STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA. Analýza tématu. Územní rozvoj

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA Analýza tématu Územní rzvj Plzeň, 2016

2

3 Na zpracvání se pdíleli: Členvé pracvní skupiny Ing. Pavel Beneš Ing. Tmáš Benda Ing. Jitka Hánvá Ing. arch. Jarslav Hller Mgr. Jarslav Kvanda Ing. arch. Edita Míkvá Ing. Markéta Stuchlvá Ing. Irena Tlarvá Účastníci wrkshpu Ing. Petr Bílek Ing. arch. Mirslava Břízvá Ing. arch. Radek Dragun Ing. arch. Blanka Hyskvá Ing. Kateřina Juríkvá Mgr. Jirka Karlvá Ing. arch. Irena Králvá Ing. arch. Irena Langvá František Lifka PhDr. Ivana Mádlvá, Ph.D., MBA Mgr. Mirslav Pešík Ing. Libuše Piklvá Ing. Petr Raška Mgr. Jana Terčvá Ing. arch. Jan Tman Mgr. Hynek Tmášek Ing. Eva Velebná Brejchvá Ing. Irena Vstracká Mgr. Michal Vzbule

4 2

5 I. Územní rzvj 1. Obsah tématu 1.1 Územní rzvj má následující slžky: Hmtné slžky územníh rzvje (plchy, kridry, pzemky, stavby a zařízení, přírdní prvky a útvary, byvatelstv, fauna a flóra) Aktivity v území (výrba, bydlení, rekreace, dprava, služby veřejné) Prcesy v území (eknmické, sciální, kulturní, envirnmentální, eklgické) Hdnty v území (eknmické, sciální, kulturní, urbanistické, envirnmentální, eklgické) Vztahy v území (vztahy bjemvě prstrvé, vztahy prvzní) 1.2 Témata vlivňující územní rzvj Obyvatelstv a bydlení Hspdářský rzvj a pdnikatelské prstředí Občanská vybavenst Dprava Živtní prstředí Technická infrastruktura Rzpčet a financvání Cestvní ruch a prpagace města Předmětem tématu je měst Plzeň jak celek ve svém správním území. Měst Plzeň se řadí mezi centra nadreginálníh významu. Jedná se 4. největší měst v České republice, které vlivňuje a je významným spádvým místem západčeské aglmerace. 1.3 Jeden z nástrjů územníh plánvání - územní plán Územní plán města Plzně Územní plán Plzeň - návrh Územní plán integruje a krdinuje závěry z kncepčních dkumentů zpracvaných pr jedntlivé bry, jeh využitelnst je dpvídající ptřebám města - průběžná aktualizace prbíhá frmu změn, které reagují na stávající situaci. 3

6 2. Ppis, základní infrmace 2.1 Urbanistická struktura města Urbanistická struktura města a jeh kmpzice je předurčena jeh gegraficku plhu, přírdními pdmínkami a prcesem transfrmace středvěké Plzně, sevřené ve svých hradbách, d silnéh průmyslvéh města. Radiálně kncentrický systém půvdních tereziánských silnic směrvaných na věž kstela sv. Bartlměje a železničních tratí patří bezespru mezi jedinečnsti urbanistické struktury města. Rzvj dpravních systémů jak silničních, tak železničních, měst v jeh růstu pdprval, ale i mezval. Zvyšvala se průjezdná dprava centrem. Dchází k izlvání některých částí města, které jsu vedením těcht kmunikací dděleny d centra. Tyt bariéry však nejsu tvřeny puze kmunikacemi a železniční tratí, členění města velmi vlivnila mrflgie terénu (tky řek) a též výstavba velkých průmyslvých areálů (Pivvar, Škda). Nejdůležitějším urbanistickým, kmpzičním a architektnickým celkem je histrické jádr města Plzně, prhlášené v rce 1989 městsku památkvu rezervací. Tent celek je dkladem raně středvěkéh urbanismu z kruhu zalžených měst, vyznačující se jedinělu rzvinutu šachvnicvu snvu. Histrické jádr je sučástí tzv. centrální blasti města, která se rzvinula za bývalými městskými hradbami, respektive za tzv. sadvým kruhem, který byl zalžen na jejich místě. Centrální blast je vymezena na jihu železničním tělesem, na výchdě železnicí a tkem řeky Radbuzy, na severu tkem řeky Mže a na západě rzsáhlým průmyslvým areálem Škda. Centrální blast je přirzeným centrem nejen celéh města, ale i širší plzeňské aglmerace. Na plchých terénních hřbetech a říčních terasách ddělených pměrně mělkými a širkými říčními údlími se při půvdních císařských, radiálně směrvaných silnicích rzvinula zástavba jedntlivých městských částí. Tak vznikla předměstí Petrhrad, Slvany, Bry, Jižní předměstí, Dubravka. Obdbně ve vazbě na radiální kmunikace, ale v jiné terénní knfiguraci, jsu kncipvány i nvě vzniklé městské části, mezi které patří sídliště Přední a Zadní Skvrňany a zejména rzsáhlý bytný satelit Severníh Předměstí. Na kraji města leží pměrně pravidelný, ale přetržitý prstenec půvdních samstatných vesnic, dříve převážně svébytných celků, dnes na městě závislých mnfunkčních bytných satelitů, ve kterých je mezená nabídka pracvních příležitstí, bchdu, služeb, kultury. Jak prblematická se čast jeví vazba půvdní tzv. staré venkvské zástavby a v minulsti realizvaných spíše zřídka vkusných rdinných dmů. V psledních letech se však situace zlepšuje. Charakteristickým kmpzičním prvkem Plzně jsu čtyři řeky s pstupnými sutky: Úhlava a Radbuza, Radbuza a Mže, Úslava a Berunka. Oživujícím prvkem/přidanu hdntu města jsu všem nejen vlastní vdní tky, ale také celé údlní nivy, které si uchvaly v převážné míře přírdní charakter. V tmt pjetí jsu nivy respektvány a územním plánem města chráněny. Z hlediska kmpzičníh i splečenskéh tvří mimřádně významný prvek rzsáhlé vdní plchy na severu jedinělá sustava bleveckých rybníků, na jihu pak vdní nádrž České údlí. Rzlehlé krajinné zázemí severní části města, vyhlášená rekreační blast Blevecké rybníky, služí jak významné území rekreace s celměstským významem. Rekreační funkci plní i další vyhlášené rekreační blasti města (v sučasné dbě 10 rekreačních blastí) které bklpují měst ze všech světvých stran. Tvří je velké lesní kmplexy (Pytel, Valcha, Dubvá hra, Chlum, Zábělá), lesparky (Hmlka, České údlí, Špitálský les) neb zatpené lmy (Park u jezírka Kšutka). Zásadní rli v kmpzici města hrají zelené aleje, a t jak ve vlné krajině Kilmetrvka, Lchtínská ulice, silnice d Radčic, tak v pdbě bulvárů, respektive čast již bhužel puze jejich zbytků Francuzská třída, Ktervská, Klatvská třída. Obdbnu rli v brazu města jak aleje mají i další přírdní prvky jak jsu například zelené svahy mezi Lchtínem a Radčicemi, zejména Lchtínský park, klí Zámečku a další zelené plchy. 4

7 Kmpzice města je krmě výše uvedených přírdních akcentů umcněna jedntlivými dminantními stavbami, z nichž nejvýraznější je chrám sv. Bartlměje, který svu hmtu vládá náměstí a celé histrické jádr a jehž věž určuje nezaměnitelnu siluetu města. Obecně lze knstatvat, že zástavba je pměrně kmpaktní, měst je relativně hustě prstavěn. Jsu zde samzřejmě dsud vlná, nezastavěná území, kde je třeba dplnit neúplnu neb narušenu urbanisticku strukturu. Preferencí autmbilvé dpravy dcházel k výstavbě kapacitních kmunikací uvnitř města, jejichž výstavba byla čast pdmíněna zburáním částí stávající zástavby ve městě. Stále se však hledá cesta, jak tyt dnes negativně hdncené zásahy napravit. (ulice Sirkvá, Tyršva, Karlvarská apd. ). Jedntlivé zastavěné části jsu navzájem dděleny plchami zeleně, říčními údlími, parky. Z hlediska kvality živta je měst pr své byvatele vcelku příjemné, zástavba je pměrně vyvážená, bez výraznějších prblémvých míst. Základní kmpziční uspřádání města je uveden v grafické přílze č Základní kmpzice města: Plzeň se z hlediska urbanistickéh - kmpzičníh členění skládá z šesti základních celků: - Centrální blast města a Rudná - Severní Předměstí - Dubravka - Výchdní Předměstí - Jižní Předměstí - Skvrňany Nedílnu sučástí kmpzice, pr Plzeň charakteristicku, je prstenec půvdních vesnic. Centra (návesní prstry) těcht vesnic tvří hdntné subry zděné architektury plzeňskéh typu (lidvé bark, klasicismus a empír) chráněné d rku 1995 jak vesnické památkvé rezervace (Bžkv, Černice, Kterv) a vesnické památkvé zóny (Blevec, Bukvec, Červený Hrádek atd.). Centrální blast města a Rudná Přirzeným kmpzičním a významvým těžištěm města je centrální blast s histrickým jádrem, vyhlášenu Městsku památkvu rezervací. Osy tét blasti tvří Klatvská a Americká ulice s ptenciálem stát se živými městskými třídami. Celkvě se jedná území s převahu bslužných funkcí pr byvatelstv celéh města i reginu. Území dispnuje pestru nabídku bchdu, služeb, administrativy, jsu zde situvány stavby církevní a kulturní. Obytná funkce zde plní funkcí dplňkvu. Snahu města je psílení tét funkce a využití ptenciálu atraktivníh místa pr kvalitní bydlení. S tím suvisí prblematika centrální blasti becně prblémy s dpravní bsluhu, parkváním, nedstatkem plch zeleně pr krátkdbu rekreaci, cenvě dstupnéh bydlení apd. Vlastní zástavba v centru je převážně histrická, sahající až d středvěku, a dále z přelmu 19. a 20. stletí s menším pdílem sudbých, převážně nebytvých bjektů. Sučástí centrální blasti je histrický areál plzeňských pivvarů, jediný významný výrbní kmplex v tét blasti. P bvdu středvěkéh městskéh jádra je zachván zelený prstenec kružních sadů dplněný významnými městskými budvami (Divadl J. K. Tyla, Měšťanská beseda, Západčeské muzeum). Upravený sadvý kruh plní krmě rekreační a reprezentativní funkce významnu funkci splečensku, nebť se v něm každrčně dehraje bezpčet kulturních a splečenských akcí. Z hlediska výškvých hladin zástavby se jedná celek s kmpaktní zástavbu v pravidelné převážně blkvé zástavbě s relativně vyrvnanu výškvu hladinu bez větších extrémů. Výškvé dminanty jsu zárveň dminantami architektnickými. Nesprnu a pr Plzeň charakteristicku dminantu je věž chrámu sv. Bartlměje. Dále se v blasti nachází výškvý bjekt BCB na Anglickém nábřeží plnící administrativní funkcí. 5

8 Severní Předměstí Tent celek je pčtem byvatel největším bytným kmplexem města, cž s sebu nese jistá úskalí - vysku husttu byvatelstva, převažujícím mntónním prstředím panelvých sídlišť, nedstatek parkvacích míst, nekvalitní a špatně udržvaná zeleň, nedstatek pracvních příležitstí atd. Specifickými zónami, které jsu v kntrastu se panelvu výstavbu, jsu bytné čtvrti Bílá Hra, Kšutka, půvdní vesnice Blevec s památkvě chráněnu návsí či městská památkvá zóna Lchtín. Svjí kvalitu a genius lci má čtvrť Rudná, která zaujímá pzici histrickéh satelitu městskéh centra. Zónami reginálníh významu je Zlgická a btanická zahrada a dále areál Fakultní nemcnice Lchtín. Městský význam pr rekreaci má sustava bleveckých rybníků a přilehlých rekreačních lesů, stejně jak údlí řeky Mže a Lchtínský park. Z hlediska výškvých hladin zástavby lze knstatvat, že se jedná díky masivní sídlištní výstavbě celek s pměrně vysku průměrnu výškvu hladinu. Sídlištní celky např. Kšutka neb Vinice jsu charakteristické kmbinací bdbně vyských (6, 8 NP) deskvých dmů a akcentujících věžvých neb deskvých dmů (10, 12 NP). Okrajvé části tvří čtvrti rdinných dmů, ve kterých je výškvá hladina v průměru 2 NP. Dubravka Pr celek Dubravka je charakteristické prlínání starší zástavby bytvých a rdinných dmů s nvějšími subry panelvých sídlišť z bdbí 60. a 70. let 20. stletí. Funkční vyváženst celku je dána pměrně vyským pdílem průmyslvých plch při Jateční a Hřbitvní na straně jedné a lkalizací velkých bchdních center při Rkycanské na straně druhé. Dubravka má velmi kvalitní krajinné zázemí příměstských rekreačních prstrů Chlumu a Zábělé. Tradičně je pr rekreaci využívána také niva řeky Úslavy s prstranstvím U sv. Jiří (u Jiříh), kde jsu přádány splečenské akce celměstskéh významu. Z hlediska výškvých hladin zástavby se jedná celek s různrdu výškvu hladinu, ve které se dráží prlínání různých typů zástavby. Velmi častý je pměrně značný výškvý kntrast na kntaktu půvdní zástavby rdinnými dmy s nvějšími dmy bytvými. Susedství bjektů dvupdlažních a smipdlažních půsbí v některých případech disharmnicky. Výchdní Předměstí Jedná se převážně bytný celek se zastupením všech typů bytné zástavby. Najdeme zde činžvní dmy z přelmu 19. a 20. stletí dkazující se svým blkvým uspřádáním na histrické centrum, sídlištní celky z bdbí 50. a 60. let 20. stletí (první plzeňské sídliště) i čtvrti rdinných dmů. Sučástí sektru jsu i výrbní plchy při Lbezské ulici a rzlehlé průmyslvé území při Ktervské. Tent celek, který je tvřen z velké části bytnými celky, je z hlediska výškvých hladin relativně vyrvnaný, bez výškvých anmálií. Přirzené výškvé dminanty klasické zástavby tvří kstely. Disharmnicky byla výškvá hladina prušena v nízkpdlažní zástavbě západně d Slvanské třídy, kde byl situván nevzhledný vyský deskvý bytný dům, který půsbí rušivě v phledech na tut část města. Jižní Předměstí Tent celek je tvřen především bytvými dmy z bdbí 19. a 20. stletí. Nvější bytný subr z bdbí 60. a 70. let 20. stletí představuje panelvé sídliště Bry. Zcela výjimečnu kvalitu vykazuje urbanistický subr zahradníh města a zárveň městská památkvá zóna Bezvka tvřená hnsnými vilami ve velkryse kncipvaných zahradách. Uliční síť se strmvými alejemi pdtrhuje výjimečnst lkality. Sučástí celku jsu veřejné prstry, které služí pr rekreaci byvatel celéh města. Jedná se vdní nádrž České údlí a Brský park. Nachází se zde histricky zalžený průmyslvý areál Škda, dnes transfrmvaný d pdby dpvídající sučasným pžadavkům včetně částečnéh tevření areálu veřejnsti (Techmania, planetárium). Průmyslvé plchy jsu situvány rvněž při Dmažlické směrem k Nvé Hspdě. Sučástí 6

9 celku je také Městský industriální park Plzeň Brská ple, který představuje zdařilu změnu vjenskéh prstru na mderní průmyslvu zónu. Význam pdtrhuje areál Západčeské univerzity a Plzeňskéh vědeck-technlgickéh parku. Opminut nelze ani areál Fakultní nemcnice Bry zalžený na přelmu 19. a 20. stletí jak Městská všebecná veřejná nemcnice císaře a krále Františka Jsefa I, který v sučasné dbě mezuje své služby a přesuvá některá pracviště d FN Lchtín. Sučástí tht celku je i půvdně samstatná bec Lhta, která se stala k 1. lednu 2003 sučástí Plzně a vytvřila samstatný městský bvd Plzeň 10 Lhta. Jedná se urbanistick-architektnicky pměrně zdařilý celek s různrdými výškvými hladinami. Blkvá zástavba klasické městské čtvrti ve vazbě na Klatvsku třídu je výškvě vyrvnaná, architektnické dminanty jsu zárveň dminantami výškvými. Sídliště Bry patří mezi příklady kmpzičně zdařilých a půsbivých celků. Kmbinace deskvých dmů se 14 pdlažními věžvými dmy, situvanými zejména na jižním kraji bytnéh celku ve vazbě na park, je zajímavá a již z dálky při příjezdu d Plzně d jihu vymezuje jasně městsku zástavbu. Skvrňany Plšně nejmenším bytným celkem Plzně jsu Skvrňany. Rzhdující pčet byvatel žije v panelvé zástavbě z knce 60. a pčátku 70. let 20. stletí, pr kteru je typická vyská hustta, fádnst architektnickéh výrazu a mnfunkčnst. Sučástí celku jsu i lkality rdinných dmů ve Slvanském údlí a v půvdních samstatných vesnicích Křimice a Radčice Sučástí tht celku je i půvdně samstatná bec Malesice s částí Dlní Vlkýš, která se stala k 1. lednu 2003 sučástí Plzně a vytvřila samstatný bvd Plzeň 9 Malesice. Kmpzičně pměrně dbře zvládnuté sídlištní celky jsu i výškvě zajímavé, s přirzenu gradací. Členění města na jedntlivé sektry a lkality je uveden v grafické přílze č Urbanistická kncepce Naplnění pžadavků na urbanisticku kncepci se dráží v územním rzvji města. Urbanistická kncepce se utváří především v rámci prcesu územníh plánvání Základním nástrjem správy pr jeh řízení je územní plán. Urbanistická kncepce se tedy přirzeně vyvíjí a zpravidla vychází z dbvéh cítění Výchdiska urbanistické kncepce a) Plha města, mrflgie terénu plha - měst s histrickým jádrem ležící na urbánní se mezi Prahu a Německem řeky - čtyři řeky s pstupnými sutky a jejich údlní nivy (zástavba na říčních terasách Petrhrad, Slvany, Bry, Dubravka) vdní plchy - Blevecké rybníky, vdní nádrž České údlí krajina - zalesněné chlumy p bvdu města b) Fenmény města histrické jádr - zachvalá středvěká struktura s kstelem sv. Bartlměje, měst zalžené na pravidelném šachvnicvém půdrysu městské části - pdél radiálně uspřádaných půvdních cest urbanisticky jedinečné celky - památkvě chráněná území, zachvalá vesnická zástavba uvnitř města, vilvé čtvrti (viz dále) prstenec půvdních samstatných vesnic zeleň pdél řek velké celky histrických a sučasně využívaných výrbních areálů 7

10 c) Sciální fenmény umělecká a kulturní tradice divadl, spusta tradičních kulturních akcí atd. pkrkvst rzvj průmyslu, (strjírenská výrba), tradiční pivvarnictví úspěšnst - největší centrum sprtu, služeb a vzdělansti jihzápadních Čech patritismus - Plzeň má mezi městy nad 100 tis. byvatel splu s Brnem nejsilnější patritismus nářečí, piv, sprt Základní principy urbanistické kncepce identifikace a ptvrzení psilvání pzitivních základních prvků města chrana krajinnéh zázemí a přírdních hdnt, rzvj kmpaktní a kncentrvané zástavby v zastavěném území, ptvrzení aktivní (transfrmvané) výrby v blízksti centra, chrana významných krajinných prvků nivních luk v blízksti histrickéh jádra a kultivace jejich vazby, implzivní rzvj úspěšnéh industriálníh parku na Brských plích; důraz na urbanisticku strukturu a její udržitelnst udržení suburbanizačních tendencí na území města, mezení buducíh rzvje v pdbě navrhvání sídlení frmu vnitřních satelitů na správním území Plzně; zamezení další periferizace centra města a jeh významvá a strukturální rehabilitace; jednznačný důraz na zahušťvání vnitřníh města, psílení centra, intenzifikace zástavby, dplnění narušené urbanistické struktury, ptvrzení kncentrické pdby města; silná identita jedntlivých částí ptřeba vymezení lkalit s vlastním charakterem jak základních skladebných jedntek města, zdůrazňující braz města, jeh charakter a strukturu; zvýšení ptenciálu zastavitelnsti v jedntlivých již zastavěných lkalitách; důraz na prstrvé uspřádání města, výškvé zónvání; psílení úlhy veřejnéh prstranství vztah jedntlivých staveb k veřejnému prstranství jak základnímu měřítku charakteru jedntlivých lkalit; principy kntrastů jak vnitřních (tevřené veřejné prstranství x uzavřená hmta budvy), tak vnějších (husté měst x vlná krajina); psílení úlhy veřejnéh prstranství, psílení pbytvých kvalit. principiální pnechání většiny dluhdbě stabilizvaných tras dpravní infrastruktury, realizace radiálně kružníh systému; úprava uličních prfilů, tramvajvých tratí, křižvatek a pěších plch s důrazem na bnvu tradičních městských funkcí, hierarchizace charakteru městských s; pjetí územníh plánu s pdstatně větším důrazem na braz města, charakter jedntlivých lkalit, nikli puhé členění na jedntlivé funkční plchy. vyvážený pdíl jedntlivých slžek nezbytných pr zdravý chd města v 21. stletí (bydlení, služby, kultura, výrba, zemědělství); důraz na využití ptenciálu krajinných prvků pr rekreaci a mikrklima ve městě Způsb členění území Způsb členění území města vychází především z metdiky tvrby územníh plánu, která se během času vyvíjí v suvislsti s nástrji a prcesy územníh plánvání. Územní plán města Plzně Dsud platný Územní plán města Plzně byl zpracván Útvarem kncepce a rzvje města Plzně v rce Tent plán člení měst na jedntlivá území a plchy a určuje mžnsti 8

11 jejich funkčníh využití. Územní plán rzlišval území stabilizvané a návrhvé a členil území d plch pdle funkčníh využití. Těcht různých způsbů využití byl v rámci dílčíh členění zhruba 60. Od té dby byl frmu změn pravidelně ve dvuletých cyklech aktualizván. V dbě zpracvání územníh plánu byl rzsah správníh území Plzně cca ha. Rzvjvé plchy a funkční využití území v rce 2002 Celkem vymezen pr zástavbu 95 rzvjvých plch, které jsu děleny d 5 základních kategrií: bydlení výrba smíšené výrbní, bchdu a služeb se specificku funkcí - bčanské vybavení rekreační Bydlení: tvří více než plvinu pčtu všech návrhvých plch celkem cca 360 ha největší pdíl zastavitelných území zaujímají plchy pr bydlení (venkvské, čisté, městské) plchy pr rdinné dmy pdstatně převažují (4x) nad plchami pr bytvé dmy velikst plch je v rzmezí 1 až 25 ha celkem (plcha způsbu využití): 2195 ha stav (stabilizvané území): 1757 ha návrh (zastavitelné území): 439 ha Výrba: navržen 18 rzvjvých plch s rzlhu cca 240 ha velikst plch je v rzmezí d 3 d 35 ha dmítnutí lkalizace výrb a činnstí s negativními vlivy na živtní prstředí města výrbní území tvří: celkem: 1079 ha stav: 807 ha návrh: 272 ha Území smíšená výrby a služeb, bchdní zařízení: 13 rzvjvých plch s různu specificku funkcí (bchdní zařízení, šklství, zdravtnictví, rekreace hrmadná) celkem 85 ha velikst plch je 1 až 40 ha stále trvá tlak na vytvření nvých lkalit pr velká bchdní zařízení Území specifická (plchy bčanskéh vybavení) celkem: 81 ha stav: 31 ha návrh: 50 ha Rekreace celkem: 558 ha stav: 523 ha návrh: 35 ha 9

12 Rzvjvé plchy a funkční využití území v rce 2015 (dsud platný územní plán) P rce 2002 se staly sučástí města Plzně i půvdní samstatné bce Malesice, Dlní Vlkýš a Lhta, tím dšl k nárůstu rzsahu správníh území Plzně a t na ha. Bydlení největší pdíl zastavitelných území zaujímají plchy pr bydlení (venkvské, čisté, městské): celkem (plcha způsbu využití): 2668 ha stav (stabilizvané území): 2086 ha návrh (zastavitelné území): 582 ha Výrba celkem: 1113 ha stav: 876 ha návrh: 237 ha Území smíšená - výrby a služeb, bchdní zařízení celkem: 68 ha stav: 31 ha návrh: 37 ha Území specifická (plchy bčanskéh vybavení) celkem: 478 ha stav: 467 ha návrh: 11 ha Území rekreace celkem: 452 ha stav: 421 ha návrh: 31 ha Pdstatnu část území města zaujímají i plchy základní kmunikační sítě a plchy železniční dpravy rzhdující pdíl na celkvém rzlze města Plzně však mají nezastavitelná území, především zemědělská půda a lesy, pdstatný je i pdíl statních nezastavitelných území. Vývj v území v letech (prvnání plch je uveden v tabulce č. 1, graf č. 1 a č. 2) Sučástí území Plzně se následně rku 2003 staly nvé městské bvdy Plzeň 9 - Malesice a Plzeň 10 - Lhta, tím se výrazně zvýšily ha zastavěných a zastavitelných plch zvláště pr bydlení. Obě půvdně samstatné bce měly neúměrný rzsah rzvjvých plch pr bydlení v tehdy vydaných územních plánech. Tyt územní plány sice byly převedeny d územníh plánu města a dšl k jejich redukci, nicméně stejně tímt krkem dšl k navýšení plch bydlení asi 330 ha. Plch pr výstavbu všech typů bydlení je dstatek, zvláště pr bydlení v rdinných a řadvých dmech (. V územním plánu je definván celkem 43 rzvjvých území pr bydlení celkvé rzlze cca 582 ha (s kapacitu bytů). Z tét rzlhy byla však využitelná puze cca 1/3 plch, které byly napjené na sítě technické infrastruktury. K využívání plch dcházel pstupně, v závislsti na stupni připravensti lkalit pr výstavbu a na finanční nárčnsti zajištění ptřebné technické infrastruktury v místě. Jejich využívání byl vlivněn důsledky hspdářské krize (útlum bytvé výstavby a snížení kupní síly byvatelstva, zpřísnění pdmínek pr získání půjčky na 10

13 bydlení apd.) a též snížením zdrjů města na financvání výstavby infrastruktury a na přípravu lkalit pr výstavbu bytů. Plchy určené pr výrbu činily v tmt bdbí cca 270 ha. Zastavěn byl dsud přibližně 120 ha, k využití zůstává cca 150 ha, z tét rzlhy je však puze 5 ha napjených na sítě technické infrastruktury a tedy kamžitě k dispzici. P naplnění lkality Městský industriální park Plzeň Brská ple byla prvěřena frmu územních studií další území vhdná pr umístění aktivit vytvářejících nvá pracvní místa. Plchy specifické v sbě zahrnují plchy určené pr umístění zařízení bčanské vybavensti, která mají mimřádný význam pr spkjenst byvatel s živtem ve městě a jsu jedním z nejsilnějších argumentů, prč ve městě žít. Jedná se veřejnu vybavenst jak šklství, zdravtnictví a sciální péči, kulturní zařízení, sprtvní areály, areály pr vlný čas. Plchy pr individuální rekreaci jsu pnechány v maximální mžné míře pr svůj půvdní účel, tedy pr rekreační využití s převahu nezastavitelných plch zeleně a nízkým prstavěním území frmu rekreačních chat, případně rekreačních dmů. Puze vhdná území jsu pstupně transfrmvána na smíšená území bydlení a rekreace. Zastavitelná území a funkční využití p rce 2015 (návrh nvéh územníh plánu) V rce 2012 schválen zadání nvéh územníh plánu a následně zahájeny práce na jeh tvrbě. Návrh nvéh územníh plánu - hlavní výkres viz graficku přílhu č. 3. Vzhledem k tmu, že územní plán v sučasnsti nabízí dstatek rzvjvých plch pr všechny druhy funkčníh využití a vzhledem k tmu, že k využívání plch dchází pstupně, nvý Územní plán Plzeň v rámci zachvání kntinuity vývje území, jeh stability pnechává v maximální míře zastavitelné plchy vymezené předchzím územním plánem, schváleným v rce Nvé zastavitelné plchy jsu vymezvány puze výjimečně s hledem na míru využití zastavěnéh území, s hledem na účelné využití a prstrvé uspřádání území a na hspdárné využívání veřejné infrastruktury. K zábru zemědělsky využívané půdy jsu navrhvány puze nezbytně nutné plchy, upřednstňvány jsu na půdách hrší kvality (nižší třídy chrany). Z tht důvdu jsu v rámci již zastavěnéh území města vymezvány plchy přestavby, jedná se zejména plchy bývalých průmyslvých, výrbních areálů, které jsu nevyužité neb jejich navrhvané využití nedpvídá skutečnsti. Velmi čast se jedná plchy, které jsu z hlediska půvdníh způsbu využití (výrba) nevhdné, napak je žáducí jejich změna na plchy smíšené bytné (např. areály Světvar, Cukrvarská, Papírna Slvany).viz graficku přílhu č. 4 Vzhledem k tmu, že dšl v rce 2013 ke změně legislativy a změnila se i metdika územníh plánvání, dšl ke změně terminlgie. Dříve vymezené plchy pr bydlení se nazývají plchy bytné smíšené apd. V návrhu územníh plánu je vymezen celkem 105 zastavitelných plch; z th: - plchy smíšené bytné 73, plchy výrby a skladvání 17, plchy bchdu, služeb a výrby 5, plchy rekreace 5 a bčanskéh vybavení též 5. Plchy bytné smíšené celkem (plcha způsbu využití): 3474 ha stav (stabilizvané a přestavbvé území): 2935 ha 11

14 návrh (zastavitelné území): 519 ha územní rezervy: 23 ha Plchy výrby a skladvání (dříve výrba lehká, výrba těžká) celkem: 1241 ha stav: 1089 ha návrh: 151 ha Plchy bchdu, služeb a výrby (dříve plchy bchdu..) celkem: 191 ha stav (stabilizvané a přestavbvé): 135 ha návrh: 56 ha Plchy bčanskéh vybavení celkem: 249 ha stav: 225 ha návrh: 21,5 ha územní rezervy: 2,5 ha Plchy rekreace celkem: 375 ha stav (stabilizvané a přestavbvé): 338 ha návrh: 37 ha Nvě stanveny plchy přestavbvé viz graficku přílhu č. 4. Zastavitelných přestavbvých plch je celkem 32, z th: - Plchy rekreace: 1 - Plchy smíšené bytné: 27 - Plchy bchdu, služeb a výrby: 1 - Plchy výrby a skladvání: 4 Navíc ještě 2 plchy přestavbvé nezastavitelné určené pr využití park Využití zastavitelných (rzvjvých) území měst má v územním plánu vymezen dstatek plch pr všechny městské funkce, ale jen menší část z nich je reálně využitelná v blízké buducnsti z důvdu chybějící technické infrastruktury v území neb z kmplikvaných vlastnických vztahů (mnh vlastníků v území) územní plán navrhuje plchy pr všechny funkce vyváženě jak v rámci celéh města, tak v rámci jeh jedntlivých částí zastavitelné plchy jsu navrženy reálně ve vazbě na ptřeby města, phybují se cca d 15 %, přednstně jsu navrženy k využití plchy přestavby základní členění města dle zastavitelnsti je znázrněn v grafické přílze č. 5 zastavitelná území jsu navrhvána přednstně ve vazbě na zastavěné území tak, aby pkud mžn nevznikaly nárčné dpravní vztahy, přednstně tam, kde mají zajištěnu neb výhledvě předurčenu kvalitu bsluhy MHD některá zastavitelná území byla vymezena na návrh vlastníků neb investrů v suladu s urbanisticku kncepcí, čast však s nákladnými pdmiňujícími investicemi prblém reálnsti výstavby Bydlení zastavitelné plchy vymezené v územním plánu ve svém celkvém plšném rzsahu dstačují k uspkjení výstavby ptřebnéh pčtu bytů d rku 2025, a t i při nárůstu pčtu byvatel pdle vyské varianty prgnózy (graf č.3) ptřeba přibližně nvých bytů a ha zastavitelných území pr bydlení 12

15 ze zastavitelných území pr bydlení je nyní připraven k realizaci výstavby zhruba 80 ha (tj. cca 15%), převážná většina bude mci být využita teprve p výstavbě nutné, mnhdy finančně nákladné technické infrastruktury více využívat přestavbvá území ve městě, nedchází k zábru zpf, jedná se již území integrvaná d stávající zástavby využití zastavitelných území pr bydlení v krajvých částech města vyvlává větší tlak na psilvání bslužných funkcí mim centrální část (chybějící bčanská vybavenst, služby, dpravní a technická infrastruktura), zvyšují se prvzní náklady na fungvání města bydlení v krajvých částech města s sebu přináší i prblémy s vymezváním veřejných prstranství, nedstatek pzemků ve vlastnictví města pr tut funkci prblém transfrmace půvdních rekreačních blastí na bydlení, nebyly tak kncipvány trvá zájem území pr bydlení, znvuživení výstavby rdinných dmů i bytvých dmů (graf č. 4) ptřeba humanizace všech typů bytných plch vymezváním veřejných prstranství, vytvářením malých center (zeleň, dpčinkvá místa, restaurace, služby, drbná architektura) - navrhván při zpracvání územních studií, ale nesuhlas vlastníků pzemků ptřeba pkračvat v regeneračních prcesech starších bytných částí (městské centrum, Rudná, Petrhrad, Bry atd.) ptřeba pkračvat v regeneračních prcesech na sídlištích, pžadavky byvatel jsu čast prtichůdná (zvýšení pčtu parkvacích míst x vymezení dalších plch zeleně) nedstatek plch pr parkvání v stávajících plchách bydlení Výrba, bchd a skladvání zastavitelné plchy vymezené v územním plánu pr další rzvj vědy, výzkumu a výrby s vyšší přidanu hdntu jsu dstatečné jak v přestavbvých tak zastavitelných plchách je vylučen rzvj těžkéh průmyslu a dalších výrb a činnstí s negativními vlivy na živtní prstředí a s vyskými dpravními nárky není navržena další plcha pr výrbu, která by splňvala parametry industriální zóny plcha Městskéh industriálníh parku Plzeň Brská ple je využita bezezbytku; v územním plánu je vymezen cca 100 ha plch pr výrbu (např. Hřbitvní, Černice, Litice, Kšutka, Bžkv), plchy nelze využít z důvdu absence sítí technické infrastruktury, především páteřních systémů vdhspdářské infrastruktury; největší nezastavěnu plchu vhdnu pr umístění výrbních investic je území severně d Městskéh industriálníh parku Plzeň Brská ple v areálu Škda; plcha veliksti téměř 21 ha je v majetku právnické sby přibližně 10 ha využitelných plch je např. v lkalitě Zelený trjúhelník. Tyt plchy jsu využitelné bez významných pdmiňujících investic;v území však již existují záměry na výstavbu. návrh nvéh územníh plánu umžní využít plchu bývalých kasáren v Zátiší cca 7 ha, plcha je zatím ve stávajícím ÚP zařazena d plch určených pr technicku základnu PMDP. bchdní zařízení se nacházejí převážně na kraji města při všech významných silničních vstupech d města, v jedntlivých čtvrtích je dplňují menší bchdní centra a supermarkety pr výstavbu velkplšných zařízení jsu určeny plchy v lkalitách při bchdním centu Olympia v Černicích (cca 6,7 ha), Zóna Zelený trjúhelník-jih (cca 3,5 ha) a na severním kraji města prti bchdnímu zařízení Glbus (cca 5 ha) pr výstavbu supermarketů menších bchdních zařízení -nejsu vymezvány samstatné plchy pr umístěné bchdníh zařízení - bchdy, supermarkety mhu být umisťvány d plch bchdu a služeb - větší variabilita využití území zájem investrů je v sučasné dbě sustředěn na areály pdél dálnice D5 ve směru na Rzvadv (4 areály v prvzu, dva areály plánvané - jeden výrba, jeden lgistika), ve směru na Prahu (5 areálů, převážně výrba); 13

16 zájem investrů umisťvání aktivit d Plzně se pmalu živuje, většinu se však jedná umisťvání aktivit d stávajících sukrmých areálů. Za pslední rky se jednal jedntlivé případy rčně. Občanská vybavenst územní plán vytváří dstatečnu nabídku plch pr umístění významných kulturních, sprtvně rekreačních, šklských a splečenských zařízení, zdravtnických a sciálních služeb, navrhuje a chrání plchy pr umístění bčanskéh vybavení stále jsu drženy plchy pr nekmerční bčansku vybavenst stavby a zařízení pr bčansku vybavenst mhu být umisťvány v plchách bytných smíšených malá výstavba nekmerční bčanské vybavensti - prblémem je zajištění finančních zdrjů a návratnst investice Rekreace ačkli územní plán v maximální mžné míře ptvrzuje plchy rekreace pr půvdní účel, (tedy rekreační využití s převahu nezastavitelných plch zeleně s nízkým prstavěním) jsu plchy, které již byly v územním plánu zařazeny jak plchy bydlení a rekreace, transfrmvány d plch bytných smíšených (více dpvídá skutečnému využití území) změna půvdních rekreačních území na bytné však sebu přináší prblémy z hlediska chybějící vybavensti, technické a dpravní infrastruktury apd. nvu metdiku zpracvání územníh plánu jsu půvdní plchy dnešních zahrad a zahrádek převedeny většinu d plch rekreace velikst rekreačních bjektů je pr každu jedntlivu rekreační lkalitu regulvána nvě nejsu vymezvány plchy rekreace hrmadné Dprava územní plán vytváří předpklady pr rzvj všech slžek dpravy nejvýznamnějším prvkem rzvje kmunikační sítě je dkmpletvání městskéh kruhu, s ním je třeba dbudvat i další navazující úseky silnic I. tříd další navržené úseky umžňují neb zlepšují napjení zastavitelných území neb umžňují dvedení dpravy z bytných lkalit prblémem je intenzivní zatížení centra autmbilvu dpravu, jedná se většinu vnitrměstsku dpravu, která centrální částí prjíždí s rzvjem autmbilizace se prhlubuje prblém dpravy v klidu, rstucí rzpr s řešením stávající zástavby (většina bjektů starší zástavby i nvějších panelvých sídlišť nebsahuje garážvá stání) nejvíce pstižena centrální blast města, kde se kumulují ptřeby parkvání rezidentů, zaměstnanců, návštěvníků rzšiřvání zón placenéh stání, budvání a návrh plch pr systém park+ride jsu navrženy plchy u hlavních příjezdvých kmunikací v návaznsti na MHD Veřejná prstranství rstucí význam veřejných prstranství pr živt ve městě důležitst vymezení veřejných prstranství důležitá slžka pr utváření brazu města (kmpziční a kmunikační význam) jedná se nezastavitelné plchy prstranství, kde je mžné umisťvat puze prvky městskéh mbiliáře a nezbytně nutné prvky technické a dpravní infrastruktury 14

17 zanedbané vstupy d města, zvlášť u stávajícíh Centrálníh autbusvéh nádrží, které byl umístěn s hledem na hlavní vstup d Škdvých závdů, které v minulsti zaměstnávaly více jak 30 tisíc byvatel Plzně příchdy d hlavníh vlakvéh nádraží směrem d centra města, vstupy d pdchdů jejich nevyužívání a s tím suvisející čistta a bezpečnst též u fungujících veřejných prstranství je třeba pečvat jejich kvalitu, údržbu, čisttu Překážky využití rzvjvých lkalit chybějící nadřazená infrastruktura dpravní i technická snížení aktivita na realitním trhu, pzastavené prjekty výstavby bytů, kancelářských plch vlastnické vztahy (nutnst zcelení pzemků, nechta zmenšit vlastní pzemek pr ptřebné dpravní napjení) finanční prblematika cena pzemků ve vztahu k návratnsti investice neúměrně vyské pžadavky vlastníků Rzvjvé plchy se daří naplňvat: v lkalitách, kde kmunikace a technicku infrastrukturu investval měst (Brská ple, Sylván) v lkalitách, kde nejsu zásadní prblémy s napjením na stávající sítě a výstavbu realizuje jeden investr pr celu lkalitu neb její ucelenu část, zárveň musí být reálná cena pzemků Rzvjvé plchy se nedaří naplňvat: v lkalitách, kde jsu vyské ceny pdmiňující investice neb jsu tyt investice plánvány ve výhledu něklika let v lkalitách, kde nedchází k dhdě vlastníků pzemků (ceny, vztah k zemědělské půdě, nezájem prdat) Trendy: Trendem v rzvji měst je zajištění trvale udržitelnéh rzvje, který zahrnuje: mezení růstu měst d krajiny realizace měst na krátké vzdálensti efektivní hustta sídlení sciální a generační rzmanitst území nabídka různých typů bydlení snížení cestvních ptřeb byvatel pestrst veřejných prstrů, jejich využívání integrace eklgických přístupů mezení pužívání individuální autmbilvé dpravy a snížení emisí CO2 větší využívání eklgických stavebních materiálů rzvj městské zeleně, nakládání s dešťvými vdami (jejich zadržvání a využívání) větší participace byvatel na rzvji města 3. Zhdncení vynalžených prstředků z rzpčtu města d rku 2005 Hdnty celkvých příjmů a výdajů jsu v celém bdbí vlivněny mnha klnstmi. V prvé řadě je třeba jmenvat realizaci investičních záměrů jedntlivých měst a z th plynucí přijaté investiční transfery. Dalšími faktry, které vlivňují celkvu bilanci hspdaření 15

18 municipalit jsu legislativní změny (např. změna zákna č. 243/2000 Sb.) a celkvý vývj eknmiky. Výdaje u všech prvnávaných měst mají bdbný charakter vývje, d rku 2012 klesají a d tht rku je pak zaznamenán nárůst (viz graf č. 5). V přepčtu na jednh byvatele je situace bdbná (viz graf č. 6) Celkvý výsledek hspdaření města je d značné míry závislý na jeh veliksti a pčtu byvatel. Dále závisí na prdeji majetku, získávání dtací na financvání investičních záměrů a např. na veliksti hspdářské činnsti a pčtu právnických sb. Vývj výdajů v blasti územníh plánvání je dán zejména realizací výkupů majetku v suvislsti s plánvanými investicemi v jedntlivých letech. V daném bdbí se jednal výkupy v suvislsti s budváním kmunikací a železničních kridrů, tramvajvých tratí a infrastruktury. (viz graf č. 7, tab. č 5) Je zřejmé, že velká část výdajů města v blasti územníh plánvání byla vynalžena na realizaci výkupů pzemků zvláště pr dpravní a technicku infrastrukturu. Nicméně v tmt bdbí se zrealizvaly velké městské investice jak jsu např. : - Nvé divadl - Parkvací dům Rychtářka - Atletický stadin na Skvrňanech - Dpravně technická základna PMDP - Úpravna pitné vdy - Reknstrukce ulic Americká, Riegrva, atd.. - Realizace veřejných prstranství - Mlýnská struha apd.. 4. Srvnávací analýza s dalšími městy v ČR Plzeňský kraj patří dluhdbě k nejlepším reginům pr živt i díky nadprůměrné kvalitě výsledků skr ve všech hdncených blastech. V letšním rce se pět stal jedním z tp tří krajů, i když p lňském vítězství klesl na třetí příčku. Svůj status si regin zasluží především díky vynikající péči děti a vzdělávání a kvalitním pracvním pdmínkám. Lidé si zde hledají práci snadn, dluhdbá nezaměstnanst klesá a platy patří k nadprůměrným. Obyvatelé mají spustu mžnstí, kam vyrazit za kulturu neb sprtem. Lidé v tmt reginu jsu šetrní k klnímu prstředí a vyprdukují nejméně dpadu. Bhužel se t samé nedá říci firmách, které napak vyrbí dpadu více než firmy v jiných reginech. Plzeňský kraj se snaží blavá místa řešit, cž dkazují i třetí nejvyšší investice d chrany a zlepšení živtníh prstředí. Plzeň je nejvýznamnějším městem, tahunem celéh reginu. Vzhledem k tmu, že měst Plzeň v kraji de fact nemá knkurenta, výsledky hdncení kraje lze přirvnat k hdncení města. 4.1 Rzvjvé trendy a prvnání s statními městy v ČR Pr srvnání byla vybrána města Brn, Ostrava, Olmuc a Liberec Obyvatelstv/demgrafický vývj k žil na území města celkem bčanů. P pklesu pčtu byvatel p rce 1990 nastal v rce 2004 brat a pčet byvatel se zvyšval d rku P následném dvuletém pklesu byvatel, dchází d r k pětvnému pzvlnému růstu (viz graf č. 8, tab. č. 2) 16

19 průměrný věk byvatelstva města je 42,9, cž je ve srvnání s statními většími českými města cca jeden rk více (viz graf č. 9) je patrný becný nárůst byvatelstva ve věku 65 a více let (cca 20 %) viz graf č. 10 dle prgnózy se čekává úbytek nvě narzených dětí (graf č. 11) a výrazný úbytek byvatelstva v prduktivním věku (graf č. 12) měst Plzeň je p Praze druhým městem s pměrně velkým pčtem byvatel s jiným státním bčanstvím (cca 10%) viz graf č slabvání suburbanizačníh prcesu zastavení migračníh úbytku v psledních letech dchází k mírnému přírůstku byvatelstva Plzně přirzenu měru i migrací (viz graf č.14 a 15) je patrný pkles djížďky zaměstnanců d Plzně 3-4 tis. lidí djížďky d zaměstnání (graf č. 15) dstatek pracvních příležitstí měst Plzeň má téměř nejnižší míru nezaměstnansti ve srvnání s dalšími městy v ČR(tab. č. 3 a 4) prhlubuje se splupráce města se ZČU i Lékařsku fakultu Univerzity Karlvy, vznikají vědeckvýzkumná centra navázaná na univerzitu v psledních pěti letech zahájil činnst něklik výzkumných center, dbře fungují, byť např. prti městu Brnu jich je pdstatně méně dstatek škl všech typů na zemí města je širká nabídka studijních brů SŠ a VŠ v prvnání s statními městy se Plzeň trvale drží na předních místech, byť dchází k pzvlnému klesání pčtu VŠ studentů (v rce 2014 studval na VŠ cca studentů) měst pskytuje stipendia studentům pdpra příležitstí ke sprtu a trávení vlnéh času vznikají nvá sprtviště, prběhla výstavba nvéh atletickéh stadinu, připravuje se dstavba již zreknstruvanéh ftbalvéh stadinu vznikají plchy pr vlný čas dětí a mládeže přírdní hřiště, plchy pr nvé sprty avšak v psledním bdbí klesaly výdaje města na pdpru sprtu, v rce 2014 byly výdaje na tělvýchvu a zájmvu činnst dknce nejnižší z pěti sledvaných měst (graf č. 17) rzvj kulturníh a splečenskéh živta jak jediné měst v České republice za psledních 25 let pstavil měst nvu divadelní budvu vznikl Muzeum lutek, vznikala i jiná zařízení kmerční zábavy (např. multikina) pkračují tradiční a splečenské akce (festival Živá ulice, Smetanvské dny apd.) v prvnání s statními sledvanými městy je i dstatečná nabídka ubytvacích kapacit (i pr velké akce) zvyšvání rekreačníh ptenciálu města a jeh blízkéh klí vzrůstá vybavenst plch pr hrmadnu rekreaci, sleduje se a upravuje čistta vdy Bleveckéh rybníka prběhla výstavba nvých veřejně přístupných hřišť (např. Škdaland, Škda sprt park) a příčních parků (např. Bžkvský strv, Lbezská luka) 17

20 4.1.8 služby vznik velkých bchdních zařízení, v prvnání s statními městy má Plzeň dstatek těcht zařízení, rzlžených p krajích města, v pdstatě na každém příjezdu d města stejně jak v jiných městech setrvávají prblémy lkalizace kmerčních služeb velikst stávajících bchdních prstrů v centrální části města nedpvídá pptávce, většina bchdů v centru je víkendech zavřená humanizační a regenerační prcesy ve stávajících bytných celcích regenerace panelvé zástavby, měst se zapjuje jak další města i d prjektů regenerace sídlišť a využívá mžnsti financvání z dtací prbíhají prjekty regenerace splečných plch ve stávající bytné zástavbě kmunikační systém města pdbně jak další sledvaná města Plzeň prefereuje MHD, má velmi kvalitní systém MHD, který je prvázaný i na příměstsku dpravu jsu vytvářeny pdmínky pr rzvj cykldpravy připraven kmplexní řešení, které se pstupně naplňuje, ale je ptřeba rychlejší realizace centrum města je zatížen individuální autmbilvu dpravu napjení na nadřazený dpravní systém Plzeň je velmi dbře dpravně dstupná dálnicí i železnicí (nyní prbíhající realizace III. železničníh kridru) 5. SWOT analýza Na základě tématické analýzy byla sestavena SWOT analýza. Tat SWOT analýza byla prezentvána na wrkshpu dne a následně bdvána účastníky tht wrkshpu. Byl slven 34 účastníků, z nichž 31 ji pslal vyplněnu zpět. Z bdvání vzešl přadí jedntlivých tvrzení. SWOT ANALÝZA - ÚZEMNÍ ROZVOJ Hdncení SILNÉ STRÁNKY Slupec1 Slupec2 Výhdná plha města na významné evrpské urbánní se 1,48 Hdnty města - přírdní, kulturní a histrické 1,58 Prbíhající revitalizace klí řek 1,63 Centrum vzdělansti 1,71 Návrh nvéh Územníh plánu Plzeň vymezující dstatek zastavitelných plch pr všechny způsby využití území 1,73 Regenerace a humanizace sídlišť 1,80 Tradiční světznámé průmyslvé splečnsti i nvě lkalizvané nadnárdní splečnsti 1,80 Prsperující významná průmyslvá zóna Brská ple 1,86 4. největší měst v ČR, centrum nadreginálníh významu 1,93 Zapjení města v mezinárdních prjektech 1,93 Pzitivní vývj vnímání města 1,96 Stabilizvaná urbanistická struktura pdstatné části města 2,03 SLABÉ STRÁNKY 18

21 Slupec1 Slupec2 Intenzivní zatížení centra města dpravu 1,16 Úbytek rezidentů v širším centru města 1,45 Nadřazenst dpravních staveb všem statním stavbám ve městě 1,48 Narušená urbanistická struktura dpravními stavbami 1,58 Pmalé živvání centra města (zejména rezidenční bydlení) 1,63 Obtížná bnva urbanistické struktury narušené dpravními stavbami 1,66 Nedstatečná prvázanst územníh plánvání s investiční činnstí města 1,66 Zanedbanst vstupů d města 1,76 Malé uplatňvání regulačních patření v dpravě 1,77 Nepřipravenst rzvjvých plch 1,90 Nedstatečná kvalita a údržba některých veřejných prstranství 2,00 Existence trvaléh bydlení v rekreačních blastech 2,28 PŘÍLEŽITOSTI Slupec1 Slupec2 Výstavba nadřazené dpravní infrastruktury, se sučasnu realizací návazných patření na snížení dpravníh kmfrtu v širším centru města 1,38 Výstavba nadřazené dpravní infrastruktury veducí k dpravnímu dlehčení centra 1,38 Zvyšvání zájmu lidí živt v Plzni (reurbanizace, vytváření pdmínek pr bydlení v centru) 1,43 Mžnst využití brwnfields ve městě 1,43 Výstavba nadřazené technické infrastruktury 1,63 Udržení atraktivity města pr pdnikání v Plzni 1,70 Udržení a rzvj splupráce s bcemi v klí 1,80 Nvé výzvy (Smart Cities, Průmysl 4.0 apd.) 1,85 Získávání strategických investrů/partnerů pr splupráci 1,87 Další využívání externích zdrjů financvání 1,93 Mezinárdní aktivity nvých výzkumných center 1,93 Slábnutí suburbanizačních prcesů 1,96 HROZBY Slupec1 Slupec2 Nárůst pčtu byvatel v pprduktivním věku 1,45 Pkles pdílu a pčtu eknmicky aktivních byvatel 1,55 Vznik nvých brwnfields 1,76 Negativní změny v rzpčtvém určení daní s dpadem na veřejnu infrastrukturu 1,78 Omezení rzvje firem nedstatkem kvalifikvaných pracvníků 1,86 Silná závislst firem na území města na glbální eknmice 1,93 Výstavba dalších velkých bchdních zařízení 1,97 Zhršení pstavení města z hlediska vzdělansti byvatel 2,00 Změna legislativy v blasti územníh plánvání (nvely vyhlášek v blasti dpravy, řešení hluku apd.) 2,03 Dpady klimatických změn 2,16 Migrační krize v Evrpě, nelegální migrace 2,48 Omezení rzvje firem územními limity 2,54 19

22 6. Zhdncení a výchdiska pr celkvu analýzu 6.1 Zhdncení naplňvání Prgramu rzvje města Plzně (z rku 2003) Prgram rzvje města Plzně bsahval sm priritních blastí. Ke každé z těcht blastí byly stanveny cíle a patření. Cíle, které se týkají blasti územníh plánvání a jejich naplňvání: a) Zvýšit pčet dknčených bytů prti bdbí Ve sledvaném bdbí byly realizvány nvé byty jak v bytvých tak rdinných dmech, např. měst Plzeň v té dbě realizval prjekt výstavby něklika bytvých dmů v lkalitě Sylván. Dále v tmt bdbí prbíhala výstavba technické infrastruktury pr rzvj bydlení např. vdárenské subry Lbzy a Vinice, kanalizace Valcha, výstavba Úslavskéh kanalizačníh sběrače apd. Nebyla však dsud realizvána výstavba dalších nutných pdmiňujících investic jak např. vdárenský subr Litice, retenční nádrž Vinice, vdárenský subr Ostrá Hůrka apd. b) Psílit městské funkce Pr rzvj funkcí města byly realizvány prjekty např. v blasti sprtu a kultury jak atletický stadin, hkejbalvá hala, reknstrukce ftbalvéh stadinu ve Štruncvých sadech, výstavba nvéh divadla apd. Dsud nebyly realizvány záměry na výstavbu nvé galerie, 4x4 Cultural Factry, městskéh archivu apd. Psilvání funkce města je dluhdbý a stále trvající prces. c) Revitalizvat funkčně a urbanisticky pškzená území Prbíhají úpravy vnitrblků na plzeňských sídlištích, na které měst využívá rvněž dtační prgramy. Dšl k úpravě některých nevyužitých plch v urbanizvané části města např. v blku Jízdecké, připravuje se realizace výstavby v blku mezi Tyršvu a Fügnervu ulicí. Bhužel dšl ke vzniku nvé urbanisticky pškzené plchy při Americké ul. Dále prbíhají revitalizace městských tříd např. části Klatvské třídy, které by měly v buducnu pkračvat. d) Vytvřit měst jak umělecké díl Pr pdpru urbanistické a architektnické kvality městské zástavby byla vyhlášena veřejná sutěž na Cenu Hanuše Zápala. V centru města jsu pravidelně instalvány venkvní výstavy různých témat a pr instalaci uměleckých děl. Jsu využívány vdní tky a plchy pr rekreaci byvatel např. revitalizace Bžkvskéh strva, revitalizace nábřeží řek apd. Prbíhá revitalizace městské zeleně, např. byla dknčena reknstrukce Mikulášskéh nám., prbíhají revitalizace parků. Je však třeba dále pkračvat jak v jejich úpravě, tak přípravě nvých parků např. Park na Vejprnickém ptce. e) Zvýšit atraktivitu centra města Byla prvedena reknstrukce plchy náměstí Republiky, byly instalvány nvé kašny, prběhla úprava bývalé Mlýnské struhy. Pr zvýšení kmfrtu pr chdce byly vytvřeny pěší zóny např. ulice Martinská, Riegrva, výrazně se zvýšil pčet restauračních předzahrádek. Je však nezbytné pkračvat v úpravách dalších kmunikací, vytvářet další pěší zóny apd. 20

23 f) Zajistit splečný pstup s klními bcemi při realizaci rzvjvých záměrů Splupráce prbíhá, nadále je třeba splupracvat se starsty klních bcí a krdinvat rzvjvé aktivity města a bcí. g) Rzvíjet, ptimalizvat a prefervat veřejnu dpravu Prběhla ptimalizace dpravníh výknu MHD, byla vybudvána nvá technická základna PMDP, zavedena Plzeňská karta a další patření usnadňující užívání MHD. Je nutné pkračvat ve vytváření a zlepšvání pdmínek pr přestupní uzly ve významných uzlech, vytvářet vyhrazené jízdní pruhy pr MHD apd. h) Zajistit bezpečnst, phdlí a atraktivitu pr pěší a cyklisty Byl schválen Generel pěších tras města Plzně, byly vybudvány lávky pr pěší, vznikly nvé cykltrasy. Je však třeba pkračvat v budvání nvých a úpravě stávajících pěších i cyklistických stezek. i) Zatraktivnění centrální blasti snížením autmbilvé zátěže Byl schválen kncepční dkument Plzeň, centrální blast města a její živení. Tent dkument bsahuje návrhy patření k mezení průjezdné dpravy v centru města. Pr naplnění těcht patření je nutné dknčit vnitřní kruh, byla zreknstruvána ulice Brská, zrealizvána pěší zóna v Riegrvě ulici, vybudván parkvací dům Rychtářka apd. Je však třeba pkračvat v realizaci dalších navrhvaných patření jak např. dknčení vnitřníh kruhu města, budvání dalších pěších zón apd. (k bdům h), i), a j) více v tématické analýze Dprava). j) Vytvřit pdmínky pr vznik strategické rzvjvé zóny P naplnění Městské industriální zóny Brská ple, klesá zájem města výstavbu mntven na území města a je upřednstňván umisťvání splečnstí, které vytvří pracvní místa v brech s vyšší přidanu hdntu. Z tht důvdu byl upuštěn d vytvření nvé velké strategické zóny na území města tzv. Jižníh města. 6.2 Výchdiska pr celkvu analýzu Měst patří mezi největší města v České republice, je centrem nadreginálníh významu ve všech blastech (správa, vzdělanst, kultura, sprt atd.). Měst leží na významné spjnici mezi Prahu a Německem, velmi dbře dpravně dstupné jak dálnicí tak železnicí. Charakteristickým kmpzičním prvkem Plzně jsu čtyři řeky a jejich pstupné sutky. V pslední dbě prbíhají revitalizace v klí všech řek ve městě, jejich větší zpřístupnění, vytváří zázemí pr dpčinek a krátkdbu rekreaci byvatel. Měst Plzeň byl zalžen na šachvnicvém půdrysu s centrálním náměstím. Těžištěm města je sevřený kncentrický půdrys histrickéh jádra i celé centrální blasti, který je hraničen řekami, železnicí a výrbním areálem ŠKODA. Tat struktura umžnila rzvj a fungvání města p více než půl tisíciletí. Měst má v územním plánu vymezen dstatek plch pr všechny městské funkce, ale jen menší část z nich je reálně využitelná v blízké buducnsti z důvdu chybějící technické infrastruktury v území neb kmplikvaných vlastnických vztahů (mnh vlastníků v území) Územní plán navrhuje plchy pr všechny funkce vyváženě jak v rámci celéh města, tak v rámci jeh jedntlivých částí Hlavní překážku pr využití plch je však převážně chybějící napjení na veřejný vdvd neb kanalizaci, v některých případech dpravní napjení. Směřváním dpravy d centra dchází k dpravnímu přetížení městských tříd a přivedení neúměrné dpravní zátěže d centra města zvláště individuální autmbilvu dpravu. Některé úseky hlavních silnic narušují vztahy uvnitř městských částí. V klí kapacitních prpjení centra s statními městskými částmi byla v důsledku rzšiřvání či budvání nvých kmunikací narušena stávající zástavba a vznikly rzlehlé neatraktivní prstry (např. Sirkvá, Přemyslva Palackéh). 21

24 Prefervána je rehabilitace a regenerace s důrazem na ptlačení změn, které pškdily vzhled města. Regenerační prcesy se nemezují puze na centrum města, ale zasahují bytné zóny i v dalších městských částech. Prbíhající regenerace sídlišť a úpravy veřejných prstranství směřující k humanizaci městskéh prstředí. Přes prbíhající úpravy veřejných prstranství je ptřeba zvýšit kvalitu a údržbu některých z nich. V dpravě je preferván tzv. malý a velký městský kruh a nezbytné průtahvé kmunikace s trasváním v suběhu se železničními tratěmi neb v kntaktu s průmyslvými plchami. Prblémem systémvéh řešení dpravy je ptimální etapizace. Cílem je chrana centrální blasti, bytných a rekreačních území a revitalizace městských tříd. Urbanistická kncepce je vyjádřena v návrhu Územníh plánu Plzeň (2015), který navazuje na Územní plán města Plzně z rku Jednu z hlavních zásad je nerzšiřvání města d krajiny. Přednstně jsu navrženy k využití plchy přestavbvé, navržen 32 přestavbvých zastavitelných území, jedná se většinu plchy půvdních výrbních areálů (brwnfields). V minulém bdbí vznikala zvláště na krajích města velká bchdní zařízení. Výstavba těcht zařízení má však negativní dpad na živt v centru města či lkálních městských centrech vysává energii a klade značné nárky na řešení dpravy v širším klí. Přestže kapacity jsu již dstatečné, zájem budvání bchdních zařízení v dbře dstupných lkalitách přetrvává. Odchdem některých bchdních řetězců z města (či celé republiky) hrzí vznik puštěných halvých bjektů, které zůstávají bez využití např. bjekt bývaléh OBI na Brských plích. Nví investři raději pstaví bchdní zařízení přím šité na míru jejich bchdním záměrům než by využívali již stávající puštěné bjekty. Dle prgnózy Vývj byvatelstva ve městě Plzni v letech se čekává úbytek nvě narzených dětí a výrazný úbytek byvatelstva v prduktivním věku. Na tut prgnózu lze reagvat i nvými výzvami (Smart Cities, Průmysl 4.0 atd.). S vývjem dle prgnózy lze čekávat i výrazný nárůst pčtu byvatel v pprduktivním věku. Na tent stav by měl měst reagvat zvláště v sciální blasti, zdravtnictví apd. Rzvj města by v buducnu mhly významně vlivnit změny v legislativě (např. změna zákna č. 243/2000 Sb.), změny v rzpčtvém určení daní a celkvý vývj eknmiky. Dále může být rzvj města výrazně limitván změnami legislativy v blasti územníh plánvání, nvelami záknů, vyhlášek např. v blasti dpravy a hlukvéh zatížení apd. Při plánvání rzvje města nelze pmenut prblematiku dpadů klimatických změn, jak jsu vlny hrka, nedstatek vdy, such neb záplavy. Změny klimatu mhu mít rzsáhlé negativní dpady nejen na kvalitu živta byvatel, ale i na přilehlé eksystémy atd. 22

25 7. Přílhy Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Prvnání plch v Územním plánu města Plzně v letech Tabulka č. 2. Přírůstek byvatel města v letech Tabulka č. 3 Obyvatelstv pdle eknmické aktivity Plzeň Tabulka č. 4 Pčet dsažitelných uchazečů, pdíl nezaměstnaných sb, vlná místa - Plzeň Tabulka č. 5 Výdaje města v letech Tabulka č. 6 Příjmy a výdaje na 1 byvatele v Kč Seznam grafických přílh: Grafy: Graf č. 1 Vývj plch pdle způsbu využití stav Graf č. 2 Vývj plch pdle způsbu využití návrh Graf č. 3 Varianty vývje pčtu byvatel v Plzni (prgnóza ) Graf č. 4 Výstavba rdinných a bytvých dmů v Plzni ( ) Graf č. 5 Prvnání výdajů v jedntlivých městech v bdbí Graf č. 6 Celkvé příjmy a výdaje na 1 byvatele (v Kč) Graf č. 7 Vývj výdajů města v letech Graf č. 8 Vývj pčtu byvatel města Plzně Graf č. 9 Průměrný věk byvatelstva měst (SLDB 2011) Graf č. 10 Pdíl byvatelstva ve věku 65 a více let (SLDB 2011) Graf č. 11 Vývj pčtu dětí a mládeže v Plzni (prgnóza ) Graf č. 12 Vývj pčtu byvatel v prduktivním věku Graf č. 13 Pdíl byvatelstva se státním bčanstvím Česká republika (SLBD 2011) Graf č. 14 Vývj byvatelstva Plzně přirzenu měru ( ) Graf č. 15 Vývj byvatelstva Plzně migrací Graf č. 16 Vývj a bilance djížďky d zaměstnání Graf č.17: Vývj výdajů vybraných měst na tělvýchvu a zájmvu činnst Grafické přílhy: Grafická přílha č. 1 Základní kmpziční uspřádání města Grafická přílha č. 2 Členění města na sektry a lkality Grafická přílha č. 3 Urbanistická kncepce města přenesená d územníh plánu (rk 2015) Grafická přílha č. 4 Přestavbvá území (rk 2015) Grafická přílha č. 5 Základní členění města dle zastavitelnsti (rk 2015) 23

26 Tabulka č. 1 Prvnání plch v Územním plánu města Plzně v letech STAV STAV NÁVRH NÁVRH FUNKČNÍ VYUŽITÍ BYDLENÍ OBCHODNÍ ZAŘÍZENÍ VÝROBA REKREACE OBČANSKÉ VYBAVENÍ TECHNICKÉ VYBAVENÍ PLOCHY AKTIVNÍ TĚŽBY SLOŽIŠTĚ POPELOVIN PLOCHY DOPRAVY LESY PLOCHY ZELENĚ ŘEKY, RYBNÍKY ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÁ PŮDA Tabulka 2: Přírůstek byvatel města v letech Přistěhvalí Vystěhvalí Migrační přírůstek Narzení Zemřelí Přirzený přírůstek Celkvé sald Zdrj: ČSÚ, Databáze demgrafických údajů za bce ČR Tabulka 3: Obyvatelstv pdle eknmické aktivity Plzeň Plzeň Celkem muži ženy Eknmicky aktivní celkem v tm zaměstnaní z th pdle pstavení zaměstnanci v zaměstnání zaměstnavatelé pracující na vlastní účet ze zaměstnaných pracující důchdci ženy na mateřské dvlené nezaměstnaní Eknmicky neaktivní celkem z th nepracující důchdci žáci, studenti, učni Osby s nezjištěnu eknmicku aktivitu Zdrj: SLDB

27 Tabulka 4: Pčet dsažitelných uchazečů, pdíl nezaměstnaných sb, vlná místa - Plzeň Obec Pčet dsažitelných uchazečů ve věku let Pdíl nezaměstnaných sb (v %) Vlná místa celkem celkem celkem Plzeň (březen 2014) , Plzeň (říjen 2014) , Plzeň (říjen 2015) , Zdrj: MPSV Tabulka č. 5 výdaje města v letech Prvzní výdaje Investiční výdaje Celkvé výdaje SR Tabulka č. 6 Příjmy a výdaje na 1 byvatele v Kč Měst Příjmy/1 byv. Výdaje/1 byv. Plzeň Brn Ostrava Liberec Olmuc Zdrj: Vlastní zpracvání dat dle Mnitru státní pkladny 25

28 Graf č. 1 Vývj plch pdle způsbu využití stav Graf č. 2 Vývj plch pdle způsbu využití návrh 26

29 Graf č. 3 Varianty vývje pčtu byvatel v Plzni (prgnóza ) Graf č. 4 Výstavba rdinných a bytvých dmů v Plzni ( ) 27

30 Graf č. 5 Prvnání výdajů v jedntlivých městech v bdbí Graf č. 6 Celkvé příjmy a výdaje na 1 byvatele (v Kč) Zdrj: Vlastní zpracvání dat dle Mnitru státní pkladny 28

31 Graf č. 7 Vývj výdajů města v letech Graf č. 8: Vývj pčtu byvatel města Plzně Zdrj: ČSÚ, Databáze demgrafických údajů za bce ČR 29

32 Graf č. 9 Průměrný věk byvatelstva měst (SLDB 2011) Graf č. 10 Pdíl byvatelstva ve věku 65 a více let (SLDB 2011) 30

33 Graf č. 11 Vývj pčtu dětí a mládeže v Plzni (prgnóza ) Graf č. 12 Vývj pčtu byvatel v prduktivním věku 31

34 Graf č. 13 Pdíl byvatelstva se státním bčanstvím Česká republika (SLBD 2011) Graf č. 14 Vývj byvatelstva Plzně přirzenu měru ( ) 32

35 Graf č. 15 vývj byvatelstva Plzně migrací Graf č. 16 Vývj a bilance djížďky d zaměstnání 33

36 Graf č. 17: Vývj výdajů vybraných měst na tělvýchvu a zájmvu činnst Zdrj: Vlastní zpracvání dat dle Mnitru státní pkladny 34