Improvements to Public Spaces

Transkript

1 Imprvements t Public Spaces

2 ZPRÁVA Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 80

3 Imprvements t Public Spaces Obsah 1 Úvd Obecné návrhy pr zlepšení veřejných prstr Zklidňvání mtrvé dpravy Plánvání dpravy Prvky ke snížení rychlsti Pdpra pěších a cyklistiky Urbanistika a estetika veřejnéh prstředí Zlepšvání sbní bezpečnsti Regulační plán centra Vymezené území Grafické přílhy regulačníh plánu Záměry dle regulačníh plánu a statní realizvaná dpravní patření14 4 Dpravně bezpečnstní situace Změny v intenzitách dpravy mezi rky 2005 a Dpravní nehdvst na Území města Vývj nehdvsti na území města v letech 2007, 2008 a Nehdvé lkality v centru města Ústí nad Labem Křižvatka Panská x Revluční x U Trati Křižvatka Masarykva x Brněnská x Pařížská Křižvatka Masarykva x Mskevská Předmstí náměstí Předmstí úsek ulice Hrnčířská k ulici Přístavní Křižvatka Sciální péče x Na Kabátě Křižvatka Sciální péče x prstřední vjezd d Masarykvy nemcnice Křižvatka Sciální péče x výjezd z čerpací stanice PHM Křižvatka U Trati x dbčka d ulice Malá hradební Křižvatka Velká hradební x Bratislavská Úsek ulice Velké hradební mezi ulicemi Bratislavská a Dvřákva Úsek ulice Velké hradební mezi ulicemi Dvřákva a Na Schdech Úsek ulice Velké hradební mezi ulicemi Na Schdech a Důlce Křižvatka Velká hradební x Důlce Shrnutí vývje nehdvsti a pznatků z nehdvých lkalit Cyklistická infrastruktura Hdncení veřejných prstranství a dpravníh systému města Názry byvatel Názry dpravních expertů / 80

4 ZPRÁVA 7 Závěr Seznam zkratek / 80

5 Imprvements t Public Spaces 1 Úvd Úkl Imprvements t Public Spaces (Zlepšvání veřejných prstranství) na území města Ústí nad Labem je sučástí prjektu CIVITAS ARCHIMEDES a spadá pd pracvní balík Wrk Package 11. Prjekt ARCHIMEDES, jehž je měst Ústí nad Labem účastníkem, má za cíl zlepšení živtníh prstředí ve městech a zajištění kvalitnějšíh živta pr jejich byvatele. Zabývá se nejen mtrvu dpravu, ale prpaguje i dpravu pěší a cyklisticku. V případě mtrvé dpravy se jedná snahu eliminvat negativní vlivy a usměrnit a segregvat dpravu tak, aby nepředstavvala bezpečnstní rizik pr byvatele měst. Zárveň se prjekt zaměřuje na t, aby ulice nebyly zamřvány emisemi škdlivých plynů, hlukem a vibracemi z mtrvé dpravy. Prjekt pukazuje na mžnsti a výhdy nemtrvých druhů dpravy a nastiňuje mžnsti ke zppularizvání cyklistiky a pěší chůze. Dpravní infrastruktura velmi vlivňuje veřejná prstranství, nejen dpravně bezpečnstní situaci, ale i vhdnst lkality pr pěší chůzi či cyklistické využití. Dpravní systém představuje významné mezení urbanistick estetické ztvárnění veřejných prstranství a puze s vynalžením značnéh úsilí a finančních prstředků lze tut mezující pdmínku regulvat (např. městská bchvat). Vzhledem k situaci v Ústí nad Labem, kdy je centrum města zatížen velkými dpravními výkny mtrvé dpravy, je kladem důraz na hdncení dpravy a jejíh vlivu na veřejná prstranství v centrální blasti města, kde je vyská kncentrace pěších a řešení kexistence mtrvé a nemtrvé dpravy je velmi slžité. Úkl bude zpracván v následujících pstupech: - definice becných zásad zlepšvání veřejných plch - identifikace typických dpravně-bezpečnstních nedstatků veřejných prstr - hdncení veřejnsti (dtazníkvý průzkum) - hdncení dtázaných expertů na situaci veřejných prstranství ve městě Ústí nad Labem 5 / 80

6 ZPRÁVA 2 Obecné návrhy pr zlepšení veřejných prstr 2.1 Zklidňvání mtrvé dpravy Pr efektivní zklidnění dpravy je ptřeba prvést subr něklika na sebe navazujících činnstí. V první fázi je třeba prvést plánvání dpravy pr celu zájmvu blast (např. bec, kraj, stát) a na jeh základě pté zklidňvat jedntlivé lkality a knkrétní místa. Na těcht místech jsu pté realizvány prvky ke snížení rychlsti mtrvé dpravy. S klesající rychlstí vzidla klesá i jeh brzdná dráha (expnenciální závislst) a tím klesá i rizik střetu s chdcem, prtže řidič má více času k reakci a neptřebuje tlik času na výkn celéh manévru. I chdcům se snáze dhaduje rychlst pmaleji jeducíh vzidla a tím lépe vyhdntí, zda mhu přejít, či nikli a mají větší subjektivní pcit bezpečí. Z hlediska vážnsti zranění chdce je kritická rychlst střetu 30 km/h a více, kdy má chdec již minimální šanci na přežití Plánvání dpravy Dpravní plitika musí být v suladu s platným územním plánem města a měla by být v suladu se zamýšlenými změnami ve využití územních plch. Na základě dpravní plitiky se vypracuje kncepce dpravy. Pdklady pr tut kncepci je nutné získat ze sučasných i prgnózvaných přepravních prudů a plh zdrjů a cílů dpravy, i meziblastních vztahů. Pté je navržena síť dpravní infrastruktury, jejíž jedntlivé kmunikace lze dle ČSN rzdělit d funkčních skupin: A rychlstní, s funkcí dpravní B sběrné, s funkcí dpravně-bslužnu C bslužné, s funkcí bslužnu D dělící se na pdskupiny: D1 kmunikace se smíšeným prvzem D2 kmunikace nepřístupné prvzu silničních mtrvých vzidel V přiměřené míře musí být uplatněny zásady segregace (ddělení jedntlivých druhů dpravy), preference MHD a zklidnění dpravy. Samzřejmstí je řešení dpravy jak v phybu, tak v klidu. MK patřící d skupiny A služí tranzitní dpravě, přecházení chdců je vhdné řešit mimúrvňvě pdchdy a nadchdy. Platí, že zklidnění dpravy je prváděn na kmunikacích skupiny B přiměřeně dle ptřeb, a nesmí zásadně narušvat plynulst prvzu a prpustnst kmunikace. Zklidňující prvky jsu na MK skupiny C žáducí a přecházení chdců by měl být úrvňvé. Na kmunikacích skupiny D jsu zklidňující prvky zakmpnvány v jejich charakteru a phyb chdců se předpkládá v celém uličním prfilu. Nejvíce přechdů pr chdce lze nalézt na MK skupiny B. Trendem je dvádění zbytné dpravy na kmunikace vyšších funkčních skupin a tím snižvání dpravní zátěže (ptažm negativních dpadů jak je dpravní nehdvst, emise škdlivých plynů, hluka a vybrací) na statních MK v blasti. A t efektivními nástrji zajišťujícími dbru dpravní bslužnst místa, snadnu rientaci, minimální nárky na údržbu, vhdnst pr všechny druhy dpravy (IAD, MHD, cyklistická, pěší), vyhvující urbanistickým pžadavkům a chránící živtní prstředí. Nástrje usměrňvání intenzity prvzu na vybraných kmunikacích a řešení dpravy v klidu jsu především: 6 / 80

7 Imprvements t Public Spaces Regulace dpravy: jedná se časvě, finančně i na lidské zdrje nejnárčnější nástrj měnící dpravní návyky v blasti pmcí vhdných stavebních patření, prvádí se například: výstavbu silničních bchvatů měst, zpplatněním vjezdu d center, mýtným. Organizace dpravy: přizpůsbení sítě MK sučasným dpravním nárkům, snaží se sučasnu infrastrukturu c nejefektivněji využít, využívá například těcht mžnstí: systém jednsměrných a slepých kmunikací (slžitá, dluhá a pmalá trasa) tvřící neprůjezdný celek, zákazy / mezení vjezdu, zákazy dbčení na křižvatkách (nejlépe ve směru největšíh pčtu klizních bdů tedy vlev), bytné zóny, zóny Temp 30 (bsahují zklidňující prvky z pdstaty své pvahy). Řízení dpravy: přímé vlivnění phybů v knkrétním místě a ptimalizvané pr knkrétní pdmínky, např.: SSZ, svislé a vdrvné dpravní značení Prvky ke snížení rychlsti Vypracvávají se pr knkrétní lkality, kde je třeba přinutit řidiče mtrvých vzidel k pmalejší jízdě. Jedná se patření na vjezdech d bcí, v bytné zástavbě, ulici, v blízksti zařízení, kde se předpkládá zvýšený phyb chdců (náměstí, škly, sprtviště, kulturní zařízení, aj.), v suběhu kmunikací pr mtrvá vzidla s cyklistickými, v centrech měst apd. Specifické pdmínky platí pr bytné a pěší zóny, zklidňující prvky jsu přím sučástí jejich správnéh stavebníh řešení (kmunikace funkční skupiny D). Prvky ke snížení rychlsti lze rzdělit na: Psychlgické: Svislé dpravní značení: pakvané, zdůrazněné (reflexní pdklad, pdsvětlení), infrmace výskytu dětí (A12), mezení rychlsti (B20a). Radary infrmující řidiče aktuální rychlsti: hdí se spíše jak patření na vjezdu d bce, čast je instalván u přechdů s častým výskytem dětí. Varují řidiče prti náhdnému překrčení pvlené rychlsti a apelují na její ddržvání. Speciální vdrvné značení: příčné čáry, bílá klikatá čára (V12e), trjúhelníky (V17), ptická psychlgická brzda (V18), symbly svislých dpravních značek, červené zvýraznění přechdu, 3D zvýraznění atp. Naznačení výraznější perspektivy: vychýlením vdícíh pružku neb pdélnu zelení mající za úkl vyvlat v řidiči pcit zúžení jízdníh pruhu a tím h přimět ke snížení rychlsti jízdy. Odlišný kryt vzvky, kterým se zdůrazní řidiči ptřeba větší bezřetnsti. Může být jiné barvy i drsnsti než průběžná vzvka. Zdrsňující červené nástřiky (ROCBINDA) zkracují brzdnu dráhu až 33 % a zárveň mají psychlgický účinek na řidiče díky své barvě upzrňují na míst vyžadující zvýšenu pzrnst. Tvar brány : umístění světlení, blízká výsadba strmů a keřů, které ale nesmí mezvat rzhledvé pměry (před přechdem pr chdce, místem pr přecházení, 7 / 80

8 ZPRÁVA v křižvatce, apd.). Tt řešení je zalžené na principu vyvlanéh pcitu tunelvéh efektu u řidiče, který díky němu pdvědmě sníží rychlst, ale nárčné na údržbu. Při zanedbání údržby dchází k rapidnímu mezení rzhledvých pměrů a patření se stává spíše kntraprduktivní, čímž pr zklidnění přechdů pr chdce není příliš vhdné. Fyzick-psychlgické: jedná se přechdné typy mezi prvky psychlgickými a fyzickými. Na řidiče půsbí nejen pticky, ale i akusticky. Jsu prvedeny pmcí pvrchu s dlišnu drsnstí (např. žulvá dlažba, drsný nástřik), vyfrézvanými drážkami či zvýšenými pružky (d 15 mm). Fyzické: Zpmalvací prahy: reprezentují základní prvky zklidňvání dpravy spčívající ve zvýšení pvrchu vzvky. Jedná se zařízení půsbící na řidiče pticky, akusticky a hlavně fyzicky. V případě přechdů pr chdce (event. míst pr přecházení) je vhdné budvání dluhých zpmalvacích prahů integrvaných s přechdem pr chdce (přechd pr chdce je v celé délce i šířce na zvýšeném pvrchu vzvky). Tyt přechdy jsu pté bezbariérvé, prtže prahy jsu zvýšeny na úrveň chdníků. Zvýšené plchy: jsu zvláštním případem zpmalvacích prahů, typickým příkladem jsu zvýšené plchy křižvatky. Šikany: užívají se spíše v rámci bytných zón, kde se přechdy pr chdce nevyznačují. Zúžení vzvky: efekt snížení rychlsti přichází s pdvědmým dtahváním se řidiče d pstraních překážek. Jedná se velmi účinné řešení. Nutnstí je zachvání průjezdu největších vzidel, věření se prvádí pmcí vlečných křivek směrdatnéh (největšíh) vzidla. Výhdu je zkrácení délky přechdu a tím snížení pcitu hržení chdců. Zúžení šířky mezi brubami (psunutím brub a tím zmenšení šířky jízdních pruhů). Vysazené plchy: nejčastěji užívané v kmbinaci s parkvacími pruhy a v křižvatkách, kde se těmit plchami zamezí parkvání autmbilů v prstru křižvatky a narušvání rzhledvých trjúhelníků. Dělící strůvky / pásy jsu velmi efektivním nástrjem pr zvýšení dpravní bezpečnsti. Zamezují čelním srážkám jeducích vzidel a umžňují zřízení chráněnéh vyčkávacíh prstru na přechdu pr chdce (event. místa pr přecházení). Pmcí tht směrvéh rzdělení lze prjektvat i přechdy typu Z, které zabraňují přeběhnutí celé šíře vzvky naráz a pdněcují chdce k rzhledu směrem na přijíždějící vzidla. Dělící strůky / pásy mhu být: se zachváním půvdních brub čímž djde k zúžení jízdních pruhů. s psunem brub mžnst zachvání půvdní šířky jízdních pruhů, neb jejich zúžení v případě, že se střední dělící strůvek nevejde d sučasnéh prfilu. Při tét úpravě djde ke změně phybu prjíždějících vzidel z příméh na lehce vychýlený, cž má pzitivní vliv na snížení rychlsti vzidel. Okružní křižvatky: pužití pr snížení rychlsti průjezdu křižvatek, i jak zklidňující patření na vjezdu d bcí. OK za určitých klnstí zvyšují prpustnst křižvatek. Kmbinace prvků: znásbuje účinnst jedntlivých patření. Každý případ vyžaduje specifické psuzení a vhdné je navržení více variant a jejich vzájemné psuzení. Je nasnadě, že nejefektivnějšíh zklidnění dpravy se dsáhne pužitím prvků fyzických, které mají největší účinek při apelaci na snížení rychlsti řidiče a pskytují, jsu-li správně prvedeny, chranu chdcům. Zárveň ale nejvíce vlivňují plynulst dpravy a tím prpustnst danéh místa. Prt je třeba při návrhu dbát všech sučasných i buducích mezujících pdmínek a i výši pžadvané rychlsti. Mezi buducí mezující pdmínky se řadí např. uvažvané vedení linek MHD, nahrazení standardních autbusů klubvými, plánvaná výstavba v klí, apd. Velmi žáducí je při instalaci 8 / 80

9 Imprvements t Public Spaces fyzických zpmalvacích prvků instalvat i prvky psychlgické, čímž se dsáhne vyšší účinnsti celkvéh řešení. Samtné užití psychlgických prvků není vhdné na přechdech pr chdce, kde je rizik střetu vzidla s chdcem vyšší. Tyt prvky míst přechdu zvýrazňují, ale netvří fyzicku chranu pr přecházející. Zpmalvací prvky je pdle ptřeby vhdné kmbinvat s prvky aktivními. Základem je SSZ na vybraných křižvatkách a na přechdech pr chdce. Dále se jedná infrmační dpravní systémy s prměnným značením reagující na aktuální dpravní situaci. Přechdy přes MK velmi silně zatížené, větším pčtu jízdních pruhů aneb s předpkládanu velku intenzitu přecházejících chdců lze vybavit přisvícením přechdů, pdsvětleným svislým dpravním značením, aktivní detekcí chdců (rzblikáním svislé značky IP6 Přechd pr chdce, rzblikáním přisvětlení vdrvnéh značení např. LED didy v krytu vzvky) apd. Aktivní prvky by měly být realizvány splečně s fyzickým zklidňujícím patřením a mají být vyjma přisvícení přechdů pužívány v nejnutnějších případech, nejen pr svu eknmicku nárčnst i nárčnst na údržbu, ale i pr zachvání jakési zvláštnsti, která řidiče upzrní na míst, kde je ptřeba zvýšené bezřetnsti. 2.2 Pdpra pěších a cyklistiky Ideální stav je vedení cyklistických stezek, či stezek se smíšeným prvzem chdců a cyklistů segregvaně d mtrvé dpravy. Vzhledem k husttě zástavby v bcích a městech a mezenému uličnímu prstru není tt mžné a cyklisticku dpravu je tak nutn trasvat i v hlavním dpravním prstru. Je tak nutn přistupit ke kmprmisům, které budu plně respektvat bezpečnst všech účastníků dpravníh prvzu a zárveň nabídnu kntinuální trasy pr mtrvu dpravu i pr cyklisty. Vedení cyklistický tras je vhdné ve městě realizvat: V parcích a zeleni: v centrech měst např. zřízením stezek se splečným prvzem chdců a cyklistů. Tyt stezky musí být dstatečně šířkvě dimenzvány, aby mhly být uživateli bezpečně a phdlně užívány. Phyb cyklistů v parcích musí být jasně vymezen (ne všechny cesty jsu vhdné pr cyklisticku dpravu, je vhdné zachvat cesty určené jen pr pěší). V bytných a pěších zónách: pvlení vjezdu cyklistům i d zón s vylučeným či mezeným vjezdem mtrvé dpravy je stávající mderní trend, který tak činí cyklisticku dpravu atraktivní. Je však nutný vzájemný respekt cyklistů i chdců. Tyt zóny jsu čast budvány v centrech měst, kde se nachází mnh zajímavých cyklturistických cílů, a kde zpravidla dchází ke křížení cyklturistických tras. Dále se tyt zóny nacházejí bvykle v rezidenčních lkalitách v krajvých částech měst. Tyt části jsu pr cyklistiku velmi vhdné a atraktivní. Obusměrná jízda cyklistů v jednsměrných kmunikacích v rezidenčních čtvrtích: tyt kmunikace jsu zpravidla s nízku dpravní zátěží, v lkalitě atraktivní pr cyklisty, prt je žáducí cyklistům usnadnit jízdu pvlením jízdy v jednsměrných kmunikacích i prti prvzu mtrvé dpravy. Tt řešení vyžaduje kvalitní dpravní značení. P klidných místních kmunikacích v rezidenčních čtvrtích. Tt řešení nevyžaduje zvláštní úpravy a realizaci dpravníh značení. Není vhdné trasvat cykltrasy p kmunikacích silně zatížených mtrvu dpravu (např. průtahy silnic I. třídy, místní kmunikace funkčních tříd A a B). Vybudvání kvalitní sítě suvislých cyklistických kmunikací, ať již cyklistických stezek, tak i v dpravně klidných lkalitách cyklistických tras, je nejvhdnější pdpra cyklistiky ve městě. Následvat by měl zklidnění mtrvé dpravy (viz předcházející kapitla) na kmunikacích, které jsu vhdné pr cyklisty místní kmunikace funkční třídy B a C. Vhdné je i prvádění světlujících a vzdělávajících kampaní na téma: zajímavé cyklistické cíle, vedení cykltras, bezpečnstní zásady jízdy na kle, apd. 9 / 80

10 ZPRÁVA Pdpra pěší dpravy je relativně snazším úklem než pdpra cyklistů, prtže prvky pr pěší byly realizvány i v minulsti. Je všem nutn reagvat na stávající trendy a prvádět nutnu údržbu a dplnění pěší infrastruktury na místech, kde chybí. Základem infrastruktury pr pěší jsu: Suvislé chdníky pdél kmunikací v ulicích, kde se nachází pěší cíle Bezpečné přechdy pr chdce Pkud mžn bezbariérvé trasy vybavené hmatnými prvky pr zrakvě pstižené Pr pěší by měla být upravena veřejná prstranství, měla by být esteticky přívětivá tak, aby byla lidmi vyhledávána k dpčinku a relaxaci. Na vzhled veřejných prstranství jsu kladeny krmě vyských estetických nárků i funkční pžadavky. Plchy pr pěší by měly být fyzicky dděleny d plch určených mtrvé dpravě (jiné výškvé úrvně). Bezbariérvst a hmtné prvky pr nevidmé by měly být na těcht prstranstvích samzřejmstí. Důležité je vybavení prvky umžňující dpčinek (např. lavičky) a dalšími prvky městskéh mbiliáře (přístřešky, dpadkvé kše, stjany na jízdní kla, apd.). Neměla by chybět zeleň, a t i vzrstá, která pskytuje stín v letním bdbí a tlumí hluk z mtrvé dpravy. Pěší stezky v městské zeleni (parky, sady, zahrady) mají být upravené, vybavené na příhdných místech místy pr dpčívání (lavičky, altánky, apd.). Při úpravách takvýcht plch nesmí být pmenut zřízení dětských hřišť. K pěší dpravě a cyklistické dpravě patří i turistika. Ta je většinu rzšířena mim zastavěné území, ale turistické trasy čast začínají v bci na náměstí. Tyt trasy je nutné trasvat p klidných částech a kmunikacích. Prt je nutn značení těcht tras prvádět zvláště pečlivě, prtže v zastavěném území s mnha křižvatkami je ztížená rientace. Dpravní výchva je nevyhnutelnu prevencí snížení nehdvsti, a t nejen dětí, ale i dspělých. Na děti by měl být zaměřen vzdělávání na všech stupních škl i výchva rdiči. Na cílvu skupinu dspívajících a dspělých je nutn zaměřit různé bezpečnstní kampaně v médiích (rzhlas, tisk, televize), internetu i plakáty/letáčky. 2.3 Urbanistika a estetika veřejnéh prstředí Funkce jedntlivých plch jsu definvány územním plánem i regulačním plánem města. Nárky kladené na veřejné prstranství a uliční prstry ve městech jsu velmi rzmanité a čast si navzájem dprující. Každý prjekt vyžaduje specifický přístup a nalezení ptimálníh kmprmisu. Veřejná prstranství musí služit: Mtrvé dpravě v phybu Dpravě v klidu MHD a VHD Pěším Cyklistům Vzhledem ke stísněným prstrvým pdmínkám v centrech měst není většinu mžné tyt různé pžadavky realizvat segregvaně, prt je nutné jasně definvat kridry pr intenzivní mtrvu dpravu a trasy vhdné pr cyklisty a pěší dle výše ppsaných becných zásad. Esteticku vlastnst prstranství je nejlépe zlepšvat zelení (strany, keře, trávník, květiny), mbiliářem pr dpčinek byvatel (lavičky, altánky) i praktickými prvky (dpadkvé kše, stánky s bčerstvením, apd.), vdními plchami (jezírka, fntány) i terénními nervnstmi. Rvné zpevněné plchy bez/s minimem zeleně nepskytují byvatelům útulné prstředí k dpčinku, čímž nepdprují živt města. 10 / 80

11 Imprvements t Public Spaces Nezanedbatelná je i kapitla údržby a úklidu veřejných prstranství. I u sebelépe stavebně prvedenéh náměstí lze esteticku hdntu deklasvat zanedbaným úklidem. Čím útulnější prstranství s velku nabídku míst k dpčinku, tím více bude veřejnstí využíván. Cž je pžadvaný efekt, ale bhužel je díky častější a vyšší kncentraci lidí nutn pčítat s vyššími nárky na úklid. 2.4 Zlepšvání sbní bezpečnsti Snižvání kriminality na veřejných prstranstvích je úkl nesnadný, vyžaduje dluhdbé aktivní půsbení nápravných patření. Obrana prstranství před knáním kriminálních činů a nevhdným chváním sciálně nepřizpůsbivých jedinců by měla být zalžena na stavebně urbanistickém ztvárnění prstranství, vybavení kvalitním veřejným světlením a dhledem plicie, eventuelně jiných pracvníků pvěřených správcem plchy. Dhled plicie je dvjí: Prvádění pchůzek plicisty (Plicie ČR, Městská plicie) Dhled puličním systémem kamer s centrálním vyhdncváním v dispečinku. Nejlépe je všem kmbinvat ba způsby dhledu a mnitringu. Dhled pmcí kamervéh systému lkalitu kntrluje prakticky nepřetržitě, fyzická přítmnst plicejních hlídek má vyšší účinek na nepřizpůsbivé bčany. 11 / 80

12 ZPRÁVA 3 Regulační plán centra Regulační plán centra byl v rce 2006 změněn becně závaznu vyhlášku. Znění regulačníh plánu je charakterizván v následujících kapitlách. 3.1 Vymezené území Řešené území leží v k.ú. Ústí nad Labem, má rzlhu 83,765 ha a dle becně závazné vyhlášky č. 45/1996 závazných částech územníh plánu statutárníh města Ústí nad Labem, ve znění změn, se nachází ve čtvrti A0 Vnitřní měst a zahrnuje část lkalit C-1 Centrum a C-3 Centrum - jižní zahrady, D-1 Železnice a OK-4 Žižkva a celé lkality C-2 Centrum - jižní část staréh města, OV()-5 Nábřeží, GD-1 Nábřeží, D-2 Nábřeží, D-3 Nábřeží-triangl, ZP-1 Smetanvy sady a ZP - 2 Mánesvy sady. Řešené území je vymezen následvně: a) severní hranice: ulice Lndýnská, Rseveltva, park letníh kina, hranice suvislé zástavby v klínu ulic Bělehradská a Elišky Krásnhrské, ulicí Elišky Krásnhrské d ulice na Schdech, severní hranice pzemku Wlfrumvy zahrady a pzemku ve vlastnictví Ministerstva vnitra, b) výchdní hranice: ulice Důlce, Dbětická, Hrnčířská k pěti blukům, c) jižní hranice: levý břeh řeky Labe d pěti bluků k železničnímu mstu, železniční mst, hranice klejiště nádraží Ústí n.l.- západ, d) západní hranice: ulice U Trati, Panská, Klíšská k Lndýnské. 3.2 Grafické přílhy regulačníh plánu Funkční využití jedntlivých blků je stanven dle platnéh územníh plánu (v sučasnsti je připravván nvý územní, předpklad vydání je kncem rku 2011). 12 / 80

13 Imprvements t Public Spaces Obrázek 1 - Regulační plán centrální části města Ústí nad Labem hlavní výkres (zdrj: Změna regulačníh plánu, Ing.arch. Kucký, 2006) 13 / 80

14 ZPRÁVA Obrázek 2 Regulační plán centrální části města Ústí nad Labem výkres dprava VPS 03 VPS 02 VPS 06 VPS 04 VPS 01 VPS 05 (zdrj pdkladu: Změna regulačníh plánu, Ing.arch. Kucký, 2006) 3.3 Záměry dle regulačníh plánu a statní realizvaná dpravní patření Jak veřejně prspěšné stavby jsu regulačním plánu uvedeny agregvané plchy těcht staveb : VPS 01 - přelžka místní kmunikace Malá Hradební, včetně staveb prtipvdňvých patření, napjení na přilehlé kmunikace a přelžek inženýrských sítí (p.p.č.2648/1,2,3; 2649/2; 2650; 2651/1,3; 4260/1,2; 4261/1 v k.ú. Ústí nad Labem) Tent záměr byl zrealizván, místní kmunikace byla pr mtrvu dpravu, i autbusvé a trlejbusvé linky zprvzněna na pdzim rku / 80

15 Imprvements t Public Spaces VPS 02 - stavba místní kmunikace Nvá Hradební a Špitálské náměstí, včetně přelžek inženýrských sítí (p.p.č. 160/3; 617/1,2; 635/7,8,9,10; 4204/1,2; 4205/2; 4243; 4244; 4300/5 v k.ú. Ústí nad Labem) Tent záměr realizván nebyl, v sučasnsti neprbíhají stavební práce. VPS 03 - reknstrukce místní kmunikace Prkpa Diviše (p.p.č. 616; 635/1; 638/1,2; 4300/3 v k.ú. Ústí nad Labem) Tent záměr není v dbě vypracvávání realizván, na susedním pzemku prbíhá výstavba bytvéh a bchdníh centra. Místí kmunikaci Prkpa Diviše využívají stavbaři. VPS 04 - prdlužení místní kmunikace Vaníčkva na jih. včetně přelžek inženýrských sítí (p.p.č. 2581/2; 2593; 2597/1,11,17; 4249/1; 4306/2,3 v k.ú. Ústí nad Labem) Tent záměr realizván nebyl, v sučasnsti neprbíhají stavební práce. VPS 05 - reknstrukce Nábřeží v řešeném území, včetně reknstrukce silnice Přístavní ul., přelžek inženýrských sítí, staveb prtipvdňvých patření (prtipvdňvá vana, mbilní stěny) a dpravních staveb na pzemcích přiléhajících k hlavnímu nádraží.(3416/1,11,12,13,14,15,16,17; 3419/4; 4190/1,2,5,15; 4294/1; 4302/1; 4338 v k.ú. Ústí nad Labem) Stavba prbíhá d března 2009, předpkládaný termín dknčení je červen Tat prbíhající stavba představuje pr měst značnu zátěž, prtže je významně mezen průjezd p silnici I/30 (spjnice směru na Prahu a Drážďany). P dknčení lze čekávat značné zlepšení plynulsti a prpustnsti úseku a hlavně chranu pbřežní kmunikace před pvdněmi, kdy má tat stavba zajistit průjezdnst při pvdni na úseku z Lvsic d Děčína (v dbě prjektvání na úrveň přibližně pětileté vdy Q 5 ). VPS 06 - stavba Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem v úseku Ústí nad Labem jih - Ústí nad Labem sever, včetně průchdu a průjezdu pd hlavním nádražím a průchdu u pěti bluků (p.p.č. 4302/1,10,24,25; 4328 v k.ú. Ústí nad Labem). Záměr byl realizván mezi červencem 2005 a zářím Průchdy pr pěší jsu v sučasnsti ddělávány. Tat akce byla spjena s reknstrukcí nádražní budvy, čímž se tent významný uzel VHD stal přívětivým prstředím pr phyb lidí. K realizvaným záměrům, které nejsu ve změně regulačníh plánu zaneseny, ale z phledu hdncení situace veřejných prstranství jsu důležité, lze zařadit: Umžnění průjezdu ulicí Masarykva pr IAD v úseku d OK Masarykva x Lndýnská x Rseveltva ke křižvatce Masarykva x Pařížská x Brněnská, tt patření byl zaveden v rce Tent záměr mající zlepšit dpravní bsluhu území přivedl d blasti značnu zbytnu dpravu. Tent prvz zatěžuje centrální blast emisemi výfukvých plynů, hlukem a vibracemi a je zdrjem zdržení spjů MHD. Tent záměr je v rzpru s v sučasnsti převládajícím názrem, že centrum měst má být klidvu blastí s minimálním výknem individuální dpravy. Lanvka na Větruši - předpkládaný prvz pr veřejnst d listpadu Tent záměr má lépe prpjit centrum města s turisticky zajímavu lkalitu zeleně se zámečkem Větruše. Využití je nejen pr turistický ruch, ale má služit i pr vlnčasvé aktivity byvatel města. 15 / 80

16 ZPRÁVA 4 Dpravně bezpečnstní situace 4.1 Změny v intenzitách dpravy mezi rky 2005 a 2010 Změny intenzit mezi rky 2005 a 2010 jsu stanveny na základě dat celstátníh sčítání dpravy (CSD) z rku 2005 a mdelvých dat z rku 2010, jelikž výsledky celstátníh sčítání dpravy z rku 2010 ještě nejsu k dispzici. Intenzita v rce 2005 je udávána jednu hdntu pr hmgenní úsek, intenzita z rku 2010 je udávána v rzpětí d d, jelikž dpravní mdel je pdrbnější. Srvnán je celkem deset prfilů. Krmě infrastrukturních změn dle regulačníh plánu centrální části města Ústí nad Labem má na intenzity dpravy vliv i dstavba úseku 0807 (Trmice hranice ČR/Německ) dálnice D8, která se napjila na německu dálnici A17 v prsinci Mim infrastrukturních změn vlivňují intenzity dpravy v rzhdující míře změny ve funkčním využití území, zejména realizace bchdních plch. Ze srvnávaných dat vyplývá, že k pklesu dpravy dšl mezi rky 2005 a 2010 puze na jednm ze sledvaných úseků na úseku č. 1 (4-2732) v ulici U Trati, kde intenzita dpravy pklesne přibližně třetinu. Ostatní úseky vykazují minimálně na jednm z prfilů nárůst dpravy. Nejvýraznější nárůst intenzity dpravy lze sledvat na úseku č. 3 (4-2183) v ulici Klíšská a Panská a t až něklik stvek prcent. Vyský nárůst dpravy klem 90 % se prjevil rvněž v ulici Pařížská (prfil č. 9 resp ). Na zbylých prfilech narstly intenzity dpravy v rzmezí 15 až 44 %. Změny v intenzitách dpravy nelze připisvat puze pstupným růstem intenzit v čase a realizací patření v rámci regulačníh plánu, ale změnám infrastruktury v širším klí a již zmíněnu změnu funkčníh využití plch. Tabulka 1 Srvnání intenzit v rce 2005 (dle SCD) a 2010 (mdelvá data) sčítací úsek Velká Hradební, Bratislavská, W. Churchila intenzita dle CSD 2005 [vz/24h] intenzita v rce 2010 (dle mdelu) d d změna intenzity v rce 2010 k rku 2005 d d abslutní [vz/24h] relativní [%] abslutní [vz/24h] relativní [%] % % Lndýnská % % Klíšská, Panská % % U trati % % Mladá Hradební, U nádraží % % Důlce % % Předmstí % % mst E. beneše % % Pařížská % % prpjení Žižkva - Pražská % % 16 / 80

17 Imprvements t Public Spaces Obrázek 3 Intenzity dpravy dle celstátníh sčítání dpravy z rku Dpravní nehdvst na Území města Vývj nehdvsti na území města v letech 2007, 2008 a 2009 Pčet dpravních nehd a jejich následky jsu hlavními ukazateli bezpečnsti pzemních kmunikací. Z databází dpravních nehd, v níž je uvedena lkalizace, příčina nehdy a další údaje, lze identifikvat nehdvé lkality včetně dpravně bezpečnstníh rizika, které se na daném místě vyskytuje. Pmcí nehdvých statistik lze vysledvat nedstatky a díky pměrně dbrému ppisu vzniku nehdy lze tyt nedstatky dstranit zavedením vhdných úprav. V mnha případech se jedná nízknákladvá řešení spčívající například v bnvě vdrvnéh dpravníh značení neb údržbě zeleně. I malé úpravy mhu představvat značné zlepšení veřejnéh prstranství. Níže jsu sumarizvány nehdvé údaje ze statistik Plicie ČR. Tyt údaje jsu dstupné i přes aplikaci Jedntná dpravní vektrvá mapa ( Prvnávána jsu data z let 2007, 2008 a Výsledkem prvnání nehdvých statistik mezi lety je určení, zda se dpravně bezpečnstní situace na veřejných kmunikacích a ptažm na veřejných prstranstvích zlepšila. Obrázek 4 až Obrázek 6 ukazuje plhy dpravních nehd na území města. Význam brázků je kvůli malému rzlišení spíše ilustrativní. Je z nich ale vidět, že kumulace dpravních nehd je výraznější v zastavěné blasti a zvláště pak v centru, než p kraji města. Pr psuzení vývje pčtu dpravních nehd a jejích následků jsu více vypvídající údaje nehdvsti z let / 80

18 ZPRÁVA uvedené v tabulce pčtu dpravních nehd a následků (viz Tabulka 2). Tat data jsu graficky znázrněna pr větší přehlednst v grafu pčtu dpravních nehd a následků (viz Graf 1). Obrázek 4 Plha dpravních nehd v rce 2007 Obrázek 5 Plha dpravních nehd v rce 2008 (zdrj: (zdrj: Obrázek 6 Plha dpravních nehd v rce 2009 (zdrj: Z následující tabulky plyne, že na území města Ústí nad Labem se v rce 2007 udál nejvíce dpravních nehd a t více, než v rce lňském (2009), kdy byl pčet nehd ve sledvaném bdbí nejnižší Pkles pčtu dpravních byl tak mezi rky 2007 a 2009 téměř 38 %, cž je velmi pzitivní výsledek. Napak pčet nehd s následky na zdraví byl nejhrší v rce 2009 (217), ve kterém byl 53 (32 %) sbních nehd více než v rce 2007 (164). Pčet úmrtí v jedntlivých letech klesá. Následkem dpravní nehdy zemřel v rce sb méně (pkles z 11 a 4 úmrtí, tedy 64 %) než v rce Pčet těžce zraněných byl nejnižší v rce 2008 (23), lni (2009) ale dšl k těžkému zranění téměř stejnéh pčtu sb (28) jak v rce 2007 (32). Lehká zranění ale bhužel vykazují vzestupnu tendenci, nejméně jich byl v rce V rce následujícím jich byl 239 a lni (2009) 236, cž představuje 46% nárůst prti rku Pčet nehd, při kterých byla řidiči zjištěna přítmnst alkhlu v krvi, klesá, při srvnání let 2007 (80) a 2009 (41) jde pkles 49 %. 18 / 80

19 Pčet nehd celkem Pčet nehd s následky na zdraví Pčet usmrcených sb Pčet těžce zraněných sb Pčet lehce zraněných sb Pčet nehd pd vlivem alkhdu Imprvements t Public Spaces Tabulka 2 Pčet dpravních nehd a následky v letech 2007, 2008 a Pčet nehd celkem Pčet nehd s následky na zdraví Pčet usmrcených sb Pčet těžce zraněných sb Pčet lehce zraněných sb Pčet nehd pd vlivem alkhlu Celkvý pčet dpravních nehd v letech 2007, 2008 a 2009 i s pčty nehd s následky na zdraví a nehd, u kterých byla prkázána přítmnst alkhlu, je graficky znázrněn v následujícím grafu (viz Graf 1). Na tmt grafu je vidět i tendence mezirčníh vývje u jedntlivých ukazatelů. Graf 1 Pčet dpravních nehd a následky v letech 2007, 2008 a V rámci úklu zlepšvání veřejných prstr není sledvání nehdvsti na průtazích silnic městem Ústí nad Labem stěžejním ukazatelem kvality, ale přest je uveden mezirční vývj pčtu nehd na těcht kmunikacích. Tt srvnání může pmci identifikvat správná patření, která snižuji dpravně bezpečnstní rizik. Tabulka 3 uvádí sedm průtahů silnic městem s nejvyšším pčtem dpravních nehd v letech 2007, 2008 a Z tabulky vyplývá, že nejprblémvější průtahy (ve smyslu vyské nehdvsti) se během sledvaných let nemění. Prblémvými silnicemi jsu I/8, I/30, 19 / 80

20 ZPRÁVA I/62 II/261 a II/613, cž byl mžn předpkládat, prtže se jedná velmi důležité kmunikační tahy spjující významné cíle (Praha SRN). Z tabulky plyne, že pčet dpravních nehd řešených pliciích mezi jedntlivými rky klesá. Velmi pzitivní je tent trend na silnicích s vyským pčtem nehd, cž jsu především I/30 a II/613. Tyt kmunikace i přes vysku dpravní zátěž byly v nedávné dbě vybaveny zklidňujícími prvky a byl zlepšen jejich dpravně technický stav, cž se tak prjevil na snížení pčtu dpravních nehd. Tabulka 3 Průtahy silnic s nejvyšším pčtem nehd rk přadí silnice pčet nehd silnice pčet nehd silnice pčet nehd 1 I/ I/ I/ II/ II/ I/ I/ I/62 79 II/ II/ II/ II/ I/8 39 I/8 46 I/ II/ II/ II/ II/ III/ III/ Nehdvé lkality v centru města Ústí nad Labem Tat kapitla se zabývá citlivu prblematiku dpravně bezpečnstní situace v centru města. Úkl Safety Audit (Bezpečnstní audit) se tut prblematiku zabíral pdrbně. Pr ptřeby tht úklu pukázání na pakvané dpravně bezpečnstní chyby veřejných prstranství především v centru byly využity pznatky právě z úklu Metdika bezpečnstníh hdncení jedntlivých lkalit byla následující: Ppis nehdvsti, příčin a následků dpravních nehd vychází z databáze Jedntná dpravní vektrvá mapa (dále JDVM) s údaji Plicie ČR. Byla prvedena bezpečnstní inspekce stávajícíh stavu a přízena ftdkumentace. Na základě shledaných nedstatků a pvaze dpravních nehd byly navrženy vhdná patření. Pr ilustraci typických dpravně bezpečnstních prblémů je pužit ppis nehdvých lkalit z úklu Vybrány byly lkality s účastí chdců při dpravních nehdách. Jak se ukázal, dle předpkladů se jedná ve většině případů lkality nacházející se v centru města Ústí nad Labem. 20 / 80