Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Podobné dokumenty
Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

hledané funkce y jedné proměnné.

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

5. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

h = 0, obr. 7. Definice Funkce f je ohraničená shora, jestliže x Df Funkce f je ohraničená zdola, jestliže x Df d R

Pavel Kreml Jaroslav Vlček Petr Volný Jiří Krček Jiří Poláček

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Teorie. Hinty. kunck6am

1. Limita funkce - výpočty, užití

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA NEURČITÝ INTEGRÁL

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Teorie. Hinty. kunck6am

x 2 +1 x 3 3x 2 4x = x 2 +3

( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

Digitální učební materiál

4.3.1 Goniometrické rovnice

II. 3. Speciální integrační metody

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika AA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

4.3.1 Goniometrické rovnice I

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Cyklometrické funkce

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

I. TAYLORŮV POLYNOM. 2. a) x x3, b) x x3 + x5, c) 1 + 2x x2 2x 4, f (4) (0) = 48, d) x , c)

Matematika 1 pro PEF PaE

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

1. Písemka skupina A...

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Kapitola 7: Integrál. 1/17

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Základní elementární funkce

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet. Substituce v určitém integrálu VY_32_INOVACE_M0311

Doc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

8.1. Separovatelné rovnice

Matematika 1. Matematika 1

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

0.1 reseny priklad 4. z

Integrální počet - II. část (další integrační postupy pro některé typy funkcí)

Limita a spojitost funkce

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 7 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

1) Spočítejte limitu pomocí l Hospitalova pravidla, pokud selˇze, spočítejte ji klasicky:

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Měrný náboj elektronu

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Metody ešení. Metody ešení

4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

2. LIMITA A SPOJITOST FUNKCE

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Cyklometrické funkce

F (x) = f(x). Je-li funkce f spojitá na intervalu I, pak existuje k funkci f primitivní funkce na intervalu I.

Kapitola 7: Integrál.

1 L Hospitalovo pravidlo

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

7.1 Úvod. Definice: [MA1-18:P7.1a]

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD

Transkript:

INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních funkcí a pravidla pro drivování, jst schopni drivovat libovolnou funkci Možná Vás napadn, zda j možno z drivované funkc nějakým způsobm získat původní funkci Opačnou oprací k drivování j intgrac (anglické tty používají trmín antidriva V této kapitol s sznámít s pojmm primitivní funkc Množinu všch primitivních funkcí k dané funkci nazvm nurčitým intgrálm Sznámít s základními mtodami intgrac (substituční mtoda a mtoda pr parts) V závěru s budm věnovat způsobům intgrac něktrých vybraných druhů funkcí Primitivní funkc a nurčitý intgrál Cíl Sznámít s s pojmm primitivní funkc a nurčitý intgrál funkc jdné proměnné Přdpokládané znalosti Přdpokládám, ž umít dobř drivovat funkc jdné proměnné, ž znát tabulku drivací lmntárních funkcí Přdpokládá s i základní znalost pojmu difrnciál funkc Výklad V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Pro danou funkci f( ) dovdm nalézt jjí drivaci f ( ) = g( ) Věnujm s nyní opačné úloz Hldám takovou funkci F( ), aby daná funkc f( ) byla jjí drivací, tj aby platilo F ( ) = f ( ) Tato funkc, pokud ovšm istuj, s njn v matmatic hldá vlmi často a jmnuj s primitivní funkc Postup hldání primitivní funkc s nazývá intgrování (opačná oprac k drivování) Příklad Pro funkci drivování f ( ) = f ( ) = 6 = g( ) Opačná úloha intgrování F( ) f( ) = =, protož platí F ( ) = = = f( ) - 9 -

Primitivní funkc a nurčitý intgrál Dfinic Říkám, ž funkc F( ) j v intrvalu ( ab, ) primitivní funkcí k funkci f( ), platí-li pro všchna ( ab, ) vztah F ( ) = f ( ) Řšné úlohy Příklad Najdět primitivní funkci k funkci f( ) = v intrvalu (,) Hldám funkci F( ), jjíž drivac s na intrvalu (,) rovná J zřjmé, ž to bud nějaký násobk funkc Po krátkém primntování zjistím, ž j to funkc F( ) =, nboť F ( ) = = = = ( ) s liší konstantou, primitivní k dané funkci Příklad Najdět primitivní funkci k funkci f( ) f Podl věty budou i funkc, ktré = v intrvalu (, ) Jlikož všchny úvahy v řšní příkladu platí pro libovolné rálné (, ), j řšním stjná funkc F( ) = Příklad Najdět primitivní funkci k funkci f ( ) =, n N v intrvalu (, ) n Podobnými úvahami dojdm k tomu, ž primitivní funkc má tvar F( ) n+ =, n + n pro všchna ) (,, protož Příklad 5 Najdět primitivní funkci k funkci n+ n ( n+ ) n F ( ) = = = = f( ) n+ n+ f( ) = v intrvalu (0, ) Vidím, ž vztah uvdný v příkladu nlz použít pro n = Snažím s najít funkci, jjíž drivací j f( ) = = Z přhldu drivací lmntárních funkcí vím, - 0 -

ž touto funkcí j funkc F( ) ln, nboť = [ ] Příklad 6 Najdět primitivní funkci k funkci Primitivní funkc a nurčitý intgrál F ( ) = ln = = f( ) pro (0, ) f( ) = v intrvalu (,0) Podobnými úvahami jako v přdcházjící části zjistím, ž primitivní funkcí k funkci f( ) = pro (,0) j funkc F ( ) = ln = ln( ) Funkc F ( ) = ln j primitivní funkcí k funkci Avšak také funkc f( ) = pro (,0) (0, ) F ( ) = ln + 5 bud primitivní funkcí k dané funkci, nboť platí F ( ) = ln 5 + = = f( ), protož drivac konstanty j rovna nul J zřjmé, ž tvrzní platí njn pro konstantu 5, al i pro libovolnou jinou konstantu C Věta J-li F( ) primitivní funkc k funkci f( ) v intrvalu ( ab, ), pak také funkc F( ) + C, kd C j libovolná rálná konstanta, j primitivní funkcí k funkci f( ) v intrvalu ( ab, ) ( ab, ) ( ) ( ) ( ) Důkaz: Jlikož na intrvalu platí [ F + C] = F = f dostanm podl dfinic uvdné tvrzní Poznámka K dané funkci istuj nkončně mnoho primitivních funkcí, ktré s liší konstantou Dfinic Množina všch primitivních funkcí k funkci f( ) na intrvalu ( ab, ) s nazývá nurčitý intgrál této funkc Píšm: f ( d ) = F ( ) + C Poznámka - s nazývá intgrační znak, - f( ) j intgrovaná funkc (intgrand), - d j difrnciál intgrační proměnné, - C j intgrační konstanta - -

funkci Základní nurčité intgrály Příklady 5 a 6 bychom mohli v souladu s dfinicí formulovat: Intgrujt f( ) = na daném intrvalu Zápis: d Výsldk, ktrý jsm získali (množina všch primitivních funkcí F ( ) = ln + C ), zapíšm: d = ln + C Tnto vztah platí pro všchna, pro něž jsou příslušné funkc ( a ln ) dfinovany, tj pro všchna 0 V takových případch často vynchávám intrval, v ktrém pracujm Základní nurčité intgrály Oprac intgrování (tj oprac určování primitivní funk a drivování jsou navzájm invrzní Z tabulky drivací lmntárních funkcí hnd dostanm tabulku nurčitých intgrálů (tab ) O správnosti uvdných vztahů s podl dfinic snadno přsvědčím drivováním Tabulka Tabulka základních intgrálů [] 0d = C [] d = + C n+ n [] d = + C n + [] d = ln + C [5] sin d = cos + C [6] cos d = sin + C [7] d = tg + C cos [8] d = cotg + C sin [9] pro > 0, n pro 0 π pro (k + ), k Z pro kπ, k Z d = arcsin + C pro (, ) [0] d = arctg + C + a [] a d = + C ln a pro a > 0, a - -

Základní nurčité intgrály [] d = + C [] f ( ) d = ln f ( ) + C f( ) d [] = arctg + C a + a a d [5] = arcsin + C a a pro a > 0 [6] f ( a + b) d = F( a + b) + C pro a 0 a pro ( a,, a > 0 Poznámka Eistují rozsáhlé tabulky, v ktrých lz nalézt množství dalších nurčitých intgrálů K výsldkům můžm dospět použitím pravidl a mtod intgrac, ktré budou uvdny v násldující části Dns však tyto tabulky ztrácjí význam, nboť jsou dostupné matmatické programy, ktré zvládnou intgraci složitých funkcí (např Driv, Mapl, Mathmatic Na Intrntu lz nalézt řadu onlin kalkulátorů (např http://intgralswolframcom/indjsp, http://wwwwbmathcom/intgrathtml a další) Po zadání intgrované funkc j nalzna primitivní funkc Nurčité intgrály z dalších funkcí lz získat různými intgračními mtodami Z pravidl pro drivování funkcí ( f ± g) = f ± g, ( cf ) = cf, c = konst a z vlastnosti primitivní funkc okamžitě plyn: Věta Mají-li funkc f( ) a g( ) na intrvalu ( ab, ) primitivní funkc, pak platí: ( f ( ) ± g( )) d= f( d ) ± g( d ) cf ( ) d = c f ( ) d, c = konst f ( d ) = f( ) + C Řšné úlohy (úpravou intgrandu) Příklad Vypočtět intgrál + + d - -

Základní nurčité intgrály + + 0 d = d+ d + d = + + ln C + Příklad Vypočtět intgrál ( ) d ( ) d = ( + ) d = d d + d = + + C = + + C Příklad Vypočtět intgrál tg d sin cos tg d = d = d = d tg C = cos cos cos + Příklad Vypočtět intgrál cotg d ( sin ) cos cotg d = d = d = ln sin C sin sin + (Použili jsm vztah [] z tabulky ) Příklad 5 Vypočtět intgrál + d + + ( + )( + ) d = d = ( + ) d = C + + + + Při úpravě čitatl zlomku jsm použili vztah a + b = ( a+ b)( a ab+ b ) Příklad 6 Vypočtět intgrál d 8 6 9 - -

Základní nurčité intgrály d d d d = = = 8 6 9 8 (6+ 9 ) 8 (+ ) + 9 (+ ) = d + arcsin = + C Použili jsm vztah [6] z tabulky + Poznámka I když všchny primitivní funkc k funkci f( ) mají až na konstantu stjný tvar, můž s stát, ž při použití různých intgračních mtod dostanm pokaždé trochu jiný výsldk V tomto případě j vždy možno přvést jdn tvar výsldku na druhý Například první mtodou dostanm tg d = + C Jinou mtodou nám vyjd cos cos tg cos d = + tg + C sin cos + sin jsou správné, nboť + tg = + = = cos cos cos Oba výsldky Kontrolní otázky Kolik primitivních funkcí istuj k funkci K ktré funkci j funkc F( ) = (ln ) primitivní? J funkc sin sin primitivní funkc k funkci J funkc + primitivní funkc k funkci arctg?? Uvďt něktré z nich cos? 5 Lz při výpočtu násldujícího intgrálu použít naznačný postup? + ( + ) d = d + d 6 Platí sin d = d sin d? Úlohy k samostatnému řšní d) d b) d ) ( ) d + 8 d f} + d + d + - 5 -

( ) d b) ( + cos sin ) 6 d) sin cos d ) d) 5 d + 9 b) d + + ) d b) ln d) sin + d d cotg d f} d + d f) d arccos ) tg d f) 5 0 + 5cos + + d b) + d d) + + d Výsldky úloh k samostatnému řšní ) 5 5 + C; b) 6 + + C; C ) b) f) d) + +C f) arctg C + sin + C; tg cotg + C; d) tg+ C arctg + C ; b) + + Základní nurčité intgrály d sin cos cos d cos d + 7 d d + d + + ( + ) d cotg d cos + ; d) + + + C; + + C ; ln ln cos + C ; ) cotg + C; arctg + C ; arctg + C ; + + arctg + C ; ) arcsin + C ; f) arcsin + C ln ln + C ; 6 + ; ln ( ) b) ln arccos C + + C ; d) cos + + C ; ) ln cos + C ; - 6 -

Základní nurčité intgrály ( ) f) ln + +C 5 arcs in + C; d) 7 0 + 5sin + arctg + C; b) ln0 7 + arctg + C ; ) tg 5+ C + arctg + C ; Kontrolní tst K ktré funkci j funkc + arctg + + ( + ) = + + primitivní? F( ) arctg ln( ) 6 6, b) arctg, arctg +, d) ( + ) ( + ) K ktré funkci j funkc = primitivní? F( ) arcsin, b) +, ( + ), d) K ktré funkci j funkc + F( ) ( ), b) = primitivní? ( + ),, d) ( ) (+ ) Vypočtět nurčitý intgrál + d 9 7 6 7 C + +, b) + + + C, 9 + C, d) 9 7 7 + + C - 7 -

Základní nurčité intgrály 5 Vypočtět nurčitý intgrál ( ) d 6 ( ) + ( ) + C, b) ( ) ln + ( ) ln + C, + C, d) + + C ln ln ln ln 6 Vypočtět nurčitý intgrál + + d ln + C, b) 5 C 5 +, 5 ln + C, d) ln 6 + cos 7 Vypočtět nurčitý intgrál d + cos cotg C + +, b) + cotg + C, d) tg 8 Vypočtět nurčitý intgrál cotg d + C + tg + C, + + C cotg + C, b) tg + C, cotg + C, d) 9 Vypočtět nurčitý intgrál 8 d + + + C, b) 8ln + C, d) + C sin + + + C, + C - 8 -

0 Vypočtět nurčitý intgrál d 5 + arccos + C, b) arcsin + C, + arcsin + C, d) arccos + C Základní nurčité intgrály Výsldky tstu b); ; b); ; 5 ; 6 ; 7 b); 8 ; 9 d); 0 Průvodc studim Pokud jst správně odpověděli njméně v 8 případch, pokračujt další kapitolou V opačném případě j třba prostudovat kapitoly a znovu Shrnutí lkc V prvých dvou kapitolách jst s sznámili s pojmy primitivní funkc a nurčitý intgrál Oprac intgrování (tj oprac určování primitivní funk a drivování jsou navzájm invrzní Tabulka obsahuj přhld základních intgrálů Doporučujm vytisknout si tuto tabulku, nboť bud využívána v dalších kapitolách při intgraci složitějších funkcí Všchny příklady a cviční v kapitol vyřším tak, ž intgrovanou funkci upravujm, až dostanm základní intgrály uvdné v tabulc - 9 -