3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Podobné dokumenty
7. Analytická geometrie

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

2.7.5 Racionální a polynomické funkce

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

Matematika I, část II

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

7 Obyčejné diferenciální rovnice

. viz věty 1.7 a 1.2 (čísla m a M lze vybrat tak, aby nerovnost platila v R n i R m ). Máme m f x h f x l h f x h f x l h M f x h f x l h

-cenzura- Obsah. 1.1 Přeskoč není důležité

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce skupina A 16. listopad dx

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

A J E J I C H S O U S T A V Y

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

5 Křivkové a plošné integrály

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

Kapitola 4 Euklidovské prostory

1 Základní pojmy a vlastnosti

1 Uzavřená Gaussova rovina a její topologie

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

9. Racionální lomená funkce

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

ODRAZ A LOM SVTLA. Odraz svtla lom svtla index lomu úplný odraz svtla píklady

Kuželosečky jako algebraické křivky 2. stupně

Středoškolská technika 2015 ŘEŠENÍ DOKONALÉHO TVARU MOSTNÍHO NOSNÍKU Z HLEDISKA POTENCIÁLNÍ ENERGIE - ŘETĚZOVKA

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

Matematika 1. Ivana Pultarová Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D Posloupnosti

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

OKRUŽNÍ A ROZVOZNÍ ÚLOHY: OBCHODNÍ CESTUJÍCÍ. FORMULACE PŘI RESPEKTOVÁNÍ ČASOVÝCH OKEN

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Přednáška 7: Soustavy lineárních rovnic

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Matematická analýza I

7.2.4 Násobení vektoru číslem

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

12. N á h o d n ý v ý b ě r

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

Jestliže nějaký objekt A můžeme vybrat m způsoby a jiný objekt B lze vybrat n způsoby, potom výběr buď A nebo B je možné provést m+n způsoby.

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

IAJCE Přednáška č. 12

Iterační metody řešení soustav lineárních rovnic

veličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou

Analýza a zpracování signálů. 4. Diskrétní systémy,výpočet impulsní odezvy, konvoluce, korelace

definované pro jednotlivé řády takto: ) řádu n nazýváme číslo A = det( A) a a a11 a12

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

Teorie chyb a vyrovnávací počet. Obsah:

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Iterační výpočty projekt č. 2

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

1. Přirozená topologie v R n

Mocninné řady - sbírka příkladů

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

4. Základní výpočty vycházející z chemických rovnic

Užití binomické věty

Analytická geometrie

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

P2: Statistické zpracování dat

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

NUMERICKÉ METODY PRO ŘEŠENÍ EVOLUČNÍCH PARCIÁLNÍCH DIFERENCIÁLNÍCH ROVNIC

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

; c) lim. 1 3x C x 2 x 2 x 6 x 5 6. tg.sin x/ sin.tg x/ x n : e) lim. x a sin x b tg x. ; f) n. sin 1 p n. log 1 C 3p 1. b) 1 C 2.x.

Petr Šedivý Šedivá matematika

Deskriptivní statistika 1

VLASTNOSTI ÚLOH CELOČÍSELNÉHO PROGRAMOVÁNÍ

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

M - Posloupnosti VARIACE

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Transkript:

3 DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Difereciálí rovice (dále je DR) jsou veli důležitou částí ateatické aalýz, protože uožňují řešit celou řadu úloh z fzik a techické prae Občejé difereciálí rovice: rovice, v íž se vsktují derivace hledaé fukce jedé proěé Parciálí difereciálí rovice: rovice, ve které se vsktují parciálí derivace hledaé fukce dvou a více proěých Řáde difereciálí rovice azýváe řád ejvšší derivace hledaé fukce v daé rovici 3Defiice: Občejou DR -tého řádu azýváe rovici F,,, 0, která vjadřuje vztah ezi ezáou fukcí jedé proěé a jejíi derivacei do řádu Řešeí DR F,,, 0 -tého řádu a itervalu I azýváe každou -krát diferecovatelou fukci, která vhovuje daé rovici tj, dosadíe-li tuto fukci a její derivace do daé DR je tato rovice splěa idetick (řešeí DR ůže být eje v eplicití tvaru, ale i v paraetrické ebo iplicití) Pozáka: M se budee podroběji věovat difereciálí rovicí a řádu, které obsahují resp Cauchovou úlohou pro difereciálí rovici F(, ozačujee úlohu F(,, ( 0 ) 0 Její řešeí je řešeí, které splňuje počátečí podíku ( 0 ) 0 Druh řešeí difereciálích rovic řádu F Z hlediska obecosti řešeí záe:,,, 0 : obecé řešeí rovice - řádu tvoří každá fukce tvaru C C C,, která daou DR splňuje pro libovolé kostat C C C Obecé řešeí ted vžd obsahuje itegračí kostat 4

partikulárí řešeí (částečé) získáe přiřazeí kokrétích hodot itegračí kostatá C C C 3 výjiečé řešeí - elze získat z obecého řešeí i kdž za kostat C C C dosadíe jakákoliv čísla Výjiečé řešeí eistuje je u ěkterých DR Křivka, která zázorňuje řešeí daé difereciálí rovice, se azývá itegrálí křivka této difereciálí rovice Pozáka: M budee u daých DR hledat obecé řešeí ebo partikulárí řešeí DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE ŘÁDU f ( ), je ejjedodušší tpe difereciálí rovice Dokážee-li alézt k fukci f () fukci priitiví, dokážee také vřešit tuto difereciálí rovici Pak: f ( ) d Kostata je zahruta v itegrálu Z toho je zřejé, že hledaá fukce eí jedozačě určea, ale že difereciálí rovice á řešeí ekoečě oho Např rovice á obecé řešeí C, 4 atd jsou její partikulárí řešeí Itegrálí křivk této difereciálí rovice jsou parabol rovoběžě posuuté ve sěru os Jelikož za C ůžee zvolit libovolé reálé číslo, ůžee a hledaou fukci klást další požadavek - zvolit počátečí podíku, viz Cauchova úloha Chcee apříklad, ab hledaá itegrálí křivka 5 Pak C C procházela přede zvoleý bode A,5, tj 5 C 4, takže rovice hledaé křivk bude 4 Difereciálí rovice se separovaýi proěýi rozuíe každou rovici, kterou lze zapsat ve tvaru P 0 3Věta: Nechť fukce P a lze a oblasti a, b c, d vjádřit obecé řešeí ve tvaru: Q Q jsou spojité pro všecha a, b, c, d, poto P d Q d C 5

Často se ůžee setkat s DR v tzv separovatelé tvaru: Q S 0 P R Za předpokladu, že Q R 0, 0 upravíe DR a tvar se separovaýi proěýi, poto lze obecé řešeí vjádřit ve tvaru: P S d d C Q R Pozáka: Rovice ůže ít i výjiečá řešeí pro R 0 P S 0, což je DR Q R 3 Hoogeí difereciálí rovice Rovice f, tvar: se azývá hoogeí, lze - li ji jedoduchýi úpravai upravit a kde F je spojitá fukce F, Pozáka: Po úpravě se v rovici ohou proěé a vsktovat výhradě ve zloku, tz, esí v í být saostatě Při řešeí hoogeí difereciálí rovice použijee substituci z a tí převedee rovici a rovici se separovaýi proěýi 4 Eaktí difereciálí rovice 3Defiice: Nechť P(, a Q (, jsou fukce ající spojité parciálí derivace Řekee, že difereciálí rovice P(, d Q(, d 0 je eaktí, pokud výraz P (, d Q(, d je totálí difereciále ějaké fukce dvou proěých Pozáka: ) Rovice je ted eaktí právě tehd, kdž eistuje fukce (, s vlastosti (, P(, a (, Q(, 6

) P (, d Q(, d je difereciále ějaké fukce, právě kdž platí 3) Výraz P(, Q(, (, (, d (, d d se azývá difereciál fukce (, a fukce (, se azývá keová fukce tohoto difereciálu 3Věta (řešeí eaktí rovice): Je-li (, keová fukce difereciálu P (, d Q(, d, á rovice P(, d Q(, d 0 obecé řešeí iplicitě určeé rovicí (, C, C R 5 Lieárí difereciálí rovice Jsou jed z ejdůležitějších difereciálích rovic řádu a jsou to takové rovice, které jsou lieárí vzhlede k ezáé fukci a její derivaci Obecý tvar lieárí difereciálí rovice řádu je: P( ) Q( ), kde P ( ), Q( ) jsou spojité fukce v itervalu I Pokud je v uvažovaé itervalu Q ( ) 0 dostáváe hoogeí lieárí difereciálí rovici prvího řádu (zkráceý tvar): P( ) 0, což je rovice řešitelá separací proěých K alezeí řešeí ehoogeí rovice (úplý tvar, s pravou straou) se užívá tzv etod variace kostat: Pozáka: Fukce 0 vhovuje rovici P( ) 0, dostaee ji volbou C 0 e itegrací, ale 7

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE ŘÁDU Tpů difereciálích rovic řádu je veli oho, se budee zabývat pouze řešeí lieárích difereciálích rovic řádu s kostatíi koeficiet Jedá se o rovici tpu: A kde A 0 a B, C jsou reálé kostat B C D(), Pozáka: Je- li avíc D( ) 0, jedá se o hoogeí lieárí difereciálí rovici (zkráceý tvar) Tato rovice á vžd kostatí řešeí 0, tzv triviálí Např: 3 0 jedá se o hoogeí lieárí difereciálí rovici 3 jedá se o ehoogeí lieárí difereciálí rovici Máe-li dáu rovici A B C D(), pak rovice, která vzike ahrazeí pravé stra ulovou fukcí (tj A B C 0 ) se azývá hoogeí rovice příslušá ehoogeí rovici A B C D() Dvojici fukcí ), ( ) azýváe fudaetálí ssté řešeí rovice ( A B C 0, pokud, jsou dvě etriviálí lieárě ezávislá řešeí daé rovice O lieárí ezávislosti fukcí rozhodee poocí Wroského deteriatu (Wroskiáu): W ( ) ( ) ( ) ( ), pokud W 0, pak jsou ), ( ) lieárě závislé fukce, pokud W 0, jsou ), ( ) lieárě ezávislé fukce ( ( Řešeí hoogeí lieárí DR s kostatíi koeficiet Měje zkráceou rovici A B C 0 Ukážee, že všecha řešeí takovéto rovice dokážee ajít bez použití itegrace, a že je dokážee vjádřit poocí eleetárích fukcí Dosadíe do levé stra rovice za k e (hledáe řešeí v toto tvaru), k a ke k e k, kde k je kostata k Po úpravě dostáváe: e Ak Bk C 0 k Jelikož e 0, bude platit, že je řešeí, pokud k bude řešeí tzv charakteristické rovice (kvadratická rovice pro ezáou k) 8

Ak Bk C 0 Tuto charakteristickou rovici odvodíe sado ze zadáí, kde ísto dosadíe dosadíe k a ísto dosadíe k, ísto Nalezeí fudaetálího sstéu řešeí zkráceé rovice: Měje rovici A B C 0 a její charakteristickou rovici Ak Bk C 0 Řešeí zkráceé rovice závisí a to, jaké jsou koře charakteristické rovice: Jsou-li k, k e ( ) k R ( k k ) dva růzé reálé koře char rovice, pak ( ) k e a Je-li k R dvojásobý reálý koře char rovice, pak ( ) k e a ( ) k e 3 Jsou- li k, k i R dva kopleě sdružeé koře char rovice, pak ( ) e cos( ) a ( ) e si( ) Fukce, tvoří fudaetálí ssté řešeí rovice A B C 0 a obecé řešeí 0 á tvar: C ( ) C ( ), kde C, C R 0 Řešeí ehoogeí lieárí DR s kostatíi koeficiet Měje úplou rovici A B C D() Obecé řešeí úplé rovice á tvar: ˆ, 0 kde 0 je řešeí příslušé zkráceé rovice a ŷ je partikulárí řešeí úplé rovice, příslušé pravé straě D() Nalézt 0 uíe, takže zbývá alézt partikulárí řešeí To je ožo poocí dvou etod: Lagrageova etoda variace kostat (uiverzálí etoda použitelá pro každou lieárí difereciálí rovici) etoda eurčitých koeficietů (etoda použitelá pouze v případě speciálího tvaru pravé stra 9

Metoda eurčitých koeficietů a Pro ěkteré fukce D() (tzv speciálí pravé stra obecě: e P cos Q si ůžee tvar partikulárího řešeí přede odhadout a ásledě jedoduše dopočítat Tvar speciálí pravé stra a k ěu příslušého partikulárího řešeí ŷ je dá v ásledující tabulce fukce D koře k ásobost P 0 P 0 a e P k a e P k a e P cos Q si k i l a e P cos Q si k i l tvar kořee ŷ k p k r r p e a p r r a e p a e p cos q si a l, r r a e p cos q si a l, l Lagrageova etoda variace kostat Pricip etod je aalogický řešeí lieárí difereciálí rovice řádu Měje ehoogeí lieárí difereciálí rovici s kostatíi koeficiet ve tvaru p q f (), kde p, q R Záe-li řešeí příslušé zkráceé rovice p q 0 ve tvaru C ( ) C ( ), kde C, C R Předpokládaé obecé řešeí úplé difereciálí rovice p q f () je tvaru C ( ) ( ) C ( ) ( ), kde C ), C ( ) jsou spojitě diferecovatelé fukce ( 30

Nechť fukce C ), C ( ) splňují soustavu ( C ( ) ( ) C ( ) ( ) 0 C( ) ( ) C ( ) ( ) D( ), Při řešeí soustav vužijee Wroskiáu a Craerova pravidla Získaé C ), C ( ) dosadíe do C ( ) ( ) C ( ) ( ) ( 3