MODELOVÁNÍ A KLASIFIKACE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOL BÁNSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZIT OSTRV EKONOMICKÁ FKULT MODELOVÁNÍ KLSIFIKCE REGIONÁLNÍCH TRHŮ PRÁCE Jana Hančlová Ivan Křivý Jaromír Govald Miroslav Liška Milan Šimek Josef Tvrdík Lubor Tvrdý OSTRV 2002

2 Sudie byla zpracována v rámci granového projeku GČR 402/00/65 Odborná recenze dne : prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc. prof. RNDr. Jan Kodera, CSc. uoři jednolivých kapiol a jejich ové adresy: Jméno kapioly Doc. Ing. Jana Hančlová, CSc. (jana.hanclova@vsb.cz) 5,6,7 Doc. RNDr. Ing. Ivan Křivý, CSc. (krivy@osu.cz) 4 Doc. Ing. Jaromír Govald, CSc. (jaromir.govald@vsb.cz) 8 RNDr. Miroslav Liška, CSc. (liska@osu.cz) 9 RNDr. Milan Šimek, Ph.D. (milan.simek@vsb.cz),5,6,7 Ing. Josef Tvrdík, CSc. (vrdik@osu.cz) 4 Ing. Lubor Tvrdý (lubor.vrdy@vsb.cz),2,3,5,9 Publikace neprošla jazykovou úpravou. Jana Hančlová, Lubor Tvrdý ISBN

3 Obsah Úvod...5 Teoreické přísupy k regionálním rhům práce...7. Definice pojmů Teoreické souvislosi fungování regionálních rhů práce Závěr Lieraura Daa pro modelování regionálních rhů práce Informační zdroje Základní deskripory pro analýzu časových řad Závěr Lieraura Příloha Klasifikace regionálních rhů práce Meody klasifikace regionů Klasifikace dle srukury zaměsnanosi pro období Saická klasifikace míry nezaměsnanosi a mezd Dynamická klasifikace míry nezaměsnanosi a mezd Klasifikační sysém vývoje míry nezaměsnanosi absoluní rozdíly Klasifikační sysém vývoje míry nezaměsnanosi relaivní rozdíly Závěr Lieraura nalýza a predikce časových řad NUTS Winersova meoda a její implemenace Jiné meody analýzy časových řad Experimenální výsledky a jejich zhodnocení Závěry Lieraura Vývoj vzahu mezi nezaměsnanosi a volnými pracovními mísy Teoreický přísup Beveridgeovy křivky v České republice a jejích regionech Klasifikace krajů dle umísění Beveridgeovy křivky Závěr Lieraura Příloha Dynamická analýza rovnovážného vývoje regionálních rhů práce a ČR Modifikace Beveridgeovy křivky Použié ekonomerické modely VR a VEC Zkoumání exisence rovnovážného vzahu na rhu práce v České republice Zkoumání dlouhodobého vzahu na rhu práce v krajích ČR Závěr Lieraura Přílohy Modelování nabídky práce a popávky po práci Vícerovnicové modely rhu práce Formulace modelu rhu práce Odhadování modelu rhu práce Výsledky modelování a predikce rhu práce pro ČR Výsledky odhadování a predikce modelu rhu práce v krajích Závěr Lieraura...4

4 8 Zkoumání inenziy a sabiliy vývoje mobiliy pracovních sil v české ekonomice Úvod Mobilia: eorie a empirické poznaky Mobilia pracovních sil v ČR Dílčí závěr Lieraura Příloha Regionální hrubý domácí produk a jeho prognóza Vymezení položek a meodika výpoču RHDP Prognóza vývoje rozdělení RHDP Produkivia v jednolivých krajích a její klasifikace Závěr Lieraura...43 Shrnuí a závěry...45

5 Úvod Předložená monografie se zaměřuje na vybrané problémy regionálních rhů práce, zejména na jejich deskripci, klasifikaci, zkoumání projevů srukurální změn v území a na analýzu regionálních dispari. Empirické sudie jsou provedeny zejména na úrovni krajů (NUTS3) a celé České republiky (NUTS) za období s případnou predikcí v roce Publikace vznikla na základě řešení výzkumného granového projeku GČR č. 402/00/65 Modelování regionálních rhů práce. Účelem éo publikace je seznámi širokou odbornou veřejnos s výsledky 3-leého zkoumání v éo oblasi. Monografie je členěna do 9 kapiol. První kapiola uvádí přehled eoreických přísupů k regionálním rhům práce a vymezuje nejen základní pojmy, ale i eoreické souvislosi fungování regionálních rhů práce. Druhá kapiola specifikuje a hodnoí deskripory pro analýzy časových řad a jejich informační zdroje. Následující kapiola se věnuje klasifikačním meodám vhodných pro analýzy regionů a navrhuje jejich dynamizaci. Tyo klasifikační meody jsou esovány na regionálních rzích práce pro úroveň NUTS4. Čvrá kapiola využívá analýzy časových řad regionálních rhů práce pro jejich krákodobou predikci. Zkoumáním vývoje Beveridgeovy křivky na úrovni krajů i České republiky se zabývá páá kapiola. Exisenci dlouhodobých vzahů na regionálních rzích práce prosřednicvím dynamických simulánních modelů zkoumá šesá kapiola. Sedmá kapiola se věnuje modelování regionálních rhů práce na základě sousavy simulánních rovnic nabídky práce a popávky po práci, keré jsou zkoumány z pohledu srukurálních změn. Nedílnou součásí analýzy regionálních rhů práce je sudium inenziy a sabiliy vývoje mobiliy pracovních sil v české ekonomice, což je émaem osmé kapioly. Deváá kapiola se zabývá vývojem rozdělení regionálního hrubého domácího produku prosřednicvím Markovových procesů a klasifikací regionů na základě produkiviy práce. Závěrečná kapiola shrnuje dílčí výsledky, uvádí je do vzájemných souvislosí a jsou v ní aké formulována odpovídající doporučení. uoři éo publikace si jsou vědomi, že sudie může obsahova i dílčí nedosaky a konroverzní pasáže, a proo uvíají jakékoliv připomínky a náměy. Z ěcho důvodů uvádíme auory jednolivých kapiol i jejich ové adresy. 5

6 6

7 Teoreické přísupy k regionálním rhům práce V éo kapiole si vymezíme základní pojmy zkoumané problemaiky a seznámíme se s někerými eoreickými přísupy k rhu práce na keré sudie navazuje.. Definice pojmů Za práci budeme považova, v souladu se současnou obecnou ekonomickou eorií, jakýkoliv druh fyzické nebo duševní cílevědomé činnosi člověka, jež produkuje předměy či služby. Práce je jedním z výrobních fakorů. Musíme ale zdůrazni, že práce má, na rozdíl od kapiálu a půdy (resp. přírodních zdrojů), svá výrazná specifika, kerá plynou ze skuečnosi, že jejím nosielem je lidská byos se svými právy a biologickými a psychickými charakerisikami (viz Jurečka a kol., 997, s. 48). Trh práce je prosor, v němž dochází k inerakci mezi zaměsnavaeli (resp. jejich popávkou po práci) a pracovníky (resp. jejich nabídkou práce). O fakorech působících na uo inerakci rozhoduje charaker ohoo rhu, především, zda-li se jedná o dokonale či nedokonale konkurenční rh, popř. jaká je příčina éo nedokonalé konkurence. Dokonale konkurenční rh spadá do oblasi čisě eoreické absrakce, jež ale bývá východiskem pro řadu modelů, keré jsou posupně modifikovány odsraněním někerých zjednodušujících předpokladů, a ak se přibližují reálnému rhu práce. bychom mohli mluvi o dokonale konkurenčním rhu práce, musí bý splněny následující předpoklady:. Exisence velkého poču subjeků, keré nemohou ovlivni cenu popř. množsví nabízené či popávané práce. 2. Homogennos na rhu práce, zn. dokonalá subsiuce jak pracovníků, ak zaměsnavaelů. 3. Dokonalá informovanos všech účasníků. Pokud jsou yo podmínky na rhu práce splněny, ak dochází k opimální alokaci pracovníků do firem za určié mzdy na základě eorie firmy vycházející z analýzy mezních nákladů. Uvolněním někerého z výše uvedených předpokladů se dosáváme k modelům nedokonalé konkurence. Pozornos bude věnována především 2. předpokladu. Je-li rh práce nehomogenní (zn. že zde exisují bariéry), dochází k jeho segmenaci, kerá může mí charaker geografický, profesní či závislosi na vzahu pracovníka k zaměsnavaeli. V důsledku éo segmenace mohou vznika na rhu práce disproporce, keré se projevují vysokou nezaměsnanosí a rigidiou mezd. Příčinou geografické segmenace rhu práce je omezená prosorová mobilia pracovní síly resp. její imobilia, kerá je výrazně vyšší než u kapiálu. Tao relaivní imobila je způsobena: - u dojížďky exisencí dopravních nákladů a zráou času při dopravě, - u migrace jednak exisencí nákladů na migraci (dopravní náklady, náklady na hledání a koupi byu ad.) a vysokého rizika způsobeného neznalosí prosředí, jednak překážkami povahy psychosociální (sociální vazby v původní oblasi). Je nuno doda, že v dnešní době geografická imobilia se snižuje v důsledku rozvoje auomobilové dopravy. Rovněž i její vliv na charaker rhu práce se snižuje rozvojem informačních a komunikačních echnologií. Jedná se však pouze jen o určié obory, v obecné rovině je a v nejbližší době sále bude rh práce geograficky segmenován. Důsledkem éo segmenace je omezení rhu práce na určiou oblas resp. region. Region je územně-prosorový úvar, ve kerém lze definova základní socioekonomický sysém a lze ho z prosoru pomocí jednoho či více znaků přesně vymezi. Region můžeme vymezi na základě funkčnosi, zn. že sloučíme území, kerá mají silné vzájemné prosorové vazby, nebo na základě homogeniy zn. že sloučíme homogenní území dle vybraných znaků. Přirozený region je charakerizován jak kulurně sociálními prvky (hisorickým vývojem lokálních společensví), ak i prvky geografickými (např. úrodnos země, nadmořská výška, klimaické podmínky). Pro yo regiony jsou charakerisické silné vniřní ekonomické, sociální a kulurní vazby. Dále je pro něj charakerisická exisence jednoho příp. více cener a spádových území. 7

8 Přirozený regionální rh práce je vymezen především mírou dojížďky do zaměsnání, ale obvykle se pro komplexnější vymezení přirozených regionů pracuje i s mírou dojížďky za službami, případně za rekreací, keré můžou následně ovlivňova i charaker mísního rhu práce. dminisraivní region je účelově vymezená oblas pro sysém řízení veřejné správy, kerá se ale časo liší od přirozených sociogeografických regionů. Regionálními rozdíly rozumíme vzdálenosi mezi regiony v absrakním merickém prosoru. Teno prosor může popisova buď jeden vybraný deskripor regionu nebo celá množina ěcho deskriporů, a o jak saicky, ak i dynamicky..2 Teoreické souvislosi fungování regionálních rhů práce.2. Makroekonomické souvislosi Významnou charakerisikou regionálních rhů práce je nezaměsnanos. Je o aké jeden z důležiých deskriporů, za pomocí kerého lze regionální rhy práce zkouma a popisova. Příčiny exisence nezaměsnanosi v ržních ekonomikách jsou jedním z nejdiskuovanějších éma ekonomické eorie. Věšina soudobých příčin nezaměsnanosi má výraznou mikroekonomickou povahu a za hlavní příčinu nezaměsnanosi se považuje nepružnos mezd. Na éo skuečnosi se shodují jak moderní neoklasické eorie, ak soudobé eorie keynesiánské. Rozdíly mezi ěmio školami spočívají spíše v om, co považují za příčinu nepružnosi mezd, jakou míru nepružnosi připoušějí a jak dlouhý časový horizon jí přisuzují. Jedním z klíčových diskuovaných pojmů je oázka dobrovolné a nedobrovolné nezaměsnanosi. Teno pojem úzce souvisí s rovnováhou na rhu práce. Nezbynou podmínkou éo rovnováhy je, že reálná mzdová sazba musí bý aková, aby popávané množsví práce bylo rovno nabízenému množsví práce. Za éo ideální siuace pak exisuje pouze dobrovolná nezaměsnanos, kerou předsavují i lidé, keří při rovnovážné reálné mzdové sazbě nechějí pracova. V reálném svěě však časo docházelo a dochází k siuacím, kdy byla nezaměsnanos příliš vysoká na o, aby mohla bý celá považována za dobrovolnou, kdy i kvalifikovaní pracovníci nemohli a nemohou nají při exisující mzdové sazbě zaměsnání. Někeří neoklasičí ekonomové na začáku 20. soleí a zejména pak J. M. Keynes proo vyslovili názor, že reálné mzdové sazby reagují na ekonomické šoky zpomaleně a se zpožděním a čisí rh práce spíše v dlouhém období. Proo může vzniknou nedobrovolná nezaměsnanos. Nedobrovolná nezaměsnanos vzniká ehdy, jesliže jsou pracovníci ochoni pracova za danou reálnou mzdovou sazbu a nemohou nají zaměsnání. V omo případě se rh práce v určiém okamžiku vyznačuje příliš vysokou reálnou mzdovou sazbou a při éo reálné mzdové sazbě vzniká převis nabídky práce. To, že nepružné mzdové sazby mohou vyvoláva nedobrovolnou nezaměsnanos, je zřejmé. Oázka ovšem zní, zda jsou mzdové sazby skuečně nepružné a zejména jaké jsou příčiny jejich nepružnosi. Neoklasičí ekonomové věšinou uvažují v dlouhém období, ve kerém považují mzdovou sazbu za zcela pružnou. Pokud je reálná mzdová sazba zcela pružná, je křivka agregání nabídky verikální, reálný hrubý domácí produk nezávisí na výši agregání popávky a veškerá nezaměsnanos je dobrovolná. Tradiční neoklasická ekonomie měla značné problémy s vysvělením vysoké nezaměsnanosi v době recese. Pokud jde o nedobrovolnou nezaměsnanos, v roce 93 připouší. C. Pigou, že reálná mzdová sazba se přizpůsobuje pomalu, a proo může dočasně vzniknou nedobrovolná nezaměsnanos. V reakci na hospodářskou krizi 30. le napadl Keynes do é doby převládající neoklasické pojeí nezaměsnanosi ve řech směrech. Jednak, že nominální mzdové sazby jsou velmi nepružné, dále že zaměsnanos je spíše funkcí agregání popávky než reálné mzdové sazby a že nedobrovolná nezaměsnanos může přerváva velmi dlouho. V Keynesově modelu zůsává agregání nabídka fixována pevnou nominální mzdovou sazbou, cenová hladina klesá a výsledkem je růs reálné mzdové sazby a exisence nedobrovolné nezaměsnanosi. Nedobrovolná nezaměsnanos v modelu je dána ím, že firmy najímají málo zaměsnanců, neboť nemohou proda svou produkci z důvodu nedosaečné agregání popávky. Teno yp 8

9 nezaměsnanosi je nazýván keynesiánskou nezaměsnanosí, neboli nezaměsnanosí z nedosaečné popávky. Řešením siuace není pokles reálných mezd, ale pouze růs agregání popávky na akovou úroveň agregání popávky, kerá zajisí reálný produk na úrovní plné zaměsnanosi prosřednicvím fiskální a moneární poliiky. Keynes však nedokázal uspokojivým způsobem vysvěli, proč jsou nominální mzdové sazby zcela nepružné. Teno úkol se později snažili splni někeří jeho následovníci. V dalším exu jsou sručně charakerizovány někeré důležié fakory a jejich možnosi působení na rh práce, keré vycházejí z vybraných soudobých, především makroekonomických přísupů..2.. Nová klasická ekonomie a rh práce Friedmanův model mylného vnímání cenové úrovně účasníky Model byl koncipován v reakci na keynesiánskou eorii založenou na nepružných nominálních mzdách a znamenal rehabiliaci, resp. moderní inerpreaci sarého klasického přísupu. Na rozdíl od keynesiánského přísupu, jež je založen na nepružnosi nominálních mezd a cen v krákém období, model křivky agregání nabídky předpokládá, že mzdy jsou pružné a vyrovnávají nabídku a popávku na rhu práce. Teno model, resp. přísup nových klasiků je proo nazýván klasickým modelem, kerý čisí rh či rovnovážným modelem. Klíčovým předpokladem modelu je, že pracovníci dočasně nesprávně vnímají cenovou úroveň, resp. že pracovníci dočasně nesprávně inerpreují pohyb reálné a nominální mzdy. Pro eno charakerisický rys je model křivky krákodobé agregání nabídky nazýván modelem s nedokonalými informacemi. Formulací ohoo modelu ak vznikla nová inerpreace ekonomického cyklu. Flukuace skuečného produku kolem jeho přirozené úrovně, j. poenciálního produku, jsou způsobeny nedokonalými informacemi pracovníků o skuečném pohybu cenové hladiny, j. informační převahou, resp. výhodami firem. Omyly v očekávání cenové hladiny pracovníky jsou ak zdrojem ekonomického cyklu. V modelu se předpokládá, že jenom firmy vědí, že se cenová hladina zvýšila, zaímco pracovníci dále mylně očekávají cenovou úroveň nižší. Zvýší-li firmy nominální mzdu, ale ceny produkce rosou rychleji, neboť ceny produkce reagují na neočekávané zvýšení agregání popávky rychleji, pracovníci v mylné víře očekávají, že se jejich reálná mzda zvýšila, a nabízejí věší množsví práce. Firmy však vědí, že se cenová hladina zvýšila a ak ve správné víře, že se reálná mzda snížila najímají dodaečnou práci, j. zvyšují zaměsnanos. Dochází ak ke zvýšení produkce. Z modelu křivky krákodobé agregání nabídky plyne, že odchylky skuečné cenové úrovně od očekávané cenové hladiny podněcují pracovníky, aby měnili objem jimi nabízené práce a ím se mění i rozsah nabízené produkce. Lucasova křivka krákodobé agregání nabídky založená na očekávané míře inflace Tao koncepce vychází jednoznačně z neoklasických základů. gregání nabídka je dána nabídkou výsupu jednolivých firem, kerá je ovlivněna nabídkou práce domácnosí. Nabídka výsupu ze srany firem i nabídka práce ze srany domácnosí odráží jejich opimální chování. Nabídka firem je určována relaivními cenami. Jesliže firma předpokládá, že rose současná relaivní cena její produkce v závislosi na reálném růsu popávky po éo produkci, bude reagova zvýšením výsupu. Jesliže je růs současné relaivní ceny produkce pokládán za dočasný, firma bude zvyšova výsup inenzivnějším využíváním sávajících kapaci. Jesliže je eno růs považován za rvalý, firma bude invesova do nového fyzického kapiálu a zvyšova ak svou výrobní kapaciu. Nabídka práce je určována reálnými mzdami. Domácnosi se musí rozhodova, jak alokova svůj celkový časový fond mezi práci a volný čas. Předpokládá se, že mají určiou předsavu o normální či očekávané reálné mzdové sazbě. Jesliže je současná reálná mzdová sazba nad svou normální úrovní, domácnosi budou nabíze více práce (na úkor volného času) v současném období v očekávání možnosi mí více volného času (na úkor práce) v budoucnu, kdy bude očekávaná reálná mzda pod svojí normální úrovní a naopak. Too chování bývá označováno za 9

10 dočasnou subsiuci dnešního volného času za budoucí volný čas. Problém spočívá v om, že výrobci jsou dobře informováni o relaivních cenách a zaměsnanci o reálných mzdách na svých dílčích rzích. Obě skupiny jsou méně informovovány o změnách agregání cenové hladiny. Jenže relaivní ceny a reálné mzdy jsou významně ovlivněny právě změnami agregání cenové hladiny. Proo musí firmy i jejich zaměsnanci vyváře racionální očekávání ohledně budoucí míry inflace, nemohou ovšem předpokláda, že ji vždy přesně odhadnou. Pokud se racionální očekávání splní a skuečná míra inflace se bude rovna očekávané míře inflace a nedojde k neočekávaným poruchám či neočekávaným akiviám sáu, bude realizován poenciální reálný důchod při přirozené míře nezaměsnanosi. Trh edy bude směřova k realizaci poenciálního reálného důchodu. Pokud dojde k neočekávaným změnám popávky nebo neočekávaným poruchám, vznikají odchylky skuečné míry inflace a odchylky reálného důchodu od poenciálního reálného důchodu. Teorie reálného hospodářského cyklu Teorie reálného ekonomického cyklu se zaměřuje na reálné veličiny a nabídkovou sranu ekonomiky. Tvrdí, že někeré cyklické pohyby ekonomiky vznikají zdánlivě jako by na sraně popávky, ve skuečnosi jsou vyvolány změnami nabídkové srany ekonomiky. Recese či konjunkura mohou bý vyvolány nabídkovými šoky, keré snižují či zvyšují výrobní kapaciu ekonomiky. Tao eorie rovněž předpokládá, že se ceny zboží a mzdy plně přizpůsobují ak, že čisí rhy. Z pohledu mezd ao eorie vychází z oho, že množsví nabízené práce vždy závisí na ekonomických podněech pracovníků. Vyšší reálná mzda však aké znamená zvýšení důchodu a může přimě lidi, aby při dané úrovni spořeby, kerou nechějí dále zvyšova, spořebovávali více volného času, což znamená snížení nabídky práce. Koncep reálného ekonomického cyklu předpokládá, že převládá subsiuční efek nad důchodovým efekem a křivka nabídky práce má poziivní sklon. Současně ao eorie zdůrazňuje zvlášní dimenzi subsiučního efeku, kerý nasává v čase. Teno efek je nazýván mezičasovou subsiucí práce. V dobrých časech, kdy jsou vysoké reálné mzdy a kdy je i vysoká reálná úroková sazba, pracovníci volí více práce (ve vzahu k volnému času). V obdobích, kdy je reálná mzda nízká (a nízká je i reálná úroková sazba), pracovníci volí více volného času a méně práce. Teorie reálného ekonomického cyklu používá mezičasové subsiuce práce k vysvělení, proč zaměsnanos a produkce flukuují. Příznivé nabídkové šoky (pokroky v echnologiích, jež způsobují růs produkiviy, vysoká úroda v zemědělsví, pokles cen energie) způsobují, že rose reálná úroková sazba nebo se dočasně zvyšuje mzda, což způsobuje, že lidé chějí více pracova a vzrose i objem vyrobené produkce Nová keynesiánská ekonomie a rh práce Nová keynesiánská ekonomie vychází z oho, že model vyčišěného rhu, prezenovaný novou klasickou ekonomií, nemůže vysvěli krákodobou flukuaci ekonomiky. Její předsavielé vycházejí z oho, že mzdy a ceny se rychle nepřizpůsobují, aby vyčisily rh v krákém období po změně agregání popávky (případně nabídky). To znamená, že jesliže mzdy a ceny se přizpůsobují změnám agregání popávky v čase pomalu, pak o má za následek, že návra ekonomiky k plné zaměsnanosi a k poenciálnímu produku probíhá posupně v čase, rhy jsou proo po dlouhou dobu nevyčišěny a ekonomika může zůsa ve savu nerovnováhy po delší období. Původní keynesiánský přísup, sejně jako současný přísup nového keynesiánsví, vychází z oho, že ceny se přizpůsobují pomalu, ale na rozdíl od původního keynesiánského přísupu, kerý předpokládá fixní nominální mzdy v krákém období, přísup nové keynesiánské ekonomie usiluje poda zevrubné mikroekonomické vysvělení nepružnosi mezd a cen. Tím zároveň reaguje na kriické námiky nových klasických ekonomů o slabé mikroekonomické podpoře původního keynesiánského eoreického koncepu. Různorodé zdroje rigidiy cen a mezd lze zjednodušeně rozděli do dvou skupin. V případě nominálních zdrojů rigidiy (nominální rigidiy mezd a cen) jde o fakory, keré zabraňují, resp. předsavují bariéry, keré brání plnému přizpůsobení cen a mezd proporcionálně pohybům agregání popávky. Zde lze zahrnou vorbu cen firmami v podmínkách nedokonalé 0

11 konkurence, překrývání dohod o mzdách a cenách pro různé skupiny firem a pracovníků s časově rozdělenými začáky a edy i s různou dobou jejich expirace, impliciní dohody, vorbu cen přirážkou a uzavírání dlouhodobých cenových dohod, nepružnos marginálních nákladů a další. Reálnými zdroji rigidiy se rozumí nepružnos mezd relaivně k osaním mzdám, nepružnos mezd vzhledem k cenám a nepružnos cen k osaním cenám. Je zde zahrnua eorie efekivních mezd, nemožnos koordinace cen mezi odběraeli a dodavaeli a další. V dalším exu jsou uvedena někerá vysvělení nepružnosi mezd z pohledu nové keynesiánské ekonomie. Dlouhodobé pracovní dohody a nepružnos mezd V současnosi jsou ve věšině vyspělých zemích dlouhodobé pracovní (mzdové) dohody charakerisickým rysem rhu práce. Dlouhodobé pracovní dohody formálně uzavírané mezi zaměsnavaeli a odbory na rok nebo na delší období, obsahují řadu zásad pro sanovení mezd. Jsou v nich sanoveny nominální mzdové sazby, zásady pro pohyb ěcho sazeb na období planosi dohod, mzdové sazby za práci přesčas, pravidla indexace mezd jako kompenzaci za inflaci v minulém období a další. Tako uzavřené dohody znamenají, že nominální mzdy nejsou deerminovány na běžném aukčním rhu okamžiě, ale jsou předurčovány pracovními dohodami na období jejich planosi. Z ohoo důvodu se mzdy nemohou pohybova rychle, aby vyčisily rh, ale přizpůsobují se posupně změnám agregání popávky. Pracovní dohody jsou současně uzavírány na různou dobu a jsou aké uzavírány s časově rozdělenými ermíny a edy i s rozdílnou dobou planosi pro jednolivé firmy a pracovníky. Tyo pracovní dohody uzavírané s časově rozdělenými začáky jejich planosi a s rozdílnou dobou jejich planosi se edy navzájem překrývají, což snižuje flexibiliu mezd, resp. způsobuje nepružnos mezd v reakci na změnu agregání popávky (nabídkový šok). Kdyby byly všechny smlouvy uzavírány na kraší dobu (např. na jeden rok) a jejich planos by skončila v ekonomice ve sejnou dobu, mohly by bý sanoveny nominální mzdové sazby a pravidla pohybu nominálních mezd ěsněji v reakci na změny agregání popávky, keré proběhly v daném období. Uzavírání dlouhodobých pracovních smluv mezi pracovníky a firmami je výhodné jak pro pracovníky, ak pro firmy. Mzdová jednání mezi zaměsnavaeli a odbory jsou oiž velmi časově náročná, uzavírání krákodobých mzdových dohod je edy velmi náročné pro obě srany. V případě osrého nesouladu mezi odbory a zaměsnavaeli je zde nebezpečí sávek, keré posihují produkci firmy, mohou znamena zráu odbyišť firmy. Dlouhodobé pracovní dohody ak snižují poče sávek a jejich negaivní dopad na firmy. Jak bylo uvedeno výše, pracovní dohody obsahují i pravidlo indexace nominálních mezd směrem k inflaci v minulém období a cílem ochrany reálné mzdy. Kompenzace za minulou inflaci není zpravidla úplná (úplná kompenzace by oevřela cesu k akceleraci inflace). V zájmů pracovníků a v zájmu firem není ani aková indexace nominálních mezd, kerá odpovídá změnám agregání popávky (např. určié empo poklesu agregání popávky se nemusí krý se sejným empem poklesu prodejů konkréní firmy a opačně). Uzavírání dlouhodobých pracovních dohod má zpravidla svůj insiucionálně zakovený způsob. Realizuje se prosřednicvím kolekivního vyjednávání mezi vedením firem a odbory (zaměsnanci) firmy. Mzdové dohody uzavřené ve firmách, kde jsou odbory, mají fakický význam i pro firmy, kde odbory nejsou. Obsah dlouhodobých pracovních dohod o mzdách a jiných podmínkách rhu práce je pak zpravidla kopírován i v osaních firmách, kde odbory nepůsobí. Insiders a ousiders na rhu práce Uzavírání dlouhodobých pracovních dohod mezi odbory a zaměsnavaeli má však ješě jeden aspek, kerý oslabuje flexibiliu mezd. Odbory zpravidla vedou jednání o obsahu dlouhodobých pracovních dohod jménem zaměsnanců zaměsnaných ve firmě (zv. insiders), spíše než jménem veškeré pracovní síly, což vylučuje pracovníky, keří nejsou ve firmě zaměsnáni (zv. ousiders), keří by mohli mí zájem na snížení nominální mzdy (mohou o bý např. nedobrovolně nezaměsnaní). Tím, že odbory hájí pracovníky zaměsnané ve firmě (insidery), nezaměsnaní pracovníci mimo firmu nemohou sníži nominální mzdu, řebaže jsou dlouhodobě nezaměsnaní.

12 Dlouhodobé pracovní dohody omezují flexibiliu nominálních mezd, vedou k omu, že přizpůsobení mezd (a v jejich důsledku i cen) je jen posupné. Nepřizpůsobí-li se mzdy a ceny, musí se přizpůsobi reálná produkce a zaměsnanos výkyvům agregání popávky. Nepružnos mezd vyvolaná dlouhodobými pracovními dohodami má za následek ekonomické flukuace. Impliciní pracovní (mzdové) dohody V nové keynesiánské eorii se objevil i koncep, že nejenom expliciní dlouhodobé pracovní dohody jsou zdrojem rigidiy mezd, ale příčinou rigidiy reálných mezd mohou bý i impliciní dohody mezi firmami i pracovníky, resp. impliciní chování firem při sanovení nominálních mzdových sazeb. Teoreický koncep impliciních mzdových dohod vychází z oho, že mezi firmami a pracovníky je asymerie. Zaímco firmy jsou neurální vůči riziku, pracovníci mají k riziku averzi. Za ěcho podmínek mzdy nejsou jen sandardní kompenzací za služby výrobního fakoru práce, ale svým způsobem slouží i jako určiý druh zajišění pracovníkům proi změnám důchodu. Firmy se mohou při vorbě nominálních mzdových sazeb chova ak, že udržují reálné mzdové sazby konsanní, i když dojde k poklesu agregání popávky (nebo k nepříznivému nabídkovému šoku), aby uchránily pracovníky, keří mají averzi k riziku, od dopadů kolísání důchodu. Model efekivních mezd jako příklad reálné rigidiy mezd Keynesiánší ekonomové pokládají za samozřejmé, že ekonomický cyklus je charakerizován nedobrovolnou nezaměsnanosí viz výše. Skuečnos, že se rh práce nečisí okamžiě, resp. rychle, se noví keynesiánci snaží vysvěli aké reálnými zdroji rigidiy. Nedobrovolně nezaměsnaní jsou ochoni pracova i při menší než běžné mzdové sazbě. Oázkou je, proč firmy za exisence nedobrovolné nezaměsnanosi nesníží mzdy a ím nezvýší své zisky. Jednou z odpovědí na eno problém je eorie, resp. model efekivních mezd. Podle ohoo eoreického koncepu firmy shledávají pro ně nevýhodným sníži mzdy zaměsnanců firmy relaivně ke mzdám zaměsnanců osaních firem, i když exisuje nedobrovolná nezaměsnanos. Teno závěr vychází z názoru firem, že produkivia práce pracovníků firmy je vyšší, jesliže firma plaí vyšší mzdy. Při ěcho vyšších mzdách vyvinou pracovníci vyšší úsilí, sníží se zráy z iulu absenérsví, sníží se flukuace (odchody pracovníků z firmy), a proo se sníží i náklady na zaškolení. Vyšší mzdy předsavují možnos přiáhnou do firmy kvalifikovanější pracovníky, zlepšuje se aké morálka pracovníků a jejich loajalia k firmě. Z výše uvedených důvodů se firmy zdráhají sníži jejich mzdové sazby v reakci na pokles agregání popávky a nenajímají nezaměsnané pracovníky, keří mohou bý ochoni pracova za nižší mzdu. Obavy firem o snížení jejich jednokových nákladů práce je vedou k omu, že nesnižují mzdy, aby vyčisily rh. Model ekonomického cyklu v nové keynesiánské ekonomii Původní keynesiánský koncep popávky po práci a nabídky práce je založen na om, že nominální mzdy jsou v krákém období fixní, a je-li ao fixní nominální mzdová sazba nad mzdovou sazbou, kerá čisí rh (j. rovnovážnou mzdovou sazbou), pak vzniká nedobrovolná nezaměsnanos. Čás pracovníků nenachází práci při dané reálné mzdě. Pracovníci jsou vylačeni z jejich křivky agregání nabídky práce. Jsou nedobrovolně nezaměsnaní. Firmy však na rozdíl od pracovníků v omo keynesiánském kocepu zůsávají na své křivce agregání popávky. Vzniká ak asymerie, kerá není odůvodněna prakickým chováním pracovníků a firem. Kromě oho původní keynesiánský koncep popávky po práci implikuje konracyklický pohyb reálné mzdové sazby. Tedy s růsem zaměsnanosi a produkce reálná mzda klesá, s poklesem zaměsnanosi a produkce reálná mzda rose. V reálném hospodářském živoě probíhá proces posupného přizpůsobování cen a mezd, a edy pohyb ekonomiky z bodu krákodobé rovnováhy k bodu dlouhodobé rovnováhy. Bezprosředně po poklesu agregání popávky může dojí ke změnám aukčních cen zboží, keré jsou denně obchodovány na burzách. Ceny zde obchodovaelného zboží klesají, a ím klesají i (s určiým zpožděním) marginální náklady finální produkce. Změna mezních nákladů musí nabý určié kriické výše, aby ospravedlnila snížení cen. Při poklesu agregání popávky budou mí firmy endenci simulova odby své produkce, poskyova kupujícím různé slevy, srážky, rabay, 2

13 j. snižova cenovou přirážku. Sejně ak i na rhu práce, dojde-li k poklesu agregání popávky, pracovní rhy budou slabé, firmy nemusí získáva nové pracovníky za cenu zvlášních prémií, resp. příplaků, a mohou dokonce i v určié míře snižova mzdové náklady. Všechny výše nasíněné fakory přispívají k posupnému přizpůsobení nominálních mezd a cen, což vyvolává lak na pohyb ekonomiky z bodu krákodobé rovnováhy do bodu dlouhodobé ekonomické rovnováhy..2.2 Charakerisika subjeků a vzahů na regionálním rhu práce V rámci analýz regionálních rhů práce je zkoumána nabídka práce a popávka po práci z pohledu objemu, srukury a pracovní mobiliy. Popávka po práci předsavuje množsví práce (pracovních sil, resp. pracovního času) požadované zaměsnavaeli, za keré jsou ochoni zaplai určiou mzdu. Dělí se na uspokojenou a neuspokojenou. Uspokojená popávka po práci je předsavována obsazenými pracovními mísy: osobami zaměsnanými v pracovním (nebo obdobném) poměru osobami samosaně výdělečně činnými osobami spolupracujícími (rodinní příslušníci osob samosaně výdělečně činných) Neuspokojená popávka po práci jsou volná pracovní mísa, kerá mají zaměsnavaelé zájem obsadi. Tuo lze dále děli na: evidovanou neuspokojenou popávku po práci, což jsou volná pracovní mísa, kerá mají zaměsnavaelé zájem obsadi, evidovaná úřadem práce, nebo jinou zaměsnavaelskou agenurou, neevidovanou neuspokojenou popávku po práci, což jsou volná pracovní mísa, jež se snaží zaměsnavaelé obsadi bez pomoci sáních orgánů práce nebo jiných zprosředkovaelských agenur (ichá popávka po práci). Nabídku práce předsavují osoby, keré nabízejí na rhu práce svou pracovní sílu za určiou mzdu. Uspokojená nabídka práce je poče osob ekonomicky akivních na pracovních mísech. Je vořena : osobami zaměsnanými v pracovním (nebo obdobném) poměru, osobami samosaně výdělečně činnými, osobami spolupracujícími (rodinní příslušníci osob samosaně výdělečně činných). Neuspokojená nabídka práce je vořena osobami, keré nabízí pracovní sílu, avšak vzhledem k nedosaku pracovních mís z hlediska jejich kvaniy, či z důvodu rozdílné srukury nabízených pracovních mís a jiných důvodů, nemohou získa zaměsnání. Jde o osoby keré nepracují, pracova mohou, chějí a práci hledají. Tuo neuspokojenou nabídku práce lze členi na: evidovanou neuspokojenou nabídku práce, kerá je vořena uchazeči evidovanými územně příslušným úřadem práce nebo jinou zprosředkovaelskou agenurou neevidovanou neuspokojenou nabídku práce voří osoby, keré si hledají zaměsnání samosaně bez využií služeb sáních orgánů práce nebo soukromých agenur Jak vyplývá z předchozího exu, problém na rhu práce v regionu voří neuspokojená nabídka práce, kerou lze označi jako nezaměsnanos a neuspokojená popávka po práci, což je vlasně soubor neobsazených pracovních mís. Graficky jsou výše uvedené vzahy zobrazeny v následujícím schémau. 3

14 Obr..: Srukura regionálního rhu práce. OBYVTELSTVO Nabídka pracovních sil Vyrovnávání popávky a nabídky Zprosředkovávání práce ZMĚSTNVTELÉ Popávka po pracovních silách Ekonomicky neakivní Tvorba nových pracovních mís Vzdělávání, rekvalifikace a další příprava pracovní síly TRH PRÁCE V REGIONU NEZMĚSTNNÍ Překonávání nezaměsnanosi Umisťování rizikových skupin obyvaelsva na rhu práce ZMĚSTNNÍ Zapojení do pracovního procesu.2.3 Fakory ovlivňující profesní a územní mobiliu pracovní síly.2.3. Vymezení profesní a územní mobiliy na rhu práce Cílem hospodářské poliiky sáu v oblasi rhu práce bývá obvykle podpora profesní a územní mobiliy na rhu práce. Pořeba inervenova se časo objevuje v případě nerovnováhy na rhu práce z důvodu rozdílné sávající (případně očekávané) srukury pracovních mís na sraně popávky po práci ve vzahu k profesní srukuře pracovní síly na sraně nabídky práce. Tao nerovnováha časo vyvolává zv. srukurální nezaměsnanos, kerá vzniká, když nabídka práce určiého druhu (např. podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu), je rozdílná od popávky v uvedené srukuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové popávky po práci) hledající práci dosaečně mobilní na o, aby si na jiných rzích práce (v jiných odvěvích, v jiných profesích, na pracovních mísech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci. Indikáory srukurální nezaměsnanosi jsou např. vysoký poče neobsazených volných pracovních mís a vysoký poče nezaměsnaných, přičemž eno nesoulad může vzniknou proo, že popávka po určiém druhu práce rose, zaímco po jiném druhu klesá, přičemž nabídka se nepřizpůsobuje dosaečně rychle. Dalším indikáorem srukurální nezaměsnanosi je růs průměrné délky rvání nezaměsnanosi a aké růs doby neobsazenosi pracovních mís. Hlubší příčiny srukurální nezaměsnanosi jsou: 4

15 prosorová imobilia pracovních sil, kerá překáží nebo zěžuje rovnováhu regionálních rhů práce - imobiliou podmíněná regionální nezaměsnanos, pokles popávky po práci určiého druhu v důsledku akových echnologických změn, keré šeří práci - echnologická nezaměsnanos, růs nabídky práce, kerý je podmíněn ekonomickými nebo poliickými příčinami, např. zvýšeným přílivem emigranů ze zahraničí a aké demografickými vlnami uvniř konkréní země - srukurální nezaměsnanos vyvolaná růsem nabídky práce, pokles popávky po práci vyžadující určiou kvalifikaci, kerý je deerminován rozdílem mezi srukurou mezd a srukurou produkiviy práce, v důsledku čehož dochází ke zdražení určiého druhu práce - srukurální nezaměsnanos podmíněná mzdovou srukurou. Řešením problému profesní nerovnováhy na rhu práce je snaha o zpružnění rhu práce, o znamená vyvoření akových podmínek na rhu práce (např. pomocí násrojů poliiky zaměsnanosi, změnami srukury oborů školské sousavy), aby došlo k podpoře profesní mobiliy. Jedná se např. o vsup na rh práce absolvenů, keří mají zaměsnavaeli požadované znalosi a dovednosi v požadovaných oborech, případně sysém rekvalifikačních akivi ať na sraně zaměsnavaelů či uchazečů o zaměsnání, případně osob majících zájem o změnu zaměsnání. Za řešení územní nerovnováhy profesní nerovnováhy rhu práce lze považova akiviy zaměření na podporu územní mobiliy. V omo případě se jedná o dvě formy řešení disproporce mezi mísem bydlišě a mísem pracovišě. První formou je dojíždění za prací bez změny rvalého bydlišě. Teno způsob řešení je na českém rhu práce velmi rozšířen, ale má svá omezení a limiy. Celý proces rozhodování o om, zda člověk přijme zaměsnání u zaměsnavaele mimo obec svého bydlišě je ovlivněn zvažováním nákladů spojených s dojížděním, což jsou vlasní náklady na dopravy, cena doby srávené dojížděním do zaměsnání a zpě, dosupnosí mísa pracovišě a výší mzdy, kerá je mu nabídnua, případně vyplácena. V případě uchazečů o zaměsnání je řeba dále zohledňova výši podpory v nezaměsnanosi a dalších sociálních dávek spojených s jejich sausem nezaměsnaného. Cílem poliiky zaměsnanosi v éo oblasi je dosažení savu, aby byla dojížďka za prací obousranně přijaelná. Druhou formou řešení územních disproporcí je změna rvalého bydlišě z důvodu nalezení nového zaměsnání. Tao cesa řešení je v českých poměrech omezena několika fakory, mezi než paří hlavně regulované nájemné a s ím související nerozvinuý rh s byy. Řešení územní mobiliy sěhováním je dále omezeno nunosi řešení pracovního uplanění parnera, rodinnými vazbami, vazbami na určiý region, neochoou čási obyvaelsva přijmou riziko spojené se změnou zaměsnaní a hlavně nedosaečnou popávkou po práci v jiných regionech Fakory ovlivňující profesní a územní mobiliu na rhu práce ze srany popávky po práci V následujícím exu jsou uvedeny někeré fakory působící na profesní a územní mobiliu na regionálních rzích práce ze srany popávky po práci. Úroveň a vývoj popávky po koncových výrobcích a službách. Trh práce jako rh výrobních fakorů je rhem zv. sekundárním, o znamená plně závislým na siuaci na rhu práce produků. V případě problémů na rhu produků jsou obvykle aké problémy na rhu práce. Teno vzah nelze plně obrái, o znamená, že problémy české ekonomiky a jejího rhu práce nelze řeši jen za pomocí podpory rhu práce. Řešení problému je na rhu produků a jinými mechanismy. Orienace ekonomiky. Zaměření na určié ypy výrob z hlediska subsiuovaelnosi práce a kapiálu. V omo případě se jedná o rozhodování o echnologické orienaci ekonomiky na pracovně náročné či méně pracovně náročné výroby včeně realizace srukurálních změn (např. úlum hornicví, hunicví, ěžkého srojírensví). Každá ao činnos vyžaduje určiou profesní a územní srukuru pracovní síly a každá disproporce se projevuje na rzích práce průvodním jevem je srukurální nezaměsnanos (viz výše). 5

16 V mnoha případech nemusí jí ani o celkové snížení popávky po práci v odvěví či regionu, ale pouze o její jinou srukuru. Vývoj nabídky subsiuovaelných výrobních fakorů. Jedná se o vývoj ceny práce a peněz v ekonomice a jejich vzájemný vzah. V někerých případech dochází ve snaze minimalizova náklady a zvýši celkovou produkiviě fakorů k nahrazování jednoho výrobního fakoru druhým. V případě nahrazování živé práce sroji se jedná o propušění z důvodu nadbyečnosi Vzah pracovních nákladů k celkovým nákladům produkce. Teno fakor vysupuje ve firmách při konkréním rozhodování o případném snižování zaměsnanosi. Úzce souvisí aké s nabídkou subsiuovaelných fakorů. Působení sáu na výši mzdových nákladů. Jedná se o např. o důsledky zavedení minimální mzdy na mzdovou srukuru ve firmách, důsledky sanovení výše povinných odvodů za zaměsnance (zdravoní a sociální) na zaměsnávání osob a podobně. Tyo fakory (případně skupiny fakorů) působí na popávku po práci vždy ve vzájemné kombinaci a možnosi jejich analýzy jsou podmíněny kvaliou a dosupnosí informací Fakory ovlivňující profesní a územní mobiliu na rhu práce ze srany nabídky práce V následujícím exu jsou uvedeny někeré fakory působící na profesní a územní mobiliu na regionálních rzích práce ze srany nabídky práce. Působení individuální nabídky práce. Tao nabídka je podmíněna výší nabízené mzdy, úrovní bohasví jednolivce (lépe domácnosi) a preferencemi a přímo závisí na dosažené kvalifikaci, nákladech spojených s dosažením kvalifikace (přímých i nepřímých). Projevuje se zde snaha jednolivce o dosažení co nejvyšších výnosů spojených s nabyou kvalifikací v čase. Působení procesu hledání práce u nezaměsnaných. Proces hledání práce je založen na zohlednění nákladů a výnosů spojených s hledáním zaměsnání. Plaí zde, že hledání bude pokračova pouze v om případě, že očekávané výnosy budou vyšší než náklady s spojené s hledáním. Působí zde akové fakory jako je výše a rozložení mezd v jednolivých profesích, konkréní nabídka profesí na rhu práce a individuální porovnávání, vazby mezi podporou v nezaměsnanosi, jinými dávkami a výší mzdy, kerá je nabízena zaměsnavaeli. V případě sarších pracovníků zde vysupuje jako fakor výše poslední dosažené mzdy při hledání zaměsnání a je minimální mzdová sazba, za kerou je ochoen vůbec nasoupi do zaměsnání a ochoa akcepova práci za nižší mzdu či jinak znevýhodněnou (např. drahým dojížděním). Příslušnos uchazečů o zaměsnání do problémové skupiny. Jedná o y uchazeče, keří mají problémy při hledání zaměsnání a objekivně omezenou možnos přijmou zaměsnání. Paří zde např. osoby se změněnou pracovní schopnosí, absolveni škol a mladisví, ženy s malými děmi, saří lidé, málo vzdělaní, nekvalifikovaní pracovníci a příslušníci enických minori. U všech ěcho skupin je podsaně omezena přizpůsobi se požadavkům rhu práce. Dopravní dosupnos zaměsnavaelů. Teno problém souvisí s rozložením ekonomicky akivního obyvaelsva zaměsnavaelů v konkréním území a v možnosi dopravy do zaměsnání. V někerých případech je přímo nemožné pomocí veřejné dopravy docesova na ranní, případně odpolední a směnu a zase se vrái zpě. Cena dopravy do zaměsnání. Teno fakor souvisí s dopravní dosupnosí zaměsnavaelů, výší nabízených mezd ze srany zaměsnavaelů a modely hledání práce. Časo je cena měsíční dopravy v porovnání s měsíčním výdělkem (s přihlédnuím ke zráě času z důvodu dojížďky) hlavním fakorem odmíání nabízeného vhodného zaměsnání. Vyvoření rhu s byy. Teno fakor podmiňuje sěhování obyvaelsva za prací. S ím souvisí aké požadavek na zrušení regulace nájemného. Širší problém, bude nuné ekonomické i poliické řešení (podpora bydlení, půjčky, hypoéky, přerozdělení rodinných 6

17 výdajů ve smyslu zvýšení nákladů na bydlení). Ze srany firem snad nabídka firemních byů není moc pravděpodobné a když, ak pouze u specialisů, keré bude chí firma přiláka. Velikos a výše příjmů rodiny. Při rozhodování o zaměsnání časo hraje důležiou roli fakory související s konkréním složením domácnosi, počem nezaopařených děí a profesí členů domácnosi. S ím souvisí např. požadavek na práci na jednu směnu, případně zkrácený úvazek u žen. Srukura oborů školské sousavy na všech supních. Důležiý fakor, kerý významně ovlivňuje profesní a územní pracovní mobiliu na rhu práce. Jedná se o sanovení konkréní srukury sudijních oborů a jejich naplnění sudeny. Zde je nuno zná požadovanou srukuru ze srany zaměsnavaelů související s fakory na úrovni popávky po práci, j. úroveň a vývoj popávky po koncových výrobcích a službách, a s orienací ekonomiky..2.4 Modelování nabídky a popávky na regionálním rhu práce Osmdesáá léa znamenala pro řadu evropských zemí sabiliu ve vývoji míry nezaměsnanosi, což se salo předměem inenzivního zkoumání (Klau - Mielsad 986, Helliwell 988, Gordon 990). Významným pojmem v klasických eoriích nezaměsnanosi (Pigou 93, Keynes 936) se sává mzdová nepružnos (rigidia) a je zkoumán vzah mzdové rigidiy za rovnováhy na rhu práce na základě maximalizace ziskové a užikové funkce firem i pracovníků (Davidson 990). V makroekonomických výzkumech se objevují dva základní směry, keré se zabývají oázkami: zda expanzivní moneární a fiskální poliika je schopna významně sníži míru nezaměsnanosi (Pierre 984), zda vhodná mikroekonomická poliika může minimalizova mzdovou rigidiu a nerovnováhu na rhu práce. Bylo dokázáno (Coe 985), že nepružnos mezd je rozdílná v různých sáech US a sáy s menší rigidiou nemají vážné problémy s nezaměsnanosí v 80. leech (Grubb - Jackman - Layard 983). V průběhu 80. le rovněž dochází k řadě eoreických i empirických výzkumů na regionálních rzích práce v US, keré jsou zaměřeny na příčiny změn ekonomických akivi a jejich důsledky na vývoj nezaměsnanosi, růsu zaměsnanosi a očekávané příjmy v různých regionech US (Markusen 985, Clark - Gerler - Whieman 986, Lampe 988, Rodwin - Sazanami 989). Vzahu mzdové rigidiy a nezaměsnanosi je věnována značná pozornos nejen na eoreické úrovni, ale T. Hyclack a G. Jhones porovnávají učiněné eoreické závěry se skuečnosí nejen na agregáním rhu práce US v období recese po 2. svěové válce. Na základě empirické sudie bylo prokázáno: Pokles hrubého národního produku (HNP) je v průběhu recese doprovázen poklesem zaměsnanosi. Růs nezaměsnanosi v průběhu recese vede spíše ke snížení zaměsnanosi, než k redukci odpracovaných hodin. gregání reálná mzda se nesnižuje při klesající nezaměsnanosi v průběhu recese. Křivka agregání nabídky práce se jeví relaivně neelasická vzhledem k úrovni reálné mzdy. To znamená, že pokles v popávce po pracovní síle při rigidních mzdách, vede k nerovnováze na rhu práce a posunu popávky podle křivky nabídky práce do bodu s nižší úrovní zaměsnanosi (dobrovolná nezaměsnanos). V současné době je v eorii mzdové nepružnosi exisence změn ve vývoji nezaměsnanosi a mzdové nepružnosi vysvělována různými přísupy: Carruh - Oswald 987; Davidson 990; Nickell 990. Teorie mzdové nepružnosi může bý rozdělena do dvou názorových skupin: První skupina se sousředí na fakory, keré vznikají při inerakci firmy a jejich zaměsnanců. Jedná se zejména o následující zdroje mzdové rigidiy: uzavírané nevyhovující dohody mezi zaměsnancem a zaměsnavaelem, segmenace rhu práce: 7

18 Teorie insider - ousider (Lindbeck - Snower 989), kerá poukazuje na omezenou flexibiliu pracovního rhu práce v důsledku zformování zv. inerního rhu práce uvniř zejména velkých firem a exerního rhu mimo ně. Duální rh práce - Tao hypoéza předpokládá, že v ekonomice jsou dva sekory: primární a sekundární. V primárním sekoru jsou vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky, sabilnější zaměsnání a příležiosi k profesionálnímu růsu, na druhou sranu jsou zde zaměsnavaeli očekávány od pracovníků sálé pracovní návyky, dodržování předpisů a věšinou se zaměsnanci na omo rhu vyznačují vyšší kvalifikací, ať už získanou před jejich přijeím nebo během zaměsnání. Sekundární sekor se vyznačuje pracovními mísy s nižší sociální presiží a s nižší mzdou. Zaměsnavael nevyžaduje kvalifikaci a ani nepodporuje její získání. Pro eno rh je charakerisická vysoká flukuace pracovníků z důvodů jejich snadné nahradielnosi pro zaměsnavaele, je zde snadné zaměsnání získa, ale i naopak zrai. Velice obížný je pro yo pracovníky přísup ke vzdělání, což má za následek vznik bariér mezi ěmio sekory. Geografická a profesní segmenace - ovlivňuje souěživos na regionálním rhu práce. eorie efekivních mezd (Lazear 98, Summers 988). Základní myšlenka éo eorie vychází z moivace pracovníka vyšší mzdou. V někerých případech může docháze ke zvyšování produkiviy práce zaměsnanců a ke snížení nákladů na jednoku práce zaměsnavaele. Druhá skupina eoreiků se věnuje zabezpečení hospodářské poliiky a jejím důsledkům pro mzdovou pružnos: výše příspěvku v nezaměsnanosi (Burless 987) ovlivňuje dobu rvání nezaměsnanosi. legislaivně daná úroveň minimální mzdy vymezuje dolní hranici úrovně mzdy. práce odborového svazu a jeho chování. Modely efekivních dohod mezi odborovými svazy a firmami. Vyváření úrovně mezd sledující Pareovo opimum, keré je charakerizováno pomocí mzdové nepružnosi a nezaměsnanosi..3 Závěr Z výše uvedených eoreických souvislosí vyplývá, že za významný problém rhu práce v regionu je považována nerovnováha rhu práce. Snaha o dosažení rovnováhy je cílem hospodářské poliiky na rhu práce v regionu, o znamená poliiky zaměsnanosi. Jejím cílem je obvykle podpora profesní a územní mobiliy na rhu práce. Pořeba inervenova se časo objevuje v případě nerovnováhy na rhu práce z důvodu rozdílné sávající (případně očekávané) srukury pracovních mís na sraně popávky po práci ve vzahu k profesní srukuře pracovní síly na sraně nabídky práce. Tao nerovnováha časo vyvolává zv. srukurální nezaměsnanos, kerá vzniká, když nabídka práce určiého druhu (např. podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu), je rozdílná od popávky v uvedené srukuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové popávky po práci) hledající práci dosaečně mobilní na o, aby si na jiných rzích práce (v jiných odvěvích, v jiných profesích, na pracovních mísech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci. Za fakory, keré ovlivňují profesní a územní mobiliu na rhu práce ze nabídky práce lze považova akové fakory jako je výše a rozložení mezd v jednolivých profesích, konkréní nabídka profesí na rhu práce a individuální porovnávání, vazby mezi podporou v nezaměsnanosi, jinými dávkami a výší mzdy, kerá je nabízena, dopravní dosupnos zaměsnavaelů, cena dopravy do zaměsnání, rh s byy a další. Ze srany popávky po práci pak důležiou roli sehrává úroveň a vývoj popávky po konečných výrobcích a službách, a srukura hospodářských akivi a jejich zaměření v regionu. 8

19 .4 Lieraura BRRO, R.J. (988). The Persisence of Unemploymen. merican Economic Review, Papers and Proceedings, 78, s BORJS, G. J. (996). Labor Economics. The McGraw-Hill Companies. BURTLESS, G. (987). Jobless Pay and High European Unemploymen. In: Barriers o European Growh. Washingon, DC: Brookings. CRRUTH,.. - OSWLD,.J. (987). Wage Inflexibiliy in Briain. Oxford Bullein of Economics and Saisics, 49, s CLRK, G.L. (98). The Regional Impac of Sagflaion: Concepual Model and Empirical Evidence for Canada. In: Regional Wage Inflaion and Unemploymen, ed. R.L. Marin, London: Pion. CLRK, G.L. - GERTLER, M.S. - WHITEMN, J. (986). Regional Dynamics: Sudies in djusmen Theory. Boson: Unwin Hyman. COE, D.T. (985). Nominal Wages, he NIRU and Wage Flexibiliy. OECD Economic Sudies, 5, s DVIDSON, C. (990). Recen Developmens in he Theory of Involunary Unemploymen. Kalamazoo, MI: W.E. Upjohn Insiue for Employmen Research. DORNBUSH, R. - FISHER, S. (994). Makroekonomie. Praha: SPN. EHRENBERG, R.G. - SMITH, R. S. (994). Modern Labor Economics. Theory and Public Policy. Fifh Ediion. Harper Collins Publishers. FRIT, J. - ZEDNÍČEK, R. (996). Makroekonomie. 2. vydání. Osrava: VŠB-TUO. GRUBB, D. - JCKMN, R. - LYRD, R. (983). Wage Rigidiy and Unemploymen in OECD Counries. European Economic Review 2, s FILER, R. K. - HMERMESH, D. S. - REES,. E. (996). The Economics of Work and Pay. Sixh Ediion. Harper Collins Publishers. FISHER, I. (926). Saisical Relaion Beween Unemploymen and Price Changes. Inernal Labor Review, 3, s GORDON, R.J. (990). Wha is New-Keynesian Economics. Journal of Economic Lieraure, 28, s HLL, R.E. (992). The Rigidiy of Wages and he Persisence of Unemploymen. Brookings Papers on Economic, civiy 6, s HNČLOVÁ, J. (998). Regional comparisons and forecass of he money wage - unemploymen relaionship in he Czech Republic. In: ELE 98 Proceedings, Brusel: European ssociaion of Law and Economics. HNČLOVÁ, J. a kol. (200). Modelování vývoje regionálních rhů práce (Oponovaná výzkumná zpráva). Osrava:VŠB-TU Osrava. ISBN X. HNČLOVÁ, J. a kol. (996). Modelování vývoje nabídky a popávky na regionálním rhu práce (Dílčí zpráva o řešení granového projeku GČR 402/96/0823), Osrava:VŠB-TU Osrava. HNČLOVÁ, J. a kol. (998). Modelování vývoje nabídky a popávky na regionálním rhu práce (Dílčí zpráva o řešení granového projeku GČR 402/96/0823), Osrava:VŠB-TU Osrava. HELLIWELL, J.F. (988). Comparaive Macroeconomics of Sagflaion. Journal of Economic Lieraure, 26, s.-28. HYCLK, T.J.- JOHNES G. (989). Real Wage Rigidiy in Regional Labor Markes in he UK, he US and Wes Germany. Journal of Regional Science,9, 989, s HYCLK, T.J.- JOHNES G. (990). Wage Inflaion and Unemploymen Dynamics in he UK and US: a longer View. Marindale Cener Discussion Paper, Series -No. 6, Lehigh Universiy. 9

20 HYCLK, T.J.- JOHNES G. (992). Regional Wage Inflaion and Unemploymen Dynamics in Grea Briain. Scoish Journal of Poliical Economy, Lehigh Universiy. JUREČK,V. a kol. (997). Mikroekonomie.. vyd. Osrava :VŠB-TU Osrava. KLU, F. - MITTELSTDT,. (986). Labor Marke Flexibiliy. OECD Economic Sudies, 6, s KEYNES, J.M.( 936). The General Theory of Employmen, Ineres and Money. London: Macmillan. LMPE, D.R. (988). The Massachuses Miracle. Cambridge: MIT Press. LYRD, P.R.G. - BEN, C.R. (989). Why Does Unemploymen Persis?. Scandinavian Journal of Economics, 9, s LZER, E.P. (98). gency, Earnings Profiles, Produciviy and Hours Resricions. merican Economic Review, 7, s LINDBECK,. - SNOWER, D. (988). The Insider-Ousider Theory of Employmen and Unemploymen. Cambridge: MIT Press. MCH, M. (994). Makroekonomie pro inženýrské sudium - druhá čás. Praha: VŠE Praha. MIER, G. - TÖDTLING, F. (998). Regionálna a urbanisická ekonomika 2. Braislava: Elia. MRKUSEN,. (985). Profi Cycles, Oligopoly and Regional Developmen. Cambridge: MIT Press. NICKELL, S.J. (990). Unemploymen : Survey. Economic Journal, 00,s PELINCK, H. J. - NIJKMP, P. (975) Operaional Theory and Mehod in Regional Economics. s ed. Farnbrough: Saxon House Sudies. ISBN PERCE, D. W. (995). Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vydání Praha: Vicoria Publishing PIERRE,.J. (984). Unemploymen and Growh in he Wesern Economics. New York: Council on Foreign Relaions. PIGOU,.C. (93). Unemploymen. London: Williams and Norage. RODWIN, L. - SZNMI,H. (989). Deindusrializaion and Regional Economic Transformaion. Boson: Uniwin Hynman. SUMMERS, L.H. (988). Relaive Wages, Efficiency Wages and Keynesian Unemploymen. merican Economic Review: Papers and Proceedings,78, s