Derivace funkcí jedné reálné proměnné

Podobné dokumenty
DERIVACE FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROM

Základní elementární funkce

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

1. Písemka skupina A...

Matematika 1. Matematika 1

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

I. Exponenciální funkce Definice: Pro komplexní hodnoty z definujeme exponenciální funkci předpisem. z k k!. ( ) e z = k=0

1. Písemka skupina A1..

Matematika 1 pro PEF PaE

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 25. ledna x 1 n

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Derivace součinu a podílu

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

ZS 2018/19 Po 10:40 T5

Cyklometrické funkce

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO - CVIČENÍ

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

7. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Definiční oblasti Úlohy k samostatnému řešení... 83

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

1.1. Primitivní funkce a neurčitý integrál

P. Girg. 23. listopadu 2012

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Matematika I, část II

f konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

5. Limita funkce a spojitost strana 1/5 2018/KMA/MA1/přednášky. Definice 5.1. Mějme funkci f : D R a bod x 0 R.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

4.2. CYKLOMETRICKÉ FUNKCE

NEURČITÝ INTEGRÁL - CVIČENÍ

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Cyklometrické funkce

Funkce. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

Derivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

Text m ºe být postupn upravován a dopl ován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na staºení souboru. Veronika Sobotíková

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

6 kapitola Z 0 7akladn funkce v C

1. sin(x + y) = sin(x) cos(y) + cos(x) sin(y) pro x, y R, cos(x + y) = cos(x) cos(y) sin(x) sin(y) pro x, y R;

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

NMAF063 Matematika pro fyziky III Zkoušková písemná práce 17. ledna 2019

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Základní elementární funkce.

I. 4. l Hospitalovo pravidlo

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

2. FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Teorie. Hinty. kunck6am

Funkcionální řady. January 13, 2016

h = 0, obr. 7. Definice Funkce f je ohraničená shora, jestliže x Df Funkce f je ohraničená zdola, jestliže x Df d R

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

množina všech reálných čísel

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

Zimní semestr akademického roku 2015/ listopadu 2015

Užití binomické věty

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

Sekvenční logické obvody(lso)

1.1.3 Práce s kalkulátorem

Iterační výpočty projekt č. 2

; c) lim. 1 3x C x 2 x 2 x 6 x 5 6. tg.sin x/ sin.tg x/ x n : e) lim. x a sin x b tg x. ; f) n. sin 1 p n. log 1 C 3p 1. b) 1 C 2.x.

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Transkript:

Derivace fukcí jedé reálé proměé Pozámka Derivaci fukce v zadaém bodě můžeme počítat přímo pomocí defiice, použitím vět o algebře derivací, použitím vět o derivaci iverzí fukce, použitím vět o derivaci složeé fukce. Nezbtou teorii alezete Breviáři všší matematik (odstavec.). Výpočet derivace pomocí defiice (zpět a začátek) d f f( z) f( ) f( ) f( ) f '( ) ( ) lim lim z z 0 Příklad ' z ' lim lim, z z 0 ' lim lim lim. 0 0 0 Příklad z z z z z lim lim lim z z z z, lim lim lim lim 0 0 0 0.

Příklad 3... lim lim 0 0... lim 0... lim 0 lim... 0. Pozor! Ne vž dospíváme při výpočtu prví derivace k tak jedoduchým limitám jako v předcházejících příkladech. Příklad 4 dcos( ) cos( ) si( ) cos( ) cos( ) cos( )cos( ) si( )si( ) cos( ) cos( ) lim lim 0 0 cos( ) si( ) cos( ) si( ) lim cos( ) si( ) cos( ) lim si( ) lim. 0 0 0

Během výpočtu jsme tak dospěli k limitám, jejichž včísleí eí vůbec jedoduché. Proto musíme uvěřit, že platí cos( ) lim 0 0 a si( ) lim. 0 Odtud pak již sado ple cos( ) 0 si( ) si( ). Příklad 5 dsi( ) si( ) cos( ) si( ) si( ) cos( )si( ) si( )cos( ) si( ) si( ) lim lim 0 0 cos( ) si( ) cos( ) si( ) lim si( ) cos( ) si( ) lim cos( ) lim. 0 0 0 Z předcházejícího příkladu už umíme získaé limit spočítat. Pak ovšem již sado získáme požadovaý výsledek. Příklad 6 de e e e e e e e e e e lim lim lim e e lim. 0 0 0 0 A opět etriviálí limita, pro kterou lze ukázat Odtud již sado požadovaý výsledek. e lim. 0

Výpočet derivace pomocí vět o algebře derivací (zpět a začátek) Příklad 7 dtg( ) tg( ) cos ( ) si( ) si( ) cos( ) si( )cos( ) cos ( ) si ( ) tg( ) cos( ) cos ( ) cos ( ) cos ( ) Příklad 8 dcotg( ) cotg( ) si ( ) cos( ) cos( ) si( ) cos( )si( ) si ( ) cos ( ) cotg( ) si( ), si ( ) si ( ) si ( ) cotg( ) tg( ) tg( ) /cos ( ) /cos ( ) tg( ) tg ( ) tg ( ) si ( ) / cos ( ) si ( ) Příklad 9

Výpočet derivace pomocí vět o derivaci iverzí fukce (zpět a začátek) d f ( ), d f ( ) kde a pravé straě po provedeí derivace a evetuálích úprav provedeme záměu f ( ) Příklad 0 dl( ) l( ) dl( ) l( ) de e e Příklad dlog a ( ) log a ( ) l( a) Použijte idetitu l( ) log a ( ) a pokračujte jako v příkladu 0. l( a) Příklad d d

Příklad 3 darcsi( ) arcsi( ) darcsi( ) dsi( ) cos( ) si ( ) si (arcsi( )) Pořádě si rozmslete, proč můžeme výše psát cos( ) si ( ) a si(arcsi( )). Příklad 4 d arccos( ) arccos( ) d arccos( ) dcos( ) si( ) cos ( ) cos (arccos( )) Pořádě si rozmslete, proč můžeme výše psát si( ) cos ( ) a cos(arccos( )). Příklad 5 darctg( ) arctg( ) darctg( ) dtg( ) tg ( ) tg (arctg( )) d cos ( ) Pořádě si rozmslete, že platí tg ( ) a tg(arctg( )). cos ( )

Příklad 6 darccotg( ) arccotg( ) darccotg( ) dcotg( ) cotg ( ) cotg (arccotg()) d si ( ) Pořádě si rozmslete, že platí cotg ( ) a cotg(arccotg( )). si ( ) Výpočet derivace pomocí vět o derivaci složeé fukce (zpět a začátek) d f ( g ( )) d f( ) d g ( )., g( ) kde v prvím čleu a pravé straě rovosti provedeme po derivováí áhradu g( ). Příklad 7 d k q k q k k q d k q f( ) d.. k k g ( ) kq k q kq d k q Příklad 8 da a a l( a) Trik: l( a ) l( a) a e e l( a) de g( ) e de d l( a) f( ) l( a) l( a) l( a). e l( a) a l( a)

Příklad 9, 0 Trik: l( ) l( ) e e l( ) de g( ) e de d l( ). e f( ) l( ) l( ) l( )