Separovatelné diferenciální rovnice

Podobné dokumenty
Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika AA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. f(x) = (cos x) cosh x + 3x a nalezněte rovnici tečen ke grafu této funkce v bodech f(x) = (sin x) x2 + 3 cos x

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

+ n( 1)n+1 (x 7) n, poloměr konvergence 6. 3.Poloměr konvergence je vždy +. a) f(x) = x n. (x 7) n, h(x) = 7 + 7(n+1)( 1) n. ( 1)n

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Předpoklady: a, b spojité na intervalu I.

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

12 Obyčejné diferenciální rovnice a jejich soustavy

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Užití nekonečných řad při řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Michal Ostřanský

y = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1

Rovnice matematické fyziky

9. cvičení z Matematické analýzy 2

Obecné lineární problémy

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika BA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/1 BA06. Cvičení, zimní semestr

Kapitola 12: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

MATEMATIKA 1B ÚSTAV MATEMATIKY

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

8. Elementární funkce. I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem ( ) e z z k k!.

Diferenciální rovnice

Zadání. Goniometrie a trigonometrie

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Posloupnosti. n2 3n. lim. n4 + 2n. lim. n 1. n + n n. n! (n + 1)! n! lim. n ( 1)n! [1] lim. ln 2 n. lim. n n n sin n2 [0] lim. 2 n.

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Soustavy lineárních rovnic

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Elementární funkce. Polynomy

2. Určte hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupností: 2, b n = n. n n n.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Cyklometrické funkce

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Teorie. Hinty. kunck6am

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

MATEMATIKA 2. Sbírka úloh. RNDr. Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY

1 Modelování systémů 2. řádu

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Písemná zkouška z Matematiky II pro FSV vzor

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

Funkcionální řady. January 13, 2016

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Matematika 1 pro PEF PaE

4.3.1 Goniometrické rovnice I

11. Číselné a mocninné řady

Bakalářská matematika I

Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1

1. Písemka skupina A...

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

MATEMATIKA 2. Sbírka úloh. RNDr. Edita Kolářová, Ph.D. ÚSTAV MATEMATIKY

Modelov an ı syst em u a proces

Úvod, základní pojmy, funkce

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

Teorie. Hinty. kunck6am

I. VRSTEVNICE FUNKCE, OTEV ENÉ A UZAV ENÉ MNOšINY

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

Repetitorium matematiky (pomocný učební text soubor testů s výsledky) KMA/P113, KMA/K113

V této kapitole si ukážeme, jak lze řešit některé nelineární autonomní soustavy rovnic. Uvažujme soustavu X = F (X), (1)

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

8.1. Separovatelné rovnice

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

a) formulujte Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence b) pomocí tohoto kritéria ukažte, že funkční řada konverguje stejnoměrně na celé R

Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Komplexní analýza. Fourierovy řady. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Matematika I Reálná funkce jedné promìnné

Diferenciální počet funkcí více proměnných

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

Laplaceova transformace.

Matematika I (KMI/PMATE)

Transkript:

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Separovatelné diferenciální rovnice. Řešte diferenciální rovnici s počáteční podmínkou x = e x t, x() = 0. 2. Řešte diferenciální rovnici x = x 2 s počáteční podmínkou: a) x() = ; b) x( 2) = ; c) x( 2) = 2. 3. Řešte diferenciální rovnici x = t/x s počáteční podmínkou: a) x() = ; b) x(4) = 3. 4. Řešte diferenciální rovnici x = x 2 s počáteční podmínkou: a) x( ) = 0 ; b) x() = 3 ; c) x( 2) =. 5. Řešte diferenciální rovnici x = (x 2 x)/t s počáteční podmínkou: a) x() = 2 ; b) x( 2) = ; c) x() = 3 4 ; d) x(3) = 0 ; e) x() =. 6. Řešte diferenciální rovnici x = ( x 2 )/(2tx) s počáteční podmínkou: a) x() = 2 ; b) x( 2) = ; c) x(2) = 2 ; d) x(3) = 2 ; e) x( 3) = 2 3. 7. Řešte diferenciální rovnici x = 2 x s počáteční podmínkou: a) x(0) = ; b) x(0) = 0.

Výsledky. x(t) = ln( + ln t), t ( e, + ) ; obecné řešení je x(t) = ln ln ct pro c 0 na intervalu (, c ) pro c < 0, ( c, + ) pro c > 0. 2. Obecné řešení x(t) = 3 3(t c) na intervalech (, c) a (c, + ); a) x(t) = 3 3t 2, t ( 2 3, + ) ; b) x(t) = 3 3t + 7, t ( 7 3, + ) ; c) x(t) = 3 3t 2, t (, 2 3). 3. Obecné řešení x(t) = c 2 t 2, x(t) = c 2 t 2, t ( c, c) pro c > 0; a) x(t) = = 2 t 2, t ( 2, 2 ) ; b) x(t) = 25 t 2, t ( 5, 5). 4. Stacionární řešení x(t) = 0 na intervalu R, nestacionární řešení x(t) = t c na intervalech (, c) a (c, + ); a) x(t) = 0, t R; b) x(t) = 3 3t 2, t ( 2 3, + ) ; c) x(t) = t+, t (, ). 5. Stacionární řešení x(t) = 0, x(t) = na intervalech (, 0), (0, + ); nestacionární řešení x(t) = ct pro c 0 na maximálních intervalech neobsahujících 0, c ; a) x(t) = = 2 3 2 t, t (0, 2); b) x(t) =, t (, 0); c) x(t) = 3+t, t (0, + ); d) x(t) = 0, t (0, + ); e) x(t) = 2t, t ( 2, + ). 6. Stacionární řešení x(t) =, x(t) = na intervalech (, 0), (0, + ); nestacionární řešení x(t) = c/t a x(t) = c/t na maximálních intervalech disjunktních s intervalem obsahujícím 0, c; a) x(t) = 3/(4t), t ( 3 4, + ) ; b) x(t) =, t (, 0); c) x(t) = + 6/t, t (0, + ); d) x(t) = + 9/t, t (0, + ); e) x(t) = + 5/(3t), t (, 5 3). 7. Stacionární řešení x(t) = 0 na intervalu R, nestacionární řešení x(t) = (t c) 2 na intervalech (c, + ), dají se prodloužit stacionárním řešením na R; a) x(t) = 0, t (,, (t + ) 2, t, + ) ; b) x(t) = 0, t R, nebo x(t) = 0, t (, c, (t c) 2, t c, + ), (c 0).

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Lineární diferenciální rovnice. řádu. Řešte diferenciální rovnici s počáteční podmínkou: a) x = 2tx t 2, x(3) = 4 ; b) x = x + 2, x(2) = 4 ; t c) x = 2x + 4 t e) x = 3x + 3 t, x() = 3 ; d) x = x t +, x() = 2 ;, x() = 0 ; f) x = (x ) cos t, x(π) = 0 ; g) x = 2t (x + ), x(0) = 2 ; h) x = (x ) cotg t, x ( π 2 ) = 3 ; i) x = tx t +, x(0) = 2 ; j) x = tx t +, x(0) =. 2. Řešte diferenciální rovnici s počáteční podmínkou: a) x = t x + t 3, x() = ; b) x = t x + t 2, x() = 2 ; c) x = 2 t x + t2 sin t, x(π) = 0 ; d) x = 2 x + 4t, x(2) = 5 ; t e) x = 3 t x t3 e t, x() = 0 ; f) x = 3 t x + 2 t 2, x() = 3 ; g) x = 2t x e t2, x(0) = 2 ; h) x = x tg t + cos t, x(0) = ; i) x = t + x +, x(0) = ; j) x = 2t t 2 + x + t 2 +, x() = 0.

Výsledky. Jedná se o lineární diferenciální rovnice, všechny lze řešit separací. a) x(t) = 2 (t2 ), t (, + ) (obecné řešení x(t) = c(t 2 )); b) x(t) = 3t 2, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 2); c) x(t) = 5t 2 2, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 2 2); d) x(t) = 4 c t+, t (, + ) (obecné řešení x(t) = t+ ); e) x(t) = t 3, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 3 ); f) x(t) = e sin t, t R (obecné řešení x(t) = c e sin t + ); g) x(t) = 3 e t2, t R (obecné řešení x(t) = c e t2 ); h) x(t) = 2 sin t +, t (0, π) (obecné řešení x(t) = c sin t + ); i) x(t) = 2(t + ) e t, t R (obecné řešení x(t) = c(t + ) e t ); j) x(t) = et c et t+, t (, + ) (obecné řešení x(t) = t+ ). 2. a) x(t) = 4 3 t 3 t 2, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 3 t 2 ); b) x(t) = (ln t + 2) t, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = c t + t ln t ); c) x(t) = ( + cos t) t 2, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 2 t 2 cos t); d) x(t) = 4t 2 + t 2, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 2 + t 2 ); e) x(t) = t 3 (e e t ), t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 3 t 3 e t ); f) x(t) = 2t 3 + t, t (0, + ) (obecné řešení x(t) = ct 3 + t ); g) x(t) = (2 t) e t2, t R (obecné řešení x(t) = c e t2 t e t2 ); h) x(t) = (t + ) cos t, t ( π 2, π 2 ) (obecné řešení x(t) = c cos t + t cos t); i) x(t) = (t + ) ( ln(t + ) ), t (, + ) (obecné řešení x(t) = c(t + ) + (t + ) ln t + ); j) x(t) = t, t R (obecné řešení x(t) = c t 2 + t 2 + + t t 2 + ).

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Lineární diferenciální rovnice s konstantními koeficienty. Řešte diferenciální rovnici s počátečními podmínkami: a) x + 2x 3x = 0, x(0) = 3, x (0) = ; b) x + 5x = 0, x(0) = 0, x (0) = 5 ; c) x + 4x + 4x = 0, x(0) = 2, x (0) = 5 ; d) x + 2x + 5x = 0, x(0) = 0, x (0) = 6 ; e) x + 3x + 2x = 6 e t, x(0) = 3, x (0) = 0 ; f) x + 2x + x = 2 sin t, x(0) = 0, x (0) = 0 ; g) x + 4x = 3 cos t, x(0) = 4, x (0) = 2 ; h) x + 2x + 5x = 3 e t sin t, x(0) = 3, x (0) = 2 ; i) x + 3x + 2x = 2t e t, x(0) = 0, x (0) = 0 ; j) x + x = cos t, x(0) =, x (0) = 0. 2. Řešte diferenciální rovnici s počátečními podmínkami: a) x + x = sin t, x( ) π 2 = 0, x ( ) π 2 = 0 ; b) x + x = cos 3 t, x(0) =, x (0) = ; c) x 2x + x = et t, x() = 0, x () = e ; d) x 2x + x = et t 2 +, x(0) =, x (0) = 2.

Výsledky. a) x(t) = 2 e t + e 3t, t R ( x(t) = c e t + c 2 e 3t ); b) x(t) = e 5t, t R ( x(t) = c + c 2 e 5t ); c) x(t) = (2 t) e 2t, t R ( x(t) = (c + c 2 t) e 2t ); d) x(t) = 3 e t sin 2t, t R ( x(t) = e t (c cos 2t + c 2 sin 2t)); e) x(t) = 3 e t e 2t + e t, t R ( x(t) = c e t + c 2 e 2t, ˆx(t) = A e t ); f) x(t) = (t + ) e t cos t, t R ( x(t) = (c + c 2 t) e t, ˆx(t) = A cos t + B sin t); g) x(t) = 3 cos 2t+sin 2t+cos t, t R ( x(t) = c cos 2t+c 2 sin 2t, ˆx(t) = A cos t+b sin t); h) x(t) = e t (sin t+3 cos 2t), t R ( x(t) = e t (c cos 2t+c 2 sin 2t), ˆx(t) = e t (A cos t+ + B sin t)); i) x(t) = (t 2 2t + 2) e t 2 e 2t, t R ( x(t) = c e t + c 2 e 2t, ˆx(t) = t (At + B) e t ); j) x(t) = cos t + 2 t sin t, t R ( x(t) = c cos t + c 2 sin t, ˆx(t) = At cos t + Bt sin t). 2. a) x(t) = ( π 2 t) cos t + ln sin t sin t, t (0, π) ( x(t) = c cos t + c 2 sin t, ˆx(t) = t cos t + + ln sin sin t); b) x(t) = 2 cos t + sin t + 2 cos t, t ( π 2, π 2 ) ( x(t) = c cos t + c 2 sin t, ˆx(t) = 2 cos t ); c) x(t) = t e t ln t, t (0, + ) ( x(t) = (c + c 2 t) e t, ˆx(t) = t e t (ln t )); d) x(t) = ( + t + t arctg t 2 ln(t2 + ) ) e t, t R ( x(t) = (c + c 2 t) e t, ˆx(t) = = ( t arctg t 2 ln(t2 + ) ) e t ).

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Soustavy lineárních diferenciálních rovnic s konstantními koeficienty. Najděte fundamentální matici (přidružené homogenní) soustavy diferenciálních rovnic a řešení soustavy pro dané počáteční podmínky: a) x = 2x x 2, x (0) =, x 2 = 4x 3x 2, x 2 (0) = 2 ; c) x = x x 2, x (0) =, x 2 = x + 3x 2, x 2 (0) = 0 ; e) x = x + x 2, x (0) =, x 2 = 2x + 3x 2, x 2 (0) = ; g) x = x + x 2 + e t, x (0) = 0, x 2 = x x 2 + e t, x 2 (0) = 0 ; b) x = 2x x 2, x (0) = 5, x 2 = 2x + x 2, x 2 (0) = ; d) x = 2x 3x 2, x (0) = 2, x 2 = 3x 4x 2, x 2 (0) = ; f) x = x 2, x (0) =, x 2 = 2x + 2x 2, x 2 (0) = ; h) x = x x 2 + 2 e t, x (0) = 0, x 2 = x + x 2 + e t, x 2 (0) = 3.

Výsledky. ( e t e a) X(t) = ) ( 2 e e t 4 e 2t, x(t) = e 2t ) 2 e t 4 e 2t, t R ; ( ) ( ) e 3t 2 + 3 e 3t b) X(t) = 2 e 3t, x(t) = 4 3 e 3t, t R ; ( e 2t t e c) X(t) = ) ( ) (t ) e 2t e 2t (t + ) e 2t, x(t) = t e 2t, t R ; ( e t (3t + ) e d) X(t) = ) ( ) (3t + 2) e t e t 3t e t, x(t) = (3t + ) e t, t R ; ( e e) X(t) = cos t e 2t ) ( sin t e e 2t (cos t sin t) e 2t, x(t) = cos t (cos t + sin t) e 2t (cos t sin t) ( e f) X(t) = cos t e t ) ( sin t e e t (sin t cos t) e t, x(t) = (cos t 2 sin t) (cos t + sin t) e t (cos t + 3 sin t) ( ) ( e 2t e g) X(t) = e 2t, x(t) = ) e t, t R ; ( ) ( e 2t e h) X(t) = e 2t, x(t) = e 2t ) 2 e t + e 2t, t R. ), t R ; ), t R ;

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Obrazy v Laplaceově transformaci. Spočtěte obraz funkce v Laplaceově transformaci: a) 2t 2 3t + 4 ; b) e 2t + 3 e 4t ; c) sinh t ; d) cosh 2t ; e) 3 sin t 2 cos t ; f) 4 cos 2t + 3 sin 2t ; g) 3t e t + 2t 2 e 3t ; h) t sin 2t ; i) t cos 3t ; j) t 2 sin 3t ; k) t 2 cos 2t ; l) 3 e 3t sin 2t ; m) 2 e t cos 3t ; n) t e 2t sin 3t ; o) t e 3t cos 2t. 2. Spočtěte obraz funkce v Laplaceově transformaci:, t 0, 2), a) f(t) = 0, t 2, + ) ; sin t, t 0, π), c) f(t) = 0, t π, + ) ;, t 0, ), e) f(t) =, t, 2), 0, t 2, + ) ; t, t 0, 2), b) f(t) = 0, t 2, + ) ; t 2, t 0, ), d) f(t) =, t, + ) ; t, t 0, ), f) f(t) = 2 t, t, 2), 0, t 2, + ). 3. Spočtěte v Laplaceově transformaci obraz periodické funkce, která je na intervalu 0, T ) (T je její perioda) zadána předpisem: a) f(t) =, t 0, π), 0, t π, 2π) ; c) f(t) = cos t, t 0, π). b) f(t) = t, t 0, ), 2 t, t, 2) ;

Výsledky 4. a) 3 + 4 p 3 p 2 p, p > 0; b) p 2 + 3 p+4, p > 2; c) p 2, p > ; d) p p 2 4, p > 2; e) i) m) 3 2p p 2 +, p > 0; f) 4p+6 p 2 +4, p > 0; g) 3 + 4, p > 3; h) (p+) 2 (p 3) 3 p 2 9 8(p, p > 0; j) 2 3), p > 0; k) (p 2 +9) 2 (p 2 +9) 3 2(p+) (p+) 2 +9, p > ; n) 6(p 2), p > 2; o) ((p 2) 2 +9) 2 4p, p > 0; (p 2 +4) 2 2p 3 24p, p > 0; (p 2 +4) 3 l) 6 (p 3) 2 +4, p > 3; (p+3) 2 4 ((p+3) 2 +4) 2, p > 3. 2. a) p ( e 2p ); b) e 2p ( + 2 ) p 2 p 2 p ; c) p 2 + ( + e πp 2 ); d) e p ( 2 + 2 ) p 3 p 3 p ; 2 e) p ( 2 e p + e 2p ); f) p 2 ( 2 e p + e 2p ). 3. a) p ; b) ( e p ) 2 +e πp p 2 e 2p = p 2 e p +e p ; c) p p 2 + +e πp e πp.

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Vzory v Laplaceově transformaci. Najděte předmět (vzor v Laplaceově transformaci) k dané funkci: a) d) g) j) p 2 + p 3 + 3p 2 + 2p ; b) p 3 + 6p 2 + 9p ; c) (p ) 2 (p + 2) ; (p 2) 3 ; e) (p + 3) 4 ; f) p 2 (p 2 + ) ; p 2 + 4p + 5 ; h) 3p + 4 p 2 + 2p + 0 ; i) 4p 3 p 2 2p + 5 ; 4p + 5 p 2 + 6p + 3 ; k) p + 3 p 2 4p + 20 ; l) 2p3 p 2 + p 2. 3p 2. Najděte předmět (vzor v Laplaceově transformaci) k dané funkci: a) p 2 e p ; b) p + 2 e 4p ; c) p p 2 + 9 e πp.

Výsledky. a) 2 2 e t + 5 2 e 2t ; b) 9 ( 3 t + ) 9 e 3t ; c) 9 e 2t + ( 3 t ) 9 e t ; d) 2 t2 e 2t ; e) 6 t3 e 3t ; f) t sin t; g) e 2t sin t; h) e t ( 3 cos 3t + 3 sin 3t) ; i) e t ( 4 cos 2t + 2 sin 2t) ; j) e 3t ( 4 cos 2t 7 2 sin 2t) ; k) e 2t ( cos 4t + 5 4 sin 4t) ; l) neexistuje. 2. a) (t ) H(t ); b) e 8 2t H(t 4); c) cos 3t H(t π).

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Řešení diferenciálních a integrodiferenciálních rovnic. Řešte pomocí Laplaceovy transformace: a) x + x 2x = 0, x(0+) = 0, x (0+) = 3 ; b) x 2x + 2x = 0, x(0+) =, x (0+) = ; c) x + 5x + 6x = 4 e t, x(0+) = 0, x (0+) = 0 ; d) x + x = sin 2t, x(0+) = 0, x (0+) = 0 ; e) x + x = cos t, x(0+) =, x (0+) =. 2. Řešte pomocí Laplaceovy transformace: a) x = x + y, x(0+) =, y = 2x + 3y, y(0+) = ; c) x = x + y + e t, x(0+) = 0, y = x y + e t, y(0+) = 0 ; b) x = y, x(0+) =, y = 2x + 2y, y(0+) = ; d) x = x y + 2 e t, x(0+) = 0, y = x + y + e t, y(0+) = 3. 3. Řešte pomocí Laplaceovy transformace: a) x + 6x + 9 b) x + 2x + 5 c) x 4x + 5 d) x + t 0 t 0 t 0 t 0 x(u) du = 0, x(0+) = ; x(u) du = 0, x(0+) = ; x(u) du = 2 e t, x(0+) = ; cosh(t u) x(u) du = e t, x(0+) = 0. 4. Řešte pomocí Laplaceovy transformace: a) x 2 t, t 0, 2), x = 0, t 2, + ), b) x 5 cos 2t, t 0, π ) + x = 2, 0, t π 2, + ), c) x 4, t 0, π ) + 4x = 4, 8, t π 4, + ), d) x 8 sin t, t 0, π), + 9x = 0, t π, + ), x(0+) = ; x(0+) = ; x(0+) = 4, x (0+) = 0 ; x(0+) = 0, x (0+) = 0.

Výsledky. a) e t e 2t, t 0, + ); b) e t cos t, t 0, + ); c) 2 e t 4 e 2t + 2 e 3t, t 0, + ); 2 d) 3 sin t 3 sin 2t, t 0, + ); ( e) 2 t + ) sin t cos t, t 0, + ); 2. a) x(t) = e 2t cos t, y(t) = e 2t (cos t sin t), t 0, + ); b) x(t) = e t (cos t 2 sin t), y(t) = e t (cos t + 3 sin t), t 0, + ); c) x(t) = e t, y(t) = e t, t 0, + ); d) x(t) = e t e 2t, y(t) = 2 e t + e 2t, t 0, + ). 3. a) x(t) = ( 3t) e 3t, t 0, + ); b) x(t) = e t ( 2 sin 2t cos 2t), t 0, + ); c) x(t) = e t + 5 e 2t sin t, t 0, + ); d) x(t) = 2 t2 + t, t 0, + ); 4. t, t 0, 2), a) x(t) = e t 2, t 2, + ) ; cos 2t + 2 sin 2t, t 0, π ) b) x(t) = 2, e π/2 e t, t π 2, + ) ; 3 cos 2t +, t 0, π ) c) x(t) = 4, 2 + 3 cos 2t sin 2t, t π 4, + ) ; sin t d) x(t) = 3 sin 3t, t 0, π), 0, t π, + ) ;

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Číselné řady. Určete součet: a) + 2 + 3 + + n ; b) + 3 + 5 + + (2n ) ; c) 2 5 56 ; d) + 2 3 + 4 9 + 8 27 + ; e) 3 9 + 27 8 + ; f) 3 2 + 9 4 27 8 +. 2. Vyšetřete konvergenci a absolutní konvergenci řady: a) d) g) ( ) k k ; b) k 2 + ; e) 4 k k! ; h) ( ) k 2k + 3 ; c) k 3 k ; f) k k 8 k ; i) 3 k ; ( k) 7 2 k ; k! k k.

Výsledky. a) 2 n(n + ); b) n2 ; c) 550; d) 3; e) 4 ; f) nekonverguje. 2. a) neabsolutně; b) neabsolutně; c) nekonverguje; d) absolutně; e) absolutně; f) absolutně; g) absolutně; h) nekonverguje; i) absolutně.

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Mocninné řady. Vyšetřete konvergenci a absolutní konvergenci mocninné řady: a) c) e) g) i) k) (3x ) k 2k + 3 ; b) k k 2 + 2 ( ) x 2 k ; d) 3 3 k + (2 x 3 ) k ; f) 4 k k 2 (x 2)k ; h) 2 k2 (x + 2) k ; j) 3 k+2 (x )k ; l) (3 2x) k k ; 3 k ( x 2 + ) k ; 3 k k + 2 (x )k ; k! k 4 (x + )k ; ( ) x k 3k 2 2 ; (x 2) k + 3 k.

Výsledky. a) poloměr konvergence r = 3, absolutně na (0, 2 3 ), neabsolutně v 0; b) poloměr konvergence r = 2, absolutně na (, 2), neabsolutně v 2; c) poloměr konvergence r = 3, absolutně na (, 5), neabsolutně v ; d) poloměr konvergence r = 2, absolutně na ( 4, 0), neabsolutně v 4; e) poloměr konvergence r = 3, absolutně na (3, 9), neabsolutně v 9; f) poloměr konvergence r = 3, absolutně na ( 2 3, 4 3 ), neabsolutně v 2 3 ; g) poloměr konvergence r = 4, absolutně na 7 4, 9 4, neabsolutně nikde; h) poloměr konvergence r = 0, absolutně na }, neabsolutně nikde; i) poloměr konvergence r = +, absolutně na R, neabsolutně nikde; j) poloměr konvergence r = 2, absolutně na (0, 4), neabsolutně nikde; k) poloměr konvergence r = 3, absolutně na ( 2, 4), neabsolutně nikde; l) poloměr konvergence r =, absolutně na (, 3), neabsolutně nikde.

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Taylorovy řady. Najděte Taylorovu řadu funkce f v bodě x 0 a určete interval, na kterém k této funkci konverguje: a) f(x) = (x + 2) e 3x, x 0 = ; b) f(x) = (2x + 3) e x, x 0 = ; c) f(x) = x π 3 sin 3x + 2x, x 0 = π ; d) f(x) = (2x ) sin πx, x 0 = 2 ; e) f(x) = (x ) cos πx + x, x 0 = ; f) f(x) = cos 2x x, x 0 = π 4 ; g) f(x) = 3x x + 2, x 0 = 2 ; h) f(x) = 2x + 3 x + 2, x 0 = ; 3 i) f(x) = (x 2) 2, x 2 0 = ; j) f(x) = (x + 4) 2, x 0 = 2 ; k) f(x) = (x ) 3, x 0 =.

Výsledky. a) 3e 3 e 3 (k + 9)3 k + (x ) k, k! x R ; e(2k )( ) k b) e + (x + ) k, k! x R ; ( ) k 9 k c) 2π + 2(x π) + (x π) 2k, x R ; (2k 2)! 2 ( ) k π 2k ( d) x 2k+, x R ; (2k)! 2) ( ) k π 2k e) + (x ) 2k+, x R ; f) π 4 + (2k)! ( ) k (2k + )! ( x π 4 ) 2k+, x R ; g) 5 4 + 7 ( ) k 4 k+ (x 2) k, x ( 2, 6) ; h) + i) j) k) ( ) k (x + ) k, x ( 2, 0) ; k + 3 k+ (x + )k, x ( 4, 2) ; (k + ) ( ) k 2 k+ (x + 2) k, x ( 4, 0) ; (k + ) (k + 2) 2 k+4 (x + ) k, x ( 3, ).

Matematika 2, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, 8. 6. 2009) Fourierovy řady. Nalezněte Fourierovu řadu funkce: a) f(t) = t, t 0, π) ; b) f(t) = c) f(t) = t, t 0, ),, t, 2). 2. Nalezněte kosinovou Fourierovu řadu funkce: 2, t 0, 2), 3, t 2, 4) ; a) f(t) = t, t 0, ) ; b) f(t) = t 2, t 0, π). 3. Nalezněte sinovou Fourierovu řadu funkce: a) f(t) = t, t 0, ) ; b) f(t) = t, t 0, ),, t, 2).

Výsledky. 2. a) π 2 + k sin 2kt ; b) 2 + 0 (2k )π c) 3 4 + ( ( ) k a) 2 + b) π2 3 + sin (2k )πt 2 (2k ) 2 cos kπt sin kπt π2 kπ 4 (2k ) 2 cos(2k )πt ; π2 4 ( ) k k 2 π 2 cos kt. ; ). 3. a) b) 2 sin kπt ; kπ ( 4 k 2 π 2 sin kπ 2 2 ( )k kπ ) sin kπt 2.