1. JEV JISTÝ a. je jev, který nikdy nenastane b. je jev, jehož pravděpodobnost = ½ c. je jev, jehož pravděpodobnost = 0 d.

Transkript

1 ZÁPOČTOVÝ TEST. JEV JISTÝ a. je jev, který ikdy eastae b. je jev, jehož pravděpodobost ½ c. je jev, jehož pravděpodobost 0 d. je jev, jehož pravděpodobost e. je jev, který astae za jistých okolostí f. je jev, který astae vždy. JEVY NESLUČITELNÉ a. jsou jevy, u ichž pravděpodobost, že astaou současě 0 b. jsou jevy, které astaou současě s pravděpodobostí c. jsou jevy, které emohou astat současě d. jsou jevy, z ichž každý astává s pravděpodobostí ½ e. jsou jevy, u ichž pravděpodobost, že astae právě jede z ich, je rova součtu pravděpodobostí obou jevů. Záko velkých čísel ve statistice zameá a. Jev jistý astae při ekoečém počtu opakováí a jeho pravděpodobost je. b. Při dostatečě velkém opakováí téhož áhodého pokusu se podíl sledovaého jevu ustaluje kolem ějaké kostaty. c. Čím je počet opakováí áhodého pokusu větší, tím je pravděpodobost sledovaého jevu větší. d. Jestliže jsou pokusé řady dosti dlouhé a dostatečě často se opakují, lze dosáhout vypočítaé pravděpodobosti v průměru těchto pokusů s libovolou přesostí. 4. JEVY OPAČNÉ a. jsou jevy, u ichž pravděpodobost, že astae právě jede z ich b. jsou jevy, z ichž každý astává s pravděpodobostí ½ c. jsou jevy, které astaou současě s pravděpodobostí d. jsou jevy, které které astaou současě s pravděpodobostí 0 5. Elemetárí jevy a. jsou jevy s ekoečě malou pravděpodobostí b. jsou ejméě pravděpodobé jevy c. už dále emůžeme rozložit d. jsou protikladem jevů složeých e. astávají s elemetárí pravděpodobostí 6. Složeé jevy a. jsou protikladem jevů elemetárích b. astávají s pravděpodobostí c. elze dále rozložit d. se skládají z více jevů elemetárích e. jsou jevy, u kterých elze spočítat pravděpodobost, s jakou astaou f. se dají rozložit alespoň a dva jevy elemetárí 7. Pravděpodobost jevu a. je číslo z itervalu <0; 00> b. je číslo z itervalu <-; > c. je číslo z itervalu <0; > d. je vždy e. je vždy 00% 8. Veličiy NOINÁLNÍ a. jsou veličiy kategoriálí b. jsou veličiy, které emají číselou hodotu, ale umíme je seřadit c. je veličia z itervalu <-; > d. emají staoveo pořadí e. můžeme sčítat a odečítat, ale e ásobit

2 9. ORDINÁLNÍ ŠKÁLY a. jsou pořadové škály a veličiy lze uspořádat b. obsahují ordiálí veličiy a elze je uspořádat c. jsou vzorem pro uspořádáí kardiálích veliči d. můžeme v ich sčítat a odečítat, ale e ásobit e. můžeme ásobit a dělit 0. KARDINÁLNÍ VELIČINY a. se dají uspořádat do pořadové škály, ale elze s imi počítat b. se dají vyjádřit v poměrové škále c. se dají vyjádřit v rozdílové škále d. jsou apř. všechy fyzikálí veličiy e. jsou pouze veličiy délkových jedotek odvozeých od fyzikálí jedotky m. Veličia BARVA OČÍ a. patří mezi omiálí veličiy b. patří mezi kardiálí veličiy c. se měří v poměrové škále d. se dá uspořádat do pořadové škály e. elze uspořádat do pořadové škály. Veličia ZNÁKA VE ŠKOLE a. patří mezi omiálí veličiy b. patří mezi kardiálí veličiy c. patří mezi ordiálí veličiy d. se dá uspořádat do pořadové škály e. elze uspořádat do pořadové škály f. se dá uspořádat do itervalové škály. Veličia TEPLOTA ve stupích Celsia a. patří mezi itervalové veličiy b. patří mezi podílové veličiy c. se měří v poměrové (podílové) škále d. se dá uspořádat do pořadové škály e. elze uspořádat 4. Veličia STUPEŇ POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ a. se měří v poměrové (podílové) škále b. měří se v rozdílové škále c. je ordiálí veličia d. elze uspořádat e. se dá uspořádat do pořadové škály, ale elze s í počítat f. patří mezi kardiálí veličiy 5. KARDINÁLNÍ VELIČINY a. patří mezi ě teplota ve stupích Fahreiheita b. patří mezi ě teplota ve stupích Kelvia c. patří mezi ě výška a váha d. patří mezi ě barva vlasů e. patří mezi ě stupeň dosažeého vzděláí 6. PODÍLOVÁ (POĚROVÁ) ŠKÁLA a. patří do í teplota ve stupích Fahreiheita b. patří do í teplota ve stupích Celsia c. patří do í teplota ve stupích Kelvia d. patří do í výška a váha e. patří do í prospěch ve škole hodoceý zámkou f. má stejé vlastosti a omezeí jako ROZDÍLOVÁ ŠKÁLA

3 7. KOBINACE a. je kombiatorická veličia, kde ezáleží a pořadí b. je kombiatorická veličia, kde záleží a pořadí c. kombiací je víc ež variací bez opakováí d. kombiací je méě ež variací bez opakováí e. vyjadřujeme kombiačím číslem f. z -prvků vypočteme jako! 8. PERUTACE a. je kombiatorická veličia, kde ezáleží a pořadí b. je kombiatorická veličia, kde záleží a pořadí c. PERUTACÍ je víc ež variací bez opakováí d. PERUTACÍ je méě ež variací bez opakováí e. vyjadřujeme kombiačím číslem f. z -prvků vypočteme jako! 9. HROADNÝ JEV a. je jev, který se vyskytuje v hromadém měřítku a může se eustále opakovat b. je jev, který se vyskytuje v hromadém měřítku ebo se může eustále opakovat c. je jev, který se vyskytuje v hromadém měřítku, ale esmí se opakovat d. je jev, který se vyskytuje v hromadém měřítku a musí se opakovat e. může být sledováí vlastosti a možiě objektů f. může být opakovaé měřeí vlastosti a jedom objektu 0. ZÁKLADNÍ SOUBOR a. je možia všech sledovaých statistických jedotek b. se také azývá populace c. je syoymum pro výběrový soubor d. je kombiatorická veličia, kde ezáleží a pořadí e. je kombiatorická veličia, kde záleží a pořadí f. je zadá buď výčtem prvků ebo vymezeím ěkterých společých vlastostí. VÝBĚROVÝ SOUBOR a. se také azývá populace b. je kombiatorická veličia, kde ezáleží a pořadí c. je kombiatorická veličia, kde záleží a pořadí d. je možia vybraých statistických jedotek e. je část základího souboru, která ji reprezetuje a splňuje vlastost áhodosti. INDUKTIVNÍ STATISTIKA a. je způsob rozděleí celku a součásti b. je proces zobecňováí pozatků z výběru a celou populaci c. je způsob, jak a základě zkoumáí vlastostí výběrového souboru usuzujeme a vlastosti základího souboru d. je způsob, jak a základě zkoumáí vlastostí základího souboru usuzujeme a vlastosti výběrového souboru. ARITETICKÝ PRŮĚR a. je součet čtverců rozdílu hodoty a mediáu děleý počtem hodot b. je to prví obecý momet c. je to druhý cetrálí momet d. je součet všech hodot děleý počtem hodot e. je charakteristika polohy f. ovlivňují odlehlé hodoty 4. ROZPTYL a. je charakteristika polohy b. je charakteristika měřítka c. je součet všech hodot děleý počtem hodot d. je součet čtverců rozdílu hodoty a mediáu děleý počtem hodot e. je součet čtverců rozdílu hodoty a aritmetického průměru děleý počtem hodot

4 5. POPULAČNÍ ROZPTYL a. je charakteristika polohy b. je charakteristika měřítka c. týká se VÝBĚROVÉHO SOUBORU d. týká se ZÁKLADNÍHO SOUBORU e. je číslo z itervalu <-; > f. je číslo z itervalu <0; > 6. VÝBĚROVÝ ROZPTYL a. je charakteristika polohy b. je charakteristika měřítka c. týká se VÝBĚROVÉHO SOUBORU d. týká se ZÁKLADNÍHO SOUBORU e. je číslo z itervalu <-; > f. je číslo z itervalu <0; > 7. VÝBĚROVÁ SĚRODATNÁ ODCHYLKA a. je odmocia z výběrového rozptylu b. je výběrový rozptyl umocěý a druhou c. se týká základího souboru d. je druhý cetrálí momet e. je charakteristika polohy f. je charakteristika měřítka 8. ROZPTYL ZÁKLADNÍHO SOUBORU a. je obecě meší ež rozptyl výběrového souboru b. je obecě větší ež rozptyl výběrového souboru c. je charakteristika polohy d. je charakteristika měřítka e. týká se výběrového souboru f. se azývá populačí rozptyl 9. EDIÁN a. je to charakteristika polohy b. je charakteristika měřítka c. vypočte se po uspořádáí hodot d. je to charakteristika středí hodoty e. ovlivňují ho odlehlé hodoty f. je to stabilí charakteristika 0. ODUS a. je charakteristika měřítka b. je to ejpravděpodobější hodota c. je to charakteristika středí hodoty d. eovlivňují ho odlehlé hodoty e. je ejčetější hodota f. používáme ho, když máme málo měřeých hodot. HORNÍ KVARTIL a. je utá pro výpočet mezikvartilového rozpětí b. je charakteristika založeá a relativí četosti c. pod horím kvartilem leží 5% hodot d. ad horím kvartilem leží 5% hodot e. ejčetější hodota. DOLNÍ KVARTIL a. je charakteristika měřítka b. je charakteristika založeá a relativí četosti c. pod dolím kvartilem leží 75% hodot d. ad dolím kvartilem leží 75% hodot e. ejméě četá hodota

5 . ŠIKOST a. může abývat je kladých hodot b. může abývat klsdých i záporých hodot c. je charakteristika vychýleí dat d. ulová šikmost vyjadřuje symetrii dat e. vyjadřuje kocetraci dat kolem středí hodoty 4. ŠPIČATOST a. může abývat je kladých hodot b. může abývat i záporých hodot c. porovává špičatost veličiy s obecým Normálím rozděleím d. porovává špičatost veličiy s ormovaým Normálím rozděleím e. vyjadřuje kocetraci dat kolem středí hodoty f. ulová špičatost vyjadřuje symetrii dat 5. RELATIVNÍ ČETNOST a. je charakteristika měřítka b. je to ejpravděpodobější hodota c. je číslo z itervalu <-; > d. je číslo z itervalu <0; > e. je ejčetější hodota 6. RELATIVNÍ KUULATIVNÍ ČETNOST a. je charakteristika měřítka b. je to ejpravděpodobější hodota c. iimálí hodota je - d. iimálí hodota je 0 e. aimálí hodota je f. aimálí hodota je 00% 7. ABSOLUTNÍ KUULATIVNÍ ČETNOST a. je charakteristika měřítka b. je číslo z itervalu (- ; ) c. je číslo z itervalu <0; ) d. je číslo z itervalu <-; > e. je číslo z itervalu <0; > f. maimálí hodota je 00% 8. VZOREC pro výpočet ARITETICKÉHO PRŮĚRU i a. b. c. i e. f. k +, log g. s 9. VZOREC pro výpočet VÝBĚROVÉHO ROZPTYLU i σ a. b. c. s i e. f. k +, log g. 40. VZOREC pro výpočet ROZPTYLU ZÁKLADNÍHO SOUBORU i µ a. b. c. s e. f. k +, log g. i σ i µ i µ ( i )... G ( i )... G σ i ( i )... G

6 4. VZOREC pro výpočet VÝBĚROVÉ SĚRODATNÉ ODCHYLKY i µ a. b. c. i e. f. k +, log g. s σ i ( i )... G 4. Vzorec pro výpočet pravděpodobosti BINOICKÉHO ROZDĚLENÍ je: a. P( X ) π ( π ) b. λ λ c. P( X ) e d.! 4. Vzorec pro výpočet pravděpodobosti POISSONOVA ROZDĚLENÍ je: a. P( X ) π ( π ) b. λ λ c. P( X ) e d.! ( i ) 44. BINOICKÉ ROZDĚLENÍ a. vyjadřuje rozděleí řídkých jevů b. je rozděleí ezávislých pokusů alterativích rozděleí se stejou pravděpodobostí úspěchu c. má jede parametr: λ - pravděpodobost úspěchu d. má dva parametry: π - pravděpodobost úspěchu a - počet pokusů e. pomocí biomického rozděleí vypočteme pravděpodobost, že ze 00 arozeých dětí bude ejméě 5 chlapců f. pomocí biomického rozděleí vypočteme pravděpodobost, že v telefoí ústředě přijmou za miutu alespoň tři hovory 45. ALTERNATIVNÍ ROZDĚLENÍ a. vyjadřuje pravděpodobost, že jev astae ebo eastae b. má jede parametr: π - pravděpodobost úspěchu c. má dva parametry: π - pravděpodobost úspěchu a - počet pokusů d. je rozděleím řídkých jevů e. pomocí alterativího rozděleí vypočteme pravděpodobost, že v metru látky budou alespoň kazy f. pomocí alterativího rozděleí vypočteme pravděpodobost, že z 000 vyšetřeých pacietů bude méě ež 00 diabetiků 46. POISSONOVO ROZDĚLENÍ a. je rozděleím řídkých jevů b. se skládá z ěkolika jevů, které mají stejou pravděpodobost úspěchu c. je rozděleí ezávislých pokusů se stejou pravděpodobostí úspěchu d. má jede parametr: λ - pravděpodobost úspěchu e. má dva parametry: π - pravděpodobost úspěchu a - počet pokusů f. pomocí Poissoova rozděleí vypočteme pravděpodobost, že z 000 výrobků bude maimálě 5 vadých P P ( µ ) σ ( X ) e σ π ( i ) ( µ ) σ ( X ) e σ π

7 47. NORÁLNÍ ROZDĚLENÍ a. vystihuje rozložeí spojitých kvatitativích veliči b. má jede parametr: π - pravděpodobost úspěchu c. má dva parametry: µ - středí hodota, σ - rozptyl d. zázorňujeme Gaussovou křivkou e. jeho frekvečí fukce je symetrická kolem středí hodoty f. jeho frekvečí fukce je zešikmeá doprava g. defiičí obor frekvečí fukce je z itervalu (- ; ) h. hodoty kolísají kolem středí hodoty tak, že a obě stray jsou výsledky stále méě časté i. v itervalu < δ ; +δ> leží 68,6% případů j. v itervalu < δ ; δ> leží 99,7% případů k. v itervalu < δ ; δ>leží 95% případů l. v itervalu < δ ; δ>leží 95% případů m. výstižě odráží variabilitu veliči sledovaých v biologii. se edá použít pro modelováí biologických veliči o. vystihuje veličiy, a které má vliv možství epatrých vzájemě ezávislých áhodých vlivů p. vyjadřuje pravděpodobost rozděleí řídkých jevů q. ejčetější hodoty kolísají kolem středí hodoty a etrémí hodoty se objevují je ojediěle 48. STUDENTOVO ROZDĚLENÍ a. vyjadřuje pravděpodobost, že jev astae ebo eastae b. je odvozeé rozděleí, které slouží pro testováí výběrových souborů c. má pouze jede parametr: - počet měřeí d. má dva parametry: µ - středí hodota, σ - rozptyl e. vyjadřuje pravděpodobost rozděleí řídkých jevů f. se používá ejčastěji k porováí průměrů g. jeho frekvečí fukce je symetrická kolem středí hodoty h. jeho frekvečí fukce je zešikmeá doleva i. je odvozeo z ormálího rozděleí a rozděleí chí-kvadrát j. je rozděleí součtu druhých moci ormálě rozděleých veliči k. hodoty kolísají kolem středí hodoty tak, že a obě stray jsou výsledky stále méě časté l. hodoty jsou rozděley rovoměrě v itervalu <a; b> 49. ROVNOĚRNÉ ROZDĚLENÍ a. vystihuje veličiy, a které má vliv velké možství drobých áhodých jevů b. vyjadřuje pravděpodobost, že jev astae ebo eastae c. zázorňujeme Gaussovou křivkou d. má spojitá áhodá veličia, jestliže hustota pravděpodobosti je a itervalu hodot (a, b) kostatí a mimo teto iterval ulová e. má dva parametry: µ - středí hodota, σ - rozptyl f. vyjadřuje pravděpodobost rozděleí řídkých jevů 50. χ- ROZDĚLENÍ a. je odvozeé rozděleí, které slouží pro testováí výběrových souborů b. vyjadřuje pravděpodobost, že jev astae ebo eastae c. má dva parametry: µ - středí hodota, σ - rozptyl d. je rozděleím řídkých jevů e. je rozděleí součtu druhých moci ormálě rozděleých veliči 5. FISCHEROVO SNEDECOROVO F - ROZDĚLENÍ a. má pouze jede parametr: - počet měřeí b. má dva parametry: - počet měřeí v. výběru, m - počet měřeí v. výběru c. vyjadřuje pravděpodobost rozděleí řídkých jevů d. používá jako výběrové rozděleí pro parametrický test rozdílosti rozptylů e. je výběrové rozděleí složeé z podílu dvou rozděleí chí kvadrát f. je odvozeo z ormálího rozděleí a rozděleí chí-kvadrát g. je rozděleí součtu druhých moci ormálě rozděleých veliči

8 5. PARAETRICKÉ TESTY a. slouží k testováí parametrů výběrových rozděleí b. evyžadují splěí žádých předpokladů c. jsou přesější ež eparametrické d. jsou méě přesé, ale robustější ež eparametrické testy e. vyžadují splěí podmíky ormality výběrů f. ejsou ovlivěy odlehlými hodotami g. jsou založey a pořadí hodot 5. NEPARAETRICKÉ TESTY a. jsou přesější ež parametrické b. jsou méě přesé, ale robustější ež parametrické testy c. slouží k testováí výběrů v případě, že emůžeme předpokládat ormálí rozděleí d. slouží k testováí výběrů v případě, že je splěa podmíka ormality výběrů e. ejsou ovlivěy odlehlými hodotami f. jsou založey a pořadí hodot 54. ROBUSTNOSTNÍ TESTY a. jsou přesější za ceu toho, že je emůžeme použít bez omezeí b. můžeme použít bez omezeí, ale ejsou tak přesé c. parametrické testy jsou robustější ež eparametrické d. eparametrické testy jsou robustější ež parametrické e. robustí testy emůžeme použít bez předpokladu ormality rozděleí f. robustí testy používáme v případě ezámého typu rozděleí 55. TESTOVÁNÍ VELIČINY a. je zkoumáí ějaké vlastosti u populace b. je áhodé zkoumáí rozdílů mezi áhodými jedici c. je postup začíající staoveím hypotézy eboli doměky o statistickém souboru d. je postup, kterým zjistíme, zda je pravdivá ulová ebo alterativí hypotéza e. je áhodý výběr z populace f. je eperimet, kterým zjistíme výsledky a dvou skupiách objektů 56. NULOVÁ HYPOTÉZA a. je tvrzeí o statistickém souboru, které bychom chtěli potvrdit ebo vyvrátit b. je tvrzeí, že středí hodota výběru se rová ule c. je tvrzeí, že rozptyl výběrového souboru 0 d. je tvrzeí, které říká, že zkoumaá charakteristika u dvou výběrů se eliší e. je tvrzeí, které říká, že se zkoumaá charakteristika u dvou výběrů liší f. je tvrzeí, které říká, že výběry pocházejí ze stejého základího souboru g. je tvrzeí, které říká, že výběry epocházejí ze stejého základího souboru h. je tvrzeí, které po matematické stráce vyjadřuje rovost, ulový rozdíl i. je tvrzeí, které po matematické stráce vyjadřuje ekvivaleci, ezávislost j. je doměku že mezi testovaými soubory eeistuje vztah (souvislost) k. je tvrzeí, že pozorovaé rozdíly jsou způsobey je áhodými vlivy l. je tvrzeí, že výběrový soubor se řídí očekávaým rozděleím hodot m. platí, když pozorovaé hodoty jsou velmi blízké očekávaým (hypotetickým) hodotám. platí, když pozorovaé hodoty se příliš liší od očekávaých hodot, tj. eumíme to vysvětlit pouhou áhodou 57. ALTERNATIVNÍ HYPOTÉZA a. je doměka o ějaké vlastosti populace b. je tvrzeí o statistickém souboru, které bychom chtěli potvrdit ebo vyvrátit c. je tvrzeí, že středí hodota výběru se erová ule d. je tvrzeí, že rozptyl výběrového souboru se erová ule e. je tvrzeí, které říká, že zkoumaá charakteristika u dvou výběrů se liší f. je tvrzeí, které říká, že se zkoumaá charakteristika u dvou výběrů eliší g. je tvrzeí, které říká, že výběry epocházejí ze stejého základího souboru h. je tvrzeí, které po matematické stráce vyjadřuje rozdíl zkoumaých výběrů i. je tvrzeí, které po matematické stráce vyjadřuje ekvivaleci, ezávislost

9 j. je doměka že mezi testovaými soubory eeistuje vztah (souvislost) k. je tvrzeí, že mezi testovaými soubory eistuje vztah (souvislost) l. je tvrzeí, že charakteristiky výběrových souborů se liší m. je tvrzeí, že se výběrový soubor řídí očekávaým rozděleím hodot. platí, když pozorovaé hodoty jsou velmi blízké očekávaým (hypotetickým) hodotám o. platí, když pozorovaé hodoty se příliš liší od očekávaých hodot, tj. eumíme to vysvětlit pouhou áhodou 58. CHYBA I. DRUHU a. astae, když zamíteme eprávem doměku o ějaké vlastosti populace b. astae, když přijmeme omylem doměku o ějaké vlastosti populace c. astae, když zamíteme H0, ačkoliv platí d. astae, když H0 přijmeme, ačkoliv eplatí e. astae, když H0 přijmeme, ačkoliv platí f. astae, když H0 zamíteme, ačkoliv eplatí g. sížíme-li chybu II. druhu, zvýší se chyba I. druhu h. velikost chyby II. druhu emá vliv a velikost chyby I. druhu 59. CHYBA II. DRUHU a. astae, když zamíteme eprávem doměku o ějaké vlastosti populace b. astae, když přijmeme omylem doměku o ějaké vlastosti populace c. astae, když zamíteme H0, ačkoliv platí d. astae, když H0 přijmeme, ačkoliv eplatí e. astae, když H0 přijmeme, ačkoliv platí f. astae, když H0 zamíteme, ačkoliv eplatí g. sížíme-li chybu I. druhu, zvýší se chyba II. druhu h. velikost chyby I. druhu emá vliv a velikost chyby II. druhu 60. HLADINA VÝZNANOSTI a. je pravděpodobost, že H0 zamíteme, ačkoliv platí b. je pravděpodobost, že H0 přijmeme, ačkoliv eplatí c. je pravděpodobost chyby I. druhu, kterou připouštíme d. je pravděpodobost, kterou si zvolíme pro chybu II. druhu e. je pravděpodobost, kterou vypočteme a základě vybraého testu f. je p hodota g. je hraice, se kterou porováváme vypočteou p hodotu h. je v porováí s p hodotou kritériem pro přijetí ebo zamítutí H0 i. je kritická hodota pro porováí s vypočítaou statistikou j. je kritická hodota pro porováí se statistikou vypočteou t testem k. je kritická hodota pro porováí se statistikou vypočteou F testem l. je riziko zamítutí ulové hypotézy 6. KORELACE a. je pravděpodobost toho, že je mezi veličiami souvislost b. je vztah mezi dvěmi veličiami c. je souvislost mezi veličiou vysvětlující a vysvětlovaou d. je vyjádřea apř. korelačím koeficietem e. je tvar závislosti dvou zkoumaých veliči f. vysvětluje, jak vypadá závislost dvou zkoumaých veliči g. určuje míru těsosti vztahu dvou ebo více veliči 6. LINEÁRNÍ REGRESE a. zkoumá lieárí závislosti dvou veliči b. staoví, jaký vliv má jeda veličia a sižováí hodot druhé veličiy c. matematicky staoví vzorec ezávislost veliči d. matematicky staoví vztah pro přímou a/ ebo epřímou úměrost veliči e. je úpravou KOVARIANCE tak, aby výsledek ebyl závislý a rozptylu veliči f. je vyjádřea Pearsoův korelačím koeficietem g. je vyjádřea Spearmaovým korelačím koeficietem

10 6. KORELAČNÍ KOEFICIENT a. je úpravou KOVARIANCE tak, aby výsledek ebyl závislý a rozptylu veliči b. mírou korelace je Pearsoův, Spearmaův a Kedalův korelačí koeficiet c. mírou korelace je Fischerův eaktí korelačí koeficiet d. mírou korelace je korelačí koeficiet chí - kvadrát e. koeficiet chí kvadrát je robustí míra korelace f. Spearmaův korelačí koeficiet je robustější míra ež Pearsoův lieárí korelačí koeficiet g. Pearsoův lieárí korelačí koeficiet je robustější míra Kedalův koeficiet korelace h. Pearsoův korelačí koeficiet je mírou lieárí závislosti dvou veliči i. Pearsoův korelačí koeficiet je robustí míra, kterou eovliví odlehlé hodoty j. Pearsoův korelačí koeficiet je míra, kterou velmi ovliví odlehlé hodoty k. může abývat hodot z itervalu <0; > l. může abývat hodot z itervalu (- ; ) m. může abývat hodot z itervalu <-; >. může abývat hodot z itervalu <0; ) 64. FUNKČNÍ ZÁVISLOST a. se dá vyjádřit matematickým vzorcem b. se edá vyjádřit matematickým vzorcem, pouze statistickým koeficietem korelace c. je pevá závislost d. je stochastická závislost e. astae, když se korelačí koeficiet -> (blíží jedé) f. astae, když se korelačí koeficiet -> 0 (blíží ule) g. astae, když se korelačí koeficiet -> - (blíží míus jedé) h. astae, když se korelačí koeficiet -> (blíží ekoeču) 65. NEZÁVISLOST a. astae, když se áhodá veličia sledovaá jako vysvětlovaá měí pouze áhodě bez ohledu a vysvětlující proměou b. astae, když se áhodá veličia sledovaá jako vysvětlovaá eměí ai v případě změy vysvětlující proměé c. astae, když se korelačí koeficiet -> (blíží jedé) d. astae, když se korelačí koeficiet -> 0 (blíží ule) e. astae, když se korelačí koeficiet -> (blíží ekoeču) 66. Určete, které hypotézy považujeme za NULOVÉ a. Agresivita u předškolích dětí se vyskytuje častěji u dětí vyrůstajících v eúplých rodiách. b. Chlapci dosahují lepších výsledků ve fyzice ež dívky. c. "Výsledky dotazíkového šetřeí ezávisí a věku respodetů. d. "Obliba předmětu závisí a pohlaví studetů" e. "Léčebý účiek ezávisí a zvoleí léku A ebo B" f. Agresivita u předškolích dětí se vyskytuje stejě často u dětí z úplých rodi i u dětí z eúplých rodi." g. Chlapci dosahují stejých výsledků ve fyzice jako dívky." h. "Výsledky dotazíkového šetřeí ezávisí a věku respodetů. 67. Určete, které hypotézy považujeme za ALTERNATIVNÍ a. Agresivita u předškolích dětí se vyskytuje častěji u dětí vyrůstajících v eúplých rodiách. b. Chlapci dosahují lepších výsledků ve fyzice ež dívky. c. "Výsledky dotazíkového šetřeí ezávisí a věku respodetů. d. "Obliba předmětu závisí a pohlaví studetů" e. "Léčebý účiek ezávisí a zvoleí léku A ebo B" f. Agresivita u předškolích dětí se vyskytuje stejě často u dětí z úplých rodi i u dětí z eúplých rodi." g. Chlapci dosahují stejých výsledků ve fyzice jako dívky." h. "Výsledky dotazíkového šetřeí ezávisí a věku respodetů. i. "Dopraví situace ezávisí a du v pracovím týdu"

11 68. STATISTICKÝ TEST a. je tvrzeí o statistickém souboru b. je zjištěí, zda rozdíl testovaých hodot můžeme vysvětlit pomocí áhody, ebo jej musíme považovat za systematický c. je staoveí ulové a alterativí hypotézy d. je potvrzeí ebo vyvráceí ulové hypotézy e. je postup, kterým chceme potvrdit ebo vyvrátit ulovou hypotézu f. je tvrzeí o středí hodotě statistického souboru g. je tvrzeí o středí hodotě a rozptylu statistického souboru h. je tvrzeí, že středí hodota výběru kostatě i. je postup, jak s předem staoveou chybou potvrdit ebo vyvrátit doměku o souboru j. je tvrzeí, že rozptyl výběrového souboru se erová ule k. je tvrzeí, které říká, že se zkoumaá charakteristika u dvou výběrů eliší l. je tvrzeí, které říká, že výběry epocházejí ze stejého základího souboru m. je tvrzeí, které po matematické stráce vyjadřuje rozdíl zkoumaých výběrů 69. KONTINGENČNÍ TABULKA a. se skládá z ěkolika řádků a sloupců, do kterých zapisujeme áhodá čísla b. se skládá z ěkolika řádků a sloupců, do kterých zapisujeme hodoty dvou zkoumaých veliči c. slouží k testováí ezávislosti veliči pomocí testu chí kvadrát d. slouží k testováí rozdílu rozptylů pomocí Fischerova F testu e. slouží k testováí shody průměrů pomocí t-testu f. obsahuje v posledím sloupci a v posledím řádku tzv. margiálí hodoty g. slouží k testováí shody rozptylů pomocí Fischerova eaktího faktoriálového testu h. slouží k testováí shody průměrů dvou veliči pomocí testu chí kvadrát i. slouží k testováí ezávislosti veliči pomocí Studetova t - testu j. slouží k testováí ezávislosti veliči pomocí U testu ormálího rozděleí 70. ČTYŘPOLNÍ TABULKA a. je zvláští případ kotigečí tabulky b. se skládá ze řádků a sloupců s hodotami měřeých veliči a z řádku a sloupce margiálích veliči c. je tabulka se 4 políčky, do kterých zapisujeme áhodá čísla d. slouží k testováí ezávislosti veliči pomocí testu chí kvadrát e. slouží k testováí shody rozptylů dvou veliči pomocí Fischerova F-testu f. slouží k testováí ezávislosti veliči pomocí Fischerova eaktího faktoriálového testu g. slouží k testováí shody průměrů dvou veliči pomocí Studetova rozděleí 7. DRUHY TESTŮ a k čemu slouží a. U test k testováí shody průměru jedoho výběru s předpokládaou hodotou Normálího rozděleí b. jedovýběrový t test slouží k testováí shody středí hodoty jedoho výběru s předpokládaou hodotou Normálího rozděleí c. jedovýběrový t test slouží k testováí shody průměru jedoho výběru s předpokládaou hodotou Studetova t - rozděleí d. dvouvýběrový t test slouží k testováí shody rozptylů dvou výběrů s předpokládaou hodotou Fischerova F - rozděleí e. dvouvýběrový F test slouží k testováí shody rozptylů dvou výběrů a základě Fischerova F - rozděleí f. dvouvýběrový F test slouží k testováí ezávislosti středích hodot a porovává se s kritickou hodotou Fischerova F - rozděleí g. chí kvadrát test slouží k testováí ezávislosti veliči uspořádaých do kotigečí tabulky a porovává se s kritickou hodotou chí -kvadrát h. párový t-test slouží k testováí párových hodot veličiy pro zjištěí výzamosti změy v čase a porovává se Studetovým t-rozděleím i. párový t-test slouží k testováí ezávislých hodot dvou výběrů, ze kterých sestavíme páry a porováváme se Studetovým t-rozděleím j. Z test eboli U-test slouží k testováí shody průměru jedoho výběru s předpokládaou hodotou Normálího rozděleí