Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Podobné dokumenty
Výpočet obsahu rovinného obrazce

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Digitální učební materiál

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

II. 5. Aplikace integrálního počtu

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Obsah rovinného obrazce

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

26. listopadu a 10.prosince 2016

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

14 Kuželosečky v základní poloze

Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.

x + F F x F (x, f(x)).

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Středová rovnice hyperboly

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Hledání hyperbol

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

Hyperbola a přímka

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

8. Elementární funkce

Matematika II: Testy

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

Obsah na dnes Derivácia funkcie

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Správné řešení písemné zkoušky z matematiky- varianta A Přijímací řízení do NMgr. studia učitelských oborů 2010

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Matematické metody v kartografii

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

f(x)dx, kde a < b < c

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

7.5.8 Středová rovnice elipsy

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Masarykova univerzita

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Větu o spojitosti a jejich užití

6. Určitý integrál a jeho výpočet, aplikace

Funkce jedné proměnné

URČITÝ INTEGRÁL. Motivace:

Logaritmická funkce teorie

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

1 Úvod. 2 Teorie. verze 1.0

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

Obsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

3. Kvadratické rovnice

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

8.6. Aplikace určitého integrálu ve fyzice Index

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

Trigonometrie - Sinová a kosinová věta

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Neřešené příklady z analýzy funkcí více proměnných

Funkce základní pojmy a vlastnosti

4. cvičení z Matematiky 2

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

Funkce základní pojmy a vlastnosti

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Transkript:

Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je spojitá n intervlu orzce, ohrničeného grfem funkce f (), osou přímkmi pomocí vzorce S f ( ) d, pro, pltí f ( ) Osh, se vpočítá Příkld: Určete osh orzce ohrničeného křivkmi +,,, Řešení: Nkreslíme náčrtek Rovinný útvr je ohrničený grfem kvdrtické funkce, ted prolou, osou dvěm přímkmi rovnoěžnými s osou Jeho osh se vpočítá jko určitý integrál funkce + pomocí vzorce S 8 ( + ) d + + 6 [ j ] f ( ) d Nechť funkce f () spojitá n intervlu, je zde záporná, neo mění v tomto intervlu znménko Osh příslušného orzce se vpočítá pomocí vzorce S f ( ) d

Při výpočtu určíme průsečík funkce f () s osou stnovíme intervl, ve kterých pltí f ( ) >, ve kterých je f ( ) < N kždém z těchto intervlů pk počítáme určitý integrál, přičemž v intervlech, ve kterých je funkce záporná, změníme znménko funkce f () Npř pro olst n orázku je S f ( ) d f ( ) d f ( ) d + f ( ) d c d c d Příkld: Vpočítejte osh orzce ohrničeného křivkmi sin,,, Řešení: Goniometrická funkce sin je n intervlu, spojitá v odě přechází z kldných do záporných hodnot Osh dného orzce vpočítáme podle vzorce : S sin d [ cos ] [ ] Poznámk: sin d sind cos ( + cos) cos ( cos + cos ) + + + 4 [ j ] ) Protože část útvru nd osou je stejně velká jko část pod osou, lo možné osh celého útvru počítt jko S sind ) Rozlišujme výpočet oshu orzce výpočet určitého integrálu Při výpočtu určitého integrálu sin d chom postupovli tkto : [ cos] ( cos ) ( cos) + sin d

Je-li ploch ohrničen dvěm křivkmi Osh rovinné olsti ohrničené funkcemi f () g (), spojitými n intervlu,, pro které n tomto intervlu pltí g( ) f ( ), dále přímkmi,, se vpočítá pomocí vzorce S [ f ) g( ) ] ( d Příkld: Vpočtěte osh orzce ohrničeného křivkmi e, e, Řešení : Nkreslíme zdné funkce získáme olst, jejíž osh máme určit Dolní mez příslušného integrálu ude tvořit první souřdnice průsečíku grfů funkcí Grf funkcí [,] e e e e se protínjí v odě, dolní mezí integrálu ude ted hodnot Horní mez je hodnot Protože grf funkce e leží nd grfem funkce e, osh ploch vpočítáme podle vzorce [ e ] [ e ] e + [ j ] S ( e e ) d e Počítáme-li osh ploch ohrničené dvěm křivkmi, jejíž část leží pod osou, použijeme stejný vzorec S [ f ( ) g( ) ] d

V přípdě, že nejsou eplicitně dán meze integrálu, le pouze křivk, které plochu ohrničují, vpočítjí se meze jko -ové souřdnice jejich průsečíků Poznámk: Pozor! Hledáme průsečík grfů funkcí, ted je-li křivk dná implicitně, je nutné nejdříve z předpisu vjádřit eplicitně funkci Příkld: Vpočítejte osh orzce ohrničeného křivkmi + +, + Řešení : Druhá křivk je zdná implicitně, uprvíme si předpis n tvr + Nkreslíme zdné funkce získáme plochu, jejíž osh máme určit Meze příslušného určitého integrálu jsou -ové souřdnice průsečíků oou křivek Získáme je vřešením rovnice + + + Ted + ( + )( ), Osh ploch je potom S ( + ) ( + + ) d ( + ) d + + [ j ] ( ) ( ) 8 4 + + + 4 4,5

Ojem rotčního těles Ojem těles, které vznikne rotcí ploch, ohrničené grfem nezáporné funkce f (), spojité n intervlu,, osou přímkmi, kolem os, se vpočítá pomocí vzorce V [ f ( ) ] d Ojem těles, které vznikne otáčením ploch ohrničené dvěm funkcemi kolem os, počítáme pomocí vzorce [ f ( ) ] [ g( ) ] d V Použijeme-li pro názornost následující orázek, je to vlstně V V V, kde V je ojem těles, které vznikne otáčením přímk, kolem os V je ojem těles, které vznikne otáčením prol Příkld: Vpočítejte ojem rotčního těles, které vznikne rotcí ploch ohrničené křivkmi,,, kolem os Řešení : Těleso vznikne rotcí ploch, znázorněné n orázku Ploch je shor ohrničená dvěm křivkmi, jejichž průsečíkem je od [, ] ohrničen grfem funkce V intervlu, je v intervlu, grfem funkce Ojem dného těles vjádříme jko součet dvou určitých integrálů : 5 V d d + + + 6 [ j ]