Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav eského jazyka a teorie komunikace Bakaláská práce Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Obor: eský jazyk v komunikaci neslyšících Autor: Mgr. Lenka Okrouhlíková Vedoucí práce: Mgr. Andrea Hudáková Praha 2002

2 Prohlášení o pvodnosti práce: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci vypracovala samostatn s využitím uvedených pramen a literatury. V Praze 21. dubna 2002 Mgr. Lenka Okrouhlíková....

3 Podkování: Za spolupráci bych chtla podkovat vedoucí své bakaláské práce Mgr Andree Hudákové. Mé podkování patí i RNDr. Davidu Soukovi za zapjení Kalibro test, vyuujícím djepisu ze základních škol pro sluchov postižené v Brn, Kyjov, Liberci, Ostrav, Plzni a Valašském Meziíí, za laskavé vyplnní dotazník, Marín Holubové a Radce Faltínové za korektury.

4 OBSAH 1. ÚVOD NESLYŠÍCÍ Specifika dtí se sluchovou vadou Pístupy ke vzdlávání žák se sluchovou vadou Oralismus Totální komunikace Bilingvismus POJETÍ DJEPISU Význam djepisu Cíl djepisu Úkoly djepisu Obsah djepisu UEBNÍ DOKUMENTY Standard základního vzdlávání Vzdlávací programy Uební osnovy a uební plán Srovnání uebních osnov a uebních plán djepisu Vzdlávacího programu Základní škola a uebních osnov a uebních plán základní školy upravených pro základní školy pro sluchov postižené žáky 5. UEBNICE Vymezení pojmu uebnice Funkce uebnice Klasifikace výzkumu uebnic Uebnice djepisu na základních školách pro sluchov postižené STRUKTURA UEBNICE Textová složka tenáská gramotnost neslyšících žák Mimotextová složka... 60

5 7. DIDAKTICKÁ VYBAVENOST UEBNIC Didaktická vybavenost uebnic SP1, SP2 a ZŠ Aparát prezentace uiva Aparát ídící uení Aparát orientaní Výpoet didaktické vybavenosti PARAMETRY TEXTU UEBNIC Rozsah uebnic SP1, SP2 a ZŠ Obtížnost textu uebnic SP1, SP2 a ZŠ Komplexní míra obtížnosti textu Výpoet syntaktické obtížnosti Výpoet sémantické obtížnosti Výpoet celkové obtížnosti VCNÝ OBSAH UEBNIC Vcný obsah uebnic SP1, SP2 z hlediska osnov Vcný obsah uebnic SP1, SP2 z hlediska djin Neslyšících Vcný obsah uebnic SP1, SP2 a ZŠ z hlediska testu Kalibro Test Kalibro Otázky pravk Otázky starovké státy Otázky starovké ecko Otázky- starovký ím Celkové vyhodnocení testu ZÁVR POZNÁMKOVÝ APARÁT POUŽITÉ MATERIÁLY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PÍLOHA I. Vzdlávací metody základních škol pro sluchov postižené v R II. Textové vzorky 1 6 z uebnic SP1, SP2 III Textové vzorky 1 6 z uebnice ZŠ

6 IV Dotazník pro vyuující djepisu na ZŠ pro SP V. Test kalibro

7 1. ÚVOD Ve své bakaláské práci se zabývám pojetím vyuovacího pedmtu djepis na druhém stupni základních škol pro sluchov postižené v eské republice. Na tento pedmt jsem se zamila pouze z hlediska projektové fáze vzdlávání, konkrétn na pojetí djepisu v uebních dokumentech a uebnicích. Tato práce se nevnuje realizaní fázi djepisného vzdlávání, to znamená vlastnímu prbhu výuky a používaným metodám. V úvodní ásti své práce strun nastiuji problematiku a specifika dtí se sluchovou vadou. Krátce se také zmiuji o tech základních vzdlávacích pístupech, se kterými se mžeme setkat v procesu výchovy a vzdlávání neslyšících, o oralismu, totální komunikaci a bilingvismu. Dále se zabývám významem, cíli, úkoly a obsahem djepisu obecn, tj. pojetím tohoto pedmtu. V další kapitole se vnuji uebním dokumentm: Standardu základního vzdlávání, vzdlávacím programm, uebním osnovám a uebním plánm. Posuzuji zpracovaní a pojetí Uebních osnov základní školy upravených pro základní školy pro sluchov postižené (s bývalým oznaením pro neslyšící a pro žáky se zbytky sluchu) djepisu pro 5. až 9. roník. Zárove tyto osnovy srovnávám s osnovami djepisu vzdlávacího programu Základní škola pro 6. až 9. roník. Nejvtší ást této práce je vnována uebnicím. Nejprve se sousteuji na uebnice obecn, na jejich funkce a strukturu. Zamuji se na porozumní jejich textové a mimotextové složce obecn a, v souvislosti s tím, na problematiku tenáské gramotnosti žák s vadami sluchu. Pomocí rzných metod zkoumám a analyzuji uebnice pro 5. a 6. roník základních škol pro sluchov postižené: Djepis pravk a starovk (I) a Djepis starovk (II), jejichž autorkou je Marie Málková. Zárove je porovnávám s uebnicí urenou pro bžné základní školy, koncipovanou podle osnov vzdlávacího programu Základní škola: Djepis pro 6. roník základní školy a 1. roník osmiletého gymnázia. Jejími autory jsou Jan Rulf a Veronika Válková. Uebnice hodnotím podle tchto kritérií: z hlediska didaktické vybavenosti, z hlediska obtížnosti textu a z hlediska vcného obsahu. K tomuto hodnocení využívám jednak metody standardizované pro výzkum uebnic, jednak závry vyplývající z dotazník - 1 -

8 urených pro vyuující djepisu, které jsem rozeslala na základní školy pro sluchov postižené. Vycházím také ze svých subjektivních názor. Didaktickou vybavenost uebnic posuzuji podle pítomnosti i absence ticeti šesti verbálních a neverbálních komponent, které plní specifické funkce v uebnici, jakožto edukaním médiu. Pro urení obtížnosti textu uebnic jsem aplikovala evaluaní techniku nazvanou Komplexní míra obtížnosti textu. Pomocí této metody lze vypoítat sémantickou a syntaktickou obtížnost textu uebnice. Jelikož rozsah této práce mi nedovolil zabývat se podrobn a do hloubky vcným obsahem uebnic, zvolila jsem pro jeho posuzování ti kritéria. Nejprve se soustedím na to, zda uebnice pro sluchov postižené odpovídají píslušným osnovám. Dále m zajímalo, jestli se tyto uebnice zabývají djinami Neslyšících (i handicapovaných obecn). V poslední kapitole své práce jsem si jako kritérium posuzování vcného obsahu zvolila Kalibro test. Cílem mé práce je zhodnotit obsah a zpracování uebních dokument a uebnic djepisu pro 2. stupe základních škol pro sluchov postižené a zjistit, do jaké míry se jejich pojetí odlišuje od pojetí projektové fáze djepisu vzdlávacího programu Základní škola

9 2. NESLYŠÍCÍ 2.1 Specifika dtí se sluchovou vadou Skupina sluchov postižených není skupinou homogenní. V závislosti na stupni a dob vzniku sluchové vady sem zaazujeme nedoslýchavé, neslyšící a ohluchlé. Jsou to ti zcela rozdílná postižení se zcela odlišnými a asto dokonce vzájemn protichdnými potebami. 1 Nedoslýchavé dít je schopno využít sluchadel, s jejichž pomocí dochází k zesílení zvuku. Pokud jsou mu pidlena vas a pokud je okamžit zahájen speciální pedagogický a logopedický program, obvykle se u nho dobe rozvine mluvená e a jeho vzdlávání mže probíhat normáln. 2 Zjednodušen eeno, nedoslýchaví jsou to ti, kteí se sluchadlem, alespo v tiché místnosti, rozumjí mluvené ei i bez odezírání. 3 Ohluchlé dít je to, které ztratilo sluch až po alespo ásteném rozvoji mluvené ei, což mže být již ve 2 až 4 letech života. Tyto dti mají menší problémy pi komunikaci se slyšícími. A je tendence k rozpadu mluvy sebesilnjší, mohou ohluchlí s pomocí zkušeného logopeda a celého slyšícího okolí udržet dobe srozumitelnou a pomrn pirozen znjící mluvu. Hlavním problémem tchto dtí je problém psychologický. Znají cenu zvuku a velice ho postrádají. 4 Zejména tmto dtem mže pomoci kochleární implantát, což je protetická pomcka, která umožuje sluchové vnímání pímou stimulací sluchového nervu pomocí elektronického obvodu implantovaného do spánkové kosti. 5 Neslyšící, tj. prelingváln neslyšící jsou ti, kdož se narodili hluší nebo ohluchli ješt pedtím, než u nich došlo k rozvoji mluvené ei. Tyto dti ani s nejlepšími sluchadly nemohou rozumt mluvené ei. 6 Jejich sluchové ztráty, vyjádené v audiometrické klasifikaci, jsou vtší než 90 db. 7 Rozdíl mezi díttem sluchov postiženým a slyšícím je zpoátku tém nepostehnutelný. I neslyšící kojenec si brouká a žvatlá, ale jeho žvatlání mezi 17. a 26. týdnem ustává, protože neslyší svj vlastní hlas. Na rozdíl od mnoha jiných fyzických vad je ztráta sluchu neviditelná. Sluchov postižené dít se zane od slyšícího dítte nápadnji - 3 -

10 odlišovat, až když zane komunikovat. 8 Proto je také mnoho sluchových vad objeveno píliš pozd. Pokud se takové dít narodí v neslyšících rodinách (kde je navíc výskyt této vady oekáván), považují rodie své neslyšící dít vtšinou za zcela normální a v jeho výchov nevidí problém. 9 Velmi brzy s ním naváží pirozený kontakt pomocí znakového jazyka. Na základ výzkum posledních ticeti let je znakový jazyk vymezován jako pirozený jazyk neslyšících, jazyk s vlastním slovníkem a vlastní gramatikou, který je neodvozený z jazyka mluveného a je s ním funkn soumitelný (v eské republice se znakovému jazyku piznala rovnoprávnost s mluveným jazykem díky Zákonu o znakové ei. 158/1998 z 21. kvtna 1998). Liší se od nj pouze zpsobem své existence a penosu - a to kanálem vizuáln motorickým vidí se a ukazuje. 10 Stadia vývoje ei u neslyšícího dítte, které používá znakový jazyk, jsou stejná jako u dítte, které používá jazyk mluvený. Vývoj tohoto dítte tedy probíhá normáln po stránce kognitivní, emocionální i sociální. Pi nástupu do školy mají dti ve znakovém jazyce osvojenu vtšinu jazykových i komunikaních dovedností (zda tyto znalosti budou dti ve škole moci využít, záleží na typu vzdlávacího systému) % dtí se sluchovými vadami se však rodí slyšícím rodim. Vtšina rodi po zjištní, že jejich dít neslyší, prochází adou stadií emoních reakcí, bhem nichž se vyrovnávají s postižením svého dítte a snaží se pijmout dít takové, jaké je. Ne vždy se jim to ale podaí. To má negativní vliv na emoní a kognitivní vývoj dítte, které se v pípad neslyšícího dítte ješt násobí. Seteme-li dobu, která uplynula, než byla u dítte diagnostikována vada, a dobu, po kterou se rodie s tímto faktem vyrovnávají, mže v horším pípad uplynout i nkolik let. Celou tuto dobu dít nemá k dispozici žádny pro nj vhodný komunikaní systém a ve vtšin pípad ho nezíská ani po uplynutí této doby. Velká ást rodi u nás se chová ke svému dítti, jako by bylo slyšící, a odmítá jinou formu komunikace než je mluvený jazyk. Mluvený jazyk ale není pro neslyšící dít vhodným komunikaním prostedkem, protože mu je smyslov nepístupný neslyší ho. Prelingváln hluché dít nemže vnímat pedkládaný jazyk stejn jako slyšící dít. Není schopné získat dostatenou slovní zásobu, navíc u nj vlivem absence jazyka dochází k vymizení neuronových struktur v mozku, které jsou nezbytné pro porozumní syntaxi. 12 Nemá ani dostatek informací o svt a dní v nm, nechápe motivy jednání svého okolí, neorientuje se v mezilidských vztazích

11 úrovni. 15 Takové dít pak vstupuje do školy s nedostatenými jazykovými, komunikaními, Pi vstupu do školy ovládá slyšící dít zhruba slov, hluché dít vychovávané oráln pouze 100 slov aktivní slovní zásoby. Jsou to slova zejména konkrétní podstaty a oznaují viditelné skutenosti nebo innosti. Z toho vyplývá, že i myšlenkové pochody se opírají pedevším o konkrétní innosti, myšlení obtížn dosahuje stadia symbolických operací. Neslyšící sice správn pochopí základní vlastnosti a vztahy mezi pedmty a jevy okolního svta, ale toto poznání je jen ástené a nepesné. I konkrétní myšlení se totiž rozvíjí v závislosti na rozvoji komunikace. 14 Dalším problémem je snížená možnost mimovolného uení, které probíhá neplánovan, uíme se z toho, co kolem sebe denn vidíme, slyšíme, co prožíváme. U neslyšícího dítte dochází pouze k pozorování viditelných vztah mezi píinami a následky inností a dj, které umožuje jejich poznání pouze na konkrétní názorné sociálními i kognitivními kompetencemi a jeho výuka (jakoukoliv metodou) je pak velmi obtížná. Pro dít je nejdležitjší, aby se mu v raném vku dostalo pro nj co nejvhodnjšího komunikaního prostedku, kterému bude rozumt a ve kterém se bude schopno neomezen vyjadovat. 2.2 Pístupy ke vzdlávání žák se sluchovou vadou Pestože se ve své práci prbhem ani metodami výuky nezabývám, chtla bych se zde alespo krátce zmínit o jednotlivých pístupech uplatovaných v rámci výchovy a vzdlávání dtí s vadou sluchu. Filozofie, kterou pedagog uplatuje ve své vyuovací metod a komunikaní prostedky, které pi výuce používá mají zásadní vliv na plánování, cíle, prbh a výsledky celého vzdlávacího procesu. V souasné dob lze u nás ve výchov vzdlávání neslyšících rozlišit ti základní pístupy (píloha. I Vzdlávací metody základních škol pro sluchov postižené v R): -orálismus -totální komunikace -bilingvismus - 5 -

12 2.2.1 Oralismus První možný pístup ke lenm komunity neslyšících je blízký lékaskému náhledu na hluchotu. Hluchota je považována za handicap, který je nutné v nejvyšší možné míe odstraovat lékaskými zásahy a kompenzaními pomckami. Za nejdležitjší charakteristiku lovka je považována schopnost ovládnout mluvenou e. 16 Orální metoda vychází z pedpokladu, že jediný vysplý lidský komunikaní kód je mluvený jazyk, jeho osvojení a nácviku, jeho používání je podízena veškerá výchova a vzdlávání sluchov postižených. Za mateský (první) jazyk všech sluchov postižených považuje mluvený národní jazyk, tzn. u nás mluvenou eštinu. Cílem výchovy a vzdlávání je integrace sluchov postižených do slyšící spolenosti, svým chováním a komunikací by se mli co nejvíce piblížit ostatním (slyšícím) lidem, nemli by se odlišovat od vtšiny. Existenci kulturní a jazykové menšiny Neslyšících zastánci orální výchovy a vzdlávání neuznávají. U orální metody lze rozlišit následující podskupiny. Unisenzorický pístup, uplatovaný tzv. akupedisty, kteí tvrdí, že dít má vždy zachovány njaké zbytky sluchu, které je možné rozvinout tréninkem. Domnívají se, že zrakové podnty odvádjí pozornost dítte od podnt sluchových, proto je zakázáno i odezírat, 17 ke komunikaci je používán pouze sluch. Multisenzorický pístup pipouští, aby dít mohlo souasn alespo odezírat. Schopnost odezírat však není spojená s inteligencí, je založena na vrozených vlohách. Je také ovlivována vnitními (zdravotní stav, únava, pozornost, motivace) a vnjšími (osvtlení, vzdálenost, mluvní tempo atd.) podmínkami. 18 Navíc neslyšící nemže odezírat slova a vtné konstrukce, která nezná nechápe jejich obsah. Nkteré multisenzorické orální metody povolují používání pomocných artikulaních znak (rzné polohy a pohyby rukou a tla, které podporují správnou artikulaci píslušných hlásek, jsou používány pi vyvozování hlásek, znázorují polohu mluvidel, teplotu, sílu a smr výdechového proudu apod), cued speech (1 znaka-cue znázoruje nkolik hlásek, z nichž každá má jiný kiném=mluvní obraz) nebo prstové abecedy (formalizované a ustálené postavení prst a dlan jedné nebo obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen abecedy, tj. k spellingu )

13 Orální pístup mže být vhodný pro osoby s lehím sluchovým postižením. V pípad osob s tžkým sluchovým postižením se však projevuje nedostatený ohled orálního pístupu na povahu hluchoty. Fyzické aspekty hluchoty totiž neslyšícím osobám velmi ztžují jak mluvení, tak odezírání - prostedky komunikace užívané v orálním pístupu. 19 ešení nabízené orálním pístupem osvojování mluveného jazyka ízeným uením - neeší problém smyslové nepístupnosti jazyka pro neslyšící osoby. Výsledky dosažené v oblasti jazykového (a na jeho základ i kognitivního, sociálního a emocionálního) rozvoje dítte jsou nižší, než když osvojování jazyka probíhá pirozen Totální komunikace Je to filozofie nahlížející na neslyšící dít jako na neslyšící osobnost, pro niž je více než rozvíjení mluvené ei dležitjší rozvoj komunikace a myšlení. K rozvoji, výchov a vzdlávání dítte je teba pistupovat individuáln a využívat jeho individuálních schopností. K tomu lze použít jednu nebo více komunikaních strategií: mluvení, psaní, tení, odezírání, znakový jazyk, znakovaný jazyk (na rozdíl od znakového jazyka jazyk umlý, odvozený od mluveného jazyka, jehož charakter a vlastnosti vizualizuje, jeho slovník do znané míry erpá ze znakového jazyka 21 ), prstovou abeceda, pomocné artikulaní znaky, cued speech, gestikulaci, mimiku, pantomimu atd. Tyto prostedky lze vzájemn kombinovat. Z jistého úhlu pohledu mže být za podmnožinu totální komunikace považována filozofie bilingválního a bikulturního vzdlávání neslyšících dtí. Na totální komunikaci mže být také nahlíženo jak na komunikaní systém zahrnující celé spektrum eových mod-zpsob (viz výše), sloužících k dosažení úinného a obousmrného dorozumívání se sluchov postiženými. V tomto významu je u nás pevážn totální komunikace chápána, i když to neodpovídá její pvodní definici

14 2.2.3 Bilingvismus Bilingvální a bikulturní metody vychází z uznání kulturních a jazykových specifik komunity Neslyšících. Piznávají znakovému jazyku zcela rovnoprávný statut s národním mluveným jazykem a vychází z úvahy, že neslyšící se budou muset pohybovat vždy ve dvou svtech, ve svt slyšících a neslyšících a v obou se budou muset být schopni na co nejvyšší kulturní úrovni domluvit. 22 Tato filozofie vychází z pedpokladu, že znakový jazyk je jediný pirozený vizuáln-motorický komunikaní prostedek, na jehož základ si mže neslyšící dít spontánn osvojovat znalosti a uspokojovat své emocionální a sociální poteby, 23 a že vtšinový jazyk neslyšícím usnaduje plné zapojení do spolenosti, ve které žijí. Principem této metody je, že vtšinový (mluvený nebo psaný) jazyk nelze zvládnout bez souasného vyuování znakového jazyka. Znakový jazyk je jediným jazykem, který dovoluje neslyšícím dtem objevovat jazykovou komunikaci ve stejném vku jako je tomu u slyšících dtí. Mluvenou e nemohou totiž pirozeným a bezbariérovým zpsobem zvládnout. Syntaktické struktury se totiž zaínají vytváet bezprostedn po narození dítte tzv. kritické období ve vývoji jazykové syntaxe. Jestliže dít v tomto období nemá žádný jazyk, mže ztratit jazykový potenciál. Pokud ovšem dít jeden jazyk má, je schopno se na jeho základ nauit jazyk jiný. Draz je kladen na neomezený rozvoj psané podoby vtšinového jazyka. Rozvoj mluvené ei je omezen senzorickou bariérou a je závislý na konkrétních schopnostech a možnostech každého dítte. Postoje k výuce mluvenému jazyku se však v jednotlivých pístupech a pojetích biligvismu liší

15 3. POJETÍ DJEPISU Pojetím djepisu jako vyuovacího pedmtu chápeme specifickou podstatu hlavních zámr djepisného vyuování, vyjádených formulací píslušných didaktických kategorií, kterými jsou pedevším kategorie významu, cíle, úkolu a obsahu djepisu Význam djepisu Výuka djepisu na základních školách je organickou souástí celkového systému všeobecného vzdlání. Všeobecným vzdláním rozumíme soustavu, která je tvoena základy vzdlání spoleenskovdního, pírodovdního, matematického, polytechnického, jazykového, esteticko-výchovného a tlovýchovného. 25 Djepis jako vyuovací pedmt je nedílnou souástí spoleenskovdního vzdlání, z jehož charakteru vyvrají prkazné hodnotové kvality, které jsou nepostradatelnou složkou celkového rozvoje žákovy osobnosti a které nelze utváet výchovn vzdlávacím obsahem jiných obor. 26 Význam djepisné výuky je navíc umocnn faktem, že djepis je integrujícím pedmtem, a to nejen v rámci jednotlivých disciplin spoleenskovdního charakteru, ale i ostatních souástí všeobecného vzdlání. 27 Smysl djepisu spatujeme ve významu, který tento pedmt má pro spolenost jako celek i pro život každého jednotlivce, jenž se djinám uí. Smysl djepisu, tj. vyjádení jeho vztahu k souasnosti, pak uruje cíle djepisu a spoluuruje místo pedmtu ve školské soustav. Nezastupitelný význam djepisu nemže být zpochybnn ani skuteností, že mnohé jeho hodnoty, kterými obohacuje žákovu osobnost, nejsou zpravidla okamžit prkazné jako u ady dalších pedmt, nýbrž se projevují zprostedkovan a vtšinou až dodaten. 28 Význam djepisu je tedy dán pedevším hodnotovou kvalitou pedmtu a jeho integrující funkcí v systému spoleenskovdního a tím i všeobecného vzdlání. 29 Hloubka vazeb mezi djepisným uivem a látkou ostatních vyuovacích pedmt je rzná. Djepis podává komplexní pouení o život a historickém vývoji spolenosti, o všech jejích innostech, výtvorech a projevech, dotýká se obsahu uiva vtšiny uebních pedmt a opírá se o nj. 30 Koreluje pedevším s oblastí humanitních obor, pedevším s disciplínami eský jazyk a literatura (komplexnjší charakteristika doby vzniku literárních proud, biografické údaje autor a geneze jejich díla), cizí jazyky (dílí pasáže - 9 -

16 píbuzné látky rzných období národních a svtových djin, správná výslovnost geografických, personálních pojm), vetn pedmt jednotlivých výchov, zejména s obanskou (spoleensko-historický zízení jednotlivých zemí, vznik a utváení politických hnutí a filozofických názor) a výtvarnou výchovou (historický rámec jednotlivých slohových období, život a dílo pedních našich a svtových výtvarník a architekt), ale i s výchovou hudební (život a dílo našich a svtových hudebních skladatel rzných období), tlesnou (djiny tlesné výchovy a sportu v jednotlivých etapách spoleenského vývoje, vznik sportovních organizací, Olympijské hry) a pracovní (djiny jednotlivých profesí a vývoje pracovních postup i nástroj v rámci hospodáských djin). Velmi úzký vztah vysledujeme rovnž mezi djepisem a zempisem (souvislosti historického vývoje spolenosti s geografickými podmínkami jednotlivých zemí, využití geografické orientace i terminologie pi lokalizaci historických jev). Zajímavé vazby, i když mén astjší, existují také s dalšími pírodovdnými pedmty jako je pírodopis (utváení organické pírody vetn vzniku lovka a geneze jeho typ a ras, význam pírodního prostedí pro život spolenosti v historii i souasnosti, historický rámec díla a objev významných pírodovdc), fyzika (význam technických objev a vynález pro rozvoj lidstva, biografické údaje jejich autor v rámci uiva z djin vd a techniky), chemie (historický rámec výzkumné innosti našich i svtových významných chemik), pípadn i s matematikou (mení historického asu a osvojování podstaty chronologie a synchronizace). 31 Vazby mžeme najít také v rámci samotného pedmtu djepis. Jsou to jednak vazby horizontální mezi djinami obecnými, národními a regionálními, pípadn mezi okruhy uiva z oblasti djin politických, hospodáských, sociálních kulturních apod. Vertikální charakter vnitn pedmtových vazeb se pak projevuje pedevším v chronologické posloupnosti djepisného uiva jednotlivých roník Cíl djepisu Cílem v obecné rovin rozumíme finální zámr, jehož dosažení pedpokládá realizaci promyšleného systému odpovídajících dílích aktivit. 33 Pi vytyování cíle jako zámru výchovn vzdlávacího psobení rozeznáváme jeho složku informativní (vzdlávací, poznatkovou), složku formativní (výchovnou, hodnotovou) a složku metodologickou (schopnostní a dovednostní)

17 složky. 37 Pedevším je to výchova rozumová, nkdy oznaovaná jako výchova vdecká, Cíl djepisného vyuování ve složce informativní spoívá v soustavném seznamování žák s historickým vývojem lidské spolenosti na úrovni pimené jejich vku a schopnostem, ve složce formativní ve zvýrazování pozitivních, pedevším etických stránek historického odkazu našich i svtových djin. A jeho využití k rozvoji hodnotových kvalit žákovy osobnosti. Ve složce metodologické pak v postupném objasování metod historické práce, vedoucích k relativn samostatnému osvojování historických poznatk žák cestou systematického pokládání základ a dalšího rozvoje jejich schopností (zamených zejména na fixaci a aplikování logických myšlenkových postup) a dovedností (orientovaných na praktické innosti práce s textem s obrazem, s mapou a dalšími druhy symbolických pomcek a uebních materiál). Nezbytným pedpokladem úspšné realizace dovednostních zámr je pedevším soustavná práce s uebnicí, historickým atlasem, uebními pomckami, a využívání nejnovjší odborné literatury, odborných lánk a historických dokument. 35 Uvedené cíle bývají obsaženy v uebních osnovách a reprezentují finální rovinu stanovených výchovn vzdlávacích hodnot, kterých má žák dosáhnout absolvováním základní školy. 36 Cílových zámr je dosahováno koordinací rznorodých prvk didaktického psobení pi využití jednotlivých výchovných složek. Pro výuku djepisu, vzhledem k charakteru jeho didaktického obsahu, jsou aktuální zejména následující výchovné která usiluje o formování a rozvíjení všech poznávacích proces a intelektuálních schopností žák. Djepis se na jejím rozvoji podílí tvorbou historického myšlení, pomocí vštpování základ asové a prostorové orientace, objasováním píinonásledných vztah, osvtlováním jednotlivých historických fakt a jev jako organických prvk komplexnji pojatého historického vývoje, zpístupováním metod a postup historické práce a cestou chápání jednotlivých jev jako historických kategorií. 38 Dále je to výchova etická, která se zamuje na cílevdomé utváení hodnotových kvalit jedince. Jde o pstování citového, vnitního vztahu žák k akceptaci pozitivních kvalit, jež jsou vyjadovány pojmy humanismu, demokracie, svobody, dvry, osobní zodpovdnosti, spravedlnosti, mezinárodního porozumní apod

18 Další významnou složkou je estetická výchova, jíž rozumíme citlivé, systematické psobení, které smuje k tvorb a rozvíjení estetického vztahu žáka ke skutenosti. Tímto vztahem se myslí jednak vnímání a hodnocení krásy a úrovn estetické kvality, jednak pimenou aktivní tvorbu krásy a to jak v oblasti elementárn umlecké, tak i v oblasti mimoumlecké. 40 Za novou složku mžeme považovat výchovu ekologickou, spoívající pedevším ve výchov k ochran a tvorb životního prostedí. I když se v djepise problematika ochrany prostedí nkdy zužuje spíše na otázky ochrany umlecko-historických památek, charakter pedmtu poskytuje širší uplatnní tohoto druhu výchovy zejména tím, že zpístupuje žákm zpsob života lidí v minulosti, který se utváel také v závislosti na charakteru jejich pracovního, životního, kulturního a pírodního prostedí v rzných etapách vývoje lidstva. 41 Své místo v systému výchovných složek musí najít i právní výchova, kterou se myslí pedevším výchova k tvorb právního vdomí, smující pedevším k posílení pocitu spoluzodpovdnosti každého jedince za utváení naší nové souasnosti, za dsledné zachovávání zákonnosti vetn dodržování a aktivního prosazování kodexu lidských práv a svobod. 42 V neposlední ad je významná výchova jazyková 43, která je jedním z dležitých cíl ve výuce neslyšících. 3.3 Úkoly djepisu Plnním ty hlavních úkol djepisu dosahujeme cíle djepisné výuky. Mezi systémem cíl a jim odpovídajících úkol existuje úzká vzájemná souvislost subordinaního charakteru, která se projevuje v tom, že cíl má v tomto systému povahu vyššího strukturálního prvku, nadazeného píslušným úkolm. 44 Výchozím úkolem djepisu je postupné objasování jednotlivých historických jev vetn jejich asového a lokálního zaazení. 45 Druhým úkolem djepisu je nejen jednotlivé jevy objasovat, ale i zobecovat, a tím vést žáky ke správnému pochopení obsahu jednotlivých historických pojm a k osvojování píslušné historické terminologie. 46 Tetím úkolem djepisu je vést žáky k pochopení kauzálních a asovhistorických vztah, a tím je nauit chápat zákonitosti historického vývoje, jež jsou

19 pedpokladem tvorby žádoucího historického myšlení. 47 Žáci si mají být vdomi kontinuity, zmny v historickém kontextu a vlivu zmny na jednotlivce a spolenost i odpovdnost lidí za zmnu, za vývoj. Žáci mají nabýt vdomostí z minulosti, které jim poskytnou rámec pro konkrétní poznatky, teba i pro pozdji získané informace. Mají si být vdomi dsledk inností a možných význam událostí studiem píin a následk ve vztahu k lidským innostem. 48 tvrtým úkolem djepisu je položit základy metodologických postup pi získávání vdomostí o historickém vývoji lidstva a s takto získanými poznatky nauit žáky pracovat a využívat je pi samostatných aplikaních innostech. 49 Vyvinout tolerantní, ale i kritický stav mysli. To zahrnuje pipravenost zastávat názory založené na analýze informací, zhodnocené ocenním rzných názor na interpretaci poznatk. Žáci si mají být vdomi zaujatosti, pedsudk a toho, že názory mohou být ovlivnny tmito faktory. Studium historie má smovat k rozvoji kritického úsudku o historických událostech. 50 Zatímco první dva úkoly sledují naplnní zejména informativní cílové složky, pak tetí úkol souvisí se složkou formativní, a tvrtý úkol odpovídá složce metodologické Obsah djepisu Obsahem djepisného vyuování rozumíme pedevším systém historických poznatk (tj. soustavu nejdležitjších historických fakt a jev, historických pojm a jejich vztah), které tvoí program výuky. Zamení djepisného obsahu vyplývá z cíl a úkol aktuální školské politiky. 52 Zdrojem djepisného obsahu je systém historické vdy, jehož didaktické využití pedpokládá píslušnou modifikaci kritérii pedagogicko-psychologickými. Do obsahu vyuování však nelze zaadit nesprávná nebo neúplná fakta, ani nelze z didaktických dvod zjednodušit výbr fakt natolik, aby nebylo možno podat žákm vdecky pesný výklad zákonitostí historického vývoje. 53 Konkretizace djepisného obsahu je vyjádena požadavky základních pedagogických dokument. V rovin organizaní uebním plánem, v rovin obsahové uebními osnovami a v rovin metodologické školními djepisnými uebnicemi. 54 ešení problematiky djepisného obsahu zhrnuje otázky týkající se jeho výbru, vztahu obecných, národních a regionálních djin, specifinosti historických poznatk a vymezování tematických celk jako významné souásti osnování uiva

20 Problematika výbru vzdlávacího obsahu vyplývá z disproporce, která existuje mezi množstvím a nároností látky píslušného vdního oboru na jedné stran a možnostmi determinovanými mozkovou kapacitou žák na stran druhé. V dosavadním ešení tohoto problému vystupují do popedí dv tendence. První vychází z názoru, že vdní obsah historie, vzhledem k jeho šíi, není zvládnutelný (zejména pro mladší žáky). Proto nelze celkov kopírovat vnitní strukturu historie, ale výuku je nutno orientovat pouze na vytypované uební celky (nap. Nmecko, Anglie, Francie). 56 Druhá tendence - systémov-strukturální (uplatovaná v R) vychází z pesvdení, že k pochopení souasnosti, která je chápána jako vyústní dosavadního historického vývoje, lze dospt pouze takovou koncepcí djepisné výuky, jež se sousteuje na postupné chronologické objasování zákonitostí spoleenského vývoje v relativní komplexnosti, i za cenu didaktických obtíží z toho plynoucích. K zvládnutí djepisné látky je nutno odlišovat rozšiující uivo od uiva základního, jemuž je nutno vnovat ve výuce zvýšenou pozornost. Základní uivo je definováno jako soubor fakt, událostí a vztah, které vytváejí objektivní obraz minulosti, pimený rozumové vysplosti žák a nutný pro pochopení vývoje lidské spolenosti. Nepedstavuje však pouze soubor poznatk, které si žák má osvojit, ale soubor informací, které je nezbytné žákovi sdlit, aby pochopil objasovanou historickou situaci, její jednotlivé jevy a události. 57 Tato teorie se zamuje na takové pojetí výbru djepisného vzdlávacího obsahu, které se svojí podstatou snaží o co nejužší piblížení djepisného obsahu systému a struktue historické vdy. Vychází z poznatku, podle kterého pochopení struktury se stává píslušný systém srozumitelnjší a získané vdomosti o povaze jeho jednotlivých prvk prezentovaných ve strukturálních souvislostech se lépe pamatují. 58 Vdní systém historie mže být lenn do dílcích subsystém, a to podle kritéria prostorov-geografického (djiny rzných oblastí, týká se i problematiky vztahu obecných, národních a regionálních djin), vcného (djiny politické, hospodáské, kulturní aj.), asového (historická periodizace), jehož dsledky se promítají do technologie postupu pi vymezování tematických celk uiva. 59 Výuka djepisu nepokrývá zdaleka celý komplex svtových djin, ale pouze vybrané ásti (jako obecné djiny urité oblasti a zúženého asového období), které jsou nezbytné pro pochopení nosných tendencí svtových historických proces a jejichž

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Djepis Vyuovací pedmt: Djepis

Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Djepis Vyuovací pedmt: Djepis 6. Djepis 289 Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Djepis Vyuovací pedmt: Djepis 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu (základní kurz) a) obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI?

CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI? CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI? Pedstavte si následující situaci: Je veer, asi devt hodin, po chodb internátu jisté stední odborné

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika 1. Aktivizaní metody ve výuce : píruka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina ; [ilustrace Hana Šefrová] Brno : Barrister & Principal, 2011 -- 185 s. :. --

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#

Skupinová v!uka nadan!ch na Z Úvoz v Brn# Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum

Více

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy Kostelní nám. 2, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor: 600 100 677 Zizovatel:

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) OBSAH I. Zásady hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání a chování ve škole a na akcích poádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žák

Více

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický

Více

Maturitní zkouška ve školním roce 2010 2011

Maturitní zkouška ve školním roce 2010 2011 Maturitní zkouška ve školním roce 2010 2011 Ve školním roce 2010 2011 maturitní zkouška bude mít dv základní ásti: spolená (státní) profilová (školní) Spolená ást Ve spolené ásti maturitní zkoušky žáci

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost

Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

4. Základy spoleenských vd

4. Základy spoleenských vd 4. Základy spoleenských vd 255 Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Obanský a spoleenskovdní základ Vzdlávací pedmt: Základy spoleenských vd 2. Charakteristika vyuovacích pedmt ( základní

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 10/2009 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika 1. Bilingvismus a interkulturní komunikace / Monika Morgensternová, Lenka Šulová, Lucie Schöll [sic] Praha : Wolters Kluwer eská republika, 2011 -- 125 s. :. -- eština.

Více

Mami, pro nemáme peníze? D ti a my Projekt Rozumíme pen z m u í žáky zodpov dnému p ístupu k financím Školství

Mami, pro nemáme peníze? D ti a my Projekt Rozumíme pen z m u í žáky zodpov dnému p ístupu k financím Školství FINANNÍ GRAMOTNOST Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 11/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více