K UDRŽITELNOSTI PRŮBĚŽNÉHO DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU V KONTEXTU STÁRNUTÍ POPULACE V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 K UDRŽITELNSTI PRŮBĚŽNÉH DŮCHDVÉH SSTÉMU V KNTEXTU STÁRNUTÍ PPULACE V ČESKÉ REPUBLICE Marin Janíčko, Asho Tsharakyan, Bankovní insiu vysoká škola, Praha*. Úvod Hospodářský růs je v moderních ekonomikách významně propojen s rhem práce, kerý je zpěně hospodářským růsem a výkyvy v hospodářském cyklu ovlivňován. Zároveň je ale v souvislosi s posledními ekonomickými událosmi z konexu finanční a hospodářské krize z le , jakož i krize následující, edy zv. dluhové, eno rh výrazně opomíjen a jeho funkčnos je spíše konsanně podlamována. Tuo skuečnos lze vníma i jako poměrně překvapující, vezmeme-li v úvahu, že někerá opaření směřující právě na rh práce nejsou příliš nákladná, především například ve srovnání s přímou podporou agregání popávky. Trhu práce se ovšem nedosává pravděpodobně dosaečné pozornosi i v souvislosi s obecně malým povědomím o principech jeho fungování a marginální snahou ze srany hospodářsko-poliických auori něco v omo ohledu změni. Dobrým důkazem je i přemíra snahy o řešení rozpočových schodků prosřednicvím nepřímého zdanění či výrazných škrů na výdajové sraně rozpoču, keré v někerých oblasech zpěně negaivně zasahují do agregání popávky, a vynucují si další škry z důvodu snížených daňových výnosů rozpoču. Právě rh práce a akivní i pasivní poliika, kerá je na něm prováděna, je podle celé řady auorů hlavním klíčem k ovlivňování poenciálního produku dané ekonomiky. (De Lucia, 200; Blanchard, Summers, 986; Elmeskov, Pichelman, 993) V rámci ohoo diskurzu se v někerých vyspělých evropských zemích (zejména skandinávských a Beneluxu) aké dosalo jisého prosoru pro implemenaci koncepu zv. fl exikuriy. 2 Moivací bylo především snížení přirozené * Sať spadá do vědeckého projeku Bankovního insiuu vysoké školy (BIVŠ) s názvem Posavení generací na českém rhu práce, podmíněnos sociální poliiky demografi ckým aspekem a její vyvoření bylo podpořeno prosředky laskavě poskynuými v rámci ohoo projeku. Auoři by rádi vyjádřili poděkování recenzenům pracovní verze článku, jejichž poznámky a posřehy přispěly k jeho zkvalinění. Ačkoli je pravdou, že finanční a hospodářská krize z le je důležiým bodem ve fungování moderních ekonomik, kerý zároveň odhalil někeré poměrně zásadní rozpory v jejich akumulačním procesu, ao sať se jím hlouběji nezabývá. Auoři konsaují, že se jedná o komplexní záležios, kerá je v současné ekonomické lierauře poměrně časo a deailně diskuována. Na druhou sranu hospodářsko-poliická doporučení jsou formulována mj. i s ohledem na krizi dluhovou, kerá následovala a rvá dodnes, a značně omezuje manévrovací prosor národních vlád, jež nuí k momenálně nepřeržié fiskální konsolidaci. 2 Z anglického pojmu fl exicuriy; ermín vzniklý složením slov fl exibiliy (flexibilia, pružnos, přizpůsobivos) a securiy (ochrana, bezpečnos, zabezpečení). Dobrým vhledem do fungování ohoo koncepu a jeho implikací na rhu práce je sať Použáková, Mildeová (20). PLITICKÁ EKNMIE, 3,

2 míry nezaměsnanosi (resp. srukurální nezaměsnanosi), kerá snižovala produkční kapaciu ekonomik a znesnadňovala rychlejší návra ke konjunkuře. Flexikuria je ovšem svou povahou zaměřena akéž na zvyšování paricipace na rhu práce, jelikož čás opaření, kerá jsou pod její hlavičkou navrhována, je namířena na ženskou čás populace, u níž je míra paricipace obecně nižší. I proo v rámci éo iniciaivy vzniklo obsáhlé insrumenárium na sladění pracovního a rodinného živoa, keré se zejména ve skandinávských zemích sekalo s čásečným úspěchem a zasavilo pokles ekonomické akiviy amních obyvael. Ekonomie hlavního proudu dále přikládá důležiou váhu dlouhodobé nezaměsnanosi, kerá je sama o sobě jedním z chronických problémů moderních a zejména pak evropských ekonomik. Dlouhodobá nezaměsnanos v případě, že vyúsí v hyserezi, může sama o sobě vés ke klesající paricipaci na rhu práce, a ím k reálnému oslabování růsové dynamiky poenciálního produku. 3 Paricipace na rhu práce je ak následně zcela nezasupielným ukazaelem, neboť skrze ni lze usuzova na hospodářské kapaciy dané země. S paricipací pak následně aké souvisí další veličiny, keré mohou mí ovšem mnohem více cyklický charaker. Jimi jsou zejména zaměsnanos, nezaměsnanos, podíl výrobního fakoru práce na produku a poče odpracovaných hodin. Tao problemaika je dnes akuální v konexu demografického vývoje ekonomicky vyspělých zemí. Jsou o oiž ekonomicky vyspělé sáy (aproximované např. členskou základnou ECD), keré se až na výjimky (např. Francie nebo USA) poýkají se sárnuím populace. 4 U rozvíjejících se zemí se naopak jedná o problém opačný. I zde se oiž srukura populace mění, nicméně spíše zv. příznivě: na jednu sranu sice klesá porodnos, ale naopak se výrazně zvyšuje poče obyvael v produkivním věku. Zároveň se prozaím příliš nezvyšuje poče pos-produkivních. Z ohoo důvodu lze předpokláda, že demografický problém, vlasní věšině vyspělých sáů, dnešní rozvojové země několik desíek le nepoznají. Implikacemi dopadu sárnuí populace na ekonomický růs a zvyšováním míry paricipace různých kohor obyvaelsva se modelově zabývala celá řada auorů. Jako příklad lze uvés práce Elmeskova a Pichelmana (2003), keří se zabývají vzahem paricipace na rhu práce a nezaměsnanosi, dále Pierranda a Sneessense (2009), keří do analýzy udržielnosi důchodového sysému zahrnují i migrační oky; Bloom, Canning a Fenk (200) naopak modelují ekonomický růs v zemích ECD při různých scénářích demografického vývoje a při různě nasavených sociálních sysémech, či Ngai a Pissarides (2007), keří se zabývají rendem v poču odpracovaných hodin a ekonomickém růsu a dopadu do veřejných rozpočů. Fiskálním dopadem demografických změn se pak specificky pro české prosředí věnuje např. Bezděk, Dybczak 3 Ačkoliv na oo éma, sejně jako na mnoho dalších v soudobé ekonomii, exisuje značná konroverze, pro účely našeho exu je výrobní kapacia ekonomiky aproximována zv. poenciálním produkem, a edy růs výrobní kapaciy ekonomiky pak růsem ohoo poenciálního produku. 4 Příklad Francie mj. ukazuje, že neusále opakované eze o nemožnosi zvyšova porodnos ineligenně nasavenými prorodinnými poliikami nemusí bý ak zcela plané. Sať se ovšem dále ouo émaikou dále nezabývá. Auoři nicméně konsaují, že by si právě oo éma zasloužilo zejména v České republice podsaně více pozornosi. 322 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

3 a Krejdl (2003) a v obecnějších souvislosech pak Babecký a Dybczak (2009). Nuno doda, že oba jsou velice kvaliními příspěvky do diskuze, na druhou sranu předpoklady jejich analýzy jsou poměrně resrikivní, což je vidielné na konfronaci s nejnovějšími day. 5 Zbývající čás exu má následující podobu: v čási 2 rozebíráme základní a časo opakované ekonomické argumeny ve prospěch nunosi důchodové reformy; následující čás se podrobněji věnuje vzahu mezi fungováním průběžného důchodového sysému, poenciálním produkem a rhem práce; v čási 4 je zkonsruován eoreický LG model pro Českou republiku, kerý eno vzah zachycuje, a zároveň je provedena komparaivní saika s různým paramerickým nasavením uvažovaného sysému; závěrečná čás pak poznaky kondenzuje a vyvozuje bazální hospodářsko-poliická doporučení z nich plynoucí. 2. Ekonomické moivy penzijní reformy v české republice Penzijní reforma je v současné době velice diskuovanou prakickou oázkou v České republice, a o jak v rámci akademické obce, ak ale i obecnou veřejnosí a poliickou sférou. Její rozsah a aspeky zdaleka přesahují pouze ekonomickou dimenzi a mají další, zejména sociální, poliické, ba dokonce čásečně i filosofické přesahy. 6 Ačkoli je penzijní reforma diskuována dlouhou dobu, a o v podsaě od počáku exisence samosaného českého sáu, její konury lze dobře spařova až eprve nyní. Je omu ak zejména proo, že se česká vláda odhodlala, čásečně i na základě spolupráce s poradní skupinou Národní ekonomická rada vlády (dále již jen NERV 7 ), předsavi její konečnou verzi a u poda ke schválení do Poslanecké sněmovny Parlamenu České republiky. Pokud se podíváme na samoné proklamované moivace pro navrhovanou reformu, lze akéž zde pozorova poměrně zajímavý vývoj. Prvoně byla celá reforma spojována s nunosí předejí problémům s zv. nepříznivým demografickým rendem 8. Teno yp argumenů se dá velice zjednodušeně shrnou prosřednicvím následují- 5 Too se ýká především demografického vývoje a míry paricipace u prvně jmenovaného článku, kapiálových oků a cilivosi na reálnou úrokovou míru u druhého z nich. Řada závěrů byla aké samonými auory v jejich dalších příspěvcích více či méně revidována. 6 Filozofické přesahy lze vníma zejména z hlediska pojeí role a nasavení fungování sáu, a ím upřednosňování individualismu, solidariy či sáního paernalismu. 7 V rámci poradního orgánu NERV se éo problemaice přímo věnovala pracovní skupina pod názvem Důchodová reforma, jejímž garanem byl Vladimír Bezděk, známý promoér nunosi uskuečnění penzijní reformy v České republice. Je pravdou, že se enýž ekonom již zúčasnil práce zv. Bezděkovy komise, kerá měla svého času aké značnou poliickou podporu, a jejíž výsupy měly poněkud sofisikovanější charaker než výsup pracovní skupiny NERVu, zejména ím, že vkomponovává širší škálu hypoeicky simulánně přijímaných reakcí na nepříznivý demografický vývoj. 8 Pojem nepříznivý demografický rend je sám o sobě poněkud zavádějící, na což upozorňují i Barr a Diamond (2009). Ve skuečnosi má minimálně jednu faceu, kerá nepříznivá není, a o sice vyšší sřední délka dožií. značova uo skuečnos za negaivní není udíž nuně korekní ani vzhledem ke společnosi, naožpak vůči jedincům v příslušné kohorě. PLITICKÁ EKNMIE, 3,

4 cího logického sledu: v případě konvečně uváděného nepříznivého demografického vývoje (neboli zv. sárnuí populace) je nesnadné/nemožné zv. ufinancova průběžný sysém, 9 jelikož se snižuje množsví přispěvaelů, a ak i celková suma prosředků, z níž jsou následně vypláceny sarobní penze. Zároveň, ceeris paribus, dochází k přesně opačnému vývoji u osob v důchodovém věku, jejichž poče nejen absoluně rose, ale rose akéž délka období, keré v důchodu sráví. Exisují proo jisé obavy, že při srikním dodržování vyrovnanosi důchodového úču sáního rozpoču by výše sarobních penzí nemusela bý zv. odpovídající. 0 Spolu s ěmio jevy navíc exisují určié laky na snižování výkonnosi celé ekonomiky, jelikož dochází ke snižování množsví pracovní síly, kerá produk reálně vyváří, a udíž, opě ceeris paribus, může docháze ke zpomalení růsu poenciálního produku příslušné ekonomiky. Penzijní reforma, kerá by byla založena na alespoň čásečné privaizaci penzijního sysému, by siuaci měla předejí na principu individuálnosi přispěvaelů, keří by odváděli ze svých příjmů plaby přímo na sebe, a princip mezigenerační solidariy by udíž měl bý výrazně polačen. Zároveň při nenulové reálné úrokové míře a při zafixování někerých poměrně specifických předpokladů by pracovníci odváděli nižší čás mzdy, než odvádí v sysému průběžném, v němž by jinak odvody při výše zmíněných předpokladech měly endenci růs. Jakkoliv byl demografický argumen pro důchodovou reformu v západní Evropě výrazně rozporován již na počáku 90. le 20. soleí (viz např. přehled uváděný v Barr, 2006), v České republice (jakož i ve zbyku zv. regionu sřední a východní Evropy) se vyznačoval zarážející perzisencí. Teno argumen je navíc používán zejména v poliických kruzích dodnes, a je poměrně s údivem, že převážná čás veřejnosi jej považuje za v podsaě validní, a udíž de faco umožňuje jeho další exisenci. Ve věšině ekonomické obce byl již ovšem eno argumen, alespoň ve své srohé podobě, prakicky opušěn, a o aké díky několika expliciním kriikám ekonomické logiky akového ypu argumenu. V éo souvislosi např. Kubíček (2008) jasně demonsruje ekonomickou neopodsaněnos a do jisé míry iracionaliu argumenů opírajících se nepříznivý demografický vývoj země ve prospěch privaizace důchodového sysému. Mimo jiné správně poznamenává, že ať již penzijní sysém bude zprivaizován zčási, zcela nebo vůbec, sejně bude řeba na ekonomické akéry uvali akové daně (resp. náklady), jaké by na ně musely bý uvaleny ve vyrovnaném průběžném sysému. Teno závěr nijak není 9 Průběžným sysémem máme v exu na mysli sysém momenálně exisující, kerý je založen na zv. mezigenerační solidariě v om smyslu, že dochází k plabám od ekonomicky akivního obyvaelsva do sysému sociálního zabezpečení, z něhož jsou prosředky vzápěí používány na výplau sarobních penzí obyvael v důchodovém věku. Na druhou sranu pojem průběžný není zcela přesný, neboť v zásadě každý sysém je minimálně čásečně sysémem průběžným, kde se prosředky pro výplau sarobních důchodů generují pouze v produkivní sraně ekonomiky. V opačném případě by vlasně akovýo sysém posrádal logiku a ekonomičí ageni by byli nuceni si spoři mnohem výraznější proporci svých příjmů než doposud. 0 Pojem odpovídající penze není zcela riviální. Pro jednoduchos je ovšem možné za odpovídající výši sarobních penzí považova u současnou, ačkoliv oo plaí spíše v průměru nežli absoluně. 324 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

5 dočen demografi ckým vývojem a zmiňova proo demografi cký vývoj jako argumen ve prospěch privaizace penzijního sysému je mylné. (Kubíček, 2008) Podobnou argumenaci lze v českém prosoru nají aké např. ve Slavík, Ruarová (2005) nebo Loužek (2006). becně lze poměrně výše uvedenou čás ekonomicko-demografických moivů rozporova ze dvou základních perspekiv: zaprvé se jedná o obížnos splnění Aaronova pravidla, keré je nunou nikoli však dosačující podmínkou pro fungování jakéhokoli penzijního sysému založeného na spravování penzijních úspor v soukromých penzijních fondech. Pravidlo specifikuje, že výnosnos soukromých fondů musí bý minimálně sejná jako výnosnos průběžného sysému, kerou lze s jisou dávkou diskrece, a při předpokladu konsanní populace, aproximova změnou HDP či HNP dané ekonomiky či evenuelně produkiviy práce. Jak ukazuje celá řada příkladů, není oo zcela riviální podmínka a dokonce může bý za někerých okolnosí poměrně složiě splnielná, ale dokonce i při splnění ohoo pravidla je dopad mnohem méně jednoznačný v důsledku apriorního neposihnuí všech subjeků v dané ekonomice a jejich porfolií. Dále se pak jedná o argumen zv. nákladů přechodu (ransiion coss 2 ). Teno argumen ve své podsaě říká, že je řeba závazky veřejného sekoru vůči současným důchodcům hradi za předpokladu vyvedení čási prosředků ze sysému prosřednicvím navýšení daní, keré bude směřováno na udržení sávajícího dluhu. Jinými slovy se ve své podsaě nedá příliš ušeři, a demografický vývoj zde edy nerozhoduje. 3 (Kubíček, 2008) K omu všemu je řeba navíc přičís vysokou adminisraivní nákladnos spravování mnoha důchodových účů u velkého množsví subjeků, keré se následně nepochybně odrazí ve výnosu ze spravovaných akiv. 4 Podobně NERV ve své závěrečné zprávě demografický argumen používá již jen pod mírně eufemisickým názvem dlouhodobá fiskální udržielnos, přičemž za podsané ale považuje diverzifikaci porfolia/rizika a do jisé míry aké zv. záslu- Například výnosnos českých penzijních fondů se již několik le nachází pod úrovní inflace; na druhou sranu oo je čásečně způsobeno nunosí voli zv. konzervaivní sraegie invesování pro zaručení alespoň nulového nominálního výnosu. Nicméně podobně lze uvés příklad Chile, kde příkladně v roce 2008 dosáhla výnosnos neuvěřielných -6% (Bersein, 2009). becně výnosnos věšiny fondů v období le je velice nízká. Lze aké konsaova, že argumeny používané na jeho obhajobu mají mnohem spíše ideologickou rovinu než rovinu odbornou, nebo dokonce vědeckou. 2 V někerých případech se míso nákladů přechodu používá pojem impliciní závazky. Je omu ak časo ehdy, pokud se např. země EU poměřují v provedení penzijní reformy a jejím dopadu na veřejné finance. Členské sáy, keré reformu provádějí, poukazují na nesymeričnos požadavků na dodržování rozpočové disciplíny, neboť osaní sáy samy sebe krákodobě zvýhodňují jejím neprovedením. Teno argumen je ovšem podsaně složiější, než se na první pohled zdá, a ex se jím dále nezabývá. 3 Too vrzení neplaí ak zcela o výše zmíněných impliciních závazcích, keré z definice obecně rosou v případě, že se žádné hospodářsko-poliické řešení nepřijímá. Jinými slovy je zřejmé, že určiá opaření, jež by reagovala na demografický problém, je jisě vhodné implemenova. 4 Samozřejmě jsme si vědomi oho, že ani fungování PAG sysému není bez nákladů, nicméně pomocí jednoduché ekonomické inuice lze předpokláda, že yo náklady jsou celkově řádově nižší vlivem výrazně klesající jejich průměrné fixní složky. PLITICKÁ EKNMIE, 3,

6 hovos a snížení mezigeneračního břemene. (NERV, 20) 5 Ačkoli byla doporučení NERVu rozdílná od konečného rozhodnuí vlády (a následně i Parlamenu ČR), kerá především prozaím nepřisoupila na celkovou privaizaci 2. pilíře, základní směry, keré NERV uvádí, rozporovány v podsaě nebyly. 6 ázka, jakým způsobem lze udrže současný sysém, je oázkou komplikovanou a poměrně komplexní. Exisuje mnoho paramerických úprav, keré by k omu mohly samy vés, nicméně z hlediska ekonomické logiky je řeba hleda akovou, kerá nejméně negaivně zasáhne fungování dané ekonomiky. V omo duchu je vedena i zbývající čás exu. 3. Míra paricipace a poenciální produk Míra paricipace na rhu práce je konvenčně chápána a definována jako celkový podíl zaměsnaných a nezaměsnaných na produkivním obyvaelsvu, edy 5 64 le věku. Tao definice je definicí používanou celou řadou mezinárodních insiucí, jakými jsou např. Evropská komise, Mezinárodní měnový fond či ECD. Sandardně plaí, že do čiaele jsou započíáváni i zaměsnaní obyvaelé nad 64 le věku, jinými slovy zaměsnanos obyvaelsva v důchodovém věku míru zvyšuje. Jedná se edy de faco o nabídkovou sranu ekonomiky, jelikož poče obyvael v čiaeli daného zlomku vyváří množinu, jejíž prvky lze využí pro vyváření daného produku. Kolik prvků a v jaké inenziě se nakonec využije je již oázka jiná, kerá není předměem ohoo exu. Míra paricipace ale na druhou sranu nemusí bý nuně vždy spojena s počem odpracovaných hodin (jak aké demonsruje následující abulka o siuaci v ČR v leech ). Tabulka Vývoj míry paricipace na rhu práce a poču odpracovaných hodin v ČR v leech Míra paricipace (v %) 7,2 70,8 70,6 7, 7,2 7,6 72,4 73, 73,7 Poče odprac. hodin (v mld.) 9,0 9,2 9,37 9,07 9,07 8,99 8,86 8,85 8,86 Populace ve věku 5-64 (v mil.) 7,307 7,347 7,40 7,43 7,399 7,295 7,232 7,77 7,26 Poče paricipujících (v mil). 5,203 5,202 5,23 5,283 5,268 5,223 5,236 5,246 5,252 Zdroj: Vlasní zpracování podle Makroekonomické predikce MF ČR (202); pro r se jedná o odhad 5 V duchu sai pouze dodejme, že ani NERV se nezdržel poznámky o nunosi zvýšení paricipace na rhu práce, když uvádí, že při zvýšení paricipace žen ve věku le o 0 procenních bodů se deficiy PAG sysému sníží o minimálně 0 mld. Kč za rok. 6 V exu se záměrně vyhýbáme éměř jakékoli referenci na 3. pilíř důchodového sysému a posuzujeme roli insiucionálních paramerů pouze v souvislosi s pilířem druhým. Je omu ak zejména proo, že u 3. pilíře, edy dobrovolného penzijního spoření/pojišění, plaí zcela jiná pravidla, a o především s ohledem na jeho úlohu, paricipaci subjeků v něm a jejich hlavní moivace. (Blíže viz například Barr, 2006). 326 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

7 Nicméně plaí, jak mj. správně poznamenávají Ngai a Pissarides (2007), že poče odpracovaných hodin je více cyklickým indikáorem. Ačkoliv i míra paricipace může mí cyklické prvky, obecně se mění spíše pomalu vlivem nasavení buďo srukury dané ekonomiky nebo v konexu dlouhodobé implemenace někerých hospodářských (resp. srukurních) poliik. Tyo poliiky mohou obsahova především prvky snižující ochou ekonomických subjeků pracova prosřednicvím nevhodně nasaveného dávkového sysému, případně mohou akéž pomocí éhož obecně zvyšova či snižova dlouhodobou nezaměsnanos. Dalším prvkem v omo ohledu bývají ypicky laky na konrolu migračních oků (v případě vyspělých zemí zejména imigrace), keré jsou obzvlášě silné v případě neuspokojivé mezinárodně-poliické siuace či v konexu podlehnuí nacionálním a jednoduchým populisickým recepům. Snaha o věší konrolu migračních oků byla parná v pos-lehmanovském období, 7 kdy někeré země, a mezi nimi i Česká republika, přijímaly opaření demoivující zahraniční pracovníky vsoupi na mísní rh práce, případně zěžující zahraničním pracovníkům prodlužování pobyu či pracovního povolení. Na druhou sranu základní logikou bylo ulevi sociálnímu a bezpečnosnímu syému země, jelikož právě v reakci na recesi zráceli zejména nízkokvalifikovaní 8 pracovníci práci jako první. Pokud se podíváme blíže na vzah poenciálního produku a míry paricipace, je nuné se odrazi od následujícího sledu. Poenciální produk si v souladu s konvenční ekonomickou eorií můžeme definova následujícím způsobem: AK L V uvedeném výrazu je poenciálním produkem, A je sav echnologie v čase, K α je zásoba kapiálu v čase exponovaná podílem kapiálu v dané ekonomice a konečně L α je zásoba práce v čase exponovaná podílem práce v dané ekonomice. 9 Právě výraz L α je pro nás zásadní, neboť v sobě v naší inerpreaci skrývá paricipaci na rhu práce. 20 Tímo zápisem budeme dále vyjadřova i produkční funkci modelových firem (viz dále). Míra paricipace je jedním z fakorů, kerý zvyšuje poenciální produk. Růs poenciálního produku je pak zřejmý předpoklad jakéhokoli průběžně financovaného sysému. V omo směru např. Pierrand a Sneessens (2009) demonsrují, jak je míra paricipace zásadní pro udržielnos celého důchodového sysému. 2 Too je ukázáno () 7 V exu se přidržíme na někerých mísech ohoo obecného eufemismu, používaného pro pojmenování období po roce Právě v omo roce došlo k v hisorii USA rozsahem rekordnímu bankrou banky Lehman Brohers Holdings Inc., což je mnohými ekonomy považováno za skuečně symbolický počáek finanční krize. 8 Z konvenčně používaného anglického ermínu low-skilled. 9 Too plaí při dodržení základních předpokladů momenálně Cobb-Douglasovy produkční funkce. 20 Je zřejmé, že nejčasější inerpreací je inerpreace využívající koncep zv. přirozené míry nezaměsnanosi. 2 pě se nemusí jedna čisě o sysém pouze průběžný, neboť i osaní, ať již kombinované či privání jsou závislé na výkonnosi dané ekonomiky. Jisá resrikce pak vzniká zahrnuím rozlišení na příspěvkově či dávkově definovaná schémaa. PLITICKÁ EKNMIE, 3,

8 a považováno za plané zejména v případě sarší generace (sále ovšem spadající do rozmezí 5 64 le věku), jelikož právě zde je elasicia reakce na hospodářsko-poliická opaření parně nejvyšší. Typicky zde oiž exisují nižší moivace pro zapojení do pracovního procesu (např. obvykle má ao kohora méně závazků a více akiv, není nucena se zadlužova, má nižší nároky na spořebu a již dospělé poomky). Je ovšem aké pravdou, že čisě echnicky nemusí bý paricipace na rhu práce sama o sobě vždy zárukou udržielnosi jakéhokoli důchodového sysému. Důležiým fakorem je oiž akéž míra nezaměsnanosi a její srukurální čás. Zaprvé se jedná o obecný problém nasavení výpla dávek, keré samy o sobě zaěžují sání rozpoče, a edy i při vysoké míře paricipace může důchodový sysém výrazně zaěžova. Zadruhé ovšem při širším pojeí paricipace na rhu práce je zřejmé, že například při zvyšování věku odchodu do sarobního důchodu musí exisova dobrá naděje na zaměsnání sarší generace, jinak opě hrozí problém s nunosí vyplácení podpor v nezaměsnanosi, jako je uvedeno výše v exu. Tao problemaika je dále v exu řešena na eoreické bázi. 4. Model: verlapping Generaions 4. Definice modelu Uvažujme ekonomiku, kerá může bý popsána pomocí verlapping Generaions Modelu (LG) 22 s dokonale konkurenčními firmami, idenickými domácnosmi a sekorem vlády. 23 Čas je uvažován jako diskréní a označen jako. V každém ze dvou období se narodí jedna generace domácnosí, kerá pak žije po dvě období zv. mladé a saré. Firmy produkují výrobek pomocí Cobb-Douglasovy produkční funkce v režimu konsanních výnosů z rozsahu 24 v podobě určené dříve rovnicí (). 25 Dále předpokládejme, že firmy odvádějí do sysému sociálního zabezpečení příspěvek ve výši θ (horní index f značí odvod zaměsnavaele; horní index w odvod zaměsnance). Firmy volí úroveň (kombinaci) kapiálu a práce, pomocí nichž maximalizují zisk za předpokladu, že náklady na práci w a náklady na kapiál R jsou deerminovány exogenně rhem. Zisk maximalizující funkce firem je ak dána jako: AK L R K w ( ) L (2) f Podmínky prvního řádu v opimalizaci za omezení mají následující podobu: AK L R (3) 22 Model překrývajících se generací, kerý byl do ve své nejpoužívanější podoby dopracován. Galorem (992). Za v podsaě původní verzi lze ovšem samozřejmě považova Diamondovu z roku Model je do jisé míry meodologicky založen na no (2008), ale vynechává analýzu sysému pojišění v nezaměsnanosi a chování odborů a naopak zahrnuje endogenní nabídku práce. 24 Dále již jen C-D CRS PF. 25 Produkční funkce firem se ak shoduje s produkční funkcí celé ekonomiky. 328 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

9 f ( ) AK L w( ) (4) Domácnosi se rodí v generacích v periodě N. Jak je již uvedeno výše v exu, každá domácnos žije po dobu dvou období. Populace rose empem n a domácnosi nabízejí l v případě, že jsou v období mladých. Předpokládejme, že pouze v mladém období domácnosi vyvářejí úspory, ale spořebovávají v obou. K určení sálého savu uvažujme, že užiková funkce domácnosí je Eulerova funkce rozdělielná na spořebu a práci. Ve sarém období se spořebielé mohou rozhodnou pro pokračování v zapojení do pracovního procesu, nebo pro odchod do důchodu. Spořeba v mladém období je dána jako c a spořeba ve sarém období je dána jako c (zbyková čás důchodu, úspory, jsou označeny jako s. Dále označme jako l pracovní úsilí 26 zaměsnanců v mladém období a l pracovní úsilí zaměsnanců ve sarém období. Celoživoní užiková funkce člověka narozeného v období je ak dána následujícím způsobem: V u c ò u l u c ò u l (5) kde ò je paramer užikovosi, kerý měří sílu disuiliy práce v mladém období a ò měří sílu disuiliy práce ve sarém období. Pokud je jednolivec zaměsnán, jeho důchod v mladém období je dán jako příjem ponížený o odvody na sociální zabezpečení. Z oho plyne, že rozpočové omezení jednolivce v mladém období je dáno následujícím způsobem: w c s w l (6) Ve sarém období mají jedinci možnos buďo pracova, a ako získáva čás příjmu, kerý měli v mladém období, 27 nebo odejí do důchodu. Předpokládejme, že jedinci se rozhodují o práci ve sarém období s pravděpodobnosí p e, a udíž s pravděpodobnosí p e odejdou do důchodu. Mohou proo hradi svou spořebu prosřednicvím úspor naakumulovaných v mladém období, mzdy ve sarém období, nebo sarobního důchodu (b). Úroková míra z úspor je dána jako a zároveň plaí, že jedinci pracující v mladém období mají nárok na vyšší sarobní penzi než i, keří pařili mezi nezaměsnané. Poměr mezi mzdou ve sarém a mladém období (za předpokladu, že se jedinec ve sarém období rozhodne pracova) je označen jako z. Rozpočové omezení jedince ve sarém období je proo dáno následujícím způsobem: c ( i ) s ( p ) b p z(? ) w l (7) w ( ) ( ) e e ( ) ( ) Rovnice (6) a (7) je následně možno spoji do mezirasového rozpočového omezení: c i w l c p b p z w l w w e e 26 Z anglického ermínu work effor, kerý je konvenčně používán v mainsreamové lierauře. 27 Pro oo období ve sai pracujeme záměrně s pouze čásí příjmu, jelikož exisuje významná empirická evidence o příjmových rozdílech mezi mladší a sarší populací a zároveň u sarší populace je realisičější předpoklad práce na čásečný úvazek. PLITICKÁ EKNMIE, 3,

10 pimalizační problém jednolivce lze ak definova následujícím způsobem: max u c { c, c, l, l } ò u l u c ò u l (8) za podmínek c i w l c p b p z w l (9) w w e e Pokud využijeme konvenční Consan Relaive Risk Aversion užikovou funkci (CRRA), můžeme vyvodi následující podmínky prvního řádu: c i c 0 0 (0) l w i ( w ) 0 (2) l w pez w ( ) 0 (3) (V uvedených podmínkách μ značí muliplikáor rozpočového omezení a γ koeficien relaivní averze k riziku.) Vláda konroluje zv. průběžný penzijní sysém (PAG) prosřednicvím výběru sociálního pojišění od jednolivců a firem a redisribuuje je mezi důchodce a nezaměsnané. Sysém je právě vyrovnaný v případě, že plaí následující rovnos: pe Nb penzw N w () (4) Definice rovnováhy Rovnováha se skládá z cen{ R, w, i} K,,,,,, L s c c l l, b a paramerů nasavení příslušných vládních poliik {b, θ, θ f }. Dále plaí následující sled: a) Firmy maximalizují zisky (podmínky (3)-(4)); b) Domácnosi maximalizují užiek ((8)-(3)); c) Penzijní sysém je v rovnováze (4); Trhy se vyčišťují: K Ns L Nl p N l e N c N c N s, alokací 330 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

11 4.2 Řešení modelu AK L K Určeme produk na pracovníka jako y A Ak L L L Spojením rovnic (0) a () dosaneme c c i Z rovnic (0) a (2) a pomocí jednoduché úpravy dosáváme l (5) (6) (/ ) w ( ) w c (7) Po sloučení rovnic () a (3) je možno psá, že l p z( ) w w e c (/ ) (8) Vložením rovnice (7) do rozpočového omezení pro první období (6), dosaneme po úpravách následující sled: w (/ ) w ( ) w s w c c s c w (/ ) (/ ) (/ ) w Provedeme-li sejnou operaci pro rozpočové omezení ve druhém období (7) s rovnicí (8), dosáváme následující: i s peb c (/ ) (/ ) w (/ ) (/ ) (/ ) (20) pe z w Po úpravě rovnice (6) a vložení rovnic (9) a (20) je možno definova úspory jakožo funkci jednolivých proměnných a akéž v modelu dříve určených cen, edy následujícím způsobem: (9) ( ) / c c i e (/ ) (/ ) (/ ) (/ ) w (/ ) pe z w s i s p b ( i / (/ ) (/ ) (/ ) ) w w PLITICKÁ EKNMIE, 3,

12 = S (2) pe b w pe z w / i ( i ) (/ ) (/ ) w (/ ) (/ ) (/ ) w (/ ) (/ ) (/ ) pe z w w Určeme nyní podmínku rovnováhy pro rh kapiálu: K Ns K N N s k s s L L N l penl l n l p Při zachování planosi výše uvedených podmínek a sloučením rovnic (2) a (3) je možno dojí k následujícímu výrazu: l pezw l w( i ) / Nyní je konečně možno vyvodi sálý sav pro poměr mezi kapiálem a prací. Využijeme nyní sandardního předpokladu, že ve sálém savu je hrubá úroková míra rovna ceně kapiálu, jinými slovy není možná arbiráž. Z podmínky maximalizace zisku u firem zároveň subsiuujme za mzdu ak, že musí plai následující sousava: e (22) (23) * * * (24) i r A k w * A ( k * ) f ( ) (25) (Horní index * značí sálý sav). Pokud přepíšeme rovnici (23) do sálého savu a vložíme (24), dosáváme: l p z * e l * A k * / (26) Přepsáním rovnice (2) do sálého savu dosáváme následující: 332 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

13 S * = pe b (27) w * p e z ( w ) * * / i ( i ) (/ ) (/ ) w (/ ) * (/ ) (/ ) w (/ ) * (/ ) (/ ) pe z w w Po úpravách rovnice (22) obdržíme výraz pro sálý sav kapiálu v následující podobě: k * n s * p z Ak e * / p e (28) Rovnice (28) je impliciním vyjádřením pro k*, a udíž vyjadřuje jediný sálý sav. Po vyřešení rovnice je ak možno vypočía hodnoy osaních proměnných ve sálém savu. 4.3 Kalibrace a sálý sav Na základě sandardní ekonomické lieraury zabývající modelující rhy práce např. právě v insrumenáriu LG (např. Ngai, Pissarides, 2007; Haefke, Reier, 2006; Meyermans, 2004) volíme následující kalibraci modelu: diskonní fakor β je konvenčně roven 0,99 a paramer relaivní averze k riziku v CRRA (γ) jako 0,2. Poměr z je roven 0,6. Paramer ε, kerý podle definice měří relaivní disuiliu práce, nabývá hodnoy,2 pro jedince žijící v mladém období a,5 pro jedince žijící ve sarém období. Na základě da z ČR je v Cobb-Douglasově produkční funkci α = 0,53. dvody na sociální pojišění placené zaměsnavaeli a zaměsnanci jsou kalibrovány podle současných hodno v ČR. Pravděpodobnos pracovního zapojení jedinců žijících ve sarém období je dána jako 0,, opě reflekující reálný sav v ekonomice ČR. Růs populace je dán jako 0,08, což reflekuje růs české populace v roce 20. Úroveň současné echnologie je normalizována jako A=. Za využií ěcho paramerů lze výpočem dospě k následujícím hodnoám ve sálém savu: PLITICKÁ EKNMIE, 3,

14 Tabulka 2 Sálý sav u jednolivých proměnných v modelu Proměnná Hodnoa c *,5805 c *,397 l *,2766 l * 0,945 k *,2446 s *,08 y *,229 w * 0,9956 R*,56 Zdroj: Vlasní výpoče 4.4 Komparaivní saika modelu Nyní přisoupíme ke komparaivní saice modelu, v níž se zaměřujeme na udržielnos PAG sysému. Základním problémem je sárnuí populace, keré, jak již bylo uvedeno výše, negaivně ovlivňuje příjmy do důchodového fondu sáního rozpoču. Předpokládejme nyní, že se nacházíme ve sálém savu a populace rose o procenní bod nižším empem. Teno pokles má kromě jiného logicky výrazný dopad do agregání nabídky a do důchodového sysému, neboť relaivně nižší množsví jedinců přispívá do důchodového úču, z něhož se vyplácejí sarobní důchody rosoucímu poču důchodců. Pokud za ohoo savu je podle definovaných předpokladů žádoucí ponecha sarobní důchody na nezměněné reálné úrovni a zároveň ponecha zafixovanou odvodovou sazbu na sociální pojišění, je řeba zvýši pracovní nasazení jedinců v jednom nebo obou obdobích. Z výpoču vyplývá, že je nuné zvýši agregání pracovní úsilí o 0,85 % (ve sálém savu). Tohoo lze dosáhnou např. zvýšením pracovního úsilí v mladém období o 0,4 %, nebo ve sarém období o 2, %. Jednou ze srikně modelových možnosí dosažení daného cíle je snížení disuiliy práce ε. Další možnosí je zvýšení pravděpodobnosi práce ve sarém období, edy p e. Výpoče nám poskyuje následující výsledky: pravděpodobnos práce ve sarém období, p e, by se musela zvýši o 25 procenních bodů, edy na 0,35. Podobné zvýšení pravděpodobnosi zapojení se do pracovního procesu lze ovšem v současné siuaci považova za nereálné, neboť k dosažení akovéo drasické změny by se musel výrazně zvýši odchodový věk do sarobního důchodu. Další možnosí je sníži disuiliu práce pro jedince v mladém období ε na pouhých 0,9, či sníži sejnou disuiliu pro jedince ve sarém období na,20. Každá z ěcho změn sama o sobě by sačila na udržení právě vyrovnaného důchodového úču sáního rozpoču. Jako nejrealisičější kombinace paramerických změn se jeví modelové snížení disuiliy práce pro jedince v mladém období na 0,95, při současném snížení disuiliy 334 PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

15 práce pro jedince ve sarém období na,28, a zároveň zvýšení pravděpodobnosi práce ve sarém období na 0,8. Jakkoli je ovlivňování disuiliy práce poměrně obížné a závisí na nasavení celé řady paramerů ovlivňujících poměr preferencí mezi prací a volným časem lze oho nicméně dosáhnou kombinací nasavení srukurálních poliik na rhu práce v podobě moivačních změn dávkového sysému, mezního zdanění práce či nasavení minimální mzdy, ale i úpravou věku odchodu do důchodu. Přesné nasavení zmíněných poliik si ovšem vyžaduje dodaečnou robusní analýzu, kerá by zahrnovala příslušnou škálu elasici, resp. cilivosí, na příslušné změny hospodářsko-poliických paramerů, a edy přesný dopad změn na cílené proměnné. Komparaivní saika prezenovaného modelu není schopna uo oázku sama o sobě relevanně zodpovědě, resp. přesněji kvanifikova. Za předpokladu vynechání důchodových poliik, keré svým dopadem do disuiliy práce mohou navíc působi nejednoznačně, lze dále doporuči zkvalinění asisence při hledání nového zaměsnání 28 nebo zvyšování kvalifikace pracovní síly pro určié obory, 29 keré povede k zajišění lepší alokace práce a snížení nákladů na hledání nového pracovního mísa. becně výběr pařičné poliiky ovšem závisí aké na krieriální funkci decizní sféry, kerá se může měni zejména se změnami schopnosi absorpce příslušných poliik jednolivými subjeky v dané ekonomice. 5. Závěr Sať měla za cíl předsavi možné eoreické scénáře udržielného vývoje důchodového sysému bez jeho bezpodmínečné reformy ve směru celkové či čásečné privaizace. Výsledky provedené analýzy ukazují, že vzhledem ke vzahu mezi paricipací na rhu práce a výnosy důchodového spořicího úču je možno se domníva, že právě zde je prosor pro úpravy sysému, keré by vhodně reagovaly na zv. negaivní demografický rend. Mezi základní hospodářsko-poliická doporučení ak paří zvyšování paricipace na rhu práce prosřednicvím různorodých opaření směřujících na různé skupiny obyvael především ženy, obyvaele ve vyšším produkivním věku (55 64 le), ap. Takováo opaření by měla zahrnova rekvalifikační programy, réninkové programy, akivní podporu při hledání práce, nebo snahu o sladění rodinného a pracovního živoa (viz např. zmíněná fl exikuria). Sejně ak je řeba vhodně upravi nasavení i pro skupinu pracujících důchodců, kdy na jednu sranu moivace pro jejich servání na rhu práce v podobě možnosi přivýdělku k plnému důchodu by neměla jí na úkor možné úlevě důchodovému sysému v podobě snížení momenálních závazků vůči ěmo důchodcům. Jinými slovy oo nasavení lze paramericky upravi ve směru čásečného zachování moivace servání na rhu práce, ale zároveň snížení závazků důchodového 28 V omo ohledu Česká republika prozaím výrazně zaosává za zejména severskými zeměmi, keré mají pro akivní asisenci dlouhodobě vyvořenou kvaliní infrasrukuru. 29 Too se ýká například vyváření zv. skanzenů řemesel nebo určié manufakurní výroby; opaření, keré bylo v České republice značně diskuováno, ale na jehož aplikaci nebyly poskynuy prakicky žádné prosředky, a o dokonce ani při přislíbení spolupráce s EU. PLITICKÁ EKNMIE, 3,

16 sysému vůči nim samoným. Tímo způsobem lze zajisi udržielnos PAG sysému bez zvyšování relaivní odvodové povinnosi do důchodového úču sociálního zabezpečení a bez ekonomicky neopodsaněné privaizace důchodového sysému. Lieraura BARR, N Pensions: verview of he Issues. xford Review of Economic Policy.2006, Vol. 22, No., pp. -4. BABECKÝ, J.; DBCZAK, K The Impac of Populaion Ageing on he Czech Economy. [Working Paper No. /2009]. Praha: ČNB, BARR, N.; DIAMND, P Reforming Pensions: Principles, Analyical Errors and Policy Direcions. Inernaional Social Securiy Review. 2009, Vol. 62, No. 2, pp BERSTEIN, S Pension Sysem in Chile: The Effec of he Financial Crisis. Přednáška na ECD/IPS Global Forum on Privae pensions, Rio de Janeiro: BEZDĚK, V.; DBCZAK, K.; KREJDL, A Fiscal Implicaions of Populaion Ageing. Finance a úvěr. 2003, Vol. 53, No. -2, pp BLANCHARD,.; SUMMERS, L Fiscal Increasing Reurns, Hyseresis, Real Wages and Unemploymen. [Working Paper No. 429]. Cambridge, Ma.: Massachuses Insiue of Technology (MIT), 986. BLM, D.E.; CANNING, D.; FINK, G Implicaions of Populaion Ageing for Economic Growh. xford Review of Economic Policy. 200, Vol. 26, No. 4, pp CAZZAVILLAN, G.; PINTUS, P Robusness of Muliple Equilibria in LG Economies. Review of Economic dynamics. 2004, Vol. 7, No. 2, pp DE LUCIA, C Crise fi nancière e poeniel de producion. [BNP Paribas]. Paris: Conjoncure, 200. DIAMND, P Naional Deb in a Neoclassical Growh Model. American Economic Review, 965, Vol. 55, No. 5, pp ELMESKV, J.; PICHELMAN, K Unemploymen and Labour Force Paricipaion. [Working Paper No. 30]. Paris: ECD, 993. GALR, A Two-Secor verlapping-generaions Model: A Global Characerizaion of he Dynamical Sysem.Economerica. 992, Vol. 60, No. 6, pp HAEFKE, CH.; REITER, M Endogenous Labor Marke Paricipaion and he Business Cycle. [IZA Discussion Papers No. 2029]. Bonn: Insiue for he Sudy of Labor, KUBÍČEK, J Proč přechod průběžného penzijního sysému na fondový nijak nesouvisí s demografi ckým vývojem? Poliická ekonomie. 2008, Vol. 56, No., pp LUŽEK, M Má důchodová reforma se zadlužením smysl? Poliická ekonomie. 2006, Vol. 54, No. 2, pp MEERMANS, E The macro-economic effecsof labour marke reforms in he European Union [Working Paper No. 2-04]. Brussels: Federal Planning Bureau Economic analyses and forecass, MINISTERSTV FINANCÍ ČR Makroekonomická predikce říjen 202. Praha: Minisersvo fi nancí ČR, 202. Dosupné na hp:// NÁRDNÍ EKNMICKÁ RADA VLÁD. 20. Důchodová reforma [Závěrečná zpráva]. Praha: Vláda ČR, 20. Dosupné na hp:// NGAI, R. L.; PISSARIDES, C. A Trends in Hours and Economic Growh. Review of Economic Dynamics. 2007, Vol., No. 2, pp PLITICKÁ EKNMIE, 3, 203

17 N, T Growh and Unemploymen in LG Model wih Public Pensions. Journal of Populaion Economics. 200, Vol. 23, No. 2, pp PIERRARD,.; SNEESSENS, H. R Demographics, Paricipaion Rae and Pensions. Přednáška na workshopu Labour Markes and Demographic Change, Vienna, PTUŽÁKVÁ, Z.; MILDEVÁ, S. 20. Sysémový přísup ke koncepu fl exicuriy. Poliická ekonomie. 20, Vol. 59, No. 2, pp SLAVÍK, M.; RUTARVÁ, R Příspěvek do diskuse o reformě penzijního sysému. Poliická ekonomie. 2005, Vol. 8, No. 3, pp NTE N THE SUSTAINABILIT F THE PA-AS-U-G PENSIN SCHEME IN THE CNTEXT F PPULATIN AGEING IN THE CZECH REPUBLIC Marin Janíčko, Asho Tsharakyan, The Banking Insiue / College of Banking, Nárožní 2600/9, CZ Praha 5 (marin.janicko@ .cz, asho_d@yahoo.com). Absrac The aim of his aricle is o explore main linkages among he paricipaion rae, poenial oupu and pension funding sysem. Based on he exising lieraure, here are several possibiliies how o render he curren se-up of he pension sysem susainable. This susainabiliy is convenionally regarded from he perspecive of provision of saisfacory level of reiremen pensions as well as from he perspecive of general budgeary impac. In his respec, demographic change is accouned for owing o he common percepion ha i has a lo o do wih how he fuure pension sysem should and will look like. I has been found ou ha if appropriae economic policy measures argeing mainly labour marke paricipaion rae and long-erm unemploymen are adoped, no need for abrup changes in he exising social securiy sysem framework is acually necessary. Also, he linkages beween he paricipaion rae and poenial oupu seem o be relaively srong, so ha he economy could be easily considered as signifi canly infl uenced by is labour marke. The funcioning of he laer hus seems o be pivoal for he resoluion of some long-erm economic capaciy concerns, including is dynamics. Keywords populaion ageing; pension reform; poenial oupu; labour marke; labour force paricipaion rae; social securiy sysem JEL Classificaion E24; E25; E27; G2 PLITICKÁ EKNMIE, 3,