Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech. Rozvoj ve všech oblastech.

Transkript

1 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech Rzvj ve všech blastech

2

3 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech Řešitelský klektiv: Ing. arch. Naděžda Rzmanvá Ing. arch. Zuzana Pkrná Garant MMR: Ing. arch. Jsef Mrkus, Ph.D. Opnenti: Prf. Ing. arch. Jarslav Sýkra, DrSc. dc. Ing. arch. Ing. Zuzana Peškvá, Ph.D. Splupráce na redakční a grafické úpravě: Lucie Vndrákvá Ministerstv pr místní rzvj ČR Ústav územníh rzvje Říjen 2017

4 ISBN ISBN Ministerstv pr místní rzvj ČR Ústav územníh rzvje

5 OBSAH 1. ÚČEL PUBLIKACE URBANISTICKÁ STRUKTURA VESNICE ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ Plšná struktura sídla Struktura plch vyské zeleně Struktura plch nezastavěnéh území STRUKTURA ZÁSTAVBY, JEJÍ CHARAKTER A TRADIČNÍ OBRAZ VESNICE Typ půdrysu vesnice frma zalžení Typ zástavby Typ bytnéh dmu DOPORUČENÝ POSTUP A OBECNÉ ZÁSADY A REGULACE URBANISTICKÉ STRUKTURY PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Analýza urbanistické struktury vesnice Návrh řešení urbanistické struktury vesnice Urbanistická struktura v územním plánu Urbanistická struktura v regulačním plánu Urbanistická struktura v územní studii Literatura a další zdrje PŘÍLOHA Suvisející a další pužívané pjmy... 68

6

7 1. ÚČEL PUBLIKACE Předlžená publikace je pmůcku, která byla vytvřena v suladu s cíli Plitiky architektury a stavební kultury ČR, strategickéh dkumentu s celstátní půsbnstí schválenéh usnesením vlády ze dne 14. ledna 2015 č. 22. Implementační část Plitiky architektury a stavební kultury České republiky zahrnuje Téma 3 Začlenění staveb d prstředí; cíl 3.1 Zajistit návaznst nvých staveb na charakter a strukturu hdntné stávající zástavby, respektvat a rzvíjet kulturní a stavební dědictví i hdnty krajiny; patření Zpracvat metdiku zaměřenu na charakter a strukturu zástavby v územních plánech. Publikace se zabývá charakterem a strukturu zástavby venkvských sídel v územních plánech a dalších dkumentech územníh plánvání. Je určena přizvatelům, prjektantům a zástupcům bcí, zejména určeným zastupitelům. Dkument Plitika architektury a stavební kultury ČR vede k pdpře vzdělávání dbrné i laické veřejnsti v blasti architektury, urbanismu, územníh plánvání, krajinářské architektury, stavební kultury a kvality prstředí. Prt se publikace, dříve než dpručuje pstup zpracvání urbanistické struktury při územně plánvací činnsti, věnuje představení urbanistické struktury vesnice. Sučástí publikace je přílha pjmů, které suvisí s prblematiku urbanistické struktury. Publikace vysvětluje, c je urbanistická struktura vesnice a prč je ji třeba respektvat. Uvádí, c charakterizuje a čím se vyznačuje vesnický prstr a jaké slžky tvří urbanisticku strukturu vesnice. Seznamuje s tradičním brazem vesnice a specifickými rysy vesnické zástavby. Představuje základní hlediska, pdle nichž by měla být psuzvána urbanistická struktura sídla v územním plánu, a předkládá dpručení. Urbanistická struktura sídla je vedle urbanistické kmpzice další slžku urbanistické kncepce a je tedy sučástí územníh plánu (Přílha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění pzdějších předpisů). Publikace prt chce naznačit, c je ptřeba vědět k tmu, aby územním plánem (příp. regulačním plánem neb územní studií) nebyla tradiční urbanistická struktura vesnice prušena, neb lze-li ji napravit a jak. Zvláštní pzrnst věnuje publikace největším hdntám urbanistické struktury vesnice, kteru je frma zalžení histrickéh jádra vesnice a histrická krajinná struktura plužina. V tét prblematice se snaží pskytnut nejzákladnější rientaci, ptřebnu v územním plánvání k nazírání na hdnty sídla. Jejím cílem je upzrnění na existenci těcht histrických struktur a na nezbytnst jejich zachvání. Publikace neusiluje rzlišení jedntlivých reginálních blastí s typickými znaky urbanistické struktury, pbízí uživatele k systematické analýze každéh sídla jak jedinečnéh celku. Nezdůrazňuje hdnty urbanistické struktury jak jedntlivsti, nýbrž vede ke kmplexnímu vnímání území. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 5

8 2. URBANISTICKÁ STRUKTURA VESNICE ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ Urbanistická struktura vesnice je histricky se měnící způsb půdrysnéh a prstrvéh uspřádání jedntlivých zastavěných částí vesnice, prlínaných plchami vyské zeleně přecházející d krajinné zeleně plch nezastavěnéh území. 3 Urbanisticku strukturu vesnice tvří: plšná struktura sídla (sustava, seskupení zastavěných plch), struktura plch vyské zeleně (např. parčíky, dprvdná zeleň ptků), struktura plch nezastavěnéh území (vlná krajina). 1 2 Specifické rysy vesnické zástavby Obr. 1: Tři základní struktury. Násedlvice (kr. Hdnín). Ke specifickým rysům vesnické zástavby patří: a) menší bjemvé měřítk zástavby jak celku i jedntlivých staveb; b) převažující pdíl individuální zástavby; c) vyšší pdíl veřejných prstranství a zahrad; d) reginální specifičnsti urbanistickéh uspřádání zástavby; e) přímá návaznst na krajinu, mnžství přírdních prvků v zastavěném území. Uvedené specifické rysy, zvláště menší bjemvé měřítk staveb, vyšší pdíl zahrad a návaznst na krajinu, tvří tradiční braz vesnice. Tyt znaky mají zůstat vesnicím i pr 21. stletí. Vesnice je charakteristická, prti městu, vyšším pdílem veřejných prstranství a zahrad s vysku zelení. Tradičně byl kladen důraz na nezbytnst vyské zeleně v bci. Zeleň měla vždy svůj zcela knkrétní význam hrušeň v předzahrádce, lípy u kstela, vrby klem ptka, vyskkmenné vcné strmy v zahradách apd. Vyská zeleň tím tvřila v zastavěném území významný pdíl plch, a tedy důležitu strukturu. Prt je nezbytné vnímat vysku zeleň jak jednu ze dvu zásadních struktur v zastavěném území těmi jsu zastavěné plchy a plchy vyské zeleně. Phled na vysku zeleň v zastavěném území jak na samstatnu kategrii je důležitý právě v sučasnsti. Vnímání vyské zeleně v zastavěném území jen jak sučást plch pr bydlení, či jak dplněk (stafáž) budv bčanskéh vybavení a histrických staveb, ptlačuje její skutečný význam v urbanistické struktuře vesnice. Výstavba psledníh půlstletí mnhdy nezahrnuje plchy vyské zeleně, čímž zaniká tradiční braz vesnice, tj. kmpaktní sídl, jehž hřebeny střech se prlínají s krunami strmů viz kapitla 2.2 Struktura plch vyské zeleně. Obr. 2: Suchý důl (kr. Náchd). Ft: Naděžda Rzmanvá. 6 Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech

9 K individuální zástavbě na venkvě patří tradičně i hspdářství představvané chvem drbnéh dmácíh zvířectva, pěstváním vce a zeleniny. Pr tut činnst využívají byvatelé, zejména ve starších částech vesnic, stavby a plchy navazující na rdinné dmy a statky. Jedná se hspdářské stavby jak chlévy, stdly, kůlny, dále plchy zahrad, sadů a záhumenků. Srvnání zástavby města a vesnice Obr. 3: Měst bjemvé měřítk bytvých dmů, malý pdíl plch zeleně. Šlapanice (kr. Brn-venkv). Obr. 4: Vesnice převažující pdíl individuální zástavby a plch zahrad a sadů. Jiříkvice (kr. Brn-venkv). Srvnání veřejnéh prstranství města a vesnice Obr. 5: Veřejné prstranství náměstí. Klatvy. Obr. 6: Veřejné prstranství náves a zahrady. Kryta (kr. Klatvy). Význam tradiční urbanistické struktury vesnice Důvdy, prč respektvat urbanisticku strukturu vesnice při zpracvání územníh plánu, jsu nejméně dva: 1. Tradiční urbanistická struktura vesnice patří k významným hdntám území, zejména histrické členění zastavěnéh území a krajiny, zvláště histrické jádr a jeh půdrysná stpa. 2. Nevhdné narušení urbanistické struktury vesnice půsbí negativně na úrveň kulturníh prstředí, na jeh vnímání a na phdu člvěka. Respektvat tradiční urbanisticku strukturu vesnice znamená předejít ztrátě její identity a identity celéh reginu zamezit nevhdným změnám struktury sídlení a změnám struktury samtných sídel, vážit si tradičních kulturních hdnt krajiny. Je třeba věnvat pzrnst třem typům jevů, které mhu negativně narušit urbanisticku strukturu vesnice: 1. výrazně dlišná struktura zástavby vlžená d struktury převládající, 2. výrazný bjekt netradičníh tvaru neb dlišný tvar pzemku, 3. stavba dlišnéh měřítka. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 7

10 Obr. 7: Odlišné struktury zástavby. Libeň (kr. Praha-západ). Obr. 8: Odlišné měřítk staveb a veliksti pzemku. Otmarv (kr. Brn-venkv). Obr. 9, br. 10: Cizrdý tvar pzemku, dlišné umístění stavby na pzemku a cizrdé tvary staveb. Na pměrně zachvalé návsi jsu hned dva půdrysně a tvarvě nevhdné bjekty. I když může jít kvalitní prjekty, výsledek není příznivý pr klí těcht staveb ani pr stavby samtné, nebť zde půsbí nepatřičně. Habrůvka (kr. Blansk). V případech negativníh narušení urbanistické struktury vesnice hraje nezastupitelnu rli zeleň. Má schpnst nevhdné prvky izlvat d klí a zjemnit stré přechdy mezi výrazně dlišnými strukturami. Nevhdné pužití zeleně však může půsbení narušit. Nejhdntnějšími částmi vesnice z phledu tradiční urbanistické struktury jsu histrická zástavba, vyská zeleň v centru bce a p jejím bvdu, a krajinná zeleň. Péče histrické bjekty na vesnici vyžaduje pzrnst, kteru je nutné věnvat: bjektům památkvě chráněným a bjektům v jejich klí; Pdstatu památky není jen památka samtná, ale také její bezprstřední klí a vazby na susední bjekty, které dtváří genia lci a charakter danéh místa. Zvýšená pzrnst by měla být věnvána mim jiné barevnsti fasád neb druhům vysazvané zeleně. Obr. 11: Rymice (kr. Krměříž). 8 Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech

11 bjektům tvřícím histrické jádr vesnice, zejména tvřícím náves; Náves je těžištěm a vizitku každé bce. I nvstavby by měly respektvat stavební a uliční čáru, rientaci hřebene střechy a tvar střechy a výškvu hladinu. Obr. 12: Babice (kr. Uherské Hradiště). bjektům vytvářejícím charakteristický ráz místa. Významnu hdntu v bcích jsu ucelené subry dchvaných staveb neb i jedntlivé dchvané bjekty vypvídající lidvé architektuře reginu. U těcht bjektů by měl být zachván vzhled jejich fasád včetně uvážlivéh členění střešních plch. Charakter prstředí je vhdné zdůraznit vhdnu výsadbu strmů a řešením předzahrádek i výběrem květin a bylin (cž je mim mžnsti vlivnění v územním a regulačním plánu či v územní studii). Obr. 13: Rstěnice Zvnvice (kr. Vyškv). Pzrnst věnvaná chraně histrických staveb a struktur je důležitá zvláště při zásazích d histrických jader, i v těch případech, kdy nejsu chráněny jak vesnické památkvé rezervace neb vesnické památkvé zóny. Územně plánvací dkumentace má stanvit pdmínky dstaveb d histrickéh jádra zalžené na zachvání tvarvé příbuznsti staré a nvé výstavby. Při zamýšlených úpravách bjektů by měly být respektvány základní vztahy k prstru a k susedním bjektům, tj. stavební čára, způsb zastavění a typ zástavby (např. řadvá sevřená zástavba). Pdmínku zachvání kulturních a estetických hdnt je mim jiné přiměřené využití bjektů tak, aby dpvídal prstrvým a prvzním mžnstem. Při analýze urbanistické struktury vesnice je důležité rzpznat a pjmenvat hdnty v území, ale i negativa a prblémvé jevy, pamatvat na mžné negativní tendence, které mhu nastat, a předcházet jim vhdnými regulativy. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 9

12 2.1 Plšná struktura sídla Plšná struktura sídla je jen jednu částí urbanistické struktury vesnice vedle struktury plch vyské zeleně a plch nezastavěnéh území. Je nutn rzlišvat tři úzce suvisející pjmy: 1. plšná struktura sídla, 2. struktura zástavby, 3. charakter zástavby. 1. Plšná struktura sídla je sustava (seskupení) zastavěných plch pdle zvlenéh hlediska viz níže. 2. Struktura zástavby je tvřena různými typy zástavby bdbnými způsby zastavění plchy pzemku (například zástavba řadvá, rzvlněná, rzptýlená apd.). 3. Charakter zástavby je dán splupůsbením struktury zástavby a architektnickéh výrazu jedntlivých staveb, stavebních subrů a nezastavěných plch (zejména parkvých). 1 Je třeba, aby plšná struktura sídla byla psuzvána v územním plánu z více hledisek, a t pdle: a) vymezení histrickéh centra vesnice a dalších prstrvých celků zástavby a jejich vzájemných vztahů, b) rastru sítě kmunikací určujícíh prstr ulice a prstr návsi, c) plch s rzdílným způsbem využití, d) typů zástavby. Na histrické centrum vesnice zpravidla navazují další prstrvé celky, něž se vesnice pstupně rzrůstala. Úklem územníh plánu je tyt prstrvé celky identifikvat a přiřadit jim ptřebné regulace. Napmci tmut úklu chtějí dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání v kapitle 3. Struktura zástavby, její charakter a tradiční braz vesnice. Základní dpručení jsu v uvedené kapitle systematicky uspřádány d tabulek pdle frmy zalžení histrických center bcí a pdle jedntlivých typů zástavby. 1 Více viz VOREL, Ivan a kl. Metdický pstup psuzení vlivu navrhvané stavby, činnsti neb změny využití území na krajinný ráz. 10 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

13 Obr. 14: Prstrvé celky zástavby pdle vymezení histrickéh centra. Bhaté Málkvice (kr. Vyškv). náves nejstarší zástavba se zahradami navazující na náves další prstrvé celky Obr. 15: Prstrvé celky zástavby pdle plch s rzdílným způsbem využití. plchy bydlení plchy výrby plchy sprtu a rekreace Obr. 16: Prstrvé celky zástavby pdle rastru sítě kmunikací Plšná struktura sídla z hlediska histrickéh jádra a dalších prstrvých celků zástavby a jejich vzájemných vztahů Histrické jádr (též histrické centrum) vesnice zahrnuje nejstarší část sídla, subr bjektů v sídle, tvřící náves neb náměstí, případně subr uliček a náměstí. 2 Za histrické jádr vesnice lze ve většině případů pvažvat území, ve kterém se setkáváme s parcelací a stavebním fndem datvatelným d db starších než je knec 19. stletí. 3 Analýza půdrysu sídla vypvídá jedntlivých etapách vývje, které pstupně měnily vzhled vesnice. Hranici histrickéh jádra vesnice lze vymezit jednak pdle výskytu histrických staveb (většinu se setkáváme se stavebním fndem 19. stletí) a jednak pdle histrické parcelace viz kapitla 3.1 Typ půdrysu vesnice frma zalžení. Znalst histrické parcelace je ptřebná při určení hranice histrickéh jádra vesnice a pr reknstrukci jejíh histrickéh vývje. Pr návrh dalšíh urbanistickéh řešení vesnice je ptřebné stanvit hdnty sídla. K nim patří i dchvané stpy histrické urbanistické struktury včetně fragmentů histrické parcelace. 4 Sučástí vymezení histrickéh jádra vesnice není jen průčelí statků vymezující náves, ulici neb veřejné prstranství. Sučástí vymezení histrickéh jádra vesnice je i zachycení histrické parcelace a bjektů na parcelách včetně zahrad splu se sadem a jeh vnějším hraničením záhumenní cestu, případně záhumenky a plnsti zachvávající histricku parcelaci, pkud se v tét pdbě dchvaly. 2 Více viz ROZMANOVÁ, Naděžda a Zuzana GAJDÍKOVÁ. Principy a zásady urbanistické kmpzice v příkladech. 3 Více viz PEŠKOVÁ, Zuzana. Hdncení histrickéh jádra českých vesnic. 4 Tamtéž. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 11

14 Histrické jádr, tedy jeh dchvané části, půsbí v rámci celkvéh panramatu bce. U některých bcí je již půvdní histrické panrama zakryt nvu zástavbu či znehdncen nvými dminantami velkéh měřítka, jakými mhu být velkkapacitní výrbní a skladvací haly neb měřítkvě a hmtvě necitlivé bytvé dmy. Části histrickéh jádra, které jsu v panramatu sídla stále čitelné, je nutné si dbře uvědmit a při dalším zpracvání mapvých pdkladů brát v úvahu. 5 Obr. 17, br. 18: Způsb zastavění histrickéh jádra může být inspirací pr sučasnst. Obec se zachvalu návsí linie průčelí usedlstí vymezuje plchu veřejnéh prstranství. Bílé Pdlí (kr. Kutná Hra). Obr. 19, br. 20: Histrické jádr zahrnuje náves válnéh tvaru. Hřebeny budv se sbíhají d jednh bdu. Náves půsbí uzavřeným djmem a nabízí ideální prstr pr kulturní a splečenské akce. Bratčice (kr. Kutná Hra). Na histrické jádr vesnice navazují další prstrvé celky. Tyt celky jsu vzájemně dlišné, nebť každý z nich je jinak zalžen, má jiné terénní pdmínky, pchází z jinéh bdbí, a tedy pr něj platí jiné pžadavky na další stavební rzvj. 5 SÝKORA, Jarslav a Zuzana PEŠKOVÁ. Hdncení histrickéh jádra venkvských sídel pr ptřeby výuky. 12 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

15 F B D C E A nejstarší část bce hlavní kmunikace plchy lesní plchy výrby plchy vdní Obr. 21: Tat bec se rzrůstala pdél hlavních kmunikací; limitujícím faktrem při jejím rzvji byly plchy lesní a plchy výrby; nvá zástavba je situvána na kraj bce, rzvjvé plchy jsu především směrem na sever a jihvýchd. Následující ftgrafie dkládají vzhled šesti částí téže vesnice tak, jak se pstupně vesnice rzrůstala. Pdle struktury zástavby je patrné, že se bec výrazně rzrstla v jednm bdbí (jižně a severvýchdně d centra bce). Ratíškvice (kr. Hdnín). A B Obr. 22: Jednpdlažní zástavba typická pr nejstarší části malých bcí. Obr. 23: Prstrvé celky 60. let 20. stletí (viz pravá část ftgrafie) se vyznačují mcným nástupem vlně stjících izlvaných dmů, zpravidla se zvýšeným pdkrvím. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 13

16 C D Obr. 24: Řadvá jedntná zástavba (zpravidla ze 70. a 80. let 20. stletí) dkladuje úsilí přiblížení vesnice městu. Zástavba vytváří půdrysně i bjemvě zcela specificku strukturu zástavby. Obr. 25: Zástavba při průjezdu bcí jedntlivé prstrvé celky jsu hlavní kmunikací výrazně vymezeny. E F Obr. 26, br. 27: Prstrvé celky z psledních dvu desetiletí navazují plchami na pslední výstavbu v bci. Na brázcích 23, 26 a 27 místní kmunikace dděluje plchy bdbné struktury, avšak bjemvě je zástavba zcela dlišná. Dpručení pr územní plán: identifikvat histrické centrum bce, příp. frmu zalžení (rstlá, pravidelná viz kapitla 3.1 Typ půdrysu vesnice frma zalžení), graficky vymezit plchu histrickéh centra, stručně charakterizvat histrické centrum (řadvá sevřená zástavba, rientace hřebene střech, pdlažnst apd.), regulativy umžnit citlivu úpravu bytných i hspdářských budv tvřících histrické jádr vesnice, zachvat rzsah zahrad a sadů navazujících na bytné a hspdářské budvy v histrickém jádru vesnice; splu se záhumenní cestu je využít pr sučasné, ale i mžné buducí ptřeby byvatel, například alternativní frmy zemědělské činnsti, ve vhdných případech ddělit histrické jádr d statní zástavby zelenu bariéru lemující záhumenní cestu, identifikvat a graficky vymezit další prstrvé celky sídla, které mají vzájemně dlišnu strukturu zástavby, stanvit pr všechny plchy pdmínky využití plch v pdrbnsti územníh plánu (ve výrkvé části územníh plánu), příp. dpručit pdrbnější pdmínky pr další stupeň prjektvé dkumentace (v důvdnění územníh plánu, s dkazem na příslušnu část výrku územníh plánu), vymezvat plchy pr nvstavby a mžné přístavby (zejména bčanskéh vybavení) v intravilánu bce, za pdmínky ddržení urbanistické struktury, vymezvat plchy zahrad a sadů, které nejsu vhdné pr výstavbu (například část zahrad a sadů přiléhající k záhumenní cestě neb část zahrad tvřící zelený prstenec v dálkvých phledech na vesnici). 14 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

17 2.1.2 Plšná struktura sídla z hlediska rastru sítě kmunikací návesní a uliční prstr Síť silnic a místních kmunikací rzděluje sídl na menší celky a zásadním způsbem tak vlivňuje jeh urbanisticku strukturu. Návesní prstr Náves je nejvýznamnějším prstrem vesnice. Představuje zpravidla histricku část bce s dchvaným půdrysným a prstrvým členěním zástavby. Je dbře identifikvatelná u vybraných pravidelných frem zalžených vesnic. 6 Náves se jen výjimečně vyskytuje i u nvějších prstrvých celků, cž je nedstatek; nvá plcha by měla být navržena včetně veřejnéh prstranství plnícíh prstrvě i účelvě funkci návsi. Obr. 28: Lysvice (kr. Vyškv) náves. Neprušený půdrys vesnice a zachvalá urbanistická struktura vesnice je vymezena místními a záhumenními cestami. Je nezbytné u takvéh sídla bzvláště pečlivě zvažvat umístění jakýchkliv nvých zastavitelných plch. Uliční prstr Uliční prstr je základní skladebný článek vesnice. Ulici nejčastěji tvří kmpaktní řadvá sevřená zástavba neb vlně stjící izlvané dmy s hřebenem klm neb suběžně s kmunikací, případně subry staveb (např. velkstatky). Starší zástavba bvykle vytváří rganické tvary ulic. Nvější zástavba se čast rzrůstá pdél kmunikací, které jsu vedeny v trase půvdně účelvých kmunikací. Ty zpřístupňvaly zemědělské pzemky v klí vesnice. Místní kmunikace vznikly jejich rzšířením a pstupným bestavěním. Vytváří tak paprsčitu síť s krátkými spjvacími úseky mezi bestavěnými účelvými kmunikacemi. Další zástavba je zpravidla plánvaná jak pravúhlý rastr ulic. Obr. 29: Kašnice (kr. Břeclav) ulice. Jedntná struktura bytných bjektů a s ní krespndující zahrady využívané jak sady. I přes tendenci neprdlužvat průjezdní úseky bcí nelze vlit nvé zastavitelné plchy jinak než při hlavní kmunikaci. Rzšiřvání dalších plch je vhdné mezit nejbližšími účelvými kmunikacemi. 6 I u těcht případů může být identifikace půvdní návsi btížná důvdem je pzdější zastavění návsi zejména u velkryse zalžených návesních prstrů. Náves se v sučasnsti může jevit puze jak malé či středně velké prstranství neb dknce jen ulice, a přitm půvdní návesní prstr byl někdy až něklikanásbně větší. Prblematičtější je rvněž identifikace přechdvých typů (návesní ulicvka). Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 15

18 Charakter návesníh a uličníh prstru je určen typickými znaky zástavby, jak jsu: umístění stavby na pzemku uliční a stavební čára, dstupy d hranic pzemku, vzájemná plha (dstup a rientace) susedních bjektů, vzájemná plha bytné části dmu a jeh hspdářskéh zázemí, prprce šířka uličníh průčelí, velikst a umístění ken d veřejnéh prstru, pčet pdlaží, tvar střechy, její členění a typický skln, měřítk stavby, včetně jejíh plcení, barevnst fasády a střechy, úrveň vstupu a vjezdu d dmu. Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): stručně charakterizvat prstrvé celky včetně sítě ulic (pravúhlá, rganická apd.), určit pr ně zásady v pdrbnsti pr územní plán, detailnější řešení bude stanven v následné dkumentaci, zejména u částí bcí se zachvanu urbanisticku strukturu preventivně vylučit bjemvě nevhdný typ zástavby, pžadvat ddržení stavební čáry, rientace hřebene střechy, výškvé hladiny, prprcí zvláště u stávajících a ptenciálních prluk histrickéh jádra, pžadvat ve vhdných případech ddržení uliční čáry, příp. respektvání půdrysné stpy Plšná struktura sídla z hlediska plch s rzdílným způsbem využití V tázce plšné struktury sídla je nutné se zabývat také strukturu vybraných plch s rzdílným způsbem využití. Využití plch má velmi čast vliv na strukturu zástavby a je s ní mnhdy prvázán. Zásadně plšnu strukturu sídla vlivňují plchy bydlení, bčanskéh vybavení, rekreace a výrby. Bydlení Strukturu plch bydlení na vesnici tvří převážně rdinné dmy. 7 Jen v menší míře tut strukturu tvří také bytvé dmy. Pkud se v bci vyskytuje skupina bytvých dmů, vytváří výraznu strukturu, nebť měřítkem, vzájemnými dstupy a čast i umístěním na pzemku se liší d struktury rdinných dmů a statků. Krmě uvedených frem (rdinné dmy a bytvé dmy) byvatelé bydlí na vesnici také v bytných částech dřívějších selských statků ty vytvářejí typické struktury (viz kapitla Typy zástavby pr bydlení). Správný výběr pzemku (jeh dpravní dstupnst, dstupnst inženýrských sítí, velikst, tvar a rientace pzemku, využití a charakter klních staveb) a následné umístění vhdné stavby na pzemku (účel, měřítk, sazení na pzemku, architektnický výraz) zvyšuje kvalitu bydlení jeh byvatel, ale také kvalitu veřejnéh prstru. 7 Funkci rdinných dmů plní mim jiné i bývalé zemědělské usedlsti. V územních plánech se čast pužívají kódy BI bydlení individuální a BV bydlení venkvské. Pdle ptřeby je třeba rzlišvat různé regulace plch bydlení. 16 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

19 Hspdářské a rekreační příslušenství dmů Výrazné půsbení ve struktuře bytné zástavby přináší hspdářské a rekreační příslušenství dmů, které tvří zejména: - chlévy, stdly a kůlny u starší zástavby, - samstatně stjící garáže a dvjgaráže, přístřešky pr vzidla, hbby dílny, - skleníky a fólivníky, - ktce a přístřešky pr drbné zvířectv, - zahradní dmky a přístřešky pr výpěstky a pr zahradní nářadí, - vinné sklepy, další samstatné drbné stavby pr zpracvání a skladvání (seníky, sušárny vce apd.) - pergly, zahradní altány, terasy, - bazény. Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): u dstaveb v histrickém jádru neb v jeh susedství dbát na zachvání struktury zástavby a typů dmů a na tvarvu příbuznsti staré a nvé výstavby, v jedntlivých prstrvých celcích a v prlukách upřednstnit převažující strukturu zástavby; avšak jen tehdy, pkud struktura nenarušuje celkvý vzhled bce, dbát na zachvání histrické stpy zástavby, zejména u zástavby tvřící ucelený blk, nevhdně jej nepřestavět, nenarušit ucelený blk vyburáním jeh pdstatných částí, usilvat vytvření prstrvých pdmínek pr náržní bjekty, tj. aby štítvé zdi bjektů, které by vymezvaly veřejný prstr, mhly být řešeny jak náržní bjekty, při stanvení pdmínek pr využití plch zhlednit typ zástavby (řadvá sevřená, dvjdmky, izlvané dmy) a intenzitu zastavění pzemku, pamatvat na nutnst hspdářskéh a rekreačníh příslušenství dmů, upřednstňvat jeh těsnu vazbu na bytnu část dmu, hspdářské příslušenství dmů realizvat jak stavby trvalé a tak, aby svým vzhledem nenarušvaly své klí, zejména susedí-li s veřejným prstranstvím, stanvvat jak minimální, tak i maximální přípustné hdnty (např. minimální a maximální intenzitu zastavění pzemku), eliminvat stávající negativní jevy ve struktuře bytné zástavby, předcházet negativním tendencím. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 17

20 Občanské vybavení Většina zařízení bčanskéh vybavení má velký význam pr frmvání urbanistické struktury vesnice, zvláště centrálních částí, kde se nejčastěji nachází. Kstely, návesní kaple, budvy škl, becních úřadů, ale i hstinců, sambsluh, kváren a sklven či plchy hřbitvů jsu významnými prvky urbanistické struktury vesnice. Obr. 30: Z drbné struktury zástavby rdinných dmů nejvýrazněji vyniká pavilónvý bjekt škly a její sprtvní zázemí. Zrušení vesnických škl a snaha kncentraci žáků d mderních zařízení měla dpad i na tradiční braz vesnice. Slup (kr. Blansk). Obr. 31: Dbrým příkladem začlenění bjektu je škla ve Vyškvě, která přestže se měřítkem naprst vymyká klní zástavbě, půsbí ve svém prstředí velmi přívětivě. 8 Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): charakteru a funkci bčanskéh vybavení dpvídá plha zařízení zpravidla v centru vesnice; umístěním zástavby bčanskéh vybavení psilvat rli centra bce, zástavba bčanskéh vybavení vlivňuje svým měřítkem strukturu zástavby; pamatvat na měřítk a zhledňvat dpravní, technické a kmpziční vazby na klí, pdbně jak u plch bydlení dbát na zachvání histrické stpy zástavby, zejména u zástavby tvřící ucelený blk; nenarušit ucelený blk prluku neb zástavbu jinéh charakteru, pdbně jak u plch bydlení usilvat vytvření prstrvých pdmínek pr náržní bjekty, tj. aby štítvé zdi bjektů, které by vymezvaly veřejný prstr, mhly být řešeny jak náržní bjekty, využít pzitivně schpnst zástavby bčanskéh vybavení vytvářet dminantní bjekt v prstru, pamatvat na vzájemné prstrvé a estetické vztahy s klní zástavbu; tvřit jeden plynulý vesnický prstr prpjitelný plchami veřejnéh prstranství. 8 Důvdem je nadstandardní dstup d kmunikace, který zahrnuje vstup ze severní strany. Takt vzniklá plcha je věnvána vyské zeleni. Ta lemuje průhled na vstupní paviln průčelí škly z kmunikace a ze dvu suběžných pěších přístupvých cest. Plcha mezi nimi je travnatá bez dřevin, aby umžňvala uvedený průhled, a je dplněna schařským dílem. Objekt škly nepřevyšuje vysku zeleň na pzemku. K přívětivsti prstředí přispívá i t, že pzemek je v mírném spádu d kmunikace a bjekt škly je tak djmvě nižší. Parkvání pr účely škly je vyhrazen ze západní strany a je dclněn zelení, pdbně jak sprtvní zázemí z jižní strany škly. Narušení struktury zástavby nenese negativní důsledky na lkalitu. Kvalitním řešením prstrvéh vztahu škly k jejímu klí se negativním důsledkům předešl. Ačkliv se jedná ukázku v městské zástavbě, zmíněné principy platí i pr začlenění pavilnvé zástavby na vesnici (pkud je na vesnici takvá zástavba nezbytná) například bjekty Základní škly Slup (kr. Blansk) brázek Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

21 Veřejná prstranství Urbanisticku strukturu vesnice významně vlivňují prstry veřejných prstranství. Veřejná prstranství na vesnici služí pr mnh kulturních a splečenských účelů lidvé zábavy, slavnsti, puťvé a cirkusvé atrakce. Zahrnují plchy pr stánkvý prdej, plchy pr trhy, jarmarky, herní plchy, památníky bětem válek, drbnu církevní architekturu, vývěsní infrmační tabule, ale i zastávky hrmadné dpravy a parkvání apd. Většinu těcht účelů zpravidla plní plcha návsi. Zelené plchy s vyskými dřevinami, které jsu sučástí veřejných prstranství, pdtrhují význam centrálních prstrů a jsu významvě i rientačně dminantními plchami v urbanistické struktuře vesnice. Obr. 32, br. 33 Záslužným pčinem je bnva návesních rybníků neb tevření zatrubněných částí ptků. Zajímavým příkladem je návesní rybník v Drnvicích na Blanensku. Obec bnvila část dřívějšíh návesníh rybníku a zakmpnvala h d nvých úprav veřejnéh prstranství. Ft: Jan Drbušek. Obr. 34, br. 35: Příklad veřejnéh prstranství citlivě prpjující centrum bce rzdělené kmunikací křižvatky. Tasvice (kr. Znjm). Ft: Naděžda Rzmanvá. směr phledu Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): vymezit pstavení stávajících a navrhvaných veřejných prstranství v hierarchii statních veřejných prstranství, vytvřit jejich ucelený systém, zhdntit účel veřejných prstranství v území, jejich vzájemné vazby a vazby na jiné plchy, nebrat stávající veřejná prstranství jak neměnný stav, zařadit je v případě ptřeby d plch přestavby a v rámci urbanistické kncepce zdůraznit ptřebu např. jejich revitalizace, bnvvat a tevírat vhdné úseky zatrubněných tků, usilvat bnvu návesních rybníků, na vhdných místech malých bcí se snažit vrátit přírdní charakter rybníků a ptků na návsích, systém veřejných prstranství prpjit s vycházkvými, naučnými a turistickými trasami v zastavěném a nezastavěném území, většina becných zásad a dpručení platí pr stávající i navržená veřejná prstranství. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 19

22 Dpravní a technická infrastruktura Na urbanisticku strukturu vesnice mají výrazný dpad trasy kmunikací. Při rzšiřvání zástavby pr bydlení jsu velmi čast účelvé kmunikace (plní cesty) upravvány na místní kmunikace a zástavba pkračuje pdél nich d vlné krajiny. Urbanisticku strukturu vesnice narušují frekventvané kmunikace vyšších tříd, které rztínají sídl na dvě části. Ty se časem mnhdy začnu rzvíjet jak dvě samstatná sídla, aby nemusely překnávat bariéru rušné kmunikace. Urbanisticku strukturu vesnice mění rvněž velké dstavné a parkvací plchy. Značnu rli v urbanistické struktuře vesnice sehrávají také šířky kmunikací. Šířku vlivňuje mim jiné nutnst ulžení inženýrských sítí d vzvky, případně d zelenéh pásu neb chdníku. Charakteru uličníh prstru a dalších veřejných prstranství výrazně prspívá, pkud je mžné dstranit stžáry vzdušnéh vedení elektrické energie. Pdbně prspěšný je výběr dpvídajících stžárů veřejnéh světlení zejména při kmunikacích a při značených přechdech kmunikací v zastavěné části vesnice. Obr. 36: Jedna z úspěšných zahraničních realizací kruhvéh bjezdu, která nenarušuje charakter bce, se nachází ve vesnici Alverskirchen (Německ). Od rku 2004 zdbí jeh střed kmpletní pískvcvé díl dkazující na histrii vesnice (autr Stefan Lutterbeck). Ft: Klaus Meyer, Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): intenzivní průjezdnu dpravu vylučit z bce, pkud je mžná jiná trasa, která významně nenaruší území, průjezdnu trasu patřit technickými úpravami tak, aby průjezd mtrvých vzidel byl zpmalen a byl dsažen vyšší bezpečnsti chdců při přecházení vzvky (např. pmcí vyššíh pčtu středních dělicích strůvků). Tím předejít pstupnému rzdělení sídla. ve stísněných pdmínkách, způsbených zástavbu těsně při kmunikaci, uvážlivě upřednstňvat bezpečnst chdců před narušením půdrysné stpy zástavby, kruhvé bjezdy v zastavěném území navrhvat jen v nejnutnějších případech, nebť mění charakter prstředí (netypická kruhvá plcha, dpravní značky, zábradlí při chdnících); dpravu na rzlehlejších křižvatkách rganizvat vymezením dpravních pruhů za pmci plch dtvářejících veřejný prstr, případně pr lepší začlenění malých kruhvých bjezdů d území hledat inspiraci ve zdařilých zahraničních realizacích (Francie, Německ), asanace bjektu z důvdu uvlnění průjezdnéh prfilu by měla být krajním řešením; zejména v centrálních částech bcí hledat mžnsti úpravy dpravníh systému, případně vlit citlivé stavební úpravy bjektu, pečlivě zvažvat přestavby bjektů, jimiž se bjekty rzšiřují a přibližují ke kmunikaci, zvláště u malých bcí upřednstňvat dstavná stání pdél místních kmunikací před vymezváním větších parkvacích plch, pdle knkrétních pdmínek a účelu bjektu využívat pr dstavná stání víceúčelvé plchy, které náleží k bjektu (například travnatý pvrch při bčasném využití neb štěrkvé či mlatvé pvrchy při častějším využití, případně tzv. štěrkvé trávníky pjízdný trávník na štěrkvé vrstvě mcnsti 20 až 30 cm, jehž meziprstry jsu vyplněny zeminu a zakřeněnými travami), nezpevněné víceúčelvé plchy pr dstavná stání dplňvat lkálně typicku vysku zelení. 20 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

23 Rekreace Rekreace na vesnici je zpravidla vázána na zastavěné území a jeh krajvé zóny. Jedná se plchy pr dětská a sprtvní hřiště, tělcvičny, kupaliště, kluziště, víceúčelvá zařízení a vlnčasvé aktivity a dále také plchy individuální rekreace (chatvé blasti). Většina hřišť vyžaduje relativně velké zpevněné rvné plchy. Svažité pzemky mhu být technicku překážku a příčinu vyšších nákladů. Obr. 37: Kumulace desítek chat individuální rekreace se dávn změnila v hrmadnu rekreaci. Luleč (kr. Vyškv). Obr. 38: Rekreační chaty zakusující se systematicky d plch lesa v susedství pístvickéh rybníku. Pístvice (kr. Vyškv). Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): citlivě vlit plchy pr sprtvní aktivity s hledem na jejich plšné nárky, nebť negativně vlivňují urbanisticku strukturu vesnice zvláště v plše, která je ve spádu a vyžaduje velké terénní úpravy, nepdprvat plcení venkvských hřišť frmu výsadby nevhdnými jehličnany, neb zvlením nevhdnéh stavebníh materiálu, nebť linie takvéh plcení zpravidla narušuje vzhled bce i strukturu zeleně, tělcvičny a víceúčelvá zařízení vhdně začleňvat d zástavby tak, aby svým bjemem nenarušily urbanisticku strukturu a urbanisticku kmpzici vesnice, pamatvat na dclnění kempů a tábřišť vysku zelení, v přiměřené míře pdprvat využití vhdných bjektů pr ubytvání v sukrmí, pkud jejich využití nevyžaduje změnu charakteru a bjemu staveb, nerzšiřvat plchy hrmadné chatvé výstavby, v bcích s malým zájmem trvalé bydlení zachvat strukturu sídla využíváním bjektů pr rekreační bydlení a pr rekreační ubytvání, nezvyšvat pčet individuálně stavěných chat a zahradních dmků pr rekreaci v zastavěném území ani mim ně, krigvat zájem přeměnu rekreačních bjektů pdle místních pdmínek (dpravní dstupnst, mžnst napjení na inženýrské sítě, zachvání měřítka a charakteru staveb apd.) v neurbanizvaných krajvých zónách prefervat zachvání přírdníh rázu (např. v klí rybníků), zvláště u vesnic ležících v zemědělské krajině vyhledat a vymezit trasy prcházkvých kruhů zejména pr seniry, rdiče s dětmi a rekreační běhání; využít stávající a dplněné krajinné zeleně a prpjit je těmit trasami. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 21

24 Výrba Plchy výrby nejvýrazněji vlivňují urbanisticku strukturu vesnice. Zemědělské stavby prdělaly zejména v druhé plvině 20. stletí buřlivý rzvj, který zasáhl téměř všechny vesnice a vytvřil typické frmy subrů. Objekty jsu čast cizí vesnické zástavbě svým měřítkem i svými tvary. Většina zemědělských staveb je na hranici své živtnsti (neb i za ní), je technlgicky zastaralá a ptřebuje přestavbu případně náhradu. Zemědělské stavby a jejich areály vyžadují rzsáhlejší plchy a dbrý kmunikační přístup, prt bývají vymezvány na kraji vesnice. Další výrbní prvzy jsu zpravidla ve vazbě na střediska zemědělské výrby, využívají jejich areálů a budv neb k plchám zemědělských středisek přiléhají. Plchy výrby becně vytvářejí na venkvě žáducí pracvní příležitsti, je však nutné zvažvat jejich umístění i prstrvé uspřádání také s hledem na nutnst chrannéh pásma. T může být spjen s ptřebu hledání nvéh řešení, nvých kmunikačních návaznstí a nvých hygienických patření. Řešení zejména zemědělské výrby znamená vždy výrazný zásah d stávajících urbanistických struktur a vyžaduje uplatňvat jasné zásady Obr. 39, br. 40: Obec Březina (kr. Brn-venkv), ležící zhruba 10 km severvýchdně d Brna, je bcí uprstřed lesů, která musí čelit vyskému tlaku na výstavbu. Její urbanisticku strukturu, narušenu výstavbu psledních desetiletí, nelze uvádět jak vzr. Přest může být příkladem přestavba dřívějšíh kravína na bjekty bydlení. Obr. 41, br. 42 Březina (kr. Brn-venkv) výjimečný případ bjektů pr jezdectví, které ačkliv jsu měřítkem dlišné d zástavby, jsu v krajině pměrně citlivě zasazené a phledvě nenarušují ráz klí. Přest další zástavbu vlné krajiny nelze pdprvat. 9 Více viz SÝKORA, Jarslav. Zemědělské stavby. 22 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

25 Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): zhdntit umístění plch výrby v rámci vesnice, zvažvat, zda je účelné vymezvat plchy výrby v územním plánu dané bce, využívat pr výrbu a vybrané služby stávajících výrbních plch zahustit zástavbu v areálu, pdle vhdnsti revitalizvat již nepužívané plchy a bjekty, nerzšiřvat výrbní areály další plchy, případně stanvit pravidla pr mezení výrby, izlační zeleň klem výrbních areálů řešit jak širší nepravidelný pás vyské zeleně Plšná struktura sídla z hlediska typů zástavby Různé typy zástavby (například řadvá, rzvlněná, rzptýlená apd.) tvří strukturu zástavby. Základním typům zástavby na vesnici se věnuje kapitla 3.2 Typ zástavby. 2.2 Struktura plch vyské zeleně Vyská zeleň je představvaná jedntlivými strmy neb skupinami strmů. Zahrnuje například aleje, strmřadí, strvní skupiny, slitéry, hygienické bariéry, větrlamy, břehvé dprvdy vdních tků a rybníků. Vyská zeleň má v urbanistické struktuře a urbanistické kmpzici vesnice mnh funkcí: dděluje nesurdé prstrvé celky, zlepšuje kmpaktnst bce v dálkvých phledech, zvýrazňuje centrum bce, tvří pdnž zástavbě v dálkvých phledech, navazuje zpravidla na krajinnu zeleň. Vedle th má zeleň v bci další funkce, například psílení bidiverzity, retence vdy, redukce prašnsti, zlepšení mikrklimatu a další. 10 Charakter vesnické zeleně a vlba srtimentu k bnvě, údržbě a zalžení plch zeleně by měla dpvídat frmě zalžení vesnice a typu zástavby, aby zdůraznila charakter knkrétní části bce a sjedntila ji v jeden kmpaktní celek. Prlnutí vyské zeleně celým intravilánem vytváří základ celkvéh prstrvéh členění vesnice. Splu s vysku zelení v centru je tak vytvřen pr venkvská sídla typický, výškvě gradvaný systém, který mim jiné výrazně vlivňuje siluetu bce a její přirzené splynutí s klní krajinu Více viz Principy a pravidla územníh plánvání Kapitla C.5 Zeleň. 11 Více viz MAREČEK, Jiří. Krajinářská architektura venkvských sídel. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 23

26 Obr. 43: Zahrady mají velmi významný vliv na celkvu siluetu bce. V psledních letech dchází k pstupnému snižvání jejich výškvéh uspřádání. Situace A: Situace B: Situace C: Vhdná a pr náš venkv typická střední výška tradičních vcných výsadeb (vyskkmeny a plkmeny). Stavby a prsty dynamicky splývají, bec se dslva utápí v bhaté zeleni. Snížení výšky prstu při sudbé tendenci pěstvání nižších dřevin (intenzivní typy vcných výsadeb a širší srtiment krasných rstlin si vynucují méně vzrůstné rstliny). Půvdní dynamické prlnutí staveb a zeleně je tak silně narušen. Kmbinací nižších zahradních prstů s vyskými strmy situvanými na vybraných místech intravilánu může být na sudbé úrvni bdba někdejší vyvážensti staveb a zeleně. Stará tradice může pkračvat v nvých pdmínkách. Zdrj: MAREČEK, Jiří. Krajinářská architektura venkvských sídel. Při návrhu zeleně je třeba se vyvarvat nevhdnému užití zeleně na veřejných prstranstvích: netypických druhů dřevin pr dané míst (zejména extických), jehličnanů zvláště na návsích (s výjimku vánčníh strmu) a u tradiční drbné architektury, rzrstlé zeleně v bezprstřední blízksti místních dminant, která dminantu zakrývá (například kstel, památník padlým apd.). Principům výběru srtimentu rstlin vhdných pr venkvská sídla a krajinu se věnuje například prjekt Lkální identita zeleně venkvských sídel, který byl řešen v letech (viz Metdika pr výběr vhdných druhů dřevin a bylin pr venkvská sídla). Obr. 44: Těšany (kr. Brn-venkv) kvárna. Publikace s názvem Metdika pr výběr vhdných druhů dřevin a bylin pr venkvská sídla vysvětluje využití zeleně na různých místech ve vesnici pdle jejich účelu: Kvárny byly situvány na frekventvaných místech v blízksti vdy (rybníku, studny, ptka), čast uprstřed návsi či u zájezdních hspd. U kváren byly vysazvány skupiny strmů s širkými hustými krunami (lípy, jírvce), které pskytvaly stín a zázemí před deštěm pr kně čekající na kvání. 24 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

27 Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): prvěřit systém zeleně v bci a jeh návaznst na krajinnu zeleň a plchy lesa v nezastavěném území, dbát na kmpaktnst bce prvázáním struktur zástavby se strukturami vyské zeleně, na vhdných plchách uknčit další rzrůstání výstavby d krajiny pěší kmunikací (bdba záhumenní cesty) lemvanu pásem zeleně, která plní funkci zelenéh prstence klem bce a izluje d činnsti na zemědělsky bhspdařvaných plchách, dbát na vytvření pdnže a prstence zeleně klem bce, tvřenéh zahradami se vzrstlými strmy neb pásem zeleně klem záhumenní cesty, respektvat zachvalu vhdnu strukturu zeleně u nejstarší části bce, ale i stávající zeleň u částí nvějších, nebť je sučástí živta na vesnici a dkladem uvažvání frmvání prstředí v určitém histrickém bdbí, při stanvení regulativů pr úpravy veřejných plch a předzahrádek respektvat dchvaný typ zástavby a typ staveb (včetně dpručení vhdné zeleně představvané místními druhy v územní studii, případně v regulačním plánu), dlišné struktury zástavby pdle vhdnsti a prstrvých mžnstí ddělvat plchami vyšší zeleně dpvídajícíh charakteru, zvláště zemědělské stavby ddělvat nepravidelným pásem husté vzrstlé zeleně. 2.3 Struktura plch nezastavěnéh území Nezastavěné území tvří: plchy lesní, plchy zemědělské, krajinná zeleň a plchy vdní. Všechny prvky v nezastavěném území vytváří strukturu krajinnu mzaiku, s výrazným dpadem na vlastnsti území. K takvým prvkům patří například lesy, ple, luky, pastviny, záhumenky, sady a zahrady, vinice, rzptýlená krajinná zeleň, aleje, strmřadí, větrlamy, slitérní a hraniční strmy, histrické plužiny, meze, remízky, kamenice, kamenné zídky, štětvané cesty, veškeré kmunikace, stavby ve vlné krajině, prvky drbné architektury, militární branné prvky, plchy těžby (kamenlmy, hliniště, pískvny, těžební haldy, staré štly), technická zařízení aj. Navrhvaná struktura nezastavěnéh území musí být v suladu zejména s kmplexními pzemkvými úpravami, pkud byly v daném území prvedeny, a s územním systémem eklgické stability, který je rvněž územním plánem vymezván. Územní plánvání splu s kmplexními pzemkvými úpravami (viz Metdický návd Krdinace územních plánů a pzemkvých úprav) je platfrmu pr takvé uspřádání krajiny, kdy krajina nebude hržvána mim jiné pakujícími se pvdněmi a větrnu či vdní erzí. Jednu z příčin uvedených negativních jevů je zachvávání nepřiměřeně velkých půdních celků. Udržitelné hspdaření se vyznačuje i šetrným přístupem k přírdě a krajině, který se prjevuje například udržváním přirzených stanvišť, jak jsu meze, kraje plí, živé plty, remízky, rybníky a druhvě bhaté luky. Nezastavěné území stejně jak zastavěné území a zastavitelné plchy musí splňvat mnh dalších pžadavků, prt se tat publikace mezuje pět jen na phled urbanistické struktury. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 25

28 Struktura nezastavěnéh území by měla se strukturu zástavby vesnice a její zeleně vytvářet jeden celek plynulým přechdem vesnice d krajiny. Prpjení vyské zeleně vesnice s krajinnu zelení a lesními plchami zajistí zejména dprvdná zeleň klem kmunikací a vdních plch. Obr. 45: Obec Skrýšv u Pelhřimva představuje jeden z mnha příkladů vzájemnéh prpjení sídla a vlné krajiny. Plužina histrická krajinná struktura Nejcennějšími urbanistickými strukturami vesnických sídel jsu ta sídla, u nichž se dchval sídl včetně histrickéh členění klní krajiny. Tat krajinná struktura suvisí se zalžením sídla a způsbem zemědělskéh bhspdařvání plch. Zjištění, zda se jedná pzůstatky histrické plužiny a jakým způsbem byla v histrii krajina členěna, neb pzemky parcelvány, si můžeme věřit mim jiné na archivní mapě Stabilníh katastru, aneb Indikační skice. 12 Plužina jsu zemědělsky bhspdařvané pzemky náležející k sídlu. Pdle způsbu členění na jedntlivé pzemky rzlišujeme typy plužin úsekvá, traťvá, délkvá, záhumenicvá. Členění plužiny se prjevuje v brazu krajiny a spluvytváří tak charakter krajiny. 13 Plužina je představvána různými typy pdle th, jak je v ní rzdělena pzemkvá držba jedntlivých usedlstí, na jaký typ bce navazuje a rvněž pdle th, v jakém terénu se uplatňuje. U plužin lze pzrvat tvary pravidelné, ukazující na plánvitý vznik a vývj, i tvary nepravidelné, svědčící živelnějším vývji Mapy jsu vlně k nahlédnutí na 13 Více viz Principy a pravidla územníh plánvání Kapitly B.2.3 Krajina a E. Pjmy: Krajina. 14 Více viz LÖW, Jiří a Igr MÍCHAL. Krajinný ráz. 26 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

29 Obr. 46: Chtěšv (kr. Klatvy). Obr. 47: Žeraviny (kr. Hdnín). Plužiny se staly předmětem zájmu studia krajinnéh rázu a tím také předmětem zájmu územníh plánvání. Plužiny jak histrické krajinné struktury se dchvaly častěji ve výše plžených svažitých blastech. Úklem územníh plánvání je při kncepci uspřádání krajiny si uvědmit hdntu tét histrické krajinné struktury, rzpznat ji a zachvat. V suladu s Evrpsku úmluvu krajině 15 by měly být respektvány mim jiné půvdní plužiny a zachvány zvláště v klí zastavěnéh území vesnic. Respektvány by měly být zejména tam, kde se dchval způsb zalžení bce a plužina na něj bezprstředně navazuje. Zachvání a bnva plužin a dalších krajinných struktur přispívá mim jiné k prtierzní a prtipvdňvé chraně území a napmáhá prstupnsti krajiny. Účelným patřením by byl zanesení zachvalých struktur plužin jakžt krajinné hdnty d územně analytických pdkladů. Dchvané stpy histrických plužin jsu nesprnu kulturně histricku hdntu krajiny a zvyšují její eklgicku a esteticku kvalitu. Na charakteru plužiny se pdílela zejména dba vzniku, způsb dbvéh bdělávání pzemku, způsb jejíh zalžení a půdrysný typ sídla. Jedntlivé typy byly dále lkálně mdifikvány pdle přírdních pdmínek (charakteru reliéfu, stupně zamkření atd.). Následující tabulka uvádí charakteristiku čtyř základních nejčastěji se vyskytujících typů plužin: úsekvé, traťvé, délkvé, záhumenicvé (lánvé). 15 Viz Článek 5 Evrpské úmluvy krajině č. 12/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a dplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2005 Sb. m. s. (nvé znění českéh překladu Evrpské úmluvy krajině, která byla přijata dne 20. října 2000 ve Flrencii). Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 27

30 Název plužiny a schéma Ppis 1. Plužina úsekvá Plužina úsekvá se skládá z nestejně velkých, tvarvě dlišných částí, tzv. úseků, které jsu rzděleny na parcely, lišící se d sebe velikstí i tvarem. Zemědělec mhl vlastnit parcely na více místech katastru. Tvarvá nepravidelnst je pdmíněna nervným terénem. Vyskytuje se u menších hrmadných vsí. Úsekvé uspřádání plužiny je pvažván za nejstarší. 2. Plužina traťvá Plužina traťvá vzniká dělením úsekvé plužiny. Důvdem je skutečnst, že přechd d splečnéh hspdaření k hspdaření individuálnímu vyžadval rvncenné rzdělení rné půdy (tj. stejné mnžství stejně hdntné půdy) mezi jedntlivé usedlíky. Plužina traťvá se skládá z něklika velkých bdélníkvitých, ksdélníkvých neb jiných pravidelných částí, zvaných tratě, které jsu rzděleny v úzké, dluhé, rvnběžně a jednsměrně prbíhající parcely. Zemědělcva držba byla převážně rzptýlena d jedntlivých tratí neb částečně scelena. Pzemky jsu přístupny z plních cest a někdy i z usedlstí. Setkáváme se s ní na rvinách u větších sad s půdrysem lineárním neb návesním. 3. Plužina délkvá Plužina délkvá je přechdným typem mezi plužinu traťvu a záhumenicvu. Pruhy pzemků za humny přiléhají k jedntlivým statkům a táhnu se zpravidla až na kraj katastru. Plužina se skládá z pravidelných rvnběžných pásů; pzemky jsu prti záhumenicvé (lánvé) plužině výrazně užší. Pzemkvá držba byla v pdstatě částečně scelená. Jedntlivé pzemky jsu přístupné z plních cest a částečně z usedlstí. Vyskytuje se na přechdu rvin d vyšších plh. Zjišťujeme jej u návesních a lineárních vsí. 4. Plužina záhumenicvá (lánvá) lineární radiální Plužina záhumenicvá dkládá plánvitý vznik bce, tut frmu plužiny spjujeme s klnizačními vesnicemi, jejichž usedlsti byly vyměřvány na lány. Záhumenicvá plužina se skládá z pásů až 100 m širkých, 2,5 až 3 km dluhých, které nasedají bezprstředně na humna usedlstí a svírají s su vesnice pravý úhel. Majetkvá držba byla sustředěna d jednh lánu. Přístup na pzemky každéh pzemkvéh přídělu je přím z usedlsti a zárveň i z plních cest. Vyskytuje se v terénech rvinatých a zvlněných (zde mají tvar dpvídající knfiguraci terénu). Plužina záhumenicvá je typická pr lesní lánvé vsi. 28 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

31 Odbrná literatura uvádí další typy méně častých plužin, přičemž různí autři využívají čast dlišné značení typu plužin. 16 Pr účel publikace je zásadním dpručením rzpznat a zachvat existenci plužiny neb její hdntné pzůstatky. Kmpnvaná kulturní krajina Jak další významnu hdntu musí územní plánvání respektvat kmpnvanu kulturní krajinu. Kmpnvaná kulturní krajina je přínsná z phledu urbanistické kmpzice, 17 ale stejně důležitá je i z phledu urbanistické struktury, nebť se pdílí na členění krajiny a vytváření sbité krajinné mzaiky. Kulturní krajiny představují kmbinvaná díla přírdy a člvěka. Specifický způsb utváření kulturní krajiny v 17. a 18. stletí bývá značván jak barkní kmpnvaná krajina. 18 Pdle pdmínek v území by měla být pdprvána bnva kmpnvané kulturní krajiny a krajinné kmpzice, pkud se zachvaly alespň některé její prvky. Kmpnvaná kulturní krajina, ale i jen její zachvalé prvky, tvří významnu strukturu v nezastavěném území. Stpy kmpnvané krajiny je mžné vysledvat ze sučasných map, leteckých snímků a rtftmap, a histrických vybrazení. Díky archivním mapám (mapy I. III. vjenskéh mapvání, mapy Stabilníh katastru, mapy pzemkvéh katastru, histrické letecké snímky) lze mnhdy vysledvat rzlehlé celky nesucí stpy kmpnvané krajiny, záměrně člvěkem navržené a realizvané. Kmpnvaná krajina je památkvě ceněna. Chráněny jsu vybrané krajinářské kmpzice frmu krajinné památkvé zóny pdle zákna státní památkvé péči. Význam kmpnvaných krajin spčívá nejen v jedntlivých bjektech, ale zejména ve vzájemných vztazích vůči sbě a celku, který splečně vytváří. 19 Předindustriální krajina Pzrnst dbrné veřejnsti se brací rvněž k předindustriální krajině jedná se krajinu před nástupem hlavní vlny průmyslvé revluce, tedy na našem území zpravidla před rkem Ke znakům předindustriální krajiny je mžn řadit pdbné členění pzemkvé držby, pdbnu strukturu využití pzemků a pdbný vzhled území, jak tmu byl před rkem Segmenty předindustriální krajiny se zachvaly zejména v prstředí nepříznivém pr mderní efektivní velkplšné hspdaření. Zachvalé segmenty předindustriální krajiny nejsu v ČR evidvány s výjimku krajinných památkvých zón. V některých částech území přispěla k jejich zhlednění dkumentace územních systémů eklgické stability krajiny. K celplšné evidenci se přikrčuje. Vybrané agrární frmy je snaha zmapvat mim jiné za pmci pstupů využívajících dálkvéh průzkumu Země. UNESCO pvažuje segmenty dávné krajiny za cenné kulturní dědictví. Prblémem je průběžné zalesňvání neb zarůstání náletvými dřevinami či terasvání svahů. 16 Uvedenu prblematiku se zabývají například: KUČA, Karel. Oblasti dchvaných strukturálně výrazných plužin v České republice. MÁČEL, Otakar. Základní prblematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Mravě. SKLENIČKA, Petr a Blanka PITTNEROVÁ. Pzemkvé úpravy v územích s dchvanu středvěku plužinu. 17 Urbanistická kmpzice je estetické prstrvé uspřádání hmtných prvků, které jsu natlik výrazné, že vlivňují vzhled území. 18 Více viz ROZMANOVÁ, Naděžda a Zuzana GAJDÍKOVÁ. Principy a zásady urbanistické kmpzice v příkladech. 19 Prblematice se věnuje mim jiných dbrníků také Ing. Anna Dbrucká, PhD. ze Združenie pre urbanizmus a územné plánvanie na Slvensku. Na knkrétních příkladech krajiny dlžila pstup hledání suvislstí v území, cž vyžaduje pátrání p stva čitelných psledních stpách kmpnvané krajiny. Ing. Dbrucká varuje: mnhé změny v krajině jsu nenávratné, jestliže při plánvaní nebudeme respektvat zachvalu kmpzici, přestane existvat, zanikne. Jak jsu pr města důležité histrické veduty, pdbně jsu pr krajinu důležité její prvky včetně kmpzic, krajina si jimi zachvává svůj charakteristický braz a tradiční hdnty. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 29

32 Starbylé pařeziny V lesních kmplexech jsu za histricku strukturu značvány starbylé pařeziny. Jedná se tvar lesa, existující díky schpnsti některých listnatých dřevin tvřit výmladky z pařezů neb i z křenů. Výmladkvým způsbem byla bhspdařvána většina lesních prstů nížin, teplých pahrkatin a vrchvin na území České republiky až d 50. let 20. stletí. Při uplatňvání standardních lesnických pstupů hrzí úplný zánik těcht starbylých pařezin. Plchy se starbylými pařezinami se zaměřují GPS, výstupem je pdrbný plán lkality a databáze přírdních a kulturněhistrických prvků. 20 Obr. 48: Staré dubvé plykrmny v Mravskkrumlvské bře (kr. Znjm). Zdrj: Obr. 49: Vymezené lkality lesa výmladkvéh půvdu v Hdnínské Dúbravě (kr. Hdnín). Zdrj: Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): zhlednit kmplexní pzemkvé úpravy usilující členění velkých půdních celků a návrat plních cest s dprvdnu zelení, navrhvat bnvu rybníků a návrat přírdníh charakteru u rybníků, které byly změněny na technické vdní nádrže, navrhvat tevření zatrubněných částí tků, začleňvat břehy ptků a řek d systémů prstupnsti krajiny, pdprvat bnvu větrlamů a zachvání krajinné zeleně, včetně zachvání a bnvy strmřadí klem plních cest, nepvlvat nvé bytné, rekreační, průmyslvé a skladvací stavby ve vlné krajině, pdprvat zachvání pzůstatků plužin, které zbyly v krajině, například v pdbě záhumenků, respektvat zachvalu stabilizaci plužin ve frmě dřevinné vegetace (hraniční strmy a keře) a kamenných valů a zídek, využít mapy stabilníh katastru a další archivní mapy, které mhu být vdítkem při bnvě některých zaniklých prvků v krajině (zaniklé cesty, rybníky, meze, aleje, prvky drbné architektury atd.), včetně zachvání stp a bnvy vazeb kmpnvané kulturní krajiny, prblematika krajiny není vyčerpána prblematiku urbanistické struktury je třeba splupracvat s dbrníky, například s místními lesními hspdáři, s prjektanty územníh systému eklgické stability, s vdhspdáři a dalšími, vzájemně se vzdělávat ve svých brech. 20 Více viz prjekt Starbylé výmladkvé lesy, jejich význam a udržitelnst v kulturní krajině. 30 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

33 3. STRUKTURA ZÁSTAVBY, JEJÍ CHARAKTER A TRADIČNÍ OBRAZ VESNICE V kapitle 2.1 Plšná struktura sídla je rzlišen rzdíl mezi plšnu strukturu sídla (sustava, seskupení zastavěných plch pdle zvlenéh hlediska) a strukturu zástavby. Strukturu zástavby tvří různé typy zástavby tj. bdbné způsby zastavění plchy pzemku (například zástavba řadvá, rzvlněná, rzptýlená apd.). Struktura zástavby se skládá ze dvu hlavních slžek: půdrysnéh, tj. plšnéh uspřádání zástavby (například umístění zástavby vzhledem k přilehlým veřejným prstranstvím), prstrvéh uspřádání zástavby (například intenzita zastavění pzemků, hmtvé řešení pdlažnst, převládající tvary střech a rientace hřebene apd.). Pzrnst je třeba věnvat také pjmům charakter zástavby a tradiční braz vesnice. Jak již byl uveden v kapitle 2.1 Plšná struktura sídla, charakter zástavby je dán splupůsbením struktury zástavby a architektnickéh výrazu jedntlivých staveb, stavebních subrů a nezastavěných plch (zejména parkvých). 21 Na architektnickém výrazu zástavby se pdílí zejména typ dmů (bdélníkvý, hákvý, ), rientace hřebene vůči ulici neb návsi (štítvá, kapvá) a využití přilehlých vlných plch. Na architektnickém výrazu stavby se pdílí její sazení d terénu, umístění na pzemku, měřítk stavby a její členění, tvary prvků zejména střechy, užití materiálů, barevnst, struktura pvrchů, řešení aj. Na tradičním brazu vesnice se pdílí: 1. půdrys vesnice, tj. frma zalžení, 2. typ zástavby, 3. typ bytnéh dmu. 3.1 Typ půdrysu vesnice frma zalžení Typ půdrysu vesnice, tj. frma zalžení vesnice: rstlá či pravidelná. Předlžená publikace představuje nejzákladnější členění frem zalžení struktury vesnice. Cílem publikace není pdrbný výzkum, ale dpručení pr územní plán a pr stanvení pdmínek plšnéh a prstrvéh uspřádání zástavby, aby byla zachvána a rzvíjena tradiční urbanistická struktura sídla. Frma zalžení vesnice byla vlivněna především její plhu a také dbu vzniku. Stručný přehled charakteristických rysů půdrysu vesnice pr jedntlivá histrická bdbí a s nimi suvisející histrická sciální diferenciace vesnice čerpá zejména z publikace Jiříh Škabrady Lidvé stavby: Urbanistické uspřádání nejstaršíh sídlení O urbanistickém uspřádání nejstaršíh sídlení u nás jsme infrmváni puze díky archelgickým průzkumům. Parcelace ranéh středvěku Vesnice ranéh středvěku ( stletí) se nachází v tzv. staré sídelní struktuře, většinu ve vazbě na rmánský kstel. 21 Více viz VOREL, Ivan a kl. Metdický pstup psuzení vlivu navrhvané stavby, činnsti neb změny využití území na krajinný ráz. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 31

34 Parcelace vrchlnéh středvěku V bdbí vrchlnéh středvěku ( stletí) měly eknmické pměry přímý následek v ptřebě jasně rganizvanéh dělení přidělené půdy. T se drazil v urbanistické struktuře existujících i nvě zakládaných sídel. Přelidnění susedních blastí území na západ d našeh, tehdy řídce sídlenéh území, vyvlal prces středvěké klnizace. V jejím důsledku vznikly tisíce nvých sídel. Byla vytvřena sídelní struktura v pdbě, jaku známe v sučasnsti. Vrchlně středvěké uspřádání vesnice je výrazně pravidelné a vychází z lánvéh uspřádání (nejčastěji: usedlst zahrada sad s vnějším hraničením cesta plnsti). Takt zalžený urbanistický kncept fungval až d plviny 20. stletí bez větších zásahů. Plšná struktura sídel v 15. až 18. stletí V uvedeném bdbí již nedchází k tak rzsáhlému sídlvání jak během vrchlně středvěké klnizace. Výjimku je tlak šlechty na dsídlení i dlehlejších kpcvitých a hrnatých lkalit. Již během vrchlnéh středvěku některé vesnice zanikly, buď prt, že se ukázaly hspdářsky jak neživtaschpné neb byly zničeny během husitských válek. Nárůst pčtu byvatel ve vesnicích při jejich dsídlvání p třicetileté válce vedl k dělení půvdních lánvých pruhů. Centrální prstry návsí a pzemky pdél kmunikací byly zastavvány drbnějšími bjekty bezzemků. Na puštěných pzemcích ve vesnici (ale i ve vlné krajině) vznikají panské velkstatky. Raabizace Neefektivní panské velkstatky byly rzděleny refrmu ( ) na menší statky, jejich velikst dpvídala ptřebám jedné rdiny. Vznikly dvě stvky vesnic, jejichž půdrys je dán přísně pravidelným gemetrickým uspřádáním. Histrická sciální diferenciace vesnice Plšnu strukturu sídla vlivňval ddatečné dělení parcel a zahušťvání zástavby v již existujících vesnicích. Šl především chudší chalupy a dmky. Zaplňvaly se i návesní prstry k prvzvání řemesel. Mnhé vesnice s půvdně velkrysým návesním prstrem svůj charakter zcela ztratily, jiné tlaku čelily vyčleňváním stavebních míst zejména u cest na kraji vesnice. Zvláštní pstavení mhly mít chalupy výměnkářů dstupujících hspdářů. U bhatších usedlstí se pr výměnkáře stavěly samstatné chalupy neb byla vyčleněna část dmu pd střechu hspdáře pr skrmnější dmácnst výměnkáře. Vývj d druhé světvé války Až d plviny 20. stletí pkračuje nerganizvané zastavvání návsí, rzrůstání se zástavby pdél kmunikací, vznik dělnických klnií. Zástavba pr bydlení, která vznikala d začátku 20. stletí, bsahuje frmy, jež jsu tvřené pásy dmů s kapvu neb štítvu rientací střech d veřejnéh prstru. Řady štítvě rientvaných stavení jsu čast prpjvané bránami. Další frmu uvedenéh bdbí jsu tří neb i čtyřstranné dvrcvé statky. Vývj p druhé světvé válce Druhá plvina 20. stletí zpřetrhala ptřebu vazby usedlsti na bdělávanu půdu. Hlubké středvěké parcely se staly neefektivní, jejich majitelé je začali dělit a zastavvat. V psledních 70-ti letech způsbil největší stavební rzvj na vesnici slučvání zemědělských družstev d velkéh kmplexu a s tím spjená ptřeba bydlení pracvníků v místě zaměstnání. Sučasný stavební rzvj suvisí se zájmem bydlení ve vybraných lkalitách (dbrá dpravní dstupnst sídla, blízkst většíh města) a všebecné chtě vlastníků k prdeji pzemků. Zástavbu pr bydlení z bdbí let 1950 až 1990 představuje frma izlvaných rdinných dmků, dvjdmků, řadvých a bytvých dmů, sestavvaných téměř výlučně d frmy ulic, neb malých návsí. Izlvané a řadvé frmy se bjevují i v sučasnsti. Oprti urbanistické bhatsti starší zástavby, je nvější zástavba urbanisticky výrazně chudší. 32 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

35 Histrická parcelace představuje jeden ze skupiny jevů, které jsu v rámci vymezení histrickéh jádra vesnice sledvány. Nesprnu výhdu systému parcelace je jeh výrazná stabilnst v čase (na rzdíl d přestavvanéh stavebníh fndu). Obr. 50, br. 51: Příklad zachvaléh půdrysu vesnice. Jsefv (kr. Hdnín). Obr. 52, br. 53: Příklad zachvaléh půdrysu vesnice. Zeleneč (kr. Praha-výchd) Obrázky 50 až 53 srvnávají vesnice na mapě II. vjenskéh mapvání z let a na dnešních leteckých snímcích. Na bu příkladech je dbře patrná zachvaná struktura půvdní části vesnice, která nebyla další výstavbu narušena. Typlgie jádra venkvských sídel, uvedená v následujících tabulkách, vychází z článku Ing. arch. Jana Pešty (viz Návrh zjedndušené typlgie struktury venkvských sídel v Čechách) a dále byla dplněna z dalších zdrjů MÁČEL, Otakar. Základní prblematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Mravě. VAŘEKA, Jsef a Václav FROLEC. Lidvá architektura: encyklpedie. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 33

36 Frmy zalžení struktury vesnice: 1. rstlé frmy (přírdní / nepravidelné frmy) 1.1 hrmadné vesnice 1.2 lineární vesnice (uliční / silniční / řádkvé / ptční vesnice) 2. pravidelné frmy (gemetrické / nrmvé frmy) 2.1 lánvé vesnice vesnice s lánvu / délkvu plužinu 2.2 návesní vesnice 2.3 lineární vesnice (uliční / silniční / řádkvé / ptční vesnice, ulicvky atd.) Pznámka: V závrkách jsu uvedeny bvyklé starší typlgické kategrie. Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): určit plchu histrickéh jádra bce na základě prvnání sučasné pdby sídla a pdby zachycené histrickými mapami, nejjedndušeji mapu stabilníh katastru (dstupné na rzlišit typ půdrysu vesnice frmu zalžení, zachvat plchy dmů a jejich pzemků, které vymezují typ půdrysu vesnice (včetně záhumenních cest a dprvdné zeleně), respektvat typ půdrysu vesnice při případné přestavbě jádra bce neb při dplnění nvých plch určených pr zástavbu, respektvat charakter zástavby, nvu výstavbu hleduplně začleňvat d klní starší zástavby, přednstně využívat zastavěné území, jeh prluky, reknstruvat stávající bjekty, včetně bývalých selských usedlstí, pdřídit výraz staveb místnímu charakteru zástavby, využít typických místních materiálů, zvláště u nvstaveb, respektvat vhdné tradiční výrazvé prvky, zejména bjemvé řešení dmu, členění průčelí, úrveň vstupu d dmu, výšku římsy a hřebene střechy, tvar a spád střechy a další (například velikst a členění ken, tvar a zpracvání vstupních zvláště dvukřídlvých dveří, inspirvat se tradičními vraty, bránami, zídkami, plty, kmíny apd.), vypěstvat pvědmí, že zásah na sukrmém pzemku může pzitivně i negativně vlivnit prstředí vesnice. Další dpručení pr jedntlivé frmy zalžení uvádí tabulky, nebť i tyt plchy vyžadují, aby byly usměrněny regulativy a zůstal tak patrné a zachvané zalžení vesnice. Je však nutné nástrji územníh plánvání řešit území kmplexně. Splnění jedntlivých kritérií nezaručí kvalitní výsledek. Základní dpručení pr pdmínky uspřádání nelze užít paušálně, vždy je třeba zhlednit mnh dalších klnstí knkrétníh území. S typickými učebnicvými příklady se zpracvatelé při územně plánvací činnsti setkají jediněle; spíše musí čelit kmplikvanější analýze slžených a smíšených zalžení, nebť frma zalžení nebývá zcela jednznačná. Přest lze typy půdrysu vesnic, tj. jejich frmu zalžení a typy zástavby rzdělit d skupin, které mají bdbné pžadavky na uchvání a rzvj jejich hdnt. 34 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

37 1. ROSTLÁ FORMA (PŘÍRODNÍ, NEPRAVIDELNÁ) 1.1. HROMADNÁ VESNICE ideální mdel: hrmadná vesnice sustředěná / rzvlněná Obděnice, kr. Příbram letecký snímek Charakteristika zástavby: Dmy jsu seskupeny bez zřetelnéh plánu, čast velmi nepravidelně. Vyskytují se převážně v hrských blastech a členitých terénech (Bílé Karpaty, Vizvick, Beskydy, Orlické hry, Krknše, západní Čechy). ft uličníh prstru Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Nevytvářet pravúhlu síť kmunikací. Ddržet charakter hrmadné vesnice: U hrmadné vesnice rzvlněné respektvat rzsáhlejší pzemky a velké dstupy jedntlivých bytných staveb. U hrmadné vesnice sustředěné respektvat menší pzemky. Zpravidla bez plcení pzemků. Nepravidelná. Nepravidelná. Střechy sedlvé, rientace hřebenů střech je vůči kmunikaci různá. Obytné stavby zpravidla jednpdlažní s využitým pdkrvím, max. dvupdlažní s využitým pdkrvím. Zahuštění zástavby spíše ve shlucích. U bcí rstlých frem zalžení je pdstatně btížnější vysledvat nejstarší celek, nebť je zahuštěn nvější zástavbu. Také v těcht případech je třeba analyzvat prstr veřejnéh prstranství, který stavby vytváří. Pr něj stanvit regulativy. Hspdářské příslušenství dmů realizvat tak, aby nenarušval klí, susedí-li s veřejným prstranstvím. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 35

38 1. ROSTLÁ FORMA (PŘÍRODNÍ, NEPRAVIDELNÁ) 1.2. LINEÁRNÍ VESNICE (= uliční / silniční / řádkvé / ptční vesnice) ideální mdel Bžanv, kr. Náchd letecký snímek ft uličníh prstru Charakteristika zástavby: Pdélný tvar vesnice, zástavba se bvykle přidružuje k trase kmunikace, případně ptka v nepravidelném seskupení dmů. Vesnice se vyskytují převážně v hrských blastech a členitých terénech (pdbně jak hrmadné vesnice Bílé Karpaty, Vizvick, Beskydy, Orlické hry, Krknše). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Nevytvářet pravúhlu síť kmunikací. Ddržet charakter rstlé (přírdní nepravidelné) frmy vesnice, tj. nepravidelné seskupení dmů. U rzvlněné zástavby respektvat rzsáhlejší pzemky a velké dstupy jedntlivých bytných staveb. Zpravidla bez plcení pzemků. Nepravidelná. Nepravidelná. Střechy sedlvé, rientace hřebene střechy je vůči kmunikaci různá. Obytné stavby zpravidla jednpdlažní s využitým pdkrvím, max. dvupdlažní s využitým pdkrvím. Zahuštění zástavby spíše ve shlucích. Hspdářské příslušenství dmů realizvat tak, aby nenarušval klí, susedí-li s veřejným prstranstvím. 36 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

39 2. PRAVIDELNÁ FORMA (GEOMETRICKÁ, NORMOVÁ FORMA) 2.1. LÁNOVÉ VESNICE vesnice s lánvu / délkvu plužinu a) b) c) ideální mdel lánvé vesnice: a) sustředěná lineární, b) sustředěná s návesním prstrem, c) rzvlněná lineární Kstelní Lhta, kr. Nymburk a ft uličníh prstru Charakteristika zástavby: Převažují úzké a dluhé pzemky, s dmy rientvanými hřebenem střechy klm k veřejnému prstru. Vesnice se vyskytují jak v rvinatém, tak v hrském terénu; pdélnu su vsi tvří většinu ptk (Brumvsk, jižní Čechy, Krknše). Příklady: Hšťka (kr. Tachv), Újezd svatéh Kříže (kr. Dmažlice). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat linivý charakter nejstarší části vesnice daný bestavěním kmunikace. Na tut část kmunikace nenapjvat krátké úseky nvé kmunikace v místě širší prluky (tj. nečlenit prluku na stavební pzemky klmé ke stávajícím pzemkům). Zachvat záhumenní cesty s dprvdnými dřevinami, úvzvými cestami a kamennými zídkami. V řadě pzemků, u nichž převažuje bdélníkvý tvar pzemků s výrazně délkvým rzměrem, nevkládat d zástavby jiné tvary pzemků. U zástavby rdinných dmů charakteru zemědělských usedlstí pnechat zachvalu velikst zahrad a případných záhumenků, tj. nenavrhvat nvu výstavbu při záhumenní cestě na úkr těcht zahrad. Důvdem je skutečnst, že zemědělská usedlst bez patřičné veliksti přilehléh pzemku a přístupu ze záhumenní cesty ztrácí mžnst knkrétníh hspdářskéh využití, pr které byla určena. Zpravidla bez plcení pzemků směrem d ulice. Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru nepřibližvat ji ke kmunikaci. Stavební čáru neddalvat d kmunikace. Respektvat převažující rientaci hřebene střechy: střechy sedlvé, příp. s plvalbu; rientace hřebene střechy klm, tj. štítem ke kmunikaci, u řadvé sevřené zástavby je hřeben střechy bvykle rvnběžně s kmunikací. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží, příp. jedn pdlaží a skladvací neb bytný prstr na části pdlaží. Nevyužívat hlubku pzemků pr další výstavbu dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). Nenavrhvat nvu výstavbu v těsné vazbě na zahrady histrickéh jádra. Nevyčleňvat plchy pr bydlení na úkr zahrad a sadů náležejících k bjektům v histrickém jádru vesnice, pkud záhumenní cesta není bestavěna bytnými bjekty. U takvých případů umžnit využití pr alternativní frmy zemědělské činnsti a agrturistiku. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 37

40 2. PRAVIDELNÁ FORMA (GEOMETRICKÁ, NORMOVÁ FORMA) 2.2. NÁVESNÍ VESNICE ideální mdel Rusínv, kr. Rakvník letecký snímek mžné varianty návesní lkace, kresba K. Kuča, převzat z Atlasu krajiny ft uličníh prstru Charakteristika zástavby: Návesní vesnice jsu typické pr staré sídelné blasti (například jižní Čechy, Haná, mravské vesnice). Jde jednrázvě zalžené vsi s pevně definvaným rzsahem (pčet usedlstí klem návsi), který byl mžné zvyšvat jen dělením parcel. Náves je jádrem bce, sbíhají se v ní všechny kmunikace. Tvar návsi je různý (válný, trjúhelníkvý, pravúhlý, nepravidelný). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Citlivě řešit vyústění kmunikace z návsi nenarušit vyústěním histricku stpu návsi. Nečlenit prluku na stavební pzemky klmé ke stávajícím pzemkům. Respektvat bvyklu velikst pzemků, nedělit je na menší. Oplcení pzemku Sjedntit řešení a plcení předzahrádek zejména těch, které tvří náves například zcela bez plcení. Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru udržet vymezení návsi zástavbu. Prluky striktně zastavvat bjekty, které mají bdbný charakter jak převažující zástavba návsi. Ddržet půdrysnu stpu návsi. Respektvat převažující rientaci hřebene střechy: střechy sedlvé, příp. s plvalbu. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Nezahušťvat plchy návsi nvými bjekty. Nevyužívat hlubku pzemků pr další výstavbu dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). Od stávajících histrických bjektů na návsi dstranit nevhdné přístavky a nevhdná plcení. Pdle mžnsti využít bjekty pr bčanské vybavení jedná se velmi atraktivní plhy a prstry. Pdrbněji řešit náves, zejména její využití a zeleň. 38 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

41 2. PRAVIDELNÁ FORMA (GEOMETRICKÁ, NORMOVÁ FORMA) 2.3. LINEÁRNÍ VESNICE (= uliční / silniční / řádkvé / ptční vesnice, atd.) ideální mdel Jsefv, kr. Hdnín letecký snímek ft uličníh prstru Příklady: Hluk (kr. Uherské Hradiště), Kzjídky (kr. Hdnín), Bršv nad Vltavu (kr. České Budějvice), Brd nad Tichu (kr. Tachv). Charakteristika zástavby: Pr sídelní strukturu lineárních vesnic je určující buď kmunikace, neb (vzácněji) jiný lineární mrflgický prvek (hrana svahu, ptk, řeka). Půdrys vsi může mít v závislsti na knkrétních pdmínkách různu pdbu. Časté je rastrvé uspřádání uliční sítě (na rzdíl d lánvých vesnic). Výskyt například blast Mravskéh Slvácka. Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat linivý charakter nejstarší části vesnice daný bestavěním kmunikace. Na tut část kmunikace nenapjvat krátké úseky nvé kmunikace v místě širší prluky (tj. nečlenit prluku na stavební pzemky klmé ke stávajícím pzemkům). Zachvat záhumenní cesty s dprvdnými dřevinami, úvzvými cestami a kamennými zídkami. Respektvat bvyklu velikst pzemků, nedělit je na menší. Zpravidla bez plcení směrem d ulice. Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru nepřibližvat ji ke kmunikaci. Výrazně stavební čáru neddalvat d kmunikace. Respektvat převažující rientaci hřebene střechy: střechy sedlvé, příp. s plvalbu. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Nevyužívat hlubku pzemků pr další výstavbu dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). Nenavrhvat nvu výstavbu v těsné vazbě na zahrady histrickéh jádra. Nevyčleňvat plchy pr bydlení na úkr zahrad a sadů náležejících k bjektům v histrickém jádru vesnice, pkud záhumenní cesta není bestavěna bytnými bjekty. U takvých případů umžnit využití pr alternativní frmy zemědělské činnsti a agrturistiku. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 39

42 3.2 Typ zástavby Urbanistická struktura je patrná mj. z vyvýšených míst, jak jsu návrší, vyhlídkvé terasy, vyšší patra staveb apd. V prstru, v němž se člvěk phybuje, mnhdy laik nevnímá dlišnst urbanistické struktury, ale vnímá dlišnst prstředí, jeh disharmnii nenadálý přechd, změnu. Pcitvě je prstředí náhle a nečekaně jiné. T může být způsben necitlivým začleněním neb vlžením nvé výrazně dlišné struktury zástavby d půvdní (převládající) struktury zástavby. Ujasnit si hdnty území, připravit předpklady pr jejich uchvání a další rzvj tak, aby byl dcílen harmnie a zkvalitnění prstředí, je v mžnstech vybraných nástrjů územníh plánvání. Znvu lze zpakvat základní členění urbanistické struktury vesnice uvedené v kapitle 2. Urbanistická struktura vesnice základní členění, a rzlišení pjmů: Plšná struktura sídla je jen částí urbanistické struktury vesnice vedle struktury plch vyské zeleně a plch nezastavěnéh území. Strukturu zástavby tvří různé typy zástavby tj. bdbné způsby zastavění pzemku (například zástavba řadvá, rzvlněná, rzptýlená apd.). Typ zástavby, susedství různých typů zástavby a jejich kmbinace nejvíce vlivňuje strukturu zástavby a tím celu urbanisticku strukturu vesnice. Prt je třeba v územních plánech (regulačních plánech, územních studiích) věnvat pzrnst rzlišení těcht typů, jejich regulaci a návrhu a dplnění zástavby na vlných plchách určených k zastavění. Pr územní plán z phledu urbanistické struktury, pdbně jak z phledu urbanistické kmpzice, jsu nezbytné tři krky: pznání sídla identifikace celků, analýza sídla určení hdnt a nedstatků, návrh řešení respektvání, zachvání a rzvj hdnt sídla. Jedntlivé prstrvé celky lze jen zřídka vymezit tak, aby zahrnvaly puze jeden typ zástavby. Obvykle jeden prstrvý celek zahrnuje malé prcent jiných typů zástavby. Důvdem je časvá pslupnst zástavby, funkční vazby mezi plchami (například rezervy pr rzšíření knkrétníh zařízení), nezájem vlastníka výstavbu a s tím spjená pzdější zástavba prluky apd Typy zástavby pr bydlení Urbanisticku strukturu a tím i strukturu zástavby se zabývali mnzí autři dbrných prací, liší se tak členění typů zástavby i pužité názvslví. Další text vychází při členění typů zástavby pr bydlení a pužití názvů z publikace Jiříh Lӧwa (viz Dbré příklady pr běžné stavby na venkvě). Typy zástavby pr bydlení a s tím suvisející způsb využití pzemku je mžn rzdělit d čtyř základních skupin: 1. řadvá zástavba, tj. tvřící suvislu zástavbu (řadu) rdinných dmů, čili kmpaktní uliční průčelí sevřená viz Tab. 1a vlná (dvjdmky a skupiny dmů, i nvdbé samstatně stjící rdinné dmy s pzemkem bvyklé veliksti) viz Tab. 1b jedntná (jedntný vzhled dmů, jedntné výškvé sazení a umístění na pzemku) viz Tab. 1c 2. rzvlněná zástavba, tj. samstatně stjící statky neb dmy nevytvářející kmpaktní uliční průčelí viz Tab rzptýlená zástavba tj. samty (s extrémně velkým pzemkem, např. pr hspdářství) viz Tab plšná zástavba Urban sprawl (sídelní kaše) 23 viz Tab Více viz HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě klnií rdinných dmů. 40 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

43 Obr. 54: Řadvá zástavba tvřící linii rdinných dmů suvislá řada vzniklá starší sevřenu zástavbu, jedntným typem dmů s plchými neb sedlvými střechami i izlvané dmy a dvjdmky. Letnice (kr. Vyškv). Obr. 55: Rzvlněná zástavba. Lhta (kr. Turnv). Obr. 56: Rzptýlená zástavba. Držkvá (kr. Zlín). Obr. 57: Plšná zástavba. Květnice (kr. Praha-výchd). Dpručení pr územní plán (regulační plán, územní studii): prvěřit rezervy zastavěnéh území, uvážlivě vlit nvé plchy zástavby, mj. s hledem na strukturu zástavby a pečlivě důvdnit jejich ptřebu mim pstupy při územně plánvací činnsti frmu besed a kmentvaných vycházek s architekty a urbanisty seznamvat veřejnst s principy a zásadami urbanistické kmpzice a tradiční urbanistické struktury knkrétní vesnice, zvážit trvalst záměru, který vyvlává tlak na rzvj plch pr bydlení a pr bčanské vybavení (například tlak způsbený přechdným zvýšením kapacity výrby v sídle neb v jeh klí), respektvat stávající vhdné typy zástavby, zhlednit dpady mžnéh susedství různých typů zástavby. V následujících tabulkách je uváděna mim jiné intenzita zastavění pzemku, kteru lze vyjádřit pmcí tzv. keficientu zastavění pzemku. Ten je definván jak pměr mezi sučtem všech zastavěných plch na pzemku a celkvu plchu tht pzemku Regulativy je účelné pužít zejména pr zastavitelné plchy. U stávající zástavby je třeba pstupvat bezřetně, jelikž tat zástavba má většinu různu husttu a nevhdně stanvené pdmínky by mhly vést k nemžnsti zastavění prluk neb plch přestavby, tedy zabránit účelnému využití zastavěnéh území. Výměra pzemků pr rdinné dmy bývá stanvena rzmezím v metrech čtverečních. Je třeba dbát na eknmii zástavby a nepředepisvat pzemky nadměrně velké. Více viz publikace: SAKTOROVÁ, Dagmar a Martina POLÁKOVÁ. Územní plán: Základní dkument rzvje bce. Mravskslezský kraj. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 41

44 ŘADOVÁ ZÁSTAVBA sevřená Tab. 1a Tvří suvislu zástavbu (řadu) dmů = ulici. Suvislá zástavba dmů, jejichž štítvé zdi na sebe navazují, celá šířka pzemku je zastavěna; nezastavěný pzemek mezi dmy je prluku. Hluk (kr. Uherské Hradiště). Tvaržná (kr. Brn-venkv). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat schpnst průčelími dmů vymezvat pticky trasu kmunikace. Zejména u starší zástavby zachvat záhumenní cesty s dprvdnými dřevinami, úvzvými cestami a kamennými zídkami. Využívat mžnst rzdílných šířek pzemků. Řešením předzahrádek pdtrhnut charakter prstru. Předzahrádky plcením vymezují veřejný prstr. Vhdné je udržet stejnu výšku a bdbné řešení plcení. Předzahrádky bez plcení tvří pticky sučást návsi neb ulice. Pzice plcení by měla vycházet z místní situace. Pkud byly zvykvě předzahrádky bez plcení, měl by tmu tak být i nadále a plcení by měl být až d úrvně stěny dmu. Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru nepřibližvat ji ke kmunikaci. Stavební čáru neddalvat d kmunikace. Respektvat převažující tvar střechy a rientaci hřebene střechy. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Využívat celu šířku parcely pr stavbu neb přistavět bjekt ke štítu susedníh dmu. Zbývající část šířky parcely využít pr zděnu zídku výšky d 2 m jak pkračvání průčelí bjektu. Nevyužívat hlubku pzemků pr další výstavbu rdinných dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění %. Zachvat v přiléhajících prlukách typ a výškvé sazení dmu. Při delších řadách dmů nezastavvat prluky, využít je jak veřejné prstranství pr rzčlenění ulice. 42 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

45 ŘADOVÁ ZÁSTAVBA vlná Tab. 1b Tvří suvislu zástavbu (řadu) dmů = ulici. Izlvané dmy neb dvjdmky, kdy pzemek není v celé šířce zastavěn a dmy vytváří suvislu zástavbu. Velatice (kr. Brn-venkv). Křišťanvice (kr. Prachatice). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat schpnst trasu kmunikace vymezvat pticky plceními předzahrádek. Tím se usnadňuje přehlednst prstru. Zejména u starší zástavby zachvat záhumenní cesty s dprvdnými dřevinami, úvzvými cestami a kamennými zídkami. Využívat mžnst rzdílných šířek pzemků. Řešením předzahrádek pdtrhnut charakter prstru. Předzahrádky plcením vymezují veřejný prstr. Vhdné je udržet stejnu výšku a bdbné řešení plcení. Předzahrádky bez plcení tvří pticky sučást návsi neb ulice. Pzice plcení by měla vycházet z místní situace. Pkud byly zvykvě předzahrádky bez plcení, měl by tmu tak být i nadále a plcení by měl být až d úrvně stěny dmu. Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru nepřibližvat ji ke kmunikaci. Stavební čáru neddalvat d kmunikace. Respektvat převažující tvar střechy a rientaci hřebene střechy. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Nevyužívat hlubku pzemků pr další výstavbu rdinných dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění %. Zachvat v přiléhajících prlukách v návrhu typ a výškvé sazení dmu. Při delších řadách dmů nezastavvat prluky, využít je jak veřejné prstranství pr rzčlenění ulice. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 43

46 ŘADOVÁ ZÁSTAVBA jedntná Tab. 1c Tvří suvislu zástavbu (řadu) dmů = ulici. Charakteristická zástavba pr 70. a 80. léta 20. stletí. Struktura zástavby je výrazná v půdryse sídla i v uličních phledech pravidelnstí a jedntným vzhledem dmů uliční šířce zpravidla d 7 d 9 m (jedntné řešení dmu, výškvé sazení, stejné umístění na pzemku). Miltice (kr. Hdnín). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Neprdlužvat přímé kmunikace, nebť bestavění stejnými typy dmů zvyšuje fádnst prstru. Využívat případnu mžnst rzdílných šířek pzemků. Řešením předzahrádek pdtrhnut charakter prstru. Předzahrádky plcením vymezují veřejný prstr. Vhdné je udržet stejnu výšku a bdbné řešení plcení. Předzahrádky bez plcení tvří pticky sučást návsi neb ulice. Pzice plcení by měla vycházet z místní situace. Pkud byly zvykvě předzahrádky bez plcení, měl by tmu tak být i nadále a plcení kncvých sekcí by měl být až d úrvně stěny dmu. Zachvat pravidelný dstup průčelí dmů sleduje linii kmunikace. Respektvat stavební čáru nepřibližvat ji ke kmunikaci. Stavební čáru neddalvat d kmunikace. Respektvat převažující tvar střechy a rientaci hřebene střechy. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Nevyužívat hlubku pzemků u kncvých sekcí pr další výstavbu rdinných dmů (s vjezdem, vstupem a přípjkami jak věcné břemen přes stávající pzemek neb vymezením samstatnéh pruhu pzemku při bční hranici pzemku). U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění %. Zachvat v přiléhajících prlukách v návrhu typ a výškvé sazení dmu. Při delších řadách dmů nezastavvat prluky, využít je jak veřejné prstranství pr rzčlenění ulice. 44 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

47 ROZVOLNĚNÁ ZÁSTAVBA, tj. samstatně stjící statky neb dmy Tab. 2 Dmy na sebe štíty nenavazují, tvary pzemků nevytváří pravúhlý rastr, bjekty jsu umístěny na pzemku nepravidelně vůči susedním bjektům. Hejtmánkvice (kr. Náchd). Kateřinice (kr. Vsetín). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat a případně dplnit nvé kmunikace rganických tvarů. Respektvat bvyklu velikst pzemků. Bez klasickéh plcení pzemků, hranice pzemků vymezvat nejlépe skupinami dřevin v kmbinaci s frmu hradníku. Nepravidelná. Nepravidelná. Střechy sedlvé, příp. s plvalbu. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Je mžná dstavba bjektů a tím zahuštění zástavby. U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění cca 10 %. Pr phledvu kmpaktnst sídla jsu důležité vyšší slitérní strmy a skupiny vyšších strmů. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 45

48 ROZPTÝLENÁ ZÁSTAVBA, tj. samty Tab. 3 Obytný bjekt je dprvázený hspdářským zázemím v navazující části bjektu neb v susedních samstatných stavbách. Tent subr je mnhdy dprvázen skupinu dřevin. Telecí (kr. Svitavy). Kateřinice (kr. Vsetín). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Uliční čára Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zachvat charakter přístupvé kmunikace s dprvdnými dřevinami. Respektvat bvyklu velikst pzemků. Bez plcení celéh pzemku, vymezení pzemku dřevinami. Není určena sazení bjektů je dán terénem pzemku a prvzními ptřebami. Není určena sazení bjektů je dán terénem pzemku a prvzními ptřebami. Není určen je dán převažujícím typem dmů v blasti. U nvstaveb je nezbytné respektvat tradiční zasazení bjektu d terénu a d krajiny. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží respektující stávající terén. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Vícekřídlvá budva neb skupina bytných a prvzních či hspdářských bjektů. U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění v řádu jedntek prcent. Zachvat hspdářský charakter staveb jak přirzené zázemí pr údržbu krajiny. 46 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

49 PLOŠNÁ ZÁSTAVBA URBAN SPRAWL (sídelní kaše) Tab. 4 Nvý typ zástavby využívaný v psledních desetiletích. Lkalita vzniká návrhem, jehž pdstatu je členění velké plchy na minimální pzemky se sítí kmunikací jen nezbytné šířky. 25 Struktura zástavby je výrazná v půdryse sídla i v uličních phledech nápadnu absencí vyských dřevin. Rhatec (kr. Hdnín). Nupaky (kr. Praha-výchd). Základní dpručení pr pdmínky plšnéh a prstrvéh uspřádání: Rastr sítě kmunikací Velikst pzemku Oplcení pzemku Síť kmunikací záměrně vytváří pravidelné brazce plchami zeleně a dalších veřejných prstranství živit fádní gemetricku síť kmunikací. Zpravidla minimální velikst pzemků, která umžňuje splnění pžadvaných dstupů staveb a nabízí minimální prstry klem dmu. Veřejný prstr nevymezvat vyským neprůhledným plcením. Využívat nižšíh plcení při kmunikaci splu s vyššími keřvými dřevinami (řada v linii plcení neb skupiny v plše předzahrádky). Uliční čára Zpravidla není shdná s čáru stavební, typické jsu předzahrádky hlubky 5 6 m. Stavební čára Tvary střech a rientace hřebene střechy Pdlažnst Intenzita zastavění pzemků Další dpručení Zpravidla jedntný dstup průčelí dmu d kmunikace. Respektvat převažující / určit jedntný tvar a rientaci hřebene střechy. Jedn, max. dvě nadzemní pdlaží. Intenzita zastavění pzemku by měla vycházet z charakteru stávající zástavby. Vyčleňvat plchy pr vyšší zeleň, která lkalitu phledvě upraví (rzčlení u jedntných typů dmů, přispěje ke scelení lkality u dlišných typů dmů). Využívat plchy pr vyšší zeleň. U nvě vymezené zastavitelné plchy navrhvat keficient zastavění max. 30 %. Velmi zvažvat a důkladně důvdňvat nezbytnst výstavby a její rzsah. Zkvalitnit lkality vlžením veřejných prstranství a vhdnéh bčanskéh vybavení. 25 Zástavba se svu plchu napjuje na sídl, k němuž správně náleží, využívá jeh vybavení. Nejčastěji se tyt lkality vyskytují ve vazbě na velká a střední města a na bce v jejich blízkém klí s dbrým dpravním napjením. Blízkst většíh sídla zvyšuje ceny pzemků, malé pzemky umžňují jejich cenvu dstupnst. Minimální rzsah veřejných plch snižuje náklady na zastavění lkality a na její údržbu, ale sučasně výrazně snižuje kvalitu bydlení. Typ dmů bývá jedntný u develperské výstavby (v klí velkých měst), příp. rzdílný u individuální výstavby. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 47

50 3.2.2 Typ zástavby areály Zástavba rdinnými dmy a statky je převažujícím typem zástavby na vesnici a velku míru se pdílí na tradičním brazu vesnice, jak je uveden v kapitle 2. Urbanistická struktura vesnice základní členění. Samstatným typem zástavby na vesnici je zástavba areálů. Jedná se zejména areály: bčanskéh vybavení, rekreace, zemědělské a výrbní areály. Z hlediska vnímání prstředí, jeh měřítka, prstupnsti apd., jsu areály samstatným typem zástavby a zpravidla je nelze zahrnvat d rzvlněné neb rzptýlené zástavby. Jejich existenci v území je nutn zhlednit jak z phledu dpadu na tradiční braz vesnice a její charakter, tak z phledu zátěže a vazeb v bci a klí. K areálům bčanskéh vybavení a rekreace lze řadit například veřejně využívané zámecké a hradní areály, výstavní areály, areály zdravných zařízení, putní a klášterní areály či hřbitvy. Pr rekreaci služí sprtvní areály, kupaliště, kempy, tábřiště apd. Hrady a tvrze Hrady a tvrze bývají přím v bci, v jejím susedství neb ve vlné krajině. Mnhdy jsu představvány již jen zříceninami neb zbytky terénních valů. Pr vesnici vždy znamenají důležitý symbl. Pdmínky v územním plánu je nutn stanvvat vždy individuálně pr knkrétní hrad či tvrz. Zámky Zámky bývaly sučástí vesnice d renesance. Velké zámecké areály mívají předlžen vstupní prstr předzámčí. Mnhé zámky jsu skryty v parku a d vesnice se brací jen branu v hrazení. Zámecké areály pskytují pr vesnici a její klí kultivvané prstředí pr muzea, galerie, kncerty a další splečenské aktivity (kulturní a splečenské účely, htelvé ubytvání, knferenční účely, sciální a šklská zařízení, venkvní výstavní plchy pr sympzia). Uvedené sustavné využívání a dbrý přístup pr návštěvníky a uživatele je pdmínku zachvání těcht mimřádných urbanistických a kulturních hdnt. Pdmínky v územním plánu je nutn stanvvat vždy individuálně pr knkrétní zámek. Obr. 58: Využití panské zahrady p její revitalizaci. Tradiční svátky řemesel v Kunštátě (kr. Blansk). Ft: Naděžda Rzmanvá. Obr. 59: Zámecký park v Častlvicích (kr. Rychnv nad Kněžnu) s navazující bru. Ft: Naděžda Rzmanvá. 48 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

51 Putní a klášterní areály Tradice putních míst je v našich zemích bhatá, většina kmplexů vznikla v dbě barka. Mnh známých putních míst byl spjen s klášterem některéh řádu. Středem putníh místa bývá sakrální prstr, klem něh mhu být situvány budvy a prstry pr bhslužbu, správní budvy a zařízení pr dpčinek a ubytvání putníků. 26 Klášterní kmplexy mají krmě přístupných částí pr veřejnst též prstry pr řehlní živt, které jsu veřejnsti nepřístupné. Na klášter zpravidla navazují další církevní bjekty pr šklské, nemcniční, ubytvací, hspdářské, sciální a charitativní účely. Pdmínky v územním plánu je nutn stanvvat vždy individuálně pr knkrétní areál. Obr. 60: Klášterní areál v Želivě (kr. Pelhřimv). Obr. 61: Klášterní areál v Želivě (kr. Pelhřimv). Zdrj: Hřbitvy Hřbitvy vznikaly klem kstelů; jestliže nastala ptřeba rzšířit plchu hřbitva, byla bvykle vyčleněna nvá plcha v susedství zastavěnéh území. Při rychlém rzvji bce jsu i tyt nvě vyčleněné plchy čast pět bklpeny zástavbu. Při územně plánvací činnsti by měl být pamatván na respektvání pietníh pásma hřbitva a na mžnst rzšíření další hrbvá místa a klumbária. Obr. 62: Hřbitv v Bžanvě (kr. Náchd). Ft: Naděžda Rzmanvá. Obr. 63: Klumbárium v Nrberčanech (kr. Olmuc). Ft: Mirslav Ulrych, Sprtvní areály a kupaliště, kempy a tábřiště Sprtvní areály nabízí prstředí pr řadu vlnčasvých aktivit pr vyžití celé rdiny. Všechna tat zařízení vyžadují dbrý přístup a kladu nárky na dstavné a parkvací plchy. U všech sprtvních areálů je třeba brát hled na dpad na urbanisticku strukturu vesnice a na její urbanisticku kmpzici. Vedle th je rvněž nutné zhlednit četnst využívání a zvažvat ptřebnst těcht zařízení s hledem na spádvé území a mžnu nepřiměřenu zátěž bce. 26 Více viz ROZEHNALOVÁ, Eva a Marie TOMÍŠKOVÁ. Církevní stavby. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 49

52 Nvá zařízení vyské kapacity jsu čast využita jen p dbu nejvyššíh zájmu (například úspěšnst sprtvníh týmu malé bce). Následně jsu pr svůj specifický účel a vysku kapacitu btížně využitelná a znamenají pr vesnici nadměrnu zátěž. Obr. 64: Phled na kstel z parkviště před stadinem. Drnvice (kr. Vyškv). Obr. 65: Plcha ftbalvéh hřiště s diváckými tribunami mění svým měřítkem braz bce. Drnvice (kr. Vyškv). Kempy a tábřiště představují specifické plchy a bjekty využívané pr dluhdbu rekreaci dvlené a šklních prázdninách. Na tat rekreační zařízení a suvisející služby je větší nápr především v letní sezóně. Obr. 66, br. 67: Tábřiště Babčka v Krásném Pli na kraji bce Chřibská (kr. Děčín). Zdrj: Obr. 68, br. 69: Autkempink Nvé Městečk (kr. Klatvy). Zdrj: 50 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

53 Sprtvní a rekreační areály můžeme rzdělit na areály s významným pdílem zástavby (např. areály se sprtvními halami) a areály převážně nezastavěné (např. přírdní kupaliště). Areály s větším pdílem zástavby mhu být kmpaktní (s větší kncentrací staveb) neb rzvlněné (centrální stavba bklpená rzsáhlými nezastavěnými plchami, neb něklik menších staveb rzprstřených v rzsáhlém areálu). Areály zemědělské a výrbní mhu zahrnvat například areály zemědělské a průmyslvé výrby, skladiště, lmy, skládky, kmpstárny, recyklační a dpadní dvry apd. Při územně plánvací činnsti je třeba u zemědělských a dalších výrbních areálů zhlednit zejména umístění areálu ve vesnici, jeh dpravní dstupnst, mžnsti využití z phledu technickéh stavu bjektů, kapacity zařízení a vlivu na klí. Z hlediska živtníh prstředí se zemědělské stavby pvažují za zdrje znečištění. Jsu dstupňvány pdle kapacity staveb a jejich subrů na zdrje malé, střední, velké a zvláště velké. Umisťvání malých kapacit zvířat není z hlediska jejich vlivu na živtní prstředí nijak mezen a mhu být umístěny například v prstrách bývalých selských usedlstí. Umisťvání větších kapacit vyžaduje zhlednění chranných pásem, nebť ta nesmí zasahvat d plch pr bydlení, rekreaci, stravvacích šklských, ptravinářských ani zdravtních zařízení s výjimku bydlí majitele zvířat. 27 Pžadavky plynucí z chrannéh pásma tak mhu pdstatně vlivnit vzdálenst umístění uvedené zástavby a tím plšnu strukturu sídla. Zmenšení veliksti chrannéh pásma lze dsáhnut mim jiné pmcí výsadby izlační zeleně neb výstavbu bjektů, které by dclnily zemědělský prvz. Dprava musí respektvat ptřebu zásbvání survinami a dvzu výrbků. Ve vesnicích je čast předmětem výrby zpracvání dřeva, příprava a prdej stavebnin, prava sbních a nákladních vzidel, cž ve všech případech vyžaduje dbře přístupný areál. Také zemědělská dprava představuje především phyb rzměrné zemědělské techniky mezi zemědělským areálem a bhspdařvanými pzemky. D plviny 20. stletí k bsluze zemědělských pzemků služila síť plních a záhumenních cest. Ty v následujících desetiletích z velké části zanikly. Byl by vhdné jejich ptřebnst prvěřit (nejlépe při kmplexních pzemkvých úpravách) a vybrané cesty bnvit. Jejich existence je přínsná nejen pr mezení zemědělské dpravy v bci a pr mezení erzních účinků, ale také pr bnvu a udržení struktury drbné mzaiky plch krajiny. Stávající plchy zemědělské zástavby by měly být prvěřvány při územně plánvací činnsti s hledem na jejich ptřebnst, skutečnu mžnst využití a rvněž pdle technickéh stavu bjektů. Většina staveb je stavebně i technlgicky na hranici své využitelnsti. Zpravidla se nabízí příležitst vyčlenit část areálu i pr jinu výrbu než jen zemědělsku. Tét příležitsti lze využít a bjekty reknstruvat neb přestavět. Velká specializvaná střediska ze 70. a 80. let je třeba psuzvat s hledem na charakter a velikst bcí. Jejich rzsáhlé plchy, nadměrná kapacita a nutnst velkéh chrannéh pásma je v prtikladu s měřítkem a strukturu zástavby přilehlé vesnice. Z phledu struktury zástavby by investice d nevyužívanéh střediska měla být dbře zvážena. Napak hspdářské stavby budvané d 1. plviny 20. stletí tvří významnu hdntu pr strukturu zástavby a pr charakter vesnice a měla by jim být věnvána ptřebná péče a pdpra. Mají velký význam pr mžnst alternativníh zemědělství. Velikst a frma největších stavebních bjektů, jak jsu stáje a sklady siláže či senáže, jsu dány způsbem ustájení a skladvání. U nvých záměrů je třeba respektvat mezení vyplývající z chrany pdzemních a pvrchvých vd a rvněž z chrany přírdy a krajiny. Nevhdné je umístění ve svažitém území (zástavba vyžaduje nadměrné úpravy terénu) neb na krajinných hrizntech. U nvě dstavvané neb přestavvané zemědělské a další výrbní zástavby lze nevhdnému 27 Více viz SÝKORA, Jarslav. Zemědělské stavby. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 51

54 půsbení částečně předejít úpravu tvaru a barev největších plch, jedntu sklnů střech i vlbu vhdných materiálů. Obr. 70, br. 71: Urbanisticku strukturu vesnice vlivňuje plha zemědělskéh areálu. Jeh bjekty, stjící na kraji bce, mají dpad i na dálkvé phledy z přístupvé kmunikace. Rstěnice (kr. Vyškv). Obr. 72, br. 73: Ani větší výrbní areál, který respektuje charakter zástavby, nemusí půsbit v bci negativním djmem. Vlenice (kr. Straknice). 52 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

55 3.2.3 Slitérní typ zástavby K důležitým prvkům urbanistické struktury a urbanistické kmpzice vesnice náleží významné slitérní bjekty dtvářející celkvý charakter vesnice. Tyt bjekty jak například kstel, fara, škla, hstinec, kvárna, sambsluha apd. zpravidla netvří samstatnu strukturu, nebť se bvykle vyskytují ve vesnici jak jediný bjekt. Urbanisticku strukturu vesnice přest velmi významně vlivňují. Kstel je nejčastější dminantu bce a jeh kmpziční rle v panramatu vesnice by neměla být prušena. 28 Významné slitérní bjekty (zde kstel) 0 je třeba zahrnut d prstrvéh celku. Takvý prstrvý celek musí respektvat daný bjekt. Sučasně musí být vymezen plchu, vnímanu jak náležející k bjektu. Prstrvé celky, jejichž část je vnímána jak suvisející území (uliční frnta dmů, předzahrádky a přilehlá kmunikace). Tyt prstrvé celky musí respektvat v regulativech existenci významnéh slitérníh bjektu. Pdrbnst regulativů závisí na stupni nástrje územníh plánvání. Další prstrvé celky zastavěnéh území. Obr. 74, br. 75: Šafv (kr. Znjm). Charakter návsí malých vesnic negativně zasáhly typizvané stavby sambsluh jednpdlažní bjekty s plchu střechu a velkými výkladci stavěné v průběhu 60. a 70. let jak náhrada za tradiční venkvské bchůdky. Urbanisticku strukturu vlivní i technická infrastruktura. V trasách inženýrských sítí a vybraných chranných pásmech nelze realizvat výstavbu nadzemních bjektů. Obr. 76: Necitlivé umístění zařízení nezbytných pr inženýrské sítě má dpad na vzhled a charakter sítěmi bsluhvané části vesnice. Nvé Kestřany (kr. Písek). 28 Více viz ROZMANOVÁ, Naděžda a Zuzana GAJDÍKOVÁ. Principy a zásady urbanistické kmpzice v příkladech. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 53

56 3.3 Typ bytnéh dmu Typ bytnéh dmu, tj. jeh půdrysné, bjemvé a materiálvé řešení, a výtvarné detaily určují ráz architektury (například dvrcvý statek, izlvaný dům). 29 typy dmů bdélný hákvý Obr. 77: Hvžďany (kr. Dmažlice). Obr. 78: Petrv (kr. Hdnín). trjstranný dvrcvý izlvaný Obr. 79: Sebranice (kr. Blansk). Obr. 80: Sulkvec (kr. Žďár nad Sázavu). dvjdmek Obr. 81: Úžice (kr. Mělník). Obr. 82: Rybníček (kr. Vyškv). 29 Pdrbněji se typům bytných dmů věnuje publikace KNOP, Alfred a kl. Vesnice. Stavby a krajina mají svůj řád. 54 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

57 řadvý atrivý Obr. 83: Rudnička (kr. Hradec Králvé). Obr. 84: Brn, městská část Žabvřesky. rientace dmu na pzemku kapvá rientace střecha s hřebenem rientvaným rvnběžně s uliční čáru vymezující pzemek. Obr. 85: Okapvá rientace dmů v řadvé sevřené zástavbě. Mravský Písek (kr. Hdnín). štítvá rientace střecha s hřebenem rientvaným klm na uliční čáru vymezující pzemek. Obr. 86: Štítvá rientace dmů v řadvé vlné zástavbě. Stráž nad Nežárku (kr. Jindřichův Hradec). Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 55

58 4. DOPORUČENÝ POSTUP A OBECNÉ ZÁSADY A REGULACE URBANISTICKÉ STRUKTURY PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI 4.1 Analýza urbanistické struktury vesnice Úklem územně plánvací činnsti je mim jiné rzpznat v území hdnty urbanistické struktury, uchvat je a dál rzvíjet. K nejvýznamnějším hdntám urbanistické struktury vesnice náleží typ půdrysu vesnice, tj. frma zalžení vesnice a dchvané stpy histrických plužin. Hdntami mhu být i reginálně zachvané typy zástavby a typy dmů, nejstarší zachvané subry staveb neb jejich části dkládající zalžení vesnice, dchvané půvdní půdrysy vesnic se záhumenními cestami, subry starých hradních zdí a zídek, dchvané staré hřbitvy, farní zahrady, histrické štětvané cesty, archelgická naleziště, relikty sídel a sídlení, pzůstatky kmpzičních a krajinářských záměrů. Urbanistická struktura se prmítá d urbanistické kmpzice a d celkvéh brazu a atraktivity vesnice. Jedná se zejména dálkvé phledy, prstenec zeleně klem bce, přechd zeleně bce d vlné krajiny apd. Urbanistická struktura je naprst zásadně prvázaná s urbanisticku kmpzicí. Při analýze urbanistické struktury vesnice, včetně jejíh nezastavěnéh území, je nutné psudit řešené území pdle: plšné struktury sídla z hlediska - histrickéh jádra a dalších prstrvých celků vesnice a jejich vzájemných vztahů, - rastru sítě kmunikací určujícíh prstr ulice a prstr návsi, - plch s rzdílným způsbem využití, - typů zástavby, struktury plch zeleně, struktury plch nezastavěnéh území. Prvním krkem analýzy urbanistické struktury vesnice je zpracvání schématu s vymezením histrickéh jádra (histrickéh centra). T je třeba vymezit včetně jeh přilehlých plch, tj. návsi, uličníh prstru, přilehlých zahrad a pzemků náležících k bjektům histrickéh jádra. Pkud není nejstarší část sídla výrazně přestavěná, je zpravidla snadn identifikvatelná zvláště u pravidelných frem zalžení sídla. Obtížněji identifikvatelné je histrické centrum u rstlých frem zalžení sídla, kdy další zástavba čast zahušťvala zástavbu půvdní. Pr identifikaci a vymezení histrickéh centra (viz kapitla Plšná struktura sídla z hlediska histrickéh jádra a dalších prstrvých celků zástavby a jejich vzájemných vztahů) si lze pmci archivními mapami (vlně přístupné na internetu Na histrické centrum zpravidla navazují další prstrvé celky. Pr jejich vymezení pmůže vyznačení rastru sítě kmunikací, příp. dalších význačných dpravních plch (například železnice, účelvé kmunikace). U větších sídel rastr kmunikací vytváří mřížku, která sama sbě představuje a předurčuje urbanisticku strukturu sídla. Zastavěné území je ptřebné rzdělit na jedntlivé prstrvé celky. Tyt celky mají stejný charakter zástavby daný strukturu zástavby a architektnickým výrazem. Mhu být tedy usměrňvány stejnými regulativy. Pr strukturu zástavby je určující typ zástavby (řadvá, rzvlněná, rzptýlená, plšná). Na architektnickém výrazu zástavby se pdílí zejména typ dmů (bdélníkvý, hákvý, ), jejich rientace vůči ulici neb návsi (štítvá, kapvá) a využití přilehlých vlných plch. 56 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

59 Urbanisticku strukturu vesnice výrazně vlivňují plchy s rzdílným způsbem využití, krmě plch bydlení t jsu zejména plchy bčanskéh vybavení a plchy výrby a skladvání. Právě tyt plchy se nejčastěji vyznačují dlišnu strukturu, danu jiným prstrvým uspřádáním bjektů na pzemku a dlišným měřítkem budv. Uvedené struktury výrazně vlivňují urbanisticku kmpzici, na cž je třeba pamatvat při následném vytváření návrhu urbanistické kncepce, vymezvání zastavitelných plch, plch přestavby a sídelní zeleně. Druhým krkem analýzy urbanistické struktury vesnice je znázrnit d schématu plchy zeleně v zastavěném území i mim ně. Z uvedenéh schématu vystupí struktura zeleně a ptřeba tut strukturu dplnit. Pdbně znázrnění plch vdních, lesních, plch krajinné zeleně, ev. plch těžby nerstů vytvří mzaiku struktury nezastavěnéh území. Tu je nezbytné dplnit zachvané plchy záhumenků a sadů a identifikvané stpy plužin. Všechny uvedené slžky pak psudit, d jaké míry tvří plynulý přechd plch sídla d krajiny a jak vlivňují urbanisticku strukturu vesnice. Vhdné je vymezit v analýze rzsáhlé půdní celky, které je třeba následně v návrhu řešení členit s hledem například na územní systém eklgické stability, prtierzní patření neb prstupnst krajiny. Při návrhu členění je vhdné pět přihlížet k archivním mapám. Důležité je také pamatvat na prvázanst plch při hranicích se susedním správním územím. Třetím krkem analýzy urbanistické struktury vesnice je identifikace hdnt, ale také těch jevů, které negativně narušují urbanisticku strukturu. Odlišné (mnhdy negativní) jevy lze rzdělit d tří hlavních skupin: 1. výrazně dlišná struktura vlžená d struktury převládající, 2. výrazný bjekt netradičníh tvaru neb tvar pzemku (mim mžnsti vlivnění územním plánem), 3. stavba dlišnéh měřítka (mim mžnsti vlivnění územním plánem). Všechny tři typy negativních jevů, které mhu urbanisticku strukturu vesnice pškdit, lze napravit (pkud je vůle a finanční prstředky). 30 Ve všech třech případech negativníh narušení urbanistické struktury vesnice hraje nezastupitelnu rli zeleň. Má schpnst rzčlenit velké bjekty djmvě na menší celky, izlvat d klí nevhdné prvky, zjemnit stré přechdy mezi výrazně dlišnými strukturami. Při analýze urbanistické struktury vesnice je důležité rzpznat a pjmenvat hdnty urbanistické struktury v území, pamatvat na mžné negativní tendence, které mhu nastat, a předcházet jim vhdnými regulativy. 30 Výrazně dlišná struktura vlžená d struktury převládající je negativním jevem, který se prjevuje ve struktuře zástavby i ve struktuře nezastavěné krajiny. Rzdílné struktury zástavby je vhdné vzájemně ddělit vyšší zelení. Je prt důležité pamatvat na větší plchy zeleně a veřejných prstranství pr izlační funkci. U fádní urbanistické struktury vesnice může být napak změna představvaná jinu strukturu živujícím elementem. Odlišné tvary pzemků, umístění staveb na pzemcích a netradiční tvary staveb nejlépe eliminuje vyšší zeleň na pzemku stavby. V tmt smyslu je bzvláště zranitelné prstředí menších vesnic. Nápravu neb předcházení nevhdnému půsbení lze zajistit většími pzemky pr izlaci pmcí vyšších dřevin. Různrdst může být také přínsná, záleží však na knkrétní situaci a vnímání prstředí. Stavbu dlišnéh měřítka lze ddatečně zlepšit úpravu, například členěním střechy, členěním fasády a t i barevným, neb zeleněním fasády ppínavými rstlinami. Objekty různéh měřítka lze vzájemně ddělit jinými stavbami neb izlační zelení. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 57

60 Příklady hdnt v území dkládají následující brázky: Obr. 87: Pmník vjáka padléh v Prusk-Rakuské válce rku Dlní Vítkv (kr. Liberec). Ft: Vladislav Merhaut, Obr. 88: Plní cesta u Hrní Chrastavy (kr. Liberec). Ft: Vladislav Merhaut, Obr. 90: Zachvalý charakter vesnice znamená: tradiční bjemvé měřítk, vyský pdíl zeleně, přímá návaznst na krajinu. Vlachvice (kr. Zlín). Ft: Zuzana Pkrná. Obr. 89: Zachvalá krajina její struktura je hdnta, nárdní identita a dmv; také znamená dbré přírdní pdmínky. Dudín (kr. Jihlava). Obr. 91: Gethva lavička v Chebu má pdbu kamenných psezení, která dříve bývala na řadě míst pdél řeky Ohře. Ft: Martin Stlař, MAFRA. 58 Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech

61 SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁSAD URBANISTICKÉ STRUKTURY VESNICE Urbanistická struktura vesnice zahrnuje tři části: plšnu strukturu sídla (sustava, seskupení zastavěných plch), strukturu plch vyské zeleně (např. parčíky, dprvdná zeleň ptků), strukturu plch nezastavěnéh území (vlná krajina). Plšná struktura sídla je sustava (seskupení) zastavěných plch členěná pdle zvlenéh hlediska: histrickéh jádra a dalších prstrvých celků vesnice a jejich vzájemných vztahů, rastru sítě kmunikací určujícíh prstr ulice a prstr návsi, plch s rzdílným způsbem využití, typů zástavby. Struktura zástavby je tvřena různými typy zástavby, tj. bdbnými způsby zastavění plchy pzemku (například zástavba řadvá, rzvlněná, rzptýlená apd.). Struktura zástavby se skládá ze dvu hlavních slžek: půdrysnéh, tj. plšnéh uspřádání zástavby (například umístění zástavby vzhledem k přilehlým veřejným prstranstvím), prstrvéh uspřádání zástavby (například intenzita zastavění pzemků, hmtvé řešení pdlažnst, převládající tvary střech a rientace hřebene apd.). Charakter zástavby je dán splupůsbením struktury zástavby a architektnickéh výrazu jedntlivých staveb, stavebních subrů a nezastavěných plch (zejména parkvých). 31 Na architektnickém výrazu zástavby se pdílí zejména typ dmů (bdélníkvý, hákvý, ), rientace hřebene vůči ulici neb návsi (štítvá, kapvá) a využití přilehlých vlných plch. Na architektnickém výrazu stavby se pdílí sazení d terénu, umístění na pzemku, měřítk stavby a její členění, tvary prvků zejména střechy, užití materiálů, barevnst, struktura pvrchů aj. 31 VOREL, Ivan a kl. Metdický pstup psuzení vlivu navrhvané stavby, činnsti neb změny využití území na krajinný ráz. Charakter a struktura zástavby venkvsk ých sídel v územních plánech 59

62 4.2 Návrh řešení urbanistické struktury vesnice Z analýzy sídla vyplynu nejen hdnty, ale i nedstatky a hržení hdnt v území. Úklem územníh plánu (případně regulačníh plánu neb územní studie) je navrhnut řešení, které prstr: upraví zachvá a upevní stav hdnt, dplní tak, aby zdůraznil a psílil jeh hdnty a ptlačil neb napravil negativní stránky území, uchrání d negativních tendencí. Všechny tři uvedené úlhy má v územním plánu zajistit vhdná regulace stanvením pdmínek pr využití plch. Pdmínky lze stanvit v rámci urbanistické kncepce, pdrbnější pdmínky je mžné stanvit pmcí regulativů. Při stanvení regulačních pdmínek pr jedntlivé prstrvé celky je ptřebné zhlednit: prstrvé uspřádání zástavby, tj. frmu zalžení vesnice a strukturu zástavby danu typem zástavby (řadvá, rzvlněná ); velikst stavebních pzemků danu rzmezím výměry, intenzitu zastavění, zejména stupeň zastavění (někdy též keficient zastavění, tj. pměr zastavěná plcha / celkvá plcha pzemku), zastavitelnst pzemku dalšími stavbami, ptřebnu půdrysnu velikst zástavby, pžadavky na úpravu kapacity zařízení, vztah k uliční a stavební čáře, výškvu regulaci zástavby pdlažnst / výškvu hladinu, tvar střechy, rientaci hřebene střechy vůči kmunikaci. V regulačním plánu lze dpručit dále zhlednit: typ dmů (bdélníkvý, hákvý, ) a jejich rientaci vůči veřejnému prstranství, které vymezují, vzdálenst stavby d hranic pzemků a susedních staveb, bjem a tvar stavby, měřítk a prprce, výškvu úrveň vstupníh pdlaží, výškvu úrveň kapu a hřebene střechy. Stanvení pdmínek urbanistické struktury by neměl překrčit pdrbnst územníh plánu. Upřesnění pdmínek lze prvést v územní studii neb v regulačním plánu, případně v územním rzhdnutí. Nvela stavebníh zákna účinná d rku 2018 ( 43 dst. 3) umžňuje přizvat územní plán s prvky regulačníh plánu, tedy umžňuje územním plánem stanvit pdrbnější pdmínky, cž je využitelné zejména pr malé bce, bce s památkvu chranu neb pr bce ležící v přírdně chráněném území. Pdmínky je třeba vytvřit pr jedntlivé bce a pr jedntlivé prstrvé celky tak, aby se d nich prmítla specifika a jedinečnst každéh území. Obr. 92, br. 93: Vesnice v klí velkých měst a dbře dpravně dstupné se rzrůstají nebývalým tempem. Tím nezbytnější je kmplexní přístup k jejich rzvji. Tehvec (kr. Praha Výchd) v rce 2003 a Charakter a struktura zástavby venkvských sídel v územních plánech