou-l fukce f ( t ) ve výrazu (4) Bersteovy polyomy, azýváme křvku racoálí Bézerovou křvkou. Výraz (4) se v lteratuře často uvádí ve tvaru Q t = P R t (5) = kde ω f t R t = (6) ω f t = je tzv. racoálí báze. I v eukldovském prostoru samozřejmě platí pozámka 5 použjemel ve výrazu (4) resp. (5) a (6) místo vah ω jejch eulové ásobky kω, výrazy se ezměí. 7. Kuželosečkové oblouky jako NURBS: a) Uvažujme ejdříve Bezerovu křvku. stupě, která má tvar ( ) ( ) ( ) Q t = P t + P t t + P t (vz kpt. 7.., výraz ). Ozačme S střed úsečky Q. Podle algortmu de Casteljau (vz kpt. 7.) to bude střed úsečky SS, kde S je střed PP, S střed PP. Úsečky PP ; PP jsou však tečy oblouku v bodech P; P. Bod P je tedy pól a bod M je k ěmu polárě sdružeý. Úsečka SS je středí příčkou PPP, z čehož vyplývá, že Q ( ) je středem úsečky PS. Je tedy ( P; S; Q ) =, z toho už ovšem plye, že vyšetřovaým obloukem je oblouk paraboly (vz kpt odst. 6) P P a určeme bod ( ) b) Podívejme se yí a NURBS křvku. stupě s váham ω = ω = ω = ω. Podle pozámky 4 a příkladu b) dostáváme ( ) ( ) ( ) Q t = P t + P t t + P t tedy opět Bézerovu křvku. stupě, o které jž víme, že je to parabola. c) Uvažujme yí váhy ω = ω ω. Z pozámky 5 je opět zřejmé, že v tom případě můžeme položt ω = ω = ; ω. Zamysleme se ještě jedou ad geometrckým výzamem váhy ω Vážeím přejde bod Q projektvího bodu prostoru do bodu Q ', jehož eukldovským reprezetatem je Q '. V sytetckém modelu projektví rovy dostaeme bod Q ' jako obraz bodu Q ve středové koleac kol( S; PP ; Q Q ') a bod Q jako obraz bodu Q ' ve středové koleac kol( S; PP ; Q ' Q '). Protože kol kol zachovávají dvojpoměr, jejch
17 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text složeí opět zachovává dvojpoměr, je to tedy rověž koleace. NURBS křvka k s vaham ω = ω = ω = je parabola (vz předchozí odstavec), podle kpt odst. je tedy křvka s vaham ω = ω = ; ω kuželosečka. Zbývá rozhodout, která. Uvažujme tedy NURBS křvku tvaru ( t) P + ωt( t) P+ t P K t = t + ωt t + t a spočtěme bod ( ) Q Q : ( ) ( ) ( ) ( ) ω ( ) ( ) ( ) + ω ( ) + ( ) P + P+ P 4 P + ωp+ 4P = = + ω Zapsáo pomocí polohových vektorů OQ; OP; OP; OP bodů QP ; ; PP: ; OP + ω OP + OP OQ = ω Využjme afí varatost, tj. skutečost, že volbou jých řídcích bodů (pokud zůstaou vlastí) ezměíme počet evlastích bodů kuželosečky (tj. elptcký oblouk zůstae elptckým a hyperbolcký hyperbolckým). Položme tedy OP = ( ; ) ; OP = ( ; ). Dostáváme OQ ω = OP OQ ω, ebol = +ω OP (7) + ω Bod P je pólem kuželosečky, přímka p = PP její polárou (př aší volbě je polárou osa x ). Bodem polárě sdružeým s P je počátek O souřadé soustavy. Ozačme B další průsečík sečy OP s kuželosečkou. Protože ( POQB ; ; ; ) =, je ( POA ; ; ) ( PA ; ) ( OQ ; ) = = ( POQ ; ; ) ( OA ; ) ( PQ ; ) a ( OQ ; ) ( OQ ; (7) ) ω = = = = ( PQ ; ) ( PB ; ) ( OP ; ) ( OQ ; ) + ( PQ ; ) + ( ; ) + + ω OQ ( OB ; ) ω Je-l ω <, je PB ω = < PB, takže = ( POB ; ; ;) >. To ovšem zameá, že v případě OB + + OB ω < je uvažovaá křvka elpsou (vz prví obrázek v kpt. 5.4.). Je-l ω >, je ω PB ω = > PB, takže = ( POB ; ; ;) <. To zameá, že pro ω > dostáváme OB + + OB hyperbolu (vz tetýž obrázek). Můžeme tedy shrout: Racoálí Bézerova křvka. stupě s váham ω = ω je: pro ω < ω = ω elptcký oblouk; pro ω = ω = ω parabolcký oblouk pro ω > ω = ω hyperbolcký oblouk 4
18 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text 8. Kruhový oblouk a kružce jako NURBS: Kružce je důležtý specálí případ elpsy. V CAD systémech je hojě používáa, a to eje sama o sobě, ale slouží k modelováí celé řady těles. Podívejme se tedy a podmíky, za kterých elptcký oblouk z předchozího odstavce přejde v oblouk kruhový. V případě kruhového oblouku musí především být PP = PP. Umístěme počátek do středu α OQ = SK OS = r r cos r r OP = SP OS = r cos = S úsečky PP. A dále předpokládejme ω = ω =. Zbývá tedy ajít ω. Podle (7) OQ ω má být =. Je-l kuželosečka OP + ω kružcí, lze délky OQ, OP vyjádřt pomocí jejího poloměru a příslušého středového úhlu: α r OS = r cos ; SP =. Dále je α cos α ( cos ) α α α cos cos Pro poměr těchto vzdáleostí tedy dostáváme: ( ) α ( cos ) ( ) ( )( ) ω OQ r rcos cos r cos cos cos = = = = ω = cos + ω OP cos + cos + cos α α α α α α α α r r Kruhový oblouk se středovým úhlem α tedy dostaeme volbou řídcích bodů P; P; P tak, α aby PP = PP, PPP = π α (proč?) a váhového vektoru ω = ( ; cos ;). Specálě ω a řídcí body tvoří vrcholy rovorameého pravoúhlého trojúhelíka. Celou kružc pak obdržíme hladkým spojeím čtyř takových oblouků, tj. použjeme celkem osm řídcích bodů, z chž krají body každého segmetu tvoří středy stra a prostředí body jeho vrcholy. Středy mají váhu ω =, vrcholy pro čtvrtkružc tedy musí být = ( ; cos ) ( ) π 4; = ; ; váhu ω ' = (popřípadě ásobky těchto hodot vz opět pozámku 5). Sado s o tom můžeme přesvědčt v Rhoceros. Sestrojme kruhový oblouk s lbovolým středovým úhlem, zobrazme jeho řídcí body a zkoteolujme jejch vághy. Dále sestrojíme kružc (jakýmkol způsobem), opět zobrazme její řídcí body a zkotrolujme jejch váhy. α 5
19 6 Reprezetace křvek v CAD systémech ÚM FSI VUT v Brě Studjí text V CAD systémech je kružce sestrojováa spojeím čtyř čtvrtkružc, (vz kpt. 6. 5, odst. ), ( ) přčemž toto spojeí je stupě G. 9. Elptcký oblouk a elpsa jako NURBS: NURBS křvky jsou varatí vůč projektvím trasformacím. Zameá to ásledující: Pro každé dvě NURBS křvky k ; k stupě s týmž bázovým fukcem exstuje prokjektví zobrazeí Z takové, že Z : k k, tj. obrazem křvky k je křvka k, a to bez ohledu a použté váhy, č řídcí body. Vezmeme-l lbovolou racoálí Bézerovu křvku druhého stupě, jedá se vždy o oblouk kuželosečky. Použjeme-l váhy ω = ω = ω, je křvka k obloukem paraboly. Použjeme-l ω = ω; ω ω, je křvka obloukem elptckým ebo hyperbolckým. Přtom jak elptcký, tak hyperbolcký oblouk lze obdržet jako obraz oblouku parabolckého ve vhodém projektvím zobrazeí. Dále lze ukázat, že dvě NURBS křvky stupě s týmž bázovým fukcem a avíc stejým váhovým vektorem ω, jsou afě varatí, tj. pro dvě takové křvky k ; k vždy exstuje afí zobrazeí A takové, že A : k k, a to bez ohledu a použté řídcí body.. Rytzova kostrukce elpsy v Rhoceros. Máme-l pravítkem a kružítkem sestrojt osy elpsy, záme-l její sdružeé průměry, je možé použít Rytzovou kostrukcí (vz odst. 4. kpt ). Octeme-l se ve stejé stuac v Rhoceros, máme k dspozc jedodušší cestu. Pomocí příkazu Kopírovat aplkovaé a zadaé sdružeé průměry opíšeme hledaé elpse rovoběžík, jehož vrcholy spolu s kocovým body zadaých průměrů poslouží jako řídcí body čtyř Bézerových oblouků druhého stupě. Po sestrojeí těchto oblouků změíme váhy ve vrcholech rovoběžíka a hodotu ω =. Takto vzklé čtyř elptcké oblouky v případě potřeby sjedotíme příkazem Spojt. 6
Interpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2
Iterpolace pomocí sple křvky dáo: bodů v rově úkol: alézt takovou křvku, která daým body prochází y f f 2 f 0 f x0 x... x 2 x x Iterpolace pomocí sple křvky evýhodou polyomálí terpolace změa ěkterého z
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzta Karlova v Praze Pedagogcká fakulta SEMINÁRNÍ PRÁCE Z OBECNÉ ALGEBRY DĚLITELNOST CELÝCH ČÍSEL V SOUSTAVÁCH O RŮZNÝCH ZÁKLADECH / Cfrk C. Zadáí: Najděte pět krtérí pro děltelost v jých soustavách
U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n
MATEMATICKÁ ANALÝZA III předášky M. Krupky Zmí semestr 999/ 3. Iverzí a mplctí zobrazeí V této kaptole uvádíme dvě důležté věty, které acházeí aplkace v moha oblastech matematky: Větu o verzím a větu o
základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n
Petra Suryková Modelováí křivek základím prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polyomiálí Q( t) a a t... a t polyomiálí křivky můžeme sado vyčíslit sado diferecovatelé lze z ich skládat křivky
1.1 Definice a základní pojmy
Kaptola. Teore děltelost C. F. Gauss: Matematka je královou všech věd a teore čísel je králova matematky. Základím číselým oborem se kterým budeme v této kaptole pracovat jsou celá čísla a pouze v ěkterých
, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle
Měřeí závslostí. Průběh závslost spojtá křvka s jedoduchou rovcí ( jedoduchým průběhem), s malým počtem parametrů, která v rozmezí aměřeých hodot vsthuje průběh závslost, určeí kokrétího tpu křvk (přímka,
1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme
11. Časové řady. 11.1. Pojem a klasifikace časových řad
. Časové řad.. Pojem a klasfkace časových řad Specfckým statstckým dat jsou časové řad pomocí chž můžeme zkoumat damku jevů v čase. Časovou řadou (damcká řada, vývojová řada) rozumíme v čase uspořádaé
1.3. ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE
ORTOGONÁLNÍ A ORTONORMÁLNÍ BÁZE V této kaptole se dozvíte: jak je oecě defováa kolmost (ortogoalta) vektorů; co rozumíme ortogoálí a ortoormálí ází; co jsou to tzv relace ortoormalty a Croeckerovo delta;
4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností
4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.
3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Ig. Mchal Dorda, Ph.D. Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl σ atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt
Metody zkoumání závislosti numerických proměnných
Metody zkoumáí závslost umerckých proměých závslost pevá (fukčí) změě jedoho zaku jedozačě odpovídá změa druhého zaku (podle ějakého fukčího vztahu) (matematka, fyzka... statstcká (volá) změám jedé velčy
Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
Matematika I, část II
1. FUNKCE Průvodce studiem V deím životě, v přírodě, v techice a hlavě v matematice se eustále setkáváme s fukčími závislostmi jedé veličiy (apř. y) a druhé (apř. x). Tak apř. cea jízdeky druhé třídy osobího
Regrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n
Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =
MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce
MATEMATICKÁ INDUKCE ALEŠ NEKVINDA. Pricip matematické idukce Nechť V ) je ějaká vlastost přirozeých čísel, apř. + je dělitelé dvěma či < atd. Máme dokázat tvrzeí typu Pro každé N platí V ). Jeda možost
Plochy počítačové grafiky
II Iterpolačí plochy Bezierovy pláty ad obdélíkovou a trojúhelíkovou sítí Recioálí Bezierovy pláty B-splie NURBS Kostrukce a zadáí plochy hraičí křivky sítí bodů Kiematicky vytvořeé křivky rotačí plochy
TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli
SAIKA - těžště ĚŽIŠĚ A SABILIA ěžště tělesa bod, kterým stále prochází výsledce tíhových sl všech jeho hmotých bodů, ať těleso atáčíme jakkol bod, ke kterému astává rovováha mometů způsobeých tíhou jedotlvých
Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
Téma 11 Prostorová soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma Prostorová soustava sl Prostorový svazek sl Statcký momet síly a dvojce sl v prostoru Obecá prostorová soustava sl Prostorová soustava rovoběžých sl Katedra
2. Vícekriteriální a cílové programování
2. Vícerterálí a cílové programováí Úlohy vícerterálího programováí jsou úlohy, ve terých se a možě přípustých řešeí optmalzuje ěol salárích rterálích fucí. Moža přípustých řešeí je přtom defováa podobě
Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)
Kapitola 5 - Matice (ad tělesem) 5.. Defiice matice 5... DEFINICE Nechť T je těleso, m, N. Maticí typu m, ad tělesem T rozumíme zobrazeí možiy {, 2,, m} {, 2,, } do T. 5..2. OZNAČENÍ Možiu všech matic
7. Analytická geometrie
7. Aaltická geoetrie Studijí tet 7. Aaltická geoetrie A. Příka v roviě ϕ s A s ϕ s 2 s 1 B p s ϕ = (s1, s 2 ) sěrový vektor přík p orálový vektor přík p sěrový úhel přík p k = tgϕ = s 2 s 1 sěrice příkp
Přednáška 7: Soustavy lineárních rovnic
Předáška 7: Soustavy lieárích rovic 7.1. Příklad (geometrie v roviě) Rozhoděte o vzájemé poloze přímky p : x y 1 a přímky a) a : x y 3, b) b : 2x 2y 3, c) c :3x 3y 3. Jak víme ze středí školy, lze o vzájemé
IV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
Kapitola 4 Euklidovské prostory
Kapitola 4 Euklidovské prostory 4.1. Defiice euklidovského prostoru 4.1.1. DEFINICE Nechť E je vektorový prostor ad tělesem reálých čísel R,, : E 2 R. E se azývá euklidovský prostor, platí-li: (I) Pro
6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.
6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola
Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat
Komplexí čísla Hoza Krejčí Abstrakt. Co jsou to komplexí čísla? K čemu se používají? Dá se s imi dělat ěco cool? Na tyto a další otázky se a předášce/v příspěvku pokusíme odpovědět. Proč vzikla komplexí
DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce
DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem ukce, gra ukce De: Fukcí reálé proměé azýváme pravidlo, které každému reálému číslu D přiřazuje právě jedo reálé číslo y H Toto pravidlo začíme ejčastěji
3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH
USTÁLENÉ POUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KOYTECH ovoměré prouděí Charakterstka:. Hloubka vod v kortě, průtočá plocha a průřezová rchlost jsou v každém příčém řezu kostatí.. Čára eerge, vodí hlada a do korta jsou
Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:
Ig. Marta Ltschmaová Statstka I., cvčeí 1 TESTOVÁNÍ NEPARAMETRICKÝCH HYPOTÉZ Dosud jsme se zabýval testováím parametrcký hypotéz, což jsou hypotézy o parametrech rozděleí (populace). Statstckým hypotézám
Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i
: ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru
9. Měření závislostí ve statistice. 9.1. Pevná a volná závislost
Dráha [m] 9. Měřeí závslostí ve statstce Měřeí závslostí ve statstce se zývá především zkoumáím vzájemé závslost statstckých zaků vícerozměrých souborů. Závslost přtom mohou být apříklad pevé, volé, jedostraé,
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY. Měření objemu tuhých těles přímou metodou
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméo: Petr Česák Datum měřeí:.3.000 Studjí rok: 999-000, Ročík: Datum odevzdáí: 6.3.000 Studjí skupa: 5 Laboratorí skupa:
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI
6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI Fukce Dovedosti:. Základí pozatky o fukcích -Chápat defiici fukce,obvyklý způsob jejího zadáváí a pojmy defiičí obor hodot fukce. U fukcí zadaých předpisem umět správě operovat
Komplexní čísla. Definice komplexních čísel
Komplexí čísla Defiice komplexích čísel Komplexí číslo můžeme adefiovat jako uspořádaou dvojici reálých čísel [a, b], u kterých defiujeme operace sčítáí, ásobeí, apod. Stadardě se komplexí čísla zapisují
12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
jsou varianty znaku) b) při intervalovém třídění (hodnoty x
Výběr z eřeštelých příkladů ze zkouškových testů Jde o výběr z tpů příkladů, jejchž úspěšost řešeí u zkoušek se blíží ule. Itervalové versus bodové tříděí V tabulce je uvedeo rozděleí četostí a) př bodovém
1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:
1.3. POLYNOMY V této kapitole se dozvíte: co rozumíme pod pojmem polyom ebo-li mohočle -tého stupě jak provádět základí početí úkoy s polyomy, kokrétě součet a rozdíl polyomů, ásobeí, umocňováí a děleí
DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - - DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ ÚVODNÍ POZNÁMKY I derivace podobě jako limity můžeme počítat ěkolikerým způsobem a to kokrétě pomocí: defiice vět o algebře
ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BNĚ AKULTA STAVEBNÍ ING. JIŘÍ KYTÝ, CSc. ING. ZBYNĚK KEŠNE, CSc. ING. OSTISLAV ZÍDEK ING. ZBYNĚK VLK ZÁKLADY STAVEBNÍ ECHANIKY ODUL BD0-O SILOVÉ SOUSTAVY STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ
III. METODY MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ
III. METODY MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ MĚŘENÍ Způsob, jímž se provádí fzkálí měřeí, závsí jedak a povaze měřeé velč, jedak a tom, ze kterých vztahů pro měřeou velču vjdeme a jakých přístrojů použjeme. Všech měřcí
6. Posloupnosti a jejich limity, řady
Moderí techologie ve studiu aplikovaé fyziky CZ..07/..00/07.008 6. Poslouposti a jejich limity, řady Posloupost je speciálí, důležitý příklad fukce. Při praktickém měřeí hodot určité fyzikálí veličiy dostáváme
Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil
Stavebí statka,.ročík bakalářského studa Téma 2 Přímková a rová soustava sl Přímková soustava sl ový svazek sl Statcký momet síly k bodu a dvojce sl v rově Obecá rová soustava sl ová soustava rovoběžých
11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.
11. předáška 16. prosice 009 Úvod do komplexí aalýzy. Tři závěrečé předášky předmětu Matematická aalýza III (NMAI056) jsou věováy úvodu do komplexí aalýzy. Což je adeseá formulace eboť časový rozsah ám
Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné
Spojitost a limita fukcí jedé reálé proměé Pozámka Vyšetřeí spojitosti fukce je možo podle defiice převést a výpočet limity V dalším se proto soustředíme je problém výpočtu limit Pozámka Limitu fukce v
1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
Matematka IV PRAVDĚPODOBNOT A TATITIKA Lbor Žák Matematka IV Lbor Žák Regresí aalýza Regresí aalýza zkoumá závslost mez ezávslým proměým X ( X,, X k a závsle proměou Y. Tato závslost se vjadřuje ve tvaru
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU Matematické modelováí (KMA/MM Téma: Model pohybu mraveců Zdeěk Hazal (A8N18P, zhazal@sezam.cz 8/9 Obor: FAV-AVIN-FIS 1. ÚVOD Model byl převzat z kihy Spojité modely v biologii
je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Pedagogická pozámka: Tuto a tři ásledující hodiy je možé probrat za dvě vyučovací hodiy. V této hodiě je možé vyechat dokazováí limit v příkladu 3. Opakováí
1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie
1 Uzavřeá Gaussova rovia a její topologie Podobě jako reálá čísla rozšiřujeme o dva body a, rozšiřujeme také možiu komplexích čísel. Nepřidáváme však dva body ýbrž je jede. Te budeme začit a budeme ho
Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
3. SB 3. SC. Kružnice nemá s úběžnicí žádný společný bod. Obraz nemá žádný nevlastní bod. Tímto obrazem je křivka zvaná elipsa.
Kružnice ve středové kolineaci v rovině. I AB o. IA ' 3. SB 4. B' SB IA'. II AC o. IIA ' 3. SC 4. C' SC IIA' Kružnice ve středové kolineaci v rovině Kružnice nemá s úběžnicí žádný společný bod. Obraz nemá
MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER
MATICOVÉ HRY FORMULACE, KONCEPCE ŘEŠENÍ, SMÍŠENÉ ROZŠÍŘENÍ MATICOVÝCH HER, ZÁKLADNÍ VĚTA MATICOVÝCH HER CO JE TO TEORIE HER A ČÍM SE ZABÝVÁ? Teorie her je ekoomická vědí disciplía, která se zabývá studiem
1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE
1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE V této kapitole se dozvíte: jak je axiomaticky defiová vektor a vektorový prostor včetě defiice sčítáí vektorů a ásobeí vektorů skalárem;
5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu
5 3.3.8 8:44 Josef Herdla lieárí difereciálí rovice -tého řádu 5. Lieárí difereciálí rovice -tého řádu (rovice s ostatími oeficiety) ( ), a,, a (5.) ( ) ( ) y a y a y ay q L[ y] y a y a y a y, q je spojitá
8. Zákony velkých čísel
8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy
Testování statistických hypotéz
Testováí statstckých hypotéz - Testováí hypotéz je postup, sloužící k ověřeí předpokladů o ZS (hypotéz a základě výběrových dat (tj. hodot z výběrového souboru. - ypotéza = určtý předpoklad o základím
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta
Uverzt Krlov v Prze Pedgogcká kult SEMINÁRNÍ PRÁCE Z POLYNOMICKÉ ALGEBRY POLYNOM / CIFRIK Zdáí: Vyšetřete všem probrým prostředky polyom Vyprcováí: Rcoálí kořey Podle věty: Nechť p Q je koře polyomu q
1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V
Předáška 1: Vektorové prostory Vektorový prostor Pro abstraktí defiici vektorového prostoru jsou podstaté vlastosti dvou operací, sčítáí vektorů a ásobeí vektoru (reálým číslem) Tyto dvě operace musí být
Chyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n
8.3. Limity ěkterých posloupostí Předpoklady: 83 Opakováí z miulé hodiy: 8 Hodoty poslouposti + se pro blížící se k ekoeču blíží k a to tak že mezi = posloupostí a číslem eexistuje žádá mezera říkáme že
Úvod do korelační a regresní analýzy
Úvod do korelačí a regresí aalýz Bude ás zajímat, jak těsě spolu souvsí dva sledovaé jev Příklad: vztah mez rchlostí auta a brzdou dráhou vztah mez věkem žáka a rchlostí v běhu a 60 m vztah mez spotřebou
Spolehlivost a diagnostika
Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore
n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0
Nekoečé řady, geometrická řada, součet ekoečé řady Defiice Výraz a 0 a a a, kde {a i } i0 je libovolá posloupost reálých čísel, azveme ekoečou řadou Číslo se azývá -tý částečý součet Defiice Nekoečá řada
2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II
2,3 ČTYŘI STADARDÍ METODY I, ČTYŘI STADARDÍ METODY II 1.1.1 Statické metody a) ARR - Average Rate of Retur průměrý ročí čistý zisk (po zdaěí) ARR *100 % ( 20 ) ivestic do projektu V čitateli výrazu ( 20
Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti
Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Matematika 1 Katedra matematiky, Fakulta stavebí ČVUT v Praze středa 10-11:40 posluchára D-1122 2012 / 13 Úvod Opakováí Poslouposti Příklady Úvod Opakováí Poslouposti
Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln
Číselé řady - řešeé přílady ČÍSELNÉ ŘADY - řešeé přílady A. Součty řad Vzorové přílady:.. Přílad. Určete součet řady + = + 6 + +.... Řešeí: Rozladem -tého čleu řady a parciálí zlomy dostáváme + = + ) =
OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN
Úloha obchodího cestujícího OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN Nejprve k pojmům používaým v okružích a rozvozích úlohách: HAMILTONŮV CYKLUS je typ cesty,
ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil
ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil Text byl vytvoře v rámci realizace projektu Matematika pro ižeýry 2. století (reg. č. CZ..07/2.2.00/07.0332), a kterém se společě podílela Vysoká škola báňská Techická
Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
P1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...
Obsah 1 Mocié řady 1 1.1 Defiice a vlastosti mociých řad.................... 1 1. Rozvoj fukce do mocié řady...................... 5 1.3 Aplikace mociých řad........................... 10 1 Kapitola 1
S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické
5 Itegrace racioálích fukcí 5 Itegrace racioálích fukcí Průvodce studiem V předcházejících kapitolách jsme se aučili počítat eurčité itegrály úpravou a základí itegrály, metodou per partes a substitučí
Analytická geometrie
MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzta Na Rybíčku, 746 0 Opava DENNÍ STUDIUM Aalytcká geometre Téma 3.: Aí zobrazeí Dece 3.. Zobrazeí aího prostoru A do aího prostoru A se azývá aí zobrazeí, estlže má ásleduící
Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE
Přdmět: SM 0 ROVIÉ PŘÍHRADOVÉ KOSTRUKCE doc. Ig. Michl POLÁK, CSc. Fkult stvbí, ČVUT v Prz ROVIÉ PŘÍHRADOVÉ KOSTRUKCE: KOSTRUKCE JE VYTVOŘEA Z PŘÍMÝCH PRUTŮ, PRUTY JSOU AVZÁJEM POSPOJOVÁY V BODECH STYČÍCÍCH,
f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )
DSM Cv 9 Vytvořující fukce Vytvořující fukcí ekoečé poslouposti a0, a,, a, reálých čísel mííme formálí ekoečou řadu =. f a i= 0 i i Příklady: f = + = + + + + + ) Platí: (biomická věta). To zameá, že fukce
Interference. 15. prosince 2014
Iterferece 15. prosice 014 1 Úvod 1.1 Jev iterferece Mějme dvě postupé vly ψ 1 z,t) = A 1 cosωt kz +ϕ 1 ) a ψ z,t) = A cosωt kz +ϕ ). Uvažujme yí jejich superpozici ψ = ψ 1 +ψ a podívejme se, jaká bude
APLIKOVANÁ STATISTIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA MANAGEMENTU A EKONOMIKY VE ZLÍNĚ APLIKOVANÁ STATISTIKA FRANTIŠEK PAVELKA PETR KLÍMEK ZLÍN 000 Recezoval: Haa Lošťáková Fratšek Pavelka, Petr Klímek, 000 ISBN 80 4
5. Posloupnosti a řady
Matematická aalýza I předášky M. Málka cvičeí A. Hakové a R. Otáhalové Zimí semestr 2004/05 5. Poslouposti a řady 5.1 Limita a hromadé hodoty. Mějme posloupost x ) prvků Hausdorffova topologického prostoru
Lineární a adaptivní zpracovní dat. 5. Lineární filtrace: FIR, IIR
Leárí a adaptví zpracoví dat 5. Leárí fltrace: FIR, IIR Dael Schwarz Ivestce do rozvoje vzděláváí Opakováí 2 Co je to fltrace? Co je to fltr? A jak ho popsujeme? Jaký je vztah Z trasformace a Fourerovy
Lineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN
Vzorový příklad a rozhodováí BPH_ZMAN Základí charakteristiky a začeí symbol verbálí vyjádřeí iterval C g g-tý cíl g = 1,.. s V i i-tá variata i = 1,.. m K j j-té kriterium j = 1,.. v j x ij u ij váha
14. Korelace Teoretické základy korelace Způsoby měření závislostí pro různé typy dat
4. Korelace 4. Teoretcké základy korelace 4. Způsoby měřeí závslostí pro růzé typy dat Př prác se statstckým údaj se velm často setkáváme s daty, která jsou tvořea dvojcem, trojcem hodot. Složky takovýchto
KVALITA REGRESNÍHO MODELU Radek Fajfr
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ KVALITA REGRESNÍHO MODELU Radek Fajfr Bakalářská práce 00 Prohlášeí Tuto prác jsem vypracoval samostatě. Veškeré lterárí pramey a formace, které jsem v
APLIKACE REGRESNÍ ANALÝZY NA VÝPOČET BODU ZVRATU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES APLIKACE REGRESNÍ ANALÝZY NA VÝPOČET BODU ZVRATU
FERGUSONOVA KUBIKA. ( u) ( ) ( ) X s X s. Kubický spline C 2 má dva stupně volnosti Q 1 Q 2
FERGUSONOVA KUBIKA C F F F ( u) = Q F ( u) + Q F ( u) + Q F ( u) + Q F ( u), u F ( u) = u ( u) = u + ( u) = u u ( u) = u u u + u + u Q Q Q Q C napojení Fergusonových kubk Kubcký splne C má dva stupně volnost
POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde
POLYNOM Zákldí pojmy Polyomem stupě zveme fukci tvru y ( L +, P + + + + kde,,, R,, N Čísl,,, se zývjí koeficiety polyomu Číslo c zveme kořeem polyomu P(, je-li P(c výrz (-c pk zýváme kořeový čiitel Vlstosti
1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti
Základy Z-trasformace pro aplikace v oblasti číslicového zpracováí sigálů Petr Pollák 9. říja 29 Základy Z-trasformace Teto stručý text slouží k připomeutí základích vlastostí Z-trasformace s jejími aplikacemi
Analýza bodové množiny
alýza bodové možy Petra Suryková Faculty of Mathematcs ad Physcs, Charles Uversty Prague Sokolovská 83, 186 7 Praha 8, Czech Republc emal: petra.surykova@mff.cu.cz bstrakt. V příspěvku se zaměříme a jedu
je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost
Číselé řady Defiice (Posloupost částečých součtů číselé řady). Nechť (a ) =1 je číselá posloupost. Pro všecha položme s = ak. Posloupost ( s ) azýváme posloupost částečých součtů řady. Defiice (Součet
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2
SP3 Neparametrcké testy hypotéz PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Neparametrcké testy hypotéz čast Lbor Žák SP3 Neparametrcké testy hypotéz Lbor Žák Neparametrcké testy hypotéz - úvod Neparametrcké testy statstckých