Školní vzdělávací program. Poznáváme společně

Transkript

1 Šklní vzdělávací prgram Pznáváme splečně

2 Obsah 1Identifikační údaje škly Název ŠVP Údaje škle Zřizvatel Platnst...4 2Charakteristika škly Úplnst a velikst škly Umístění škly Charakteristika žáků Pdmínky škly...6 3Oblasti autevaluace Hdncení žáků Autevaluace škly (blasti, kritéria, nástrje, časvé rzvržení) Splupráce s dalšími institucemi Frmy splupráce se záknnými zástupci a dalšími sciálními partnery Charakteristika pedaggickéh sbru Interdisciplinární přístup - tematické celky Charakteristika ŠVP Zaměření škly Výchvné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Začlenění průřezvých témat Rzvj klíčvých kmpetencí Učební plán Přehled celkvých dtací Učební snvy Trivium Český jazyk Anglický jazyk Matematika Svět v suvislstech Hdncení výsledků vzdělávání žáků Způsby hdncení

3 3

4 1 Identifikační údaje škly 1.1 Název ŠVP NÁZEV ŠVP: Pznáváme splečně 1.2 Údaje škle NÁZEV ŠKOLY: SciŠkla Brn základní škla, s.r.. ADRESA ŠKOLY: Sklva 145/4, Brn-jih-Hrní Heršpice JMÉNO ŘEDITELE ŠKOLY: Jan Krtička ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY: Vítězslav Dhnal KONTAKT: web: I.Č.: REDIZO: Zřizvatel s.r.. IČO: DIČ: CZ Zapsána v bchdním rejstříku vedeném Městským sudem v Praze, ddíl C., vlžka Platnst PLATNOST OD: DATUM PROJEDNÁNÍ VE ŠKOLSKÉ RADĚ: DATUM PROJEDNÁNÍ V PEDAGOGICKÉ RADĚ: ředitel škly Jan Krtička 4

5 5

6 2 Charakteristika škly 2.1 Úplnst a velikst škly Jsme malá škla, která pskytuje vzdělání d 1. d 9. rčníku pr maximálně 120 žáků. V areálu škly se nachází šklní zahrada a šklní jídelna. Prstr škly máme prnajatý dluhdbu smluvu a na základě dhdy s městsku částí Brn - Jih. V areálu škly má své zázemí také šklní družina. 2.2 Umístění škly Škla má sídl v klidné blasti Hrních Heršpic v městské části Brn - Jih. Šklní budva v létě 2016 pršla celkvu reknstrukcí. Dvupatrvá budva je k dispzici výhradně pr naše ptřeby a má přilehlu zahradu vhdnu k výuce i vlnčasvým aktivitám. Škla je snadn dstupná prstředky MHD (autbus z Kmárva) i autmbilem. 2.3 Charakteristika žáků Škla se zaměřuje na vzdělávání žáků ve věku 6-16 let. Přestže jsme škla sukrmá, financvaná krmě příspěvku MŠMT, zejména díky šklnému, dbrvlným a spnzrským darům, snažíme se být šklu maximálně přístupnu pr děti ze všech vrstev splečnsti. I prt se snažíme udržvat šklné na nízké úrvni. Naši žáci a rdiče tak tvří velmi pestru směsici zájmů, talentů, nárdnstí, brů či prfesí. Někteří dcházejí pěšky, jiní djíždějí zdaleka. Všechny však spjuje zájem se aktivně a pravidelně zajímat vzdělávání, spluvytvářet kulturu a jedinečnst škly, být její sučástí a respektvat její pravidla a základní hdnty. Tt je také základním kritériem pr přijetí d šklníh vzdělávání, (krmě věření nezbytných předpkladů šklní zralsti). 2.4 Pdmínky škly V sučasnsti máme k dispzici čtyři vybavené učebny, šklní zahradu, sklep a d buducna se plánuje rzšíření učebních prstr i na půdu budvy. Tělcvičnu máme prnajatu d bce mim areál škly. Vycházíme z přesvědčení, že svět je přirzeným místem trvaléh vzdělávacíh prcesu, prt věříme, že škla se nesmí zavírat sama d sebe. Snažíme se pravidelně zapjvat externisty d živta škly, a t ať již d rganizace šklníh živta či přím d vzdělávacíh prcesu. Také se snažíme d živta škly c nejvíce zapjit i rdiče a rdiny dětí. Prt pdprujeme rdiče, aby pr šklu či přím ve škle rganizvali semináře, přednášky, dílny a seznamvali tak děti se svým světem. 6

7 3 Oblasti autevaluace 3.1 Hdncení žáků Hdncení žáků je rganicku sučástí fungvání škly. Těžiště hdncení vnímáme ve smysluplné a včasné zpětné vazbě. Jejím cílem je umžnit dětem i rdičům, aby se dpvědně účastnili jak reflexe, tak i plánvání dalšíh studijníh pstupu pmcí stanvvání knkrétních cílů pr bezprstředně následující bdbí. Hdncení v naší škle není zaměřen na srvnávání dětí mezi sebu. Hdncení nesmí být pužíván jak trest, ale napak, jak nástrj psilující vnitřní mtivaci dítěte. Prt se snažíme děti pstupně učit se adekvátnímu sebehdncení i pracvat se zpětnu vazbu. Chceme, aby děti pstupně přebíraly dpvědnst za vlastní učení, uměly si vědmě a efektivně vybírat učební strategie a techniky a pstupvaly v suladu se svými mžnstmi, zájmy a silnými stránkami. Prt se s rdiči a dětmi scházíme v pravidelných cyklech (na základě individuální dhdy mezi průvdci, dítětem a rdičem) k tripartitním rzhvrům, které shrnují výsledky předchzíh bdbí (zpravidla dvuměsíčníh) a kde si průvdce, dítě a rdič nastavují cíle a metdy pr další bdbí. z těcht schůzek se přizují zápisy ve frmě srzumitelné zejména pr dítě. V naší škle se snažíme ke každému dítěti přistupvat individuálně a vytvářet pr každé dítě individualizvaný studijní plán, nad kterým přebírá pstupně (dle svých mžnstí a vyspělsti) kntrlu dítě a vědmě tak utváří pstup svéh vzdělávání. Ve škle se snažíme aktivně pracvat s chybu. Chybu vnímáme jak důležitý prvek učení, který pmáhá dětem hledat a nacházet cesty k správným či žáducím řešením prblémů. Kvantitativní klasifikace je nahrazena slvním hdncením. Bližší pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků jsu bsažena ve Šklním řádu. 3.2 Autevaluace škly (blasti, kritéria, nástrje, časvé rzvržení) Cílem autevaluačních aktivit je zhdncení stavu v klíčvých blastech fungvání škly a následné zefektivnění prcesu vzdělávání a řízení škly jak instituce. Naše škla průběžně sleduje zejména tyt blasti: 1) Obsah a průběh vzdělávání zda zvlené strategie a frmy vzdělávání jsu v suladu s ŠVP a čekáváními a mžnstmi průvdců a ptřebami dětí. Zda zvlené frmy hdncení jsu pr děti a rdiče srzumitelné a naplňují své cíle. Zda se k dětem přistupuje v dstatečné míře individuálně. Zda škla reflektuje sudbý stav pznání a aktuální pdbu kgnitivních věd. 2) Výsledky vzdělávání zda a v jaké míře škla naplňuje pžadavky RVP ZV, čekávání rdičů i mžnsti dětí. 7

8 3) Klima škly zda se děti, průvdci i další pracvníci škly ve škle cítí bezpečně; zda ve škle panují dbré vztahy. Zda klima škly přispívá k rzvji vnitřní mtivace dětí. 4) Materiálně technické vybavení škly zda děti a průvdci mají k dispzici vše, c ptřebují pr svu práci. 5) Další vzdělávání pracvníků a dbrný růst zda pracvníci škly (pedaggičtí i nepedaggičtí) mají dstatečné pdmínky pr svůj dbrný růst a zda tyt mžnsti využívají. Oblasti autevaluace Kritéria autevaluace Nástrje autevaluace Časvé rzvržení Obsah a průběh vzdělávání - sulad s ŠVP - sulad s čekáváními a mžnstmi průvdců - efektivnst hdncení - míra individualizace - sulad s nejlepší světvu praxí Pravidelná hdncení (tripartita, výstupy sebehdncení, vzájemnéh hdncení), kmunitní kruh, pzrvání, evidence pzrvaných jevů, ankety, hspitace, kulaté stly, dtazníky Průběžně dle harmngramu Výsledky vzdělávání - sulad s RVP ZV - sulad s čekáváním rdičů a dětí Pužití interních i externích evaluačních nástrjů (např. testy) Dle ptřeby Klima škly - bezpečí - vztahy - mtivace Diskuse, teambuildingvé aktivity, kmunitní kruh, pzrvání, dtazníky, supervize Průběžně dle harmngramu Materiálně technické vybavení škly - vybavenst v suladu s ptřebami Diskuse, prady Průběžně dle harmngramu DVPP - pdmínky pr rzvj - využívání mžnstí Diskuse, prady, hdncení pracvníků Průběžně dle harmngramu První autevaluační zpráva bude vypracvána v květnu 2017 a následující každrčně v květnvém termínu. 8

9 Bližší pdmínky a termíny autevaluace budu stanveny v samstatném dkumentu. 3.3 Splupráce s dalšími institucemi SciŠkla je živým a rzvíjejícím se rganismem snažíme se zvát svět d škly a puštět šklu d světa. D škly zveme zajímavé hsty, chdíme na návštěvy d neziskvých rganizací, firem, kulturních a vzdělávacích institucí. Za tímt účelem se škla snaží navazvat a rzvíjet vztahy s místními i mezinárdními institucemi. Cílem je pstupně rzšiřvat nabídku vzdělávacích mžnstí pr děti i průvdce. 3.4 Frmy splupráce se záknnými zástupci a dalšími sciálními partnery Rdič je pr Scišklu zcela nezbytný partner ve výchvě a vzdělávání. Od našich rdičů čekáváme, že se budu aktivně účastnit živta škly. Prt pr rdiče vytváříme maximálně vstřícné pdmínky, které umžňují mj. účastnit se pdle ptřeby vyučvání, mít kntinuální přehled bsahu a plánech výuky na aktuální i následující bdbí. Vítáme účast rdičů na akcích škly či přím ve výuce. Zajímají nás prfese našich rdičů a ceňujeme, když se je rdiče snaží přiblížit i statním dětem naší škly. 3.5 Charakteristika pedaggickéh sbru Snažíme se dluhdbě budvat stabilní tým dbrníků na vzdělávání dětí, kterým říkáme průvdci. Průvdci prt, prtže pmáhají dětem se rientvat v neustále se měnícím světě. Prvázejí děti na cestě za pznáním. Pmáhají dhalvat silné stránky a jedinečnu vzdělávací cestu každéh dítěte. Usnadňují dětem určit si c, kdy a jak se učit. Sbr v našem pjetí není jen prstý sučet jedntlivců, ale vnitřně prvázaný živucí rganismus, kde každý jedntlivec přispívá k fungvání celku. Organismus, který neustále reflektuje skutečnst, vyvíjí se a zdknaluje. Průvdci prt splečně připravují výukvý bsah a splečně jím prvázejí děti a pskytují jim zpětnu vazbu. Minimálním cílem práce týmu průvdců je naplnění cílů stanvených Rámcvým vzdělávacím prgramem (RVP) pr základní vzdělávání, jinými slvy naplnění všech pžadavků daných česku legislativu. Krmě th se průvdci snaží půsbit v dalších blastech, které vnímáme jak nepstradatelnu sučást kmplexníh vzdělání a které jsu ppsány níže a jsu v suladu s platnými českými nrmami. Pr dsažení svých cílů využívají průvdci škálu pedaggicky pdstatněných metd, strategií a frem výuky. Průvdci se nemezují jen na jednu pedaggicku šklu či dktrínu, ale snaží se vybírat ty metdy, strategie a frmy, které se jim v daný kamžik jeví jak nejefektivnější pr daný prblém, látku a dítě. 9

10 Průvdci usilují trvalé zdknalvání své práce a hledají ideální metdy, strategie a frmy výuky pr jedntlivé děti i jejich skupiny. Za tím účelem aktivně vyhledávají a účastní se nejrůznějších prjektů dalšíh vzdělávání pedaggických pracvníků, v čemž jim vychází vstříc vedení škly i zřizvatel. Pedaggický sbr dále pdprují dbrní knzultanti (interní neb externí), jejichž znalsti a zkušensti přispívají k plánvání výuky a jejímu interdisciplinárnímu pjetí. Všichni průvdci a další pracvníci půsbící na škle prcházejí nárčným přijímacím a zašklvacím řízením. Velikst pedaggickéh sbru, jeh dbrná kvalifikvanst a rzvj dpvídají cílům, které jsu uvedeny v tmt dkumentu. 3.6 Interdisciplinární přístup - tematické celky Základním stavebním kamenem výukvé kncepce je práce ve věkvě smíšených pracvních skupinách, které se p něklik týdnů setkávají při řešení splečných témat, takzvaně tematických celků. Téma v sbě přirzeně spjuje mtivy z různých vzdělávacích blastí, tak jak jsu definvány v předmětu Svět v suvislstech. Výuka v tematických celcích může nabývat pdby prjektů, kurzů, přednášek, wrkshpů, prblémvé výuky, badatelské výuky atd. Typické pr tematický celek je jeh mezibrvý charakter. Tematické celky navrhují zpravidla průvdci, ale mžnst navrhnut vlastní téma má i každý žák škly. 10

11 4 Charakteristika ŠVP 4.1 Zaměření škly Naše škla se zaměřuje na kmplexní vzdělávání dětí a snaží se je tak c nejlépe připravit pr naplněný a spkjený živt v prměnlivých pdmínkách dnešníh světa. Připravujeme děti na prduktivní živt v plvině 21. stletí. Vycházíme z předpkladu, že svět se neustále a čím dál rychleji mění a ve stále větší míře klade na děti nvé pžadavky na jejich znalsti, dvednsti i pstje. Prt v našem šklním vzdělávacím prgramu klademe velký důraz na rzvíjení těch dvednstí a pstjů, u kterých předpkládáme, že je budu naše děti ve svém živtě ve zvýšené míře ptřebvat. Dále v rámci práce s dětmi akcentujeme individualizaci, práci s vnitřní mtivací, rzvíjení dbrých vztahů a aktivní přijetí zásad fair play Měnící se svět Jak bude vypadat svět za čtvrt stletí, s jisttu říci nemůžeme, mžných scénářů je mnh. Je pravděpdbné, že splečnst se bude prměňvat stále rychlejším tempem. Je nemžné přesně předpvědět, jaké pžadavky na ně budu v buducnu kladeny, prt pvažujeme za důležité rzvíjet kmpetence a dvednsti, které jim v buducnu dpmhu k tmu vyrvnávat se se změnami a aktivně hledat nvé mžnsti a utvářet prstředí klem sebe. Děti bude čekat více mžnstí a živtních cest, budu nuceny neustále vlit a nést důsledky. Narůstající míra svbdy, tlerance, vzdělansti, cestvání a dstupnsti infrmací mnžství těcht vleb ještě zvyšuje. Mít mnh mžnstí s sebu krmě velké svbdy nese i velku míru dpvědnsti a nutnst rzhdvat se: něc přijmut, jiné dvrhnut a nést za t dpvědnst (a t i za t, c jsme neučinili). Naše děti prt vedeme k tmu, aby se uměly rzhdvat a přijímat výsledek svých vleb. Nabízíme jim dstatek pdnětů a aktivit pr pznání sebe sama a svých silných stránek; pdněcujeme dvahu, zdpvědnst a ptimistický phled na svět. Technlgický vývj prměňuje strukturu práce, jelikž stále více práce přebírají technlgie a zaměstnanci se s nvými vynálezy musí učit pracvat. v důsledku th již dnes ubývá rutinní práce, zejména té manuální a přibývá práce nerutinní a t jak manuální (pečvatelé), tak i kgnitivní (dnes např. analytici, vývjáři, prgramátři, pracvníci PR). Usnadňuje se přístup k infrmacím, kterých je nebyčejně velké mnžství a tak se musíme učit je třídit, analyzvat a vybírat. Naše děti prt systematicky učíme pracvat s nvými technlgiemi, kriticky psuzvat infrmace. Pdprujeme u dětí dlnst a flexibilitu tak, aby byly v buducnu schpné se adaptvat na změny způsbené technlgickým rzvjem. 11

12 Splu s rzvjem technlgií narůstá mnžství infrmací, které jsu dstupné téměř všem. Internet je prstředkem emancipace, svbzení a rvnsti pr velku část lidstva. Vědění a znalsti již nejsu dstupné jen úzké elitě, ale jsu tu pr všechny, c mají zájem. T s sebu nese rizika zneužití, ale také t tevírá nvé ple svbdy, vědění a mžnstí. Naše děti prt systematicky učíme efektivně a kriticky pracvat s infrmacemi, nalézat je, analyzvat, psuzvat a zasazvat d kntextu. Vedeme děti k tmu, aby k nim dkázaly zaujmut vlastní pstj na základě dsavadních znalstí, kritickéh myšlení i vlastních hdnt a etiky. Stavíme na interdisciplinaritě a průřezvých tématech. S velku pravděpdbnstí zažijí naše děti prměny struktury pracvních pzic během svéh prduktivníh živta něklikrát. A budu na ně muset reagvat, učit se nvé věci, hledat nvá uplatnění. Pracvní trh bude zřejmě prměnlivý, nejistý a bude vyžadvat, aby se naše děti uměly celý živt učit nvým znalstem a hlavně dvednstem, měly dbré sciální dvednsti, byly dlné a znaly dbře samy sebe a své silné stránky. Našim dětem prt systematicky nabízíme aktivity, které budu pdprvat přirzenu dětsku tuhu se učit a navazvat a rzvíjet bezpečné sciální kntakty ať již v rámci škly či mimšklních aktivit. Vedeme děti tak, aby jim neustálé učení nebyl na btíž, ale radstí a výzvu. V psledních 20 letech dšl ke glbalizaci, zplštění a zmenšení světa. I nejextičtější destinace jsu snadn dstupné, máme přátele p celém světě, studvat a pracvat můžeme kdekli. Lidé ze zemí dlišných kultur přicházejí k nám a spusta nás a našich dětí dchází pracvat d zahraničí. Tent vývj může pldit bavy, neb nás bhacvat. Můžeme na něj nadávat, neb se z něj těšit, ale ani jedn jej nezastaví. Je naší realitu a pravděpdbně i buducnstí. Naše děti prt systematicky učíme respektvat druhé, rzumět jim a bstát ve slžitých mezilidských i mezikulturních situacích. Jsu však věci, které se pravděpdbně nezmění, prtže jsu nám lidem vlastní a d velké míry definují naše lidství jak takvé. Vždy budeme chtít a ptřebvat někh milvat, mít přátele a sdílet s nimi radsti i strasti, zakládat rdiny, těšit se ze svých dětí a ukazvat jim svět. Stejně vždy budeme tužit p příjemném dmvě, místě bezpečí a spčinutí. A t bez hledu na t, zda celý živt strávíme v jednm městě, či se každrčně budeme stěhvat. I v buducnsti budeme chtít dělat věci, které pr nás mají smysl, a u kterých věříme, že jsu dbré. Věci, v něž budeme věřit a které budu dle našeh nejlepšíh vědmí a svědmí přispívat k dbru světa i našich individuálních živtů. Vždy budeme chtít mít alespň trchu živt pd kntrlu a ve svých ruku, nepdléhat manipulaci a vnějším klnstem. Vždy budeme tužit p autnmii. Vždy se budeme chtít bavit a smysluplně trávit svůj vlný čas. Prstě vždy, bez hledu na změny světa, budeme tužit p tm, abychm byli šťastní. A t samé si budeme přát pr své děti. 12

13 Pr naše děti se prt snažíme budvat šklu, která bude příjemným a bezpečným místem, kde děti budu mci dělat věci, které pr ně budu mít smysl a kde se děti naučí převzít kntrlu nad svým vzděláváním a živtem, i přijmut spludpvědnst za svět, ve kterém žijí Každé dítě je jiné Více phybu, více prstru na tázky, více tvření, více času. Každé dítě ptřebuje něc jinéh. Každý scišklák s průvdcem a rdiči sestavuje svůj individuální plán učení a aktivit, který se dvíjí d jeh schpnstí a ptřeb. Usilujeme t, aby všechny děti dsáhly elementární úrvně v základních blastech a měly mžnst se mimřádně rzvinut v blastech svéh zájmu či silných stránek. Zárveň si děti mhu u nás v bezpečném prstředí vyzkušet studijní přístupy, které jim nejsu přirzeně nejbližší, ale mhu je psunut dál a přispět k jejich kmplexnímu rzvji Vnitřní mtivace Nejlepší mtivace je, když děti mhu dělat věci, které jsu pr ně zvládnutelnu výzvu, dávají jim smysl a umžňují jim být sučástí něčeh většíh. Děti prt čast pracují na reálných prjektech (naplánvat výlet, vydat knihu, připravit výstavu ). Spustu pdstatných věcí se tak učí zdánlivě mimchdem. Chyby pvažujeme za přirzenu sučást učení, děti za ně netrestáme špatnými známkami. Průvdci pravidelně pskytují dětem i rdičům srzumitelnu zpětnu vazbu Respektující přístup Věříme, že k tmu, aby byl člvěk šťastný, je mim jiné ptřeba, aby měl dbré a respektující vztahy s druhými lidmi. Průvdci ve SciŠkle rzvíjejí s dětmi sbní vztah a pdprují zdravé vztahy mezi dětmi. Dbáme i na kvalitní vztahy mezi průvdci a zajímá nás, jak rdiče vnímají naši práci. Průvdci se pravidelně setkávají s dětmi individuálně. Děti čast pracují ve skupinkách a učí se d sebe navzájem (i tím, že učí druhé). Snažíme se rzvíjet i vztahy mezi žáky navzájem. k tmu služí prjektvý způsb práce, ve kterém splupracují děti stejnéh rčníku, i celšklní prjekty a prgramy jedntlivých šklních klejí, při kterých splupracují žáci napříč rčníky. Důsledně uplatňujeme respektující a prvázející přístup Fair play Chceme, aby děti, které prjdu SciŠklu, žily dbré a spkjené živty a aby byly aktivními tvůrci buducíh světa. Jsme přesvědčeni, že dbrý živt má ten, kd něčeh čestně dsáhl, váží si sám sebe, rzvinul své silné stránky, respektuje statní a statní respektují jeh, umí se radvat ze živta a má dvahu prsazvat, c je správné. V takvém duchu děti ve škle dprvázíme v jejich pznávání světa, druhých a sebe sama. 13

14 4.2 Výchvné a vzdělávací strategie Výchdiska naší výchvné a vzdělávací strategie Výchdiskem pr naše uvažvání vlbě vzdělávacích strategií lze shrnut d následujících 4 základních tezí: 1. Všechny děti mají přirzenu schpnst a ptřebu se učit, připravvat se d buducíh živta. Budeme ji pdprvat, rzvíjet, kultivvat a směrvat. Budeme pr děti vytvářet stimulující prstředí a nabízet jim důstjné výzvy. Chceme, aby učení dával dětem smysl. Chybu pkládáme za nezbytný zdrj pznání a ppud k dalšímu hledání. Víme, že tázky jsu čast důležitější než dpvědi. Snažíme se, aby děti pznávaly d hlubky a nezůstávat na pvrchu jevů a věcí. Pdprujeme tvřivst. Pdprujeme vnitřní mtivaci. Chceme si dpřát radst z bjevvání. 2. Každé dítě je jedinečné. Každé má jedinečnu strukturu sbnsti, své silné i slabší stránky, různé jsu dsavadní zkušensti, ptřeby, mžnsti i cíle a různé jsu i způsby, jakými se děti učí. Jedinečnst dětí budeme maximálně respektvat. Každý si přináší d škly své předprzumění, my na něm stavíme, neppíráme h. Nabízíme dětem výzvy a překážky v zóně jejich nejbližšíh rzvje. Každé dítě ptřebuje svbdu, ale zárveň pdpru, laskavst a citlivé vedení. Nikd nemůže vědět všechn, ale každý má práv ukázat, c umí, a může se naučit. Víme, že každý ptřebuje na učení svůj čas a my mu h dáme. Každý by však měl ve všech blastech dsáhnut úrvně, která h nebude mezvat v jeh živtě. 3. Děti se učí přád, nejen ve škle a nejen, když si t uvědmují svět vzdělává. Dětství a dspívání je plnhdntná část živta, nikli jen příprava na něj. Žitý živt vzdělává čast lépe než škla. Škla není uzavřený rganismus jsme tevřeni pdnětům zvenku, pzveme svět d škly, pustíme šklu d světa. 14

15 Škla přestává být míst zde a v daném čase, a stále více je t subr aktivit, které děti mhu knat kdykliv a kdekliv. Rdiče participují na živtě škly. Chceme, aby vliv škly v živtě dítěte šklu přesahval. 4. Učení prbíhá dbře jen v prstředí, ve kterém se děti cítí bezpečně Budujeme dbré vztahy mezi dětmi, mezi dětmi a dspělými i dspělými navzájem. Vzájemně si důvěřujeme. Navzájem se respektujeme. Splečně stanvujeme a ddržujeme pravidla. Máme jasně vymezené hranice. Přijímáme zdpvědnst za sebe i své klí. Pdstupujeme přiměřená rizika Metdy výchvné a vzdělávací práce Jsme škla tevřená rzmanitým pdnětům. Nedržíme se dgmaticky jedné určité pedaggické dktríny. Věříme, že není jen jedna knkrétní metda či pedaggická škla, která by byla vhdná abslutně. Svu práci stavíme na individuálním přístupu k dítěti, a prt k různým dětem a různým cílům vlíme různé metdy, u kterých vždy vyhdncujeme jejich vhdnst, ptenciální efektivitu a prveditelnst. Z terií a metd, které jsu pr nás inspirativní a které častěji bereme v ptaz při plánvání výuky, lze uvést např.: Knstruktivismus (Tnucci, Hejný) Prvázející výchva (Pelikán) Respektující výchva (Nváčkvá, Grdn, Gleman, Kpřivvi) Metdy sbnstní a sciálních výchvy (Valenta) Kperativní učení (Kasíkvá) Prjektvá výuka (Kratchvílvá, Kašvá, Tmkvá, Dvřákvá) Čtením, psaním ke kritickému myšlení Glbální výchva (Pike, Selby) Způsby výuky Zde uvádíme nejčastější způsby vedení vzdělávací a výchvné práce. Prjektvé vyučvání Ve škle pracujeme s něklika typy prjektů. Ústřední téma je vždy zpracváván z různých phledů, které pak prpjením umžňují hlubší a kmplexnější przumění než jednbrvé vnímání jevů a prblémů. Tent přístup rzvíjí všechny klíčvé kmpetence definvané v RVP ZV a navíc umžňuje přirzeně začleňvat a aktivně rzvíjet průřezvá témata. 15

16 Skupinvé učení Žáky čast rzdělujeme d pracvních skupin neb je necháváme tyt skupiny spntánně vytvářet. V jejich rámci si děti svjují, vedle infrmací učivu, také dvednst splupracvat, rzdělvat práci, plánvat ji a další pracvní, kmunikační a sciální kmpetence. Kperativní vyučvání Během kperativníh vyučvání skupinu rzdělujeme d malých skupin či zpčátku jen dvjic, v nichž děti kmunikují tváří v tvář. Úkly, před které jsu děti stavěny, by měly vycházet z principu, že dsažení úklu je vázán na splupráci s statními tak, jak t také ve spustě zaměstnání skutečně funguje. Jestliže tedy dítě bude na úklu pracvat s statními, naučí se více či zvládne úkl rychleji či lépe. Důležité je, že díky plnění úklů, při nichž se dítě dzvídá nvé vědmsti, se učí i dvednstem sciálním. Zpčátku se jim může učit jakby mimchdem, mnhem efektivnější však pracvat s nimi jak s vědmým cílem, který se pak na knci hdiny reflektuje. Tent přístup rzvíjí všechny klíčvé kmpetence definvané v RVP ZV a navíc umžňuje aktivně rzvíjet průřezvá témata. Prblémvé vyučvání Tam, kde je t mžné, nepředkládáme žákům htvé infrmace, ale na základě th, c vědí, frmulujeme prblém, který pak mají žáci řešit. Žáci při tét metdě pracují buď individuálně, ve dvjici neb skupině. Prblémvu metdu žáci rzvíjejí své kmpetence k řešení prblémů. Návaznst učiva na živtní zkušensti žáků Aktivně využíváme představ, které žáci prbíraném jevu získali ve svém předchzím živtě, tedy dříve než je systematicky prbírán ve škle. Samtné kmpetence si zde buduje sám žák, průvdce mu svu činnstí vytváří bezpečnu pru. Úlhu průvdce při tmt pstupu je mim jiné navzvat takvé situace, ve kterých si žák uvědmuje nejen t, c již ví, ale také t, c ještě neví, a je mtivván k tmu, aby si vědmsti, dvednsti, znalsti dplnil, případně upravil. Tímt pdprujeme vnitřní mtivaci dětí a kmpetenci k učení a řešení prblémů. Vrstevnické vyučvání učení vyučváním Výsledky pedaggickéh výzkumu i praxe ukazují, že nejvíce se člvěk naučí t, c sám učí. Schpnsti, dvednsti a znalsti ttiž musí být při učení prpjeny suvislstmi s velkými přesahy d jiných blastí. Při pužití tét metdy se učitel se žákem (žáky) dhdne na tématu, které bude (budu) prezentvat jiným žákům. Učitel přitm plní funkci pradensku. Tut metdu žáci rzvíjejí zejména své kmpetence k učení, kmpetence kmunikační a kmpetence pracvní. Vedeme děti k tmu, aby se pdílely na učení mladších splužáků a dle svých mžnstí jim pmáhali. 16

17 Šklní kleje a metda kmunitních kruhů Základní sciální jedntku SciŠkly je klej, která sdružuje nejvýš dvacet dětí napříč věkvým spektrem. Klej se v pravidelných intervalech setkává a realizuje vlastní prgram, jehž těžiště je především v rzvíjení sebepznání a psilvání schpnsti aktivní a slidární kperace. Klej je patrnvána jedním až dvěma průvdci, v závislsti na pčtu dětí v kleji, a představuje stabilní sciální skupinu žáka. Nad rámec běžné výuky je klej také centrem mimšklních aktivit, výletů a akcí s rdiči. V rámci prjektů i při prgramu jedntlivých klejí dchází k setkáním žáků, kteří sedí čast skutečně v kruhu a splečně řeší aktuální prblémy, reflektují průběh výuky a svu rli v něm, hledají dpvědi na tázky spjené s výchvu neb vzděláváním. Zde je vytvářen bezpečný prstr pr prezentvání, frmvání i případnu krekci pstjů dětí k nejrůznějším tázkám, skutečnstem, které se jich týkají. Kmunitní kruhy rzvíjejí hlavně kmpetence kmunikační, bčanské, sciální a kmpetence k řešení prblémů. Pedaggické prjekty Jde vyučvací metdu, kteru jsu žáci vedeni k samstatnému zpracvání zadaných úklů a získávají zkušensti prakticku činnstí a experimentváním. Výhdu tét metdy je, že prpjuje živt škly s praxí. Pedaggické prjekty napmáhají rzvji kmpetencí k učení, k řešení prblémů, kmpetencí pracvních a v případě prpjení s metdu skupinvéh učení i kmpetence kmunikační. Vzdělávání v suvislstech Dalším způsbem, který umžňuje žákům phlížet na svět a lidsku splečnst glbálně, je vzdělávání v suvislstech. Ty nejsu vždy předkládány jak htvé a neměnné, žáci je bjevují aktivně vlastní činnstí. Tent přístup je realizván v rámci integrvaných předmětů a aktivníh vytváření mezipředmětvých vztahů. Také tent pstup rzvíjí všechny klíčvé kmpetence stanvené RVP ZV. Výše uvedené vzdělávací strategie nejsu jedinými, které jsu ve škle pužívány. Jsu však těmi, které se pužívají častěji. 4.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Naše škla staví na důsledné individualizaci výuky, kdy k reflexi předchzíh bdbí a nastavvání plánu na další bdbí dchází v pravidelných cyklech. V rámci tht mechanismu je mžné d určité míry reflektvat i specifické vzdělávací ptřeby dětí se zdravtním či sciálním znevýhdněním. Jestliže průvdce vysleduje u žáka prjevy, které by mhly být způsbeny specificku pruchu učení neb jiným zdravtním či sciálním handicapem, infrmuje svém zjištění záknné zástupce žáka a splečně s nimi a příslušným dbrníkem (šklní psychlg a speciální pedagg) hledá další cesty individualizace výuky. Prvním krkem je vytvření plánu pdpry a pzrvání žáka. V případě přetrvávajících btížích mhu průvdci dpručit vyšetření v pedaggick-psychlgické pradně. 17

18 Jestliže záknní zástupci žáka pžádají vyšetření žáka pedaggick-psychlgicku pradnu (dále jen PPP), ppřípadě speciálně pedaggické centrum (dále jen SPC) či středisk výchvné péče, a tt akreditvané pracviště ptvrdí, že se jedná žáka se speciálními vzdělávacími ptřebami (dále jen SVP), je žák dále vzděláván a hdncen na základě dpručení dbrnéh pracviště a individuálníh vzdělávacíh plánu vytvřenéh na pdkladě diagnstických závěrů z vyšetření. S pskytnutými údaji zacházíme jak s důvěrnými. Věkvě hetergenní skupinky v některých brech umžňují vytváření pracvních skupin dle úrvně dsažených znalstí, schpnstí a dvednstí. Je rvněž zajištěna prpustnst mezi těmit skupinami, cž umžňuje zařadit žáka se specifickými ptřebami v daném bru d takvé skupiny, která nejvíce vyhvuje jeh schpnstem a tempu. 4.4 Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Pstup výuky u žáků mimřádně nadaných je bdbný jak u dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami. Vycházíme ttiž z th, že i mimřádně nadaný žák má své specifické vzdělávací ptřeby, které je mžné v maximální mžné míře reflektvat a pdle nich uzpůsbit výuku. Vzhledem k tmu, že v naší škle je výuka důsledně individualizvána, a t průběžně, je mžné takvé specifické ptřeby zhlednit v maximálním měřítku. V případě, že průvdce identifikuje u dítěte prjevy mimřádnéh nadání, infrmuje tm záknné zástupce a splečně s nimi a případně dalšími dbrníky (šklní psychlg či jiná zařízení zabývající se praxí s mimřádně nadanu mládeží) hledají ptimální cesty pr další edukaci. 4.5 Začlenění průřezvých témat Pužité zkratky: Svět v suvislstech (SvS), Trivium (TR), Český jazyk (ČJ), Anglický jazyk (AJ), Matematika (MA) Osbnstní a sciální výchva (OSV) Tematický kruh rčník rčník rčník Osbnstní rzvj SvS, TR, AJ SvS, ČJ, AJ, MA SvS, ČJ, AJ, MA Sciální rzvj SvS, TR, AJ SvS, ČJ, AJ, MA SvS, ČJ, AJ, MA Mrální rzvj SvS SvS SvS Výchva demkratickéh bčana (VDO) Tematický kruh rčník rčník rčník Občanská splečnst SvS SvS SvS a škla Občan, bčanská SvS SvS SvS splečnst a stát Frmy participace bčanů v plitickém živtě SvS SvS SvS 18

19 Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání SvS, TR, AJ SvS, ČJ, AJ, MA SvS, ČJ, AJ, MA Výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech (VMEGS) Tematický kruh rčník rčník rčník Evrpa a svět nás SvS SvS SvS zajímá Objevujeme Evrpu SvS SvS SvS a svět Jsme Evrpané SvS SvS SvS Multikulturní výchva (MkV) Tematický kruh rčník rčník rčník Kulturní diference SvS, AJ SvS, AJ SvS, AJ Lidské vztahy SvS, TR, AJ SvS, ČJ, AJ, MA SvS, ČJ, AJ, MA Etnický půvd SvS SvS SvS Multikulturalita SvS SvS SvS Princip sciálníh smíru a slidarity SvS SvS SvS Envirnmentální výchva (EV) Tematický kruh rčník rčník rčník Eksystémy SvS SvS SvS Základní pdmínky SvS SvS SvS živta Lidské aktivity a SvS SvS SvS prblémy živtníh prstředí Vztah člvěka k prstředí SvS SvS SvS Mediální výchva (MV) Tematický kruh rčník rčník rčník Kritické čtení a SvS, TR SvS, AJ, ČJ SvS, AJ,ČJ vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu SvS, ČJ SvS, ČJ mediálních sdělení a reality Stavba mediálních SvS, ČJ SvS, ČJ sdělení Vnímání autra SvS, ČJ SvS, ČJ mediálních sdělení Fungvání a vliv médií na splečnst SvS, ČJ SvS, ČJ 19

20 Tvrba mediálníh sdělení Práce v realizačním týmu SvS, ČJ SvS, ČJ SvS, TR SvS AJ, ČJ SvS, AJ, ČJ 4.6 Rzvj klíčvých kmpetencí Kmpetence: k. k učení (KU), k. k řešení prblémů (KŘP), k. kmunikativní (KK), k. sciální a persnální (KSP), k. bčanské (KO), k. pracvní (KP) Prstředky Svbdná (vlná) práce žáků Pdnětné, připravené prstředí Věkvá hetergenita Kmunitní kruhy Prblémvé vyučvání Prjektvá výuka Prpjení učiva s reálným živtem Splečné vytváření pravidel Vzájemná respektující kmunikace Vedení žáků k empatii, nasluchání, vnímání, tleranci dlišnstí, respektu k druhým a sbě Vlastní plánvání a rganizace aktivit žáky Samstatné vyhledávání infrmací Mžnst vlastníh kreativníh řešení tématu/prblému Samstatná práce Splupráce Prezentace vlastní práce Práce s vlastní zdpvědnstí Práce s chybu a sebekntrlu Sebehdncení a sebereflexe Splupráce s rdinu, splečné akce Kmpetence KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KK, KSP, KU KŘP, KK, KSP, KO KU, KŘP, KK, KP KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KU, KO, KP KŘP, KK, KSP, KO, KP KK, KSP, KO KK, KSP, KO KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KU, KŘP, KK, KP KU, KŘP, KP KU, KŘP, KP KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KU, KK, KSP, KO, KP KU, KŘP, KSP, KO, KP KU, KŘP, KP KU, KŘP, KK, KSP, KO, KP KU, KŘP, KK, KSP, KO 20

21 5 Učební plán 5.1 Přehled celkvých dtací Červeně je vyznačen využití dispnibilních hdin. Rčník Předmět Vzdělávací blast RVP Týdenní hdinvá dtace předmětu 1. Trivium Český jazyk a literatura 3 Matematika a její aplikace 2 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Svět Český jazyk a v suvislstech literatura 4 Matematika a její aplikace 2 Člvěk a jeh svět 2 Umění a kultura 3 Člvěk a svět práce 1 Člvěk a zdraví 2 2. Trivium Český jazyk a literatura 3 Matematika a její aplikace 2 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Svět Český jazyk a v suvislstech literatura 4 Matematika a její aplikace 2 Člvěk a jeh svět 2 Umění a kultura 3 Člvěk a svět práce 1 Člvěk a zdraví 2 3. Trivium Český jazyk a literatura Matematika a její aplikace 2 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Svět Český jazyk a v suvislstech literatura 4 Matematika a její aplikace 2 Člvěk a jeh svět 2 Umění a kultura Člvěk a svět práce 1 Celkvá týdenní hdinvá dtace rčníku

22 Člvěk a zdraví 2 4. Český jazyk Český jazyk a literatura 2 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Matematika Matematika a její aplikace 2 Svět Český jazyk a v suvislstech literatura 5 Cizí jazyk 1 Matematika a její aplikace 2 Člvěk a jeh svět 3 Umění a kultura 2 Člvěk a svět práce Člvěk a zdraví 2 Infrmační a kmunikační 2 technlgie 5. Český jazyk Český jazyk a literatura 2 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Matematika Matematika a její 2 Svět v suvislstech aplikace Český jazyk a literatura 5 Cizí jazyk 1 Matematika a její aplikace 2 Člvěk a jeh svět 3 Umění a kultura 2 Člvěk a svět práce Člvěk a zdraví 2 Infrmační a kmunikační technlgie Český jazyk Český jazyk a literatura Matematika Matematika a její aplikace 3 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Svět v Český jazyk a suvislstech literatura 2 Cizí jazyk 2 Člvěk a přírda 5 Člvěk a splečnst Člvěk a svět práce Člvěk a zdraví 2 Infrmační a kmunikační

23 technlgie Umění a kultura 3 7. Český jazyk Český jazyk a literatura 2 Matematika Matematika a její aplikace 3 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Svět v Český jazyk a suvislstech literatura 2 Cizí jazyk 2 Člvěk a přírda 5 Člvěk a splečnst 3 Člvěk a svět práce Člvěk a zdraví 2 Infrmační a kmunikační technlgie Umění a kultura 3 8. Český jazyk Český jazyk a literatura 2 Matematika Matematika a její aplikace 3 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Další cizí jazyk Další cizí jazyk 3 Svět v Český jazyk a suvislstech literatura 2 Matematika a její aplikace 2 Cizí jazyk 1 Člvěk a přírda Člvěk a splečnst 3 Člvěk a svět práce 1 Člvěk a zdraví 3 Infrmační a kmunikační technlgie Umění a kultura 2 9. Český jazyk Český jazyk a literatura Matematika Matematika a její aplikace 3 Anglický jazyk Cizí jazyk 3 Další cizí jazyk Další cizí jazyk 3 Svět v Český jazyk a suvislstech literatura Matematika a její aplikace 2 Cizí jazyk 1 Člvěk a přírda

24 Člvěk a splečnst 3 Člvěk a svět práce 1 Člvěk a zdraví 3 Infrmační a kmunikační 1 technlgie Umění a kultura 2 V suladu s vyhlášku č. 48/2005 Sb. lze na prvním i druhém stupni na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných neb různých rčníků neb spjvat třídy. 24

25 6 Učební snvy 6.1 Trivium Charakteristika předmětu Vzdělávací blasti: Jazyk a jazykvá kmunikace, Matematika a její aplikace Obsahvé vymezení: Trivium je předmět pr žáky rčníku, který slučuje předměty čtení, psaní a matematiku. Zaměřuje se na rzvj prvpčátečníh čtení a psaní, předčtenářské a čtenářské gramtnsti, psanéh prjevu, rzvj matematických představ, matematické gramtnsti a dvednstí, které se s těmit blastmi pjí. V Triviu žáci rzvíjejí a upevňují dvednsti, které jim v následujících rčnících umžní hluběji se zapjit zejména d tematických celků a nastartvat studijní autnmii. Pr výuku čtení a psaní využíváme primárně analyticksynteticku metdu. V případě individuálních ptřeb žáků nabízíme alternativní metdy dle dhdy se záknnými zástupci žáka. Časvé vymezení: V 1., 2. i 3. rčníku je předmět realizván s časvu dtací 5 hdin týdně. Organizační vymezení: Předmět Trivium realizuje vzdělávání v duchu mderních pedaggických pznatků. Vzdělávací bsah je integrván d jednh celku, cž umžňuje žákvi pznávat a učit se v suvislstech, pnřit se d zvlené prblematiky, využívat připravené vzdělávací nabídky a prstředí třídy dle vlastníh zájmu a úrvně. Mžnst vlnéh phybu v připraveném prstředí, mžnst zvlit si způsb práce, dpvědnst za vlastní vlbu a práce ve věkvě smíšené skupině pdprují rzvj klíčvých kmpetencí. Vyučvací blky trvají většinu 90 minut, cž umžňuje žákům plně se sustředit na zvlené téma. Průvdce sleduje práci dětí, vede si záznamy jejich pkrcích a blastech jejich zájmu. Pdle ptřeby pmáhá žákům plánvat, členit a řídit práci. Organizační frmy výuky: individuální práce (vlná práce) splupráce dětí (vzájemná pmc a učení, vlná práce dvjic a malých skupin) kmunitní kruh individuální lekce (učitel - žák) skupinvé lekce (učitel - skupina žáků) 25

26 samstatná práce skupin pdle zadaných kritérií individuální práce žáka pdle zadaných kritérií prjekty šklní akce Výchvné a vzdělávací strategie: průvdce respektuje sbnst a individuální ptřeby žáka průvdce připravuje prstředí a zajišťuje vhdné pdmínky pr rzvj a učení žáků průvdce diferencuje svůj přístup k žákům dle jejich schpnsti samstatné práce a kde je t mžné, ustupuje d pzadí pkud je t mžné, pnechává průvdce vlbu tématu a materiálu na žákvi, na jeh individuální připravensti se prblémem zabývat a v případě ptřeby ukazuje žákvi, c je třeba zvládnut před dsažením stanvenéh cíle průvdce pracuje s žáky pmcí individuálních i skupinvých lekcí, v nichž prezentuje mžné pstupy práce průvdce pzruje jedntlivé děti i celý klektiv a na základě pzrvání zařazuje vhdné aktivity průvdce využívá suvislstí mezi tématy i suvislstí s realitu blízku žákvi na pstupu práce se průvdce dmluvá s žákem, dílčí vzdělávací cíle stanvuje průvdce ve splupráci s žákem a jeh záknným zástupcem žák si zakládá výsledky své práce d prtflia, učitel pmáhá dítěti vést přehled zvládnutých kruzích učiva průvdce si vede záznamy pkrcích žáka a dsažených cílech vzdělávání Vzdělávací bsah předmětu Trivium Vzdělávací blast Jazyk a jazykvá kmunikace, předmět Český jazyk 1. stupeň rčník Kmunikační a slhvá výchva ČJL plynule čte s przuměním texty přiměřenéh rzsahu a nárčnsti plynule čte s przuměním texty přiměřenéh rzsahu a nárčnsti rientuje se v jednduchém textu, rzumí základní myšlence, shrnuje bsah textu a ppisuje hlavní pstavy - hlasité a tiché čtení s důrazem na przumění textu - různé techniky práce s textem 26

27 ČJL przumí písemným neb mluveným pkynům přiměřené slžitsti ČJL respektuje základní kmunikační pravidla v rzhvru ČJL pečlivě vyslvuje, pravuje svu nesprávnu neb nedbalu výslvnst ČJL v krátkých mluvených prjevech správně dýchá a vlí vhdné temp řeči ČJL vlí vhdné verbální i nnverbální prstředky řeči v běžných šklních i mimšklních situacích ČJL na základě vlastních zážitků tvří krátký mluvený prjev ČJL zvládá základní hygienické návyky spjené se psaním ČJL píše správné tvary písmen a číslic, správně spjuje písmena i slabiky; kntrluje vlastní písemný prjev ČJL píše věcně i frmálně správně jednduchá sdělení ČJL seřadí ilustrace pdle dějvé pslupnsti a vypráví pdle nich jednduchý příběh vyhledává infrmace v tištěných zdrjích přiměřených věku a schpnstem przumí písemným neb mluveným pkynům přiměřené slžitsti respektuje základní kmunikační pravidla v rzhvru pečlivě vyslvuje, pravuje svu nesprávnu neb nedbalu výslvnst v krátkých mluvených prjevech správně dýchá a vlí vhdné temp řeči vlí vhdné verbální i nnverbální prstředky řeči v běžných šklních i mimšklních situacích vládá vhdné kmunikační prstředky k věkvě přiměřenému vyjádření pzitivních a negativních emcí vysvětluje a zdůvdňuje svje rzhdnutí a názry vhdným způsbem srzumitelně prezentuje svu práci na základě vlastních zážitků tvří krátký mluvený prjev zvládá základní hygienické návyky spjené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spjuje písmena i slabiky; kntrluje vlastní písemný prjev píše věcně i frmálně správně jednduchá sdělení tvří jednduché, bsahvě ucelené autrské texty seřadí ilustrace pdle dějvé pslupnsti a vypráví pdle nich jednduchý příběh - využití technik kritickéh myšlení - práce a jednání dle pkynů - skupinvé práce - písmena abecedy - technika čtení - přednes - hlasité čtení - prezentace - splečenské slvní braty - zdvřilé a účelvé jednání - rzvj slvní zásby - skupinvé práce - představení své práce - dramatizace - ústní prezentace výrbku neb zážitku, ppis - správný sed - správný úchp psacíh náčiní - světelné pdmínky vhdné k práci - technika psaní - tvrba textů - pslech předčítání - nalezení hlavní dějvé linie - tvrba ilustrací brazvu neb phybvu frmu - řazení ilustrací dle pslechu - vyprávění příběhu pdle ilustrací Jazykvá výchva 27

28 ČJL rzlišuje zvukvu a graficku pdbu slva, člení slva na hlásky, dlišuje dluhé a krátké samhlásky ČJL prvnává významy slv, zvláště slva pačnéh významu a slva významem suřadná, nadřazená a pdřazená, vyhledá v textu slva příbuzná ČJL prvnává a třídí slva pdle zbecněnéh významu děj, věc, klnst, vlastnst ČJL rzlišuje slvní druhy v základním tvaru ČJL užívá v mluveném prjevu správné gramatické tvary pdstatných jmen, přídavných jmen a slves ČJL spjuje věty d jedndušších suvětí vhdnými spjkami a jinými spjvacími výrazy ČJL rzlišuje v textu druhy vět pdle pstje mluvčíh a k jejich vytvření vlí vhdné jazykvé i zvukvé prstředky ČJL důvdňuje a píše správně: i/y p tvrdých a měkkých suhláskách i p bjetných suhláskách ve vyjmenvaných slvech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě mim mrflgický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen sb, zvířat a místních pjmenvání rzliší hlásku a písmen; rzliší první, další a pslední písmen ve slvě, skládá písmena d slv; vizuálně rzliší pdbné tvary písmen, k velkým písmenům přidá malá, ddržuje správné přadí písmen; sluchvě dliší a zapíše dluhé a krátké samhlásky; zapíše dvjhlásky najde slv pačnéh významu; najde slv stejnéh neb pdbnéh významu; najde slv nadřazené něklika slvům; jmenuje slva pdřazená slvu nadřazenému; jmenuje slva příbuzná slva se splečným křenem a pdbným významem třídí slva pdle kritérií, významu a frmální pdby rzliší pdstatné jmén, přídavné jmén a slves v základním tvaru užívá v mluveném prjevu správné gramatické tvary pdstatných jmen, přídavných jmen a slves spjí věty d jednduchéh suvětí; užívá spjky a spjvací výrazy rzliší v textu druhy vět, správně je zapíše, pužije správnu intnaci při jejich vyslvení důvdňuje a píše správně: i/y p tvrdých a měkkých suhláskách i p bjetných suhláskách ve vyjmenvaných slvech; dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě mim mrflgický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen sb, zvířat a místních pjmenvání, rientuje se v pravidle pužívání ů/ú, zapíše a zdůvdní párvé suhlásky na knci a uprstřed slv - třídění hlásek - písmen na začátku, uprstřed a na knci slva - skládání písmen (první psaní a čtení) - zrakvé a sluchvé rzlišvání - význam slvasynnyma- antnymaslva pdřazená- slva nadřazená- křen slva, předpna, přípna - slvní druhy - pdstatná jména - přídavná jména - slvesa - základní mluvnické kategrie pdstatných jmen a slves - pád pdstatných jmen - čísl pdstatných jmen - sba a čísl slves - čas u slves - spjky a spjvací výrazy - základní zásady interpunkce - druhy vět: znamvací, tázací, přací, rzkazvací - interpunkce - tvrdé suhlásky - měkké suhlásky - bjetné suhlásky - psaní i/y p tvrdých a měkkých suhláskách - vyjmenvaná slva a jim příbuzná - dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě - ú/ů - vlastní jména - párvé suhlásky Literární výchva ČJL čte a přednáší zpaměti ve vhdném frázvání a tempu literární texty přiměřené věku čte a přednáší zpaměti ve vhdném frázvání a tempu literární texty přiměřené věku vlí si knihy ke čtení dle vlastníh zájmu - hlasité čtení - přednes, reprdukce - dramatizace - návštěva knihvny - sdílení námětů ke čtení 28

29 ČJL vyjadřuje své pcity z přečtenéh textu ČJL rzlišuje vyjadřvání v próze a ve verších, dlišuje phádku d statních vyprávění ČJL pracuje tvřivě s literárním textem pdle pkynů učitele a pdle svých schpnstí vyjadřuje své pcity z přečtenéh textu rzlišuje vyjadřvání v próze a ve verších, dlišuje phádku d statních vyprávění pracuje tvřivě s literárním textem pdle pkynů učitele a pdle svých schpnstí - tvrba recenzí, sdílení zážitků z četby - rzhvry knihách, literárních pstavách - pzrný pslech - pslech a četba - básničky - phádka - techniky čtenářské gramtnsti a kritickéh myšlení - kladení účelvě zaměřených tázek - ppis literárních pstav Vzdělávací blast Matematika a její aplikace, předmět Matematika 1. stupeň rčník Čísl a pčetní perace M pužívá přirzená čísla k mdelvání reálných situací, pčítá předměty v daném subru, vytváří subry s daným pčtem prvků M čte, zapisuje a prvnává přirzená čísla d 1 000, užívá a zapisuje vztah rvnsti a nervnsti M užívá lineární uspřádání; zbrazí čísl na číselné se M prvádí zpaměti jednduché pčetní perace s přirzenými čísly M řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje a mdeluje svjené pčetní perace pužívá přirzená čísla k mdelvání reálných situací, pčítá předměty v daném subru, vytváří subry s daným pčtem prvků čte, zapisuje a prvnává přirzená čísla d 1 000, užívá a zapisuje vztah rvnsti a nervnsti užívá lineární uspřádání; zbrazí čísl na číselné se prvádí zpaměti jednduché pčetní perace s přirzenými čísly řeší a tvří úlhy, ve kterých aplikuje a mdeluje svjené pčetní perace - práce s čísly d 1000, jejich svjení přes pznání v realitě - uchpení přirzených čísel pmcí číselné sy - úvd d užití čísel v běžném živtě - pčítání zpaměti pmcí rzvje práce s představivstí - pchpení slvních úlh s důrazem na pznání vhdné pčetní perace - nalézání slvních úlh v běžném živtě, jejich tvření na základě pdbnsti Gemetrie v rvině a prstru 29

30 M rzezná, pjmenuje, vymdeluje a ppíše základní rvinné útvary a jednduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci M prvnává velikst útvarů, měří a dhaduje délku úsečky M rzezná a mdeluje jednduché suměrné útvary v rvině M rzezná, pjmenuje, vymdeluje a ppíše základní rvinné útvary a jednduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci M prvnává velikst útvarů, měří a dhaduje délku úsečky M rzezná a mdeluje jednduché suměrné útvary v rvině - pznávání plšných útvarů - zkumání jedntlivých prstrvých útvarů, jejich vlastnsti a využití v realitě - zbrazvání prstrvých krychlvých staveb na papír - tvření krychlvých staveb, jejich přestavba a zaznamenání na papír - vztah mezi 2D a 3D zbrazením (krychle a její síť) - gemetrické lgické úlhy, puzzle 30

31 6.2 Český jazyk Charakteristika předmětu Vzdělávací blast: Jazyk a jazykvá kmunikace Obsahvé vymezení: Předmět Český jazyk se samstatně vyučuje d čtvrtéh rčníku. Cílem předmětu je rzšiřvat základy gramatiky a pskytnut tak žákům funkční nástrje pr kultivvané vyjadřvání písemnu i mluvenu frmu, rzšiřvat a bhacvat slvní zásbu. V předmětu Český jazyk se vyučuje z celé vzdělávací blasti RVP Jazyk a jazykvá kmunikace puze část Jazykvá výchva. Části Kmunikační a slhvá výchva a Literární výchva jsu sučástí předmětu Svět v suvislstech. Časvé vymezení: Předmět je vyučván d 4. rčníku s dtací 2 hdin týdně. Organizační vymezení: Organizační frmy výuky: individuální práce (vlná práce) splupráce dětí (vzájemná pmc a učení, vlná práce dvjic a malých skupin) kmunitní kruh individuální lekce (učitel - žák) skupinvé lekce (učitel - skupina žáků) samstatná práce skupin pdle zadaných kritérií individuální práce žáka pdle zadaných kritérií prjekty šklní akce Výchvné a vzdělávací strategie: průvdce respektuje sbnst a individuální ptřeby žáka průvdce připravuje prstředí a zajišťuje vhdné pdmínky pr rzvj a učení žáků průvdce diferencuje svůj přístup k žákům dle jejich schpnsti samstatné práce a kde je t mžné, ustupuje d pzadí 31

32 pkud je t mžné, pnechává průvdce vlbu tématu a materiálu na žákvi, na jeh individuální připravensti se prblémem zabývat a v případě ptřeby ukazuje žákvi, c je třeba zvládnut před dsažením stanvenéh cíle průvdce pracuje s žáky pmcí individuálních i skupinvých lekcí, v nichž prezentuje mžné pstupy práce průvdce pzruje jedntlivé děti i celý klektiv a na základě pzrvání zařazuje vhdné aktivity průvdce využívá suvislstí mezi tématy i suvislstí s realitu blízku žákvi na pstupu práce se průvdce dmluvá s žákem, dílčí vzdělávací cíle stanvuje průvdce ve splupráci s žákem a jeh záknným zástupcem žák si zakládá výsledky své práce d prtflia, učitel pmáhá dítěti vést přehled zvládnutých kruzích učiva průvdce si vede záznamy pkrcích žáka a dsažených cílech vzdělávání Vzdělávací bsah předmětu Český jazyk 1. stupeň rčník Jazykvá výchva ČJL prvnává významy slv, zvláště prvnává významy slv, zvláště slva stejnéh neb pdbnéh významu a slva slva stejnéh neb pdbnéh vícevýznamvá významu a slva vícevýznamvá ČJL rzlišuje ve slvě křen, část přípnvu, předpnvu a kncvku rzlišuje ve slvě křen, část přípnvu, předpnvu a kncvku ČJL určuje slvní druhy určuje slvní druhy plnvýznamvých slv a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném prjevu mluveném prjevu ČJL rzlišuje slva spisvná a jejich nespisvné tvary ČJL vyhledává základní skladební dvjici a v neúplné základní skladební dvjici značuje základ věty ČJL dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí - synnyma - antnyma - hmnyma - slva citvě zabarvená (kladně i záprně) - stavba slva - slvtvrba - dvzvání slv - hebné a nehebné plnvýznamvých slv a využívá je v slvní druhy gramaticky správných tvarech ve svém- časvání slves - sklňvání jmen - mluvnické kategrie jmen a slves - tvary určité a neurčité rzlišuje slva spisvná a jejich - slva spisvná a nespisvné tvary nespisvná vyhledává základní skladební dvjici a- pdmět a přísudek v neúplné základní skladební dvjici - pdmět vyjádřený a značuje základ věty nevyjádřený dlišuje větu jednduchu a suvětí, vhdně změní větu jednduchu v suvětí ČJL užívá vhdných spjvacích výrazů, užívá vhdných spjvacích výrazů, - věta jednduchá - suvětí - vzrce suvětí - spjky a spjvací výrazy - spjky a spjvací 32