Škola komunikace s lidmi a přírodou

Transkript

1 Základní škla a Mateřská škla Pzděchv, kres Vsetín ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (ŠVP ZV) Škla kmunikace s lidmi a přírdu Verze III

2 Obsah: Identifikační údaje CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Cíle základníh vzdělávání Klíčvé kmpetence Splečné výchvné a vzdělávací strategie na úrvni škly, kterými chce škla směřvat k cílům základníh vzdělávání a tím k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků Vzdělávací pririty škly (Šklníh vzdělávacíh prgramu) Schéma strategie 4 pilířů Knkrétní výchvné a vzdělávací strategie směřující k naplnění klíčvých kmpetencí Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Začlenění průřezvých témat UČEBNÍ PLÁN A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ SYSTÉM VÝUKY POZNÁMKY K VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM ŠVP UČEBNÍ PLÁN - I. STUPEŇ ZŠ UČEBNÍ OSNOVY Český jazyk Anglický jazyk Matematika Infrmatika a výpčetní technika Prvuka Vlastivěda Přírdvěda Hudební výchva Výtvarná výchva Tělesná výchva Pracvní činnsti HODNOCENÍ ŽÁKŮ PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Úvd d prblematiky hdncení žáků Hdncení a klasifikace žáka učitelem

3 Identifikační údaje Název vzdělávacíh prgramu Šklní vzdělávací prgram pr základní vzdělávání (ŠVP ZV) Škla kmunikace s lidmi a přírdu Základní škla a Mateřská škla Pzděchv, kres Vsetín Sídl: Pzděchv 192, Zřízení škly: uvedena d prvzu v r Právní frma: Právní subjektivita d , příspěvkvá rganizace IČ: Ředitelka škly: Mgr. Ludmila Skandervá Kntakty na šklu: Pzděchv 192, Tel./fax Ředitelství: MŠ: ŠJ: zspzdechv@vlny.cz Web: Sučásti škly a jejich kapacity: Základní škla 100 žáků IZO Mateřská škla 35 dětí IZO Šklní družina 30 žáků IZO Šklní jídelna 117 stravvaných IZO Zřizvatel Obec Pzděchv Sídl: Pzděchv 215, Okres: Vsetín Telefn: Organizační schéma škly učitelka, učitelka, učitelka, učitelka uklízečka, účetní Ředitel škly Veducí učitelka MŠ Veducí šklní jídelny učitelka MŠ, učitelka MŠ, asistentka pedagga asistentka pedagga uklízečka kuchařka, kuchařka, kuchařka vychvatelka ZŠ MŠ ŠJ ŠD Platnst dkumentu (pzn.: ŠVP pzměněn a aktualizván v srpnu 2016 platnst změn: k ) razítk škly a pdpis ředitelky: 3

4 1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Úplnst a velikst škly Základní škla a Mateřská škla Pzděchv, kres Vsetín je vesnická škla, d rku 2001 slučený subjekt základní a mateřské škly, přičemž škla základní je máltřídníh typu. Nvá budva škly byla tevřena v rce V dnešní dbě pskytuje základní vzdělání cca 37 dětem ve věku d šesti d dvanácti let a předšklní vzdělání 35 dětem ve věku d tří d šesti let. Sučástí škly je šklní jídelna a šklní družina. Umístění škly Škla je umístěna v nádherném prstředí valašských kpců na kraji bce Pzděchv, na půli cesty mezi Vsetínem a Zlínem. Vzhledem k umístění škly v přírdě a mim hlavní kmunikace se jedná prstředí pr děti také velmi bezpečné a mtivující. Spádvu blastí pr šklu jsu bce Pzděchv a Prlv. Charakteristika pedaggickéh sbru Pedaggický sbr slučenéh subjektu tvří 10 pedaggů, přičemž vychvatelka šklní družiny pracuje na částečný úvazek jak učitelka ZŠ. Všichni pedaggvé splňují pdmínky stanvené záknem č. 563/2004 Sb., pedaggických pracvnících a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů. Dluhdbé prjekty Škla je d září 2008 zapjena d prjektu Recyklhraní, směřující k eklgické výchvě dětí. K pravidelně se pakujícím prjektům na škle patří např. Průkaz cyklisty, předvánční jarmark, Mikuláš, flrbalvý turnaj, Veliknce, Den matek, Škla nanečist (pr předškláky) a také mnh dalších besed a exkurzí k různým příležitstem. Způsby splupráce se šklsku radu, rdiči žáků neb záknnými zástupci, místními i reginálními partnery, PP pradnami a jinými institucemi Šklská rada je zřízena a pravidelně se schází frmálně i nefrmálně při různých šklních příležitstech. Těcht schůzek se pravidelně účastní i ředitelka škly. Zástupci šklské rady jsu 4

5 seznamváni se záměry škly (kncepce škly), prgramem výuky (ŠVP ZV), hdncením žáků (klasifikační řád), s pravidly živta škly (šklní řád) a ke všem těmt dkumentům se mhu vyjadřvat, vznášet náměty a připmínky. Ředitelku škly je šklská rada dále infrmvána i akcích škly prstřednictvím elektrnické pšty. Rdiče mají mžnst kntaktu na ředitelku i statní pracvníky škly kdykli vu pštu, telefnicky neb sbně. Internetvé stránky škly byly zřízeny d září ZŠ i MŠ rganizuje nejméně 4x d rka třídní schůzky, či prezentace škly, mezi další frmy kmunikace a splupráce s rdiči patří individuální knzultace s rdiči žáků. Vedení ZŠ a učitelka AND úzce splupracují při řešení výchvných a vzdělávacích prblémů s PPP ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a SPC ve Zlíně. Se svým zřizvatelem se ředitelka škly setkává něklikrát d měsíce pět frmálně i nefrmálně, např. při akcích škly neb bce. Starstvé bu spádvých bcí se pravidelně účastní zahájení šklníh rku a vítání nvých prvňáčků. Řadu výchvně vzdělávacích akcí a řadu vlnčasvých aktivit ZŠ rganizuje ve splupráci s klními šklami i statními místními slžkami. 5

6 1.2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Cíle základníh vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pmci utvářet a pstupně rzvíjet klíčvé kmpetence a pskytnut splehlivý základ všebecnéh vzdělání rientvanéh zejména na situace blízké živtu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se prt usiluje naplňvání těcht cílů: umžnit žákům svjit si strategii učení a mtivvat je pr celživtní učení pdněcvat žáky k tvřivému myšlení, lgickému uvažvání a k řešení prblémů vést žáky k všestranné a účinné kmunikaci rzvíjet u žáků schpnst splupracvat a respektvat práci a úspěchy vlastní i druhých připravvat žáky k tmu, aby se prjevvali jak samstatné, svbdné a zdpvědné sbnsti, uplatňvali svá práva a naplňvali své pvinnsti vytvářet u žáků ptřebu prjevvat pzitivní city v chvání, jednání a v pržívání živtních situací, vnímavst a citlivé vztahy k lidem, svému prstředí i k přírdě učit žáky aktivně rzvíjet a chránit fyzické, duševní a sciální zdraví a být za ně dpvědný vést žáky k tleranci a hleduplnsti k jiným lidem, jejich kulturám a duchvním hdntám, učit je žít splečně s statními lidmi pmáhat žákům pznávat a rzvíjet své schpnsti i reálné mžnsti a uplatňvat je splu s svjenými vědmstmi a dvednstmi při rzhdvání vlastní živtní a prfesní rientaci 6

7 Klíčvé kmpetence Klíčvé kmpetence představují suhrn vědmstí, dvednstí, schpnstí, pstjů a hdnt důležitých pr sbní rzvj a uplatnění každéh člena splečnsti. Jejich výběr a pjetí vychází z hdnt becně přijímaných ve splečnsti a z becně sdílených představ tm, které kmpetence jedince přispívají k jeh vzdělávání, spkjenému a úspěšnému živtu a k psilvání funkcí bčanské splečnsti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky subrem klíčvých kmpetencí na úrvni, která je pr ně dsažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve splečnsti. Osvjvání klíčvých kmpetencí je prces dluhdbý a slžitý, který má svůj pčátek v předšklním vzdělávání, pkračuje v základním a středním vzdělávání a pstupně se dtváří v dalším průběhu živta. Úrveň klíčvých kmpetencí, které žáci dsáhnu na knci základníh vzdělávání, nelze ještě pvažvat za uknčenu, ale získané klíčvé kmpetence tvří nepmenutelný základ žáka pr celživtní učení, vstup d živta a d pracvníh prcesu. Klíčvé kmpetence nestjí vedle sebe izlvaně, různými způsby se prlínají, jsu multifunkční, mají nadpředmětvu pdbu a lze je získat vždy jen jak výsledek celkvéh prcesu vzdělávání. Prt k jejich utváření a rzvíjení musí směřvat a přispívat veškerý vzdělávací bsah i aktivity a činnsti, které ve škle prbíhají. Ve vzdělávacím bsahu RVP ZV je učiv chápán jak prstředek k svjení činnstně zaměřených čekávaných výstupů, které se pstupně prpjují a vytvářejí předpklady k účinnému a kmplexnímu využívání získaných schpnstí a dvednstí na úrvni klíčvých kmpetencí. V etapě základníh vzdělávání jsu za klíčvé pvažvány: kmpetence k učení; kmpetence k řešení prblémů; kmpetence kmunikativní; kmpetence sciální a persnální; kmpetence bčanské; kmpetence pracvní. Kmpetence k učení Na knci základníh vzdělávání žák: vybírá a využívá pr efektivní učení vhdné způsby, metdy a strategie, plánuje, rganizuje a řídí vlastní učení, prjevuje chtu věnvat se dalšímu studiu a celživtnímu učení vyhledává a třídí infrmace a na základě jejich pchpení, prpjení a systematizace je efektivně využívá v prcesu učení, tvůrčích činnstech a praktickém živtě peruje s becně užívanými termíny, znaky a symbly, uvádí věci d suvislstí, prpjuje d širších celků pznatky z různých vzdělávacích blastí a na základě th si vytváří kmplexnější phled na matematické, přírdní, splečenské a scikulturní jevy samstatně pzruje a experimentuje, získané výsledky prvnává, kriticky psuzuje a vyvzuje z nich závěry pr využití v buducnsti 7

8 pznává smysl a cíl učení, má pzitivní vztah k učení, psudí vlastní pkrk a určí překážky či prblémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsbem by mhl své učení zdknalit, kriticky zhdntí výsledky svéh učení a diskutuje nich Kmpetence k řešení prblémů Na knci základníh vzdělávání žák: vnímá nejrůznější prblémvé situace ve škle i mim ni, rzpzná a pchpí prblém, přemýšlí nesrvnalstech a jejich příčinách, prmyslí a naplánuje způsb řešení prblémů a využívá k tmu vlastníh úsudku a zkušenstí vyhledá infrmace vhdné k řešení prblémů, nachází jejich shdné, pdbné a dlišné znaky, využívá získané vědmsti a dvednsti k bjevvání různých variant řešení, nenechá se dradit případným nezdarem a vytrvale hledá knečné řešení prblému samstatně řeší prblémy; vlí vhdné způsby řešení; užívá při řešení prblémů lgické, matematické a empirické pstupy věřuje prakticky správnst řešení prblémů a svědčené pstupy aplikuje při řešení bdbných neb nvých prblémvých situací, sleduje vlastní pkrk při zdlávání prblémů kriticky myslí, činí uvážlivá rzhdnutí, je schpen je bhájit, uvědmuje si zdpvědnst za svá rzhdnutí a výsledky svých činů zhdntí Kmpetence kmunikativní Na knci základníh vzdělávání žák: frmuluje a vyjadřuje své myšlenky a názry v lgickém sledu, vyjadřuje se výstižně, suvisle a kultivvaně v písemném i ústním prjevu nasluchá prmluvám druhých lidí, przumí jim, vhdně na ně reaguje, účinně se zapjuje d diskuse, bhajuje svůj názr a vhdně argumentuje rzumí různým typům textů a záznamů, brazvých materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných infrmačních a kmunikačních prstředků, přemýšlí nich, reaguje na ně a tvřivě je využívá ke svému rzvji a k aktivnímu zapjení se d splečenskéh dění využívá infrmační a kmunikační prstředky a technlgie pr kvalitní a účinnu kmunikaci s klním světem využívá získané kmunikativní dvednsti k vytváření vztahů ptřebných k plnhdntnému sužití a kvalitní splupráci s statními lidmi Kmpetence sciální a persnální Na knci základníh vzdělávání žák: účinně splupracuje ve skupině, pdílí se splečně s pedaggy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě pznání neb přijetí nvé rle v pracvní činnsti pzitivně vlivňuje kvalitu splečné práce 8

9 pdílí se na utváření příjemné atmsféry v týmu, na základě hleduplnsti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňvání dbrých mezilidských vztahů, v případě ptřeby pskytne pmc neb ni pžádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe ptřebu efektivně splupracvat s druhými při řešení danéh úklu, ceňuje zkušensti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá pučení z th, c si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pzitivní představu sbě samém, která pdpruje jeh sebedůvěru a samstatný rzvj; vládá a řídí svje jednání a chvání tak, aby dsáhl pcitu sebeuspkjení a sebeúcty Kmpetence bčanské Na knci základníh vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hdnt, je schpen vcítit se d situací statních lidí, dmítá útlak a hrubé zacházení, uvědmuje si pvinnst pstavit se prti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spčívají zákny a splečenské nrmy, je si vědm svých práv a pvinnstí ve škle i mim šklu rzhduje se zdpvědně pdle dané situace, pskytne dle svých mžnstí účinnu pmc a chvá se zdpvědně v krizvých situacích i v situacích hržujících živt a zdraví člvěka respektuje, chrání a cení naše tradice a kulturní i histrické dědictví, prjevuje pzitivní pstj k uměleckým dílům, smysl pr kulturu a tvřivst, aktivně se zapjuje d kulturníh dění a sprtvních aktivit chápe základní eklgické suvislsti a envirnmentální prblémy, respektuje pžadavky na kvalitní živtní prstředí a rzhduje se v zájmu pdpry a chrany zdraví Kmpetence pracvní Na knci základníh vzdělávání žák: pužívá bezpečně a účinně materiály, nástrje a vybavení, ddržuje vymezená pravidla, plní pvinnsti a závazky, adaptuje se na změněné neb nvé pracvní pdmínky přistupuje k výsledkům pracvní činnsti nejen z hlediska kvality, funkčnsti, hspdárnsti a splečenskéh významu, ale i z hlediska chrany svéh zdraví i zdraví druhých, chrany živtníh prstředí i chrany kulturních a splečenských hdnt využívá znalsti a zkušensti získané v jedntlivých vzdělávacích blastech v zájmu vlastníh rzvje i své přípravy na buducnst, činí pdlžená rzhdnutí dalším vzdělávání a prfesním zaměření rientuje se v základních aktivitách ptřebných k uskutečnění pdnikatelskéh záměru a k jeh realizaci, chápe pdstatu, cíl a rizik pdnikání, rzvíjí své pdnikatelské myšlení 9

10 1.2.3 Splečné výchvné a vzdělávací strategie na úrvni škly, kterým i chce škla směřvat k cílům základníh vzdělávání a tím k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků Strategie škly (jak směřvat k cílům základníh vzdělávání a tím k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků) je pměrně jednduchá a spčívá: 1) v perfektně prvedené analýze: a) vzdělávacích pžadavků klientů, b) vzdělávacích ptřeb žáků, c) vzdělávacích mžnstí (prstrvých, materiálních, persnálních) škly, d) silných a slabých stránek škly, příležitstí a hrzeb 2) ve správném (na základě prvedené analýzy) stanvení vzdělávacích pririt (drazí se v knkrétní skladbě vyuč. předmětů a v jejich týd. hd. dtacích a v bsahu učebních snv) 3) v dalším rzvíjení silných stránek škly 4) v pstupném vybudvání 4 základních pilířů (pdmínek) úspěšnsti vzdělávání v ZŠ a MŠ Pzděchv, kres Vsetín. Jedná se vlastně 4 další samstatné strategie ( STRATEGIE ČTYŘ PILÍŘŮ ). PILÍŘ PRVNÍ: PILÍŘ DRUHÝ: PILÍŘ TŘETÍ: PILÍŘ ČTVRTÝ: DÍTĚ A ŽÁK S POZITIVNÍM PŘÍSTUPEM K SOBĚ SAMÉMU A K DRUHÝM, USILUJÍCÍ O SVÉ VZDĚLÁVÁNÍ SPOLUPRACUJÍCÍ RODIČ KOMPETENTNÍ A TVOŘIVÝ UČITEL KVALITNÍ A FUNKČNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Dvě základní taktiky, jak žáky směřvat ke klíčvým kmpetencím jsu: 1) správně nastavit a jasně frmulvat všechny knkretizvané výstupy v učebních snvách (mají knkretizvat závazné výstupy jedntlivých vzdělávacích brů v RVP) 2) naplňváním těcht výstupů naplnit (závazné) čekávané výstupy jedntlivých vzděl. brů v RVP, které autři RVP nastavili tak, aby směřvaly ke klíčvým kmpetencím 10

11 1.2.4 Vzdělávací pririty škly (Šklníh vzdělávacíh prgramu) ŠVP Škla kmunikace s lidmi a přírdu respektuje tradice škly, využívá její charakteristické pdmínky a reaguje na vzdělávací pžadavky klientů (rdiče, žáci). Na základě prvedené analýzy vzdělávacích pdmínek škly a vzdělávacích pžadavků klientů (rdiče, zřizvatel) škla stanvila následující vzdělávací pririty: 1) Pskytvat kvalitní základní vzdělání zaměřené na AKTIVNÍ DOVEDNOSTI žáků. 2) Rzvíjet KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI žáků - v mateřském jazyce, - v cizím jazyce, - v infrmačních a kmunikačních technlgiích - v sciálních vztazích 3) Pdprvat výchvné aspekty a FORMOVAT OSOBNOST dětí a žáků k mdernímu a demkratickému bčanvi 4) Pdprvat rzvíjení POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ žáků ve šklních i mimšklních sprtvních aktivitách. 5) Pdprvat uvědmvání si VZTAHU S PŘÍRODOU a vzájemné prvázansti s člvěkem, pdprvat trvale udržitelný rzvj 6) Rzvíjet hravé a KREATIVNÍ řešení prblému 7) Pdprvat a rzvíjet TOLERANCI A RESPEKTOVÁNÍ jedinečné sbnsti každéh z nás, jeh názru, jednání a práce 8) Pskytvat BEZPEČÍ a fyzicky i psychicky BEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ pr ničím nerušený a žáducí vývj dětí a práci dspělých. 9) Pdprvat a rzvíjet VŠESTRANNOST jak základní stavební kámen ke všem dalším specializvaným lidským činnstem 11

12 Dítě a žák s pzitivním přístupem k sbě samému a k druhým usilující své vzdělání Splupracující rdič Kmpetentní a tvřivý učitel Kvalitní a funkční vzdělávací prgram Schéma strategie 4 pilířů ČTYŘI PILÍŘE (PODMÍNKY) ÚSPĚŠNOSTI NAPLŇOVÁNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH CÍLŮ V ZŠ a MŠ POZDĚCHOV ÚSPĚŠNOST NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ZŠ A MŠ POZDĚCHOV, OKRES VSETÍN ANALÝZA Pžadavky ptřeby mžnsti 12

13 Knkrétní výchvné a vzdělávací strategie směřující k naplnění klíčvých kmpetencí Výchvné a vzdělávací strategie představují splečně uplatňvané pstupy, metdy a frmy práce, příležitsti, aktivity, které vedu k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků. I. Reetz, Th. Reitmann, M. Siegrist: Klíčvé kmpetence jsu zčásti určitým druhem metavědmstí a zacházení s vědmstmi, a jsu tudíž pravdvu pmcí pr pchpení a řešení nejrůznějších prblémů v situaci rychle se měnících rámcvých pdmínek. Klíčvé kmpetence nemhu nahradit dbrné znalsti, mhu však vést k jejich lepšímu využívání. Pmcí klíčvých kmpetencí by měl člvěk být schpen kmpetentně a tvřivě splupůsbit při utváření pracvníh prstředí a jeh klí. Kmpetence k učení - Učíme žáky práci s infrmacemi (vyhledávání, věřvání správnsti, pužívat získané infrmace v praxi) - Klademe důraz na čtení s przuměním - Učíme rzdělvat získané infrmace na zásadní a méně pdstatné a tvřit systém pznatků - Jasně stanvujeme cíle a témata hdiny, vysvětlujeme užitečnst získaných infrmací pr živt. D výuky zařazujeme příklady z praxe a tím vzbuzujeme zájem prbírané učiv - V hdinách se pkušíme žáky zaujmut, pdprujeme jejich zájem předmět vhdně zvlenými metdami a učivem, stanvíme vždy na pčátku cíl na knci vyučvací jedntky zhdntíme splečně s žáky jeh dsažení, hdntíme individuální pkrk žáka - Ve škle vytváříme vhdné pdmínky k výuce (správně sestavený rzvrh, střídáme metdy i frmy práce). Nezatěžujeme žáky zbytečnými a nepřiměřenými úkly. Náš žák pznatky načerpá ve škle, nejen dmácím samstudiem - Prmyšlenu a prvázanu výuku vytváříme kstru pdstatných vědmstí, dvednstí a znalstí a ukazujeme cestu k systematickému celživtnímu vzdělávání - Učíme žáky plánvat svůj čas, stanvvat si vhdnu dbu na dmácí přípravu - Úspěchy i neúspěchy žáků hdntíme slvně. Pjmenváváme knkrétní nedstatky a stanvujeme cestu k jejich dstranění Kmpetence k řešení prblémů - Učíme žáky hledat ptimální způsby veducí k řešení prblémů, aplikvat svědčené pstupy, zvažvat hlediska pr jiná řešení - Pěstujeme dvednst žáků rzpznat prblém předkládáním vhdných situací, ukazujeme pdstatu prblému a mžné cesty veducí k jeh řešení - Předkládáme žákům praktické úkly, jejichž řešení vyžaduje znalsti z více blastí a mžnst více přístupů k řešení 13

14 - Vyžadujeme, aby žáci při řešení prblému samstatně vyhledávali infrmace veducí k jeh řešení, umžňujeme aplikvat získané pznatky při řešení, pzitivním hdncením psilujeme mtivaci žáků (zadáváme úlhy se širším zadáním) - Vytváříme prstr žákům k navzvání prblémvých situací, zadáváme úkly pdněcující lgické myšlení, řešíme mdelvé situace - Vedeme žáky k samstatnému pzrvání a experimentvání praktických úlh - Učíme žáky prvnávat a kriticky psuzvat získané výsledky a vyvzvat z nich závěry, prezentvat a bhajvat své názry, nést dpvědnst za svá rzhdnutí a sledvat vlastní pkrk při zdlávání prblémů Kmpetence kmunikativní - Vedeme žáky k jasnému a srzumitelnému vyjadřvání myšlenek a názrů v lgickém sledu ať již v ústní neb i písemné frmě zadáváním vhdných kmunikativních cvičení (mžné zalžení šklníh časpisu, příspěvky na šklní web, mžné relace d šklníh rzhlasu) - Pdprujeme kultivvané vyjadřvání, nasluchání statním a przumění jim - Využíváme infrmačních technlgií k získávání infrmací klním světě a systematicky zapjujeme žáky d využívání těcht infrmací (prezentace výsledků práce před splužáky) - Učíme aplikvat tyt pznatky v kultivvané bhajbě vlastních názrů - Učíme pznat a prakticky pužívat prstředky neverbální kmunikace - Vhdně zvlenými metdami umžňujeme žákům při hdinách kmunikvat Kmpetence sciální a persnální - Vedeme žáky k respektvání práce jiných, učíme je pdprvat ji a v případě ptřeby dkázat nabídnut, přijmut neb pžádat pmc - Realizujeme prjekty veducí s řešení úklů ve skupině a tím vedeme žáky ke splupráci ve skupině, k vytváření pravidel pr skupinvu splupráci - Pdněcujeme aktivní přístup k diskuzi při řešení úklů, vedeme k dvednsti bhajvat svůj názr při sučasném respektvání názrů a zkušenstí statních - Psilujeme pzitivní představu žáka sbě samém tím, že učíme žáky sebehdncení (reflexe th, c se žáci naučili, jak jednali, c si kd může dnést d živta) - Pdprujeme přátelské vztahy mezi třídami a rčníky - Na začátku hdiny zařazujeme rzehřívací, kncentrační neb mtivační aktivity - Vedeme žáky k respektvání splečně dhdnutých pravidel chvání a učíme žáky dmítavému pstji ke všemu, c narušuje dbré vztahy mezi žáky - Vedeme žáky k pdprvání a pmci handicapvaným žákům a respektvání práce nadaných 14

15 Kmpetence bčanské - Mdelváním situací, vedením tevřenéh dialgu vedeme žáky k respektvání jiných názrů, vzájemné tleranci, chtě pmci - Návštěvu kulturních představení, vhdně zvlenými výlety a pdpru žáků při účasti na různých sutěžích vytváříme v žácích smysl pr kulturu, tvřivst a smysluplné trávení vlnéh času - Seznamujeme žáky s jejich právy, pvinnstmi a pravidly slušnéh chvání; vyžadváním jejich ddržvání a sbním příkladem pmáháme žákům v jejich zažití a svjení, - Netlerujeme prjevy hrubéh chvání, šikanvání i jiných prjevů mezvání sbní svbdy žáků - Zapjením žáků d aktivní práce v žákvském parlamentu a v třídní samsprávě umžňujeme žákům pdílet se na chdu škly, spluvytvářet pravidla chvání ve škle - Zapjujeme žáky d eklgických aktivit (sběr) - Pdprujeme šklní aktivity, kterými se žáci zapjují d bčanskéh živta Kmpetence pracvní - Seznamujeme žáky s bezpečným pužíváním materiálů, nástrjů a vybavení, stanvujeme pravidla bezpečnsti a vyžadujeme jejich ddržvání - Splupracujeme se šklním metdikem prevence při rzhdvání žáků buducím pvlání (besedy s dspělými) - Nabízíme výběr zájmvých útvarů, kterými pmůžeme žákvi při prfesní rientaci - Umžníme žákům prezentvat svje vlnčasvé aktivity (předvánční jarmark, Svátek matek ) - Vedeme žáky k reálnému zhdncení svých mžnstí a schpnstí - Zapjujeme žáky d pracvních činnstí ve škle - Učíme nepdceňvat manuální práci, vážit si pracvních hdnt 15

16 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Žákem se speciálními vzdělávacími ptřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích mžnstí neb k uplatnění a užívání svých práv na rvnprávném základě s statními ptřebuje pskytnutí pdpůrných patření. Tit žáci mají práv na bezplatné pskytvání pdpůrných patření z výčtu uvedenéh v 16 šklskéh zákna. Pdpůrná patření se pdle rganizační, pedaggické a finanční nárčnsti člení d pěti stupňů. Pdpůrná patření prvníh stupně uplatňuje škla neb šklské zařízení i bez dpručení šklskéh pradenskéh zařízení na základě plánu pedaggické pdpry (PLPP). Pdpůrná patření druhéh až pátéh stupně lze uplatnit puze s dpručením ŠPZ3). Začlenění pdpůrných patření d jedntlivých stupňů stanví Přílha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Zásady práce se žáky s přiznanými pdpůrnými patřeními - seznámení všech pedaggů, ale i splužáků s daným pstižením žáka - vypracvání PLLP prvádí třídní učitel na žádst záknnéh zástupce ve splupráci s učitelem knkrétníh předmětu, vyžadují-li t speciální vzdělávací ptřeby žáka - IVP se zpracvává na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a žádsti záknnéh zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán vypracvává učitel, který prvádí pdpůrná patření mim vyučvání ve splupráci s třídním učitelem a učitelem knkrétníh předmětu - škla seznámí s PLLP a IVP všechny vyučující žáka a záknnéh zástupce žáka, který tut skutečnst ptvrdí svým pdpisem. Pskytvání vzdělávání pdle PLLP a IVP lze puze na základě písemnéh infrmvanéh suhlasu záknnéh zástupce žáka pdle 16 dst škla ve splupráci se šklským pradenským zařízením sleduje a jednu rčně vyhdncuje naplňvání IVP. Pr úspěšné vzdělávání těcht žáků je ptřebné umžnit: - uplatňvání principu diferenciace a individualizace vzdělávacíh prcesu při rganizaci činnstí a při stanvvání bsahu, frem i metd výuky; - všechna stanvená pdpůrná patření při vzdělávání žáků; - při vzdělávání žáka, který nemůže vnímat řeč sluchem, jak sučást pdpůrných patření vzdělávání v kmunikačním systému, který dpvídá jeh ptřebám a s jehž užíváním má zkušenst - při vzdělávání žáka, který při kmunikaci využívá prstředky alternativní neb augmentativní kmunikace, jak sučást pdpůrných patření vzdělávání v kmunikačním systému, který dpvídá jeh vzdělávacím ptřebám - v důvdněných případech dlišnu délku vyučvacích hdin pr žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami neb dělení a spjvání vyučvacích hdin4) - frmativní hdncení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami; 16

17 - splupráci se záknnými zástupci žáka, šklskými pradenskými zařízeními a dbrnými pracvníky šklníh pradenskéh pracviště, v případě ptřeby splupráci s dbrníky mim blast šklství (zejména při tvrbě IVP); - splupráci s statními šklami. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním D tét skupiny patří žáci, kteří pcházejí z prstředí sciálně, kulturně a jazykvě dlišnéh. U některých žáků se prjevuje nedstatečná znalst českéh jazyka, - zavedení kružku českéh jazyka pr tyt žáky - tlerance v jiných předmětech - individuální práce s žákem. Druhu skupinu tvří žáci, kteří patří d sciálně kulturně dlišnéh prstředí, největším prblémem v tét skupině je záškláctví, nepřipravenst na výuku,. - jasné stanvení pravidel dcházky d škly a způsbu mluvání žáků - vytvářet příznivé klima ve škle pr tyt žáky - začleňvat žáky d klektivu třídy Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Nadaným žákem se rzumí jedinec, který při adekvátní stimulaci vykazuje ve srvnání s vrstevníky vysku úrveň v jedné či více blastech rzumvých schpnstí, intelektvých činnstí neb v phybvých, manuálních, uměleckých neb sciálních dvednstech. Za mimřádně nadanéh žáka se v suladu s vyhlášku č. 27/2016 Sb. pvažuje žák, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti v celém kruhu činnstí neb v jedntlivých blastech rzumvých schpnstí, v phybvých, manuálních, uměleckých neb sciálních dvednstech1). Zařazení nadaných žáků d základníh vzdělávání vyžaduje d učitelů nárčnější přípravu na vyučvání v jedntlivých vyučvacích předmětech. Pr tyt žáky je zaptřebí zvýšené mtivace k rzšiřvání základníh učiva d hlubky především v těch vyučvacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. K těmt žákům se přistupuje v hdinách individuálně, jsu jim zadávány slžitější úlhy, samstatné práce, referáty. Jsu pvěřváni vedením skupin, hledáním dalších mžných pstupů řešení prblémů. Žáci se, pkud je t mžné, účastní lympiád, sutěží nejen šklních, ale i sutěží přádaných kresem, krajem, ministerstvem. Jsu směřváni k zapjení d zájmvých aktivit rganizvaných šklu neb např. bcí. 17

18 Diferenciaci pdle zájmu a nadání prvádíme také nabídku zájmvých útvarů, kde si žáci vlí zaměření dle svéh zájmu a mhu rzvíjet svůj talent v brech, kde prt mají předpklady. Velmi čast se stává, že tit žáci mají výkyvy v chvání. Je nutné tt chvání usměrňvat s pedaggickým ptimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v sbnstní výchvě, vedeme je k rvnému přístupu k méně nadaným splužákům, k tleranci, chtě pmáhat slabším. IVP se zpracvává na základě dpručení šklskéh pradenskéh zařízení a žádsti záknnéh zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán vypracvává třídní učitel ve splupráci s učitelem knkrétníh předmětu Začlenění průřezvých témat Průřezvá témata reprezentují ve šklním vzdělávacím prgramu kruhy aktuálních prblémů sučasnéh světa a jsu nedílnu sučástí základníh vzdělávání. Tematické kruhy průřezvých témat prcházejí napříč vzdělávacími blastmi a umžňují prpjení vzdělávacích brů. Abychm tét mžnsti využili c mžná nejlépe, nevytváříme pr průřezvá témata samstatné vyučvací předměty, ale integrujeme je d jiných vyučvacích předmětů a realizujeme jejich bsah frmu prjektů, ve kterých musí žáci pužívat znalsti a dvednsti z různých vzdělávacích brů. 1. Osbnstní a sciální výchva 2. Výchva demkratickéh bčana 3. Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech 4. Multikulturní výchva 5. Envirnmentální výchva 6. Mediální výchva 18

19 Zkratky průřezvých témat a jejich tematických kruhů Osbnstní a sciální výchva OSV OSV/1 - Osbnstní rzvj rzvj schpnstí pznávání, sebepznání a sebepjetí, seberegulace a seberganizace, psychhygiena, kreativita OSV/2 Sciální rzvj pznávání lidí, mezilidské vztahy, kmunikace, kperace a kmpetice OSV/3 Mrální rzvj řešení prblémů a rzhdvací dvednsti hdnta, pstje, praktická etika Výchva demkratickéh bčana VDO VDO/1 Občanská splečnst a škla VDO/2 Občan, bčanská splečnst a stát VDO/3 Frmy participace bčanů v plitickém živtě VDO/4 Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech VMEGS VMEGS/1 Evrpa a svět nás zajímá VMEGS/2 Objevujeme Evrpu a svět VMEGS/3 Jsme Evrpané Multikulturní výchva MV MV/1 Kulturní diference MV/2 Lidské vztahy MV/3 Etnický půvd MV/4 Multikultura MV/5 Princip sciálníh smíru a slidarity Envirmentální výchva EV EV/1 Eksystémy EV/2 Základní pdmínky živta EV/3 Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí EV/4 Vztah člvěka k prstředí Mediální výchva - MEV MEV/1 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení MEV/2 Interpretace vztahu mediálních sdělení MEV/3 Stavba mediálních sdělení MEV/4 - Vnímání autra mediálních sdělení MEV/5 Fungvání a vliv médií ve splečnsti MEV/6 Tvrba mediálních sdělení MEV/7 Práce v realizačním týmu 19

20 20 Začlenění průřezvých témat Předmět 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník Český jazyk OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/1,2 MV/2,3 EV/3 MEV/6 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/1,2 MV/2,3 EV/3 MEV/6 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/1,2 MV/2,3 EV/3 MEV/6 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/1,2 MV/2,3 EV/3 MEV/1,6 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/1,2 MV/2,3 EV/3 MEV/1,6 Anglický jazyk OSV/1,2,3 VDO/4 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/7 OSV/1,2,3 VDO/4 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/7 OSV/1,2,3 VDO/4 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/7 Matematika OSV/1,2,3 VDO/4 MV/4 EV/4 MEV/7 OSV/1,2,3 VDO/4 MV/4 EV/4 MEV/7 OSV/1,2,3 VDO/4 MV/4 EV/4 MEV/7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/3 MV/3 EV/4 MEV/3,7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/3 MV/3 EV/4 MEV/3,7 Infrmatika a výpčetní technika OSV/1,2,3 VDO/2,4 VMEGS/1,2,3 MV/2,4 EV/2,3 MEV/1,2,5,6,7 OSV/1,2,3 VDO/2,4 VMEGS/1,2,3 MV/2,4 EV/2,3 MEV/1,2,5,6,7 Prvuka OSV/1,3 VDO/1,4 OSV/2,3 VDO/1,2,4 MV/1,2 EV/1 OSV/3 VDO/1,2,4 EV/2 Vlastivěda OSV/1,2,3 VDO/1,2,3,4 VMEGS/1,2 MV/2,4 EV/1,3 MEV/1,3 OSV/1,2,3 VDO/2,4 VMEGS/1,2 MV/2 EV/3 MEV/1,3 Přírdvěda OSV/1,2,3 VDO/4 VMEGS/3 MV/5 EV/4 MEV/5,7 OSV/1,2,3 VDO/4 VMEGS/3 MV/5 EV/4 MEV/5,7 Hudební výchva OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/6,7 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/6,7 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/6,7 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/6,7 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1,2 MV/1,4 EV/4 MEV/6,7 Výtvarná výchva OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/1,3 MV/1,2,4 EV/1,2,3,4 MEV/3,5,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/1,3 MV/1,2,4 EV/1,2,3,4 MEV/3,5,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/1,3 MV/1,2,4 EV/1,2,3,4 MEV/3,5,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/1,3 MV/1,2,4 EV/1,2,3,4 MEV/3,5,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,4 VMEGS/1,3 MV/1,2,4 EV/1,2,3,4 MEV/3,5,6,7 Tělesná výchva OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1 MV/2 EV/3 MEV/4 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1 MV/2 EV/3 MEV/4 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1 MV/2 EV/3 MEV/4 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1 MV/2 EV/3 MEV/4 OSV/1,2,3 VDO/1 VMEGS/1 MV/2 EV/3 MEV/4 Pracvní činnsti OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/3 MV/1,2 EV/2,3 MEV/1,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/3 MV/1,2 EV/2,3 MEV/1,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/3 MV/1,2 EV/2,3 MEV/1,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/3 MV/1,2 EV/2,3 MEV/1,6,7 OSV/1,2,3 VDO/1,2 VMEGS/3 MV/1,2 EV/2,3 MEV/1,6,7

21 Osbnstní a sciální výchva (OSV) Charakteristika tématu: Smyslem OSV je pmáhat hledat každému žákvi jeh vlastní cestu k živtní spkjensti zalžené na dbrých vztazích k sbě samému i k dalším lidem Náš cíl: 1. Jsem kamarád 2. Jsem slušný člvěk 3. Znám sám sebe Realizace: Pznávací pbyt mim šklu 1. třída [třídní učitel] Výuka skupinvé práce, dělba práce [třídní učitel] Kmunitní kruh (průběžně) [třídní učitel] Pravidla třídy, jejich tvrba, respektvání [třídní učitel] část jedné hdiny věnvat třídě a OSV [třídní učitel] Okruhy a jejich prpjení s jedntlivými předměty [vyučující danéh předmětu] lyžařské výcviky, pbyty v přírdě [dprvázející učitel] návštěvy kulturních akcí [třídní učitel] Realizace průřezvéh tématu Osbnstní a sciální výchva bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především: na utváření pzitivních (nezraňujících) pstjů k sbě samému i k druhým; rzvj zvládání vlastníh chvání; na pdpru akceptace různých typů lidí, názrů, přístupů k řešení prblémů; na uvědmvání si hdnty splupráce a pmci; na rzvj dvednstí ptřebných pr kmunikaci a splupráci; na uvědmvání si mravních rzměrů různých způsbů lidskéh chvání. Výuka uvedenéh průřezvéh tématu bude napmáhat primární prevenci sciálně patlgických jevů. Utváření znalstí a dvednstí těcht žáků bude zhledňvat jejich individuální mžnsti. Výchva demkratickéh bčana (VDO) Charakteristika tématu: Rzhdující pr vytváření příslušných kmpetencí žáků v tét blasti je celkvé klima škly (vztahy mezi žáky a učiteli, zalžené na splupráci, partnerství, dialgu a respektu). Jen v demkratickém prstředí škly a třídy se učí žák demkracii a demkratickému jednání. Důležitu sučástí je princip splečnéh vytváření pravidel, ale zárveň význam jejich následnéh ddržvání.

22 Náš cíl: Jsem spravedlivý k sbě i k druhým Jsem tlerantní - učím se respektvat názry druhých, Znám svá práva a pvinnsti Utvářím si kladný vztah k dmvu a k vlasti Realizace: Seznámení se šklním řádem (třídní učitel) Vytvření třídní samsprávy, její vlba, činnst (třídní učitel) Besedy k tématu bčan, bčanská splečnst a stát (třídní učitel, ppř. vyuč. vlastivědy) Exkurze na Obecním úřadě (třídní učitel, ppř. vyuč. vlastivědy) Exkurze d většíh klníh města (třídní učitel) Okruhy a jejich prpjení s jedntlivými předměty (vyučující danéh předmětu) Realizace průřezvéh tématu Výchva demkratickéh bčana bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především na utváření: sebeúcty, sebedůvěry a samstatnsti; úcty k záknu; úcty k hdntám jak je svbda, spravedlnst, slidarita, dpvědnst, tlerance; aktivníh pstje v bhajvání a ddržvání lidských práv a svbd; hleduplnsti a chty pmáhat slabším; respektu ke kulturním, etnickým a jiným dlišnstem; empatie, schpnsti aktivníh nasluchání a spravedlivéh psuzvání. Výuka bude rzvíjet disciplinvanst a sebekritiku; schpnst zaujmut vlastní stanvisk v pluralitě názrů a dvednsti asertivníh jednání i schpnsti kmprmisu. Utváření znalstí a dvednstí těcht žáků bude zhledňvat jejich individuální mžnsti. Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech (VMEGS) Charakteristika tématu: Vzdělávání má u dětí pdprvat a rzvíjet vědmí evrpské identity při respektvání identity nárdní a vybavit žáka kmpetencemi důležitými pr živt ve sjedncující se Evrpě. Jde zejména pstupné dhalvání hdnt a křenů evrpské civilizace, bjevvání Evrpy jak prstředí v němž žáci žijí a setkávají se s příslušníky jiných nárdů. Náš cíl: Vytvřit integrvaný phled žáka na živt v evrpském prstru, rzvíjet klíčvé kmpetence, chápat evrpské a glbální suvislsti. Tlerance ve vztahu k jiným kulturám a zájem ně Základní znalsti evrpských zemích, pchpení jejich vzájemnéh vlivňvání se v kultuře, plitice Přemýšlení buducnsti Evrpy a prblémech, které Evrpa má a které bude muset řešit 22

23 Realizace: Prpjení s jedntlivými předměty Realizace průřezvéh tématu Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především: na překnávání steretypů a předsudků; na kultivaci pstjů k Evrpě jak širší vlasti a ke světu jak glbálnímu prstředí živta; na kultivaci pstjů ke kulturní rzmanitsti; na utváření pzitivních pstjů k tradičním evrpským hdntám; na svjvání vzrců evrpskéh bčana; na pdpru smyslu pr zdpvědnst. Znalsti a dvednsti, které budu sučástí realizace průřezvéh tématu Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech pr žáky s lehkým mentálním pstižením, zvlí vyučující vždy s hledem na individuální mžnsti žáků tak, aby vhdně dplňvaly a pdprvaly utváření žáducích pstjů. Multikulturní výchva Charakteristika tématu: Téma se dtýká i mezilidských vztahů ve škle, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rdinu, mezi šklu a místní kmunitu. Měl by přispívat ke vzájemné tleranci, k dstraňvání nepřátelství a předsudků vůči nepznanému. Vytvářet ve škle takvé klima, ve kterém se všichni budu cítit rvnprávně, kde budu v majritní kultuře úspěšní i žáci minrit.žáci se seznamují s prblémy s kulturním a splečenským sužitím majritní splečnsti s minritami, s mžným nárůstem intlerance a rasistických nálad, prjevujících se zejména u mládeže. Náš cíl: Multikulturní výchva pskytuje žákům základní znalsti různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evrpské splečnsti učí žáky kmunikvat a žít ve skupině s příslušníky dlišných scikulturních skupin, uplatňvat svá práva a respektvat práva druhých, chápat a tlervat dlišné zájmy, názry i schpnsti druhých rzvíjí schpnst pznávat a tlervat dlišnsti jiných nárdnstních, etnických, nábženských, sciálních skupin a splupracvat s příslušníky dlišných scikulturních skupin stimuluje, vlivňuje a kriguje jednání a hdntvý systém žáků, učí je vnímat dlišnst jak příležitst k bhacení, nikli jak zdrj knfliktu Realizace: Prjekt Tradice (třídní učitel) Tvrba třídních pravidel (třídní učitel) Příležitstné exkurze na pznávání jiných kultur (třídní učitel) Okruhy a jejich prpjení s jedntlivými předměty (vyučující) 23

24 Okruh A: Prv, Vl, Hv, Vv Prv byvatelé bcí Pzděchv a Prlv., ČR (2.r., 3.r) Vl byvatelé susedních států, Evrpy (4.-5.r.) Hv, Vv umění nárdů a nárdnstí Okruh B: Prv, Vl Prv vztahy mezi splužáky, bčany Vl vžij.vztahy mezi nárdy (ptřeba, pravidla, tlerance) Okruh C: Prv, Vl Prv, Vl znalsti migraci v prstru kraje, státu, kntinentu v čase /histrie/ Okruh D: celý vyuč. Prces celý vzd.prces kultura, nárdnst, identita, rasismus, tlerance Okruh E: celý vyuč.prces celý vzděl. prces - vzájemná tlerance scikult. zázemí a reflexe členství v demkratické splečnsti Realizace průřezvéh tématu Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především: na překnávání steretypů a předsudků; na kultivaci pstjů k Evrpě jak širší vlasti a ke světu jak glbálnímu prstředí živta; na kultivaci pstjů ke kulturní rzmanitsti; na utváření pzitivních pstjů k tradičním evrpským hdntám; na svjvání vzrců evrpskéh bčana; na pdpru smyslu pr zdpvědnst. Znalsti a dvednsti, které budu sučástí realizace průřezvéh tématu Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech pr žáky s lehkým mentálním pstižením, zvlí vyučující vždy s hledem na individuální mžnsti žáků tak, aby vhdně dplňvaly a pdprvaly utváření žáducích pstjů. Envirnmentální výchva (EV) Charakteristika tématu: Žáky je třeba vést k takvému živtnímu stylu a hdntvé rientaci, které jsu nezbytné k udržitelnsti rzvje lidské splečnsti. Témata umžňují knkrétní mnhstranné pzrvání a praktické pznávání významných eklgických prblémů, pdmínek živta a jejich glbálních suvislstí. 24

25 Náš cíl: Uvědmuji si vzájemné vztahy živtníh prstředí a rganismů a jejich bustranné vlivňvání Šetřím přírdu Chápu vliv základních reginálních a glbálních eklg. prblémů na živt a živtní prstředí Pečuji své zdraví a ddržuji správný zdravtní styl Realizace: Den Země-prjektvý den /přelm dubna a května/ Účast na sběru druhtných survin a třídění dpadu Exkurze věnvaná EVVO Účast žáků na přírdvědných sutěžích Prpjení tematických kruhů s jedntlivými předměty Realizace průřezvéh tématu Envirnmentální výchva bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především: na vnímání živta jak nejvyšší hdnty; na rzvj dpvědnsti ve vztahu k chraně přírdy a přírdních zdrjů; na rzvj aktivity, tvřivsti, vstřícnsti a hleduplnsti ve vztahu k prstředí; na utváření zdravéh živtníh stylu a vnímání estetických hdnt prstředí; na pdpru angažvansti v řešení prblémů spjených s chranu živtníh prstřední; na rzvj vnímavéh a citlivéh přístupu k přírdě a přírdnímu a kulturnímu dědictví. Znalsti a dvednsti, které budu sučástí realizace průřezvéh tématu Envirnmentální výchva, zvlí vyučující vždy s hledem na individuální mžnsti žáků tak, aby vhdně dplňvaly a pdprvaly utváření žáducích pstjů. Mediální výchva Charakteristika tématu: Žáky je třeba připravit zejména na správné vyhdncvání všech sdělení, které nám média pskytují, a které mají významný vliv na chvání jedntlivce i splečnsti, na živtní styl a na kvalitu živta vůbec. Média se tak stávají významným scializačním faktrem, který dkáže velmi čast zastínit faktry statní (šklu a rdinu Náš cíl: 1. Přispívá ke schpnsti úspěšně a samstatně se zapjit d mediální kmunikace 2. Rzvíjí kmunikační schpnst, zvláště při veřejném vystupvání a stylizaci psanéh a mluvenéh textu 3. Přispívá ke schpnstem přizpůsbit vlastní činnst ptřebám a cílům týmu 4.Vede k uvědmvání si hdnty vlastníh živta (zvláště vlnéh času) a dpvědnsti za jeh naplnění 5. Napmáhá k uvědmění si mžnsti svbdnéh vyjádření vlastních pstjů a dpvědnsti za způsb jeh frmulvání a prezentace 25

26 Realizace: Okruhy a jejich prpjení s jedntliv. předměty (vyuč. danéh předmětu) Okruh A: český jazyk slh Okruh B: český jazyk slh - tvrba nástěnek ve třídě, chdbách Realizace průřezvéh tématu Mediální výchva bude v případě žáků s lehkým mentálním pstižením zaměřena především: na uvědmvání si hdnty vlastníh živta (zvláště vlnéh času) a dpvědnsti za jeh naplnění; na využívání ptenciálu médií jak zdrje infrmací, kvalitní zábavy i naplnění vlnéh času; na vytvření představy rli médií jak v klíčvých splečenských situacích a v demkratické splečnsti vůbec, tak v každdenním živtě v reginu; na rzvj citlivsti vůči steretypům v bsahu médií i způsbu zpracvání mediálních sdělení; na rzvj citlivsti vůči předsudkům a zjedndušujícím sudům splečnsti (zejména menšinách) i jedntlivci; na rzvj kmunikačních schpnstí, zejména při veřejném vystupvání; na využívání vlastních schpnstí v týmvé práci a dvednsti přizpůsbit se ptřebám a cílům týmu. Znalsti a dvednsti, které budu sučástí realizace průřezvéh tématu Mediální výchva pr žáky s lehkým mentální pstižením, zvlí vyučující vždy s hledem na individuální mžnsti žáků tak, aby vhdně dplňvaly a pdprvaly utváření žáducích pstjů. 26

27 2. UČEBNÍ PLÁN A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ 2.1 SYSTÉM VÝUKY Výuka pdle ŠVP v naší škle prbíhá v předšklním vzdělávání, dále pak v pstupném rčníku ZŠ dle v úvdu uváděné platnsti dkumentu. ŠVP (RVP) rzlišuje tři vzdělávací bdbí: 1. bdbí zahrnuje rčník, 2. bdbí rčník a pr naši šklu neplatící 3. bdbí rčník. ŠVP vymezuje jak závazný výstup čekávané kmpetence v případě naší škly 2. bdbí. Základní vyučvací jedntku je vyučvací hdina (45 min). Z velmi praktických důvdů spjujeme dplední vyučvání d dvu blků p dvu hdinách, ve kterých pkud mžn prbíhá výuka jednh danéh předmětu. Učitel tak při spjených rčnících získá čas pr práci se všemi skupinami ve třídě. Krmě vyučvací hdiny tak lze realizvat výuku i jiným typem vyučvací jedntky s dlišným časvým úsekem při ddržení zásad hygieny šklní práce (přestávky, relaxace apd.). Při realizaci dílčích šklních prgramů a prjektů je nutné respektvat závaznst minimálních hdinvých dtací pr jedntlivé vyučvací předměty (bry vzdělávacích blastí) pr daný rčník (ev. pr dané vzdělávací bdbí). Metdy a frmy výuky ŠVP nestanvuje závazně nechává na vyučujícím, aby pr dsažení čekávané kmpetence zvlil sám takvé metdy a frmy výuky, které budu vést k čekávanému efektu. Pužité frmy a metdy by měly v dětech vyvlávat tuhu p pznávání, prvkvat jejich zvědavst, stimulvat kladné rysy lidské pvahy a měly by vždy směřvat k získání knkrétní aktivní dvednsti. Respektvání sbnsti dítěte a uplatňvání principu pzitivní mtivace by měly být nedmyslitelnými prvky práce vyučujícíh. 2.2 POZNÁMKY K VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM ŠVP Vzdělávací bsah jedntlivých vzdělávacích blastí (brů vzdělávacích blastí) RVP je ve Šklním vzdělávacím prgramu rzpracván d knkrétních vyučvacích předmětů, které škla žákům v daném vzdělávacím bdbí v jedntlivých rčnících nabízí. Skladba těcht předmětů respektuje závazný platný Rámcvý učební plán pr základní vzdělávání, zhledňuje aktuální vzdělávací pdmínky škly a vytčené vzdělávací pririty. ŠVP rzlišuje vzdělávací předměty: závazné a nepvinné. Šklní vzdělávací prgram umžňuje i existenci zájmvých útvarů (zájmvých kružků), které mhu mít různé frmy rganizace i různé zdrje financvání (včetně příspěvku rdičů). 27

28 ZKRATKA 2.3. UČEBNÍ PLÁN - I. STUPEŇ ZŠ ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST RVP VZDĚLÁVACÍ OBOR VYUČOVACÍ PŘEDMĚT Celkem předměty DČD Jazyk a jazykvá kmunikace Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie Člvěk a jeh svět Umění a kultura Člvěk a zdraví Člvěk a svět práce Český jazyk a literatura Cizí jazyk Matematika a její aplikace Infrmační a kmunikační technlgie Člvěk a jeh svět Hudební výchva Výtvarná výchva Tělesná výchva Člvěk a svět práce Český jazyk ČJ Anglický jazyk AJ Matematika M Infrmatika a výpčetní technika IVT Prvuka Prv Vlastivěda Vl Přírdvěda Př Hudební výchva Hv Výtvarná výchva Vv Tělesná Tv výchva Pracvní činnsti Pč CELKOVÁ ČASOVÁ DOTACE Z TOHO VOLNÁ DISPONIBILNÍ ČASOVÁ DOTACE

29 3. UČEBNÍ OSNOVY I. STUPEŇ VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK Charakteristika vzdělávací blasti Vzdělávací blast Jazyk a jazykvá kmunikace zaujímá stěžejní pstavení ve výchvně vzdělávacím prcesu. Dbrá úrveň jazykvé kultury patří k pdstatným znakům všebecné vyspělsti abslventa základníh vzdělávání. Jazykvá výuka, jejímž cílem je zejména pdpra rzvje kmunikačních kmpetencí, vybavuje žáka takvými znalstmi a dvednstmi, které mu umžňují správně vnímat různá jazykvá sdělení, rzumět jim, vhdně se vyjadřvat a účinně uplatňvat i prsazvat výsledky svéh pznávání. Obsah vzdělávací blasti Jazyk a jazykvá kmunikace se realizuje ve vzdělávacích brech Český jazyk a literatura a Cizí jazyk. Kultivace jazykvých dvednstí a jejich využívání je nedílnu sučástí všech vzdělávacích blastí. Obsahvé, časvé a rganizační členění vyučvacíh předmětu Časvá dtace: 1. rčník 9 (8+1) 2. rčník 10 (7+3) 3. rčník 8 (6+2) 4. rčník 7 (6+1) 5. rčník 7 (6+1) CELKEM 41 Dvednsti získané ve vzdělávacím bru Český jazyk a literatura jsu ptřebné nejen pr kvalitní jazykvé vzdělání, ale jsu důležité i pr úspěšné pužití jedntlivých pznatků v dalších blastech vzdělávání. Užití češtiny jak mateřskéh jazyka v jeh mluvené i písemné pdbě umžňuje žákům 29

30 pchpit splečensk-kulturní suvislsti jazykvéh vyjadřvání. Vytváří předpklady k efektivní mezilidské kmunikaci tím, že se žáci učí interpretvat své reakce a pcity tak, aby dvedli pchpit svji rli v různých kmunikačních situacích a aby se uměli rientvat při vnímání klníh světa i sebe sama. Vzdělávací bsah vzdělávacíh bru Český jazyk a literatura má kmplexní charakter, ale pr přehlednst je rzdělen d tří specifických slžek: kmunikační a slhvá výchvy, jazykvá výchva a literární výchva. Ve výuce se však vzdělávací bsah jedntlivých specifických slžek vzájemně prlíná. V kmunikační a slhvé výchvě se žáci učí vnímat a chápat různá jazykvá sdělení, číst s przuměním, kultivvaně psát, mluvit a rzhdvat se na základě přečtenéh neb slyšenéh textu různéh typu vztahujícíh se k nejrůznějším situacím, analyzvat jej a kriticky psudit jeh bsah. Ve vyšších rčnících se učí psuzvat také frmální stránku textu a jeh výstavbu. V jazykvé výchvě žáci získávají vědmsti a dvednsti ptřebné k svjvání spisvné pdby českéh jazyka. Učí se pznávat a rzlišvat jeh další frmy. Jazykvá výchva vede žáky k přesnému a lgickému myšlení, které je základním předpkladem jasnéh, přehlednéh a srzumitelnéh vyjadřvání. Při rzvji ptřebných znalstí a dvednstí se uplatňují a prhlubují i jejich becné intelektvé dvednsti, např. dvednsti prvnávat různé jevy, jejich shdy a dlišnsti, třídit je pdle určitých hledisek a dspívat k zbecnění. Český jazyk se tak d pčátku vzdělávání stává nejen nástrjem získávání většiny infrmací, ale i předmětem pznávání. V literární výchvě žáci pznávají prstřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, pstihvat umělecké záměry autra a frmulvat vlastní názry přečteném díle. Učí se také rzlišvat literární fikci d skutečnsti. Pstupně získávají a rzvíjejí základní čtenářské návyky i schpnsti tvřivé recepce, interpretace a prdukce literárníh textu. Žáci dspívají k takvým pznatkům a pržitkům, které mhu pzitivně vlivnit jejich pstje, živtní hdntvé rientace a bhatit jejich duchvní živt. Verbální i neverbální kmunikace se může vhdně rzvíjet i prstřednictvím Dramatické výchvy, zařazené v RVP ZV jak dplňující vzdělávací br. Cílvé zaměření vzdělávací blasti Vzdělávání v dané vzdělávací blasti směřuje k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí tím, že vede žáka k: pchpení jazyka jak prstředku histrickéh kulturníh vývje nárda a důležitéh sjedncujícíh činitele nárdníh splečenství pchpení jazyka a jak důležitéh nástrje celživtníh vzdělávání rzvíjení pzitivníh vztahu k mateřskému jazyku a jeh chápání jak zdrje pr rzvj sbníh i kulturníh bhatství 30

31 rzvíjení pzitivníh vztahu k mnhjazyčnsti a respektvání kulturní rzmanitsti vnímání a pstupnému svjvání jazyka jak prstředku k získávání a předávání infrmací, k vyjádření jeh ptřeb i pržitků a ke sdělvání názrů zvládnutí pravidel mezilidské kmunikace danéh kulturníh prstředí a rzvíjení pzitivníh vztahu k jazyku v rámci interkulturní kmunikace samstatnému získávání infrmací z různých zdrjů a k zvládnutí práce s jazykvými a literárními prameny i s texty různéh zaměření získávání sebedůvěry při vystupvání na veřejnsti a ke kultivvanému prjevu jak prstředku prsazení sebe sama individuálnímu pržívání slvesnéh uměleckéh díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rzvíjení pzitivníh vztahu k literatuře i k dalším druhům umění zalžených na uměleckém textu a k rzvíjení emcinálníh a estetickéh vnímání Výchvné a vzdělávací strategie Kmpetence k učení 1. bdbí Žák využívá pr učení vhdné infrmační zdrje (učebnice, pracvní listy, časpisy), a vhdné učební pmůcky (encyklpedie, jazykvé příručky, tabule gramatických přehledů) rzvíjí učební dvednsti ptřebné k samstatnému učení peruje s becně užívanými základními termíny, znaky a symbly kriticky zhdntí výsledky svéh učení autkrekce chyb a diskutuje nich 2. bdbí Učitel nabízí širku škálu frem a metd pr seberealizaci každéh žáka seznamuje žáky s becně užívanými termíny a symbly a průběžně je pužívá vede žáky k systematické dmácí přípravě klade tevřené tázky nabízí studijní materiály a zdrje ve výuce např. pravidla českéh pravpisu, internet, knihy apd. vytváří příležitst pr vzájemnu kmunikaci žáků Kmpetence k řešení prblému 1. bdbí Žák 31