Tlak plynu a stavová rovnice podle kinetické teorie
|
|
- Alžběta Mašková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 lak lynu a staoá onice odle kinetické teoie této kaitole ozkouáe zájené ůsobení ideálního lynu (za teodynaické onoáhy) s oche ené látky, kteá ho obklouje (stěny nádoby) a ysětlíe (a yočítáe) tlak lynu jako důsledek echanických náazů hotných částic - olekul - na tuto stěnu. Z ředchozích kaitol íe, že lyn lze oažoat za soustau elkého očtu neatných hotných částic olekul, kteé se neustále ohybují tz. neusořádanýi ohyby. říadě ideálního lynu ak ůžee zanedbat jejich zájené ůsobení (síly). Molekuly se oto choají jako olné částice a ohybují se odle ewtonoa zákona setačnosti onoěný říočaý ohybe. Přestože sěy ohybů jednotliých olekul jsou zcela náhodné, stejně jako elikosti ychlostí, lze říadě teodynaické onoáhy učit s oocí statistického Maxwelloa ozdělení alesoň střední hodnoty (elikosti) ychlosti. o yužijee našich následujících ýočtech a budee ředokládat, že olekuly (hotnosti ) se šechny ohybují stejnou ychlostí - a to střední ychlostí (iz inulá kaitola, tato tz. ektiní ychlost je inciiálně sojena se střední enegií olekuly a oto dobře oisuje siloé dynaické ocesy, kteých se olekuly zúčastňují). Dále uážíe, že obecně odle inciu skládání ohybů každý onoěný říočaý ohyb - a celke tedy také ohyby šech olekul - lze ozložit na stejné (tedy onoěné říočaé) ohyby na třech souřadných osách katézské soustay. o lze inteetoat také tak, že soubo neusořádaných ohybů olekul ostou lze nahadit souboe stejných ohybů jen na souřadných osách. Dosěli jse tak ke zdůodnění dalšíu ředokladu, že saotné olekuly se lynu ohybují ouze e sěu souřadných os. a každé ose jsou ak ožné dě oientace ohybu e sěu její kladné nebo záoné části, každá olekula á tedy ožných sěů a oientací ohybu. Potože ři neusořádaných ohybech olekul nejsou žádné sěy ani oientace eoány, ůžee e elké statistické soubou očekáat, že na každou ožnou oientaci ohybu řiadne / celkoého očtu částic. o jsou tedy jediné da ředoklady nejjednoduššího odelu ideálního lynu teodynaické onoáze, kteý bude oužit k ýočtů této kaitole : ) šechny olekuly se ohybují stejnou střední ychlostí ) a ouze e sěu katézských souřadných os (se oientacei) a ní ohled se jedná o eli zjednodušující a iitiní - tyicky středoškolský odel, kteý zřejě ůže osloužit ouze ke hubéu kalitatiníu oisu lynu obíhajících ocesů. Oak je šak adou ýsledky tohoto odelu se řesně shodují s exaktní ýočte, e kteé se zaočítáají (oocí integace) šechny ožné elikosti ychlostí olekul od nuly do nekonečna a
2 šechny ožné sěy neusořádaných ohybů olekul (iz nař. učební texty ředětu Y - yzika a technika akua ). ato řekaující shoda je zůsobena tí, že náš lyn ředstauje skutečně eli eliký statistický soubo - s neředstaitelný očte částic řádu Aogadoa čísla ( 0 ) - což zaučuje onoěné ozdělení ohybů částic do šech sěů a oientací - a že tento soubo je e stau teodynaické onoáhy - ak dobře latí ztahy o střední ychlosti olekul. Dále ale ještě usíe učinit nějaký inciiální ředoklad o zkouané ocesu o náazech olekul na och stěny nádoby : Jistě lze eli lehce řijout ředstau, že se neatná olekula odobá aléu užnéu íčku, kteý se odazí od nesonatelně ohutnější odlahy od stejný úhle (od kolice) a se stejně elkou ychlostí jako doadl (a oto se átí zět do stejné ýšky, ze kteé adal). Při toto užné odazu se nezění elikost ychlosti, jen její sě - nedochází tedy ke ztátě kinetické enegie. řetí ředoklade našeho ýočtu oto budou : ) užné náazy olekul na stěnu a ozdíl od ředchozích dou ředokladů ak tento ředoklad yadá na ní ohled eli ozuně a řijatelně. ale situaci zjednodušuje ještě ýaznější zůsobe e skutečnosti ouze část olekul (naříklad 50 %) se odáží od ochu užně ostatní odazy jsou ýazně neužné - tzn. ychlost odažené olekuly je enší než ychlost olekuly doadající, otože část kinetické enegie doadající olekuly se řeění na telo. ento oces je ak dále zkolikoán tz. jee adsoce (lynu), ři kteé jsou olekuly zachyceny ochoýi silai a učitou dobu na ochu setáají a tee o ulynutí této doby se od ochu odoutáají (je desoce lynu) - řito jejich ychlost ůže být liboolná enší i ětší než ůodní ychlost doadu. Přesto ani tento neeálný ředoklad 00 % - ních užných sážek kuodiu nenese do našeho ýočtu žádnou chybu situaci oět zachaňuje elký očet olekul lynu a sta teodynaické onoáhy lynu, četně a to usíe ještě dolnit četně stěn nádoby, kteá lyn uzaíá. o konkétně znaená, že lyn i stěny budou ít stejnou a neěnnou telotu (tento sta odle. inciu teodynaiky ždy o učité elaxační době nastane - iz kaitola o atných a neatných ocesech). Poto oše olekuly na stěnu doadající i olekuly stěnu oouštějící usí ít ůěu stejné ychlosti jako ři užné odazu. Kdyby totiž naříklad olekuly oouštějící stěnu ěly enší ychlosti tedy enší kinetické enegie než olekuly doadající ak ozdíl enegií by dostala stěna (její částice) a usela by se zahřát na yšší telotu což je e sou s ředoklade onoážného stau. yní se ěnujee konkétníu ýočtu tlaku lynu za uedených odiskutoaných ředokladů :
3 Kolo na stěnu oložíe někteou ze souřadných os - ak budou olekuly ohybující se e sěu této osy doadat kolo a také se budou kolo odážet (iz obázek) : z doadající olekula síla na olekulu k odažená olekula stěna síla na stěnu Jestliže yužijee jednotkoý ekto této osy, ůžee ychlost doadající a odažené olekuly nasat : k k Uaže, že zěnu hybnosti olekuly o odazu lze nasat : ( ) Potože obě ychlosti ají stejnou elikost (onou odle ředokladu ektiní ychlosti), á ekto zěny hybnosti elikost : ato zěna hybnost nastala za nějakou dobu t (doba náazu, sážky) a odle. ewtonoa zákona je důsledke siloého ůsobení duhého tělesa - stěny. íla ůsobila na olekulu jistě o celou dobu náazu a její iuls se usí onat áě zěně této hybnosti : t Po sílu, kteou ůsobila stěna na olekulu, tedy latí : t (idíe, že je to lastně ohyboá onice, yjádření síly jako časoé zěny hybnosti)
4 Potože zěna hybnosti je kolá ke stěně, á tento sě i ekto síly ůsobící na olekulu (a oientaci od stěny) - a tedy ři znáé sěu ektoů ůžee očítat ouze s jejich elikosti : t A dále - odle. ewtonoa zákona zákona akce a eakce také olekula ůsobí na stěnu nějakou silou silou stejně elikou a oačně oientoanou (iz ob.). ato síla je tedy také kolá na stěnu (a á oientaci do stěny) - a tí je také dobře zdůodněno, oč siloé ůsobení lynu na stěnu tlak á ždy sě noály k této stěně. a stěnu oše naáží ne jedna, ale oboské nožstí olekul - ýsledná síla ak zniká jako součet jednotliých sil od náazů šech těchto olekul - tedy jako součet jejich jednotliých zěn hybností což je celkoá zěna hybnosti šech doadajících olekul (za jednotku času). Abycho ohli zachytit náazy íce olekul, usíe o ýočet zolit časoý inteal oněkud ětší než doba jedné sážky. ato doba sice ředchozích onicích nebyla označena difeenciále, ale je skutečně neatná asi 0 - sec. - oto časoý inteal i o několik řádů ětši ůže být nyní difeenciále označen. yočíteje tedy celkoou zěnu hybnosti d šech olekul, kteé za nějaký čas d t doadnou na stěnu o loše. Potože už znáe zěnu hybnosti jedné olekuly, ostačí jen zjistit, kolik těchto olekul doadne za dobu d t (tj. běhe ní) na lochu. z y x d 4
5 Uaže, že olekuly se ohybují (ezi sážkai) jako olné částice (neůsobí na ně žádná síla) říočaý onoěný ohybe. Za zkouaný čas d t oto každá olekula uazí stejnou dáhu : edy za ředokladu, že se učitá olekula ohybuje sěe ke stěně - ak na ni běhe tohoto času také doadne, jestliže její zdálenost od stěny je enší než uedená dáha. Jinak řečeno : na stěnu běhe doby blízkosti stěny až do (kolé) zdálenosti d t doadnou šechny olekuly, kteé jsou ( dané čase) (a ohybují se sěe k ní) - a to jsou šechny olekuly obsažené aoúhlé kádu, kteý á obje (základna kát ýška, iz ob.) : Jejich konkétní očet získáe ynásobení tohoto objeu koncentací olekul (tj. očte olekul jednotkoé objeu), kteou zjistíe z celkoého objeu lynu a celkoého očtu olekul : n koncentace olekul lynu edy očet olekul e yznačené objeu je : n o je oše očet šech olekul toto objeu, ale odle úahy na očátku této kaitoly jen jejich učitá část a to / - se ohybuje sěe ke stěně, tj. : Potože zěna hybnosti jedné olekuly ři sážce se stěnou je elikosti hybnosti šech těchto olekul za uedený čas je : d, oto celkoá zěna Pak odle. ewtonoa zákona ůžee yočítat celkoou elikost síly, kteá zůsobila tuto zěnu hybnosti - a ta je také ona elikosti síly ůsobící na stěnu lochy : d 5
6 akonec stanoíe tlak, odle jeho dinice jako sílu ůsobící (řeočtenou) na jednotkoou lochu, a ještě oedee alou foální úau (ynásobení a ydělení stejný čísle) : idíe ak, že aá stana oníce lastně obsahuje celkoou kinetickou enegii šech olekul lynu, což se u ideálního lynu oná nitřní enegii : kin U E Dostááe oto eli jednoduchý ztah : E kin A o ynásobeni objee : E kin základní onice kinetické teoie ato onice už ní oloině 9.století ukázala jednoznačné sojení teodynaických eličin s echanickýi lastnosti olekul lynu a oložila základ dále ak úsěšně ozíjené statistické teodynaice, ozději také na kantoé základě. A když nakonec za nitřní enegii dosadíe její yjádření oocí teloty, kteé jse nalezli inulé kaitole : E U kin ν Dostanee řekaiě : ν ν ebo-li nejznáější onici ideálního lynu : ν staoá onice ideálního lynu Alikací zákonů klasické echaniky na teodynaickou soustau jse tedy ododili řesný standadní ta staoé onice ideálního lynu se šei čtyři staoýi eličinai (konec kaitoly) K. usňák, eze 04/008
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie
Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau
VíceVnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
VíceDOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální
Vícee en loh 1. kola 44. ro n ku fyzik ln olympi dy. Kategorie D Auto i loh: I. Volf (1), epl (2), J. J r (3 a 7) 1. Cel okruh rozd l me na p t sek podle
e en loh. kola 44. o n ku fyzik ln olymi dy. Kategoie D Auto i loh: I. Volf (), el (), J. J (3 a 7). Cel okuh ozd l me na t sek odle chaakteu ohybu motocyklisty. Zaedeme ozna en : t = s, t = 40 s, t 3
VíceHustota plynů - jak ji změřit?
eletrh náadů učitelů fyziky 9 Hustota lynů - jak ji zěřit? ER SÁDEK, UKÁŠ AWERA edagogická fakulta U, Brno Abstrakt ěření hustoty evných látek a kaalin je běžná laboratorní úloha na řadě škol, nicéně ěření
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
GRAVITAČNÍ POLE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Newtonů aitační zákon (1687 Newton díle Mateatické pincipy příodní filozofie) aždá dě hotná tělesa na sebe nazáje působí stejně
VíceSbírka A - Př. 1.1.5.3
..5 Ronoměrný ohyb říklady nejnižší obtížnosti Sbírka A - ř...5. Kolik hodin normální chůze (rychlost 5 km/h) je od rahy zdálen Řím? Kolik dní by tuto zdálenost šel rekreační chodec, který je schoen ujít
Více1.3.6 Dynamika pohybu po kružnici II
.3.6 Dynamika ohybu o kužnici II Pedaoická oznámka: Sočítat šechny uedené říklady jedné hodině není eálné. Př. : Vysětli, oč se čloěk ři jízdě na kole (motocyklu) musí ři ůjezdu zatáčkou naklonit. Podobná
VíceV soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce
3.3. naka sousta hotnýh bodů (HB) Soustaa hotnýh bodů toří nejobenější těleso ehank. a odíl od tuhého tělesa se ůže taoě ěnt. V soustaě hotnýh bodů působí síl F nější (,,... ) ntřní jsou sáán pnpe ake
Více7. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 4-7 SEINÁŘ Z ECHANIKY 4 7 Prázdný železniční agón o hotnosti kgse pohbuje rchlostí,9 s po 4 odoroné trati a srazí se s naložený agóne o hotnosti kgstojící klidu s uolněnýi brzdai Jsou-li oba oz při nárazu
VíceZákladní pojmy statistické fyziky Boltzmannova klasická statistika
Základní oj statistické ik Boltannoa klasická statistika Statistický ois terodnaické sousta částic V terodnaice často oužíáe oje sta - naříklad lnu, obecně ak terodnaické sousta, což je obecně hodně olená
VíceKinetická teorie plynu
Kineticá teorie plnu Kineticá teorie plnu, terá prní poloině 9.století doázala úspěšně spojit lasicou fenoenologicou terodnaiu s echaniou, poažuje pln za soustau elého počtu nepatrných hotných částic oleul,
VíceI. MECHANIKA 4. Soustava hmotných bodů II
I. CHIK 4. Soustaa hmotných bodů II 1 Obsah Spojté ozložení hmotnost. Počet stupňů olnost. Knematka tuhého tělesa. Zjednodušení popsu otace kolem osy a peného bodu. Chaslesoa ěta. Dynamka tuhého tělesa.
VíceHmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny
Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
Více1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
VíceObsah dnešní přednášky : Obecný rovinný pohyb tělesa. Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.
Obsh dnešní řednášky : Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. osu osu = A otce = A otce A A A A efeenční bod sueosice
VíceFázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě
Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které
VíceTeorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.
Obsh dnešní řednášky : Alikoná echnik, 4. řednášk Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. Alikoná echnik, 4. řednášk
Více2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604
.6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,
VícePohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný
Více8. Termodynamika a molekulová fyzika
8. erodynaika a olekulová fyzika Princi energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne ěla být jeho všeobecná latnost zochybněna, což v atoové fyzice není vyloučeno, stal by se náhle aktuální
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
VíceNakloněná rovina III
6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti
Více11. cvičení z Matematiky 2
11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv
VíceIDEÁLNÍ PLYN I. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLÍ PLY I Prof. RDr. Eanuel Soboda, CSc. DEFIICE IDEÁLÍHO PLYU (MODEL IP) O oleulách ideálního plynu ysloujee 3 předpolady: 1. Rozěry oleul jsou zanedbatelně alé e sronání se střední zdáleností oleul
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceDefinice termodynamiky
erodynaika Definice terodynaiky erodynaika (θερμη telo, δυναμις síla) je obor fyziky zabývající se vzájenýi řeěnai různých fore energie, zejéna ráce a tela, a s nii související robleatikou sontánnosti
VícePOHYB BODU V CENTRÁLNÍM POLI SIL
POHYB BODU V CENTRÁLNÍM POLI SIL SPECIFIKCE PROBLÉMU Centální siloé pole je takoé pole sil, kdy liboolném bodě postou nositelka síly působící na pohybující se bod pochází peným bodem postou (tz centem
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
VíceVýpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,
"Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceSIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU
SIMULACE SAOÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU FILÍPEK Josef, CZ Resumé uzařené termodynamické soustaě se ohřeem, ochlazoáním a ůsobením nějších sil mění tři staoé eličiny objem, tlak a telota. Proto je hodné staoé
VíceDalší velmi užitečné výsledky kinetické teorie
Daší emi užitečné ýsedky kinetické teorie Kinetická teorie nám umožní definoat a yočítat daší zajímaé eičiny, které jsou emi řínosné e akuoé fyzice a technice :. Částicoý déšť Veičina částicoý déšť určuje
VíceVYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT
VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. Fo Setvačná síla otačních
VíceVYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT
VYVAŽOVÁNÍ VNĚJŠÍCH ÚČINKŮ ZPŮSOBENÝCH SETRVAČNÝMI SILAMI OD ROTAČNÍCH A POSUVNÝCH HMOT Předěte vyvažování jsou sekundání síly vyvolané účinky ohybujících se hot otačních a osuvných. o Setvačná síla otačních
VíceHlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů
Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VíceIDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)
VíceMĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY
LABORATORNÍ PRÁCE Č. 3 MĚŘENÍ POVRCHOVÉHO NAPĚTÍ VODY TEORETICKÉ ZÁKLADY CO JE POVRCHOVÉ NAPĚTÍ Jednotlivé olekuly vody na sebe působí přitažlivýi silai, lepí se k sobě. Důsledke je například to, že se
VíceNakloněná rovina II
3 Nakloněná rovina II Předoklady: Pedagogická oznáka: Obsah hodiny se za norálních okolnosí saozřejě nedá sihnou, záleží na Vás, co si vyberee Pedagogická oznáka: Na začáku hodiny zadá sudenů říklad Nečeká
VícePopis fyzikálního chování látek
Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceIdentifikátor materiálu: ICT 1 18
Identifikátor ateriálu: ICT 8 Reistrační číslo rojektu Náze rojektu Náze říjece odory náze ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekáaný ýstu Klíčoá sloa Dru učenío ateriálu Dru interaktiity Cíloá skuina
VíceStředoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.
Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceDoplňkové kapitoly. dynamika relativního pohybu základy teorie rázu reaktivní pohyb. asi 1 hodina
Doplňkoé kpitoly Dynik I, 13. přednášk Obsh přednášky : dynik eltiního pohybu zákldy teoie ázu ektiní pohyb Dob studi : si 1 hodin Cíl přednášky : seznáit studenty se způsobe řešení dyniky eltiního pohybu,
VícePŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování
Vícevzdálenost těžiště (myslí se tím těžiště celého tělesa a ne jeho jednotlivých částí) od osy rotace
Přehled příkladů 1) Valiý pohyb, zákon zachoání energie ) Těžiště tělesa nebo moment setračnosti ýpočet integrací - iz http://kf.upce.cz/dfjp/momenty_setracnosti.pdf Nejčastější chyby: záměna momentu setračnosti
Více1 Neoklasický model chování spotřebitele
Neoklasický model choání sotřebitele PŘÍKLAD : PRMÁRNÍ A DUÁLNÍ ÚLOHA Užitek sotřebitele je osán užitkoou funkcí e taru U. Vyjádřete: a. Marshalloy otáky b. Neřímou funkci užitku c. Hicksoy otáky d. Přímou
VícePředpjatý beton Přednáška 6
Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceÚčinnost spalovacích zařízení
Účnnost saloacích zařízení o ředmět Saloání a saloací zařízení of. Ing. ael Noskeč, CSc Saloací zařízení slouží k tansfomac chemcky ázané enege al na teelnou eneg méda, hodného k žádoucí dstbuc tela o
VíceSMR 1. Pavel Padevět
SR 1 Pavel Padevět ITŘÍ SÍY PRUTU ITŘÍ SÍY PRUTU Put (nosník) konstukční vek u něhož délka načně řevládá nad dalšími dvěma oměy. Při řešení tyto vky modelujeme jejich střednicí čáou tvořenou sojnicí těžišť
Více2.1.6 Relativní atomová a relativní molekulová hmotnost
.1. Relativní atoová a elativní oleklová hotnost Předpoklady: Pedagogická poznáka: Tato a následjící dvě hodiny jso pokse a toch jiné podání pobleatiky. Standadní přístp znaená několik ne zcela půhledných
Víceς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)
Stanoení součinitele ooru a relatiní ekialentní élky araturního rku Úo: Potrubí na orau tekutin (kaalin, lynů) jsou ybaena araturníi rky, kterýi se regulují růtoky (entily, šouata), ění sěry toku (kolena,
VíceVzorové příklady - 4.cvičení
Vzoroé říklady -.cičení Vzoroý říklad.. V kruhoém řiaděči e mění růřez z hodnoty = m na = m (obrázek ). Ve tuním růřezu byla ři utáleném roudění změřena růřezoá rychlot = m. -. Vyočítejte růtok a růřezoou
VíceK141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích
Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv
VíceMolekulová fyzika. Reálný plyn. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
Molekulová fyzik Reálný lyn Prof. RNDr. Enuel Svood, CSc. Reálný lyn Existence vzájeného silového ůsoení ezi částicei (tzv. vn der Wlsovské síly) Odudivá síl ezi částicei (interkce řekryvová) ři dosttečně
VíceAstronomie (a astrofyzika) tradičně patřila k disciplínám
č 5 Čs čas fyz 6 (1) Hvězdy v úloá Mezináodní fyzikální olyiády vznik a ovnováa Jan Kříž, Ivo Volf, Bouil Vybíal Ústřední koise Fyzikální olyiády, Univezita Hade Kálové okitanskéo 6, 5 Hade Kálové ředstavujee
Více2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
VíceF9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující
VíceDůležité pojmy, veličiny a symboly
FBI ŠB-U Ostraa erodynaka lynů a ar základní ojy Důležté ojy, elčny a syboly Alkoaná fyzka Staoé elčny, staoé zěny elota, tlak, obje a nožstí čsté látky nejsou nezáslé. U hoogenního systéu lze olt lboolné
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceMetody měření rychlosti světla
Metody měření ryhlosti sětla a) metody římé Prní (neúsěšný) okus o změření ryhlosti sětla roedl Galileo s oužitím dou lueren s dířky umístěnýh na dou několik kilometrů zdálenýh ršíh. 1. Roemeroa metoda
VícePedagogická poznámka: Cílem hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejména nácvik základní práce se vzorci a jejich interpretace.
1.1.5 Hustota Předpoklady: 010104 Poůcky: voda, olej, váhy, dvojice kuliček, dvě stejné kádinky, dva oděrné válce. Pedagogická poznáka: Cíle hodiny je zopakování vztahu pro hustotu, ale zejéna nácvik základní
VíceDigitální učební materiál
Čílo rojeku Náze rojeku Čílo a náze šablony klíčoé akiiy Digiální učební maeriál CZ..07/..00/4.080 Zkalinění ýuky rořednicím ICT III/ Inoace a zkalinění ýuky rořednicím ICT Příjemce odory Gymnázium, Jeíčko,
Více2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
VíceReakce v jednotlivých úložných bodech t les soustavy zatížené n kolika silami jsou dány geometrickým sou tem reakcí v p íslušných bodech, zp
Ob.78. Podobně jako předcházejících příkladech přeedeme soustau těles a 3 na statickou soustau tříklouboého nosníku, zobazenou paé části obázku. Tuto soustau nemůžeme řešit přímo se šemi působícími silami
VíceExperimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru
Exerientální ověření odelu dvojčinného neuootoru vořák, Lukáš Ing., Katedra hydroechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 7. listoadu 5, Ostrava
Více3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3. Vlny 3. Úod Vlnění můžeme pozoroat například na odní hladině, hodíme-li do ody kámen. Mechanické lnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkoým prostředím. To znamená, že například zuk, který je mechanickým
VíceNa obrázku je nakreslen vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..7 Znaménka Předpoklad: 4 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin. Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
Více29. OBJEMY A POVRCHY TĚLES
9. OBJEMY A POVRCHY TĚLES 9.. Vypočítejte poch kádu ABCDEFGH, jestliže ) AB =, BC = b, BH = u b) AB =, BH = u, odchylk AG EH je ϕ H G Poch kádu učíme podle zoce: S = b + c + bc ( ) c E F D b C ) A B u
VíceK přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha
K řednášce NUFY080 Fyzika I ozatímní učební mateiál, veze 01 Keleova úloha eoš Dvořák, MFF UK Paha, 014 Keleova úloha Chceme sočítat, jak se ohybuje hmotný bod gavitačně řitahovaný nehybným silovým centem.
Více1) Zvolíme vztažný výkon; v tomto případě to může být libovolné číslo, například S v
A1B15EN kraty Příklad č. 1 V soustaě na obrázku je označeném místě trojfázoý zkrat. rčete: a) počáteční rázoý zkratoý proud b) počáteční rázoý zkratoý ýkon c) nárazoý proud Řešení: 1) olíme ztažný ýkon;
Více1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I
.5.7 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 506 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα. Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m. Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou
VíceKRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
VíceFYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava
VícePohyb soustavy hmotných bodů
Pohyb soustavy hotných bodů Tato kapitola se zabývá úlohai, kdy není ožné těleso nahradit jední hotný bode, předevší při otáčení tělesa. Těžiště soustavy hotných bodů a tělesa Při hodu nějaký složitější
VíceIII. Základy termodynamiky
III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium
Více1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I
56 Záon zacoání mecanicé energie I Předolady: 505 Oaoání: Síla ůsobící na dráze oná ráci W = Fs cosα Předmět, terý se oybuje ryclostí má ineticou energii E = m Předmět, terý se nacází e ýšce nad ladinou
VíceRELATIVISTICKÁ DYNAMIKA
RELATIVISTICKÁ DYNAMIKA Klasiká dnaika Klasiká dnaika se zabýá íinai ohbu tles zájený siloý sobení dou a íe tles Je založena na Newtonoýh ohboýh zákoneh (zákon setranosti, zákon síl a zákon ake a reake),
VíceVětrání hromadných garáží
ětrání hromadných garáží Domácí ředis: ČSN 73 6058 Hromadné garáže, základní ustanovení, latná od r. 1987 Zahraniční ředisy: ÖNORM H 6003 Lüftungstechnische Anlagen für Garagen. Grundlagen, Planung, Dimensionierung,
VíceElektrická vodivost kovů. Pro pohyb částice ve vnějším silovém potenciálním poli platí Schrodingerova rovnice:
Elektická vodivost kovů Vodiče Vodiče Po pohyb částice ve vnější silové potenciální poli platí Schodingeova ovnice: h Ψ x Ψ + y + Ψ + W z p Ψ WΨ Tato ovnice popisuje pohyb elektonu a ářešení pouze po učité
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceNa obrázku je nakreslený vlak, který se pohybuje po přímé trati, nakresli k němu vhodnou souřadnou soustavu. v
..6 Znaménka Předpoklad: 3, 5 Opakoání: Veličin s elikostí a směrem = ektoroé eličin Vektor je určen také sým koncoým bodem (pokud začíná počátku) polohu bodu můžeme určit pomocí ektoru, který začíná počátku
VícePokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými
1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte
Více1.3.7 Rovnoměrný pohyb po kružnici II
..7 Ronoměný pohyb po kužnici II Předpoklady: 6 Pedagogická poznámka: Obsah hodiny je hodně nadnesený. Pokud necháte žáky počítat samostatně, yjde na dě hodiny. Úodní ozbo nedopoučuji příliš uychloat.
VíceHydrostatika a hydrodynamika
Hydrostatika a hydrodynamika Zabýáme se kaalinami, ne tuhými tělesy HS Ideální tekutina Hydrostatický tlak Pascalů zákon Archimédů zákon A.z. - ážení HD Ronice kontinuity Bernoullioa ronice Pitotoa trubice
VíceDynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce. asi 1,5 hodiny
Dynaika echanisů Dynaika I, 0. přednáška Obsah přednášky : dynaika echanisů - etoda uvolňování, dynaika echanisů - etoda edukce Doba studia : asi,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se dvěa základníi
Více5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu
. ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličinai ideálního plynu Ze zkušenosti víe, že obje plynu - na rozdíl od objeu pevné látky nebo kapaliny - je vyezen prostore, v něž je plyn uzavřen. Přítonost plynu
VíceHlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby
Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod
Více