I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

Podobné dokumenty
8. Elementární funkce. I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k k!.

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

a logaritmickou funkci a goniometrické funkce. 6.1 Násobení řad. Podívejme se neprve na násobení mnohočlenů x = x x n a y = y y n.

Abstrakt. Co jsou to komplexní čísla? K čemu se používají? Dá se s nimi dělat

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Komplexní čísla, komplexně sdružená čísla, opačná komplexní čísla, absolutní hodnota (modul) komplexního čísla. z 2 z 1

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

8. Elementární funkce

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

P ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE

MASARYKOVA UNIVERZITA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY. Bakalářská práce BRNO 2012 PAVLA STARÁ

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

6 kapitola Z 0 7akladn funkce v C

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Definice obecné mocniny

Cyklometrické funkce

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

Matematika 1. Matematika 1

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

Matematika I, část II

(3n + 1) 3n Příklady pro samostatnou práci

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

8 Limita. Derivace. 8.1 Okolí bodu. 8.2 Limita funkce

Matematika 1 pro PEF PaE

2.4. INVERZNÍ MATICE

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

12. N á h o d n ý v ý b ě r

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b,

Proseminář z matematiky pro fyziky

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

množina všech reálných čísel

1. Písemka skupina A...

Derivace součinu a podílu

5 Funkce. jsou si navzájem rovny právě tehdy, když se rovnají jejich.

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

1 Základní pojmy a vlastnosti

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Sekvenční logické obvody(lso)

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Základní elementární funkce

je číselná posloupnost. Pro všechna n položme s n = ak. Posloupnost

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

Číselné řady. 1 m 1. 1 n a. m=2. n=1

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Cyklometrické funkce

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Matematika přehled vzorců pro maturanty (zpracoval T. Jánský) Úpravy výrazů. Binomická věta

Základní elementární funkce.

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Elementární funkce. Polynomy

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

soubor FUNKCÍ příručka pro studenty

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2019

Matematická analýza I

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Transkript:

8. Elemetárí fukce I. Expoeciálí fukce Defiice: Pro komplexí hodoty z defiujeme expoeciálí fukci předpisem ) e z = z k k!. Vlastosti expoeciálí fukce: a) řada ) koverguje absolutě v C; b) pro z = x + jy je ) e z = e x cos y + j si y); c) je e z 0; d) je e z = e z ) 1 = e x cos y j si y); e) je e z 1+z 2 = e z 1.e z 2 ; f) je e z = e x = e Re z ; g) fukce je periodická s periodou 2πj, tedy e z+2kπj = e z pro celé k; h) fukce je holomorfí v C a e z ) = e z, z C. II. Goiometrické fukce 1. Fukce sius a kosius jsou pro komplexí hodoty z C defiováy vztahy ) si z = 1 2j e jz e jz), cos z = 1 2 e jz + e jz). Vlastosti fukcí sius a kosius: a) je 1) k z 2k+1 si z = 2k + 1)!, cos z = b) fukce jsou holomorfí v C a si z) = cos z, cos z) = si z; 1) k z 2k, z C; 2k)! c) fukce jsou periodické s periodou 2π, tedy si z + 2kπ) = si z a cos z + 2kπ) = cos z, k Z; d) je si x + jy) = si x cosh y + j cos x sih y, e) pro ulové body platí: cos x + jy) = cos x cosh y j si x sih y; si z = 0 z = kπ, cos z = 0 z = π 2 + kπ, k Z; f) je si 2 z + cos 2 z = 1. 2. Fukce tages a kotages jsou pro komplexí hodoty defiováy vztahy tg z = si z cos z = ejz e jz je jz + e jz ) = e2jz 1 je 2jz + 1), z π 2 + kπ; 42

cotg z = cos z si z = jejz + e jz ) e jz e jz = je2jz + 1) e 2jz 1, z kπ; Vlastosti fukcí tages a kotages: a) fukce jsou holomorfí a celém defiičím oboru a tg z) = 1 cos 2 z, cotg z) = 1 si 2 z ; b) fukce jsou periodické s periodou π, tedy tg z + kπ) = tg z a cotg z + kπ) = cotg z, k Z; c) tg z.cotg z = 1. III. Hyperbolické fukce 3. Fukce hyperbolický sius a kosius jsou pro komplexí hodoty z C defiováy vztahy ) sih z = 1 2 e z e z), cosh z = 1 2 e z + e z). Vlastosti fukcí hyperbolický sius a kosius: a) je z 2k+1 sih z = 2k + 1)!, cosh z = z 2k 2k)!, z C; b) fukce jsou holomorfí v C a sih z) = cosh z, cosh z) = sih z; c) fukce jsou periodické s periodou 2πj, tedy sih z + 2kπj) = sih z a cosh z + 2kπj) = cosh z; d) je sih x + jy) = sih x cos y + jcosh x si y, e) pro ulové body platí: cosh x + jy) = cosh x cos y + jsih x si y; sih z = 0 z = kπj, cos z = 0 z = πj 2 + kπj, k Z; f) je g) cosh 2 z sih 2 z = 1. si z = jsih jz), si jz = jsih z; cos z = cosh jz), cos jz) = cosh z. 4. Fukce hyperbolický tages a kotages jsou pro komplexí hodoty defiováy vztahy tgh z = sih z cosh z = ez e z e z + e z = e2z 1 e 2z + 1, z πj 2 + kπj; 43

cotgh z = cosh z sih z = ez + e z e z e z = e2z + 1 e 2z 1, z kπj; Vlastosti fukcí hyperbolický tages a kotages: a) fukce jsou holomorfí a celém defiičím oboru a tgh z) = 1 cosh 2 z, cotg z) = 1 sih 2 z ; b) fukce jsou periodické s periodou πj, tedy tgh z + kπj) = tgh z a cotgh z + kπj) = cotgh z; c) tgh z.cotgh z = 1. 9. Iverzí fukce Defiice: Je-li f : G C prostá fukce, pak fukci f 1, která je defiováa předpisem w = f 1 z) z = fw), z Hf, w Df, azýváme iverzí fukcí k fukci f. Věta. Pro fukci a fukci iverzí platí: Mohozačé fukce Df = Hf 1, Hf = Df 1, f 1 ) 1 = f, ff 1 z)) = z, z Hf, f 1 fz)) = z, z Df. V případě fukcí komplexí proměé uvažujeme zobecěí iverzí fukce i pro případy, kdy fukce f eí prostá. Pak má rovice w = fz) jako řešeí vzor f 1 w) = {z; w = fz), z Df}, který je možiou ěkolika hodot. Takové přiřazeí považujeme také za fukci, kterou azýváme mohozačou fukcí. Defiice: Je-li f : G C komplexí fukcí, pak iverzí fukcí k fukci f azýváme fukci f 1, která je defiovaá předpisem f 1 z) = {w; z = fw), w Df, z Hf}. V případě, že f 1 z) obsahuje více hodot, mluvíme o mohozačé fukci. Pokud provedeme v možiě f 1 z) výběr jedié hodoty, dostaeme jedozačou fukci, kterou azýváme jedozačou větví mohozačé fukce f 1. Pozámka: Mohozačou fukci a její jedozačé větve ozačujeme stejým symbolem. Rozlišujeme je tak, že u mohozačé fukce je prví písmeo velké a u jedozačé větve malé. Např. Arg, arg, arg α. IV. Odmocia Je-li z = z cos ϕ + j si ϕ) komplexí číslo zapsaé v goiometrickém tvaru, pak rovice ) )) ϕ + 2kπ ϕ + 2kπ z = w w = z cos + j si má růzých řeší pro 0 k 1. Tato řešeí jsou hodotami začé fukce, která je iverzí k fukci z = w. Nazýváme ji -tou odmociou a začíme ji w = z. Pro z = 0 je 0 = 0 a odmocia má jediou hodotu. 44

Věta. O derivaci iverzí fukce. Je-li f : G C prostá a holomorfí fukce v oblasti G, kde f z) 0, pak je iverzí fukce v oblasti f 1 G) holomorfí a a tedy f 1 w)) = 1, w = fz), z G. f z) Příklad. Pro z 0 je z ) = z 1 0. Je w = z z = w w) = 1 z = 1 1 w 1 = 1 w 1 1. V. Logaritmus je defiová jako iverzí fukce k expoeciálí fukci. Protože je vždy e z 0, pak defiujeme logaritmickou fukci předpisem ) w = L z z = e w, z 0. Vzorec pro hodotu logaritmu Pro z 0 je logaritmus mohozačou fukcí a Fukci L z = l z + jarg z = l z + jarg z + 2kπ), k Z. l z = l z + jarg z azýváme hlaví hodotou logaritmu. Jedozačé větve logaritmu l α z = l z + jarg α z jsou holomorfí fukce v oblasti {z; z 0, α π < arg z < α + π} a je: l α z) = 1 e w ) = 1 e w = 1 z. VI. Cyklometrické fukce dostaeme jako iverzí fukce ke goiometrickým fukcím. Odvodíme si jejich vyjádřeí jako možiu řešeí odpovídajících rovic, ale ebudeme hledat, kde mají jedozačé větve. Vzorce pro derivace jsou shodé s jejich vyjádřeím v případě reálé proměé. 5. Fukce arkussius je iverzí k fukci sius a platí: w = Arcsi z z = si w. w = Arcsi z = jl jz ± 1 z 2 ), z C. 6. Fukce arkuskosius je iverzí k fukci kosius a platí: w = Arccos z z = cos w. w = Arccos z = jl z ± z 2 1 ), z C. 45

7. Fukce arkustages je iverzí k fukci tages a platí: w = Arctg z z = tg w. w = Arctg z = j 2 L j + z j z, z ±j. 8. Fukce arkuskotages je iverzí k fukci kotages a platí: w = Arccotg z z = cotg w. w = Arccotg z = j 2 L z j z + j, z ±j. VII. Hyperbolometrické fukce dostaeme jako iverzí fukce k hyperbolickým fukcím. Odvodíme si jejich vyjádřeí jako možiu řešeí odpovídajících rovic, ale ebudeme hledat, kde mají jedozačé větve. Vzorce pro derivace jsou shodé s jejich vyjádřeím v případě reálé proměé. 9. Fukce argumet hyperbolického siu je iverzí k fukci hyperbolický sius a platí: w = Argsih z z = sih w. w = Argsih z = L z ± 1 + z 2 ), z C. 10. Fukce argumet hyperbolického kosiu je iverzí k fukci hyperbolický kosius a platí: w = Argcosh z z = cosh w. w = Argcosh z = L z ± z 2 1 ), z C. 11. Fukce argumet hyperbolické tagety je iverzí k fukci hyperbolický tages a platí: w = Argtgh z z = tgh w. w = Argtgh z = 1 2 L 1 + z 1 z, z ±1. 12. Fukce argumet hyperbolické kotagety je iverzí k fukci hyperbolický kotages a platí: w = Argcotgh z z = cotgh w. w = Argcotgh z = 1 2 L z + 1 z 1, z ±1. 46