6.Limityfunkcí 2.část

Podobné dokumenty
Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Limita a spojitost funkce

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

7B. Výpočet limit L Hospitalovo pravidlo

Limita a spojitost LDF MENDELU

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

5. Derivace. (1) f (n) (a):=(f (n 1) ) (a),

Limita a spojitost funkce

Limita a spojitost funkce a zobrazení jedné reálné proměnné

Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.

Matematika 1 pro PEF PaE

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y) pro x, y R;

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.

f(c) = 0. cn pro f(c n ) > 0 b n pro f(c n ) < 0

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Limita a spojitost funkce. 3.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P3.1]

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

Limita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Limita ve vlastním bodě

Cvičení 1 Elementární funkce

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

V této kapitole si zobecníme dříve probraný pojem limita posloupnosti pro libovolné funkce.

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

Teorie. kunck6am/ (a) lim. x x) lim x ln ) = lim. vnitřní funkce: lim x. = lim. lim. ln(1 + y) lim = 1,

9. Limita a spojitost

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Konvergence kuncova/

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Posloupnosti a jejich limity

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Spojitost a limita funkce, limita posloupnosti

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]

3. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

1 L Hospitalovo pravidlo

8 Limita. Derivace. 8.1 Okolí bodu. 8.2 Limita funkce

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

1) Spočítejte limitu pomocí l Hospitalova pravidla, pokud selˇze, spočítejte ji klasicky:

Určete (v závislosti na parametru), zda daný integrál konverguje, respektive zda konverguje. dx = t 1/α 1 dt. sin x α dx =

Kapitola 7: Integrál.

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

8. Elementární funkce. I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k k!.

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava.

Základy matematické analýzy

Definice derivace v bodě

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

+ n( 1)n+1 (x 7) n, poloměr konvergence 6. 3.Poloměr konvergence je vždy +. a) f(x) = x n. (x 7) n, h(x) = 7 + 7(n+1)( 1) n. ( 1)n

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Digitální učební materiál

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Diferencovatelné funkce

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

1 Polynomiální interpolace

1. Písemka skupina A...

Úvodní informace. 17. února 2018

MATEMATIKA I DIFERENCIÁLNÍ POČET I FAKULTA STAVEBNÍ MODUL BA01 M06, GA01 M05 DERIVACE FUNKCE

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Zimní semestr akademického roku 2015/ ledna 2016

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL

Derivace funkcí více proměnných

Tabulkové limity. n! lim. n n) n + lim. n + n β = 0. n + a n = 0. lim. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj.

ln(1 + 3x) lim lim lim ln(x 2 x + 1) lim ln(x 10 + x + 1) = ln x 2 (1 1 x + 1 x 2 ) ln x 10 (1 + 1 x = lim 2 ln x + ln(1 1 x 2 + ln(1 1 x

Spojitost a limita funkce

Cvičení 1 Elementární funkce

Kapitola 2: Spojitost a limita funkce 1/20

Teorie. Hinty. kunck6am

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

Obsah. Derivace funkce. Petr Hasil. L Hospitalovo pravidlo. Konvexnost, konkávnost a inflexní body Asymptoty

4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Transkript:

6.Limityfunkcí.část Limita podílu dvou funkcí je rovna podílu it těchto funkcí jen tehdy, když má podíl it smysl. V některých případech, kdy podíl it smysl nemá, lze itu podílu najít např. pomocí tohoto tvrzení: Věta 6..l Hospitalovo pravidlo.)nechť a R anechťjsousplněnytyto podmínky:funkce f, gjsoudiferencovatelnévjistém Pa)a ) Pakje ) buď a f)= a g)=0, nebo a g) =+. f) a g) = f ) a g ), eistuje-liitavpravo. Analogickátvrzeníplatíproituzpravavbodech a <+ azlevavbodech a >. Příklad 6.. Ilustrujme užití l Hospitalova pravidla několika typickými příklady: 3 ) 3 ) 4) 5) 6) 7) lg = =0; lg lg= = + + + e = = e= arccotg arccotg= sin =cos=; + =0; e =0; = + =; π/ π )tg= π π/ cotg = π/ sin =. Příklad 6.. Větu 6. lze aplikovat na podíl f/g i několikrát: Splňují-li například nejenfunkce f, g,aleijejichderivace f, g, f, g předpokladyv.6.,je f) a g) = f ) a g ) = f ) a g ) = f ) a g ),eistuje-liposledníita. 65

Například tedy je sin cos sin cos 8) 3 = 3 = = = 6 6 6. Jak je patrné, při praktické aplikaci l Hospitalova pravidla píšeme rovnosti v jistémsmyslu nadluh.zpočátkutotižnemusímevědět,zdaliplatíprvnítřirovnosti v8), protože na příslušné zlomky nelze aplikovat větu o itě podílu. První čitatel f):=sin ipříslušnýjmenovatel g):= 3 všakmáitu0atotéž platíof ), g ), f ), g ).Platnostprvníchtřírovnostív8)všakzatéto situace)plynezeistenceitypodílu f )/g )= 6 cos. ) Příklad6.3.Je-li α 0,jepodlevětyoitěpodílu) α /e =0, protožečitatel f):= α mábuďitu0,nebo,jmenovatel g):= e itu +.Je-li α R +,diverguječitatelijmenovateldo+ ;je-li nnejmenšípřirozené číslo větší nebo rovné α, lze n- krát aplikovat l Hospitalovo pravidlo, protože funkce g)=g )=...=g n ) )=e máv+ itu+.dostanemetakrovnosti 9) α e = α α αα ) α e = e = αα ) α n+) α n = e =0; posledníznichplynezvětyoitěpodílu,protože α n mábuďitu0,nebo. Poznámka 6.. l Hospitalovým pravidlem lze počítat nejen některé ity podílů, ale i např. rozdílů nebo součinů; před aplikací pravidla je ovšem třeba rozdíl resp. součinupravitnavhodnýpodílsr.s3 ),4),5),7)).Tojemožnévždy,ale úpravanenídánajednoznačně;označíme-li F:=/f, G:=/g,jenapříklad 0 ) 0 ) f) g)= F) G) = G) F), F)G) fg= f G = g F. Daný výraz se vždy snažíme upravit na zlomek, jehož čitatel i jmenovatel má conejjednoduššíderivaci.vpříkladu3 )bynapř.nevedlokcíli,kdybychom narozdíloduvedenéúpravy ponechali včitateliadojmenovateledali/lg; podílderivacíbytotižvtompřípaděbylroven lg,cožjesložitějšínežsoučin, zněhožjsmevyšli.hlavnímcílemvpříkladech3 )a5)byloodstranitderivováním transcendentní funkci lg resp. arccotg, jejíž přítomnost způsobuje, že numerickou hodnotu příslušné ity nevidíme na první pohled. V Př. 6. jsme vypočítali itu několika součinů; uveďme ještě příklad na itu rozdílu: )Kdybyvpodobnésituaciitapodílutřetíchderivacíneeistovala,nezbylobynežkonstatovat, že l Hospitalovo pravidlo nevede k cíli; z toho by samozřejmě vůbec neplynulo, že výchozí itaneeistuje sr.spř.6.7. 66

) Příklad 6.4. Je cotg = ) ) = cos sin cos = sin sin sin sin+cos = sin =0. sin +cos Poznámka 6.. Pomocí l Hospitalova pravidla lze počítat i ity některých funkcítvaru f) g) = eph)), kde h) := g)lgf).najdeme-liitu funkce h),stačíuvážit,žepodlev.4.) 0 pro A= ) h)=a f) g) = epa pro A R a a + pro A=+. Eistují-lioběity g),lgf),nemájejichsoučinsmysl,právěkdyž jejednaznichrovna0adruhájenekonečná;toodpovídátěmtosituacím: ) g)=0a f)jerovnabuď0,nebo+ ; ) g)=± a f)=. Doufáme, že ani čtenář, který mánapř. v důsledku chybného výkladu ve škole) tendenci nahrazovat itní přechod dosazením, nebude umocňovat čísla ± na nultouačíslona ± mocniny ± ) 0, ± bymělybýtkaždémupodezřelé. Připomeňme, že tyto symboly nejsou definovány a nemělo by smysl definovat je, protože by se tím nic nezískalo. Skutečně velmi nebezpečná však může být pro nezkušeného studenta situace, kdy f)= g)=0,protoževýraz0 0 jedefinovánjako,zatímco f) g) může být nejen rovna kterémukoli nezápornému číslu, ale nemusí vůbec eistovat! Dokládátonejennásledujícípříklad,aletakéPř.6.6acvičení6.77 6.84. Příklad6.5.Je-li α R, f):=, g):= α/lgvšudev0,),je f0+)= g0+)=0.protože αlg ) α/lg =ep e α lg všudev0,),jei + f) g) = e α,cožmůžebýtjakékoličíslozr +. Je-li f):=ep ), g ):=/, g ):= /,majítytofunkcev+ itu0a f)g) = e =0, f)g) = e =+. Je-li g 3 ):=cos)/,je g 3 + )=0,funkce F):= f) g3) = e cos všakv+ itunemá např.proto,žepro n je Fnπ)=ep nπ) 0 a Fn+)π)=epn+)π) +. 67

Poznámka 6.3. Je zajímavéale bohužel smutné), jak dlouho se na různých školáchvčetně vysokých) a v nejrůznějších učebnicích a sbírkách vzorců udržuje historický termín neurčitý výraz. Uvádí se jich několik: 0 0,, 0,, 00,, 0. Komentujmepodrobnějinapř. neurčitývýraz0/0,kterýzřejměsouvisísitou podílu f)/g) v případě, že ita čitatele i jmenovatele je rovna nule. Přístup k podobným otázkám se nejen v dobách, kdy žili slavní matematikové Guillaume François Antoine de l Hospital, sir Isaac Newton a Gottfried Wilhelm von Leibniz, ale ještě mnohem později, zásadně lišil od nynějšího způsobu uvažování. Když se začaly počítat ity, počítaly se nutně i ity zlomků; pokud ita A čitatele byla konečná a ita B jmenovatele konečná nenulová, bylaa je) ita podílu rovna A/B. V některých případech, kdy ita čitatele byla nenulová, ita jmenovatelenulová,setéžnašlojakési řešení napíšeme A/0ařekneme,žeje to nekonečno; se znaménkem si nebudeme příliš lámat hlavu, stejně někdy vychází zpravajinénežzleva. )Vpřípadě,žeičitatelmáitu0,budemepostupovat analogicky:napíšeme0/0jako výsledek ateprvepakzačnemeuvažovat,cotento záhadný symbol znamená. Z hlediska dnešní logiky je podobný postup naprosto nepřijatelný. Je zřejmé, že sejednáosnahunahraditpočítáníitydosazením,což jakčtenářjiždobřeví neníobecněmožné.tím,ženapíšeme0/0ařekneme,žejdeoneurčitývýraz,nejen že nic neřešíme, ale zatemňujeme podstatu problému: Je-li f)= g)=0,nelzeo f)/g))obecněnicříci,protože itapodílumůžebýtpodlesituace)rovnajakémukoličísluz R anemusídokonce ani eistovat. Tuto smutnouskutečnost ilustrujítriviálnípříklady např.podílsinα)/ má vbodě 0itu α, cožmůže být jakékoličíslozr. Podíl0/0nezavádíme nedefinujeme) proto, že bychom tím zřejmě nic nezískali ať se budeme jakkoli snažit, nikdy nebude platit obecná věta, že ita podílu je rovna podílu it. V souvislostistímnaopakříkáme,žepodíl0/0nemásmysl.tento výraz nenítedy z logického hlediska neurčitý, ale nesmyslný. Podobnějetomusostatními neurčitýmivýrazy 3 ),kteréjsmeuvedli,svýjimkoumocniny0 0,jejížzařazenímezitytovýrazyjeskutečnějižnapováženou, protožejakjsmeukázalivpo.6. avpř.6.5)můžeménězkušenéhostudenta dovést ke zcela falešným závěrům. )Idnesnajdemevněkterýchsbírkáchvzorcůzreálné analýzyrovnost π/ tg= ; některépočítačovéprogramyvpodobnýchpřípadechdávají výsledek vetvaru/0. 3 )Poanglickémstředověkémfilozofu-scholastikoviWilliamoviofOccamseOccamovoubřitvou nazývá princip nezavádění hypotézobecněji: čehokoli, např. názvů, symbolů apod.), kteréza dané situace) nejsou nutně potřebné.v originále zněl princip takto: Assumptions introduced toeplainathingmustnotbemultipliedbeyondnecessity. )Dnešnívědasetímtoprincipem dost důsledně řídí, i když jej, jak ukazuje užívání zbytečného a navíc zavádějícího názvu neurčitý výraz,někteříučitelématematikybohuželignorují. 68

Příklad6.6.Ptejmese,prokterá n Neistujeita 3) n +cos) / ; základ má itu, eponent itu +. Podle l Hospitalova pravidla je ± lg n +cos) = ± g n), kde g n ):= nn sin n +cos, atozapředpokladu,žepříslušnáitafunkce g n eistuje.tovšakpodstatnězávisí na n, protože g )=±, g )= ±, g n)= provšechna n >. Limita3) pro n = tedy neeistuje, protože příslušná ita zprava resp. zleva je rovna+ resp.0.je-li n >,ita3)eistuje;jerovna e / pro n=ae / provšechna n >. Poznamenejme ještě, že 3 ) cos) / = e /, protože podle l Hospitalova pravidla je lgcos) sin = cos =. Iv3 )mázákladitu,eponentitu+ ;přidáme-livšakkzákladu malou funkci n majícívbodě0itu0),výslednáita3)můžebýtúplně jiná,protoženezáležíjennatom,jakoumázákladitu,aletakénatom, jak rychle sektétoitěblíží. Tento příklad má varovat před ukvapenými úsudky typu protože se základ změnil jennepatrně,itaceléhovýrazuseasinezmění. Poznámka 6.4. Bylo by omylem domnívat se, že l Hospitalovo pravidlo je za všech okolností nejlepší metodou výpočtu ity podílu, nebo snad dokonce jedinou známou metodou. Za prvé se totiž může stát, že po derivování čitatele a jmenovatele dostaneme zlomek složitější, než byl zlomek původní. Za druhé je možné, že ita podílu f)/g)eistuje,aleitapodílu f )/g )neeistujetakženenísplněnjeden z předpokladů l Hospitalova pravidla). Za třetí je aplikace l Hospitalova pravidla zbytečná tam, kde vystačíme se znalostí derivací.limity ± 3 / / )lzenajítnapř.takto:napíšeme/místo,čímžuvedenéitypřevedemenaity ± 3 )/,cožjsou jak bychommělinaprvnípohledrozeznat derivacefunkce3 vbodě0zprava azleva.protožejea ) = a lgaprokaždé Rakaždé a R +,jetedy ± 3/ / 3 3 )= = =lg3 lg=lg 3 ±. 69

Za čtvrté: Při výpočtu ity některých zlomků bychom museli l Hospitalovo pravidlo užít mnohokrát, čímž by se čitatel nebo jmenovatel mohl nadměrně zkomplikovat. Mnohdy vede pohodlnější a rychlejší cesta k výpočtu ity přes tzv. Taylorovy polynomy. První dvě situace budeme nyní ilustrovat jednoduchým příkladem; pak vysvětlíme, co jsou Taylorovy polynomy a jak lze pomocí nich některé ity najít rychleji a elegantněji než l Hospitalovým pravidlem. Příklad6.7.Funkce f):=, g):= +lg sinmajív+ itu+, přičemž f) 4) g) = +lgsin = protoželg)/ 0asinjeomezenáfunkce.Podíl 4 ) + lg sin =, f ) g ) = + sin = +lgcos +sin+lgcos, který je složitější než podíl původní, přitom pro + itu nemá např. proto,žesejehojmenovatelanulujevnekonečněmnohabodech a n divergujících do+. 4 )Ztohojepatrné,žel Hospitalovopravidlonelzevtomtopřípaděužít, ačkoli ita4) eistuje. Je-lifunkce fdefinovánavjistémokolí Ua)jistéhobodu a Raeistuje-lipro některéceléčíslo n 0konečnáderivace f n) a),nazývásefunkce 5) T f a,n ):= n f k) a) a) k, kde R, k! n-týtaylorůvpolynomfunkce fostředu a;je-lizesouvislostizřejmé,okterou funkci faokterýbod asejedná,můžemejejstručnějiznačitnapř. T n ). Taylorovy polynomy užijeme k itní aproimaci příslušných funkcí. Několik nových pojmů a označení nám dovolí jednoduše vysvětlit, co se tím míní, a umožní nám s Taylorovými polynomy efektivně pracovat. Je-li a R ajsou-li f, gdvěfunkcedefinovanévjistém Pa),budesymbol 6) f)=oh)) pro a znamenat, že 7) a f) h) =0; 4 )Spojitáfunkcevejmenovateliposledníhozlomkuv4 )máprokaždé n Nvboděnπ hodnotunπ+lgnπ)) >0,vboděn+)πhodnotun+)π lgn+)π)) <0;někde mezibodynπ,n+)πseprotoanuluje. 70

jsou-li f, g, htřifunkcedefinovanévjistém Pa),budezápis 8) f)=g)+oh)) pro a znamenat, že 9) f) g)=oh)) pro a. Analogickysedefinujísymboly,vnichžjebuď a+,nebo a místo a.symbolickézápisy6)resp.8)čteme: f)jemaléó h) resp. f)jerovno) g)plusmaléó h)pro a. Poznámka 6.5. Za situace6) jsou prakticky důležité jen případy, kdy jsou obě ity a f), a h)rovnybuď0,nebo ±.Prvnípřípadodpovídá názornépředstavě,že pro ase f)blížíknulepodstatněrychlejinež h) graf f se vblízkostibodu a přimykákosepodstatnělépenežgraf h);ve druhémpřípaděvšaknaopak f)divergujepro ado ± podstatněpomaleji než h) bod,h))je pro blízkáka podstatnědáleodosynežbod, f)). Jistě nemusíme připomínat, že tyto itní pojmy nemají nic společného shodnotamifunkcí fa hvbodě asamém. Při této terminologii jsou jistě srozumitelné např. tyto výroky: A.Je-li β > α >0,roste β pro + do+ podstatněrychlejinež α.je α / β 0.) B. e konvergujek0pro + podstatněrychlejinežkterákolizáporná mocnina a.prokaždé a R je e / a 0neboli a e +.) C.lgdivergujepro 0+do podstatněpomaleji,nežkterákolizáporná mocnina a divergujedo+.jelg/ a 0neboli b lg 0prokaždé b R +.) Uveďmenyníněkterézákladnívlastnostisymbolu malé o : 5 ) 0) f)=oh)), g)=oh)) f)±g)=oh)); ) f)=oh)), g)=ok)) f)g)=oh)k)); h) ) je-li 0 ±,je f)=oh)) f)=ok)). a k) Dále:Prokaždé α R + je 3) f)=oh)) f α )=oh α )) pro 0+ apro + ; je-li α N,platí3)pro 0 oboustranně ). Příklad6.8.Podle4)a3 )je =oe ) a lg=o) pro +. 5 )Vrelacích0) )vynechávámeprostručnostsymbol a a+, a ). 7

Obecněji,prokaždádvěčísla α R +, β Rje 4) 5) 6) β = oe α ) pro +, lg β =o α ) pro +, lg β = o α ) pro 0+. Platí též např. tyto relace: 7) α < β e α = oe β ) pro +, 8) α R +, β R + e α = oe β ) pro +. Věta6.oitníaproimacifunkcípolynomy).Nechť a R,nechť n 0je celéčísloanechťfunkce fmávbodě aspojitou n-touderivaci.pakje 9) f)=t f a,n)+o a) n ) pro a. Obráceně: Jediný polynom p stupně nejvýše n, který splňuje podmínku 30) f)=p)+o a) n ) pro a, je n-týtaylorůvpolynomfunkce fostředu a. Abychom mohli pomocí Taylorových polynomů počítat běžné ity, je nutné spolehlivě znát několik základních aproimací: 3) 3) 33) 34) 35) 36 ) 36 ) Prokaždéceléčíslo n 0je e = cos= sin= cosh= sinh= lg+)= k= lg )= k k! +on ) pro 0; ) k k k)! +on+ ) pro 0; ) k k+ k+)! +on+ ) pro 0; k k)! +on+ ) pro 0; k+ k+)! +on+ ) pro 0; k k ) k +on ) pro 0; k= k k +on ) pro 0; 7

37) 38) 39) +) α = arcsin= arctg= α k) k +o n ) pro 0 akaždé α R; k )!! k)!! k+ k+ +on+ ) pro 0; ) k k+ k+ +on+ ) pro 0. Poznámka 6.6. Jak snadno nahlédneme, je n- tý Taylorův polynom součtu resp. rozdílu dvou funkcí roven součtu resp. rozdílu jejich n- tých Taylorových polynomů. Taylorovypolynomylzei zkráceně )násobit,atotakto:jsou-li 40) T f a,n) = a j a) j, T g a,n) = b k a) k n-tétaylorovypolynomyfunkcí f,g,je n-týtaylorůvpolynomsoučinu fgroven součtuvšechvýrazůtvaru a j b k a) j+k,kde j+k n,tj.roven 40 ) T fg a,n )= n m=0 j=0 m a j b m j a) m. Jinými slovy: Podobně jako při tzv. zkráceném násobení čísel násobíme jen ty dvojicesčítanců,unichžjevýslednýmocnitelvýrazu a)nejvýšeroven n. Všechnytakovésoučinysečtemeazpravidlaiuspořádámetakjakove40 ). Příklad6.9.AbychomzískalipátýTaylorůvpolynomfunkce e arcsinostředu 0, násobíme pátý Taylorův polynom prvního faktoru pátým Taylorovým polynomemdruhéhofaktoru,aleponechámesijenmocniny m s m 5: 4) e arcsin= + 4 +o 5 ) ) + 6 3 + 3 40 5 +o 5 ) ) = + + 6) 3 + 3 40 6 + ) 5 +o 5 )= 5 6 3 + 49 0 5 +o 5 ). Všechnyostatnísoučiny přešly podle0)a))do o 5 ). Taylorovy polynomy lze též dělit: Příklad6.0.PátýTaylorůvpolynomfunkcetgvbodě0lzezískatopět zkráceným )dělenímpátéhotaylorovapolynomufunkcesinpátýmtaylorovýmpolynomem funkce cos. Běžným algoritmem dostaneme tento výsledek: 4) tg= 6 3 + 0 5 +o 5 ) ) : + 4 4 +o 5 ) ) = + 3 3 + 5 5 +o 5 ). 73

Poznámka 6.7. Dělení Taylorových polynomů vede občas k funkci, která sice není polynomem, ale kterou lze přesto užít k itní aproimaci podílu. Tak např. dělením pátých Taylorových polynomů funkcí cos a sin dostaneme tento výsledek: 43) znějnapř.plyne,že cotg= + 4 4 +o 5 ) ) : 6 3 + 0 5 +o 5 ) ) = 3 45 3 +o 4 ); 43 ) cotg= 3 + 45 3 +o 4 ), cotg 3 pro 0. Uveďme několik příkladů situací, kdy je užití Taylorových polynomů rychlejší a pohodlnější než aplikace l Hospitalova pravidla. Příklad 6.. Při výpočtu ity 44) A:= sin arcsin tg arctg najdemenejdřívenejmenší n N,proněžje n-týtaylorůvpolynomjmenovatele nenulový. Protože 45) tg arctg=+ 3 3 +o 3 )) 3 3 +o 3 ))= 3 3 +o 3 ), je n = 3. Po tomto zjištění sestavíme třetí Taylorův polynom čitatele: 46) sin arcsin= 6 3 +o 3 )) + 6 3 +o 3 ))= 3 3 +o 3 ). Nakonecvydělímerozdíl46)rozdílem45)azkrátímevýrazem 3 3 ;jetedy 3 A= 3 +o 3 ) 3 3 +o 3 ) +o) = = +o). Poznamenejme, že symbol o) znamená jakoukoli funkci konvergující k nule. Příklad 6.. Při výpočtu ity 47) B:= +3 + 3 3+3 4+ 3 nelze Taylorovy polynomy užít přímo, protože výrazy pod odmocninami mají itu +.Poúpravě,ponížbudoumítodmocňovanévýrazytvar+o),budevšak možné užít vzorec37). 74

Jmenovatel napíšeme proto ve tvaru 3+3 4+ 3 = 3 +3 3 +4 3) = 3 + 3 3 +o 3 ) ) + 3 +o 3 ) )) = 3 3 +o 3 ) ), čitatel ve tvaru +3 + 3 = 3 + 3 + 3) Ztohoihnedplyne,že B= = 3 + 3 +o 3 ) ) + 3 +o 3 ) )) = 3 3 +o 3 ) ). 3 3 +o 3 ) ) )= 3 3 +o 3 ) +o) +o) =. 48) Příklad6.3.Vypočtěme pokudeistuje itupro 0funkce Zidentit π arccos ) cotg=epf), kde f):=cotg lg π arccos ). π ) π arccos= π arcsin = π ) ) π +o)) = π +o) podle36 )a))plyne,že ) lg π arccos = +o) pro 0. π Vzhledemk43)jeproto f)= ) +o) ) π +o) = π +o) π pro 0, takže ) cotg= π arccos epf)=e /π. Příklad6.4.Je-li ϕt) apro t αaϕt) avšudevjistém Pα),platí podle věty o itě superpozice implikace f)=g)+oh)) pro a fϕt))=gϕt))+ohϕt)))pro t α. 75

Například při výpočtu čtvrtého Taylorova polynomu funkce eparcsin ) o středu0bude a=α=0amísto oarcsin 4 )lzepodle))psát o 4 );jetedy eparcsin ) = =+arcsin+ arcsin + 6 arcsin3 + 4 arcsin4 +oarcsin 4 ) =+ + 6 3 +o 4 ) ) + + 6 3 +o 4 ) ) + 6 + 6 3 +o 4 ) ) 3 + 4 + 6 3 +o 4 ) ) 4 +o 4 ) =+ + 6 3) + + 3 4) + 6 3 + 4 4 +o 4 ) =++ + 3 3 + 5 4 4 +o 4 ) pro 0; zcela analogicky odvodíme identitu epsin)=++ 8 4 +o 4 ) pro 0. Tytodvěidentitynámdovolírozhodnout,zdalieistuječíslo n Ntak,žeita 49) eparcsin) epsin) n je konečná a nenulová. Protože se čitatel rovná ++ + 3 3 + 5 4 4 +o 4 )) ++ 8 4 +o 4 )) = 3 3 +o 3 ) pro 0, splňujeuvedenoupodmínkučíslo n=3apříslušnáita49)jepakrovna 3. Zdokázanéhovýsledkudáleplyne,žeita49)jerovna0prokaždéceléčíslo n <3.Prosudáčísla n >3ita49)neeistuje,protožepříslušnáitazprava je+ azleva ;prolichá n >3jeita49)rovna+. 6 ) Příklad 6.5. Při zjišťování, zdali eistuje ita 50) A:= cos sin ) cosh arctg ) lg+ + 4 ) lg+ 4 ) ačemuserovná,začnemeopětjmenovatelem:protožepro 0je lg+ + 4 )= + 4 ) + 4 ) +o + 4 ) )= + 4 +o 4 ), lg+ 4 )= 4 ) 4 ) +o 4 ) )= 3 4 +o 4 ), jejmenovatel j)zlomkuv50)roven 4 + o 4 );budemeprotohledatčtvrtý Taylorův polynom čitatele. 6 )Proneceléeponenty nsesituacedálekomplikuje,protožemocnina n nemusíbýtpro <0definována. 76

Pro y 0je cosy= y +oy ), takže cos y= y +oy ), coshy=+ y +oy ), takže cosh y=+y +oy ), aza ymámedosadit resp. sin = 6 3 +o 3 )) = +o ) arctg = 3 3 +o 3 )) = +o ); pro 0jetedyčitatel c)zlomkuv50)roven +o )) +o 4 ) ) + +o )) +o 4 ) ) = 4 +o 4 ). Vdůsledkutohoje c) j) = 4 +o 4 ) 4 +o 4 = +o) ) +o) pro 0,takže A=.Čtenářsemůžesámpřesvědčit,žehledánítétoity l Hospitalovým pravidlem by bylo velice komplikované. Příklad 6.6. Při výpočtu některých it je výhodné užít jak l Hospitalovo pravidlo, tak i Taylorovy polynomy. Například itu 5) cosh cos ) /lg můžeme počítat takto: Podle l Hospitalova pravidla je lgcosh cos ) sinh +sin ) 5) = lg cosh, cos přičemž cosh cos =+ 4 +o 4 )) 4 +o 4 )) = 4 +o 4 ), sinh sin )= +o ))+ +o )))=8 4 +o 4 ). Limitanapravéstraně5)jetedyrovna4atotéžplatíoitěvlevo.Ztoho plyne,žeseita5)rovná e 4. l Hospitalovo pravidlo nám v tomto příkladu pomohlo odstranit nepříjemný zlomekna levé straně5)), jehož čitatel i jmenovatel má itu, zatímco podíl derivací čitatele a jmenovatele je daleko jednodušší. Před dalším derivováním čitatele a jmenovatele jsme však dali přednost Taylorovým polynomům, protože tento postupjeoněcopřehlednějšíavedekcílirychleji. 77

Cvičení Zapředpokladu,že a, b, c, α, β, γ, δ, εjsoukonečná)reálnáčísla, A, B, C kladnákonečná reálná) čísla a n N, vypočítejte užitím l Hospitalova pravidla nebotaylorovýchpolynomůnebokombinacíobou tytoity: 7 ) e a e b 6.0., kde a b sina sinb lg +) 6.0. lg 0 + 5) cos ep 6.03. ) 4 cosh cos 6.04. 3 +3 4+4 6.05., kde a = b cosa cosb 6.06. )tg π +tg +sin 6.07. 6.08. tg sin 3 6.09. lgπ arctg)) 6.0. e e sin n 6.. ep +) sin+3cos 4 arctg 3 6.. e sin 6.3. ep )sin ) cos ) sin 4 lgcosa) 6.4., kde b 0 lgcosb) 7 )Ukaždéhopříkladudoporučujemezvážit,kterámetodapovedesnadnějiarychlejikcíli; před každým krokem je vhodné zamyslit se, zdali nelze aktuální situaci nějak zjednodušit. 78

6.5. sin tg)+ 3 ep )ep ) ) cos 6.6. + cos ) 6.7. sin a tg π ), kde a 0 a a 6.8. π/ π)tg 6.9. cos lg 4 ) lg + 4 ) 6.0. arcsin tg sin arctg 6.. arctg + + arctg ) + arctg 6.. ± ep ) +)lg+) 6.3. ) e +) e ) 6.4. 3 +cos cos 6.5. lg ) 6.6. cose ) cose ) 3 6.7. ep +5 4 ) ep 3 4 ) cos )cosh ) 6.8. cos tg) epsin ) ) 3 6.9. cosh )lgcos) sin 3 tg 3 cotgsin) 6.30. 6.3. +sin 3 +sin3 lg+) lg )) 79

lg+e )sin 6.3. lgcosh ) lgsin+ 4tg ) 6.33. lgtg+ ) arcsin tg 6.34. cosh ep ) +e sin 3 +3e 6.35. sin sinharcsin ) + 4 + 3 )e +4 6.36. + 3 6.37. +α+β 3 3 +γ +δ+ε ) arccosa 6.38. + cos, kde a > )arccos ) 6.39. arccos cos )arctg ) arcsin )ep ) 5 3 +argsinh5 +sinh3 6.40., kde a = b cosa cosb 6.4. + 3 3 + 3 + 4 + 4) 6.4. n ++ +4 +3 ) 6.43. lg +sin) lg +arcsin) n 6.44. ep epsin) eparcsin) n ) / + 6.45. sin ) / 6.46. arccos ) / 6.47. π ) tg 6.48. tg π/4 80

arctg ) / 6.49. 6.50. π/ sin)tg 6.5. tg 4 π )) cotg 6.5. π/+ cos)tg 4arctg 6.53. π ) /arccos 6.54. sinh)arctg/) 6 sin) ) / 6.55. sin 3 6.56. + ) /arctg lg+ 6.57. lg lg+ arccos 6.58. + arctg/) 6.59. e + e e + 6.60. π/4 tg)/4 π) 6.6. ) tgπ/) 6.6. 6.63. ) / 3 ) /sinπ ) /lg+) sin ) +cos sin ) +cos A +B +C ) / 6.64. 3 6.65. ep sin ) + +)/arcsin +tg ) /sin 3 6.66. +sin 8

sin ) / 6.67. +lg+ ) 6.68. +sinπ ) cotgπ 6.69. 6.70. 5ep 6.7. + + ) /arccotg +4 ) +/ + 4 cos ) 6.7. sin arctg + 6.73. arctg ) /lg ) ) cotg cos 6.74. 4 + 6.75. + cos arcsin sin 6.76. + arcsin ) lg 6.77. + cotg 6.78. + ) sin/ep ) ) cotg/arctg ) / arctg) ) /arcsin sin) arctg arcsin 6.79. + sin)a/lg 6.80. cos) a/lg 6.8. arccotg)/lglg) ) /lg 6.8. + arcsin sin)/lgarctg) lglg) ) /lglglg)) 6.83. lg 6.84. ± arccotge arccotge + ) / 8

6.85. e / cotg 6.86. + ep lg )cotg 6.87. α +) / / ) 6.88. α lg +) lg ) 6.89. α lg arctg+) arctg 6.90. α lg lg+) lg Řešení Profunkcezávisléna n Nnebona α Rjakojsounapř.funkcezpříkladů 6.0 a 6.87 6.90) podává následující seznam řešení numerické hodnoty it jen proněkterá nresp. α,proněžjeitakonečnácožjenapř.v6.0hodnota/6 pro n=3).řešeníproostatní nresp. αjsouztechnickýchdůvodůuvedenaažna konci seznamu. 6.0. 6.0. 5 6.03. 3 6.04. 4 6.05. /b a ) 6.06. /π 6.07. 4 6.08. 6.09. lg 6.0. 6 n=3) 6.. 4 3 6.. 6.3. 9 6.4. a /b 6.5. 4 6.6. 6.7. a /π 6.8. 6.9. 4 6.0. 6.. 6.. ± 6.3. 6.4. 6 6.5. 6.6. 6.7. 3 6.8. 8 6.9. 4 6.30. 6 6.3. 4 6.3. 0 6.33. 44 6.34. 6.35. 6.36. 3 6.37. α 3 γ 6.38. lga 6.39. 0 6.40. /a b ) 6.4. 6.4. 4 n=3) 6.43. 3 n=4) 6.44. n=5) 6.45. e 83

6.46. e /6 6.47. e /π 6.48. e 6.49. e /3 6.50. 6.5. e 6.5. + 6.53. e /π 6.54. e 6.55. e 9/0 6.56. e 6.57. e /π 6.58. e /π 6.59. e 6.60. e / 6.6. e /π 6.6. e 6.63. + 3 6.64. ABC 6.65. e 6.66. e / 6.67. e 5/6 6.68. e 6.69. e 3 6.70. e 5 6.7. e / 6.7. e /0 6.73. e / 6.74. e /3 6.75. e 3/ 6.76. 0 6.77. 6.78. e 6.79. e a 6.80. e a 6.8. 0 6.8. e 3 6.83. 0 6.84. e 6.85. 0 6.86. 0 6.87. α=) 6.88. 0 α <) 6.89. /π α=) 6.90. 0 α ) Doplňky řešení 6.0.Limitajerovna0pro n=an=;jerovna+ prolichá n >3 aneeistujeprosudá n >3,protožepakseitazpravazleva)rovná+ ). 6.4.Limitajerovna0pro n=an=;rovnáse+ provšechna n >3. 6.43.Limitajejerovna0pron=,,3;rovnáse prosudá n >4,neeistuje prolichá n >4. 6.44.Limitajerovna0,je-li n 4;rovnáse prosudá n >5,neeistuje prolichá n >5. 6.87.Limitajerovna0pro α <a+ pro α >. 6.88.Limitajerovna+ pro α. 6.89.Limitajerovna0pro α <a+ pro α >. 6.90.Limitajerovna+ pro α >. 84