) (P u P v dudv, f d p na ploše Q E 3, která je orientována. x = u, y = v, z = a, (P u P v dudv = B

Podobné dokumenty
Řešení : Těleso T je elementárním oborem integrace vzhledem k rovině (x,y) a proto lze přímo aplikovat Fubiniovu větu pro trojný integrál.

U V W xy 2 x 2 +2z 3yz

F n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

III. Dvojný a trojný integrál

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

Matematika pro chemické inženýry

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Plošný integrál Studijní text, 16. května Plošný integrál

Funkce dvou proměnných

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Základní topologické pojmy:

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

Diferenciáln. lní geometrie ploch

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

SBÍRKA PŘÍKLADŮ Z MATEMATICKÉ ANALÝZY 3 Jiří Bouchala. Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava jiri.bouchala@vsb.cz

12. Křivkové integrály

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

U dx+v dy = y. f = (2x+3y,5x y 4) po obvodu ABC ve směru A B C, kde A = [1,0],B = [1, 3], C = [ 3,0].

Kapitola List v prostoru R 3 a jeho parametrizace

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

10. cvičení z Matematické analýzy 2

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Vybrané kapitoly z matematiky

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

11. cvičení z Matematické analýzy 2

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Euklidovské prostory. Euklidovský prostor dimense 3

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Analytická geometrie lineárních útvarů

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Základní vlastnosti ploch

Analytická geometrie přímky, roviny (opakování středoškolské látky) = 0. Napište obecnou rovnici. 8. Jsou dány body A [ 2,3,

1 Analytická geometrie

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

Definice 28 (Ortogonální doplněk vektorového podprostoru). V k V n ; V k V. (Pech:AGLÚ/str D.5.1)

14. cvičení z Matematické analýzy 2

11 Vzdálenost podprostorů

Dvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,

Analytická geometrie (AG)

1. Přímka a její části

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Vzorce počítačové grafiky

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

Parametrická rovnice přímky v rovině

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

VEKTOROVÁ POLE Otázky

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Obsah a průběh zkoušky 1PG

c) nelze-li rovnici upravit na stejný základ, logaritmujeme obě strany rovnice

VEKTOROVÁ POLE VEKTOROVÁ POLE

PLOŠNÉ INTEGRÁLY V praxi se vyskytuje potřeba integrovat funkce nejen podle křivých čar, ale i podle křivých ploch (např. přes povrch koule).

(15) Určete vektory tečny, hlavní normály a binormály křivky f(t) = (t, t 2, t + 1)

19 Eukleidovský bodový prostor

7. Integrál přes n-rozměrný interval

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Přímková a rovinná soustava sil

M - Příprava na 1. čtvrtletku pro třídu 4ODK

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Matematika I 12a Euklidovská geometrie

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

Šroubový pohyb rovnoměrný pohyb složený z posunutí a rotace. Šroubovice dráha hmotného bodu při šroubovém pohybu

1.4. VEKTOROVÝ SOUČIN

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

14. Věty Gauss-Ostrogradského, Greenova a Stokesova věta

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

MFT - Matamatika a fyzika pro techniky

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Veronika Chrastinová, Oto Přibyl

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Skalární a vektorový popis silového pole

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

ŘEŠENÉ PŘÍKLADY DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. ONDŘEJ MACHŮ a kol.

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

Hledané složky vektoru tvoří odvěsny pravoúhlého trojúhelníku:

Derivace goniometrických funkcí

Transkript:

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 V.4. Plošný integrál vektorové funkce Necht je jednoduchá hladká plocha orientovaná v bodech X jednotkovým vektorem normál n o X. Necht f je vektorová funkce omeená na a necht skalární funkce f n o je integrovatelná na ploše. Potom říkáme, že f je integrovatelná na a f X d p f X o n X dp. Je-li X Pu,v parametriace ploch definovaná na množině E, pak plošný integrál vektorové funkce f le přímo spočítat dle vorce: f X d p ± f Pu,v P u P v dudv, přičemž naménko vbíráme podle toho, da je plocha orientována souhlasně, resp. nesouhlasně, s parametriací Pu,v, tn. je-li P u P v n o X. Ponámka : Někd se používá i jiné načení : Je-li f U,V,W, pak plošný integrál vektorové funkce f se dá apsat ve tvaru f d p U dd +V dd +W dd Vpočítejte dané plošné integrál daným normálovým vektorem. f d p na ploše E, která je orientována Příklad64. f,,, {,,] E ;, a,,a, a, a > } je orientována vektorem k,,. k a u, v, a, u, a v,a a a Pu,v u,v,a],,a,a P u P v,,,,,, je orientovaná souhlasně s parametriací f d p,, d p u,v,a P u P v dudv u,v,a,,dudv a dudv a a a. Příklad644. f,,, {,,] E ; + + 6,,, }, normálový vektor ploch svírá s vektorem k,, ostrý úhel. 4

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 n P,,,6 ], 6,, 6, {,] E ; 6, } P P,,,,,, vektor,, svírá s vektorem k ostrý úhel, tn.,, k > f d p 6+dd,, d p 6 6+ ] /, 6, je orientovaná souhlasně s parametriací 6,,,,dd d 6 8 d ] 8 6 7 6 Příklad645. f,,, {,,] E ; + 6,,, }, plocha je v bodě 4,,] orientována normálovým vektorem i,,. i je část válcové ploch použijeme clindrické souřadnice, kde r 4 4cosu, u 4sinu,, v, v,,, f d p 4sinu,v,6cos u P u P v dudv 4sinu,v,6cos u 4cosu,4sinu,dudv ] 8sinu 4vsinu dv du 8vsinu 4 v sinu du ] 4sinu 8sinudu cosu+8cosu 8+ 6 Pu,v 4cosu,4sinu,v] P u P v 4sinu,4cosu,,, 4cosu,4sinu, n 4,,] 4cos,,,, i je orientovaná nesouhlasně s parametriací Příklad 646. f,,, {,,] E ; +,, }, n svírá s vektorem k,, tupý úhel, tn. n k <. 4

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 n + + + + vcosu, u, vsinu, +v, v, Pu,v vcosu,vsinu,+v],, P u P v vsinu,vcosu, cosu,sinu, vcosu,vsinu, v vcosu,vsinu, v,, v < je orientovaná souhlasně s parametriací f d p vsinu,vcosu, P u P v dudv vsinu,vcosu, vcosu,vsinu, vdudv v sinucosu vdudv v sinu v dv du 9sinu 9 ] du 9 cosu u v ] sinu v du ] 9 Příklad 647. f,,, {,,] E ; 6,,, }, n svírá s vektorem k,, ostrý úhel. n 6 je část paraboloidu,, 6,,,,,] P,,,6 ],, P P,,,, 4,4,,4,,, > je orientovaná souhlasně s parametriací f d p,,6,,6,4,dd +6 ] d + 6 ] 4 P P dd 4 6 +6 d d +6 d

Příklad648. f n E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6,, +, : vcosu, vsinu, bu šroubová plocha, u,v],a, a >,b >, orientována normálovým vektorem n n,n,n, kde n >. f d p Pu,v vcosu, vsinu, bu],a, P u cosu,sinu,, P v vsinu,vcosu,b P u P v bsinu, bcosu,v v > orientace ploch je souhlasná s parametriací,, + d p b u vcosu,b u vsinu,buv bsinu, bcosu,vdudv b vu sinucosu b vu sinucosu+bv u dudv a Příklad 649.* Vpočítejte bv ududv u bv 4] a u ] udv du b 4 a 4 b. dd, {,,] E ; + + 4,,, }, n svírá s vektorem k,, ostrý úhel. n je část kulové ploch použijeme sférické souřadnice, kde r : cosucosv sinucosv u sinv v Pu,v cosucosv, sinucosv, sinv],, P u sinucosv, cosucosv, P v cosusinv, sinusinv, cosv P u P v 4cosucos v, 4sinucos v, 4sinvcosv je orientovaná souhlasně s parametriací dd f d p,, d p,,4sin v 4cosucos v, 4sinucos v, 4sinvcosv 6sin vcosvdudv 6 sin 4 v 4 ] /. 44

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 Určete tok vektorového pole f plochou E orientovanou daným normálovým vektorem n. Příklad65. f,,, je trojúhelník o vrcholech A,,C, kde A,,],,,], C,,6], n i <. Tok vpočteme tentokrát podle definice, tj. převedením na integrál skalární funkce. n C A f d p 4 je část rovin, jejíž rovnici napíšeme v úsekovém tvaru : + + + + 6 6 f n o dp + dp 4 je rovina s normálovým vektorem n ±,, podmínk n i < plne, že n,, n o n n,,,, 4+9+ 4,,,, 4 dp dp P,,,6 ], 6 P P,,,,,, P P +4+9 4 4 D 6 4dd 6 4 ]6 d 4+ 4 d 6 6 4 6d d + 4 9 ] 6. Příklad65. f,,,, kde {,,] E ; +,, }, {,,] E ; +,, }, jednotkovým vektorem normál ploch je n o j. : n n Pu,v vcosu,vsinu,] V souladu s normálovým vektorem n o j bude jednotkový vektor normál ploch n o k. f d p f d p+ f d p,/, P u P v vsinu,vcosu, cosu,sinu,,, v,, v,, v > je orientovaná souhlasně s parametriací 45

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 f d p v cos ududv : v dv / v cos 4 udu 4 Pu,v vcosu,,vsinu] ] / / +cosu,/, v cos udv du du 8 u+ sinu P u P v vsinu,,vcosu cosu,,sinu, v,, v,,, v > je orientovaná souhlasně s parametriací / f d p v sin ududv v 4] / cosu du u sinu 4 8 f d p f d p+ f d p 8. v sin udv du ] / 6. Příklad65. f,,, {,,] E ; 4, }, jejíž normálový vektor splňuje podmínku n k >. 4 je rotační paraboloid vcosu, u, n vsinu, 4 v, v, ] / 6. Pu,v vcosu,vsinu,4 v ],, P u P v vsinu,vcosu, cosu,sinu, v v cosu, v sinu, v v cosu,v sinu, v,, v < je orientovaná nesouhlasně s parametriací f d p ± f P u P v dudv vsinu, vcosu,4 v v cosu, v sinu, vdudv 4v v dudv 4v v dv du v v4 4 ] 8 Příklad65. f,,, {,,] E ; 4 +, }, normálový vektor n n,n,n má n >. n je část kuželové ploch 4 + + 9 46

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 P,,,4 + ] {,] E ; + 9 } P P,,,, + + +,, +, třetí souřadnice je kladná je orientovaná souhlasně s parametriací f d p + f P P dd,,4 + +, 4 + dd rcosϕ rsinϕ J r 4 r rdr dϕ r r +, dd ] r ϕ 44. Příklad654. f,,, {,,] E ; +9 9, 4}, plocha je v bodě,,4] orientována normálovým vektorem n i,,.,,4] i 4 je eliptická válcová plocha použijeme obecněné clindrické souřadnice cosu u sinu v 4 v Pu,v cosu,sinu,v],,4 P u P v sinu,cosu,,, cosu,sinu, n,,4] nu,v 4,, orientace ploch není souhlasná s parametriací f d p ± 4 f P u P v dudv cosu,sinu,v cosu,sinu,du dv cos u+sin udu dv 4 4. Příklad655. f,,, {,] E ; + + a,, a > }, normálový vektor n svírá s vektorem k,, tupý úhel. n je část kulové ploch + + a, 47 a

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 P,,, a ] {,] E ; + a } P,, P,, a a P P a, a, podmínk n,, < orientace ploch není souhlasná s parametriací 4,, d p /,, a a dd a a, dd a, rcosϕ rsinϕ J r r 4 sin ϕcos ϕ a r rdrdϕ sin ϕ sin ϕdϕ sin ϕ sin 4 ϕdϕ a a r 4 a r rdr a r a ϕ a r t rdr tdt a t t tdt vi př. 4 4 a 4 a t +t 4 t dt ] a 4t 4 at5 5 + t7 a 7 a 7 4 a7 5 + a7 7 5 a7. Je dána vektorová funkce f a plocha. a Načrtněte danou plochu. Navrhněte její parametriaci a k ní napište vektor kolmý k ploše. b Vpočítejte tok adaného vektorového pole f plochou při orientaci daným normálovým vektorem n. 656. f,,, {,,] E ; + + 4,, }, n svírá s vektorem k,, ostrý úhel. ap,,,4 ], {,] E ;, }, b7 P P,, 657. f,,, {,,] E ;+, + 4}, n o,, apu,v vcosu,vsinu, vcosu], b8 {u,v] E ;}, u, v P u P v v,, v 48

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 658. f,,, {,,] E ; +, 9}, normálový vektor svírá s vektorem k,, úhel tupý. a P,,, + ], {,] E ; + 9}, P P,, a Pu,v vcosu,vsinu,v ], {u,v] E ; u, v }, P u P v v cosu, v sinu, v b 8 659. f,,, {,,] E ; +,, }, normálový vektor svírá s vektorem k,, ostrý úhel. a P,,, + ], {,] E ; + 9}, P P +, +c, a Pu,v vcosu,vsinu,v], {u,v] E ; u, v }, P u P v vcosu, vsinu, v 66. f,,, {,,] E ; 9 +, }, n j < b9 a P,,9 +, ], {,] E ; + 9}, P P +,, + a Pu,v vcosu,9 v,vsinu], {u,v] E ; u, v }, P u P v vcosu, v, vsinu b 8 66. f,,, {,,] E ; + + 4, }, n o,,] i a P, 4,, ], {,] E ; + 4}, P P, +, + a Pu,v cosucosv,sinucosv,sinv],,,, P u P v 4cosucos v, 4sinucos v, 4cos vsinv b 6 Určete tok vektorového pole f plochou E orientovanou normálou n : 66. f,,, je trojúhelník o vrcholech A,,], 5,,], C,4,], normálový vektor svírá s vektorem k,, ostrý úhel. ] 66. f i j + k, je rovnoběžník s vrchol A,,],,,], C,4,5], D,,] orientován normálou n,,. ] 664. f,,, {,,] E ; 9, }, normálový vektor n n,n,n má třetí souřadnici kladnou. 665. f,,, {,,] E ; + 9 4,, }, n k < 8] ] 49

E. rožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírka příkladů Matematik II 6 666. f,,, {,,] E ; + 9, 4}, n o,,] i. 667. f, +,, {,,] E ; +, h}, n k < 668. f,, +, {,,] E ; + b, h, } n o b,,] i. 669. f,,, {,,] E ; 4 9,, }, n k > 67. f,,, {,,] E ; +, }, n k < 7] h ] b h] 67. f,,, {,,] E ; + +,,, }, n k < 7 ] 8 ] 8] 67. f,,, {,,] E ; 6 +,, }, 4 n o,,] k. 67. Vpočítejte plošný integrál dd + dd, {,,] E ; +, }, n svírá tupý úhel s vektorem k. 64] ] 5