Geometrické modelování. Diferenciáln

Podobné dokumenty
f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

12. N á h o d n ý v ý b ě r

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

7. Analytická geometrie

1. Číselné obory, dělitelnost, výrazy

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

Plochy počítačové grafiky

Užitečné zdroje příkladů jsou: Materiály ke cvičením z Kalkulu 3 od Kristýny Kuncové:

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

1.1. Definice Reálným vektorovým prostorem nazýváme množinu V, pro jejíž prvky jsou definovány operace sčítání + :V V V a násobení skalárem : R V V

= + nazýváme tečnou ke grafu funkce f

Zkoušková písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor nezávislost, funkce náhodného vektoru

; c) lim. 1 3x C x 2 x 2 x 6 x 5 6. tg.sin x/ sin.tg x/ x n : e) lim. x a sin x b tg x. ; f) n. sin 1 p n. log 1 C 3p 1. b) 1 C 2.x.

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

I. TAYLORŮV POLYNOM. Taylorovy řady některých funkcí: Pro x R platí: sin(x) =

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 5

Kapitola 4 Euklidovské prostory

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

Matematika I, část II

Analytická geometrie

SP NV Normalita-vlastnosti

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

Nelineární systémy. 3 / Matematické základy

MATEMATIKA PŘÍKLADY NA PROCVIČENÍ Parametrický popis křivek

1 Základní pojmy a vlastnosti

5 Křivkové a plošné integrály

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek matematické myšlení

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210

4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

11. přednáška 16. prosince Úvod do komplexní analýzy.

NMAF061, ZS Zápočtová písemná práce VZOR 5. ledna e bx2 x 2 e x2. F (b) =

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

odhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.

ŘADY Jiří Bouchala a Petr Vodstrčil

n-rozměrné normální rozdělení pravděpodobnosti

Matematická analýza I

ANALÝZA VLIVU NUMERICKÉ APERTURY A ZVĚTŠENÍ NA HODNOTU ROZPTYLOVÉ FUNKCE BODU

GEOMETRIE I. Pavel Burda

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

I. TAYLORŮV POLYNOM ( 1

Pracovní listy PRAVOÚHLÁ AXONOMETRIE

8. Laplaceova transformace

Definice obecné mocniny

3. ELEMENTÁRNÍ FUNKCE A POSLOUPNOSTI. 3.1 Základní elementární funkce. Nejprve uvedeme základní elementární funkce: KONSTANTNÍ FUNKCE

Mezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.

n=1 ( Re an ) 2 + ( Im a n ) 2 = 0 Im a n = Im a a n definujeme předpisem: n=1 N a n = a 1 + a a N. n=1

množina všech reálných čísel

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Základní vlastnosti křivek

procesy II Zuzana 1 Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Univerzita Karlova v Praze

Analytická geometrie

ENERGIE MEZI ZÁŘENZ VZORKEM

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

1 Základy Z-transformace. pro aplikace v oblasti

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Při sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

1 Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné

Mocninné řady - sbírka příkladů

2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

Analytická geometrie

1. Zjistěte, jestli následující formule jsou tautologie. V případě záporné odpovědi určete k dané formuli konjunktivní a disjunktivní normální formu.

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Parciální funkce a parciální derivace

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Statistika pro metrologii

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 1. října 2019

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Matematika 2 (BMA2 + KMA2)

2. Ze sady 28 kostek domina vytáhnu dvě. Kolika způdoby to mohu provést tak, aby ony dvě kostičky šly k sobě přiložit podle pravidel domina?

Matematika 1. Katedra matematiky, Fakulta stavební ČVUT v Praze. středa 10-11:40 posluchárna D / 13. Posloupnosti

Kapitola 5 - Matice (nad tělesem)

1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA VZORCE PRO 4ST201

Náhodný výběr 1. Náhodný výběr

c) Pomocí Liouvillovy věty dokažte, že Liouvillovo číslo je transcendentí. xp 1 (p 1)! (x 1)p (x 2) p... (x d) p e x t f(t) d t = F (0)e x F (x),

4.5.9 Vznik střídavého proudu

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

6. FUNKCE A POSLOUPNOSTI

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor

Zdrojem většiny příkladů je sbírka úloh 1. cvičení ( ) 2. cvičení ( )

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Cvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

Transkript:

Geomerické modelováí Difereciál lí geomerie křivekk

Křivky v očía ačové grafice Geomerická ierreace Každý krok algorimu má svůj geomerický výzam Flexibilia korola ad růběhem křivky, možos iuiiví ediace křivky Kovexí obal křivka leží v kovexím obalu řídících bodů Jedoá rerezeace algorimus ro geerováí a ediaci růzých yů křivek je jedoý Afií ivariaos rerezeace křivky řídícím olygoem je ivariaí v jakýchkoliv rasformacích Efekivos a umerická sabilia Křivka řídy C Možiu k E 3 azýváme křivkou řídy C jesliže souřadice bodů křivky lze vyjádři zobrazeím I R 3, X( s vlasosmi X( je sojiá a iervalu I X( je rosá X ( ( 0,0,0 X( má a iervalu I sojié derivace do -éhořádu Roviá křivka Prosorová křivka ( = ( ; ( ( ( ; ( ; ( X x y X = x y z

Trasformace arameru Nechť je fukcí X( dáa křivka k řídy C, I. Na iervalu J echť je defiováa fukce = f(u s ásledujícími vlasosmi. f(u je rosá a J. f(u zobrazuje J a I 3. f(u má sojié derivace až do -ého řádu, ak vekorová fukce Y(u=X(f(u vyjadřuje uéž křivku jako fukce X(. 3

Teča křivkyk Teča křivky X( v regulárím bodě X( 0 : ( ( X + r X r R 0 0, ( ( X + h X lim h 0 h 0 0 = X ( 0 Pojem ečy je ezávislý a aramerizaci. X ( 0 X( 0 +h X( 0 X( 0 X( X( Freeův dorovodý rojhra Tečá rovia křivky každá rovia, kerá obsahuje eču křivky Normálová rovia křivky rovia kolmá a eču křivky Oskulačí rovia křivky ečá rovia, určeá vekory rví a druhé derivace. ο X ( 0 + r X ( 0 + s X ( 0 ; r, s R Normála křivky každá římka, kerá je kolmá a eču křivky a rochází daým bodem. Hlaví ormála růsečice oskulačí a ormálové roviy. k b T ν ο Freeův dorovodý rojhra je voře jedokovými směrovými vekory římek,, b eča hlaví ormála b biormála ο = (, oskulačí rovia ν = (b, ormálová rovia 4

Výoče Freeova rojhrau Jedokový vekor ečy Jedokový vekor biormály Jedokový vekor hlaví ormály X = X X X b = X X = b k b T X ν ο Bod X( 0 křivky X( se azývá iflexí bod křivky, jesliže jsou vekory rví a druhé derivace lieárě závislé. ( = ( X k X 0 0 V iflexím bodě eí urče Freeův dorovodý rojhra. Délka oblouku křivky k X( mezi body a=x( a a X( b Délka lomeé čáry ( ( l = X X i= 0 i+ i X( X( X( 3 X( a=x( 0 b=x( b b s = X d = X X d a ( ( ( a 5

( = ( 0 Paramerizace obloukem Fukci s X u du azýváme obloukem křivky. Říkáme, že křivka je aramerizovaá obloukem, když její aramer měří délku křivky. X(=X((s, kde = (s je fukce iverzí k oblouku křivky s(. 4 X( X(3 x = y =, R X( - 0 3 Křivka aramerizovaá obloukem Křivka X(s je aramerizovaá obloukem rávě ehdy, když je v každém bodě vekor X (s jedokový. Je-li křivka aramerizovaá obloukem, ak je vekor X (s směrový vekor hlaví ormály. Velikos vekoru X (s je křivos k křivky. Jesliže je křivka X(s aramerizovaá obloukem, ak ro jedokové vekory Freeova dorovodého rojhrau laí: ( ( s ( s = X s = X X b = ( k = X s k b T ν ο Bod křivky k je iflexí rávě ehdy, je-li v ěm m rví křivos ulová. Je-li bod V vrchol křivky, k ak v ěm m mám fukce rví křivosi exrém. 6

Výoče křivosi k křivkyk. Je-li křivka X(s aramerizovaá obloukem. Je-li křivka X( dáa obecým aramerem k = X ( s k = X X X X 3 3. Je-li křivka dáa exliciě, jako graf fukce y = f(x k = y ( + ( y 3 y ( x = x Př: Vyočíeje fukci křivosi araboly y = x k ( x = ( + 4x 3 y = x y = x y = k = ( + 4x 3 Oskulačí kružice křivkyk V bodě T=X( 0 sesrojme hlaví ormálu křivky. Na hlaví ormále sesrojme bod O, OT =/k. Kružici se sředem O a oloměrem r=/k ležící v oskulačí roviě křivky azýváme oskulačí kružice křivky v bodě T. Oskulačí kružice a daá křivka mají v bodě T sejou eču a křivos. Př: Určee oskulačí kružici araboly y = x ve vrcholu V[0,0]. r =/k oloměr křivosi S sřed křivosi x y = x y = y = k = x + k(0 = 3 [ ] r(0 =, O = 0, 7

Doyk křivekk O dvou křivkách k a l řekeme, že mají v bodě P 0 doyk -éhořádu (+ bodový jesliže ro řirozeé aramerizace k=x(s, l=x(r exisují hodoy arameru s 0, r 0, ro keré laí dx dr d X dr ( ( X r = X s = P 0 0 0 ( r0 = ( s0 d X dr ( r0 = ( s0 dx ds d X ds d X ( r0 = ( s0 ds + + d X d X dr ( r0 ( s0 ds + + Doyk ulého řádu Doyk.řádu Doyk. řádu O k k 8