Komplexní analýza. Fourierovy řady. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Podobné dokumenty
Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

9. cvičení z Matematické analýzy 2

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Základy matematické analýzy

Komplexní analýza. Reziduová věta a její aplikace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

17. Posloupnosti a řady funkcí

Komplexní analýza. Holomorfní funkce. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Definice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Limita a spojitost funkce

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Úvodní informace. 17. února 2018

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

2. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

11. Číselné a mocninné řady

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

INTEGRÁLY S PARAMETREM

19 Hilbertovy prostory

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

LEKCE10-RAD Otázky

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Integrální transformace T. Kozubek, M. Lampart

Dnešní látka: Literatura: Kapitoly 3 a 4 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Lineární algebra : Metrická geometrie

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Teorie. Hinty. kunck6am

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Teorie měření a regulace

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

1 Topologie roviny a prostoru

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

10 Funkce více proměnných

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Posloupnosti a řady funkcí. študenti MFF 15. augusta 2008

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Matematika 1 pro PEF PaE

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

OBECNOSTI KONVERGENCE V R N

Teorie. Hinty. kunck6am

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Definice derivace v bodě

Greenova funkce pro dvoubodové okrajové úlohy pro obyčejné diferenciální rovnice

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Matematika 5 FSV UK, ZS Miroslav Zelený

Matematika I (KMI/PMATE)

(5) Primitivní funkce

9. přednáška 26. listopadu f(a)h < 0 a pro h (0, δ) máme f(a 1 + h, a 2,..., a m ) f(a) > 1 2 x 1

Bakalářská matematika I

Funkce. Limita a spojitost

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Kapitola 7: Integrál.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Přednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

FOURIEROVA TRANSFORMACE

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Derivace funkce Otázky

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

Věta o sedlovém bodu a Fredholmova alternativa

1 Posloupnosti a řady.

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

2. přednáška 8. října 2007

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

9. Vícerozměrná integrace

Limita a spojitost LDF MENDELU

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

FOURIEROVA TRANSFORMACE FOURIEROVA VĚTA

Limita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39

Matematická analýza pro informatiky I. Spojitost funkce

IX. Vyšetřování průběhu funkce

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Derivace a monotónnost funkce

1 Množiny, výroky a číselné obory

Co jsme udělali: Au = f, u D(A)

Užití nekonečných řad při řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Michal Ostřanský

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Matematika (KMI/PMATE)

9. Vícerozměrná integrace

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Občas se používá značení f x (x 0, y 0 ), resp. f y (x 0, y 0 ). Parciální derivace f. rovnoběžného s osou y a z:

0.1 Úvod do lineární algebry

0.1 Úvod do lineární algebry

Transkript:

Komplexní analýza Fourierovy řady Martin Bohata Katedra matematiky FEL ČVU v Praze bohata@math.feld.cvut.cz Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 1 / 20

Úvod Často se setkáváme s periodickými funkcemi: kmity struny, průběh elektrického napětí, srdeční činnost (elektrokardiogram),... Mnoho periodických funkcí můžeme psát jako lineární kombinaci komplexních exponenciál. Například graf odpovídá funkci f(t) = 1 2 cos(πt) + 2 9 cos(3πt) 2 7 sin(πt) 2 5 sin(3πt) = αe 3iπt + βe iπt + γe iπt + δe 3iπt, kde β = γ = 1 4 i 7 a α = δ = 1 9 i 5. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 2 / 20

Úvod Ne všechny periodické funkce však lze vyjádřit jako lineární kombinace komplexních exponenciál. Pokud by tak šla vyjádřit například funkce f(t) = sin t, pak by musela být všude diferencovatelná, což není. Avšak f(t) lze vyjádřit pomocí (nekonečné) řady obsahující násobky komplexních exponenciál. Navíc koeficienty u jednotlivých exponenciál jsou dány jistým integrálním vzorcem, ve kterém vystupuje funkce f. akové řady nazýváme Fourierovými řadami. Počátky Fourierových řad (18. století a začátek 19. století): problémy vedení tepla a vlnění. Aplikace: diferenciální rovnice, fyzika, teorie signálů, komprese dat,... Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 3 / 20

rigonometrické řady Definice Necht > 0 a c n C pro každé n Z. Řada n= c n e 2πint se nazývá trigonometrická řada. Řekneme, že trigonometrická řada konverguje v bodě t R, jestliže lim n n k= n c k e 2πikt existuje konečná. ato limita (pokud je konečná) se nazývá součtem trigonometrické řady v bodě t. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 4 / 20

rigonometrické řady Částečné součty n k= n c k e 2πikt trigonometrické řady se nazývají trigonometrické polynomy. Konverguje-li trigonometrická řada v nějakém bodě t, pak také konverguje v každém bodě t + l, kde l Z. Konverguje-li trigonometrická řada n= c n e 2πint v nějakém bodě, pak její součet je periodická funkce s periodou. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 5 / 20

Periodické rozšíření Definice Necht a R, > 0 a f : [a, a + ] C. Periodickým rozšířením funkce f budeme rozumět funkci g : R C splňující g(t) = f(t) pro každé t [a, a + ) a g(t + ) = g(t) pro každé t R. Periodické rozšíření je periodická funkce s periodou. Každá periodická funkce f : R C je periodickým rozšířením nějaké vhodné funkce g. V dalším proto budeme zkoumat funkce f : [a, a + ] C místo funkcí periodických. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 6 / 20

Periodické rozšíření Příklad Periodické rozšíření funkce f(t) = { 0 pro t [ 1, 0) 1 pro t [0, 1] je g(t) = { 0 pro t k Z [2k 1, 2k) 1 pro t k Z [2k, 2k + 1). Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 7 / 20

Ortogonalita Necht < a < b < +. Značení: { L 1 ([a, b]) = f : [a, b] C b }. a { f(t) dt < L 2 ([a, b]) = f : [a, b] C } b a f(t) 2 dt <. vrzení Platí L 2 ([a, b]) L 1 ([a, b]). Na L 2 ([a, b]) je dán skalární součin předpisem f, g = b a f(t)g(t) dt. Necht m, n Z, a R a > 0. Potom v L 2 ([a, a + ]) platí { e 2πimt, e 2πint pro m = n, = 0 pro m n. Důkaz: Viz přednáška. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 8 / 20

Ortogonalita Předpokládejme, že a R, > 0, f L 2 ([a, a + ]) a f(t) = n= c n e 2πint. Jak najít koeficienty c n? Využitím ortogonality dostaneme c n = 1 a+ a f(t)e 2πint dt. Je-li funkce f z L 1 ([a, a + ]), pak výše uvedený integrál f(t)e 2πint dt je konečný. o nás vede k následující definici. a+ a Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 9 / 20

Definice Fourierovy řady Definice Necht a R, > 0 a f L 1 ([a, a + ]). Řada kde c n = 1 n= a+ a c n e 2πint, f(t)e 2πint se nazývá (komplexní) Fourierova řada funkce f a koeficienty c n se nazývají (komplexní) Fourierovy koeficienty funkce f. dt, Konverguje-li Fourierova řada funkce f v bodě t R, označíme její součet symbolem F f (t). Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 10 / 20

Reálný tvar Fourierovy řady Reálná Fourierova řada funkce f L 1 ([a, a + ]): a 0 2 + ( ) ( ) 2πnt 2πnt a n cos + b n sin, kde a n = 2 b n = 2 a+ a a+ a n=1 ( ) 2πnt f(t) cos dt = c n + c n pro každé n N 0 ; ( ) 2πnt f(t) sin dt = i(c n c n ) pro každé n N. Nabývá-li f pouze reálných hodnot, pak V tomto případě je tak c n = c n. a n = 2Re c n pro každé n N 0 ; b n = 2Im c n pro každé n N. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 11 / 20

Jednoduchý příklad Příklad Uvažme funkci f(t) = { 0 pro t [ 1, 0), 1 pro t [0, 1]. Zřejmě f L 2 ([ 1, 1]). Komplexní Fourierova řada funkce f je 1 2 + n Z\{0} 1 ( 1) n e iπnt = 1 2πin 2 + Reálná Fourierova řada funkce f je 1 2 + n=1 1 ( 1) n sin (πnt) = 1 πn 2 + n= n=0 1 iπ(2n + 1) eiπ(2n+1)t, 2 sin (π(2n + 1)t). π(2n + 1) Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 12 / 20

Jednoduchý příklad částečné součty Příklad (Pokračování) Označme S n = n k= n c ne 2πint. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 13 / 20

Jednoduchý příklad Gibbsův jev Příklad (Pokračování) Velikost překmitů částečných součtů S n bĺızko bodů, ve kterých není f spojitá, se nezmenšuje s rostoucím n. omuto jevu se říká Gibbsův jev. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 14 / 20

Bodová konvergence Definice Řekneme, že funkce f : D R C je po částech spojitá na [a, b], jestliže existuje konečně mnoho bodů t 0,..., t n [a, b] tak, že 1 a = t 0 < t 1 < < t n = b; 2 pro každé k {1,..., n} je f spojitá na (t k 1, t k ); 3 f(t k +) = lim f(t) je konečná pro každé k {0,..., n 1}; t t k + 4 f(t k ) = lim f(t) je konečná pro každé k {1,..., n}. t t k Podle uvedené definice nemusí být po částech spojitá funkce definována v bodech t 0,..., t n. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 15 / 20

Bodová konvergence Věta (Dirichletova věta) Necht a R, > 0 a f : [a, a + ] C. Předpokládejme, že f a f jsou po částech spojité funkce na [a, a + ]. Pak (komplexní i reálná) Fourierova řada funkce f konverguje v každém bodě intervalu [a, a + ] a její součet je 1 F f (t) = 1 2 [f(t+) + f(t )] pro každé t (a, a + ); 2 F f (a) = F f (a + ) = 1 2 [f(a+) + f((a + ) )]. Důkaz: Vynecháváme. Jsou-li splněny předpoklady Dirichletovy věty, f je spojitá na [a, a + ] a f(a) = f(a + ), pak f(t) = F f (t) pro každé t [a, a + ]. V tomto případě je tak F f (t) periodickým rozšířením funkce f(t). Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 16 / 20

Příklady Příklad Již víme, že komplexní Fourierova řada funkce { 0 pro t [ 1, 0) f(t) = 1 pro t [0, 1]. je 1 2 + n Z\{0} 1 ( 1) n e iπnt. 2πin Podle Dirichletovy věty konverguje tato řada pro každé t [ 1, 1] (a tedy pro každé t R) a platí, že 0 pro každé t ( 1, 0), F f (t) = 1 pro každé t (0, 1), 1 2 pro každé t { 1, 0, 1}. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 17 / 20

Příklady Příklad Je dána funkce f(t) = sin t, Komplexní Fourierova řada této funkce je n= Reálná Fourierova řada této funkce je t [0, π]. 2 π(1 4n 2 ) e2int. 2 π + 4 π(1 4n 2 cos (2nt). ) n=1 Z Dirichletovy věty plyne, že F f (t) = sin t pro každé t R. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 18 / 20

Příklady Příklad (Pokračování) Označme S n = n k= n c ne 2πint. Z Dirichletovy věty plyne, že F f (t) = sin t pro každé t R. Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 19 / 20

Parsevalova rovnost Věta (Parsevalova rovnost) Necht a R, > 0 a f L 2 ([a, a + ]). Jestliže c n C jsou komplexní Fourierovy koeficienty funkce f, pak n= c n 2 = 1 a+ a f(t) 2 dt Důkaz: Vynecháváme. Pro reálné Fourierovy koeficienty a n a b n funkce f L 2 ([a, a + ]) má Parsevalova rovnost tvar a 0 2 + ( a n 2 + b n 2 ) = 2 2 n=1 a+ a f(t) 2 dt Martin Bohata Komplexní analýza Fourierovy řady 20 / 20