4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.



Podobné dokumenty
1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

1. Limita funkce - výpočty, užití

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Rolleova věta. Mějme funkci f, která má tyto vlastnosti : má derivaci c) f (a) = f (b). a) je spojitá v a, b b) v každém bodě a,b

h = 0, obr. 7. Definice Funkce f je ohraničená shora, jestliže x Df Funkce f je ohraničená zdola, jestliže x Df d R

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

hledané funkce y jedné proměnné.

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

I. MECHANIKA 8. Pružnost

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Funkce. Vlastnosti funkcí

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Bakalářská matematika I

V této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Definice derivace v bodě

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

Stručný přehled učiva

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Pro jakou hodnotu parametru α jsou zadané vektory kolmé? (Návod: Vektory jsou kolmé, je-li jejich skalární součin roven nule.)

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Katedra aplikované matematiky, VŠB TU Ostrava.

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

DERIVACE FUKNCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

x 2(A), x y (A) y x (A), 2 f

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Limita a spojitost funkce

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Funkce základní pojmy a vlastnosti

3. LINEÁRNÍ FUNKCE, LINEÁRNÍ ROVNICE A LINEÁRNÍ NEROVNICE

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Funkce základní pojmy a vlastnosti

( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ A JEJICH UŽITÍ

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Seminární práce z matematiky

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Název školy. Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Marie Chadimová Mgr. Věra Jeřábková. Autor

1. Písemka skupina A...

Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Ukázka závěrečného testu

30. listopadu Derivace. VŠB-TU Ostrava. Dostupné: s1a64/cd/index.htm.

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

Příklady k přednášce 3

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

LIMITA FUNKCE, SPOJITOST FUNKCE

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Aplikace derivace ( )

Průběh funkce II (hledání extrémů)

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

WikiSkriptum Ing. Radek Fučík, Ph.D. verze: 4. ledna 2017

Variace. Kvadratická funkce

(0, y) 1.3. Základní pojmy a graf funkce. Nyní se již budeme zabývat pouze reálnými funkcemi reálné proměnné a proto budeme zobrazení

7.1 Extrémy a monotonie

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

10. Derivace, průběh funkce

Analytická geometrie lineárních útvarů

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Matematika 1 pro PEF PaE

Transkript:

Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar. Můž s však stát, ž při zadání funkčního přdpisu udělám chbu, ž zvolím nvhodný intrval pro zobrazní grafu, nbo ž si zvolný softwar s vkrslním grafu dokonal nporadí. pro tto případ j nutné naučit s hldat význačné vlastnosti funkc. V této kapitol budou tto význačné vlastnosti uvdn a v závěru kapitol j shrnm a naučím s graf funkc = f(). = f() načrtnout. 4.. Etrém funkc Přdpokládané znalosti V této a dalších částch budm hovořit o monotónnosti funkcí, viz dfinic.4. a budm používat větu..6. Výklad Dfinic 4... Říkám, ž funkc f ( ) má v bodě 0 D f absolutní maimum Df : f( ) f( 0), absolutní minimum : ( ) ( 0), Df f f lokální maimum O ( 0): O ( 0) f( ) f( 0),, jstliž lokální minimum O ( 0): O ( 0) f( ) f( 0), ostré lokální maimum O( 0): O( 0)\{ 0} f( ) < f( ), 0 ostré lokální minimum O( 0): O( 0)\{ 0} f( ) > f( 0 ). Jstliž nastan něktrá z přdchozích možností říkám, ž funkc f ( ) má v bodě 0 trém (absolutní, lokální, ostrý lokální). 0

Etrém funkc Řšné úloh Příklad Funkc (0) + = = má v bodě + 0 = 0 absolutní maimum. Nrovnic platí pro všchna R. Po úpravě totiž dostanm ( + ), dál pak 0. Přdchozí úvaha platí pro každé O ( 0) a td funkc má v bodě 0 = 0 také lokální maimum, ktré j ostré, protož 0 < pro všchna R { } \ 0. Příklad Funkc = + má v bodě 0 = 0 ostré lokální minimum, protož nrovnic + > (0) = 0 j splněna v okolí (,) bodu 0 s výjimkou bodu 0, nboť po úpravě dostanm ( + ) > 0. ( ) = 4 < (0). Toto lokální minimum nní absolutní, protož například Výklad Věta 4... Nchť j 0 vnitřní bod D a nchť istuj f ( 0) 0. Pak funkc f ( ) nmá f v bodě 0 lokální ani absolutní trém. Bz důkazu. 0

Etrém funkc =f() f( ) f( ) 0 f( ) 0 0 O( ) 0 Obr. 46 Všimněm si na obr. 46, ž tčna k grafu funkc f ( ) v bodě rovnoběžná s osou. Eistuj td pro vhodně zvolné bod, Df O( 0). 0 nní pro f ( 0 ) 0 O ( 0) takové, ž platí f ( ) > f( 0), f( ) < f( 0 ) Poznámka Z vět 4.. vplývá, ž lokální i absolutní trém mohou istovat pouz v bodch 0 D f, v nichž f ( 0 ) = 0, nbo v nichž f ( 0 ) nistuj. Bod 0, v nichž f ( 0 ) = 0 budm nazývat stacionární. Mzi bod, v nichž f ( 0 ) nistuj, patří také krajní bod dfiničního oboru. Výklad Věta 4... Spojitá funkc, jjíž drivac mění v bodě 0 znaménko, má v bodě 0 ostrý lokální trém. 04

Etrém funkc Bz důkazu. Uvědomím si, ž podl vět..6 j pro f ( ) > 0 funkc f ( ) rostoucí a pro f ( ) < 0 j funkc f ( ) klsající. Podl vět 4.. můž drivac spojité funkc f ( ) změnit znaménko pouz v bodch 0 D f, v nichž f ( 0 ) = 0, nbo v nichž f ( 0 ) nistuj. Řšné úloh Příklad Určt lokální trém funkc =. Řšní: Funkc j spojitá na množině rálných čísl R. Zjistím nulové bod a bod nspojitosti funkc + a podl vět 4.. rozhodnm, zda v nich bud lokální trém: ( ) = +. =. Bodm nspojitosti funkc j bod = 0. Jjí nulový bod získám řšním rovnic ( + ) = 0, tj. + = 0 a odtud =. Tto bod rozdělí R na tři intrval, viz obr. 47. : + - 0 + R Obr. 47 05

Etrém funkc = 0 Obr. 48 Vužijm poznatků o řšní nrovnic z kapitol.4 a dostanm: ( ) > 0, ( ) < 0, () > 0. Drivac funkc mění v bodch = 0 a = znaménko, tj. v těchto bodch istují lokální trém. Bod = j stacionárním bodm. Monotónnost funkc na obr. 48. s v bodch = 0 a = mění, viz obr. 47. Graf funkc j Výklad Věta 4... Přdpokládjm, ž f ( 0) = 0 a f ( 0) < 0, rsp. f ( 0) > 0. Pak má funkc f ( ) v bodě 0 ostré lokální maimum, rsp. ostré lokální minimum. Bz důkazu. Pro maimum v bodě 0 platí, ž f ( ) > 0, pro ( 0 δ, 0) a f ( ) < 0 pro ( 0, 0+ δ ) a vhodné δ > 0, viz obr. 49, 50. Funkc f ( ) j zřjmě v intrvalu ( 0 δ, 0+ δ ) klsající a td f ( 0) < 0. 06

Etrém funkc =f() 0 + δ 0 0 δ 0 0 0 δ 0 0 + δ = f () Obr. 49 Obr. 50 Podobnou úvahu můžm provést pro minimum v bodě 0 a dostanm f ( 0) > 0. Řšné úloh Příklad Určt trém funkc =, jjíž dfiniční obor j D f =<, >. Řšní: Z řšní přdchozího příkladu vím, ž daná funkc má v bodě = ostré lokální maimum a v bodě = 0 má ostré lokální minimum. Z poznámk za větou 4.. vplývá, ž zbývá určit funkční hodnot funkc v krajních bodch dfiničního oboru, tj. v bodch Dostanm: 0 ( ) = 0,6788, 4 ( ) =. 0,98, 9 (0) =.0 = 0, ( ) =.,086. 4 = a =. 4 07

Etrém funkc Z přdchozích vztahů vplývá, ž funkc má v lokálním minimu = 0 absolutní minimum a v krajním bodě dfiničního oboru 4 = má absolutní maimum. Výklad Bz důkazu přdchozí větu zobcním. Věta 4..4. Nchť má funkc f ( ) v bodě spojitou n-tou drivaci pro n a nchť ( n ) ( n) f ( 0) = f ( 0) = = f ( 0) = 0 a f ( 0) 0. ( n) ( n) f ( 0) 0, rsp. f ( 0) > 0, 0 J-li n číslo sudé a < pak má funkc f ( ) v bodě 0 ostré lokální maimum, rsp. ostré lokální minimum. J-li n liché číslo, pak v 0 trém nistuj. Řšné úloh Příklad Určt lokální trém funkc 4 5 6 = +. 4 5 6 Řšní: Funkc j polnom, tj. jjí dfiniční obor a dfiniční obor jjích drivací j R. 4 5. = + = ( ) stacionární bod jsou = 0, =. 4. = 8 + 5, (0) = 0, () = 0 budm dál drivovat.. = 6 4 + 0, (0) = 0, () = 0 v = nistuj trém. (4) (4) 4. = 6 48+ 60, (0) = 6> 0 v = 0 j ostré lokální minimum. 08

Poznámka Etrém funkc Většina praktických úloh vd na hldání absolutního maima nbo minima funkc, ktrá úlohu popisuj. Tnto trém můž, al nmusí být lokální. Řšné úloh Příklad Z bodu O do bodu A vd přímá žlznic, viz obr. 5. Navrhnět umístění přkladového nádraží v bodu B na této trati tak, ab při silniční dopravě z bodu C do bodu B po přímé silnici a násldné dopravě z bodu B do bodu A po žlznici bla cna za přpravu jdnotk zboží njnižší. Cna za dopravu jdnotk zboží po žlznici j 0, Kč/km a po silnici 0,5 Kč/km. Cna přkládk za jdnotku j Kč. Vzdálnost OA j 00 km, vzdálnost OC j 0 km. C=(0,0) 0 B=(,0) A=(00,0) Obr. 5 Řšní: Označm souřadnic bodu B= (,0), kd j hldaná vzdálnost bodu B od bodu O. Délka cst po žlznici pak bud (00 ) km a délka přprav po silnici +0 km. Cna přprav jdnotk zboží j pak dána funkcí = (00 ).0, + + 00.0,5 +, D =< 0,00 >. Určím absolutní minimum této funkc: 09

= 0, +.0,5. + 00 Funkc j spojitá, určím td jjí stacionární bod: Etrém funkc 0, +.0,5 = 0 = 5= + 00 + 00 + 00 5 0 5 = 4 + 400 = 400, =±. Do patří pouz D 0 =. Přsvědčím s, ž v bodě s jdná o minimum funkc: + 00. + 00 ( + 00) 50 = = = = 00 5 + 4( + 00) 4 ( + 00) ( + 00) 0 J vidět, ž > 0 pro všchna D a td i pro, tj. v bodě = jd o minimum funkc. Nní zjistím funkční hodnot v krajních bodch D a porovnám j s funkční. hodnotou v bodě : 0 (0) = 6, (00) 5, 5, 5,58. Njvýhodnější j postavit nádraží v bodě B, ktrý j od bodu O vzdáln 0 km. Kontrolní otázk. Při vštřování lokálního trému funkc f ( ) v bodě 0 sldujm funkční hodnot této funkc a) v clém jjím dfiničním oboru, b) v okolí bodu 0, c) pouz v bodě 0.. Stacionárním bodm funkc f ( ) nazývám bod 0, v ktrém a) f ( 0) = 0, 0

Etrém funkc b) f ( 0) 0, c) f ( 0) nistuj.. Spojitá funkc f ( ) má v bodě v okolí bodu 0 a) nmění znaménko, b) rovná s nul, c) mění znaménko. 4. Pro funkci f ( ) v bodě a) j ostré lokální minimum, b) j ostré lokální maimum, c) nní tam lokální trém. 0 ostrý lokální trém. Pak drivac této funkc f ( ) 0 platí, ž f ( 0) = 0 a f ( 0) > 0. Pak v bodě 0 5. Má-li funkc f ( ) v bodě 0 stacionární bod, pak v bodě 0 lokální trém a) určitě nastan, b) nnastan, c) můž nastat. Odpovědi na kontrolní otázk. b);. a);. c); 4. a), 5. c). Úloh k samostatnému řšní. Najdět intrval, na ktrých j daná funkc rostoucí a na ktrých j klsající: a) 5 =, b) = 5 +, c) =, + 4 d) = + +, ) = +, f) = +.. Najdět intrval, na ktrých j daná funkc rostoucí a na ktrých j klsající: a) =, b) =, c) =,

Etrém funkc d) = ln +, ) = ln, f) g) = + cos, h) = sin + cos, i). Ukažt, ž funkc = arctg j pro každé rálné klsající. 4. Nalznět lokální trém daných funkcí: a) = ( 6 ), b) = 6, c) d) = 4 +, ) = 5. Nalznět lokální trém daných funkcí: a) d) = +, b) =, ) = ln( + + ), = arccos + = 4 8 + 7 7, +, f) = +. =, c) =, f) =, =. 6. Nalznět lokální trém daných funkcí: + a) = ln, b) = ln, c) = ln, ln d) = ln, ) =, f) = ln + arctg. 7. Nalznět lokální trém daných funkcí: a) = + arctg, b) = 6, c) =, d) = 4 tg, ) = sin, f) = + arccotg( ). 8. Určt absolutní trém funkcí na daném intrvalu: a) = 6+ 0,, 5, b) = ln,,, π c) = tg tg, 0,, d) =, ( 0, ). 9. Číslo 8 rozložt na dva sčítanc tak, ab jjich součin bl njvětší. 0. Najdět takové kladné číslo, ab součt tohoto čísla a jho přvrácné hodnot bl njmnší.. Jaké rozměr musí mít pravoúhlý rovnoběžník daného obvodu s, ab jho úhlopříčka bla njmnší?. Dokažt, ž z všch pravoúhlých rovnoběžníků daného a) obsahu má čtvrc njmnší obvod, b) obvodu má čtvrc njvětší obsah..

Etrém funkc. Z válcového kmn o průměru d s má vtsat trám obdélníkového průřzu tak, ab měl maimální nosnost. Z nauk o pvnosti j známo, ž nosnost trámu j dána vztahm = kab, kd k>0 j součinitl matriálu, a j šířka a b výška trámu. 4. Z čtvrcového plchu o straně a s má vrobit otvřná krabic tak, ž v rozích s odstřihnou čtvrc a zbtk s zahn do krabic. Jak vlká musí být strana odstřižných čtvrců, ab bl objm krabic maimální? 5. Cstovní kanclář pořádá zájzd. J-li počt účastníků zájzdu 00 a méně, j cna pro jdnoho účastníka 600 Kč. Při větším počtu nž 00 s cna sníží za každého účastníka navíc o,50 Kč. Při kolika účastnících bud obrat cstovní kanclář njvětší? Výsldk úloh k samostatnému řšní. a) rostoucí:, a,, klsající:, ; b) rostoucí: (, ) a (, ) ) (,), klsající: (, ; c) rostoucí: d) rostoucí:, a (, (, ), klsající: (, ) ), klsající: ( ) ( klsající: (, ) a (,) a (, ), klsající: (, ) a (, ) ;, v, j konstantní, = ; ) rostoucí:,0 a 0, a,.. a) rostoucí: (,0) b) rostoucí:, klsající: (0, ) (,0) a (, ) ; c) rostoucí: ( ) (,0) a ( 0,) ; d) rostoucí: ( 0, ), klsající: (,0) 0, ; f) rostoucí: (, ) ; g) rostoucí: (, ) ); f) rostoucí: (, ) a (, ), ( ), klsající: 0, ;,, klsající: ; ) rostoucí: ; h) rostoucí: π π 5 π + kπ, + kπ, klsající: + kπ, π + kπ, k Z 4 4 4 4,, klsající: 0,, ; i) rostoucí: ( ) klsající: (,0). 4. a) ma = 0 pro = 0, min = pro = 4 ; b) ma = 0 pro =, min = pro = ; c) nmá lokální trém; d) ma = pro = 0 ; ) nmá lokální trém; f) min = pro =,

Etrém funkc min = pro =. 5. a) min = pro = 0 ; b) min = pro =, ma = pro = ; c) ma = pro =, ma = pro =, min = 0 pro = 0 ; d) ma = pro = ; ) ma = pro = ; f) ma pro = =, min = 0 pro = 0. 6. a) min = pro = ; b) nmá lokální trém; c) min = pro = ; d) ma pro = =, min = pro = ; ) ma = pro = ; f) min = ln- pro =. 4 7. a) nmá lokální trém; b) ma = 6 pro = 0, min = 0 pro = 4, min = 0 pro = 4 ; c) ma = pro =, min = 0 pro = ; 4π π d) ma = + 4kπ pro = + kπ, k Z, 4π π min = + 4kπ + pro = + kπ, k Z ; ) ( π + kπ ) 4 π ma = pro = + kπ, 4 5π ( + kπ ) 4 5π min pro k 4 π = = + π, k Z ; f) ma = pro =, 4 π min = + pro =. 8. a) ma = 7 pro =, min = pro = ; 4 b) π ma = pro =, min = pro = ; c) ma = pro =, nmá 4 absolutní minimum; d) min 0.69 pro =, nmá absolutní maimum. π 9. [ 4 4] s s +. 0. =.. a=, b=.. 4 4 d d a =, b=. 4. a a =, Vma = 6. 5. n = 70. 4

Etrém funkc Kontrolní tst. Najdět intrval, na ktrých j funkc = + rostoucí a na ktrých j klsající. a) rostoucí (, ) a (, ), klsající (,), b) rostoucí (,), klsající (, ) a (, ), c) rostoucí (, ), klsající (, ).. Najdět intrval, na ktrých j funkc a) rostoucí (, ), klsající (,), b) rostoucí (,), klsající (, ), c) rostoucí (, ), klsající (, ). = rz monotónní:. Najdět intrval, na ktrých j funkc = + arccotg rz monotónní. a) rostoucí (,), klsající (, ) a (, ), b) rostoucí (,), klsající (, ), c) rostoucí (, ) a (, ), klsající (,). 4. Najdět všchn lokální trém funkc a) pro =, = 0 pro = 0, ma = 4 min b) = pro = 0, min = 4 pro =, ma 0 9 = =, min = 0 = 0. c) ma pro pro =. 5. Najdět všchn lokální trém funkc = sin + cos. a) ma = pro 5 π = π, min = pro =, 4 4 b) ma = pro = 0, min = pro = π, π c) ma = pro = + kπ, k clé č., min = pro 4 6. Určt absolutní trém funkc = ln na intrvalu <, >. a) ma = pro =, min = ln pro =, b) ma = pro =, min = pro =, 5 = π + kπ, k clé č. 4 5

Etrém funkc c) ma = ln pro =, min = pro =. 7. Vpočtět rozměr obdélníku o ploš 5 cm tak, ab měl njkratší úhllopříčku. a) a = 5 cm, b = 5 cm; b) a = 4,75 cm, b = 5,5 cm, c) a = 4,5 cm, b = 5,9 cm. Výsldk tstu. a);. b);. c); 4. b); 5. c); 6. a); 7. a). Průvodc studim Pokud jst správně odpověděli njméně v 5 případch, pokračujt další kapitolou. V opačném případě j třba prostudovat kapitolu 4.. znovu. 6