Příklady k přednášce 3

Podobné dokumenty
Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

h = 0, obr. 7. Definice Funkce f je ohraničená shora, jestliže x Df Funkce f je ohraničená zdola, jestliže x Df d R

1. Písemka skupina A...

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

2. Vlastnosti elementárních funkcí, složené, inverzní a cyklometrické funkce,

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Cyklometrické funkce

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Kapitola 1: Reálné funkce 1/20

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Funkce základní pojmy a vlastnosti

6. Bez použití funkcí min a max zapište formulí predikátového počtu tvrzení, že každá množina

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

Funkce základní pojmy a vlastnosti

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

Přehled funkcí. Funkce na množině D R je předpis, který každému číslu z množiny D přiřazuje právě jedno reálné číslo. přehled fcí.

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Funkce základní pojmy a vlastnosti

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Elementární funkce. Polynomy

Ukázka závěrečného testu

x (D(f) D(g)) : (f + g)(x) = f(x) + g(x), (2) rozdíl funkcí f g znamená: x (D(f) D(g)) : (f g)(x) = f(x) g(x), (3) součin funkcí f.

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Bakalářská matematika I

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Exponenciální a logaritmická funkce

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Logaritmus. Logaritmus kladného čísla o základu kladném a různém od 1 je exponent, kterým. umocníme základ a, abychom dostali číslo.

2. FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Matematika I (KMI/PMATE)

Očekávaný výstup Pracovní list se skládá ze dvou částí teoretické, kde si žák připomene vlastnosti funkcí a praktické, kde tyto funkce určuje.

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava.

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

Cyklometrické funkce

Omezenost funkce. Definice. (shora, zdola) omezená na množině M D(f ) tuto vlastnost. nazývá se (shora, zdola) omezená tuto vlastnost má množina

Funkce s absolutní hodnotou, funkce exponenciální a funkce logaritmická

1. Písemka skupina A1..

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Úvod, základní pojmy, funkce

Matematika (KMI/PMATE)

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

Příklady na konvexnost a inflexní body. Funkce f (x) = x 3 9x. Derivace jsou f (x) = 3x 2 9 a f (x) = 6x. Funkce f je konvexní na intervalu (0, )

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Zadání. Goniometrie a trigonometrie

Matematická analýza pro informatiky I.

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

0.1 Úvod do matematické analýzy

Definice funkce tangens na jednotkové kružnici :

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

soubor FUNKCÍ příručka pro studenty

0.1 Funkce a její vlastnosti

Matematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16

2 Reálné funkce jedné reálné proměnné

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Funkce. Obsah. Stránka 799

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

GONIOMETRIE. 1) Doplň tabulky hodnot: 2) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná, či záporná: PRACOVNÍ LISTY Matematický seminář.

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

Takže platí : x > 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 x < 0 : x y 1 x = x+1 y x+1 D 1 = {[x,y] E 2 : x < 0, x+1 y 1 x}, D 2 = {[x,y] E 2 : x > 0, 1 x y x+1}.

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

(Zavedení pojmu funkce, vlastnosti. Repetitorium z matematiky

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

Matematika 1 pro PEF PaE

Základní elementární funkce

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Funkce - pro třídu 1EB

3. Derivace funkce Definice 3.1. Nechť f : R R je definována na nějakém okolí U(a) bodu a R. Pokud existuje limita f(a + h) f(a) lim

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

Příklady ke cvičením z matematické analýzy- ZS 2008/2009- Série I.

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Úvod, základní pojmy, funkce

Proseminář z matematiky pro fyziky

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

27. června Abstrakt. druhá odmocnina a pod. jsou vynechány. Také je vynechán např. tangensu.) 1 x ln x. e x sin x. arcsin x. cos x.

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Definice derivace v bodě

Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =

Základy matematiky pro FEK

Příklady z matematiky(pro ITS)

POSLOUPNOSTI. 1. Najděte prvních pět členů posloupnosti (a n ) n=1, je-li a) a n = 1 2 (1 + ( 1)n ), b) a n = n + ( 1) n, c) a n = ( 1) n cos πn2

Transkript:

Příklad k přednášce 3 1. Určete, zda závislost a daná uvedeným vztahem je funkce = f(). V případě záporné odpovědi stanovte, kterými funkcemi je možné příslušnou závislost popsat. 1. =3 2, (, + ) je funkcí, grafem je přímka 2. 4 2 +9 2 = 36, 3, 3 není funkcí, je to rovnice elips; funkcí je např. vztah = 3 2 9 2, 3, 3, grafem je část elips, kde 0, 2 2. Vjádřete povrch S koule jako funkci jejího objemu V, tj. napište p5edpis funkce S(V )[S(r) =2πr 2, V (r) = 4 3 πr3 ]. 3. Vjádřete objem V koule jako funkci jejího povrchu S. S = 3 36πV 2,V (0, + ) V = S 3 36π,S (0, + ) 4. Je dána funkce f() =2 2 3+1. Vpočtěte f(0), f(2), f( 1), f(m)+1, f(m +1),f(m 2 ), [f(m)] 2. 1, 3, 6, 2m 2 3m +2, 2m 2 + m, 2m 4 3m 2 +1, 4m 4 12m 3 +13m 2 6m +1 5. Je dána funkce g(t) =t 2. Vpočtěte g(b) g(a), g(a+h) g(a h). b a 2h b + a, pokudb a; 2a, pokudh 0 6. Je dána funkce 3 pro 1, 0, h() = 1 pro (0, 1, 3 2 pro (1, 3. Určete h( 1), h ( ( 2) 1, h(0), h 1 2), h(1), h(2), h(3) a načrtněte její graf. 1, 3 1, 1, 1, 1, 4, 7 3 3

7. Určete definiční obor funkcí: 1. f() = 1 3 +12 2. f() = 6 3. f() = 1 2 6 R \{ 4} 6, + ) (3, + ) 4. f() = 9 2 2 6 5. f() = 3 3 2 3 (, 3 2 ) 6. f() = 8+2 2 7. f() = 2 3 +2 8. f() = 2 2 2 8 R (, 1 2, + ) (, 2) (4, + ) 9. f() = 10. f() =log( 2 4). 11. f() = log( 2 5) 12. f() = ln [ln(ln )] (e, + ) (, 2 3, + ) (, 2) (2, + ) (, 0 4

8. Určete definiční obor a obor hodnot funkcí: 1. f() =4sin D(f) =R, H(f) = 4, 4 2. f() = 3 2 3. f() = 9. Nakreslete graf funkcí: D(f) = 3, 3, H(f) = 0, 3 D(f) =R {0},H(f) ={ 1, 1} 1. f() = 2. f() = 3. f() = +1 + 1 5

4. f() = 2 1 5. f() = 2 4 +3 g() = 2 4 +3 f g 6. f() = 3 2 +1 +2 +1 7. f() = 3 2 + +3 1 6

8. f() = +1 1 (nepovinný) 9. f() = 1 +1 10. f() =2cos2 2 pro (, 1) 11. f() = 2 3 pro 1, 1 2 pro (1, + ) (na ukázku, není povinný) 7

10. Určete primitivní period funkcí: 1. f() =sin2 2. f() =tg3 p 0 = π p 0 = π 3 3. f() =cos 6 p 0 =12π 4. f() =sin +sin 2 +sin 3 5. f() =sin 2 6. f() = 2 p 0 =2π p 0 = π není periodická 11. Zjistěte, zda je funkce či lichá: 1. f() = 2 2. f() = 2 lichá 3. f() =2 2 4. f() = + 1 2 5. f() = 1 4+ 2 6. f() = 3+ 2 ani, ani lichá lichá 7. f() = 3 2 1 lichá 8

8. f() = 4 2 2 9. f() = ( +1)3 ( 1) 2 ani, ani lichá 10. f() = 3 6 + 5 120 11. f() = 12. f() = +2 lichá lichá 13. f() = 3 3 +2 14. f() = +1 1 15. f() = 3 +5 2 7 16. f() = 3 ( +2) 2 + 3 ( 2) 2 12. Zjistěte, zda je funkce prostá: 1. f() =sin2 2. f() =3e + 3. f() =3log 4. f() = 1 + +4 f není prostá f je prostá f je prostá f není prostá 9

13. Všetřete monotónnost funkce: 1. f() = 2 +3 2. f() = 1+ 1 3. f() = Funkce je klesající, a ted rze monotónní, a tím monotónní na intervalu (, 3 ) 2 a rostoucí, a ted rze monotónní, a tím monotónní na intervalu ( 3, + ); 2 není monotónní (na D(f) =R). Funkce je rostoucí, ted rze monotónní, a tím monotónní na intervalech (, 1) a (1, + ). Funkce je klesající, ted rze monotónní, a tím monotónní. 14. Zjistěte, zda je funkce omezená: 1. f() = 2 2 +1 Je omezená, pro každé R je 0 2 < 1. 2 +1 2. f() = 1 cos(2 3) 3 3. f() = 2 4 +5 Je omezená, pro každé R je 1 cos(2 3) 1. 3 3 Není omezená. Je omezená zdola, pro každé R je 2 4 +5 1. 15. Rozhodněte, zda jsou si rovn funkce: 1. f() = 3 3 a g() = f g; f = g na R + 0 2. f() =( 1) + 2 3 a g() = (1 2 2 ) f = g 10

3. f() =log 2 a g() =2log f g; f = g na R + 4. f() = +1 +1 a g() =1 f g; f = g na R \{ 1} 5. f() =2 a g() = 2 f g; f = g na R \{0} 16. Vjádřete součet, rozdíl, součin a podíl funkcí: 1. f() = 2 3ag() =ln (f + g)() =(g + f)() = 2 3+ln, R + ; (f g)() = 2 3 ln, R + ; (g f)() =ln 2 +3, R + ; (f g)() =(g f)() =( 2 3) ln, R + ; ( f g ( g f ) ) () = 2 3, ln R+ \{1}; () = ln, 2 3 R+ \{ 3} 2. f() =e a g() =sin (kπ, [k +1]π); k Z () = sin, R e () = e, sin (f + g)() =(g + f)() =e +sin, R; (f g)() =e sin, R; (g f)() =sin e, R; (f g)() =(g f)() =e sin, R; ) ) ( g f ( f g 17. Utvořte složenou funkci fg z daných funkcí. Pokud fg neeistuje, sestrojte složenou funkci fg 1,kdeg 1 je vhodné zúžení funkce g. 1. f() =cos, g() = 3 2. f() = 3, g() =cos fg() =cos 3, R fg() =(cos) 3, R [(cos ) 3 píšeme též cos 3 ] 11

3. f( = 1, g() =2 4, R \{2} fg 1 () = 1 2 4 4. f() =ln, g() =ln fg 1 () =ln(ln), (1, ) 18. Určete inverzní funkci f 1 a její definiční obor k následujícím funkcím: 1. =2 3 f 1 : = +3, R 2 2. = 1 2, 0, 1 f 1 : = 1 2, 0, 1 3. = 1 1+, R \{ 1} f 1 : = 1 1+ 4. =arcsin 2 5. =4 3 f 1 : =2sin, π 2, π 2 f 1 : =log3(4 ), (, 4) 12