Základní škola Mělník - Pšovka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Transkript

1 Základní škla Mělník - Pšvka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

2 ÚVOD Drgvá prblematika se stala celsplečenský prblémem. Sciálně patlgické jevy se dtýkají dětí, které navštěvují základní šklu. Věkvá hranice stále klesá níže. Z pedaggickéh hlediska je nutné zahájit primární prevenci právě v bdbí pvinné šklní dcházky, pskytnut žákům c nejvíce infrmací drgvé prblematice přiměřeně k věku a na tt téma s nimi hvřit především na nefrmální úrvni. Minimální preventivní prgram je základní nástrj prevence v resrtu šklství, mládeže a tělvýchvy, MPP je systémvým prvkem v realizaci preventivních aktivit ve šklách a šklských zařízeních. V rámci Minimálních preventivních prgramů je kladen důraz na prměnu škly, kmunikaci, kperaci a zdravý živtní styl. MPP mají přinášet strukturvané pdněty pr ptřeby prevence sciálně patlgických jevů. Jedná se průběžný prgram zaměřený na sbnstní a sciální rzvj a výcvik v sciálně kmunikativních dvednstech. Je určen pr žáky a pedaggické pracvníky škly a ve svém důsledku má vést k pzitivní změně klimatu škly s minimem kázeňských prblémů žáků ve škle i mim šklu. Zasahuje výchvnu i vzdělávací slžku vzdělávání během celéh šklníh rku, směřuje k pzitivnímu vlivnění klimatu třídy, ke změně mtivace žáků a pedaggů a změnám vyučvacích metd. Základním předpkladem k maximální účinnsti je aktivní zapjení všech žáků třídy. Rdiče žáků jsu aktivními účastníky prcesu realizace MPP a jsu s průběhem a výsledky prgramu seznamváni. Na naší škle je realizván kmplexní, dluhdbý prgram primární prevence sciálně patlgických jevů (zneužívání návykvých látek, hazardníh hráčství, šikany mezi žáky, prjevů rasismu a xenfbie atd.) Upřímnu snahu je d prevence zahrnut c nejvíce subjektů, především rdiče. Za realizaci Minimálníh preventivníh prgramu zdpvídá šklní metdik prevence, který krdinuje práci jedntlivých učitelů a externích splupracvníků. Šklní metdik se pdílí na analýze sučasnéh stavu a zárveň na řešení jedntlivých prblémů. O průběhu naplňvání Minimálníh preventivníh prgramu infrmuje vedení škly a splu s ním pravidelně vyhdncuje aktuální situaci ve škle. Prgram je zaměřen na všechny věkvé kategrie žáků, zvláštní důraz je kladen na žáky II.stupně ZŠ, tedy na nejhrženější skupinu. 2

3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY : Základní škla Mělník Blahslavva sídlí v Blahslavvě ulici č v Mělníku- Pšvce. Jejím zřizvatelem je Městský úřad v Mělníku. Právní subjekt d D sítě zařazena ( IČO ). Identifikátr: Z První stupeň (dlučené pracviště) sídlí v Panešvě ulici č Má p jedné třídě v každém rčníku. Druhý stupeň se skládá ze 4 kmenvých tříd d 6. d 9. rčníku + 5. rčníku. Šklní družina má 3 ddělení. Ředitel škly: Mgr. Martin Kružica Zástupce ředitele Mgr. Mnika Štajncvá Typ škly: Kapacita: úplná základní škla 210 žáků Pčet tříd: 9 Pčet pedaggů: 19 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU: Na základě zjištění aktuálníh stavu stanvíme příčiny negativních jevů a vytýčíme prgnózu. Pr analýzu budu využity dtazníky, které bsahují i část týkající se výskytu návykvých látek. Sledujeme průběžnu nabídku vzdělávání, šklení, přednášek, výcviků pr pedaggy a rdiče. Přádáme různé aktivity, přednášky pr žáky. Dplňujeme videtéku, dbrnu knihvnu pr dspělé, učební materiály pr žáky. GARANT PROGRAMU A SPOLUPRACOVNÍCI: PaedDr.Z.Černá, kresní metdička prevence, PPP Mělník Vyučující I. a II. stupně ZŠ Mělník Pšvka Výchvný pradce ZŠ Mělník Pšvka 3

4 SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI ORGANIZACEMI: splupráce s masmédii splupráce s prtidrgvým krdinátrem splupráce s PPP PaedDr..Z.Černá, PhDr.Frycvá splupráce v blasti zdravtnictví PhDr.p.Cimlervá (sudní znalec v bru psychlgie) splupráce s ddělením péče dítě B.Šubrtvá (kurátrka pr mládež) splupráce s PaedDr..Z.Kašparvu, zabývající se pedaggickým pradenstvím, /P P K Pedaggické pradenství, Weberva 213, Praha 5/. Zárveň je realizátrem celkresních preventivních prjektů splupráce se sprtvními a zájmvými rganizacemi splupráce s centrem primární prevence Semiramis KOORDINACE A HARMONOGRAM MPP Za krdinaci preventivních aktivit zdpvídá metdik prtidrgvé prevence. Splupracuje s výchvným pradcem, třídními učiteli, statními pedaggy, institucemi v prblematice půsbícími (plicie, PPP Mělník), SRPZŠM, šklním parlamentem a sdružením Semiramis. PROPAGACE: Webvé stránky škly Nástěnky a panely ve škle Rdičvské schůzky Články v místním i reginálním tisku VYTYČENÉ CÍLE : Snažíme se začlenění a prlínání aktivit v těcht blastech: hržení drgvu závislstí, alkhlismem a kuřením kriminalita a delikvence virtuální drgy (pčítače, televize, vide) patlgické hráčství záškláctví šikanvání, vandalismus a další frmy násilnéh chvání xenfbie, rasismus, intlerance, antisemitismus, apd. V přehledu sciálně patlgických jevů vycházíme z pkynu ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy. Dle aktuální ptřeby vlíme pririty. 4

5 CÍLE MPP : Prgram vychází z cíle stanvenéh v Minimálním prgramu pr škly, šklská zařízení v blasti zneužívání návykvých látek Škla bez drg. Cílem primární prevence je zvýšení dlnsti dětí a mládeže vůči sciálně patlgickým jevům. Snažíme se zajistit návaznst dluhdbéh, kmplexníh primárníh prgramu, d kteréh je zahrnut vše důležité, c je v sučasné dbě škle k dispzici a c je dstupné, a vše, c již byl s úspěchem vyzkušen. Důraz je kladen na infrmvanst žáků ve všech předmětech (nejen Ov, Vkz, Zdravý živtní styl) neustále se snažíme zajistit pestru nabídku vlnčasvých aktivit. Efektivní realizaci prgramu hlavně na nefrmální bázi při kmunikaci se žáky zajistí puze mtivvaní učitelé, kteří tvří kreativní pracvní tým a úzce splupracuje s rdiči žáků. Na knci našeh snažení stjí žák, který je přiměřeně sebevědmý, klade si reálné cíle, má urvnaný žebříček živtních pririt, je schpen řešit své prblémy bez pdpůrných chemických látek (ve splupráci s rdiči). METODY : V rámci výuky budu krmě tradičních metd práce využívány také další metdy, které se dsud svědčily. Výchva ke zdravému živtnímu stylu bude prlínat mezipředmětvě. Důležitým výchvným prvkem jsu tradice naší škly, v nichž chceme vychvávat a vzdělávat žáky ( prjekty, besedy s bčany, tvrba časpisu atd.) Metdy práce : - aktivní sciální učení - výklad (infrmace) - individuální přístup k žákům - samstatná práce (výtvarné, slhvé, referáty ) - přednášky, besedy - dramatická výchva, sciální hry, hraní rlí, bhajba názru, trénvání způsbu dmítání nabídky drg - párvá skupinvá práce ve třídě apd. - prjekty: 5

6 Knkrétní začlenění d výuky: 1. český jazyk slhvé práce a mluvní cvičení na téma šikana, rasismus, mezilidské vztahy, charitativní činnst( případné zapjení se d nějaké dbrčinné akce) apd. 2. bčanská výchva diskuse, besedy na daná témata, filmy týkající se tht tématu, kriminalita mládeže, právní dpvědnst 3. výchva ke zdraví vztahy v rdině, prblematika neúplných rdin, hry na upevnění třídníh klektivu, mezilidských vztahů 4. zeměpis prblematika chudých zemí, humanitární pmc 5. přírdpis zvládnutí první pmci 6. výtvarná výchva vytvření plakátů a výzdby škly k danému tematickému blku 7. zdravý živtní styl správná živtspráva, phyb, výživa, patlgické jevy Primární prevence v rámci jedntlivých vyučvacích předmětů I.stupeň Primární prevenci na prvním stupni má na starsti třídní učitel. S jedntlivými tématy se děti setkávají především v prvuce, přírdvědě a vlastivědě. Při výuce lze využít různých metd, např. výklad, předávání infrmací, samstatnu práci, skupinvu práci, prjektvé vyučvání, dramaticku výchvu neb využít materiály škly z blasti primární prevence. Zaměření na mladší šklní věk navzvání příznivéh psychsciálníh klimatu ve třídě svjvání a upevňvání základních návyků v rámci - hygiena, živtspráva, sdělení základních infrmací z blasti prevence experimentvání s alkhlem a cigaretami základy etické a právní výchvy zaměření pzrnsti na včasné dhalvání specifických pruch učení neb i jiných pstižení všestranný rzvj sbnsti žáka sustředěnst na včasné diagnstikvání sc.-patlgických prblémů ve třídních klektivech důraz na splupráci s rdiči širká nabídka vlnčasvých aktivit eklgická výchva návštěvy filmvých a divadelních představení, kncertů, besed apd. Účast v sutěžích výtvarných, sprtvních, zdravtnických, dpravních atd. jak v předchzích letech 6

7 Cíl: P pěti letech by děti měly umět definvat rdinu jak zázemí a útčiště zvládat rzdíly v kmunikaci s dětmi a dspělými mít základní sciální dvednsti umět se chránit před cizími lidmi mít základní zdravtní návyky umět si správně zrganizvat svůj vlný čas umět rzlišit léky a návykvé látky znát přesné infrmace alkhlu, tabáku a dalších návykvých látkách znát následky užívání návykvých látek umět dmítat II. stupeň Práce na druhém stupni je velmi nárčná na krdinaci, tak aby byla prbrána všechna témata, ale nedcházel k jejich překrývání a přesycení žáků infrmacemi. S tématy z blasti prevence se pracuje v předmětech bčanská výchva, rdinná výchva, přírdpis, chemie, dějepis, český jazyk a literatura. K práci s tématy lze využít metd výkladu, samstatné práce, práce s médii, prjektvé vyučvání, skupinvá práce, hraní rlí, práce s materiálem, besed, přednášek. Významnu část prevence tvří splupráce se sdružením Semiramis, které pr naše žáky připravuje dvakrát rčně výukvé blky zaměřené na prevenci pdle věkvéh slžení skupiny i pdle aktuálních pžadavků pr danu třídu. Zaměření na starší šklní věk prevence = základ předcházení prblémům A. Úkly a činnst učitelů a jiných pedaggických pracvníků psílení úlhy učitelů v blasti tvrby pzitivníh sciálníh klimatu, včasná diagnstika a intervence při riziku vzniku sciálně patlgických jevů a kperace s dbrníky při jejich řešení. Zejména splupráce s výchvnu pradkyní a třídními učiteli věnvání pzrnsti prblematickým skupinám žáků neb jedntlivcům, dhalvání prjevů asciálníh chvání mezi žáky sustředit se zejména na prblematiku šikany. v rámci prevence kuření vytvření dstatečné infrmvansti sledvat čast pakující se krátkdbé absence žáků prevence záškláctví. Splupráce s rdiči žáků s tendencemi vyhýbat se šklní dcházce. V prblematických případech mžnst vyžadvání lékařskéh ptvrzení. sebevzdělávání učitelů v metdikách preventivní výchvy a ve výchvě ke zdravému živtnímu stylu v suladu s Nárdními vzdělávacími snvami pr blast prevence sciálně patlgických jevů u dětí a mládeže shrmažďvání a zpřístupňvání materiálů pr pedaggický sbr. zapjení vedení škly i klegů d tht prgramu nvě příchzím vyučujícím nabídnut všestrannu klegiální pmc B. Aktivity pr žáky výchva k dpvědnsti za zdraví své i statních vytváření eticky hdntných pstjů a způsbů chvání zaměření pzrnsti na prjekty prevence drgvých závislstí, knzumace alkhlu, vandalismu, rasismu, násilí, kmerčníh sexuálníh zneužívání apd. na základně lňskéh i předlňskéh průzkumu zaměřenéh na zneužívání 7

8 návykvých látek věnvat nadále zvýšenu pzrnst prevenci kuření - světa v rámci hdin OV, VKZ,ZŽS a třídnických hdin dvednst vlby správné živtsprávy - pruchy příjmu ptravy mentální anrexie a bulimie akce zaměřené na práci s nárdnstními menšinami směřující k ptlačení rasismu a xenfbie zvyšvání příznivéh klimatu ve třídních klektivech frmu rganizvání výletů, exkurzí, ŠVP, lyžařskéh výcvikvéh kurzu atd. rganizvání akcí směřujících k živení klimatu ve škle a zábavnu frmu zpříjemnění šklníh prstředí (tématické dny, sprtvní akce, víkendvé výjezdy atd.) širká nabídka vlnčasvých aktivit účast v literárních, vzdělávacích, sprtvních a jiných sutěžích eklgická výchva (sběr plastvých lahví apd.) C. Aktivity pr rdiče a veřejnst seznámení rdičů s MPP v rámci třídních schůzek nabídka prpagačních materiálů drgách seznámení rdičů s pstupem škly v případě prblémů žáků s drgami viz. Krizvý plán na třídních schůzkách hvřit nebezpečí drg zejména u starších žáků, kterým rdiče pvlují účast na disktékách pár slv pr rdiče: O drgách. Jak pznám, že mje dítě alkhl neb drgy bere? Dpručení rdičům, jejichž dítě má prblémy s návykvými látkami. Čemu se vyhnut? O šikaně. Definice pjmu. Varvné signály pr rdiče. C tedy dělat? Cíl Žáci by před puštěním ZŠ měli znát a umět pjmenvat základní návykvé látky znát jejich účinky na lidský rganizmus rientvat se v prblematice závislsti znát základní právní nrmy vědět, kde jsu kntaktní místa pr danu prblematiku psilvat své sebevědmí správně se rzhdvat, dmítat zaujímat zdravé živtní pstje rientvat se v prblematice sexuální výchvy bránit se různým frmám násilí, vědět, kde hledat pmc zvládat základní sciální dvednsti Dalším neméně důležitým prvkem je šklní a třídní prstředí, ve kterém žáci tráví hdně času. Prt se žáci budu pdílet na prstředí, na jeh výzdbě, udržvání přádku. Budu vedeni k spluzdpvědnsti, dstanu prstr k vlastní realizaci svých nápadů na výzdbu škla, třídy. 8

9 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ: Hlavní pdíl na dalším rzvíjení znalstí a dvednstí suvisející s prevencí sciálně patlgických jevů spčívá v samstudiu všech učitelů škly a především šklníh metdika prevence.pr pedaggy pdílející se na realizaci minimálníh preventivníh prgramu je metdickým pmcníkem šklní metdik prevence, který pr ně vyhledává nvé infrmace a pdněty. Pedaggvé se budu účastnit šklení, seminářů a dalších aktivit pdle plánu, který je průběžně dplňván dle nabídek zasílaných na šklu. Šklení a semináře: Vzdělávání šklních metdiků prevence Další šklení a semináře z aktuální nabídky během šklníh rku JEDNORÁZOVÉ AKTIVITY: Kulturní přady zaměřené na prtidrgvu tématiku, návštěva výstav, divadel atd. Tématické přednášky, besedy s dbrníky: Přednáška PaedDr.Z.Kašparvé Primární prtidrgvá prevence v rámci MPP Účinky a důsledky drg. Pr všechny rčníky II.stupně, dtace 4 hdiny Přednáška JUDr.K.Kašpar Trestní práv, šikana, 8.a 9.rčníky Interaktivní prgram pr žáky 4.a 5.rčníků : Prevence kuření Škly v přírdě, adaptační kurzy, výlety, zdravné pbyty, exkurze a sutěže Terénní praktika Lhtka (6.-9. rčník) Škly v přírdě ( 1. stupeň) Šklní flrbalvá liga Vánce na Pšvce splupráce se slvensku a plsku šklu Lyžařský kurz ve splupráci s partnersku šklu ne Slvenska Sprtvní kurz na Nvé Živhšti Sprtvní sutěže pdle aktuální nabídky Dmu dětí Mělník DALŠÍ AKTIVITY ŠKOLY: Žáci si v hdinách vytvřili nástěnky na téma zdravý živtní styl. Aktualizaci témat zvládnu žáci II.stupně. Již tradičně na naší škle pracuje Žákvský parlament slžený ze zástupců jedntlivých tříd. Úklem parlamentu a jejich členů je shrmažďvat pžadavky žáků, či jejich prblémy adresvané řediteli škly, zástupkyni ředitele, či jedntlivým vyučujícím. V přízemí škly je umístěna nástěnka služící pr předávání infrmací z blasti výchvnéh pradenství a primární prevence. 9

10 Jsu stanveny knzultační hdiny s metdikem prevence a výchvným pradcem: Výchvný pradce : Mgr. Lucie Rybářvá Metdik prevence : Mgr. Blanka Šebestvá Příruční knihvnička a videtéka (seznam viz.přílha) je k dispzici pedaggům i rdičům žáků. Seznam zařízení, zabývající se prblematiku prevence sciálně patlgických jevů a adresář dbrných pracvišť jsu umístěny na panelu při vstupu d škly, ve sbrvně a u metdika prevence ( viz.seznam). Škla přádá a nabízí dle finančních mžnstí: besedy dbrníků s rdiči literaturu návykvých látkách a preventivních aktivitách pr rdiče mžnst půjčvání dbrné literatury návykvých látkách, prevenci pravidelné knzultace s metdikem prevence, výchvným pradcem 10

11 ŘEŠENÍ PŘESTUPKŮ Krizvý plán ü ü ü individuální rzhvr se žákem (pdle závažnsti infrmací následuje splupráce s rdinu, ppř.dpručení kntaktu s dbrníky) uvědmění rdičů, uvědmění sciálníh dbru, ddělení péče dítě v případě dealerství známení věci plicii Plicii vnímáme nejen jak slžku represivní, ale jak velmi přínsnu sučást preventivníh půsbení na žáky naší škly. Zajímavé jsu případy z praxe, legislativní změny apd. Pstup škly v případě výskytu zneužívání návykvých látek ve škle: Při selhání preventivních patření škly 1. V případě pdezření na zneužívání návykvých látek: prvést diskrétní šetření a phvr se žákem 2. při důvdném pdezření: kamžité kntaktvání rdičů event. záknných zástupců žáka při negativní a nesplupracující reakci rdiny uvědmit sciální dbr 3. Při průkazném zjištění zneužívání návykvých látek ve škle neb v případě, že žák je prkazatelně vlivněn drgu (i alkhlem) v dbě vyučvání ředitel škly neb pracvník škly pvěřený dle pkynu ministra: kntaktuje zdravtnické zařízení a zárveň uvědmí rdiče, ppř. záknné zástupce uvědmí ŠÚ 4. V případě dealerství neb pdezření na prušení 217 trestníh zákna (hržení mravní výchvy dítěte) neb zanedbání pvinné péče: uvědmí ddělení péče dítě, dd. sciální prevence sciálníh dbru OÚ známí věc Plicii ČR Pstup škly v případě pdezření na šikanu: Knfrntvat svá pzrvání neb hlášení s statními klegy. Oznámit své pdezření vedení škly, knzultvat další pstup. Dhdnut se, kd pvede vyšetřvání, ppřípadě přizvat psychlga. Mezi čtyřma čima vyslechnut více nezaujatých svědků / splužáků /. Vést písemný záznam, prvnávat, věnvat pzrnst nesrvnalstem v časech a místech. Spjit se s rdiči případné běti, knzultvat výskyt nepřímých znaků šikany. Pžádat je splupráci. 11

12 Vyslechnut běť citlivě, zcela diskrétně, zaručit bezpečnst a důvěrnst infrmací. Vše zapisvat neb nahrávat. Vyslechnut agresry překvapivě, mezi čtyřma čima, znemžnit dmluvu výpvědí. Vytipvat nejslabší článek, dvest k přiznání či vzájemnému bviňvání. Pžádat vedení škly svlání výchvné kmise / vedení škly, výchvný pradce, šklní metdik prevence, třídní učitel, psychlg /. Ta psudí na základě shrmážděných infrmací, zda se jedná šikanu a jaký je stupeň závažnsti, navrhne další pstup vůči bětem, agresrům i třídě jak celku a jejich ptrestání. Pzvat individuálně k jednání rdiče agresrů, seznámit je se situací, sdělit jim navrhvaná patření a pžadat je splupráci. Pkud dmítají, zvážit známení Plicii ČR závisí na věku agresrů, na intenzitě a závažnsti šikany. Rzebrat situaci se třídu, prdiskutvat, vysvětlit nebezpečnst a důsledky šikany, známit ptrestání viníků. Pkud se situace vyřeší puze dchdem některých žáků, měl by dejít agresr, a nikli běť. 12

13 HODNOCENÍ AKTIVIT A SLEDOVÁNÍ JEJICH EFEKTIVITY: Ddržujeme: hledisk cíle (hdncení způsbu realizace, pstjů k preventivní prevenci, cíle jsu stanveny becně a jsu definvány v jedntlivých aktivitách a čekávaných výsledcích) hledisk aktivit (ppis jedntlivých intervenčních aktivit knkrétní činnsti, sulad s aktivit s cílvými skupinami) hledisk čekávání výsledků (stanvení měřitelných prměnných a indikátrů kvantita, kvalita) Sledujeme: stanvení kritérií efektivity prgramu, kritérií efektivity jedntlivých dílčích aktivit způsb vedení evidence akcí a jejích hdncení zprávy plnění prgramu Psuzujeme: psychsciální klima ve škle, kázeň, prspěch psun v pstjích a hdntvých systémech prjevy vztahující se k výskytu sciálně patlgických jevů, příp. i k delikventnímu chvání ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ: Výchvný pradce: Knzultační hdiny: Mgr. Lucie Rybářvá Metdik prevence: Mgr. Blanka Šebestvá Knzultační hdiny: pndělí: Speciální pedagg: Knzultační hdiny: Mgr. Mnika Štajncvá 13

14 Seznam literatury: MUDr.K. Nešpr,CSc.,PhDr.L.Csémy Alkhl, drgy a vaše děti 14 Prevence prblémů půsbených návykvými látkami Zásady efektivní primární prevence Prevence s návykvými látkami ve šklním prstředí Jak předcházet prblémům s návykvými látkami na ZŠ MUDr.J.Presl Drgvá závislst PhDr.M.Váňvá,CSc. Pedaggům prevenci AIDS D.Nvákvá Zdravý způsb živta a prevence závislstí Metdika drgvé prevence Panenka Jablenka a kluk Viktr MŠMT Pedaggvé prti drgám VZP Řekni drgám ne! VZP My, drgy a Evrpa VZP Pznej svéh nepřítele Mgr.V.Pkrný,Mgr.J.Telcvá, Prevence sciálně patlgických jevů Paeddr..A.Tmk E.Lackvá, J.Balvín Hlcaust rmů v pvídkách E.Lackvé C.Nečas Rmvé v ČR včera a dnes E.Vaníčkvá Stres a dítě H.Prvazníkvá Náhradní rdinná péče Zdraví a dítě M.Klář Blest šikanvání P.Říčan Agresivita a šikana mezi dětmi Nadace Naše dítě Dětská práva Mgr.J.Bártíkvá Prevence není nikdy dst! MŠMT Prblematika dětské prngrafie a její prevence na škle Odbr tisku a public relatins MV Trestní dpvědnst S.Langer Mládež prblémvá Člvěk v tísni Jeden svět na šklách MV Krupci říkám ne, Cestvání bez hranic, Trestní dpvědnst dětí a mladistvých

15 Časpisy a nviny: Prevence Psychlgie Infrmatrium Učitelské nviny Rdina a my Mderní vyučvání Závislsti Videtéka: Drgvá prblematika, sexuální výchva Řekni drgám ne! Řekni mi prč zdravé těl Řekni mi prč lékařství Řekni mi prč anatmie, genetika Neubližuj mi Dspívání a menstruace Puberta 1-3 Zdravá výživa šklních dětí Čas prměn Jeden svět na šklách Next Generatin Jeden svět na šklách Jsme, jací jsme Adresář rganizací zabývající se primární prevencí: Pradna pr běti dmácíh násilí, šikany, trestných činů, mezilidské vztahy, závislsti Psychsciální centrum KONTAKT, ulice Ksmnautů 3018, sídliště Pivvar Mělník tel.: , úterý 8-12 hdin Prtidrgvý krdinátr MěÚ Mělník, nám. Míru 51, Mělník, telefn: Jarslava Brabcvá s celrepublikvu půsbnstí Linka pmci telefn: Mělník, pbčka Zdravtníh ústavu Pradna HIV/AIDS Pražská 91, Mělník, telefn:

16 fax: MUDr. Helena Bálkvá MUDr. Dušan Randák (každé úterý d 17. d hdin) nfrmačníh centra.s. s celrepublikvu půsbnstí s celrepublikvu půsbnstí Linka pmci telefn: Annymní AT linka s celrepublikvu půsbnstí Linka pmci čtvrtek 8,00-22,00 hdin telefn: , ůsbnstí Linka pmci telefn: Praha 1, Linka pmci Střediska prevence a léčby drgvých závislstí Drp In.p.s. s celrepublikvu půsbnstí Linka pmci telefn: fax: Seznam základních záknů a metdických listů v blasti prevence: Strategie prevence sciálně patlgických jevů u dětí a mládeže v půsbnsti resrtu MŠMT Nárdní strategie prtidrgvé plitiky na bdbí Strategie prevence kriminality Dluhdbý prgram zlepšvání zdravtníh stavu byvatelstva České republiky "Zdraví pr všechny v 21. stletí" (usnesení vlády č. 1066/2002) Nárdní plán bje prti kmerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí ( ) Standardy dbrné způsbilsti pskytvatelů prgramů primární prevence užívání návykvých látek Zpráva splnění úklů vyplývajících z Kncepce státní plitiky pr blast dětí a mládeže d rku 2007 Kncepce státní plitiky pr blast dětí a mládeže d rku 2007 Úmluva právech dítěte Listina základních práv a svbd Zákn č. 167/1998 Sb., návykvých látkách 16

17 Zákn 109/2002 Sb., výknu ústavní výchvy neb chranné výchvy ve šklských zařízeních a preventivně výchvné péči ve šklských zařízeních, ve znění pzdějších předpisů Zákn č. 218/2003 Sb., dpvědnsti mládeže za prtiprávní činy a sudnictví ve věcech mládeže a změně některých záknů (zákn sudnictví ve věcech mládeže) Metdický pkyn k primární prevenci sciálně patlgických jevů u dětí, žáků studentů ve šklách a šklských zařízení č.j.:20006/ RADY PRO RODIČE JAK POZNÁM, ŽE MOJE DÍTĚ ALKOHOL NEBO DROGY BERE? Změnila se sbnst Vašeh dítěte v pslední dbě v nějakém významném hledu? Má časté výkyvy nálad? Straní se Vás? Je zlstný neb depresivní? Tráví hdně času ve svém pkji sám? Ztratil zájem šklu a vyučvání, případně další aktivity, např. sprt? Zhršil se jeh prspěch? Přestal trávit čas se starými kamarády? Přátelí se s dětmi, které se Vám nelíbí? Nesvěřuje se a nemluví tm, kam chdí a c dělá? Máte pcit, že se Vám dma ztrácí peníze neb věci (peníze ptřebné na alkhl a drgy) neb máte pcit, že má víc peněz, než byste čekávali (peníze získané z prdeje drg)? Reaguje nepřiměřeně, když s ním mluvíte alkhlu a drgách neb se snaží změnit téma? Lže neb pdvádí? Pzrujete fyzické příznaky užívání drg neb alkhlu? Rzšířené neb zúžené zrnice? Nejasné vyjadřvání a myšlení? Ztratil Vaše dítě zájem kníčky? Ztratil mtivaci, nadšení a vitalitu? Našli jste někdy důkazy užívání drg neb alkhlu, prášky, lahve? Zhršil se vztah dítěte k členům rdiny? Zdá se Vaše dítě být nemcné, unavené a prtivné rán, p mžném užití drg předešlý den? Přestal se Vaše dítě sebe starat, změnil se jeh styl blečení? Zdá se být méně sustředěný? DOPORUČENÍ RODIČŮM, JEJICHŽ DÍTĚ MÁ PROBLÉMY S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A. C dělat Jestliže je dítě pd vlivem drg a hrzí trava, neváhejte zavlat lékaře. Pužívání drg není trestné, a dítěti prt žádný sudní pstih nehrzí. S dítětem pd vlivem drg nemá smysl se hádat. Vážný rzhvr dlžte na pzdější dbu. Nespléhejte na zázračné kamžité řešení, ale spíše na dluhdbu výchvnu strategii. Jejím základem je nepdprvat a neusnadňvat pkračující braní drg, napak dměňvat každu změnu k lepšímu a pvzbuzvat k ní. T, že takvá strategie nepřináší vždy kamžitý prspěch ještě neznamená, že je neúčinná. 17

18 Může se ttiž jednat příliš velký prblém, jehž řešení vyžaduje více času a spjenců. Získejte důvěru dítěte a nasluchejte mu. T je těžké, zvlášť když říká a hlavně dělá z hlediska rdičů nesmysly a když hájí hdnty pr rdiče nepřijatelné. Vyslechnut dítě ale ještě neznamená přistupvat na jeh stanvisk. Naučte se s dítětem alkhlu a drgách mluvit. Bude-li dítě nějaku drgu bhajvat, vyslechněte h, ale patřete si prtiargumenty. Uvědmte si své mžnsti. Dítě, které bere drgy neb pije, bývá většinu nezralé a neschpné se sebe pstarat. Může tisíckrát phrdat názry rdičů, ale většinu si nedkáže patřit základní prstředky k živtu. V tm je Vaše šance a síla. Určitu základní péči jste sice pvinni nezletilému dítěti pskytnut, ale měl by cítit, že Vaše péče je jiná, když se chvá rzumně a když ne. Cílem je, aby dítě pchpil, že skutečná samstatnst předpkládá schpnst se sebe pstarat. Vytvřte zdravá rdinná pravidla. Dítě by měl vědět, jaké předvídatelné důsledky bude mít jeh jednání. Měl by mu být jasné, že je výhdnější, když se bude chvat přijatelně. Jestliže dspívající není chten ke změně, měl by nést důsledky. T se samzřejmě netýká situací, kdy je hržen živt, např. při předávkvání. (Teprve až vážné prblémy, které drgy způsbí, jsu čast důvdem k léčbě a změně). Předcházejte nudě. Musíte pčítat s tím, že může být nutné trávit v prvním bdbí s dítětem mnhem více času. Měli byste mít přehled, kde je, c dělá, zamyslet se nad jeh denním prgramem a živtním stylem. Pmzte mu se dputat d nevhdné splečnsti. T má pr překnání prblému čast pdstatný význam. Jestliže Vám ptmek tvrdí, že si s lidmi, se kterými dříve bral drgy, chce jenm pbýt neb si pvídat, buď lže, neb pdceňuje nebezpečí. Někdy je mžné uvažvat i změně prstředí. Psilujte sebevědmí dítěte. Najděte a udržujte křehku rvnváhu mezi kritickým pstjem vůči chvání dítěte ("nelíbí se nám, že bereš drgy") a respektem vůči jeh sbnsti a lásce k němu ("vážíme si tě jak člvěka a záleží nám na tbě"). Je t těžké, je t však nutné. Stejně nutné je i ceňvat třeba drbné pkrky a změny k lepšímu. Je také třeba vidět silné stránky dítěte, jeh mžnsti a dbré záliby, které má mžná z předchzí dby a na které se dá navázat. Splupracujte s dalšími dspělými. Velmi důležitá je splupráce v rdině. Rdiče by se měli ve výchvě prblémvéh dítěte dkázat dmluvit. Jenm tak ttiž nebude dítě uzavírat spjenectví s tím rdičem, který mu právě víc pvlí. Důležitá je i splupráce v rámci širší rdiny (babička), splupráce s léčebnými zařízeními, šklu, případně dalšími institucemi. Čast až vážně míněná hrzba ústavní výchvy, neb hrzba hlášení krádeže v dmácnsti na plicii mhu přimět dspívajícíh přijmut léčbu. Osvědčuje se také, když rdiče dětí s těmit prblémy splu hvří v rámci skupinvé terapie neb svépmcné rganizace. Dkáží se navzájem pchpit a předávají si užitečné zkušensti. Buďte pr dítě pzitivním mdelem. K tmu je nutné, abyste myslel i na své zdraví a svji tělesnu a duševní kndici a abyste měl své kvalitní zájmy. Neváhejte vyhledat prfesinální pmc pr sebe, jestliže dítě dmítá. V případě manželských neb partnerských prblémů se můžete např. brátit na pradnu pr rdinu, manželství a mezilidské vztahy. Pamatujte, že zvládáním prblémů zvyšujete i šanci na vlivnění dítěte. Přístup k dítěti, které má prblémy s alkhlem neb jinu drgu, shrnuje anglické slv "tugh lve". V češtině t znamená "tvrdá láska". Myslí se tím dbrý vztah k dítěti, snaha mu pmci, ale zárveň cílevědmst a pevnst. B. Čemu se vyhnut Neppírejte prblém. Zbytečně by se tak ztrácel čas a rzvíjela se závislst na návykvé látce. Neskrývejte prblém. Někd se za takvý prblém stydí a tají h. Aby se dkázal 18

19 v situaci lépe rientvat a citvě i rzumvě ji zvládat, měl by si napak prblému s někým důvěryhdným a kvalifikvaným phvřit. Měl by také hledat spjence. Nebviňujte partnera. Na t, abyste si vyřizvali s druhým rdičem dítěte staré účty a navzájem se bviňvali, není naprst vhdná dba. Minulst se změnit nedá, buducnst naštěstí čast an. Nehledejte v dítěti zneužívajícím drgy spjence prti druhému rdiči. Nezanedbávejte surzence dítěte zneužívajícíh alkhl neb jiné drgy. Surzenci prblémvéh dítěte jsu více hrženi, prblémem v rdině trpí a Vaši péči a Váš zájem ptřebují. Nezanedbávejte bezpečnst dalších lidí v dmácnsti, zejména malých dětí. Člvěk pd vlivem alkhlu neb drg jim může být velmi nebezpečný, i když by jim za nrmálních klnstí neublížil. Je také třeba myslet na t, aby se drgami, které dspívající dmů přinesl, netrávil další surzenec. Nefinancujte zneužívání drg a neusnadňujte h. S tím suvisí i t, aby rdina zabezpečila cenné předměty a nenechala se krádat. Krádež nemusí uskutečnit samtné dítě, ale jeh "kamarádi", kterým dluží za drgy. Jestliže začal dítě zneužívat pervitin neb piáty bývá tázku času, kdy se začnu ztrácet peníz a cenné předměty. Nejde tu jen majetek, ale také klnst, že ukradený majetek služí špatné věci - ttiž rzvji závislsti. Argument, že by si dítě patřil prstředky jinak, např. prstitucí neb krádežemi, nebstjí. Pkud bude závislst pkračvat, je pravděpdbné, že k tmu djde stejně. Nedejte se vydírat. Vyhržvání fetváním, útěkem, prstitucí neb sebevraždu je častým a blíbeným způsbem vydírání rdičů. An, všechna tat rizika u závislých na drgách existují. Tím, že rdiče pd jejich tlakem ustupují, všem rizik nesnižují, ale zvyšují. Nevyhržujte něčím, c nemůžete neb nechcete splnit. Vyhněte se fyzickému násilí. Fyzické násilí většinu nevede k cíli. Čast jen živí v dítěti pcit ukřivděnsti, vede k sabtvání snah rdičů a k útěkům. Nejednejte chaticky a impulzivně. Nevěřte tvrzení, že má dspívající drgy pd kntrlu, případně, že snižuje dávky a že drgu brzy vysadí. Buďte připraveni na t, že dříve či pzději pravděpdbně přijde krize. Využijte ji a trvejte na změně živtníh stylu, případně na nějaké skutečně účinné frmě léčby, jestliže není dspívající schpen zvládnut prblém sám. D neknečna neustupujte. Pžadavek, aby lidé, kteří beru drgy, d vašeh bytu nechdili, je rzumný. Nedělejte zbytečně "dusn". Parta a nevhdní přátelé by se tím stávali pr dítě ještě přitažlivější. Nezabuchněte dveře navždy. I když dítě dejde, je dbré být připraven mu pmci, pkud přijme určité pdmínky. Neztrácejte naději. Vaším tichým spjencem je přirzený prces zrání. I hrzivý prblém se mnhdy pdaří úspěšně zvládnut. ŠIKANA Definice pjmu Úmyslné a pakvané ubližvání slabšímu (neschpnému brany) jedincem neb skupinu, jak fyzické, tak i psychické, pnižvání lidské důstjnsti, jde spíš pstj než čin. Dminantní znak šikany bezmcnst běti. Neddělitelnu sučástí prblému je skupinvá dynamika. Varvné signály šikany pr rdiče dítě nemá kamaráda nechuť jít d škly 19

20 střídá různé cesty d škly a ze škly ztráta chuti k jídlu, neklidný spánek ztráta zájmu učení výkyvy nálad, dmítá se svěřit, c h trápí žádá peníze, čast ztrácí své věci přichází dmů vyhladvělé, s ptrhaným blečením, s pškzenými šklními pmůckami nedkáže uspkjivé vysvětlit svá bčasná zranění (dřeniny, mdřiny, ppáleniny) je nečekaně agresivní vůči surzencům trpí zdravtními ptížemi (blesti hlavy, břicha, blesti jsu někdy simulvané) zdržuje se většinu stále dma C tedy dělat? Připusťme, že něklik výše uvedených signálů ve vás vzbudí určitě pdezření, že by mhl jít šikanvání vašeh dítěte. Znvu pdtýkáme, že ideální stav nastane, když se vám dítě svěří. Pchvalte h, pvzbuďte, rzptylte jeh bavy tm, že žaluje. Vyzvedněte napak jeh sílu a dvahu sdělit tyt závažné skutečnsti. Přesvědčte h, že mu chcete pmci a t ptm musíte ddržet. Vyslechněte vaše dítě, dejte najev, že jeh infrmace berete vážně (i když se vám mhu zdát malicherné či nepdstatné). Odlžte veškeru práci, není nic důležitějšíh, než situace vašeh dítěte. Pskytněte dítěti veškeru pdpru. Pchpitelně, že dlišíte např. běžnu klukvsku šarvátku d skutečné šikany. Knkrétní krky Zjistěte přesně pzr nevyslýchejte jak vyšetřvatel c, kdy, kde se dehrával, kd další byl přítmen. Splečně vytipujte svědky, kterým dítě ještě důvěřuje, kterých ví, že nestjí na straně agresra a věří, že mu mhu pmci. Pskytněte dítěti veškeru chranu (např. při cestě d škly a ze škly, i za cenu, že se budete uvlňvat z práce). Pskytněte dítěti dstatek péče, více s ním kmunikujte, věnujte se mu ve vlném čase, djeďte na chatu, chalupu či k prardičům. Nemáte-li jisttu, že dítě nebude hržen během pbytu ve škle, pnechejte je dma, ale pzr pečlivě zvažte, zda v jeh situaci může být sam. Znvu dítě ubezpečujte, že udělal dbře, že vám vše sdělil, mluvte s ním více než dříve. Zhdnťte a t velice kriticky, c mhl vyvlat stav, který sknčil šikanu. Nebviňujte puze šklu, nastavte si zrcadl pravdy. Nemluvejte sami sebe, ani své dítě. Se svým zjištěním se v první fázi dítěti nesvěřujte, ale připravujte nápravu. 20

21 21