Obsahy - opakování

Podobné dokumenty
5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

Auto během zrychlování z počáteční rychlost 50 km/h se zrychlením dráhu 100 m. Jak dlouho auto zrychlovalo? Jaké rychlosti dosáhlo?

2.7.9 Obsah lichoběžníku

5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

Obvody a obsahy obrazců I

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Hyperbola a přímka

5.2.7 Odchylka přímky a roviny

V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2

Skalární součin IV

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

Logaritmus. Předpoklady: 2909

Neurčité výrazy

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

Tangens a kotangens

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

Větu o spojitosti a jejich užití

Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I

Vzdálenost roviny a přímky

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Hledání hyperbol

7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Logaritmické rovnice I

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

II. kolo kategorie Z5

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

( a) Okolí bodu

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Smíšený součin

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Konstrukce na základě výpočtu I

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

Definice limit I

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

28 m. Obsahy a obvody rovinných obrazců 1) Délky základen lichoběžníku jsou Určete obsah plochy lichoběžníku. c = 8 10 metrů, výška v má velikost

2.4.7 Shodnosti trojúhelníků II

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Vzdálenost rovin

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

8.2.7 Geometrická posloupnost

Matematika 1A. PetrSalačaJiříHozman Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technická univerzita v Liberci

T R O J Ú H E L N Í K U. 1 hodina

Středová rovnice hyperboly

Výpočet obsahu rovinného obrazce

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

a a Posloupnost ( ) je totožná s posloupností: (A) 9 (B) 17 (C) 21 (D) 34 (E) 64 (B) (C) (E)

Věty o logaritmech I

OBJEMY A POVRCHY TĚLES

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Konstrukce na základě výpočtu I

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

1.3.8 Množiny - shrnutí

POVRCH A OBJEM HRANOLU A JEHLANU

29. OBJEMY A POVRCHY TĚLES

Kinematika hmotného bodu

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

4. 5. Pythagorova věta

Digitální učební materiál

4. cvičení z Matematiky 2

Výraz. podmínky (B) 1 (E) (A) 56 (B) 144 (C) 512 (D) (E) Taková čísla neexistují. Počet všech přirozených čísel, která vyhovují

5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

x + F F x F (x, f(x)).

ŘEŠENÍ JEDNODUCHÝCH LOGARITMICKÝCH ROVNIC. Řešme na množině reálných čísel rovnice: log 5. 3 log x. log

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

Matematický KLOKAN kategorie Kadet

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

( ) ( ) Výrazy Výraz je druh matematického zápisu, který obsahuje konstanty, proměnné, symboly matematických operací, závorky.

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

8. Elementární funkce

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

c 2 b 2 a Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady:

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

9. Planimetrie 1 bod

Transkript:

.7.0 Obshy - opkoání Předpokldy: 00709 Př. : Vypiš edle sebe zorce pro obsh ronoběžníku, trojúhelníku lichoběžníku. Kždý e šech rintách. Ke kždému zorci nkresli obrázek s yznčenými rozměry, které e zorci ystupují. Čím je dán počet rint kždého zorce? Ronoběžník S = = b D b Trojúhelník b c S = = = b c Lichoběžník ( + c) S = D c b b c b c Čím ětší je počet ýšek útru, tím ětší je počet rint zorce. Trochu jink: trojúhelníku jsou tři strny, které můžeme požot z zákldny, kždá s odpoídjící ýškou tři rinty zorce, ronoběžníku jsou dě dojice strn, kždá dojice s ýškou dě rinty zorce, lichoběžníku je jedn dojice ronoběžných strn s ýškou jedn rint zorce. Př. : Nkresli obrázky trojúhelníku, lichoběžníku ronoběžníku, které znázorňují, jk jsme objeili příslušný zorec pro ýpočet obshu. Který ze zorců jsme objeili jko prní, který jko poslední? D Jko prní jsme ododili zorec pro obsh ronoběžníků tím, že jsme ronoběžník přeedli n obdélník. Jko druhý jsme ododili zorec pro obsh trojúhelníku tím, že jsme trojúhelník doplnili n ronoběžník.

D Jko poslední jsme ododili zorec pro obsh lichoběžníku tím, že jsme lichoběžník rozdělili n d trojúhelníky. Pedgogická poznámk: U následujícího příkldu je třeb zkázt klkulčky, by byl splněn cíl zopkot zlomky. Př. : Urči obsh lichoběžníku, jehož zákldny mjí elikost m m ýšk m. 5 Dosdíme do zorce: + 5 5 5 5 + 5 5 5 5 5 5 S = m = = m = m = m = m = m 8 5 Zdný lichoběžník má obsh m. 8 Př. : ( + ) c Vyjádři ze zorce pro obsh lichoběžníku S = : ) ýšku, b) délku zákldny c. Výsledek bodu b) požij k sestení zorce pro zákldnu (bez odozoání). K čemu mohou být získné zthy dobré? ) ýšk ( + c) S = / S = + c / : + c S = + c ( ) ( ) b) délk zákldny c ( + c) S = / S = + c / : ( ) S c / = + S c = Zákldny c hrjí lichoběžníku stejnou roli, můžeme je změňot (nezáleží, kterou oznčíme kterou c) můžeme je nzájem prohzot i e šech zorcích S = c.

Př. 5: Trojúhelníkoý pozemek má strny o délkách 56 m, 68 m m. Jká je jeho ploch? Pro ýpočet obshu trojúhelníku potřebujeme délku jedné strny odpoídjící ýšky, známe pouze délky šech tří strn nrýsujeme trojúhelník (zmenšený 000 krát) změříme jednu z ýšek. k l Velikosti = 68 m, = 8 m. 68 8 S = = m = 9 m Ploch pozemku je 9 m. Př. 6: Urči, o kolik procent ses zmýlil při řešení předchozího příkldu. Spránou hodnotu Ti řekne učitel. Spráná hodnot 7 m. 7 00 % 9 x x 00 = 9 7 00 x = 9 = 05, 7 Při řešení předchozího příkldu jsme se spletli o 5, %. Př. 7: Kosočterec má ýšku 0,5 m obod,8 m. Urči jeho obsh. Kosočterec ptří mezi ronoběžníky zorec S = potřebujeme délku strny. Kosočterec má čtyři stejné strny jedn strn je čtrtin obodu =,8: m = 0,7 m S = = 0,7 0,5m = 0,5m Kosočterec má obsh 0,5m.

Př. 8: Zpiš zlomkem zákldním tru jká část zkreslené plochy je ybren. 6 ) b) 7 ) Obsh celého čterce Sc = = = 9. Obsh ybreného čterce určit neumíme (neznáme délku jeho strny) zkusíme určit plochu zbytků (proúhlé trojúhelníky). Sz = = = Obsh ybreného čterce: S = S S = 9 = 5. c z Vybrená část zbírá 5 9 celé plochy. 6 b) 7 Obsh celého obdélníku Sc = b = 6 = 7. Ronou určujeme plochu zbytků (čtyři proúhlé trojúhelníky): 7 6 59 S z = + + + = + + + = + 9 = 59 59 85 Obsh ybreného obrzce: S = Sc Sz = 7 = =. 85 85 Vybrená část zbírá = celé plochy. 7 Pedgogická poznámk: Pokud se bíte o tom, že bodě ) není možné určit strnu čterce, může se stát, že se objeí někdo, kdo se po její elikosti zčne pídit po

určení obshu čterce (zčne hledt číslo, jehož druhá mocnin je 5). Je možné ho necht bádt, le ze zbytkem třídy tento problém neřešíme. Př. 9: Lichoběžník má obsh cm. Urči jeho zákldny, jestliže má ýšku 6 cm jedn zákldn je o cm ětší než druhá. ( ) + c Vzorec pro obsh lichoběžníku: S =. Je jedno, jk si strny oznčíme, budeme npříkld předpokládt, že strn je delší = c +. ( + c) ( c + + c) ( c + ) Dosdíme do zorce: S = = =. ( c + ) Nyní již můžeme ypočítt c (S i známe): S = / S = c + / : ( ) S c / : = + S c / = + S c = = = = 6 Délk delší strny: = c + = + = 5. Zákldny lichoběžníku mjí délky cm 5 cm. Pedgogická poznámk: V řešení není proedeno ykrácení zlomku ( c + ), protože žáci ještě neumí ytýkt před záorku celá úpr je pro ně nprosto neprůhledná. Dodtek: Příkld je možné řešit i doszením hodnot ze zdání do zorce pk klsickým řešením ronice. ( c + ) S = Dodtek: Příkld se dá řešit i úhou. Pltí zorec ( + c) pltí: ( + c) = 8, pro součet ( ) ( + ) c S = = pro součin + c pk + c = 8. Hledáme tedy dě čísl, jejichž součet je 8 jedno je o dě ětší než druhé hledná čísl jsou 5. Pedgogická poznámk: Pokud někdo přijde s řešením uedeným dodtku, je dobré ukázt, že jde e skutečnosti o proádění ekilentních úpr n ronici cest je tedy podobná jen yžduje ětší předstiost. 5

Př. 0: Nčrtni obecný trojúhelník. Dokresli do obrázku body, do kterých můžeme posunout rchol, niž by se obsh trojúhelníku změnil. Nkresli jinou brou do jiných obrázků podobné body pro rcholy. Vrchol můžeme posunot po ronoběžce se strnou, která jím prochází. Nezmění se tk ýšk c tím ni obsh trojúhelníku. Podobně pro dlší strny. Př. : (ONUS pro zájemce) Spráná hodnot obshu pozemku z příkldu 5 byl určen pomocí zorce, který se e škole neprobírá. Njdi tento zorec zkontroluj hodnotu od učitele. + b + c Herónů zorec: S = s ( s )( s b)( s c), kde s =. + b + c 56 + 68 + 68 = 56 m, b = 68m, c = m s = = = = 8 Doszení je jsné, problémem je diná stříšk přikrýjící zorec (druhá odmocnin), nštěstí ji máme n klkulčce. ( )( )( ) ( )( )( ) S = s s s b s c = 8 8 56 8 68 8 m 7 m Pozemek má rozlohu 7 m. Shrnutí: Vzorce pro obshy ronoběžníku, trojúhelníku lichoběžníku jsou si elmi podobné ycházejí ze zorce pro obsh obdélníku. 6