( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Podobné dokumenty
Hyperbola a přímka

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Hledání hyperbol

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Konstrukce na základě výpočtu I

7.5.8 Středová rovnice elipsy

2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

Středová rovnice hyperboly

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Výpočet obsahu rovinného obrazce

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Větu o spojitosti a jejich užití

Lineární nerovnice a jejich soustavy

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Logaritmické rovnice I

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Logaritmus. Předpoklady: 2909

7 Analytická geometrie

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Konstrukce na základě výpočtu I

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Vzdálenost roviny a přímky

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

x + F F x F (x, f(x)).

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

DUM č. 11 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

63. ročník matematické olympiády III. kolo kategorie A. Ostrava, března 2014

Neurčité výrazy

8. cvičení z Matematiky 2

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

Smíšený součin

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Konstrukce na základě výpočtu II

3. Kvadratické rovnice

Obsah rovinného obrazce

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

4. cvičení z Matematiky 2

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

7.5.8 Středová rovnice elipsy

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

KVADRATICKÉ FUNKCE. + bx + c, největší hodnotu pro x = a platí,

Zkoušku snadno provedeme tak, že do soustavy (1), která je ekvivalentní dané soustavě rovnic, dosadíme příslušné hodnoty s a p.

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Vzdálenosti přímek

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Vzdálenosti přímek

Matematika II: Testy

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

Koš Znění otázky Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď 1. 1 Které číslo doplníte místo otazníku? ?

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

2.7.9 Obsah lichoběžníku

Další polohové úlohy

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

Funkce jedné proměnné

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

17 Křivky v rovině a prostoru

( a) Okolí bodu

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Logaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

skripta MZB1.doc /81

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

METODICKÝ NÁVOD MODULU

14. přednáška. Přímka

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

x jsou všechna reálná čísla x, pro která platí: log(x + 5) D: x ( 5; 4) (4; ) + x+6

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

Úlohy krajského kola kategorie A

4.2.7 Zavedení funkcí sinus a cosinus pro orientovaný úhel I

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

II. kolo kategorie Z5

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Transkript:

7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu příliš ztrácet čs (dokonce přemýšlím, zd y neylo lepší ho zcel vynecht). Stejně tk není moc účelné příliš dlouho setrvávt u vysvětlování odvozování nerovnice poloroviny. Následující dv příkldy y nopk n řdu přijít měly. Př. 1: Urči průsečík přímek p q. N zákldě výsledku rozhodni o jejich vzájemné poloze. x = 2 + 5t p: y = 5 + 4 t, t R, q : 4x 5y + 15 =. Průsečík leží n oou přímkách musí vyhovovt oěm vyjádřením řešíme soustvu tří rovnic o třech neznámých. x = 2 + 5t y = 5 + 4t 4x 5y + 15 = ( t) ( t) 4 2 + 5 5 5 + 4 + 15 = Z prvních dvou rovnic dosdíme do třetí rovnice. 8 + 2t 25 2t + 15 = 2 = Soustv nemá řešení přímky nemjí společný od přímky p, q jsou rovnoěžné. Př. 2: Rozhodni, zd se přímk r : x 2y 1 Příkld řeš v levé polovině stránky. = protíná s úsečkou PQ, P[ 3;3], [ ;2] Úsečku umíme vyjádřit pouze prmetricky. Směrový vektor: u PQ = Q P = ( 3; 1), počáteční od P[ 3;3] x = 3 + 3t úsečk PQ:, t ;1 (jde pouze o úsečku s počátečním odem P). y = 3 t, t ;1 Hledání průniku je stejné jko u předchozího příkldu. Musíme dát pozor, zd hodnot prmetru, který přípdně získáme, leží v intervlu ;1. x = 3 + 3t y = 3 t x 2y 1 = ( t) 3+ 3t 2 3 1 = 3+ 3t 6 + 2t 1 = 5t = 1 t = 2 Průsečík přímky p s přímkou PQ leží n polopřímce PQ z odem Q přímk r se s úsečkou PQ neprotíná. Q. 1

Pedgogická poznámk: Pokud opět nrzíte n prolém s vyjádřením přímky, nemá cenu situci příliš zdržovt. Nyní zkusíme vyřešit předchozí příkld oecně. Př. 3: Je dán přímk r : x y c + + = ody P[ p ; p ], Q[ q ; q ] 1 2 1 2. Npiš prmetrické vyjádření přímky PQ urči průsečík přímky r s úsečkou PQ. Příkld řeš v prvé polovině stránky nlogicky předchozímu příkldu s konkrétním zdáním. Postupujeme stejně jko v předchozím příkldu. nyní s písmenky místo číslic. Směrový vektor: u PQ = Q P = ( q1 p1; q2 p2 ), počáteční od P[ p1; p 2 ] PQ: x = p + t q p 1 1 1 y = p + t q p 2 2 2 Řešíme soustvu rovnic. x = p + t q p 1 1 1 y = p + t q p 2 2 2, t ;1 (jde pouze o úsečku s počátečním odem P). x + y + c = Z prvních dvou rovnic dosdíme do třetí. p1 + t ( q1 p1 ) + p2 + t ( q2 p2 ) + c = p + t q p + p + t q p + c =. Roznásoíme hrnté závorky: Rovnost p + t q p + p + t q p + c = vypdá hrůzostršně, přesto je v podsttě jednoduchá. Pro konkrétní zdání ve výrzu vlevo zude pouze jediná neznámá t p + t q p + p + t q p + c : výrz znmená hodnotu (číslo), kterou získáme doszením odu n přímce PQ do rovnice přímky r (jkmile zvolíme t, máme konkrétní od), jde o předpis lineární funkce proměnné t: f ( t) : Y = At + B, kde pltí: ( ) + ( ) At + B = q1 p1 q2 p2 t + p1 + p2 + c =. Jká je hodnot funkce f ( t) : Y = At + B v odě P? Pro od P pltí: t =. Dosdíme do výrzu t = : p + q p + p + q p + c = p + p + c. 1 2 f P = f = p + p + c = doszení odu P do rovnice přímky r. Pltí tedy: 1 2 Jká je hodnot funkce f ( t) : Y = At + B v odě Q? Pro od Q pltí: t = 1. Dosdíme do levé strny rovnice: p1 + 1( q1 p1 ) + p2 + 1( q2 p2 ) + c = = p + q p + p + q p + c = q + q + c =. 1 2 f Q = f 1 = q + q + c = doszení odu Q do rovnice přímky r. Pltí tedy: 1 2 2

Pokud se úsečk PQ s přímkou p protne, musí pro nějkou hodnotu prmetru t ;1 pltit rovnice p + t ( q p ) + p + t ( q p ) + c = funkce : dosáhnout nulové hodnoty. f t Y = At + B musí Z grfu lineární funkce je vidět, že nekonstntní lineární funkce doshuje nulové hodnoty pouze v odě, kde funkce mění znménk úsečk PQ se protne s přímkou r právě když, f P f p p c f Q = f 1 = q + q + c opčná znménk. mjí čísl = = 1 + 2 + 1 2 Dokážeme poznt, zd dv ody leží ve stejné polorovině s hrniční přímkou p: pokud leží ve stejné polorovině, úsečk, kterou tvoří se neprotíná s přímkou p funkční hodnoty mjí stejné znménko oecná rovnice přímky nám něco říká i o odech, které n ní neleží. Q P p Jestliže přímk p má oecnou rovnici x + y + c =, pk jedn polorovin s hrniční přímkou p je množin odů [ ; ] druhá polorovin je množin odů [ ; ] X x y, pro které pltí x + y + c X x y, pro které pltí x + y + c. Dodtek: Znménko výrzu x + y + c neříká nic o tom, zd od leží nd neo pod přímkou. Jediné, co z něj ztím můžeme získt, je jeho srovnání se znménkem jiného odu. Pedgogická poznámk: Ne všichni studenti udou schopni o hodině pochopit odvození nerovnice poloroviny. Myslím, že je zytečné se kvůli tomu dlouho zstvovt, určitě se spokojí s oshem rámečku. Vyřešení následujícího příkldu je pro ně důležitější. Př. 4: Rozhodni, zd ody P[ 3;3], [ ;2] r : x 2y 1 =. Q leží v jedné polorovině ohrničené přímkou Postupujeme podle předchozích úvh: P 3;3 do rovnice přímky r: x 2y 1 = 3 2 3 1 = 1, doszení odu [ ] doszení odu [ ;2] Q do rovnice přímky r: x 2y 1 = 2 2 1 = 5. 3

V oou přípdech jsme získli hodnoty se stejným znménkem ody P, Q leží vzhledem k přímce r v jedné polorovině (už víme z příkldu 2, kde jsme zjistili, že úsečk PQ nemá s přímkou r žádný průsečík). Pedgogická poznámk: Metou této hodiny je, y studenti pochopili odvození, le pokud v příkldu 4 ví, co mjí udělt, je to tké úspěch. Př. 5: Jsou dány ody A [ 1;2 ], B[ 1; 1], V [ 3;1] [ 5; 6] od K leží uvnitř konvexního úhlu A. K. Rozhodni výpočtem, zd A V K B Z orázku je vidět, že pokud má od K ležet uvnitř konvexního úhlu A musí: vzhledem k hrniční přímce ležet ve stejné polorovině jko od A, vzhledem k hrniční přímce VA ležet ve stejné polorovině jko od B. Hrniční přímk B V = 2; 2 = 1; 1 n 1;1 rovnice: Směrový vektor: u, normálový vektor: x + y + c =. Dosdíme od B: 1 + 1 + c = c = 2. Oecná rovnice přímky : x + y + 2 =. Dosdíme od A: x + y + 2 = 1+ 2 + 2 = 5. Dosdíme od K: x y + + 2 = 5 + 6 + 2 = 1. Stejná znménk ody A K leží ve stejné polorovině s hrniční přímkou. Hrniční přímk VA A V = 4;1 u = 4;1. Směrový vektor: VA Normálový vektor: ( 1; 4) n rovnice: x 4y + c =. = Dosdíme od A: 1 4 2 + c = c = 7. Oecná rovnice přímky VA: x 4y + 7 =. Dosdíme od B: x y Dosdíme od K: x y 4 + 7 = 1 4 1 + 7 = 1. 4 + 7 = 5 4 6 + 7 = 36. Stejná znménk ody B K leží ve stejné polorovině s hrniční přímkou VA od K leží uvnitř konvexního úhlu A. = Př. 6: Petáková: strn 16/cvičení 24 ) strn 16/cvičení 26 strn 16/cvičení 28 4

Shrnutí: Oecná rovnice přímky nese informci i o odech, které n ní neleží. Doszením můžeme ze znmének rozhodnout, zd ody leží ve stejné polorovině. 5