Nejdříve opis pro naladění čtenáře a uvedení do mého problému, ten, který budu za chvíli chtít diskutovat.

Podobné dokumenty
je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

4. cvičení z Matematiky 2

Vbodě ajsmevčase t=0ahodnoty fsevtéchvíliměnírychlostí. [(h 2 +k 2 )t 2 +(2h+4k)t+5]

Definice limit I

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

( a) Okolí bodu

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Diferenciální počet. Spojitost funkce

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

8. cvičení z Matematiky 2

x + F F x F (x, f(x)).

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Pružnost a plasticita II

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

Digitální učební materiál

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Funkce více proměnných: 4. Integrál Začneme sice formálně nesprávnou, přesto výstižnou představou určitého integrálu pro funkci jedné proměnné.

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

Přednáška 9: Limita a spojitost

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

Středová rovnice hyperboly

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Relativiatická fyzika a astrofyzika I. Geometrie

Větu o spojitosti a jejich užití

13. Exponenciální a logaritmická funkce

Analytická geometrie v rovině

I. termodynamický zákon

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

13. Soustava lineárních rovnic a matice

Výpočet obsahu rovinného obrazce

vás seznámí s učivem, které v dané kapitole poznáte a které byste po jejím prostudování měli umět.

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

8. Elementární funkce

Galileova transformace

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Logaritmické rovnice I

Matematika II: Testy

Logaritmus. Předpoklady: 2909

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

11. cvičení z Matematické analýzy 2

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

1.3.8 Množiny - shrnutí

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE

Vzorová řešení čtvrté série úloh

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

II. kolo kategorie Z5

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Logaritmická funkce teorie

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

Ohýbaný nosník - napětí

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

Riemannův určitý integrál.

Obsah rovinného obrazce

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Transkript:

Problém Nvrátil ( tím, že neumí mtemtiku ) jsou : Nejdříve opis pro nldění čtenáře uvedení do mého problému, ten, který budu chvíli chtít diskutovt. Větu o áměnnosti smíšených derivcí le obdobných předpokldů plikovt tké n derivce všších řádů. Jsou-li totiž všechn prciální derivce r-tého řádu v bodě A spojité, potom jsou si rovn všechn prciální derivce r-tého řádu, které se liší poue v pořdí derivování. Ted npř. pro funkci dvou proměnných pltí kde r = m + n. Derivce složených funkcí Mějme funkci = h(u1,u,...,un), kde ui = fi(1,,...,n) pro i = 1,,...,n. Nechť funkce fi jsou v bodě A = [0,1,...,n] diferencovtelné funkce h je diferencovtelná v odpovídjícím bodě V = [v1,v1,...,vn] = [f1(1,,...,n),f(1,,...,n),...,fn(1,,...,n)]. Z těchto podmínek je tké složená funkce h(f1(1,,...,n),f(1,,...,n),...,fn(1,,...,n)) diferencovtelná v bodě [1,,...,n], přičemž pro i = 1,,...,n. Při výpočtu derivcí všších řádů je nutné ohlednit ávislost derivcí n k. Speciálním přípdem složené funkce je = h(,,u), kde u = g(,). Pro prciální derivce pk dostáváme Mtemtický popis

Definice Lplceov operátoru psná pomocí operátoru nbl, resp. pomocí operátorů divergence grdientu, má tvr. Ačkoliv je tto definice neávislá n soustvě souřdnic, prvidl se pisuje speciálně v krtéských souřdnicích jko v n-roměrném prostoru, nebo speciálně v prostoru trojroměrném. Důležitým speciálním přípdem Lplceov operátoru je jeho vjádření v Minkowského čtřroměrném prostoru, které se čsto používá v teorii reltivit při popisu dějů v čsoprostoru. Toto vjádření se nývá d'alembertův operátor, nčí se smbolem má hodnotu Nní mám v úmslu se nějk poprt ( mtemtick ) s postvením rovnic pro čsoprostor 3+3D, tj. obecně pro n-roměrný čsoprostor, což neumím ( tkže se nepoperu ) ; proto tu nvádím jen duch mé mtemtické vie do očí odborník, b tušil mé úmsl. Tkže pokus do té mtemtik v duchu čsoprostoru o třech dimeních délkových tří čsových 3X +3T, nebo vícedimenionálního, čili derivce všších řádů do -délk i t-čs. kde r = m + n. 6 6 6,,, f t f t f t 3 3 1 3 1 3. i ti t 1 ti j 1 t t3 což b mohlo být pokládáno smíšenou ( třetí ) derivci dvou proměnných tj. -délk t-čsu. Ano? Co vlstně sleduji. Nejdříve : Pohbové rovnice. T mjí tvr ( s kosmologickou konstntou = 0 ) :

) dr R. c 8. G. R 3 b) d R dr c 8. G. p.. R R R c jk je tu vidět, je tu neinerciální stv, tj. druhá derivce (v inerciální? soustvě ). Konkrétně rchlení. Tento úmsl svůj chci vpsovt do čsoprostoru 3+3D? nevím jk. Pohb rovnoměrný i nerovnoměrný se děje poue po jedné trjektorii, ( obecně křivé ), kterou le spustit v soustvě souřdné do tří složek, do tří os tj. do tří dimení veličin délk 1 ; ; 3 t1 ; t ; t3, které jsou v jedné soustvě. pohb rovnoměrný i rchlený se dá spouštět ( ted provádět derivce ) do tří průměten které jsou metrikou 3+3D kde n ose je + = t ( možná bch to měl pst + t )? Dál :. nejenže bch chtěl npst pohbové ( bodu hmotného ) rovnice do metrik 3+3D, le tké vrobit vlnoblíček v 3+3D sstému respektive e sstému n-dimení obou veličin. Dobře, vím, že : dr u ;. Rchlost pro stnovení rchlení trnsformcí rchlení

du du ; ; du Derivce rchlosti podle univerálního temp t, které se ncháí ve všech třech dimeních čsu jko jednotné tempo odvíjení čsu do tří složek prostoru,,. Ovšem derivce rchlosti podle složek veličin čs ( t1=t ; t=t ; t3=t ) s růnými temp odvíjení čsu t v jeho čsových složkách ( t ; t ; t ) du d pro bude řešení podle složek čsu : du d du d du d ; ;... du d ;. du d ;. du d ;. du d ;. du du d. d. V mtici vpdnou 3 shodné přípd možná vpdnou dlší, kdž. (?) du d pro bude :..obdobně du d pro bude :..tké obdobně le jk dál? K vlnoblíčkování dvou proměnných t v n-roměrném čsoprostoru bch se chtěl mtemtick dostt nějk do těchto poloh čili mé neodborné nánk : dokumentu-listu níže, který jsem si odněkud opsl.

jsem si tu níže připrvil prciální derivce poprosil bch dobré lidi, dobré mtemtik k ověření o dopsání otníků podle prvidel mtemtik ( le i podle mého přání to do prosté smbolik se má k t >tk tk< ) pomůže mi s tím někdo? u 1 1. t t ; u 1 1. t t ; u 1. t t t t ; u t t ; u t t u u u u u u u u. d? ;. d? ;.. d? t ;.. d? t t ;.. d? t. t nejen o dopsání otníků. Pokud už někdo pochopil o co mi jde, tk bch ho požádl ( úpltu ) o)spolupráci o pomoc vrobit mtemtické rovnice pro vlnoblíčkování čsoprostoru 3+3D Níže je opis nějkých mých strších pokusů :

. Mtemtik dále říká ( já tm provedu své pokus vsuvkmi ) Derivce složených funkcí td neroumím jk to udělt pro 3X + 3T Mějme funkci = h(u1,u,...,un), kde ui = fi(1,,...,n) pro i = 1,,...,n. Nechť funkce fi jsou v bodě A = [0,1,...,n] diferencovtelné funkce h je diferencovtelná v odpovídjícím bodě V = [v1,v1,...,vn] = [f1(1,,...,n),f(1,,...,n),...,fn(1,,...,n)]. Z těchto podmínek je tké složená funkce h(f1(1,,...,n),f(1,,...,n),...,fn(1,,...,n)) diferencovtelná v bodě [1,,...,n], přičemž pro i = 1,,...,n. Při výpočtu derivcí všších řádů je nutné ohlednit ávislost derivcí n k. Speciálním přípdem složené funkce je = h(,,u), kde u = g(,). Pro prciální derivce pk dostáváme Mtemtický popis

Definice Lplceov operátoru psná pomocí operátoru nbl, resp. pomocí operátorů divergence grdientu, má tvr. Ačkoliv je tto definice neávislá n soustvě souřdnic, prvidl se pisuje speciálně v krtéských souřdnicích jko n ; i1 i t n i1 t i v n-roměrném prostoru, nebo speciálně měním to proto, že chci tři dimene od veličin délk 1 3 ( jejich os krtéských souřdnic ) mít stále ončené jko délkové odlišit je tím od tří dimení veličin čs t ( rovněž jejich os v sstému / stlu krtéských souřdnic ) t t t t 1 3 v prostoru trojroměrném. Důležitým speciálním přípdem Lplceov operátoru je jeho vjádření v Minkowského čtřroměrném prostoru, které se čsto používá v teorii reltivit při popisu dějů v čsoprostoru. Toto vjádření se nývá d'alembertův operátor, nčí se smbolem hodnotu má protože tento Lplceův operátor vjdřuje poue čsoprostor o dimeních 3X + 1T ( tři délkové jedn čsová ), tk já to chci uprvit n 3X + 3T 1 1 1 W... 4 1 3 c t 1. k. w t 4. k. w t 3 je to dobře? *********************************************************************************. Tk to je ten můj problém že neumím mtemtiku tím pádem nevím jk bch s d ě l i l posluchči tendence mých snh úmslu postvit mtemtiku pro n-roměrný čsoprostor o stejném počtu dimení obou veličin postvit rovnice pro vlnoblíčkování. JN, 03.01.007 + 10.01.007. Ponámk :

Zsll: čt, 14. prosinec 006, 11:38 Předmět: Vojt Hál npsl: Tkže "1+1=" se nedá dokát. Dá se dokát, že "jedn hrušk jedn hrušk jsou dvě hrušk", to jistě. Jk jsem si to s odstupem po sobě přečetl, nápdně mi to připomnělo rovnici s operátor jko je třeb Schrödingerov rovnice. Obě strn jsou tm prv násobené td jsou jkob obě strn násobené hruškou. :-) Tkže číslo, to je vlstně tkový bstrktní operátor, který v podsttě nemá smsl sám o sobě, le teprve kdž řekneme, čeho je tolik. Stejně jko operátor nbl npříkld:. Smo o sobě je to jen smbol, operátor. Teprve kdž ho prv vnásobíme nějkou funkcí (necháme ho působit), dostneme něco smsluplného. Což smořejmě nic nemění n tom, že můžeme dělt mtemtické prostocvik i se smotnými operátor (počítáme spektrum, komutátor pod.) stejně jko můžeme počítt se smotnými čísl jistit tk něco jímvého o skutečné situci, kterou t operátor/čísl popisují. A to dole n obráku je předstv vlnoblíčkování přímo smotného čsoprostoru, smotných dimení i délkových i čsových to n Plnckových velikostních škálách ( vrábí se tím elementární částice jejich spojováním tom td. ), protože ve velkostruktuře vesmíru se křivení čsoprostoru tkto neděje možná ni nemůže dít protože velkostruktur čsoprosotru je už klon, klon grvitčního křivení pro těles v posloupnosti křivení čsoprostoru tj. stvů pk jsou pole s jiným tvrem křivení přecháí tk velkoškálové křivení mkrovesmíru do minivesmíru s čsoprostorovou pěnou (hustě frktální křivení ), niž se odděluje posloupnost přesných vlnoblíčků tj. klonů stvu křivení toho dného vlnoblíčku to už je stv hmotový, vedoucí k nesmírným složitostem křivených dimení délek i čsů ž k DNA. dál ž k Bohu ( úúúplně jinému Bohu, než si ho lidé vbájili )