Akceptace zpoždění a rozvázání přípojových vazeb cestujícími v železniční dopravě

Transkript

1 Acepace poždění a rováání přípoových vaeb cesuícími v želeniční dopravě Marin Jacura, Luáš Týfa Česé vysoé učení echnicé v Prae Faula dopravní, Úsav dopravních sysémů acura@fd.cvu.c, yfa@fd.cvu.c Absra This paper ies ogeher wih las year s aricle which is generalied by resuls of opinion poll. The purpor aims for verificaion of heoreical presumpions in relaion beween he frequency and lengh of he rain delay and reain of rain connecions.. Důležios popisované oblasi Specificou a ároveň velmi ávažnou problemaiou veřené hromadné dopravy (VHD) e aišění přesupních vaeb mei eími ednolivými linami (sených nebo odlišných druhů dopravy) a eich řešení při vniu nepravidelnosí. V současnosi e v ČR vyváření návanosí v přesupních ulech doménou želeniční dopravy a obevue se v rámci inegrovaných dopravních sysémů (IDS). Tao suečnos e cesuícími ladně hodnocena a mnohdy u nich rohodue o volbě druhu dopravy. Při provoních mimořádnosech sou přesupní vaby obvyle po sanovenou dobu achovávány, ale e srany oordináorů IDS, resp. obednaelů VHD (Minisersvo dopravy, rae), sou vša sále časěi apracovávány do ídních řádů požadavy na nečeání na požděné přípoe. S rovoem IDS a inegrálního aového grafionu a nabývá na výnamu oáa, dy e výhodné přípoe achova. Zaím se při vorbě ídních řádů VHD nasavue maximální doba čeání na přípo mei ednolivými linami, resp. spoi, VHD podle ušenosí vůrců ídních řádů a podle požadavů obednavaelů ávaů veřené služby. To při mimořádnosech v provou a při vniu poždění edna svaue ruce provoním dispečerům v individuálním přísupu při řešení aždého onréního případu, a edna mnohdy rodělue cesuící na dvě nesmiřielné supiny, nichž edna (ale časo obě) se cíí výraně pošoena dopravcem. 2. Teoreicá východisa V příspěvu loňsého ročníu éo onference navaném Problemaia čeacích dob a asavování ve veřené hromadné dopravě se auoři pousili nasíni eoreicý álad řešení problemaiy přesupních vaeb formálním sanovením mení (opimální) čeací doby mei přípoi při poždění spoe, na něž navauí další. Při určení čeací doby e apořebí hleda nevyšší míru užiu, resp. nemenší úmu, pro cesuícího. Na edné sraně budou výraně pošoeni cesuící vyčávaící v přesupním bodě v dopravním prosředu na opožděný spo a nasupuící v nácesných asávách do požděného spoe. Na druhé sraně e působena úma cesuícím, eří přiížděí do přesupní sanice v opožděném spoi a ráa přípoe pro ně namená poždění v cílové asávce v řádu minu až hodin (podle inervalu a 43

2 poču dalších přesupů). Pro porovnání obou nanačených raních případů navrhli auoři funci F, erá ísala maemaicou podobu (). F = O ce c () de: F úma vnilá cesuícím požděním [os min] O poče osob ve spoi, cesuících senou cel. cesovní dobu [os] ce doba čeání (podrobněi vi []) [min] c oeficien cilivosi cesuícího na poždění [-]: 0 < c < Pro praicé využií vahu [] se eví ao nevěší problém určení veliosi oeficienu c, ehož hodnoa ávisí na subeivním pociu aždého cesuícího. Auoři v předchoím příspěvu vyvořili hypoéu, že olerance cesuícího na délu poždění rose s dobou přepravy (čím raší e celová cesovní doba, ím raší poždění považuí cesuící a přiaelné) a že ávislos mei ěmio veličinami se nevíce podobá logisicé funci (v. S-řiva). Poom určení veliosi oeficienu c odpovídá vahům (2) a (3). q C = + b b cel (2) 0 c = C (3) de: C míra olerance poždění cesuícím [-]: 0 < C < c oeficien cilivosi cesuícího na poždění [-]: 0 < c < q horní asympoa logisicé funce [-]: q = b 0 paramer logisicé funce [-]: b 0 > b paramer logisicé funce [-]: 0 < b < cel celová cesovní doba cesuícího [min] Určení obou nenámých paramerů logisicé funce b 0 a b e možné poue na áladě regresní analýy výsledů průumu mei cesuícími, a proo auoři v rámci řešení proeu výumu a vývoe MD vyvořili inerneovou aneu pro cesuící vlaem v ČR (i na Slovensu), s eímiž něerými proaímními výsledy budou čenáři senámeni v následuící čási článu. 3. Doaní pro cesuící Anea byla spušěna na inerneové sránce řešeného proeu výumu a vývoe hp://sanice.fd.cvu.c dne a následuící výsupy doaníu sou pracovány podle odpovědí vyplněných e dni Anea bude probíha až do once rou 2008, a a prosíme čenáře a osaní široou cesuící veřenos o odpověení oáe, aby bylo dispoici co nevěší sperum náorů, a ísaný výběrový soubor a byl co nevíce repreenaivní. 3. Anení oáy Doaní pro cesuící e složen e ří čásí a obsahue celem edenác věšinou oevřených oáe. V první čási aney sou od respondena išťovány údae o edné ím vybrané rase, erou absolvue (s růnou pravidelnosí) vlaem. Zísaná daa éo čási doaníu sou věšinou použia ao vysvěluící proměnné pro regresní a orelační Logisicá funce má mimo iné u výhodnou vlasnos, že eím definičním oborem sou všechna reálná čísla (i dyž pro naše pořeby bude čas přepravy poue ladný, resp. neáporný), aímco oborem funčních hodno e oevřený inerval (0; q), de q e horní asympoa funce (v našem případě bude q rovno ). 44

3 analýu. V odpovědi na první oáu by měl cesuící popsa rasu své nečasěší cesy vlaem a v druhé odpovědi pa napsa eí cesovní dobu včeně přesupů podle ídního řádu. Zánamy s nevyplněnou cesovní dobou sou následně doplněny podle planého nižního ídního řádu a obdobně sou namáově onrolovány i hodnoy vyplněné. Poud e na něeré rase dosažielná načně rodílná cesovní doba (např. v důsledu použií růných aegorií vlaů nebo poču přesupů), byla ao relevanní pro další úsudy sanovena hodnoa neběžněší nebo pro cesuícího nevýhodněší. Uavřená řeí oáa s možnosmi odpovědí uvedených v ab. išťue účel cesy doaovaného a obdobně oáa čvrá oumá čenos éo cesy (možné odpovědi vi ab. 2). Podle výběru slovně popsané možnosi čenosi cesy v oáce č. 4 pa responden svoi odpověď upřesní číselným údaem o om, olirá ede danou rasu a sanovenou ednou času (ýden, měsíc, ro). Tao druhoně vybraná ednoa času se pa obraue v druhé čási doaníu. Oáa páá išťue poče přesupů, eré musí cesuící na volené rase a běžného provou usuečni. a) aměsnání, šola a) aždý pracovní den (např. do aměsnání) b) služební cesa, pracovní schůa, b) éměř aždý ýden (např. na chalupu) úřad, léař c) časo, ale nepravidelně (např. na směny) c) náupy, volnočasové aiviy d) málo (např. na pracovní schůy) d) osaní e) výimečně, řída (např. na dovolenou) ab. možné odpovědi na účel cesy ab. 2 možné odpovědi na čenos cesy Druhá čás doaníu pověšinou oumá náor, resp. předpoládané chování, cesuícího na ím popsané cesě první čási doaníu při provoních mimořádnosech. Šesá oáa se pá respondena na pořebnou velios rácení času přepravy na eho cesě, aby byl ochoen pravidelně vůli omu ednou navíc přesupova. Sedmá oáa sondue čenosi pěi růně dlouhých poždění na dané rase, eré sou ešě pro cesuícího acepovaelné, aby ho neodradily od další ídy na éo relaci. Oáa osmá obdobně hledá nevyšší olerované poždění příedu do cílové sanice nebo asávy důvodu ueí příponého vlau. Doa deváý se obdobně snaží vysledova míru acepace poždění v případě, že cesuící sedí ve vlau, erý čeá na požděný přípo. Odpovědi na oáy č. 7 až 9 sou posaveny a, že e pevně vymeeno pě časových údaů o délce poždění a doaovaný má vyplni max. poče výsyu sanovené dély poždění a danou časovou ednou, vycháeící odpovědi na oáu č. 4. Poslední, řeí čás aney se sousředí poue na dva osobní údae o respondenovi (ro naroení a pohlaví), poud e chce v rámci odpovídání uvés. Poud má doaovaný áem se dovědě výsledy celé aney, může dále ada adresu eleronicé pošy, na níž mu auoři po uavření a vyhodnocení aney ašlou oda na výslednou právu. Teno onaní se uládá do samosané daabáe a není prováán s žádnou předchoích odpovědí, čímž e aišěna anonymia respondenů. 3.2 Záladní přehled o respondenech V ermínu od do odpovědělo na inerneových sránách proeu na anení oáy 264 cesuících, nichž 99 % uvedlo svoe pohlaví a nich bylo 67 % mužů. Pro věší vypovídací hodnou aney by edy bylo pořeba více cesuících žensého pohlaví. Vě na sebe proradilo 93 % respondenů, nichž bylo 69 % ve věu 2 až 30 le (nečasěší hodnoa byla 24 le) rodělení čenosí věu doaovaných uvádí ab. 3. Arimeicý průměr věu dosáhl veliosi 28 le, 20% 45

4 usenuý průměr 2 26 le a medián 25 le. S 95% spolehlivosí le usuova na o, že inerval arimeicého průměru áladního souboru be nalosi eho ropylu (dále iž en ao inerval odhadu průměru ) dosáhne le. Vyrovnané sperum respondenů podle věu by aisilo více odpovědí od cesuících ve věu nad 30 le. vě respondenů relaivní čenos relevan. ces. doba [min] relaivní čenos ,0 % ,9 % ,0 % ,4 % 5 0,0 % ,9 % ,2 % ,9 % ,9 % ,8 % ,8 % ,9 % ,5 % ,9 % ,3 % ,9 % ,7 % ,6 % ,4 % ,3 % ,8 % ,9 % 56 60,2 % ,5 % ,8 % ,7 % 66 a více 0,4 % 26 a více 5,3 % ab. 3 čenos věu respondenů ab. 4 čenos relevanní cesovní doby edné cesy Nečasěší relevanní cesovní doba edné cesy vybrané doaovanými se pohybue v romeí 2 80 min (32 % ces), modusem e pa hodnoa 80 min deailněší rodělení čenosí e možné nalé v ab. 4. Arimeicý průměr cesovní doby dosáhl veliosi 4 min, 20% usenuý průměr 06 min a medián 86 min. Inerval odhadu průměru se pohybue v romeí min. Rovněž pro cesovní dobu plaí, že hodnoy nesou rovnoměrné (variační oeficien vycháí 68 %), a bylo by proo žádoucí ísa více údaů o cesách rvaících eména min. poče přesupů relaivní čenos účel cesy (dle ab. ) relaivní čenos 0 6,4 % a) 58,0 % 30,3 % b) 4,2 % 2 6, % c) 2,6 % 3 a více 2,3 % d) 6,3 % ab. 5 čenos poču přesupů ab. 6 čenos ednolivých účelů cesy Čenos adané cesy byla na áladě odpovědi na oáu č. 4 přepočíána na poče usuečněných ces a ro. Poud doaovaný apsal poče ces a měsíc, pro přepoče na ro se použil násobe (předpoládá se eden měsíc v roce be ces v éo relaci), a vyplněný poče ces a ýden se e seného důvodu pro ísání údae a ro vynásobil 45. Tao veličina obsahue daa nevíce nesourodá (dosahue vša aé nevyššího variačního ropěí) nečasěi respondeni cesuí danou relací méně než 60rá a ro (49 % případů), výraná e aé roční čenos íd (30 %) a nad 440 ces a ro (3 % ánamů cesy éměř aždý pracovní den am i pě). Arimeicý průměr čenosi cesování dosáhl veliosi 4 ces/ro, 20% usenuý průměr 86 a medián 90 ces. Inerval odhadu průměru se pohybue 2 Proože arimeicý průměr není reisenní vůči exrémním hodnoám v souboru, e možné romě upř. mediánu použí hledání ypicé hodnoy α% usenuý průměr, erý se spoče ao prosý arimeicý průměr nového souboru da, erý původního vnine vyloučením α/2 % nenižších a α/2 % nevyšších hodno. 46

5 v romeí Z hledisa éo proměnné scháí ve výběrovém souboru nevíce pravidelní cesuící s menší roční čenosí ces (aždý ýden a měsíc am i pě). Sručnou analýu ednolivých proměnných vešlých aney e možné doplni roborem poču přesupů na adaných vlaových relacích, eichž relaivní čenosi sou obraeny v ab. 5, a účelem ces, eichž podíly sou uvedeny v ab Teoreicé předpolady pro analýu ávislosí olerance poždění Ja e uvedeno v ávěru ap. 2, hlavním cílem aney mei cesuícími e určení onsan logisicé funce (2), erá by měla určova míru olerance poždění cesuícími. Proože logisicá funce není lineární v paramerech, není možné při obecném určování všech ří eích onsan q, b 0 a b regresní analýou použí ednonačnou meodu nemenších čverců. Jeliož vša v našem onréním případě máme předem nadefinovánu hodnou q = (vi ap. 2), vyvořili auoři subsiuci (4), erou se logisicá funce ransformue na lineární funci C = B 0 + B cel. Sandardně se edy neprve meodou nemenších čverců určí hodnoy paramerů B 0 a B a pěnou subsiucí se isí hodnoy onsan b 0 a b. C = log ; B 0 = log b0 ; B = logb (4) C Kvalia išěné regresní logisicé funce byla hodnocena edna indexem deerminace I 2, erý může nabýva hodno <0; >, resp. <0; 00> %, a eho vyšuící se hodnoa uaue na silněší ávislos vysvělované proměnné na vysvěluící (udává podíl ropylu ávislé proměnné, erý byl regresí vysvělen), a edna sřední čvercovou chybou odhadu (MSE), erá doládá ím lepší regresní funci, čím více lesá nule. Dále byl pro aždou regresi proveden v. celový F-es analýy ropylu o vhodnosi vyvořeného modelu (valiaivní es vyrovnání bodů regresní řivou). Nulová hypoéa esu vrdí, že vypočená regresní funce nemá žádnou vypovídací schopnos. Všechny F-esy byly provedeny na hladině výnamnosi 5 %. Aby bylo možné převés odpovědi respondenů na oáy č. 7 9 na veličinu odpovídaící míře olerance poždění C, erá musí mimo iné splni požadave na svů rosah v inervalu (0; ), navrhli auoři vah (5). Jedná se v podsaě o podíl váženého arimeicého průměru předem pevně sanovených pěi hodno poždění, v němž sou vahou respondenem adané nevýše olerované počy výsyu daného poždění a vybranou ednou času n, u nevyšší hodnoě poždění nabídnué v dané oáce (60 min pro oáu č. 7 a 9 a 90 min pro oáu č. 8). Do výpoču váženého průměru sou áměrně vneseny malé přirážy ε, eré aisí při aéoli ombinaci čenosí n požadovaný výsledný inerval veličiny C (be raních hodno 0 a ) a nedělení nulou, aniž by výraně reslily výslede. Pro aždého cesuícího e hodnoa C spočena vlášť řirá, edy samosaně odpovědí na oáy č. 7, 8 a 9. C i = max ( ) = ε + = ε + = = n n i, i, : max ( ) = de: C i míra olerance poždění i-ým cesuícím [-]: 0 < C i < ε áměrně vložená chyba (vysvělení vi výše) [min]: ε = 0-7 min -á doba poždění ve supině možnosí odpovědí [min] n i, max. acepovaná čenos -é doby poždění i-ým cesuícím [-] poče nabíených možnosí dély poždění v aždé odpovědi [-]: = 5 (5) 47

6 3.4 Výsledy regrese olerance poždění na cesovní době Na áladě ponaů uvedených v předchoím exu byla provedena regresní analýa logisicé ávislosi míry olerance poždění cesuícím na celové cesovní době na ím vybrané rase. Výsledy regresní analýy, včeně charaerisiy eí valiy, sou uvedeny v ab. 7. o. č. charaerisia poždění b 0 b I 2 MSE hodnoa saisiy F amínuí H 0 7 poždění v cíli cesy 7,382 0,996 28,43 % 0,970 56,97 ano 8 ueí příponého vlau 7,03 0,997 54,60 % 0,836 9,87 ano 9 čeání na příponý vla 6,326 0,998 9,24 % 0,622 24,46 ano ab. 7 charaerisiy regresní logisicé funce míry olerance poždění na cel. ces. době Oáa č. 7 o oleranci poždění cesuícím v cíli eho cesy sice souvisí s řešenou problemaiou, ale není přímou součásí eorie o minimaliaci časové úmy cesuících při poždění prováaných spoů. Jeí ávislos určená logisicou řivou není příliš valiní. Regresní řiva sesavená odpovědí na oáu č. 9 e více vypovídaící než regrese vycháeící oáy č. 8 (věší index deerminace i esová saisia F). Kvanil F-rodělení s a 264--=262 supni volnosi F 0,95 [; 262] = 3,877, a a e možné na hladině výnamnosi 5 % ve všech případech amínou nulovou hypoéu o nevhodném modelu regrese. Byla oušena i lineární regrese mei sledovanými veličinami, ale a měla minimální vypovídací hodnou. 4. Závěr Řešení přípoových vaeb ve VHD při požděních ednolivých spoů nabývá v současnosi v ČR čím dál více na auálnosi, a o v souvislosi s rovoem IDS a aové dálové želeniční dopravy, dy se časy na přesup minimaliuí a ednolivé liny VHD sou mei sebou úce prováány. Při rohodování o om, da při požděném přípoi na ně čea či nioli může pomoci v příspěvu nanačená meodia, erou hodlaí auoři dále rovíe, přesňova a upravi pro praicé použií. Mělo by í oiž především o minimaliaci časové úmy všech cesuících, erých se o v aždém onréním případě doýá. K určení veliosi onsan v eoreicém vahu bylo apořebí vyvoři aneu pro cesuící veřenos a eích výsledů se pousi regresní analýou yo údae urči. Proaím není ešě vore respondenů příliš repreenaivní, a a auoři doufaí, že po uavření aney na onci rou 2008 budou výsledy věrohodněší i díy odpovědím čenářů ohoo příspěvu a že s eími výsledy budou moci odbornou veřenos opě senámi. Lieraura [] Jacura, M., Týfa, L. Problemaia čeacích dob a asavování ve veřené hromadné dopravě. In Verená osobná doprava 2007, s ISBN Poděování Příspěve byl pracován a podpory proeu výumu a vývoe MD č. F82A Návrh sandardů uspořádání želeničních sanic, asáve a přesupních erminálů na raích mimo evropsý želeniční sysém. Auoři děuí a spolupráci při vorbě doaníu Mgr. Ole Nešporové Výumného úsavu práce a sociálních věcí v Prae a při eho pracování doc. Ing. Ivanu Nagy, CSc., ČVUT v Prae Fauly dopravní. 48