je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Podobné dokumenty
( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

1. Písemka skupina A...

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Derivace funkcí jedné reálné proměnné

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

Derivace součinu a podílu

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

1. Písemka skupina A1..

S polynomy jste se seznámili již v Matematice 1. Připomeňme definici polynomické

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

1.3. POLYNOMY. V této kapitole se dozvíte:

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

Matematika 1 pro PEF PaE

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ

Cyklometrické funkce

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Variabilita měření a statistická regulace procesu

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Matematika I, část II

12. N á h o d n ý v ý b ě r

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Sekvenční logické obvody(lso)

PŘÍKLAD NA PRŮMĚRNÝ INDEX ŘETĚZOVÝ NEBOLI GEOMETRICKÝ PRŮMĚR

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

f x a x DSM2 Cv 9 Vytvořující funkce Vytvořující funkcí nekonečné posloupnosti a0, a1,, a n , reálných čísel míníme formální nekonečnou řadu ( )

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

7. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic.

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

Cyklometrické funkce

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

1.2. NORMA A SKALÁRNÍ SOUČIN

množina všech reálných čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

L A B O R A T O R N Í C V I Č E N Í Z F Y Z I K Y

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

1. Základy měření neelektrických veličin

Matematika 1. Matematika 1

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

2.4. INVERZNÍ MATICE

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

jako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Kapitola 7: Integrál. 1/17

6. Bez použití funkcí min a max zapište formulí predikátového počtu tvrzení, že každá množina

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

IAJCE Přednáška č. 12

Pojem limity funkce charakterizuje chování funkce v blízkém okolí libovolného bodu, tedy i těch bodů, ve kterých funkce není definovaná. platí. < ε.

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

8.2.1 Aritmetická posloupnost

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

Zpracování a prezentace výsledků měření (KFY/ZPM)

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Obsah. 1 Mocninné řady Definice a vlastnosti mocninných řad Rozvoj funkce do mocninné řady Aplikace mocninných řad...

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Transkript:

DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě ěmcký matmatik GW Libiz (a základě úvah o tčě k grafu fukc) a aglický fyzik I Nwto (úvahami o okamžité rychlosti) Pozámka : Jako limitu podílu přírůstku fukc a přírůstku proměé j možé vyjádřit okamžitou rychlost pohybujícího s bodu Jstliž s tělso pohybuj přímočař a jho dráha s j fukcí času t, pak jho okamžitá rychlost v v okamžiku t 0 j daá vztahm v 0 s ( t 0 ) V fyzic bývá zvykm začit drivaci podl proměé t (podl času) tčkou, proto píšm v s (t) Podobě, jstliž průběh fyzikálí vličiy m j fukcí času t, potom okamžitá změa v této vličiy v čas t j daá vztahm v m (t) Tímto způsobm můžm popsat rychlost chmické rakc, itzitu lktrického proudu, rychlost růstu populac, rychlost růstu firmy a dvalvac v koomii a clou řadu dalších vliči z růzých oblastí přírodích a tchických věd Dfiic : Drivací fukc f() v bodě 0 azývám (pokud istuj) limitu f ( 0 + h) f ( 0 ) lim h 0 h Začím ji f ( 0 ) Pozámka : Říkám, ž fukc má drivaci a itrvalu I, má-li drivaci v každém bodě tohoto itrvalu Zatímco drivac v bodě 0 j číslo f ( 0 ), drivac a itrvalu I j fukc f () pro I Při praktickém počítáí určujm drivac fukcí užitím dfiic, tj jako limitu, al pomocí pravidl a vzorců, ktré jsou z dfiic odvozy: Pravidla : P P P ( k u) k u k j kostata ( u ± v) u ± v u, v jsou fukc proměé ( u v) u v+ u v u u v uv P v v

Vzorc : V k 0, k j kostata V V ( ), spciálě ( ) / ) V 9 ( ( tg cos ) V ( a ) a l a V 0 (cotg) si V 5 (l ) V (arcsi ) V (log a ) V l a (arccos ) V 7 V 8 (si ) cos V (arctg) + (cos ) si V (arccotg) + 5 y + si Njdřív použijm P (drivac součtu a rozdílu), y ( 5 ) ( ) + (si ), potom použijm a prví dva čly V a a třtí V7 Tdy y 5 + cos y + l Použijm opět jdřív P a potom V a V5 Uvědomt si, ž y ( ) ( l ) + + + a y 5 Použijm opět jdřív P a a prví čl P (vytkm kostatu) Potom V 5 5 5 ( ) ( ) y

y cos Njdřív rozpíšm podl P (drivac součiu): y ( ) cos + (cos ), dál pomocí V a V8 cos + ( si ) Výsldk můžm upravit, pak y (cos si ) Pravidlo P lz zobcit a kočý počt čiitlů Drivac j potom rova součtu součiů všch čiitlů, z ichž s právě jd drivuj (postupě od prvího k posldímu) u u K u ) ( u ) u K u + u ( u ) K u + K+ u u K ( u ) ( k k k k y l tg Rozpíšm podl pravidla pro drivaci součiu: y ( ) l tg+ (l ) tg+ l (tg) Dál pomocí V, V5 a V9 l tg+ tg+ l cos Po zdrivováí bychom mohli výsldk upravit vytýkáím: l tg+ tg+ l cos y y ( ) ( ) ( ) Podl P j Zbývá drivovat čly v čitatli a upravit ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) y Jstliž j v jmovatli zlomku, ktrý budm drivovat pouz kostata, můžm použít P a vzorc tg y Fukci můžm zapsat v tvaru y tg Potom j podl P y ( tg) cos cos

Pozámka: Drivaci j samozřjmě možé provést i užitím P tg 0 cos cos Tto výsldk j stjý, jako při přdchozím y ( ) cos postupu, stačí zlomk krátit Příklad : Vypočtět hodotu prví drivac fukc y cos v bodě π Užitím P a vzorců V a V8 dostam y cos + ( si ) Pro výpočt drivac v bodě í třba dál fukci upravovat Po dosazí y ( π ) π ( ) + π (0) π Drivac složé fukc j rova součiu drivací jdotlivých složk : F ( ) f ( g( )) F ( ) f ( g( )) g ( ) Platí i pro vícásobě složé fukc J-li F ( ) f ( g ( h ( ))), potom drivac F ( ) f ( g ( h ( ))) g ( h( )) h ( ) y + 5 + ( ) Vější složka j mocia, vitří kvadratická fukc Podroběji 5 5 y + 5+ + 5+ + 5+ + 5 ( ) ( ) ( ) ( ) y u a + 5+ u y si Fukc má vější složku y u a vitří u si Njdřív drivujm vější složku a v dalším kroku vitří : cos y ( si ) ( cos ) si si si y l Fukc má složky y ( ) ( ) ( ) Upravím-li a jd zlomk vykrátím, bu

Příklad : Vypočtět hodotu prví drivac fukc y + ( ) arctg y v bodě 0 arctg5 + arctg5+ + (5) ( ) + ( ) arctg5+ ( ) ( ) ( ) 5 Protož počítám drivaci v bodě, budm fukci upravovat, al přímo dosadím 0 y ( 0) + 0 arctg0+ ( 0 ) 5 5 + (0) Drivac vyšších řádů vypočítám postupým drivováím drivací řádů ižších, pokud istují Dfiic: Drivac fukc f () j opět fukc Má-li tato fukc f () drivaci, azývám ji druhou drivací fukc f () a začím ji f () Obcě -tou drivaci fukc () ( ) ( ) f dfiujm vztahm f ( ) [ f ( ) ] Třtí drivaci fukc začím symbolm f (), al u vyšších drivací už ozačujm jjich () (5) ( ) řád číslm v závorkách : f ( ), f ( ),, f ( ) Kromě uvdého začí vyšších drivací s používá v fyzic a tchických oborch také začí : d d ( ) f ( ), f ( ),, f ( ) d Příklad : Vypočtět drivaci druhého řádu fukc y Njdřív vypočtm a upravím prví drivaci: ( ) + ( ) y Potom opět drivujm ( ) 9 + ( ) y ( ) 5 Příklad : Určt hodotu drivac třtího řádu fukc y + + v bodě y 5 y + 0 y 0 y + ( ) 0 ( ) 0 8 88