Tenzor malé deformace

Podobné dokumenty
U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny dvě pevné desky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.

Pružnost a plasticita II

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

Metoda konečných prvků. Robert Zemčík

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Nejdříve opis pro naladění čtenáře a uvedení do mého problému, ten, který budu za chvíli chtít diskutovat.

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

6 Řešení soustav lineárních rovnic rozšiřující opakování

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Analytická geometrie v rovině

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

Rovinná a prostorová napjatost

Galileova transformace

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

6.1 Shrnutí základních poznatků

Vzorová řešení čtvrté série úloh

SMR 1. Pavel Padevět

Studentská tvůrčí a odborná činnost STOČ 2013

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení

Pružnost a plasticita II

Nadměrné daňové břemeno

ÚSTAV MECHANIKY A MATERIÁLŮ FD ČVUT. DOC. ING. MICHAL MICKA, CSc. PŘEDNÁŠKA 4

ALGORITMUS SILOVÉ METODY

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Základy teorie matic

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Zadání příkladů. Zadání:

Dynamický výpočet vačkového hřídele Frotoru

Normalizace fyzikálních veličin pro číslicové zpracování

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

Měření tvaru ploch. Postup :

SMR 2. Pavel Padevět

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

m n. Matice typu m n má

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ

Fotogrammetrie. Rekonstrukce svislého snímku

matematika vás má it naupravidl

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Skalární matice. Jednotková matice. Matice také mohou být různě symetrické. Nejčastěji se však uplatní symetrie podle diagonály:

II. kolo kategorie Z5

POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x = 0

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Předpokládáme vlny, které jsou časově nestabilní z hlediska fáze. Jako model zvolíme vlnu kdy se fáze mění skokem, ale je konstantní během doby

SMR 2. Pavel Padevět

Předmět studia klasické fyziky

Téma 7, modely podloží

Hlavní body - magnetismus

= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1

Přibližné řešení algebraických rovnic

Západočeská univerzita v Plzni. Technologický postup volně kovaného výkovku. Návody na cvičení. Benešová S. - Bernášek V. - Bulín P.

Sedlová plocha (hyperbolický paraboloid)

Digitální učební materiál

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Popis polohy tělesa. Robotika. Vladimír Smutný. Centrum strojového vnímání. České vysoké učení technické v Praze

Téma 1 Deformace staticky určitých prutových konstrukcí

Matematické metody v kartografii

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

1.1 Steinerovy věty. lineární momenty a momenty kvadratické. Zajímat nás budou nyní osové kvadratické. v ohybu. Jejich definice je


Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

1.1 Numerické integrování

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

Digitální učební materiál

x + F F x F (x, f(x)).

Kmity vynucené

Přednáška 6: Lineární, polynomiální a nelineární regrese

Pružnost a plasticita II

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

Obr. DI-1. K principu reverzibility (obrácení chodu paprsků).

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Rovinné nosníkové soustavy II h=3

Rovinný svazek sil. Lze odvodit z obecného prostorového svazku sil vyloučením jedné dimenze. =F i. =F ix. F 2x. e 2. = F 1x. F ix. n Fi sin i.

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Pružnost a plasticita II

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Pružnost a plasticita II

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Pozorování obvykle kvalitativní charakter, popis stavu, popis změn, dlouhodobá zkušenost např. popis duhy, střídání dne a noci, koloběh vody.

Vlastnosti posloupností

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

6.2.1 Zobrazení komplexních čísel v Gaussově rovině

Transkript:

Moerní technologe ve stuu plkovné fk CZ..7/../7.8 Tenor mlé eformce stuní opor k přenášce SLO/EXTM

Anlý stvu eformce těles e ž po řu esetletí enou nečetněších úloh mechnk. Účelem tohoto krátkého stuního tetu e vést nenutněší áklní pom oboru mechnk kontnu které tvoří vbu me eformcí přemětu optckým epermentálním metom užívným v epermentální mechnce.

Stv eformovného těles bueme koumt be ohleu n příčn které eformc vvoláví n fkální ákon pole nchž probíhá. Změříme se poue n určení čstě geometrckého vthu me velčnm které chrkteruí vlstní eformc ervcem velčn popsuících celkové posunutí těles. V tomto celkovém posunutí e hrnut: vlstní eformce těles lneární trnslce přemětu ko tuhého těles rotce přemětu ko tuhého těles. Vlstní eformce e měn váemné poloh enotlvých hmotných boů tvořících toto těleso s tím souvseící tvrové měn těles. Lneární trnslce přemětu ko tuhého těles e posunutí př němž se celé těleso posouvá ko celek. Rotce přemětu ko tuhého celku e posunutí př kterém se celé těleso otáčí ko celek. V nšch úvhách se omeíme poue n tv. mlé eformce veeme tenor mlé eformce. Násleuící ovoení proveeme pole M. Brčk [ ]. Př této příležtost e nutno konsttovt že tento přístup k tenoru eformce e klscký. Zímvý moerní přístup k popsu teore mlé eformce pomocí krtéských tenorů může nbínout npříkl práce M. Okrouhlík [3]. Měme v blíké bo P Q n neeformovném tělese obr.. Poloh bou P těles v neeformovném stvu e vhleem k počátku soustv souřnc án polohovým vektorem ehož složk sou pro 3. Poobně poloh bou Q vhleem k počátku e určen polohovým vektorem ehož složk sou. Nní těleso vstvíme působení eformce. Jeím vlvem bo P přee o bou P bo Q o bou Q. Poloh bou P e án polohovým vektorem o složkách pro 3 poloh bou Q e án polohovým vektorem o složkách. Působením vněších sl se te bo P posunul o bou P toto posunutí bueme chrkterovt vektorem posunutí který má složk pro 3. Me souřncem boů P P pk pltí váemný vth pro 3. Pro nše úvh ále přepokláeme že funkce sou spoté mí prcální ervce všech potřebných řáů. Stuem eformovného stvu těles be ohleu n příčn které eformc vvoláví se bývá geometre konečných eformcí. 3

4 Obr. : K váření tenoru mlé eformce. Jk blo řečeno výše omeíme se poue n mlé eformce tkže složk vektoru posunutí spolu s ech ervcem sou velm mlé ve srovnání s číslem. Z rovnce s váříme ferencál přčemž v Tlorově rovo funkce můžeme nebt člen všších řáů. Vužeme-l entt δ 3 ke δ e Kroneckerovo elt potom le psát δ. 4 Souřnce bou Q sou proto sečteme-l rovnce 4 ískáme pro ně vth. 5 Ze vthu 5 e řemé že půvoní souřnce bou Q se náslekem eformce neměnl poue o složku vektoru posunutí le o výr

. 6 Protože posunutí neávsí n poloe bou Q vhleem k bou P e společné všem boům uvžovného okolí bou P popsue nám trnslc těles ko tuhého celku. Výr 6 všk ž n poloe bou Q P t. n ávsí te chrkterue bývící ěe - rotc těles ko tuhého celku eho vlstní eformc. Zbýveme se ále tímto výrem porobně. Pomocí rovnce 4 le výr 6 vářt ko δ. 7 Z tohoto vthu plne že výr 6 vlstně přestvue přírůstk složek půvoního vektoru které ončíme δ. Tto přírůstk v sobě musí hrnovt k vlstní eformc tk rotc těles. Nní prostuueme kžý příp oěleně. Pro příp rotce pltí že válenost vou lbovolných boů ůstáví konstntní. Otu plne že přírůstk δ sou sce růné o nul le kvrát élk půvoního vektoru se nemění. Te vrce tohoto kvrátu e rovn nule pltí δ δ δ. 8 Ončíme-l v rovnc 7 výr / ko potom pro přírůstek složek vektoru působený rotcí ostneme relc δ. 9 Dosíme-l tento vth o rovnce 8 obržíme po úprvě. Výr n levé strně rovnce ále roepíšeme o enotlvých složek. Te 33 3 33 3 33 3. 5

Rovnce musí být splněn pro kžý bo nfntemálního okolí uvžovného bou P toho plne že sou lbovolné nenulové nfntemální velčn. Proto koefcent u 3 musí být rovn nule rovnce e tuíž splněn entck. Pk pltí 33 3 3 3 3 nebol obecně pro 3. b Z rovnc 7 9 ž le učnt ávěr že výr přestvue ntsmetrcký tenor vřue rotc uvžovného blíkého okolí bou P ko tuhého celku. Jelkož ntsmetrcký tenor e určen v troroměrném prostoru třem neávslým složkm můžeme tenor vářt ve tvru tv. álního vektoru o složkách 3 které váíme ko. 3 3 3 3 Z ůvou ntsmetrčnost roložíme výr / n část smetrckou ntsmetrckou tím o sebe rolšíme příspěvek vlstní eformce příspěvek rotce přemětu. Tuíž. 4 Smetrcká část uává vlstní eformc nčíme. 5 Antsmetrcká část uává rotc elementu těles ko tuhého celku nčíme. 6 6

7 Zveeme-l nkonec ončení rovnc 5 6 o rovnce 7 le přírůstk složek vektoru vářt pomocí superpoce přírůstků působených vlstní eformcí rotcí elementu těles δ. 7 V ávěru shrneme ovoené výslek pokusíme se e npst v přehleném tvru. Z tímto účelem proveeme násleuící úvhu. Souřnce bou P sme v soulu s obr. ončl ko souřnce bou Q ko. Ončme nní souřnce bou Q pomocí. Pk ostneme. 8 Rovnc 7 le proto přepst o tvru δ. 9 Otu úprvou obržíme přehlený vth pro přírůstek souřnc bou Q δ δ. První člen n prvé strně rovnce vřue trnslc těles te prlelní posunutí společně s boem P k se válenost enotlvých boů nemění. Druhý člen vřue vlstní eformc kontnu př níž se mění válenost boů kontnu. Třetí člen přestvue rotc těles ko tuhého celku př níž se válenost boů nemění. Poku bchom se npříkl omel n měření eformce elementu ploch povrchu koumného přemětu v rovně voleného krtéského souřného sstému můžeme n ávěr tetu eště uvést v souhrnném ápsu všechn složk tenoru mlé eformce opovíící této rovně. S okem n 3 5 6 le pro trnslční rotční eformční složk tenoru mlé eformce vhleem k počátku krtéského souřného sstému psát [ ]

ke složk repreentuí trnslce ve směru souřných os složk repreentuí rotce kolem os ále složk respektve přestvue poměrné proloužení ve směru souřné os respektve konečně složk přestvue smk. 8

Senm použté oporučené ltertur: [] BRDIČKA M. Mechnk kontnu. Prh: NČSAV 959. [] BRDIČKA M. SAMEK L. SOPKO B. Mechnk kontnu. Prh: Acem. [3] OKROUHLÍK M. etor Implementton of Nonlner Contnuum Mechncs n Fnte Element Coes. Prgue: Insttute of Thermomechncs Acem of Scences of the Cech Republc 995. 9